Legislativní smršť Začátek roku přinese zase to samé. Podnikatelé se budou muset utkat s novými zákony

Transkript

1 Rezervy jsou všude, říká Robert Beňačka, expert na efektivitu řízení str. 16 číslo 11 l l 39 Kč l řízená distribuce l l měsíčník vydavatelství Mladá fronta Měsíčník pro Legislativní smršť Začátek roku přinese zase to samé. Podnikatelé se budou muset utkat s novými zákony Vychází ve spolupráci s portálem BusinessInfo.cz

2 Účinnější než změna Každým rokem vstupují v účinnost nové a nové legislativní předpisy, které razantním způsobem ovlivňují život i podnikání v naší republice. Letos nás čekala radikální změna občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích. Společnost s ručením omezeným tak založíme s korunou. Přesto se ale doporučuje mít jako základní kapitál trochu víc, už kvůli důvěryhodnosti, nejlépe oněch původních 200 tisíc. Po roce to vypadá, že tato úprava postrádá smysl. Eseróčka se zakládala proto, aby podnikání působilo seriózně. Korunový počáteční kapitál sice snížil finanční bariéru, dolů šla i důvěryhodnost. Na začátku roku 2013 nás přivítala důchodová reforma i novela zákona o dani z přidané hodnoty, která kromě 21procentní základní a 15procentní snížené daně přinesla také podnikateli opěvovanou myšlenku nespolehlivého plátce. Rok 2012 přišel s novelou zákoníku práce, která měla v době krize pracovní trh zpružnit. Doteď se ale dál hledá, jak to provést, a zejména ve flexibilních úvazcích je Česko jedno z nejhorších v EU. Díky zákonu na podporu energie z obnovitelných zdrojů, účinného od roku 2011, spoustu lidí vydělalo peníze. Bohužel to většinou nebyli poctiví podnikatelé. Aktuálně máme před sebou novou, třetí daňovou sazbu a další úpravy, kterým se detailně věnujeme v hlavním tématu čísla. O třetí sazbě se už teď, ještě před její účinností, otevřeně říká, že se zruší. Třeba příští rok dojde k definitivnímu předběhnutí a nedokonalé, nedomyšlené či děravé zákony se budou rušit dříve, než budou uváděny v platnost. Co nejmenší trápení s novou legislativou za redakci přeje Petr Švihel VYDÁVÁ Mladá fronta a.s. Mezi Vodami 1952/ Praha profit@mf.cz GENERÁLNÍ ŘEDITEL David Hurta ŘEDITEL DIVIZE EURO E15 Tomáš Skřivánek šéfredaktor Igor Záruba ADRESA REDAKCE Mezi vodami 1952/ Praha 4 editor Petr Švihel, T: , svihel@mf.cz REDAKTOŘI Dalibor Dostál, dostal@mf.cz Jakub Procházka, procházka@mf.cz INZERCE David Korn, ředitel, T: , korn@mf.cz MARKETING Hana Holková, ředitelka, T: Markéta Priknerová, brand manager, T: VÝROBA A DISTRIBUCE Soňa Štarhová, ředitelka, T: Michaela Mrázová, manažer výroby a distribuce, T: Lukáš Fabián, manažer předplatného, T: SEKRETARIÁT Martina Prosická, office manager, T: TISK Europrint a. s. PŘEDPLATNÉ PRO ČR All Production s.r.o. P. O. BOX 732, Praha 1 T: mladafronta@predplatne.cz ROZŠIŘUJE V ČR Mediaprint & Kapa Pressegrosso, spol. s. r. o. Reg. zn: MK ČR E 6590 ISSN C Mladá fronta a. s. Veškerá práva vyhrazena Jakékoli užití části nebo celku, zejména přetisk včetně šíření jakýmkoli způsobem bez výslovného svolení vydavatele, je zapovězeno. inzerce A Petr Švihel, editor TITULNÍ STRANA Tomáš Novák Číslo 11 / 10. listopadu 2014 Profit vychází od roku

3 PROFIT obsah OBSAH w w w. k a n c e l a r e n a m e t r u. c z Top události...6 Téma Legislativní smršť...10 Polemika Restart Resuscitace dětské obuvi ze Sazávanu Finalisté soutěže Rodinná firma roku Zahraničí Doposud nepoznaná Saúdská Arábie Nová vláda slibovala firmám především stabilní prostředí. Přesto se podnikatelé musejí od ledna připravit na řadu změn. A aby toho nebylo málo, stejně jako v minulých letech není ani letos jasné, co je za necelé dva měsíce čeká. Rozhovor Robert Beňačka: Rezervy jsou všude. Hlavně v administrativě...16 Produkce v objemu stovek tisíc párů obuvi denně se již do České republiky nevrátí. Tradice založená Tomášem Baťou však přežila. Po letech se opět vyrábí dětská obuv ve Zruči nad Sázavou. Městečku, které mělo být novým Zlínem. Makro Fokus Školní byznys s obezitou Království Saúdské Arábie je rychle rostoucí ekonomikou, která nedávno pokud jde o výši HDP na hlavu předstihla i Českou republiku. Dynamika růstu je navíc i přes nižší ceny ropy nadále vysoká. Region nabízí dostatek investičních i exportních příležitostí pro tuzemské firmy, zatím se ovšem setkává s malým zájmem českých podnikatelů. Obchod & Finance Gastronomie a Technologie Václav Stárek: Chceme prostředí s adekvátními cenami Všichni technologové investují do Afriky BuBenská 1 palác archa hradčanská office center Kam se poděl Ericsson? Efektivita a produktivita nespočívají v tom, že by někdo dělal víc, říká Robert Beňačka, předseda představenstva společnosti ROI Management Consulting. Jde zejména o to, zamyslet se nad prací a procesy v ní co nejvíce zjednodušovat. Očima podnikatele Příběh úspěchu Internet voní po Česku Před deseti lety začínali v jedné pronajaté garáži, v současnosti dosahují miliardových obratů a zná je většina Čechů, kteří nakupují na internetu. Firma Internet shop, provozující obchod Parfums.cz, je jednou z nejrychleji rostoucích společností v České republice. Rodiče se marně snaží učit děti zdravě jíst. V místech, kde za ně odpovídají učitelé, se totiž bez kontroly cpou nezdravými potravinami a nápoji. Občerstvení ve školách, ale i nemocnicích je dobrý byznys pro výrobce tučných a sladkých jídel a odstrašujícím příkladem kvality stravování. Cestování Jeden den podnikatele / Názor Poradna Servis Portrét Filip Mikschik: Žralok mezi pracovními portály inzerce A Vaše nová kancelář pár kroků od metra Vltavská, náměstí republiky, florenc, hradčanská krehakova@orcogroup.com

4 PROFIT události události PROFIT Čeští podnikatelé i jejich firmy stárnou Český podnikatel zestárl v průměru o deset let, pochází z Moravy a podniká 14 let. Je mu dnes téměř 60 let, zatímco na přelomu tisíciletí to bylo kolem 45 let. I cesta k úspěchu v současnosti firmám trvá déle, dokonce jednou tak dlouho. Navíc pouze deset procent z celku jsou ženy podnikatelky. Vyplývá to z analýzy dat účastníků soutěže EY Podnikatel roku. Těsně po revoluci u nás existovalo něco jako podnikatelské vakuum. Podnikatelé museli dorůst, a je proto logické, že se ti úspěšní stále častěji rekrutují z řad padesátníků či šedesátníků a podnikají nejméně 14 let, tedy alespoň od roku 2000, říká Magdalena Souček, vedoucí partnerka EY v České republice a ve střední a jihovýchodní Evropě, a dodává: V době, kdy je kladen velký důraz na inovativní podnikatelský záměr a startupy, se ukazuje, že lidé stále preferují firmy se zavedenou, známou značkou, které důvěřují. Zkušeným podnikatelům a firmám se proto daří a právě oni z velké části tvoří český podnikatelský trh. Z analýzy dat soutěže EY Podnikatel roku také vyplývá, že se nejvíce podnikatelů rodí na Moravě. Velkou část přitom tvoří ti Počet firemních bankrotů klesá V ŘÍJNU BYLO VYHLÁŠENO 92 BANKROTŮ obchodních společností, což je po lednu druhý nejnižší počet za měsíc v letošním roce. Bankrotů živnostníků bylo vyhlášeno 679, o pět méně než v září. Počet firemních bankrotů se meziročně zvýšil pouze ve čtyřech ze 14 krajů. Osobní bankroty byly v říjnu na nejnižším počtu od loňského června. Vyplývá to z analýzy společnosti Czech Credit Bureau, která se problematikou bankrotů dlouhodobě zabývá. Z celkového počtu vyhlášených bankrotů fyzických osob podnikatelů jich 605 mělo formu oddlužení, a skutečných bankrotů tak bylo jen o něco více než desetina celkového počtu, a to je rovněž druhý nejnižší počet za měsíc po lednu v letošním roce. Od ledna do října bylo v průměru za jeden měsíc vyhlášeno 108 bankrotů obchodních společností a 632 bankrotů fyzických osob podnikatelů. V říjnu ovšem věřitelé podali 190 návrhů na bankrot obchodních společností, což představuje v porovnání se zářím navýšení o 19 Foto Tomáš Novák pocházející z Moravskoslezského kraje, hned v závěsu za nimi pak Jihomoravané. Jedním z důvodů, proč z těchto dvou krajů pochází téměř 25 procent podnikatelů, je malý počet pracovních příležitostí a nutnost hledání jiného zdroje obživy a realizace. Poznámka Profitu: Jakou roli hraje v podnikání věk? Celosvětově se lidé pouštějí do podnikání návrhů, na fyzické osoby podnikatele bylo podáno 1021 návrhů na bankrot, což je o 24 více než v předchozím měsíci. Jako obvykle bylo nejvíce bankrotů obchodních společností vyhlášeno v odvětví obchod a pohostinství (36 bankrotů). Spolu s odvětvím služeb se na celkovém počtu bankrotů tato dvě odvětví podílela dvěma třetinami. Meziročně se počet bankrotů obchodních společností snížil ve všech vybraných odvětvích, s výjimkou stavebnictví, kde byl v průměru ve 40 letech. Zde tedy moc nezaostáváme. U 55letých podnikatelů je podle různých studií (Kauffman Foundation, Founder Institute) dvojnásobná pravděpodobnost, že rozjedou úspěšný byznys, oproti lidem pod 35 let. Průměrný český podnikatel, kterému je kolem šedesáti a začal před 14 lety, tedy představuje velkou naději pro naši ekonomiku. A střídání generací pravděpodobně nebude. nárůst o šest procent. Stavebnictví obecně patří mezi odvětví nejvíce postižená ekonomickou recesí, která se stále potýkají s četnými problémy, uvedla Věra Kameníčková, analytička Czech Credit Bureau. Nejvíce bankrotů obchodních společností bylo v říjnu vyhlášeno v Praze (37 bankrotů) a v Moravskoslezském kraji (deset bankrotů). Naproti tomu v Karlovarském a Plzeňském kraji byl vyhlášen pouze jeden bankrot. Nejvíce bankrotů živnostníků bylo v říjnu vyhlášeno v Ústeckém kraji (87 bankrotů) a v Moravskoslezském kraji (81 bankrotů). Nejnižší počet vykázal Zlínský kraj (12 bankrotů) a Karlovarský kraj (22 bankrotů). Poznámka Profitu: Oslavovat říjen jako měsíc s druhým nejnižším počtem bankrotů v letošním roce může vypadat jako pouhá statistická zajímavost. Kdopak by nechával bankrot na leden? Vždyt jen málokdo se pro tento krok rozhodne zkraje nového roku. A proč je na tom vlastně říjen tak dobře? To už analýza neudává, dá se ale spekulovat, že podnikatelé doufají v Ježíška. Foto Martin Pinkas Foto archiv Mladí se o práci bojí nejvíce PODZIM NA PRACOVNÍM TRHU není jen ve znamení přílivu absolventů. Potvrzuje to průzkum personální společnosti Randstad. Shánění zaměstnání se týká i ostatních mladých lidí, kteří mají už první pracovní zkušenost za sebou. Nejmladší zaměstnanci jsou nejaktivnější při hledání nových příležitostí, v budování kariéry, ale také se nejvíce bojí, že o svou práci přijdou. Lidé ve věku do 24 let jsou v hledání nové práce nejaktivnější a také ji nejčastěji mění. V posledním půlroce změnila zaměstnavatele téměř třetina Čechů, kteří nepřesáhli tuto věkovou hranici. Pětina pak přiznala, že shání aktivně jiné uplatnění a 12 procent je připraveno zvážit nové nabídky. Výše dosaženého vzdělání přitom nehraje roli, vysokoškoláků prohledávajících pracovní inzeráty je stejný počet jako mladých uchazečů s nejnižším vzděláním. Mnohem více rozhoduje adresa. Nejvíce akční jsou v Moravskoslezském kraji, kde v uplynulém čtvrtletí hledalo novou práci osm z deseti lidí ve věku 18 do 24 let. Nejméně pak v Praze a Středočeském kraji, kde se toto číslo pohybovalo mezi sedmi a deseti procenty. Hana Púllová, generální ředitelka společnosti Randstad, vysvětluje: Většina mladých teprve zkoumá, co by se jim líbilo dělat. Často nyní začínají nějakou startovací pozicí, která ani nemusí souviset s jejich vzděláním nebo zájmy, a průběžně hledají další příležitosti pro svůj růst. Pokud dostanou jinde zajímavější nabídku, hned ji využijí. Většina ještě nemá děti, není zatížena půjčkami a nemusí každou změnu a z ní plynoucí nejistoty tolik zvažovat jako starší generace. Nutkání neustále se ohlížet po novém uplatnění ovšem nepramení jen z touhy po objevování nebo získání lepšího zaměstnání, ale paradoxně i ze strachu o ztrátu toho současného. Ve skupině nejmladších zaměstnanců se našlo nejvíce těch, kteří se bojí, že o svou práci přijdou. V průzkumu to potvrdila celá třetina, tedy ještě o deset procent více než v tradičně ohrožené skupině lidí nad 55 let. Důvodem mohou být i smlouvy na dobu určitou, které se v posledních letech staly poměrně běžnou praxí a týkají se zejména pozic obsazovaných absolventy či mladými lidmi s krátkodobou zkušeností. Zajímavé je, že zaměstnanci, kteří již dovršili 25 let, zájem o změnu místa nemají skoro vůbec. 15 procent sice připustilo, že by se nové nabídce nebránili, aktivně ale hledají pouhá dvě procenta pracujících ve věku 25 až 34 let. V následující skupině od 35 do 44 let je situace podobná a nespokojenost a touha po změně se začíná projevovat až u o něco starších ročníků. Poznámka Profitu: Propad v hledání nové práce mezi lidmi do 24 let a od 25 do 34 let působí překvapivě. Pokud tomu tak skutečně je, dokládá to, že lidé, kteří zamlada zaměstnání více střídají, si dokážou vážit práce, která je baví a za kterou jsou dobře ohodnocení. Možnost srovnání různých prací z dřívějška s tou aktuální generuje spokojené zaměstnance. Pracující důchodci dostanou daně zpět Pracující důchodci mohou podle pokynů Ministerstva financí ČR žádat o vrácení daně za rok 2013 formou dodatečného daňového přiznání nebo dodatečného vyúčtování. Zatímco lidé v produktivním věku se stejným výdělkem slevu na poplatníka korun využili, důchodci byli právě o tuto částku znevýhodněni. U většiny to pak znamenalo zaplatit daně v řádu tisíců, míní Blanka Štarmanová, daňová poradkyně společnosti TaxVision. Po soudních rozhodnutích se čekalo na vydání pokynu Finanční správy České republiky, nyní mohou důchodci bez problémů podávat dodatečná přiznání k dani z příjmů a žádat zaměstnavatele o dodatečné vyúčtování. Poplatník má také možnost v případě, že daňové přiznání dosud nepodával a u zaměstnavatele slevu na poplatníka neuplatňoval, podat řádné daňové přiznání a v něm slevu uplatnit. Podle vyjádření Finanční správy ČR za toto pozdní podání daňového přiznání nehrozí žádné sankce. Zrušení slevy na dani pro pracující důchodce zavedla Nečasova vláda jako součást úsporného balíčku na období 2013 až Poplatníci, kteří k let pobírali starobní důchod z důchodového pojištění nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu, si tak v posledním přiznání k dani z příjmů nemohli snížit daňovou povinnost až o korun. V létě označil Ústavní soud tento krok za diskriminační a od roku 2014 slevu penzistům vrátil. O zdaňovacím období 2013 však stále nebylo rozhodnuto. Až vítězné soudní spory jednotlivých důchodců o navrácení ušlé slevy za loňský rok přiměly Finanční správu České republiky reagovat. Podle dnes zveřejněných pokynů na webových stránkách Finanční správy ČR mohou pracující důchodci uplatnit slevu na dani za rok 2013 pomocí dodatečného přiznání k dani z příjmů nebo dodatečného vyúčtování. Podat dodatečné daňové přiznání lze do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém poplatník zjistil, že daň má být nižší než poslední známá daň. Doporučuji tedy s podáváním dodatečných daňových přiznání neotálet, podotkla Blanka Štarmanová. Pokud poplatník za rok 2013 daňové přiznání nepodával a nyní bude podávat řádné přiznání, tak na to má čas tři roky, tedy do S vyplněním přiznání se může obrátit na daňové poradce. 6 7

5 PROFIT události události PROFIT Češi stále častěji upřednostňují rodinné firmy PRO DVĚ TŘETINY ČECHŮ JE DŮLEŽITÉ, zda výrobky a služby, které nakupují, pocházejí od českých rodinných firem. Devět z deseti obyvatel Česka je navíc ochotno si za tyto výrobky připlatit. Nejraději Češi u rodinných firem kupují potraviny (87 procent), řemeslné výrobky (75 procent), služby (44 procent) a oblečení a obuv (37 procent). Vyplynulo to z průzkumu, který si nechala vypracovat Equa bank u příležitosti vyhlášení Ceny veřejnosti v soutěži Equa bank Rodinná firma roku. Význam rodinných firem v České republice pomalu roste a zákazníci dávají stále častěji přednost jejich produktům a službám. Současně jsou tyto firmy pro národní hospodářství velice důležité, neboť umějí flexibilně reagovat na změny poptávky či respektují specifika dané oblasti, uvádí David Řehoř, ředitel rozvoje obchodu firemního segmentu Equa bank. Nejlepší spoluprací roku se stal závitový mechanismus NA JEDNÉ STRANĚ ORIGINÁLNÍ MYŠLENKA, která vzešla z akademické půdy ČVUT Praha a která přináší zcela nové a unikátní řešení. Na straně druhé moravská strojírenská firma Kuličkové šrouby Kuřim, podnik s více než stoletou tradicí, který chápe, že k úspěchu na trhu jsou potřeba invenční řešení. Spolupráci těchto dvou subjektů na vývoji nového řešení pohybového závitového mechanismu ocenilo Sdružení pro zahraniční investice (AFI), Americká obchodní komora v ČR a Technologická agentura ČR prvním místem v soutěži Nejlepší spolupráce roku. Cílem soutěže je vybrat a ocenit projekt nejlepší spolupráce roku mezi firmami a výzkumnou sférou. O odměnu ve výši sto tisíc korun za první místo ve čtvrtém ročníku soutěže se utkalo celkem 22 projektů, tedy přibližně stejný počet jako loni. Projekty byly reprezentovány sedmi veřejnými vysokými školami, osmi výzkumnými institucemi a 28 soukromými firmami. Druhé místo obsadily Loschmidtovy laboratoře, Ústav experimentální biologie a Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity společně s firmami Photon Systems Instruments a Enantis. Tyto subjekty pracovaly společně na projektu Biosenzor pro monitorování toxických látek v životním prostředí. A konečně třetím oceněným se stal 8 Foto Tomáš Kubelka Rodinné firmy jsou pro dvě třetiny Čechů především symbolem tradice. Každý druhý Čech považuje výrobky a služby rodinných firem za kvalitní. Výzkumný ústav veterinárního lékařství, který v součinnosti s firmou Bioveta prezentoval projekt Rekombinantní vakcína proti lymeské borelióze. Zvláštní cena udělená v rámci slavnostního vyhlášení Technologickou agenturou ČR putovala k dvojici partnerů Fakulta informačních technologií Vysokého učení technického Rodinné podnikání si nejvíce lidí spojuje s tradičními obory. Pod pojmem rodinná firma si každý desátý představí místní pekařství, řeznictví či uzenářství. Pozadu nestojí ani malé řemeslné dílny, které jsou pro velkou část obyvatel symbolem rodinného podnikání. Když se řekne rodinná firma, tak se nejčastěji vybaví značky jako Baťa, pivovar Bernard nebo módní značka Kama, vítěz loňského ročníku soutěže Equa bank Rodinná firma roku. Letošní vítěz bude vyhlášen na Den podnikatelů ČR. Poznámka Profitu: Rodinné podniky většinou představují menší a střední firmy. Obvykle to také jsou ty firmy, které neoptimalizují daně, a firmy, jejichž zisk zůstává v České republice a je zpětně investován nebo utracen na našem trhu. Pokud je český zákazník ochoten si připlatit za služby či výrobky těchto společností, jde o prozíravé a vítané chování. v Brně a RehiveTech za spolupráci na projektu Technologie rychlých datových přenosů pro vestavěná zařízení. Nesmíme zapomínat, že inovace jsou zvláště v období sílící konkurence mezi Evropou a dalšími světovými ekonomikami hlavním pohonem růstu, říká Kamil Blažek, předseda řídícího výboru AFI. Foto archiv Foto reuters Saúdská Arábie se stává lékem pro české firmy postižené krizí JEN MÁLO ZEMÍ SVĚTA PŘEDSTAVUJE pro české firmy takovou exportní příležitost jako Saúdská Arábie. Země, jejíž hrubý domácí produkt roste zhruba čtyřprocentním tempem. Snaží se totiž zbavit své závislosti na těžbě a zpracování ropy, které mají zhruba padesátiprocentní podíl na místní ekonomice. Ekonomická krize před několika lety postihla všechny naše trhy, proto jsme na Středním východě a především v Saúdské Arábii hledali nové odbytiště, říká Jakub Koudela, šéf obchodního oddělení společnosti Merko CZ, jeden z hostů včerejšího prvního Česko-saúdského obchodního fóra, které se konalo na pražském Žofíně. Firma působící v oblasti výroby a recyklace betonu vidí v zemi příležitost nejenom pro sebe, ale také pro další české stavební společnosti. V minulých letech bylo v Saúdské Arábii soustředěno 21 procent světové kapacity věžových jeřábů, ilustruje Jakub Koudela rozsah stavebního boomu v zemi a pokračuje: Jednou z potenciálně nejvýznamnějších příležitostí je výstavba železnic v Saúdské Arábii. Během následujících třiceti let bude vybudováno deset tisíc kilometrů železničních tratí. K nejvýznamnějším bude patřit spojení mezi Mekkou a Medinou. Prosadit se v odlišném kulturním prostředí není pro českou firmu střední velikosti jednoduché. Potřebujete mít dobrého partnera, mít trpělivost a být vytrvalý. Pokud vydržíte, česká vás velice profesionální a přátelské prostředí, upozorňuje Jakub Koudela. Zatímco stavebnictví je pro české firmy spíše příležitostí budoucnosti, zdravotnictví je dobrý byznys dneška. Jedním z oborů, kde má Česko silnou pozici, je zajišťování služeb zdravotnického personálu. V současné době máme v Saúdské Arábii pět set zdravotníků. Převažuje střední zdravotnický personál, především zdravotní sestry, vysvětluje Martin Vrba, partner společnosti G5 Plus, která do Saúdské Arábie vstoupila v roce Nejvíce podle něj roste obor péče o děti. Je pro nás naprosto klíčovým trhem. Je největší, nejbohatší a má nejvyšší porodnost v regionu. Navíc tam nemocnice rostou jako houby po dešti, dodává Martin Vrba. Nejvýznamnějším trhem v regionu je Saúdská Arábie také pro společnost Linet, dodavatele zdravotních postelí. Na tamní trh jsme vstoupili v roce 2003, ale nějakou dobu trvalo, než jsme tam zanechali viditelnou stopu. Byli jsme více aktivní v regionech, jako jsou Spojené arabské emiráty, Bahrajn nebo Katar, vysvětluje zakladatel Linetu Zbyněk Frolík. S nástupem krize, která zasáhla některé tradiční trhy, posílila firma svoje aktivity v Saúdské Arábii a v současnosti zaujímá v ostré konkurenci na trhu patnáctiprocentní podíl a prodala přes deset tisíc lůžek. Na našem celkovém exportu má zhruba pětiprocentní podíl, dodává Zbyněk Frolík. Saúdské Arábii se věnujeme i na Zahraničí na straně 40. Dalibor Dostál inzerce A

6 PROFIT téma téma PROFIT Další legislativní smršť Nová vláda slibovala firmám především stabilní prostředí. Přesto se podnikatelé musejí od ledna připravit na řadu změn. A aby toho nebylo málo, stejně jako v minulých letech není ani letos jasné, co je za necelé dva měsíce čeká. Jaké daně budou firmy odvádět v příštím roce? Budou mít šanci dosáhnout na dotace z Bruselu? Jaké slevy si budou moci živnostníci uplatnit na děti? Tyto a mnoho dalších otázek vyvolávají změny, které současná vláda připravila na leden příštího roku. Pro firmy a podnikatele jsme proto shrnuli to nejdůležitější, co pro ně od Nového roku bude platit. Hlavní informace pro podnikatele je, že se ani letos nedočkají stability, kterou jim současná vláda opakovaně slibovala. Dva měsíce před koncem roku je v Poslanecké sněmovně několik zákonů, které budou mít vliv na podnikatelské a pracovněprávní prostředí po Novém roce. Jak ministerstvo financí, tak ministerstvo práce a sociálních věcí přitom nebyly schopné pár týdnů před začátkem roku podat žádné relevantní informace k tomu, jak se podmínky pro firmy a živnostníky změní. A co hůře, oba resorty neuměly ani vysvětlit, co je smyslem nadcházejících změn a jakým směrem chtějí podnikatelské prostředí formovat. Informace slibují zveřejnit až začátkem prosince. Změna výdajových paušálů Od příštího roku čeká osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) velká změna. Výdajové paušály budou totiž nově omezeny stropem. Nové podmínky budou platit i pro živnostníky a zemědělce. Všechny OSVČ by měly včas provést důkladný finanční propočet, jestli se jim vyplatí paušál, nebo daňová evidence. Nová legislativní úprava sjednocuje přístup ke všem kategoriím osob samostatně výdělečně činných v tom ohledu, že si budou moci plnou procentní výši výdajů uplatnit u příjmů do výše maximálně dva miliony korun, pak již nastupuje omezení absolutní částkou, vysvětluje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars. Samotná procentní sazba paušálů zůstává zachována a bude se nadále pohybovat od 30 do 80 procent podle vykonávané činnost (viz box na str. 13). Pro některé živnostníky jsou výdajové paušály výhodné, pro jiné nikoli. Je potřeba provést vlastní finanční propočty, zohlednit časovou úsporu a vedlejší náklady. OSVČ, které mají skutečné výdaje nižší než výdaje stanovené paušálem, odvedou na dani z příjmů i sociálním a zdravotním pojištění méně než při uplatnění výdajů ve skutečné výši. Paušály přinášejí též časovou úsporu a šetří i administrativní výdaje, protože podnikatelé Pozor na stará čísla účtů finančních úřadů Každý podnikatel, který po 1. lednu 2015 uhradí platbu své daňové povinnosti na zrušený bankovní účet finančního úřadu (nyní územního pracoviště), se vystavuje nebezpečí, že jeho daňová povinnost nebude řádně splněna a hrozí i sankce z důvodu prodlení. Částka platby mu bude vrácena zpět, jelikož k skončí dvouleté přechodné období, po které banka platby došlé na zrušené účty automaticky přesměrovávala na správné účty. Předčíslí bankovních účtů finančních úřadů, která označují jednotlivé daně, i správné matrikové části účtů (číslo bankovního účtu za pomlčkou) naleznete na internetových stránkách finanční správy www. financnisprava.cz, v sekci Daně a pojistné, Placení daní. mnohdy zvládnou veškeré daňové povinnosti sami, nemusejí využívat externích služeb. Výdajové paušály jsou také jednodušší, neboť není potřeba zjišťovat, zda jsou vynaložené výdaje daňově uznatelné, nebo ne. Výši výdaje paušálem ovlivňuje nejen to, kolik se zaplatí na dani z příjmů, ale rovněž povinné odvody na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Daň z příjmů fyzických osob se vypočítává z daňového základu, což je rozdíl mezi příjmy a výdaji. Sociální a zdravotní pojištění se počítá z vyměřovacího základu, kterým je polovina daňového základu. Jsou-li výdaje paušálem vyšší než skutečné výdaje, dochází k úspoře na dani z příjmů fyzických osob i sociálním a zdravotním pojištění. Uplatňování paušálních výdajů je při výkonu uvedených činností zajímavou alternativou spíše pro drobné zemědělce a živnostníky s příjmy do dvou milionů korun. K dalšímu významnému nárůstu OSVČ, které přejdou na daňovou evidenci, by nemělo dojít, vysvětluje Gabriela Ivanco. Tři sazby DPH Další výrazná změna se týká daně z přidané hodnoty. Na léky, knihy a takzvanou nenahraditelnou dětskou výživu se bude od roku 2015 vztahovat jen desetiprocentní sazba DPH. Základní sazba daně nadále zůstává ve výši 21 procent, stejně jako dosavadní snížená sazba ve výši 15 procent. Nová desetiprocentní tedy rozšíří počet sazeb na tři. U knih a také hudebnin se má desetiprocentní sazba vztahovat jen na publikace, u nichž podíl plochy reklamy nepřekročí 50 procent. Nepatří sem ani noviny, časopisy, omalovánky či kartografické výrobky. Nenahraditelnou dětskou výživu definuje navrhovaná příloha zákona jako výživu pro kojence, tedy děti do ukončeného dvanáctého měsíce věku, a malé děti, tedy děti od ukončeného jednoho roku do ukončeného třetího roku věku. Konkrétněji je definována ve vyhlášce ministerstva zdravotnictví o potravinách určených pro zvláštní výživu. Je nutno zdůraznit, že struktura daňového přiznání se nezmění a do řádku snížená sazba daně se bude uvádět základ daně i daň první i druhé snížené sazby daně, tedy 10 procent a 15 procent, upozorňuje Petra Petlachová, mluvčí Generálního finančního ředitelství. Návrh zatím nepočítá se zavedením snížené sazby na dětské pleny. Ministerstvo se obává opětovného zahájení řízení s Evropskou komisí kvůli porušení směrnice, která sníženou sazbu pro pleny zakazuje. Právě kvůli předchozím problémům s komisí byly dětské pleny od roku 2013 přeřazeny ze sazby snížené, tehdy činící 14 procent, do základní sazby daně ve výši 21 procent. Obecně platí, že poptávka spotřebitelů u nenahraditelné dětské stravy reaguje na změny cen velmi omezeně, neboť se obecně jedná o nezbytné položky. V daném případě nelze očekávat, že se snížení sazby DPH u vyjmenovaných položek citelně projeví ve snížení cen pro konečného spotřebitele. Poněkud odlišná může být situace na trhu knih. Většinu knižních titulů lze považovat za zbytné zboží, u kterého lze předpokládat pokles ceny. Zcela samostatnou kategorii představuje prodej léků, jejichž ceny jsou státem regulovány. V případě léků se tedy dá očekávat, že se snížení sazby DPH promítne do snížení cen, řekl Petr Drahoš, daňový poradce ze společnosti Mazars. Tři různé sazby daně mohou podnikatelům způsobit potíže především při dovozu ze zahraničí. Pokud se pořizuje zboží z jiného členského státu a dodání obsahuje různé zboží podléhající různým sazbám daně, například potraviny, dětskou výživu, elektroniku a podobně, je nutné u tohoto dodání uplatnit nejvyšší sazbu daně, nicméně není omezena možnost uplatnit u každého zboží samostatně příslušnou sazbu daně. U dovozu zboží, u kterého se uplatní paušální sazba daně a který obsahuje různé druhy zboží podléhající různým sazbám daně, se uplatní nejvyšší z těchto sazeb, zdůrazňuje Petra Petlachová

7 PROFIT téma téma PROFIT Maximální částky výdajových paušálů pro jednotlivé činnosti OSVČ Pro rok 2015 Maximální částka výdajů Osoby podnikající v zemědělství 80 % Kč Osoby s příjmy z řemeslných živností 80 % Kč Ostatní živnostníci 60 % Kč Ostatní OSVČ (nezávislá povolání, znalci, tlumočníci, autoři ) 40 % Kč Osoby s příjmy z pronájmu 30 % Kč Zdroj: Mazars Foto Jan Rasch Jedno místo pro telekomunikační služby S DPH souvisí také další daňová změna platná od ledna příštího roku. Ta se týká rozhlasového a televizního vysílání, telekomunikačních a elektronicky poskytovaných služeb. Tyto služby budou v rámci Evropské unie nyní nově zdaňovány v místě příjemce služby. To znamená, že v případě poskytování těchto služeb zákazníkům, tedy konečným spotřebitelům, v jiných členských státech EU, bude nově tuzemský poskytovatel těchto služeb povinen odvádět DPH v jednotlivých členských státech podle místa usazení konečných spotřebitelů. Konečným spotřebitelem se má zjednodušeně na mysli subjekt, který neposkytl dodavateli DIČ přidělené v jiném členském státě EU, vysvětluje Petra Petlachová. Pro snížení administrativní náročnosti související s registrací v jednotlivých členských státech EU a s podáváním daňového přiznání a platbou daně má poskytovatel služeb možnost se zaregistrovat do zvláštního režimu jednoho správního místa (v EU se pro něj používá zkratka MOSS) v jednom z členských států EU. Zde bude prostřednictvím daňového portálu poté podávat daňové přiznání a platit daň ze všech služeb, kterých se tento režim týká. Podnikatelé, kteří se rozhodnou využívat od 1. ledna 2015 režim jednoho správního místa, mohou požádat o registraci v tuzemsku počínaje letošním 1. říjnem. Pokud podají přihlášku k registraci do konce letošního roku, budou moci v daném režimu fungovat hned od začátku příštího roku. Protože se tento model má v příštích letech rozšířit také na další služby a zboží, mohou podnikatelé zapojením do tohoto systému získat cenné zkušenosti s tím, jak zřejmě bude jednou fungovat celý systém plateb DPH. Změny v převodních cenách Česká republika od příštího roku změní významným způsobem také přístup k prověřování správnosti takzvaných převodních cen a rozšiřuje související dokumentační povinnost sdružených podniků. Důvodem změny v přístupu je podle Generálního finančního ředitelství snaha zamezit tomu, aby převodní ceny účtované mezi sdruženými podniky byly zneužívány k nežádoucím přesunům zisků mezi jednotlivými společnostmi či daňovými jurisdikcemi (tj. zejména do zemí s nižším daňovým zatížením). V této souvislosti Generální finanční ředitelství rozhodlo o vytvoření nové přílohy k daňovému přiznání k dani z příjmů právnických osob, jež by měla být povinnou součástí přiznání od 1. ledna 2015 a která se již bude týkat zdaňovacího období za rok V této příloze budou muset společnosti ve skupině splňující jedno z uvedených kritérií uvést objemy transakcí se spřízněnými podniky, které byly uskutečněny během zdaňovacího období. Cílem zavedení této přílohy ze strany finanční správy je zaměřit se na systematický sběr informací o vnitroskupinových transakcích, jejich efektivní analýzu a posouzení potenciálních rizikových transakcí, což povede k cílenějšímu výběru subjektů pro provedení specializované daňové kontroly. Finanční úřady již nebudou jako v minulosti vybírat kontrolované subjekty namátkově, ale soutředí se primárně na problematické transakce a subjekty. To by mělo zvýšit efektivitu daňových kontrol. V tomto směru budou za nejrizikovější považovány subjekty, které nemají zpracovanou dokumentaci převodních cen a vykazují významné objemy vnitroskupinových transakcí ve vztahu k obratu společnosti. Dále pak společnosti, u nichž různé poměrové ukazatele, například poplatky za služby versus celkové náklady, licenční poplatky versus obrat, úrokové náklady a výnosy versus objem půjček a podobně, přesahují obvyklé hodnoty, uvedl Jaroslav Křivánek, partner daňového oddělení společnosti Mazars. Povinnost vyplnit novou přílohu k daňovému přiznání by měla platit pro společnosti ve skupině, které splní alespoň jedno z těchto kritérií: hodnota aktiv je více než 40 milionů korun, čistý obrat přesahuje 80 milionů korun a průměrný počet zaměstnanců je více než 50. Zaměstnanci střídavě oblačno Zaměstnanci ve firmách si příští rok příliš nepolepší ani nepohorší. Oproti původnímu návrhu se nemění výše daňově zvýhodněných zaměstnaneckých benefitů. Zaměstnavatelé tak mohou zaměstnancům poskytovat možnost využití sportovních, kulturních, vzdělávacích a zdravotních zařízení bez omezení; u rekreačních zařízení zůstává maximum pro daňové zvýhodnění stejné jako dosud, tedy 20 tisíc korun ročně, vysvětluje Lucie Rytířová, manažerka v daňovém oddělení poradenské společnosti Deloitte. Výrazně se zpřísňují podmínky pro daňově výhodné příspěvky na životní pojištění. Jak osvobození příspěvků zaměstnavatele, tak odčitatelná položka ve výši příspěvků zaměstnance budou omezeny pouze na pojištění, u něhož nebude možný částečný odkup, doplňuje Lucie Rytířová. Bezúročné půjčky poskytované zaměstnancům budou bez daňových dopadů jen v případě jistiny do výše 300 tisíc korun. Bude-li celkový zůstatek půjčky vyšší, připočte se ke zdanitelnému příjmu zaměstnance obvyklý úrok z přesahující částky. Naopak u ostatních osob bude od daně z příjmů osvobozen bezúplatný příjem v podobě zápůjček, výpůjček či výpros pouze do výše 100 tisíc korun ročně, navazuje Lucie Rytířová. Evropské miliardy se rodí bolestně Vedle starostí s mnoha novými povinnostmi by firmy a podnikatele mohla potěšit naděje na evropské dotace. O jejich přesné podobě se však stále vyjednává. Intenzivní více než dvouleté období příprav programových dokumentů v těchto týdnech právě vrcholí. Většina programů byla v závěru července oficiálně předložena Evropské komisi (EK) k posouzení. Na začátku října jsme obdrželi od EK zpět první komentáře, říká ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová a pokračuje: Nejzávažnější podněty a kritické připomínky byly již v minulosti vypořádány v rámci takzvaného neformálního dialogu s Evropskou komisí, respektive v rámci vyjednávání konečné podoby Dohody o partnerství. Ta byla schválena 26. srpna 2014 a představuje rámcový strategický dokument pro využití Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF) v ČR. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) by mělo do konce roku poslat Evropské komisi upravené verze programů, které by měl Brusel postupně schvalovat. Vyhlašování výzev je přitom možné, za splnění určitých podmínek, ještě před samotným schválením programu. Ministerstvo pro místní rozvoj proto již nyní připravuje takzvaná Kritéria zahájení implementace. Ta představují podmínky, jejichž splnění je předpokladem spuštění programu, upozorňuje Karla Šlechtová. Cílem je nastavit takové podmínky, které by snížily riziko, že v neschválených programech 12 13

8 PROFIT téma Foto Martin Pinkas Jednotná data Účinnosti. V rozhovoru pro Profit ministr průmyslu a obchodu uvedl, že k zpřehledňování právních úprav může přispět pevně dané datum pro změny. Další významné daňové změny osvobozené příjmy: pokud příjmy přesahují částku pět milionů korun, bude subjekt povinen oznámit tuto skutečnost správci daně se sankcí až 15 procent neoznámeného příjmu solidární zvýšení daně: zrušení povinnosti podávat daňové přiznání, pokud poplatník nedosáhl maximální roční výše sociálního pojištění (v letošním roce korun), v takovém případě může žádat u zaměstnavatele o roční zúčtování a dále bude možno započítat případnou ztrátu z podnikání oproti příjmům ze závislé činnosti pro stanovení části příjmů, jež podlehne solidárnímu zvýšení daně zdanění důchodů: poživatelé důchodu, jejichž příjem ze zaměstnání v součtu se základem daně z podnikání a z pronájmu přesáhne částku korun za kalendářní rok, budou povinni zdaňovat své pravidelně vyplácené důchody a penze v plné výši jako tzv. ostatní příjem dle 10 zákona o daních z příjmů nezdanitelná část základu daně: v souvislosti s některými změnami zákona o jednotném inkasním místě bude zrušena nezdanitelná část základu daně týkající se členských příspěvků odborům a dále bude omezena možnost odečítat pojistné zaplacené na životní pojištění umožňující průběžné výběry mimořádného pojistného sleva na dani za umístění dítěte: poplatníci, jejichž děti navštěvují předškolní zařízení, by měli mít možnost nově uplatnit tzv. slevu za umístění dítěte ve výši nákladů prokazatelně vynaložených na umístění dítěte v zařízení péče o děti předškolního věku, maximální výše této slevy je rovna minimální mzdě platné k počátku příslušného zdaňovacího období daňové zvýhodnění: daňové zvýhodnění na druhé dítě by se mělo zvýšit ze stávajících korun ročně na korun, na třetí a další dítě na korun vzniknou výdaje, jež nebudou způsobilé ke spolufinancování z ESIF a bude nutné je uhradit ze státního rozpočtu. Česká republika má na plánovací období 2014 až 2020 přiděleno zhruba 20,5 miliardy eur, což je o pětinu méně v porovnání s 26,7 miliardy eur z předchozího plánovacího období. V podstatě všechny programy se tak musejí spokojit s menším přídělem peněz, jednou z mála výjimek je program Podnikání a inovace, kde se objem finančních prostředků navyšuje. Podle MMR došlo ke zvýšení také u dalších programů naplňujících rozvojovou Strategii EU 2020, především v oblasti vzdělávání, trhu práce a sociálního začleňování. Jde tedy o opatření financovatelná především z Evropského sociálního fondu. Nově se rovněž výrazně sníží celkový počet programů, který bude zhruba poloviční oproti předchozímu období. Podle odborníků nemusí tento krok přinést jen pozitiva. Nikdy jsem si nemyslela, že velké množství programů je ten největší problém. Větší počet znamená lepší rozložení rizika. Jestliže mají Chorvaté dva programy a u jednoho z nich nastanou potíže, může jim komise naráz zmrazit přísun poloviny peněz, uvedla česká eurokomisařka a bývalá ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová v rozhovoru pro deník E15. Oproti předchozímu období by nově nejen podnikatelé a firmy, ale i všichni žadatelé neměli narážet na byrokratické, až šikanózní postupy, výrazně větší důraz má být naopak kladen na monitoring projektů. Do konce roku 2015 může Česká republika požádat o proplacení dosud nevyčerpaných peněz za období 2007 až 2013, kdy Česká republika nevyužila zhruba 318,7 miliard korun z peněz, které má k dispozici. I když se objevily spekulace o tom, že se MMR pokusí v Bruselu vyjednat výjimku, která by Česku umožnila dočerpávat finance až do roku 2016, ministerstvo se snaží spíše tlačit ostatní resorty k tomu, aby proplácení prostředků co nejvíce urychlily. Nejvíce peněz zbývá v problematickém Regionálním programu Severozápad a v Operačním programu Životní prostředí. Ani rok 2015 se tedy pro tuzemské podnikatele nestane klidným obdobím, kdy by mohli vystačit s rutinou získanou za předchozí roky. I v tuzemském byznysu jistě platí známé rčení změna je život, stejně tak by ale politici neměli zapomínat na to, že čeho je moc, toho je příliš. Dalibor Dostál inzerce A

9 PROFIT rozhovor rozhovor PROFIT Foto Hynek Glos 16 Rezervy jsou všude. Hlavně v administrativě Efektivita a produktivita nespočívají v tom, že by někdo dělal víc, říká Robert Beňačka, předseda představenstva společnosti ROI Management Consulting. Jde zejména o to, zamyslet se nad prací a procesy v ní co nejvíce zjednodušovat. Vaše společnost je zaměřena na produktivitu práce. Česká produktivita prý není nijak velká. V čem to vězí? Řekl bych, že jde o schopnost zvládnout procesy. Když se ohlédnete do minulosti, tak Česko bylo v průmyslu kdysi vedoucí silou. Dnes už průmysl neovládáme. A naopak nás zahraniční investoři srovnávají například s Rumunskem a vidí, že u nás je dvakrát větší mzda než tam. A jelikož nikdo nekomunikuje důvod pro tento cenový rozdíl, proč by měli investoři volit nás, v čem jsme lepší? Zároveň v současnosti nemůžeme říci, že Česko je země, kde se zvládla efektivita výroby. Nejsme tím známí. V této oblasti nic viditelného neděláme. Naopak věci, které používají jinde, například už i v Mexiku, zpochybňujeme. Diskutujeme o tom, jestli to má smysl. Není to lenost, ale nejsme moc flexibilní. Slovo efektivita tady nerezonuje a nemá svoji pozici. Nejde o to dřít a pracovat šestnáct hodin denně, ale být si jistý, že jak to dělám já, to nikdo jiný na světě nemůže vyrobit lépe. Dával jste jako příklad Rumunsko s levnou pracovní silou. To ale přece není o efektivitě, spíše o nákladech Přesně tak. Západní investor se dívá na cenu pracovní síly, ale nedívá se na kvalitu procesů. Investoři si s Českem nespojí jiný atribut, který by výši našich mezd oprávnil z pohledu toho, co nabízí konkurence. Když půjdete lyžovat, tak v Rakousku to bude dražší než u nás. Jenomže svahy jsou tam prázdnější, máte víc kilometrů sjezdovek a máte servis kolem. Proto je to dražší. U Česka podobně nikdo nevysvětluje, proč by bylo lepší si připlatit za českou pracovní sílu. Aby si investor řekl, že tamhle je sice mzda 500 eur, ale v Česku za tisíc eur dostane kvalifikovanější sílu nebo jinou přidanou hodnotu. A to je problém. A máme vůbec nějakou přidanou hodnotu, kterou bychom mohli investory přesvědčovat? Zajímavé například je, že globálně nikdo nevnímá, že Česko má jinou historii než okolí. Že to byl průmyslový stát. Polsko, Rumunsko, Bulharsko i Bělorusko jsou najednou alternativy při rozhodování, kde investovat. Průmyslová historie je přitom zajímavá, ale naši představitelé, zejména z CzechInvestu, o tom investory zřejmě nedokážou efektivně přesvědčit. Informace, které na trh tlačíme, asi nepostačují k tomu, aby investor rozlišil českou kvalitu od nízkonákladových států. A co tedy naše produktivita? Jakým způsobem se dá vůbec změřit produktivita práce? Jsou různé nástroje. Záleží na tom, čeho chcete dosáhnout. Určitě můžete sledovat produktivitu na pracovníka, ale ta závisí na výrobku, co děláte. Dá vám to indikátor pro srovnání mezi podobnými firmami. Zde dosahujeme často méně než 30procentní produktivity ve srovnání se západními společnostmi. Další možnost je dívat se na produktivitu přidané hodnoty. Jakou jste schopen vytvořit hodnotu s těmito osobními náklady? Ale jsou i detailní nástroje. Například sledování, kolik lidí pracuje na zakázce od objednávky až po zaplacení. Kolik lidí se musí podílet na tom, aby proběhla zakázka. Pracnost a složitost odbavení jsou v Česku často poměrně vysoké. Takže je v řetězci od objednávky k zaplacení příliš mnoho lidí? Zbytečně moc lidí a zbytečně moc aktivit v oblasti administrace, které nepřinášejí přidanou hodnotu zákazníkovi. Ale to je všeobecný jev. Hodně firem funguje tak, že se zabývají problémy jednotlivých oddělení a administrativy. Každý má své oddělení a málokdo se na vás dívá jako na zákazníka. Co chce zákazník, je opomíjeno, protože se soustředíme na to, co chce nákup, co chce prodej a tak. Máme reálný případ, kdy se 33 lidí z administrativy zapojilo do jediné zakázky. Není to ale především obrázek rozbujelých globálních firem? Spíše je zde rezerva v našem pojímání světa. Svět je extrémně efektivní a fokus na posilování této efektivity je neustálý. Globálně vůbec nejde srovnávat české firmy s německými nebo švýcarskými ve snaze optimalizovat. Tady se to bere často tak, že víme, jak se to dělá, vždycky jsme to tak dělali a proč bychom to dělali jinak. Pro mě existuje československý časoprostor, v němž jsme deset let pozadu. Nevnímáme, že existují nové procesy, a když někdo něco nového přinese, tak se to musí lokalizovat. Když v Americe nebo v Mexiku používají kanban (koncept k dosažení štíhlé výroby pozn. red.), který je sedmdesát let starý, tak u nás se to nemůže přijmout jako externí myšlenka, ale musí se udělat český kanban. A v čem se liší český kanban od toho amerického? 17

10 PROFIT rozhovor rozhovor PROFIT Kanban je nástroj pro řízení materiálového toku. Myšlenka byla jednoduchá. Když já vám dám papírek, vy mi něco vrátíte, když vám ho nedám, tak vy mi nic nevrátíte. A Češi přišli na to, že když vám nedám papírek, tak vy nebudete mít co dělat, takže to změnili. Vy ale přece můžete dělat, i když nemáte papír. Došlo tedy ke ztrátě funkce a základní myšlenky. Nebo jiný příklad. Supermarket je typ skladu v továrně, kde je materiál vždy k dispozici. A Češi vymysleli kartičku, kde se píše Není skladem, kterou na supermarket dají. A to je řešení. Jenomže to je proti podstatě supermarketu, protože tím přerušíme výrobu kvůli nedostatku materiálu. Jsou to principy, o kterých všichni říkají, že jde o selský rozum, ale není to tak. Často se na ně rezignuje. Když někdo řekne, že se bude vyrábět jen to, co chce zákazník, všichni hned rebelují. A co když si zákazník vymyslí nesmysl? Jenomže my existujeme jen díky zákazníkovi. Zákazník chce dostat své zboží a nechce platit za to, že někdo jeho objednávku založí a druhý ji přepošle. Má nízká efektivita souvislost s tím, jestli je majitel firmy z Česka, nebo ze zahraničí? Určitě. Zahraniční investoři jsou pod tlakem, proto se snaží o zachování pracovních míst a o produktivitu možná více než podobný český investor. Před deseti lety nešlo jít do Rumunska, jen v letošním roce jsme posuzovali čtyři velké investiční projekty a všechny směřovaly právě tam. Nejsou to projekty, v nichž jde jen o hledání levné země? Říká se, že když nevnímáte hodnotu, tak se díváte na cenu. A tak to je u nás. A my neříkáme, v čem je mezi námi a Rumunskem rozdíl. Tím se dostáváme do stejné pozice. Kdybychom říkali, a teď spíše střílím od boku, že u nás založíte firmu za jednu hodinu, lidi máme vzdělané a vyškolené a další a další věci, tak se tím investor musí zabývat, musí si to vyčíslit. Ale když máte jen informace o průměrných mzdách lidí, tak se investor podívá na mzdu tisíc eur u nás a na mzdu jinde a má jasno. Pokud se s tímto nic neudělá, bude se příštích deset let investovat místo v Česku právě například v již citovaném Rumunsku. Mohou podle vás ke zvýšení produktivity přispět moderní informační systémy? Když chcete řídit větší firmu, například kolem sto lidí a více, typicky musíte mít nějaký Foto Hynek Glos systém k dispozici. A tyhle systémy jsou drahé a komplexní. Podstata efektivity se proto posouvá do vyšších a vzdálenějších sfér. Že by systémy zracionalizovaly práci, to vůbec ne, dělají situaci komplexnější. Efektivita je tam, kde se hodnoty vytvářejí, tam se dá měřit. Když půjdu do fabriky a podívám se, jak dělníci pracují, můžu posuzovat efektivitu práce. Jak mám čísla v systému, tak už nevidím nic. A protože byl systém drahý, je systém neuchopitelný, lidem se o něm těžko mluví. Systém ve výsledku spíše omezuje, než podporuje. Klasicky to funguje tak, že v továrně mají systém, vedle papíry a ještě vedle vlastní Excel. Co se skutečně děje, má dělník na papíře. V roce 1989 jsme si všichni mysleli, že nástroj to zachrání. Částečně k tomu přispěl, například z hlediska materiálového zásobování nebo řízení financí, ale z hlediska efektivity práce nemá měřitelný přínos. Takže takové systémy nedoporučujete ani kupovat? Pokud jde o firmu určité složitosti, která řeší otázku materiálového zabezpečení, rozhodně musí mít nějaký nástroj, aby to šlo dělat optimálně. Když máte pět tisíc dílů, nemůžete to dělat ručně, to je nesmysl. Efektivita firmy je to, co vidíte, že běží. A často vidíte, že dělník má v ruce něco, co váží 27 kilogramů. On s tím ale udělá sedm kroků a tam obrobek uloží. Místo toho by si mohl úložiště posunout blíže k sobě. Tak jednoduché to je. Ale oni to neudělají. Efektivita není o tom, že by někdo dělal víc. Ne. Simulovali jsme výrobní proces, který v Německu trval 47 sekund, a snížili jsme čas na 18 sekund. Proces samotný a potenciál jeho zlepšení v žádném informačním systému vidět není, ten vidíte pouze přímo ve výrobě. Jinými slovy jsou zde ve výrobě velké rezervy? Určitě. Ale i v administrativě, a to zásadně větší než v samotné výrobě. Ve všech procesech jsou rezervy. Rozhodující je otázka přístupu chci to racionalizovat? Nikomu se ovšem nechce věci měnit. Dnešní byznys je globální. My prostě musíme hledat efektivitu. Protože pokud to neuděláme my, udělá to za nás někdo jiný. Během recese přitom optimalizace zněla ze všech stran jako mantra. Dokonce manažeři začali říkat, že už není kde dál hledat rezervy. Pomohla krize vyšší efektivitě? Jde spíše o politickou proklamaci. Rezerva je vždy a všude. A říct, že už není, je holý nesmysl. Vždy se dá něco zlepšit. Takže říkáte, že to byla spíše proklamace a ve firmách se příliš nesnažili hledat efektivnější procesy? Hodně zákazníků si u nás dalo zkalkulovat, kolik by je stálo postavit optimalizovanou fabriku více na východ. V momentě recese byli všichni v pohybu a zvažovali efektivitu toho či onoho. Všichni hledali. Ale říct, že už jsem našel všechny rezervy, to je nesmysl. V takovém případě je třeba se postavit do továrny a zeptat se, kde konkrétně už nejsou žádné rezervy, a hned se ukáže, že tam ještě jsou. Je to jako se cvičením. Když chcete zhubnout, musíte cvičit, musíte také ale měřit. Bez toho, že se zvážíte, nejste schopni verifikovat, zda skutečně hubnete. Říkal jste, že během krize se na vás zákazníci obraceli s tím, jestli není efektivnější přesunout výrobu více na východ. Co řešíte s klienty aktuálně? Náš zákazník je globální zákazník. Děláme projekty související s efektivitou. Za určitých podmínek u nich dokážeme navýšit efektivitu až o dvacet procent. Paralelně s tím i lokalizujeme výroby. Výroby ze Západu umísťujeme na Východ. Jeden náš záběr je lokalizovat výrobu a druhý zvyšovat efektivitu stávající továrny. Když za vámi přijdu jako zákazník, česká firma, v první řadě se mnou budete řešit, jestli není lepší továrnu někam přesídlit? Typicky to takto nefunguje. Buď je to tak, že s námi zákazník dělá takzvaný footprint, snaží se s námi řešit, kde bude za deset let, kde má být výroba a podobně. Tam se zvažují lokality a kam přesouvat výrobu. Nebo přijde zákazník a řekne, že tam, kde je, se mu líbí a chce své procesy jen optimalizovat. A pak jsou firmy, které prostě musejí následovat svého zákazníka. Není to tedy jenom o levnější práci. Když hledáte rezervy například ve výrobě, jak pracujete, jak je hledáte? inzerce A Robert Beňačka (62) Svojí bohatou kariéru začínal Robert Beňačka v roce 1978 jako manažer v Kovoprojektu Bratislava, deset let pracoval pro kanadskou společnost Magna, která se zaměřuje na dodávku kompanentů pro automobilový průmysl automotiv.od roku 1997 do roku 1999 pracoval v Německu pro společnost Baan, následně pracoval pro Fujitsu a v Kanadě pro Bearingpoint další dva roky. Více než sedm let řídil poradenskou společnost amotiq. Od roku 2010 vede českou pobočku ROI. Klasický průběh je, že si nás klient najme na analýzu, která vytipuje potenciální možnosti zlepšení. Podle potřeby mu pak nabídneme implementační projekty nebo takzvaný interim management. V takovém případě jsme spoluúčastníkem celé akce a pochopitelně se podílíme i na jejích rizicích. Náš honorář je do značné míry závislý na úspěchu celého projektu. A kdy využíváte simulační prostor Lean Fabrika, který máte? Jde o simulační středisko, kde umožňujeme klientům rychle simulovat a verifikovat navrhované řešení. V továrně nemůžeme zastavit výrobu a zkusit si vyrábět něco jinak, zato tady můžeme simulovat a vytvořit různé podmínky výroby. Pro globální zákazníky chystáme i školení přes internet. Vše, co dělali tady u nás ve středisku, si tak můžou obnovit i přes internet. Například z důvodů fluktuace se totiž část získaného know-how ve firmách po čase ztrácí. Vaše know-how je uplatnitelné kdekoli? Ve výrobě, v automobilovém průmyslu i ve službách? Nebo máte nějaké hranice? Určitě máme hranice. Tematika zvyšování efektivity má však širokou aplikovatelnost. Optimální ale je, když vidíte materiálový tok, práci lidí ve výrobě nebo administrativě. A co výzkum a vývoj? Z pohledu administrativy, organizace procesů vývoje a práce určitě ano. Tam jistě máme kde optimalizovat a identifikovat potenciál. 18

11 PROFIT očima podnikatele KDYŽ HLEDÁM ŠPIČKOVÉ SLUŽBY PRO FIRMU, Čas odcházení 20 Bez nástupce Třetí situace, se kterou se setkáváme, je, když se podnikatel po mnoha letech zastaví, rozhlédne a zjistí, že buď žádné děti nemá, nebo že jsou dávno pryč, ve firmě není žádný nástupce, neboť on sám byl po celou dobu silný a dominantní a výchově nástupce se pod dojmem věčné síly a mládí nevěnoval. Nyní zjišťuje, že už toho má prostě dost. I toto je vždy duševně obrovsky náročná situace a vede k mnohým problémům a musíme říci, že se nás tyto situace velmi dotýkají. Jak z toho ale ven? Na řadu přicházejí dvě možnosti. Rychlá výchova nástupce a prodej firmy. Dobrá zpráva je, že na trhu je dnes velké množství volného kapitálu, který je levný. Velký význam má však zájem majitele firmy na tom, aby jeho firma nadále rostla a neskončila tak, jak jsme již několikrát viděli. V likvidaci, rozprodaná po částech jen proto, že je to v určitých situacích ekonomicky výhodné, nebo proto, že se dá zatížit nechtěnými závazky někoho jiného z období minulých, nebo Jaroslav Jíra spolumajitel a partner poradenské společnosti Kogi Nejlepší banka v regionu CEE Skupina Raiffeisen poskytuje korporátním klientům nadstandardní služby, jejichž kvalitu potvrzuje celá řada mezinárodních ocenění. Významný finanční časopis Euromoney vyhlásil Raiffeisenbank International již poosmé nejlepší bankou v regionu. Naši firemní poradci mají přístup k informacím největší bankovní skupiny ve střední a východní Evropě a pomohou vám při plánování vaší další finanční strategie. A rodičem, zakladatelem. Změna, která musí nastat, aby nové mohlo růst, je přes dobrou vůli všech zúčastněných pohřbena v těžkosti takové situace. Od zakladatele je třeba předat žezlo zcela a beze zbytků, dát volnost a naprostou důvěru a podporu. Za tím se ale skrývá psychicky naprosto extrémní situace, kdy něčí milované dítě přebírá odpovědnost za další milované dítě. A nic na tom nemění, že jedno z těch dětí je syn či dcera a druhé právní subjekt. Oběma byla věnována maximální pozornost, péče a láska a pustit je do života bez dalšího ovlivňování je až drasticky bolestivé. Firma se dá prodat i jinak Je možné najít odpovědné investory disponující schopnými manažery, kreativním přístupem k rozvoji a schopností se racionálně rozhodovat. Lze dohodnout i garance rozvoje a také zapojit původní majitele do dalšího rozvoje v roli poradce. On přece nejlépe zná historii dodavatelsko-odběratelských vztahů, zaměstnance, důvody pro minulá rozhodnutí i omyly, kterých se sám dopustil. Takové nastavení je možné a reálné. Je však třeba dobře zvažovat, komu nejen prodáte, ale komu také prodej vlastní firmy svěříte. Druhou možností, kterou je dobré před rozhodnutím o prodeji neopomíjet, je možnost výchovy nástupce. Prodej jako takový nenastane ze dne na den a je dost možné, že za dobu, která je třeba pro realizaci takové prodejní transakce, můžete nástupce vychovat. Ten pak bude schopen firmu plnohodnotně převzít, zapojit se do vlastnické struktury a původního majitele postupně vyplatit. Pokud tedy již nyní o prodeji uvažujete, je na čase zvážit i variantu výchovy nástupce a postupného osobního i majetkového odchodu z firmy. Jak v otázce prodeje, tak i výchovy nástupce lze najít schopné lidi, kteří vám s tím pomohou. Vaší firmě jste dali kus svého života. Je to vaše historie a ať chcete, nebo ne, je to kus vás. Važte si tedy sami sebe a ve vašich úvahách buďte opatrní a obezřetní, aby vás vaše odměna neminula. inzerce Zakopaný pes Zhruba polovina těchto hrdinů nemá nástupce. Nemá komu své životní dílo předat, shodit ze sebe odpovědnost a změnit rytmus svého života z režimu z práce do práce do režimu pohoda a odpočinek. Na trhu se setkávám v podstatě se třemi situacemi, ze kterých tento stav vyplývá. V první řadě podnikající rodiče spoléhali na převzetí rodinné firmy svými dětmi. Ostatně velmi častým a hlavním motivem jejich nezlomné vůle a píle bylo maximální zaopatření právě jejich dětí. Tak jako se ale kdysi stavěly dnes prázdné dvougenerační domy se záměrem staří rodiče dole a děti nahoře, i rodinné firmy dnes vrchní patro, které by měl obývat dlouhodobě připravený mladý nástupce, mívají prázdné. Děti svých podnikajících rodičů vyrostly ve zcela jiném prostředí, mají nové velké možnosti, sny a výzvy a převzetí rodinné firmy bývá neatraktivní. A velmi často jsou díky píli svých rodičů značně zaopatření, aby si své sny mohly pokusit změnit ve skutečnost. Druhá možnost je velmi podobná jen s tím rozdílem, že se děti o převzetí rodinného podniku pokoušely nebo pokoušejí. Dvacet pět let budovaná firma má ale své kořeny, svou firemní kulturu, své procesy, postupy, zvyky a tradice. Mladý, nadšený a jakkoli dobře motivovaný nástupce má kromě tohoto stavu ještě jednu velkou výzvu. Konflikt se svým třeba i proto, že je pro konkurenci jednodušší nechtěného soka koupit a jeho činnost utlumit či diskreditovat než s ním soupeřit o zákazníky. Takových případů jsme již pár viděli a pro původního majitele je to vždy velmi bolestivé a zdrcující. Navíc za svou dlouholetou práci odměnu nezíská a je rád, že z toho vyklouzne s málem a bez dalších problémů. Zdá se vám to přitažené za vlasy? Omyl, to je realita dnešních dnů. Naštěstí to tak není vždy. Foto profimedia.cz Podnikatelé na sklonku Je zcela přirozené, že člověk, který věnuje mnoholeté úsilí, energii, čas a peníze jedné věci, touží po odměně. V České republice žije velké množství takových lidí. Na počátku devadesátých let založili své vysněné podnikání a v plné síle, s maximálním nasazením a často za velkých obětí uvedli v život vlastní společnosti. Ty pak rozvíjeli, procházeli bezpočtem negativních zásahů vyplývajících ze vznikající a stále se měnící legislativy. Byli pilní, kreativní, nadšení a přenášeli se přes pocity skepse, marnosti a otázky spojené s bazálním přežitím. Ti, kteří došli až do dnešních dnů, vybudovali zajímavé podniky v různých odvětvích a dnes se již nikdo nepozastavuje nad tím, že konkurují velkým nadnárodním koncernům s naprosto rozdílnou kapitálovou silou. Tito lidé jsou v mých očích opravdoví hrdinové. A bezpochyby si zaslouží svou odměnu. spoleham na nejlepsi banku v regionu CEE. Raiffeisenbank PARTNER PRO VÁŠ BYZNYS Zjistěte si více o službách našeho korporátního bankovnictví na

12 PROFIT příběh úspěchu příběh úspěchu PROFIT Foto archiv Internet voní česky Před deseti lety začínali v pronajaté garáži, v současnosti dosahují miliardových obratů a zná je většina Čechů, kteří nakupují na internetu. Firma Internet shop, provozující obchod Parfums.cz, je jednou z nejrychleji rostoucích společností v České republice. Zakladatel Internet shopu Michal Zámec podnikal už v osmnácti letech, prodával hardware a mobilní telefony. Zkušenosti z předchozích projektů měli i jeho partneři, přesto se pokud jde o prodej parfémů přes internet vydali v roce 2004 do neprobádaných končin. Původně nabízeli zejména elektroniku, ke kosmetice je přivedla náhoda. Jeden z našich dodavatelů se zabýval i parfémy a nabídl nám je do prodeje. Rozhodli jsme se je vyzkoušet a vyplatilo se to. Brzy jsme zjistili, že mají výrazně větší obchodní potenciál než elektronika, vrací se ve vzpomínkách k určujícímu okamžiku Michal Zámec (na snímku). Tehdy na trhu panoval obrovský rozdíl v cenách parfémů mezi kamennými obchody a e-shopy. Zatímco parfém v prodejně stál například 2500 korun, na internetu jste ho dostali za čtyřikrát nižší cenu. Pochopili jsme příležitost a zájem zákazníků nám dal za pravdu, říká šéf internetové jedničky v parfémech. A jaká je podle Michala Zámce cesta k úspěšnému rozvoji firmy? Úspěch je podle mne mixem vhodného načasování a tahu na bránu. Chtěli jsme vždy být jedničkou, v Česku, v Evropě i ve světě. Pomohli spolupracovníci, kteří odvádějí skvělou práci a s nimiž jsme na stejné vlně. Všechny vydělané peníze jsme investovali zpět do firmy. Žádné utrácení. Také jsme trpěliví a byli jsme ochotni si na úspěch počkat. Rozhodující náskok v době krize Kromě náhody na startu projektu pomohlo firmě štěstí i v době, kdy svět zasáhla hospodářská krize a podnikatelskou sféru ovládly nejistota a strach z budoucnosti. Těsně předtím jsme nasmlouvali velký objem reklamy a nemohli vycouvat. Konkurence se kvůli krizi stáhla a vyčkávala a my byli jediní, kdo byl vidět. Zákazníci přešli k nám a získali jsme rozhodující náskok, který jsme pak už jen zvyšovali, prozrazuje Zámec. Internet shop prožívá nebývalý boom. Jeho tempo růstu mu může většina českých podniků tiše závidět. V loňském roce dosáhl Internet shop obratu 2,4 miliardy korun, letos očekává jeho šéf nárůst na cca 3,3 miliardy s tím, že Česká republika se na celkovém výsledku bude podílet zhruba z 27 procent. Společnost loni uspěla v soutěži Deloitte Technology Fast 50, když byla oceněna jako nejrychleji rostoucí technologická firma v ČR. Podobné výsledky ale příliš nezajímají zákazníky. Jejich zájmem je především komfortně nakoupit a dostat zboží v dobré kvalitě a slíbených termínech. A to děláme dobře již deset let, což není běžné. I proto si nás Deloitte všiml, říká Zámec. Z jeho slov ovšem vyplývá, že je pro podnik prestižní ocenění důležité z jiného důvodu: Pomáhá především ve vztazích s dodavateli, bankami a jinými společnostmi. Pokud si nezávislý hodnotitel všiml, že dobře fungujeme, je to pro ně záruka kvality a dlouhodobé spolupráce. Kamenné prodejny jako test Drtivou většinu svého zboží nabízí obchod Parfums.cz na webových stránkách, přesto otevřeli i dvě kamenné prodejny v Praze a jednu v Brně. Cílem je otestovat, zda budou mít zákazníci o takový druh prodeje zájem. Při maržích, které mají internetové obchody, není příliš reálné, aby si na sebe prodejny v obchodních centrech automaticky vydělaly. Obchod je však spojen s výdejním místem pro elektronické objednávky, a tak dochází k tomu, že prodej v prodejně ubírá zákazníky z internetu. Zákazník, který si dříve objednával přes internet a vyzvedával v naší výdejně, dnes ví, že tam toto zboží máme kdykoli k dispozici, a nemusí tak předem zboží objednávat, říká šéf Internet shopu. Zákazníků e-shopů je v Česku obrovské množství a není snad jediný, který by si na stránkách Parfums.cz někdy nevybral dárek pro své blízké nebo nekoupil svůj oblíbený parfém či pleťový krém. Web má měsíčně kolem pěti milionů unikátních návštěvníků a před Vánoci je to téměř dvojnásobek. Denně do našeho e-shopu přijde kolem 200 tisíc lidí. V současné době máme několik milionů zákazníků, vypočítává Michal Zámec. Kvalitně a přitom levně Zákazníci si pochvalují především to, že za originální a kvalitní produkty zaplatí v e-shopu relativně málo peněz. Důvody jsou podle Michala Zámce dva: centralizace a prodeje velkých objemů zboží. Z jednoho místa a s několika zaměstnanci jsme schopni obsloužit všechny naše trhy. Aby to kdokoli dokázal klasickými obchody, musel by jich mít tisíce a zaměstnávat desítky tisíc lidí. Tyto náklady můžeme ušetřit a promítnout to do ceny. Dalším důležitým bodem je objem prodejů. Opět díky působení na několika trzích prodáváme velké množství produktů. Vzhledem k takovým objemům vyjednáme 22 23

13 PROFIT příběh úspěchu příběh úspěchu PROFIT nebo České obchodní inspekce s anonymními testovacími nákupy značek nedávají prostor pro prodej takových produktů. Parfémy jsou na internetu stejné jako kdekoli jinde, a zákazníci tak nemusejí mít žádné obavy, ujišťuje šéf Internet shopu. Kosmetika, parfémy či zdravá výživa to je zlatý důl. A Internet shop rozhodně odklon od svého klíčového sortimentu neplánuje. Pokud jej bude do budoucna rozšiřovat, pak jen o produkty, které mají takzvaně logickou návaznost. Určitě neplánujeme prodeje jakkoli odlišného zboží, protože naše sklady, logistika i procesy jsou stavěny na malé produkty. Prodávat třeba ledničky ani neumíme, usmívá se Zámec. Dobývání amerického trhu Před deseti lety nikdo netušil, že se na scéně objevuje silný hráč, který bude v roce 2014 úspěšně operovat v deseti zemích světa, a navíc bude chystat expanzi na trh číslo jedna e-komerce tedy USA. Ve Spojených státech měla být původně otevřena pobočka v září Byli jsme v USA trochu překvapeni. I když jsou Spojené státy zemí velmi rozvinutou, setkáte se tam se spoustou překážek, které jsou často větší než u nás. Trochu nás tyto překážky zdržely, proto jsme museli spuštění odložit na listopad, prozrazuje šéf podniku. Přímo v Americe je logistické a distribuční centrum, v němž je zčásti český management. Naše cíle jsou i v USA stejné jako v jiných zemích: přinejhorším chceme být trojkou na trhu. A víme, že je to cíl dosažitelný, tvrdí sebevědomě Zámec. Firmy se částečně dotkla i ukrajinská krize, protože na Ukrajinu své zboží dodává. Kvůli krizi jsme museli na více než tři měsíce pozastavit prodej, nicméně v této chvíli již na Ukrajinu opět dodáváme. Bohužel po krizi klesly celkové prodeje na ukrajinském internetu o 30 až 50 procent a podobný pokles se dotkl i nás. Každopádně ani tříměsíční výpadek v prodejích nijak neovlivní plánovaný výsledek celé společnosti, doplňuje Michal Zámec. Jakub Procházka inzerce A s dodavateli vynikající ceny, vysvětluje Zámec. Za výhodu číslo jedna považuje majitel firmy šíři sortimentu. V tom podle jeho slov nemá e-shop Parfums.cz v dané oblasti konkurenci. Prodáváme stovky značek a desítky tisíc produktů. Vše máme fyzicky v našem skladě připravené ihned k expedici. K tomu máme velmi komfortní podporu pro zákazníky a krátkou dobu dodání. To vše je mix, který nás posunuje před konkurenci, chlubí se. 24 A nemohou být překážkou na cestě k dalším úspěchům prodejní marže, které u kosmetiky v posledních letech permanentně klesají? Marže v minulosti klesaly dost zásadně, nicméně v současné době to není již tak výrazné. My předcházíme případným problémům se ziskovostí tak, že naše procesy neustále zlepšujeme: zjednodušujeme je a automatizujeme. Díky tomuto nekonečnému vývoji nám ziskovost neklesá, ale je to naopak. Lís a Rub úspěchu Úspěch a popularita mají ovšem i stinné stránky. Na internetových fórech se často objevují informace o tom, že některé e-shopy nabízejí levné padělky. Na českém internetu se s padělky u e-shopů nesetkáte. Vyskytují se spíše na různých bazarech, akčních webech a podobně. E-shopy si prodej takového zboží nemohou vůbec dovolit. Jsou pod neustálým dohledem jak státních orgánů, tak samotných výrobců. Pravidelné kontroly celních orgánů

14 PROFIT polemika Montovna ČR: obavy, či realita? O České republice se mluví jako o výrobně, z které přidanou hodnotu inkasují jinde. Jsme skutečně pouhou montovnou? PRO Česká ekonomika je oxymóron Ekonomika ČR není pouhou montovnou, ale převládající montovnou v řadě odvětví. Výraz montovna je zkratkou pro outsourcované a subdodavatelské činnosti s nízkou přidanou hodnotou. Přidaná hodnota je základní ekonomickou veličinou (zahrnující zisk), její maximalizace je žádoucí. Proto probíhá outsourcing činností s nízkou přidanou hodnotou do oblastí s nižší mzdovou zátěží. S růstem mezd pak přichází relokace, robotizace nebo automatizace. Plný benefit přidané hodnoty mají pouze vlastníci hodnotového řetězce (od výzkumu a vývoje po služby pro zákazníka). Vlastnictví je základní kategorií ekonomiky, jak jsme si vyzkoušeli během komunismu, který učil (a některé i poučil), že je jedno, komu to vlastně patří. Přes polovinu objemu výroby ČR vlastní zahraničí; českou pozici zachraňují polostátní podniky, které se ale urychleně rozprodávají za provizi. Ročně opouští ČR kolem 300 miliard korun zisků. Například firma Volkswagen AG, která outsourcuje celosvětově (jako Škoda Auto v ČR), hlásí růst zisku o 58 procent za třetí kvartál Tyto peníze jdou vlastníkům do Wolfsburgu. Poskytovatelé montážních a subdodavatelských služeb realizují pouze smluvní ceny a platy, bez ohledu na celkovou přidanou hodnotu. Je logické, že platy a mzdy se Wolfsburg snaží minimalizovat jinak by musel aktivity přesunout. Škoda Auto letos prodala o 17 procent více vozů, ale zisky pro Wolfsburg navýšila o 75 procent (na 651 milionů eur). Česká ekonomika (přesněji ekonomika na území ČR) je tudíž oxymóron: jde skutečně o montovnu (odborněji CM, OEM nebo VAR) převážně zahraničních podniků na našem území. Jediným přínosem je smluvní práce a subdodavatelské funkce podle zadání vlastníka. Nevýhodou je ztráta znalostí klíčových částí hodnotového řetězce (výzkum a vývoj, strategie, finální zákazník, světový trh, inovace, volba produktů, rozhodování), tedy podnikatelských schopností vůbec. Námezdník není vlastník a není to jedno. Oproti českým podnikům je VW státem trvale chráněn, aby zůstal německý, bez cizích vlivů. Vlastnictví je třeba si chránit, ne s ním kupčit. Dnes jsme svědky nebezpečného fenoménu: lákáme zahraniční vlastníky i za původně místní subdodavatelské služby (viz korejské gumárny a svítidla). Vlastník si na naše území převádí nejen montáž, ale i podstatnou část hodnotového řetězce. Jediné, co od nás ještě chtějí, je geografický prostor blíže k trhům EU. My v tom prostoru sice přirozeně sídlíme, ale české vlastníky nepodporujeme a vytlačujeme je. Proti takové ztrátě podnikatelské krve a kupčení s vlastním prostorem se nám ta dnešní montovna bude vbrzku jevit jako staré dobré časy. PROTI Pojem montovna je marketingové klišé Svět se zásadně změnil. Již není rozdělen geopoliticky, ale ekonomicky. Levice a pravice se stávají pojmy 20. století, nesoutěžíme v tom, kdo má větší jaderný arzenál, a technologické změny se staly základem celosvětové hospodářské integrace. Její první fáze, takzvaná globalizace velkých korporací, byla záhy následována rozvojem malých a středních firem, které začaly vzájemně obchodovat na všech kontinentech. Růst našeho HDP je výrazně ovlivněn kupní silou a stabilitou Německa, Polska a dalších evropských zemí, stejně tak je koruna silně svázána s eurem, a tedy i výkonností eurozóny. Naše firmy zakládají pobočky v jakékoli zemi, naopak zahraniční investoři se etablují u nás. Daně již neoptimalizujeme naháněním fiktivních nákladů, ale přesunutím sídla firmy do jiné destinace nebo vyvedením dividendy do daňového ráje. Vysoké školy a výzkumná pracoviště prostřednictvím strukturálních fondů spolupracují s tisíci firmami, přičemž nové grantové programy jim dokonce nařizují mezinárodní spoluhráče. Hovořit proto v této spojitosti o tom, že je naše země montovnou nadnárodních firem, není nic jiného než marketingové klišé. Pojem montovna má svůj význam v uzavřené ekonomice, nikoli v dnešním světě, tím spíše v Evropské unii. Nepochybně se u nás mohou objevit firmy využívající zázemí pro jednoduchou výrobu a ponechávající si přitom výzkum v mateřské destinaci. Úplně stejně se ale chovají naše subjekty a šikovným vyvažováním dělnických a tvůrčích profesí ovlivňují jak svoje výsledky lokální, tak konsolidované. A zdaleka se nemusí jednat jen o Evropu a velké podniky. Stačí připomenout úspěch Meopty v USA, která využila své americké pobočky k montáži optických výrobků vyvinutých v Přerově, nebo slavkovské rodinné firmy LIKO-S, jež tuzemskou inovativnost šikovně překlápí do výroby v Indii. Nezaznamenal jsem v těchto zemích stížnosti na využívání pracovní síly bez tvorby přidané hodnoty. Obě firmy jsou příkladem českého úspěchu, inovativnosti a technické vyspělosti. Snažme se to dělat podobně a přestaňme žehrat na vykořisťování. Milan Zelený ekonom Karel Havlíček předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků Dejte nám i ostatním vědět, co si o tom myslíte vy! Těšíme se na vaše názory na a inzerce A

15 PROFIT restart restart PROFIT Foto čtk 3x Resuscitace dětské obuvi ze Sazávanu Když v únoru roku 1939 koupila firma Baťa ve Zruči nad Sázavou první pozemek od velkostatkáře Jana Schebka, začala psát další významnou kapitolu českého obuvnictví. Kapacita továren v mateřském Zlíně přestávala stačit velkorysým plánům obuvnického impéria založeného Tomášem Baťou. Proto se firma rozhodla vybudovat v tehdejším Československu druhé město ševců. Zruč se podle původních plánů měla Produkce v objemu stovek tisíc párů obuvi denně se už do České republiky nevrátí. Tradice založená Tomášem Baťou však přežila. Po letech se opět vyrábí dětská obuv ve Zruči nad Sázavou. Městečku, které mělo být novým Zlínem. svou velikostí i průmyslem rovnat dnešnímu Zlínu. Mělo zde stát letiště, nemocnice i vysoké školy. Podobně jako ve Zlíně začal Baťa také ve Zruči budovat svoje město z vesnice s necelou tisícovkou obyvatel. Okamžitě tam začali proudit lidé do nově stavěných továren, obytných čtvrtí a škol, takže se do konce války počet obyvatel Zruče více než ztrojnásobil. Strategická poloha města, které začal Baťa stavět v oblasti bez kvalitního dopravního spojení, měla naplno vyniknout o několik let později. Kniha Budujeme stát od Jana Antonína Bati ukazuje, že se právě nedaleko nově budovaného města měly křížit projektované páteřní železniční a silniční spoje. Konec Baťova snu Plány na vybudování velkolepého města se začaly bortit několik týdnů předtím, než firma 29. května 1939 zahájila výrobu ve špýcharu místního velkostatku, aby nemusela čekat na dokončení výstavby první továrny v prosinci téhož roku. Příchod Němců v březnu 1939 totiž myšlenku na vybudování nového velkoměsta znemožnil. V roce 1942 továrnu německé vojsko obsadilo a zakázalo další výstavbu. Znárodnění po roce 1945 pak sen o novém Zlíně definitivně odsunulo na vedlejší kolej. Podobně komplikovaným vývojem procházela ve městě i výroba obuvi. Z prvních sto padesáti zaměstnanců vzdělaných v Baťově škole práce, kteří zde zaučovali místní obyvatele pro výrobu obuvi, se počet pracovníků ještě v roce 1939 rozrostl na zhruba 500 a do roku 1945 pak na přibližně 1800 zaměstnanců. Ve Zruči se vyráběla obuv s dřevěnou podešví a klasická obuv pánská, dámská i dětská. V roce 1949 změnila firma hned dvakrát název, nejdříve 1. ledna na národní podnik Svit a pak 1. července na národní podnik Sázavan. Ten se stal v tehdejším Československu hlavní továrnou na výrobu dětské obuvi. V dobách své největší slávy byl zručský Sázavan producentem 80 procent tuzemské dětské obuvi i jedním z největších výrobců v oboru v rámci celé Evropy. Zhruba 20 procent produkce šlo na export, především do zemí tehdejšího Sovětského svazu. Ještě v roce 1990, kdy se v zemi vyrobilo 62 milionů párů obuvi, tvořila výroba v Sázavanu devět procent celkové produkce bot v zemi a závod patřil ke čtyřem klíčovým podnikům, které vyrobily přibližně 90 procent tuzemské obuvnické produkce. Dalšími byly Svit Zlín (53 procent), Závody Gustava Klimenta Třebíč (25 procent) a Botana Skuteč (3,5 procenta). S výjimkou Botany se jednalo o podniky založené díky Tomáši Baťovi. České obuvnictví v té době čekal bolestný pád. Ten přinesla jak ztráta trhu v bývalém Sovětském svazu, tak také rozpad tuzemského velkoobchodu a distribuční sítě i postupný nástup dovozu levnější asijské produkce. Mezi další vlivy, které téměř pohřbily tuzemskou výrobu obuvi, patřilo zrušení centrální cenové regulace, odbourání státních dotací na nákup surových kůží, zrušení záporné daně z obratu u dětské obuvi nebo zánik učňovského školství pro tento obor. Podnik nebyl po desetiletích výroby v socialistické ekonomice na tržní prostředí připraven, a kdysi slavný Sázavan je tak od roku 1998 v likvidaci. Předtím docházelo Slavné doby české boty. V době své největší slávy se ve zručském Sázavanu vyrábělo 80 procent tuzemské dětské obuvi a podnik patřil k největším v Evropě. k postupnému omezování výroby i snižování počtu zaměstnanců. Návrat dětských bot Již o několik let dříve se ve Zruči začalo rodit pokračování obuvnické tradice. V roce 1996 vznikla ve firmě Sázavan Strojírny výroba korkových vložek do bot, takzvaných fusbetů. Od roku 1998 se rozšířila o lehkou pracovní korkovou obuv. Tu po několika letech převzala společnost Sázavan Product a navázala tím na tradice výroby obuvi ve Zruči nad Sázavou. Naše firma vyrábí zhruba 50 tisíc párů obuvi za rok. Pro porovnání Sázavan v 80. letech minulého století vyráběl denně 30 tisíc párů obuvi, takže mluvit o záchraně českého obuvnictví není namístě, říká jednatel společnosti Sázavan Product František Šramka a pokračuje: Dnes v Česku existuje jenom několik malých producentů obuvi, zpravidla se orientujících na nějaký specifický druh obuvi. Neexistuje výchova návrhářů, modelářů technologů nebo jakéhokoli technického personálu. Celkový pád oboru, který patřil k výkladním skříním místního průmyslu, přitom nepovažuje jen za důsledek konkrétních chyb při transformaci tuzemské ekonomiky v 90. letech minulého století. Obuv lze celosvětově vyrábět jenom v oblastech s nízkými mzdami, což Česká republika v současnosti rozhodně není, říká František Šramka. I přes obtížné časy a skromnější rozsah se však v posledních letech podařilo vrátit do Zruče nad Sázavou také výrobu dětské obuvi, která k tomuto městu neodmyslitelně patřila po šest desetiletí. Letos totiž firma Sázavan Product odkoupila výrobní zařízení a technologii na výrobu dětské obuvi značky Essi, která zhruba na přelomu tisíciletí vznikla v nedalekých Uhlířských Janovicích a využívala rovněž know-how někdejší zručské tradice. Baťovská stopa je tak ve Zruči dodnes patrná nejenom na průmyslové a obytné architektuře, ale díky dětským botám a korkové obuvi opět také v místním průmyslu. DALIBOR DOSTÁL 28 29

16 PROFIT makro I nadále jedeme na růstové vlně Nezaměstnanost v České republice očištěná od sezonních vlivů (v procentech) 7,1 7 6,9 6,9 6,8 6,7 6,7 6,5 6,4 6,3 6,2 6 5,9 9/ / Zdroj: ČSÚ Důvěra českých domácností v domácí ekonomiku v posledních měsících šplhá k úrovním, na kterých se naposledy nacházela před více než sedmi lety. Není se čemu divit. Míra nezaměstnanosti zřetelně klesá, růst mezd postupně zrychluje, spotřebitelské ceny naopak rostou pouze hlemýždím tempem. O něco nižší míra optimismu panuje v sektoru firem, na které stále doléhají obavy z ruských sankcí a v neposlední řadě z chronicky strádající eurozóny. Situace v zahraničí tak představuje jediné významnější riziko pro pokračující solidní růst české ekonomiky během následujících měsíců. Pravděpodobnost, že v dohledné době dojde k významnějšímu zpomalení hospodářského růstu v ČR, však zůstává i nadále nízká. 5,2 % Meziroční srpnový pokles průmyslové produkce Česká průmyslová produkce sice v srpnu meziročně reálně poklesla o 5,2 procenta (nejvýrazněji od loňského června), více než cokoli jiného se však na její srpnové slabosti projevily jednorázové faktory. V první řadě se jednalo o vliv celozávodních dovolených v několika největších českých automobilkách, které v letošním roce připadly na srpen (v minulém roce na červenec). Výroba motorových vozidel tak v ČR v srpnu meziročně poklesla o 13,4 procenta. Obdobně negativně se na srpnovém vývoji českého průmyslu projevil nižší počet pracovních dní. Obavy o stav českého průmyslu navíc pomohl rozptýlit říjnový PMI index výrobní, který sice oproti září zaznamenal pokles z 55,6 na 54,4 bodu, stále se však pohybuje vcelku bezpečně nad 50bodovou hranicí oddělující pásmo expanze a kontrakce. Nynější spíše nižší pravděpodobnost významnějších negativních dopadů zpomalujícího růstu v zahraničí na solidní ekonomický růst v ČR potvrdil zlepšující se dílčí index nových exportních zakázek, který indikuje stále silnou poptávku ze západoevropských zemí (Německo, Velká Británie), jež prozatím více než dostatečně kompenzuje pokles průmyslových zakázek z Ruska, Ukrajiny či Polska. Ve prospěch atraktivity českých průmyslových firem z hlediska zahraničních zakázek bude navíc ve zbytku letošního roku a minimálně po celý příští rok působit slabá koruna. 5,9 % Nezaměstnanost v září Významnou protiváhou možného oslabení zahraniční poptávky bude z hlediska růstu české ekonomiky v následujících měsících zvyšující se spotřeba domácností, kterou v posledních měsících značnou měrou podporuje kombinace klesající míry nezaměstnanosti (5,9 procenta v září oproti sedmi procentům během stejného měsíce předchozího roku), zrychlujícího mzdového růstu a nízké inflace (0,7 procenta v září). Dosavadní vývoj tak potvrzuje, že česká ekonomika ve druhé polovině letošního roku výrazněji nezpomalí a za celý rok 2014 poroste přibližně 2,5procentním tempem, obdobný vývoj lze navíc očekávat i v příštím roce. Jan Šedina analytik České spořitelny inzerce A inzerce A A

17 Z plného křišťálu vyrobený Lightway Black Star. Dokáže rozzářit místnost zdravým, skutečným, denním světlem nasbíraným pomocí světelného potrubí na střeše budovy. Nezkresluje denní světlo a zachovává jeho barvy. Křišťálový rozptylovač denního světla Lightway Odeon. Reprezentuje svého majitele. Napojením na světelné potrubí prozáří, čistým, denním světlem reprezentativní místnost přesně tam, kde by byla přes den tma. Deprese a bolení hlavy ustanou, protože tam bude denní světlo Návštěva Pána Světla Lightway Nejvíce sebevražd je v severských zemích Křišťálový sloup Lightway Metropolitan. Vyroben z masivního, českého křišťálu, napojený na světlovodné potrubí ze střechy, které ho rozzáří přirozeným, denním světlem z oblohy, i když budete v podzemí budovy. Je to nepříjemné? Když přes den musíte rozsvítit na chodbě, v kuchyni, na schodišti, v obývacím pokoji či v kanceláři. Divný pocit? A pak přijde špatná nálada a oči jsou unavené. Jaký lék je zaručený? Denní světlo. Rozptýlené, přirozené světlo v místnosti, pomocí masivního křišťálu. Křišťál je napojen na světlovodné potrubí přivádějící čerstvé denní světlo z oblohy. Oči přestanou bolet a tlak v hlavě ustoupí. Přijde lepší nálada. Objednejte si návštěvu Pána Světla Lightway. Dostanete odborníka, který vám poskytne řešení a řekne přesnou cenu. Zjistí vaše představy a navrhne světlovodné potrubí a jeho výkon přesně pro váš dům, obchod nebo halu. Ať už nemusíte dál řešit únavu očí a deprese z nedostatku světla. Proč? Je tam málo denního světla. Toho umělého, elektrického si tam mohou vyrobit a dopřát kolik chtějí. A přesto polykají antidepresiva a prášky na bolení hlavy. Denní světlo se nedá vyrobit. To vám přivede světlovodař Lightway s jeho světlovodným potrubím a čistým křišťálem. A Vy se zase rozzáříte. VYHNAT TMU Z DOMU, TO JE ŘEMESLO SVĚTLOVODAŘE LIGHTWAY Jsou místnosti, které nemají denní světlo. Tam jej dokáží přivést světlovodaři. Je to nové řemeslo. Ze střechy do místnosti vedou denní světlo potrubím. Jako by to byl vodovod. Už jste o tom slyšeli? Povrch uvnitř potrubí je tak vyrobený, že i na dlouhé vzdálenosti denní světlo udrží svoji sílu a přirozené barvy. Místnost předtím tmavá má najednou denní světlo. Dokážete si to přestavit? Nová flotila Světlovodařů a Pána světla Lightway se za vámi vydá kamkoliv. Stačí říct a rozsvítíme. Zavolejte nám teď na číslo nebo teď hned pošlete vyplněný formulář přes A když řeknete, kde jste se o nás dozvěděli, dostanete ihned bonus, který vám ušetří několik tisíc korun. Za mezinárodní tým Pána světla a světlovodařů Jakub Brandalík

18 PROFIT fokus fokus PROFIT Školní byznys s obezitou Rodiče se marně snaží učit děti zdravě jíst. V místech, kde za ně odpovídají učitelé, se bez kontroly cpou nezdravými potravinami a nápoji. Občerstvení ve školách, ale i nemocnicích je dobrý byznys pro výrobce tučných a sladkých jídel a odstrašujícím příkladem kvality stravování. V omšelém prostředí Thomayerovy nemocnice v pražské Krči působí kavárna trochu jako zjevení. K návštěvě láká nejenom útulný interiér, ale také nabízený sortiment. Na rozdíl od nemocničního bufetu nebo automatů na chodbách tu nenajdete kolu ani další nezdravé nápoje a potraviny. Navíc sdružení Lékořice, které kavárnu provozuje, zaměstnává v provozu znevýhodněné pracovníky. K založení kavárny se rozhodly maminky dětí hospitalizovaných v Thomayerově nemocnici, protože zde chybělo reprezentativní místo pro pacienty, návštěvy i zdravotnický personál, vysvětluje manažer kavárny Oldřich Široký, proč zařízení v roce 2011 vzniklo. Kavárna se od začátku zaměřila na kvalitní potraviny, například fair trade kávu, mošty od tuzemských výrobců nebo lokální pečivo. Pokud k nám někdo přijde poprvé, je nejdříve poněkud nejistý, protože ceny produktů z kvalitních surovin jsou přece jen vyšší než v místním bufetu. Ale když zákazníci ochutnají, už se k nám vracejí. Rozdíl v chuti je obrovský, doplňuje Oldřich Široký. Podobné provozovny jsou nejen v českých nemocnicích, ale například také ve školách stále výjimkou. V prostředí, kde mají pacienti nebo školáci omezenou možnost volby, a kde jsou děti navíc bez dohledu rodičů, převládá nabídka mastných, přeslazených jídel plných chemických přísad. Školní či nemocniční bufety nebo automaty umístěné na chodbách tak často chrlí to nejhorší, co je na trhu dostupné. Za zády rodičů Letmý pohled na sortiment školního bufetu je postrachem většiny rodičů. Modrá limonáda plná umělých barviv, smažené brambůrky v celofánu, ze kterých kape olej, žvýkačky se spoustou chemických sladidel. Foto archiv 2x Na pochutiny, které mívají doma zakázané, narážejí děti denně ve škole. Pro výrobce nezdravých potravin je to dobrý byznys. Nemusí jít ani o přímý zisk, který vzniká aktuálním nákupem ve škole. Spíše o dlouhodobou přípravu zákazníků. Jak popisuje bývalý komisař amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv David Kessler, polotovary s nadbytkem cukrů, tuků a soli jsou návykové. Jejich konzumací se přinejmenším u citlivých jedinců zvyšuje chuť na opakované dávky, upozorňuje odbornice na výživu Margit Slimáková. Ředitelé, kteří povolují instalaci automatů nebo prodej nezdravých jídel v bufetech na půdě školy, podle ní ukazují, že na děti příliš nemyslí. Nerozumějí obrovskému významu výživy pro zdraví dětí, jejich chování a schopnosti. Bezmyšlenkovitě podlehli tlaku nabídky prodejců potravin, dodává Margit Slimáková. Nový ministr školství Marcel Chládek sice slíbil, že automaty na kolu a slané chipsy ve školách zmizejí, ale původně avizovaný začátek letošního roku se stihnout nepodařilo. Nyní je jasné, že nezdravé jídlo nezmizí ani od ledna příštího roku, což byl druhý slibovaný termín. Novela vyhlášky o školním stravování se seznamem zdravých potravin, které budou moci školy ve školních automatech a bufetech nabízet, by měla platit od školního roku 2015/2016, uvádí mluvčí ministerstva školství Klára Bílá. Čtvrt století beze změny Dalším problémem škol je podle odborníků kvalita stravování ve školních jídelnách. Ty stále trpí podobnými neduhy jako před listopadem Používání polotovarů, včetně těch s glutamáty, naprosto zbytečné podávání slazených nápojů, nebo dokonce šťáv z koncentrátů s umělými sladidly, bezmasá jídla téměř výhradně v podobě dukátových buchtiček anebo těžce stravitelné a neoblíbené čočky na kyselo. Zeleniny málo a nejběžněji v unavené anebo převařené podobě, saláty s tradičně příšernou zálivkou ocet, cukr, sůl, popisuje Margit Slimáková churavé školní stravování. Kde je problém? V Česku již čtvrt století nedošlo k žádné smysluplné aktualizaci závazných státních výživových doporučení pro školní jídelny. Právě od roku 1989 platí takzvaný Spotřební koš, který nařizuje množství potravin v deseti kategoriích. Za tohoto čtvrtstoletí ale došlo ke změně zdravotního stavu, a tedy i potřeb dětí a samozřejmě se i změnila nabídka na potravinářském trhu. Na změny správně zareagovaly ostatní evropské země, Netypický nemocniční prostor. Sdružení Lékořice provozuje v pražské Thomayerově nemocnici kavárnu, která už samotným interiérem představuje oázu klidu. které svá doporučení aktualizovaly. U nás se jen tvrdošíjně obhajují nastavená doporučení, opakovaně se poukazuje, jak skvělý systém školních jídelen máme. To je pravda z pohledu systémového, ale výživově jde o obrovský problém, zmiňuje Margit Slimáková. Pravidla pro stravování tak vůbec nezareagovala na raketový nárůst obezity mezi školáky, kdy trpí nadváhou každé páté dítě. Spotřební koš například nijak nehodnotí, jestli se dětem jídla vylepšují glutamáty anebo umělými sladidly, přísně nařizuje vysoké množství mléka. Přitom je obecně známo, že mnoho jídelen neví, co s ním, protože děti takováto kvanta nevypijí, doplňuje Margit Slimáková. Koš také neřeší původ potravin či jak moc jídel se vyhodí. Ministerstvo školství tvrdí, že je pro něj zlepšení kvality stravování klíčové. Jednou z priorit současné vlády je zdravý životní styl, ministr školství Marcel Chládek proto hned po svém nástupu inicioval vznik kulatých stolů, z nichž je jeden specializovaný i na školní stravování, novelizaci vyhlášky o školním stravování tak, aby mohly školní jídelny nabízet stravu i žákům se zdravotní dietou, a v neposlední řadě na vznik seznamu zdravých potravin, které lze na půdě škol a školských zařízení v automatech a bufetech nabízet, říká Klára Bílá. Jenže rodiče, kteří chtějí kvalitnější potraviny ve školách, se nyní cítí odstrčení. Na sdružení Skutečně zdravá škola, s nímž spolupracuje i Margit Slimáková, například nezbylo místo v nově se tvořící skupině, která má intenzivněji pracovat na vyhlášce omezující prodej nezdravých nápojů a potravin ve školách. Téma správného a zdravého stravování už na základních školách zdaleka není jen okrajovou záležitostí. Určuje totiž nejen aktuální kondici a zdravotní stav dětí, ale také návyky, které si s sebou ponesou celý život. Na špatně fungující systém ukazuje, že dvacet procent dětí trpí obezitou nebo nadváhou, jejich počet se za patnáct let více než zdvojnásobil. U dospělých je číslo ještě hrozivější, zhruba 55 procent dospělých má nadváhu, z toho 21 trpí obezitou. Přitom léčba obezity a nemocí spojené s nadváhou stojí české zdravotnictví ročně desítky miliard korun. DALIBOR DOSTÁL 34 35

19 PROFIT Rodinná firma roku Sekačky vyvážíme až na Nový Zéland Firma Dvořák svahové sekačky patří mezi tři finalisty soutěže Equa bank Rodinná firma roku. Její majitel Lubomír Dvořák na Vysočině dospěl k názoru, že je složité udržovat svažité terény. Speciální sekačky teď vyváží v podstatě do celého světa. Chtěl jsem vyvíjet nové stroje Rodinná firma roku PROFIT Zděněk Zapletal, majitel společnosti Laski, začínal v roce 1992 s firmou na prodej náhradních dílů pro zemědělské stroje. Od začátku měl další finalista soutěže jasnou vizi, že chce vyrábět své vlastní stroje. Dnes vyrábí frézy i štěpovače a další stroje. Společnost Dvořák svahové sekačky staví na patentované technologii rádiem řízené automatické svahové sekačky. Jak vznikl nápad vyvíjet právě sekačku na dálkové ovládání? Nápad vyvinout svahovou sekačku vznikl již před rokem V tu dobu jsem podnikal ve stavebnictví a vlastnil firmu, která se zabývala výstavbou inženýrských sítí a plynofikací. Vždy jsem měl rád strojírenství a vše, co s ním souviselo, takže jsem přemýšlel, kde je momentální díra na trhu. Vzhledem ke kopcovitému rázu krajiny Vysočiny jsem logickou úvahou zjistil, že je problém v udržování svažitých terénů. A prvotní myšlenka byla na světě. Pak následovala dlouhá cesta vývoje a prosazení se na trhu jak u nás, tak hlavně po celém světě. Ochrana duševního vlastnictví je v dnešním globálním světě velkou výzvou. Kde všude investujete do patentové ochrany a jaké s ní máte zkušenosti? Patentová ochrana je pro naši společnost velmi důležitá. Jsme majiteli několika patentů. V dnešní době je nutností si svoje nápady a inovativní myšlenky chránit, proto jsme první patent podali již před deseti lety. Máme patentován pojezdový systém svahové sekačky v řadě zemí, v Americe, Kanadě, Austrálii, Japonsku a samozřejmě pro státy EU. Dalším patentem, který jsme nedávno podali, je patent speciálního žacího ústrojí. Svoje patenty udržujeme ve všech zemích, kam prodáváme, což je vlastně po celém světě. V čem se liší modelové řady sekaček? Momentálně vyrábíme tři typy svahových sekaček a na jaře chystáme nový model. Standardní modely se liší hlavně šířkou záběru, dále pak použitým motorem, počtem žacích nožů a plošným výkonem. Stroje Spider ILD01 a ILD02 jsou určeny pro profesionální využití. Spider mini je koncipován jako poloprofesionální stroj pro menší plochy. Naopak nově připravovaný typ Spider 3 Rider je určen pro velké plochy a od stávající produkce se liší jak nově patentovaným žacím ústrojím, tak tím, že obsluha může stroj ovládat na dálku i na něm sedět. Ve vaší vlastní webové prezentaci se lze dočíst, že smyslem firmy je inovační proces. Co například zlepšujete právě u sekaček? Cílem inovačních procesů je snížit energetické náklady na pojezd stroje, zlepšit zástřih travního porostu a celkově produkovat stroje s jedinečnými vlastnostmi. Tím se stáváme jedinečnými na trhu a naše stroje jsou bezkonkurenční. Žádný model, pokud jsem si dobře všiml, není opatřený sběrným košem na trávu. Je to nutný kompromis pro funkci sekaček pracujících až do 30stupňového sklonu? Vzhledem k primárnímu určení našich strojů, což je údržba těžce přístupných svažitých ploch, není od zákazníků tato funkce požadována. Naše stroje pokosenou hmotu kvalitně mulčují. Samozřejmě ale pracujeme na tom, aby naše sekačky v budoucnu byly schopné pokosenou trávu sbírat. Kde je pro svahové sekačky v současnosti nejzajímavější trh? Stroje Spider nyní prodáváme po celé EU, na Novém Zélandu, v Austrálii, Japonsku, Koreji, USA, Kanadě, Velké Británii, severských zemích, jako je Švédsko, Finsko, Dánsko. Nyní se nám otevřel trh i v jižní Asii, a to v Hongkongu a na Tchaj-wanu. Hlavní snahou našeho obchodního oddělení v současnosti je proniknout na trhy v Jižní Americe a Rusku. Petr Švihel Foto archiv Dvořák svahové sekačky Od samotného začátku v roce 1992 se firma jmenuje Laski. Název přežil více než dvacet let. Na co odkazuje? Na počátku jsme hledali název firmy, který by byl snadno zapamatovatelný a dokázal na sebe upozornit. Pro název jsme nakonec zvolili přezdívku mladšího syna. Vzhledem k tomu, že jsme v počátcích neuvažovali o zahraničním trhu, použili jsme v názvu úmyslně hrubou chybu : měkké i po k. Až později jsme zjistili, že Laski je běžné jméno polského původu, je to název obce, a dokonce i jméno šlechtického rodu. Firma zažila vývoj od původního úmyslu prodávat náhradní díly na zemědělské stroje k vlastní výrobě. Co vás motivovalo pustit se kromě přeprodeje dílů do vývoje a výroby? Vyučil jsem se strojním zámečníkem, dále jsem pokračoval ve studiu na střední průmyslové škole a na Strojní fakultě VUT v Brně. Vzdělání a praxe byly pro mě rozhodující v tom, jakému oboru se budu v životě věnovat. V devadesátých letech došlo v našem regionu k úpadku strojírenské výroby a právě tento úpadek mě vedl k rozhodnutí jít vlastní cestou. Prodej náhradních dílů by sice firmu slušně uživil, ale měli jsme zájem vytvářet vlastní stroje. Osobní zkušenost s likvidací pařezu na zahradě byla impulzem pro začátek vývoje fréz na pařezy v naší firmě. Pocházím z Prostějova, kde byl vždy strojírenský průmysl stěžejní, a tak jsem chtěl v této tradici pokračovat. Hlavně v době, kdy největší strojírenské firmy postupně upadaly, jsem chtěl vyvíjet a vyrábět nové stroje. To byla moje vize. Vyrábíte velmi specifické stroje, vyzdvihnout lze například frézy na pařezy a štěpkovače, které byly oceněny, ale dále vyrábíte i zametací kartáče, drážkovače či slupovače. Podle čeho se rozhodujete, jaké stroje budete vyrábět? Samozřejmě to bylo 22 roků hledání. Ale vážně. Domnívám se, že máme kvalitně propracovaný systém marketingu a na něj navazující plán technického rozvoje. Je to důsledná práce s našimi zákazníky a s našimi distributory. Samozřejmě jsme v průběhu existence firmy vyvinuli i několik dalších strojů, které nebyly uvedeny na trh, ale to patří k riziku podnikání. K základním činnostem marketingu patří také sledování a vyhodnocování směřování naší konkurence. Vzhledem k tomu, že firma vznikla na zelené louce, bylo hledání výrobního sortimentu daleko obtížnější. Nyní mám již vytyčený směr, kudy se má vývoj ubírat. Většinu produkce exportujete. Poptávka v České republice je malá? Neřekl bych, že poptávka v Česku je malá, jen jsme malá republika. Kvůli tomuto faktu zde není potřeba tolik strojů jako v USA, Velké Británii, Francii, Rusku, Polsku a dalších zemích. Ale v letošním roce se na tuzemském trhu několikanásobně zvýšil zájem o štěpkovače. Toto navýšení je dáno jednak větším zájmem obcí o ekologii, jednak kvalitou výrobků a optimální cenou ve srovnání se zahraniční konkurencí. Jako výrobci disponujeme veškerými náhradními díly a jsme schopni zajišťovat dodávky dílů do 48 hodin v rámci EU. Do České republiky jsme dodali v roce 2013 necelých sedm procent vlastních výrobků. Která země pro vás představuje hlavní nebo nejzajímavější trh? Stroje dodáváme do 50 zemí celého světa. Největším odběratelem v loňském roce byla Velká Británie a Rusko, dále pak Polsko či Francie. V letošním roce se nám podařilo proniknout na trh USA. Pro nás je to podstatný krok, protože všichni konkurenti jsou v USA. A tato konkurence jen tak každého na svůj vlastní trh nepustí. Samozřejmě s ohledem na druh námi vyráběné techniky je zajímavý například Island. Petr Švihel Foto archiv Laski 3x 36 37

20 PROFIT Rodinná firma roku Indie je pro nás MFEC Media business Focused on your Events & Congresses zrcadlem a budoucností Libor Musil, předseda představenstva firmy LIKO-S, finalisty soutěže Equa bank Rodinná firma roku, tvrdí, že každý Evropan v byznysu by měl mít svého Inda. Indie totiž nastavuje zrcadlo naší pohodlnosti. Proto jeho firma tamní pobočku má, aniž by tlačil na ziskovost. Při nedávné návštěvě místopředsedy vlády Pavla Bělobrádka ve vašem provozu jste uvedl, že jedním z limitů zavádění dalších inovací je nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Jakým způsobem jej řešíte? Aktuálně nemáme jiné řešení, než že se naši nejlepší lidé z provozu věnují dlouhým adaptacím nastupujících mladých lidí, aby je naučili dobře vykonávat provozní rutinu. Tito zkušení pracovníci potom ve vývoji chybějí a vývoj jde pomaleji, než bychom si přáli. České školy a rodiny nepřipravují mladé lidi na požadavky současného trhu, a tak si musíme pomoci sami. Připravujeme projekt firemní Školy práce a prodeje LIKO-School, který bychom chtěli spustit od března. Noví lidé, kteří nemají odpovídající dovednosti, půjdou nejdříve pracovat manuálně do našich provozů, aby získali pracovní návyky. Postupně přejdou od manuální práce do pozic provozních asistentů a techniků. V této době budou procházet teoretickým tréninkem obchodních, manažerských a technických dovedností a učit se jazyky. Ty nejlepší z nich si vytáhnou naše provozy. Velmi si zakládáte na své firemní filozofii. V čem konkrétně jsou například vaši zaměstnanci motivovaní překonávat očekávání zákazníků? Naše firemní filozofie je to, co nás za 25 let přivedlo z garáže mezi evropskou elitu v oboru. V minulém roce jsme ji konečně sepsali do sedmi základních principů a v těch se stále utvrzujeme a předáváme je našim novým kolegům. Tyto principy prověřil čas. Jedním z těch principů je, že naši lidé ve všech pozicích vědí, jaké jsou od nich očekávány výsledky, a v podstatě si dokážou svoji měsíční odměnu sami spočítat. Mezi kritéria úspěšnosti patří i naše kvalita a spokojenost Foto archiv LIKO-S zákazníků. Stavíme také na tom, že lidi práce více baví, pokud jsou naši zákazníci spokojeni. Dosáhnout spokojenosti znamená snažit se překonat očekávání. Je to jednoduché. Kromě vlastních poboček v zemích střední Evropy máte zastoupení i v Indii. Proč jste se rozhodli být na tamním trhu fyzicky přítomní? Indie je jediným z našich projektů, který zatím neplánujeme k dosahování zisku. Indie je pro nás trhem budoucnosti. Práce na tomto trhu nás obohacuje jinak. Tam si uvědomujeme, jak dobře se nám tady v Evropě žije, a také to, jaké bychom měli podávat výkony s ohledem na dobré podmínky a fungující systém okolo nás. Je to nemilosrdné zrcadlo naší pohodlnosti. Do Indie budou cestovat naši vybraní technici a obchodníci, aby si osvěžili svou mysl. A snad se v nich také sem tam najde tolik potřebná dobrodružná povaha a odvaha. Ta se také v našem komfortu ztrácí. Myslím, že každý Evropan v byznysu by měl mít svého Inda. Které trhy jsou pro vaši firmu v současnosti nejzajímavější či nejlákavější? Nejzajímavějším a nejlákavějším trhem je pro nás stále Česko, Morava, Slovensko. Vedle toho nechceme ztratit svou pozici v Maďarsku, chceme dále posílit ve Švýcarsku, Německu, Rakousku a Polsku. Naše kovovýroba míří do Skandinávie. Novým exportním cílem pro příčky, kterým se budeme postupně krok za krokem zabývat, je trh v USA. Zjistili jsme, že je v New Yorku firma, která nás kopíruje, a navíc se nám naskytla dobrá příležitost pomoci se vstupem na zdejší trh. A také můj zeť je Američan. O naše produkty je v Evropě i dále ve světě zájem, ale nechceme nikdy ztratit kontrolu nad kvalitou. Petr Švihel inzerce O NÁS Vánoční večírek, který vás vtáhne do hry! Svěřte se do rukou profesionálů z mediální branže! Jen v roce 2013 Mladá fronta Events & Congresses (MFEC) uspořádala 170 akcí na klíč v Čechách, na Slovensku a v Rumunsku. Divize poskytuje kompletní organizaci jakékoli specializované a vzdělávací akce, a to od návrhu přes zpracování až po samotnou realizaci. Na mnoha akcích vydavatelství Mladá fronta organizačně participuje v rámci mediálních partnerství. 38