METODIKA POVINNOSTI POJIŠTĚNCŮ A PLÁTCŮ POJISTNÉHO NA ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ PŘÍJMOVÁ ČÁST

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "METODIKA POVINNOSTI POJIŠTĚNCŮ A PLÁTCŮ POJISTNÉHO NA ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ PŘÍJMOVÁ ČÁST"

Transkript

1 Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky METODIKA POVINNOSTI POJIŠTĚNCŮ A PLÁTCŮ POJISTNÉHO NA ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ PŘÍJMOVÁ ČÁST (verze 4.0.) Ústředí VZP ČR Praha 2015

2 OBSAH 1. VŠEOBECNÉ INFORMACE 1.1. Přehled právních předpisů 1.2. Účel zdravotního pojištění 1.3. Účast na zdravotním pojištění 1.4. Zdravotní pojištění osob ze zemí EU a EHP 1.5. Dlouhodobý pobyt v cizině 1.6. Svobodná volba zdravotní pojišťovny 2. PLÁTCI POJISTNÉHO 2.1. Plátci pojistného na zdravotní pojištění 2.2. Platba pojistného 2.3. Plátce pojistného stát 2.4. Plátce pojistného zaměstnavatel 2.5. Osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) 2.6. Osoba bez zdanitelných příjmů (OBZP) 3. KOMUNIKACE S VZP ČR 3.1. Pojištěnci 3.2. Formuláře pro pojištěnce 3.3. Zaměstnavatelé 3.4. Formuláře pro zaměstnavatele 3.5. Předávání dat od zaměstnavatele elektronickou cestou 3.6. OSVČ 3.7. Formuláře pro OSVČ 3.8. Předávání dat přes Portál VZP 4. ÚDAJE OD STÁTNÍCH ORGÁNŮ NEBO JINÝCH PRÁVNICKÝCH OSOB 4.1. Oznámení od instituce 4.2. Předávání dat od instituce elektronickou cestou 1

3 ÚVOD Účelem této metodiky je seznámit jednotlivé plátce pojistného i pojištěnce veřejného zdravotního pojištění s pravidly styku s VZP. Jsou uvedeny jednotlivé situace kontaktů s VZP a způsob jejich řešení. V publikaci je zachycen stav legislativy, formulářů a postupů VZP k SEZNAM ZKRATEK ČR EHIC EHP EU IČO OBZP OSVČ RP SSZ VoZP VŠ VZP ZP ZZP Česká republika Evropský průkaz zdravotního pojištění Evropský hospodářský prostor Evropská unie (včetně zemí EHP a Švýcarska) identifikační číslo organizace osoba bez zdanitelných příjmů osoba samostatně výdělečně činná rodinný příslušník správa sociálního zabezpečení Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky vysoká škola Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky zdravotní pojišťovna zaměstnanecká zdravotní pojišťovna Uvedený seznam neobsahuje všeobecně známé a v písemném styku běžně používané zkratky. 2

4 1. VŠEOBECNÉ INFORMACE 1.1. PŘEHLED PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ Pro komunikaci mezi VZP a dalšími subjekty mají na příjmové straně význam tyto zákony: zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 48/1997 Sb. ), zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 592/1992 Sb. ), zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 551/1991 Sb. ), zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 280/1992 Sb. ) 1.2. ÚČEL ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ Veřejné zdravotní pojištění (dále jen zdravotní pojištění ) je druh zákonného pojištění, na jehož základě je plně nebo částečně hrazena zdravotní péče poskytnutá pojištěnci s cílem zachovat nebo zlepšit jeho zdravotní stav. Rozsah poskytované zdravotní péče je dán zákonem č. 48/1997 Sb ÚČAST NA ZDRAVOTNÍM POJIŠTĚNÍ Zdravotní pojištění je v ČR podle zákona povinné: a) pro všechny osoby s trvalým pobytem na území ČR (bez ohledu na státní občanství), b) pro osoby, které na území ČR trvalý pobyt nemají, pokud jsou zaměstnány u zaměstnavatele, který má sídlo nebo trvalý pobyt na území ČR. Dále se účastníky pojištění stávají osoby, na něž se vztahují evropská Nařízení (viz kap 1.4.) a mezinárodní smlouvy a dohody. Ze zdravotního pojištění jsou vyňaty: a) osoby, které nemají na území ČR trvalý pobyt a jsou činné v ČR pro zaměstnavatele kteří požívají diplomatických výhod a imunit, kteří nemají sídlo na území ČR, b) osoby, které se zdržují dlouhodobě a nepřetržitě v cizině (nejméně 6 měsíců), jsou v cizině zdravotně pojištěny a učinily o této skutečnosti u zdravotní pojišťovny písemné prohlášení, a neplatí pojistné (viz kap. 1.5.). Zdravotně pojištěny nebudou také osoby, u nichž je pojištění vyloučeno dle evropských Nařízení ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ OSOB ZE ZEMÍ EU A EHP Účastny zdravotního pojištění v ČR jsou za podmínek stanovených Nařízeními Rady EHS 1408/71, 883/2004, 574/72, 987/2009 a 1231/2010 (dále jen Nařízení ) osoby z EU, EHP (Norska, Islandu, Lichtenštejnska) a Švýcarska. Přitom obecně platí základní pravidlo, že v kterékoliv době se na 3

5 pojištěnou osobu z EU vztahují právní předpisy jen jednoho členského státu a že je pojištěna v té zemi, kde vykonává výdělečnou činnost Zdravotní pojištění v EU občanů ČR a osob s trvalým pobytem na území ČR Ze zdravotního pojištění jsou naopak v souladu s Nařízeními vyňaty osoby s trvalým pobytem v ČR, které jsou výdělečně činné v jiném státě EU a vztahují se na ně právní předpisy země, kde pracují. Společně s živitelem jsou v tomto státě pojištěni i nezaopatření rodinní příslušníci, a to i v případě, že mají bydliště v jiném státě než osoba, na kterou jsou pro účely pojištění navázáni. Nezaopatřenost RP s bydlištěm v ČR se posuzuje podle právních předpisů ČR. Vynětí ze systému veřejného zdravotního pojištění v ČR je možné pouze po předložení evropského formuláře ze země výkonu výdělečné činnosti nebo jiného dokladu potvrzujícího výdělečnou činnost v zemi EU Zdravotní pojištění osob ze zemí EU V ČR jsou zdravotně pojištěny, mimo výjimky uvedené v Nařízení, osoby z EU, které zde vykonávají výdělečnou činnost. Jsou to zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné a také přeshraniční pracovníci (zaměstnanci i OSVČ). Společně s nimi jsou zde pojištěni i jejich nezaopatření rodinní příslušníci. Dále jsou v ČR účastni zdravotního pojištění žadatelé o důchod a důchodci, kterým je vyplácen důchod z českého důchodového zabezpečení, bydlící v jiném státě EU. S nimi jsou opět pojištěni i jejich nezaopatření rodinní příslušníci. Nezaopatřenost RP se posuzuje podle zákonů státu, v němž mají bydliště DLOUHODOBÝ POBYT V CIZINĚ Pojištěnec není povinen platit zdravotní pojištění po dobu, kdy je dlouhodobě v cizině a splní následující tři podmínky: nepřetržitý pobyt v cizině trvá nejméně 6 měsíců, po celou dobu pobytu musí být v cizině zdravotně pojištěn, učinil písemné prohlášení o dlouhodobém pobytu v cizině (dále jen Prohlášení), které bylo doručeno příslušnému pracovišti VZP viz kap této metodiky. Povinnost platit pojistné zaniká dnem, který pojištěnec v Prohlášení uvedl, ne však dříve než dnem následujícím po dni, kdy bylo toto Prohlášení doručeno příslušnému pracovišti VZP. Do osmi dnů po zahájení dlouhodobého pobytu v zahraničí je pojištěnec povinen vrátit na příslušné pracoviště VZP průkaz pojištěnce. Osoba, která využila výše uvedeného ustanovení, je po celou dobu pobytu v cizině vyňata ze zdravotního pojištění v ČR. Potom platí následující pravidla: Pojistné na zdravotní pojištění se za tuto osobu neplatí, tj. pojistné neplatí zaměstnavatel, ani pojištěnec sám, ani stát. Písemné Prohlášení může být doručeno i ze zahraničí. Do období 6 měsíců se započítává i uplynulá doba nepřetržitého pobytu v zahraničí. Vždy však platí, že povinnost platit pojistné zaniká až od následujícího dne po doručení písemného prohlášení na příslušné pracoviště VZP. Povinnost platit pojistné vzniká dnem návratu z ciziny. Po návratu z ciziny je osoba, která byla před odjezdem do ciziny pojištěna u VZP, povinna se opětovně přihlásit u příslušného pracoviště VZP a dodatečně předložit tomuto pracovišti VZP doklad o uzavřeném zdravotním pojištění v cizině a jeho délce. Pokud pojištěnec takový doklad 4

6 nepředloží, je povinen doplatit VZP zpětně pojistné tak, jako by nepostupoval podle ustanovení o dlouhodobém pobytu v cizině. Povinnost VZP uhrazovat lékařskou péči končí dnem předcházejícím dni, kdy zanikla povinnost platit pojistné. Povinnost VZP uhrazovat lékařskou péči vzniká dnem, kdy se pojištěnec na příslušném pracovišti VZP po návratu z ciziny opět přihlásí. Dlouhodobý pobyt v cizině nelze aplikovat v případě osoby, která je výdělečně činná v některém ze států EU. Na takovou osobu se vztahují v plném rozsahu předpisy z Nařízení, bez ohledu na délku pobytu SVOBODNÁ VOLBA ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY Podle 11 odst. 1 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., má pojištěnec právo na výběr zdravotní pojišťovny provádějící veřejné zdravotní pojištění. Zdravotní pojišťovnu lze změnit jednou za dvanáct měsíců, a to vždy jen k l. lednu následujícího kalendářního roku. Přihlášku je pojištěnec nebo jeho zákonný zástupce povinen podat vybrané zdravotní pojišťovně nejpozději 6 měsíců před požadovaným dnem změny. Přihlášku ke změně zdravotní pojišťovny k 1. lednu kalendářního roku lze podat pouze jednu; k případným dalším přihláškám se již nepřihlíží, a to ani tehdy, jsou-li podány ve stanovené lhůtě. V případech, kdy: 1. zdravotní pojišťovna vstoupí do likvidace (platí pouze pro ZZP), nebo 2. u zdravotní pojišťovny je zavedena nucená správa, nebo 3. Ministerstvo zdravotnictví ČR zjistí nerovnováhu v hospodaření zdravotní pojišťovny a vyhlásí ve sdělovacích prostředcích den pro změnu zdravotní pojišťovny, jsou pojištěnci oprávněni změnit zdravotní pojišťovnu v kratší lhůtě. Ke změně i v těchto případech může dojít jen k 1. dni kalendářního měsíce, nejdříve k 1. dni kalendářního měsíce následujícího po jedné ze tří uvedených skutečností. Zdravotní pojišťovna není oprávněna přijmout pojištěnce v jiných lhůtách, než je uvedeno v zákoně. Za osoby nezletilé nebo za osoby bez způsobilosti k právním úkonům provádí změnu zdravotní pojišťovny jejich zákonný zástupce. Žádosti pojištěnce o změnu zdravotní pojišťovny, podané v souladu s výše uvedenými pravidly, je zdravotní pojišťovna povinna vyhovět. Zdravotní pojišťovna není oprávněna stanovit pojištěnci dobu, po kterou u ní bude pojištěn. Rovněž není oprávněna vztah pojištěnce ke zdravotní pojišťovně sama ukončit. Platí zásada, že jedna osoba může být vždy pojištěna jen u jedné zdravotní pojišťovny poskytující zákonné zdravotní pojištění. Této zdravotní pojišťovně odvádí pojistné na zdravotní pojištění každý zaměstnavatel tohoto pojištěnce. Pokud má pojištěnec příjmy ze samostatné výdělečné činnosti, odvádí sám této zdravotní pojišťovně pojistné i z této činnosti jako OSVČ, a to i tehdy, pokud tuto činnost provádí souběžně se zaměstnáním. Svobodnou volbu zdravotní pojišťovny nelze uplatnit v následujících případech: Při narození dítěte. Dnem narození se dítě stává automaticky pojištěncem té zdravotní pojišťovny, u které je v den porodu pojištěna matka. O změnu zdravotní pojišťovny dítěte lze 5

7 požádat až po přidělení jeho rodného čísla. Při první změně zdravotní pojišťovny u novorozence nemusí být dodržena lhůta podání přihlášky nejpozději 6 měsíců před požadovaným dnem změny. Podmínka pro změnu k 1. lednu následujícího kalendářního roku musí být však dodržena. U vojáků v činné službě a u žáků vojenských škol, kteří jsou podle zákona pojištěni u VoZP. Žáci vojenských škol, kteří nejsou v činné službě, jsou u VoZP pojištěni jen do posledního dne kalendářního měsíce, v němž ukončili službu nebo studium na vojenské škole. Od prvního dne následujícího kalendářního měsíce jsou automaticky pojištěni u zdravotní pojišťovny, jejímiž pojištěnci byli před přechodem do VoZP. Od této pojišťovny mohou odejít, pokud u ní byli pojištěni nejméně 12 měsíců, přičemž doba pojištění u VoZP se do této doby nezapočítává. Při sloučení nebo splynutí přecházejí všichni pojištěnci zrušené zdravotní pojišťovny podle zákona do nové pojišťovny. Pokud chtějí pojištěnci uplatnit vlastní volbu, mohou tak učinit v souladu se základními podmínkami pro změnu zdravotní pojišťovny (viz úvodní odstavec této kap.), přičemž do 12 měsíců pojištění u jedné zdravotní pojišťovny se počítá i pojištění u sloučené nebo splynuté zdravotní pojišťovny Kompetentní zdravotní pojišťovna Je to zdravotní pojišťovna, u níž je dotyčná osoba pojištěná a která nese náklady na zdravotní péči poskytnutou tomuto svému pojištěnci. Pojištěnec z EU, který se stává účastníkem zdravotního pojištění v ČR, má možnost volby mezi všemi zdravotními pojišťovnami v ČR. Zvolená zdravotní pojišťovna pak za něj hradí zdravotní péči čerpanou v ČR i zdravotní péči uhrazenou výpomocnou zahraniční zdravotní pojišťovnou, čerpanou podle Nařízení v ostatních státech EU, EHP a Švýcarsku Výpomocná zdravotní pojišťovna Slouží jako prostředník mezi pojištěncovou kompetentní zdravotní pojišťovnou a poskytovatelem zdravotní péče v místě pobytu nebo bydliště pojištěnce. Zde v zastoupení kompetentní instituce hradí pojištěnci poskytnutou zdravotní péči jejímu poskytovateli. Osoba pobývající přechodně v ČR nebo bydlící v ČR, přičemž je zdravotně pojištěna v jiném státě EU, si může zvolit tuto výpomocnou zdravotní pojišťovnu ze všech zdravotních pojišťoven, které poskytují zdravotní pojištění v ČR. 6

8 2. PLÁTCI POJISTNÉHO 2.1. PLÁTCI POJISTNÉHO NA ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ Zákonem č. 48/1997 Sb., jsou určeny tři skupiny plátců pojistného zdravotního pojištění: stát platí pojistné za definované skupiny osob, zaměstnavatel odvádí pojistné za zaměstnance, pojištěnec v níže uvedených případech. Pojištěnec je plátcem pojistného pokud: a) je zaměstnancem vykonávajícím činnost, ze které mu plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti podle 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (viz kap. 2.4.), a nepatří do skupiny osob vyjmenované v 5 písmeno a zákona č. 48/1997 Sb., b) je osobou samostatně výdělečně činnou (viz kap. 2.5.), c) je osobou bez zdanitelných příjmů (viz kap. 2.6.) PLATBA POJISTNÉHO Výše pojistného činí 13,5 % z vyměřovacího základu. Výši pojistného je jeho plátce povinen si sám vypočítat. Pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Pojistné, zálohy, penále, pokuty, nedoplatky, přirážky k pojistnému se platí v české měně: a) na účet zdravotní pojišťovny vedený u poskytovatele platebních služeb, b) vyplacením v hotovosti zaměstnanci příslušné zdravotní pojišťovny pověřenému přijímat pojistné. Za den platby se podle zákona považuje: a) v případě placení na účet zdravotní pojišťovny vedený u poskytovatele platebních služeb den, kdy dojde k připsání pojistného na účet poskytovatele platebních služeb zdravotní pojišťovny, b) v případě vyplacení hotovosti přímo zaměstnanci příslušné zdravotní pojišťovny den, kdy příslušný zaměstnanec hotovost přijal. Je-li zaměstnanci vyplácen příjem v cizí měně, přepočte se na českou měnu kurzem devizového trhu stanoveným Českou národní bankou, který platí k poslednímu dni kalendářního měsíce, za který se pojistné odvádí. Pro přepočet měn, u nichž Česká národní banka nevyhlašuje tento kurz, se použije kurz této měny obvykle používaný bankami v ČR ke dni uvedenému ve větě první; tyto banky jsou povinny na žádost zaměstnavatele a příslušné zdravotní pojišťovny tento kurz sdělit. Kurz, který zaměstnavatel použil podle věty první a druhé, je povinen vést ve svých záznamech pro stanovení a odvod pojistného. Podle zákona je plátce povinen splácet dlužné závazky v tomto pořadí: a) pokuty, b) přirážky k pojistnému, c) nejstarší nedoplatky pojistného, d) běžné platby pojistného, e) penále. Jednotlivé dlužné částky podle písmen a) až e) je plátce pojistného povinen odvádět samostatně na příslušné účty, které sdělí příslušnému pracovišti VZP. Pokud plátce nedodrží uvedené pořadí, je 7

9 VZP oprávněna použít jeho platbu ve stanoveném pořadí ( 15 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb.). Takovou skutečnost VZP plátci oznamuje. Pokud bylo pojistné nebo záloha na pojistné za pojištěnce VZP zaplaceno jiné zdravotní pojišťovně, popřípadě jinému subjektu, nebo pokud platba byla poukázána pod nesprávným variabilním symbolem, považuje se pojistné nebo záloha na pojistné za nezaplacené ve stanovené lhůtě ( 18 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb.) PLÁTCE POJISTNÉHO STÁT Stát je plátcem pojistného za osoby uvedené v 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. Za tyto osoby platí stát měsíčně pojistné ve výši 13,5 % z částky rovnající se vyměřovacímu základu pro platbu pojistného státem. Jedná se o dále uvedené osoby: Nezaopatřené dítě Za nezaopatřené dítě se podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, považuje dítě do ukončení povinné školní docházky, a poté do 26. roku věku, jestliže a) se soustavně připravuje na budoucí povolání, b) se nemůže připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc, c) je neschopno z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu vykonávat soustavnou výdělečnou činnost. Posuzování zdravotního stavu pro účely tohoto zákona upravuje zákon upravující organizaci a provádění sociálního zabezpečení ( 8 zákona č. 582/1991 Sb.). Po skončení povinné školní docházky se do 18. roku věku považuje za nezaopatřené dítě také dítě, které je vedeno v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání na střední a vysoké škole se považuje: studium na středních školách, konzervatořích a vyšších odborných školách, zapsaných do rejstříku škol a školských zařízení, a na středních školách zřizovaných ministerstvy obrany, vnitra a spravedlnosti v České republice (s výjimkou dálkového, distančního, večerního nebo kombinovaného studia na středních školách, je-li dítě v době takového studia výdělečně činné nebo má-li nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci), studium na vysokých školách v programu, tj. bakalářském, magisterském nebo doktorském studijním programu, bez ohledu na formu studia (prezenční, distanční nebo jejich kombinaci) a bez ohledu na to, zda je student v době takového studia výdělečně činný, teoretická a praktická příprava pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost pro osoby se zdravotním postižením prováděná podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, studium na středních nebo vysokých školách v cizině, pokud podle rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy je postaveno na roveň studia na středních nebo vysokých školách v České republice, studium v České republice, které se uskutečňuje v jednoletých kurzech cizích jazyků s denní výukou v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem pro osoby, které úspěšně vykonaly první maturitní zkoušku nebo absolutorium v konzervatoři v kalendářním roce, ve kterém zahajují toto studium; (vzdělávací instituce a osoby poskytující jednoleté kurzy cizích jazyků s denní výukou, jsou uvedeny v seznamu, který vede Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a který je zveřejněn na jeho internetových stránkách) studium uskutečňované podle zahraničních středoškolských vzdělávacích programů vzdělávacími institucemi působícími v České republice, pokud jsou splněny podmínky dané zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, 8

10 příprava k přijetí za člena řádu nebo obdobného společenství církve nebo náboženské společnosti registrované podle zákona o církvích a náboženských společnostech, která trvá nejméně 1 rok, nejvýše však po dobu 2 let; vzdělávání v diagnostických třídách diagnostických ústavů. V době přerušení studia na středních a vysokých školách se nejedná o soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání a v této době nelze uznat dítě za nezaopatřené. Výjimkou je případ, kdy k přerušení studia dojde z důvodu nemoci nebo pro úraz a dítě nebo jeho zákonný zástupce předloží příslušnému pracovišti VZP potvrzení ošetřujícího lékaře, že dítě v průběhu této nemoci nebo léčení úrazu nemůže studovat. Dalším potvrzením ošetřujícího lékaře je pak nutno doložit, do kdy nemoc nebo léčení úrazu znemožňovaly studium, a pouze do tohoto data je dítě považováno za nezaopatřené. Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání na střední a vysoké škole se dále považuje: doba od skončení výuky v jednom školním roce do počátku následujícího školního roku, tj. prázdniny mezi jednotlivými ročníky střední školy, doba od skončení studia na střední škole do dne, kdy se dítě stalo studentem jiné střední školy nebo vysoké školy, doba od ukončení studia na vysoké škole do dne, kdy se dítě stalo studentem téže nebo jiné vysoké školy, nejdéle však doba tří kalendářních měsíců následujících po měsíci, v němž dítě ukončilo studium na vysoké škole. Podmínkou však je, že dítě pokračuje v dalším studiu bezprostředně, tj. bez jakéhokoliv přerušení. Pokud na období po ukončení studia bezprostředně nenavazuje další studium, považuje se za soustavnou přípravu na budoucí povolání ještě: doba od úspěšného vykonání závěrečné nebo maturitní zkoušky nebo absolutoria na střední škole v květnu nebo červnu do konce období školního vyučování školního roku, tj. do příslušného roku, bez ohledu na skutečnost, je-li dítě v té době výdělečně činné, a doba školních prázdnin bezprostředně navazujících na toto období nebo na skončení studia (poslední prázdniny), pokud dítě nevykonává po celý kalendářní měsíc výdělečnou činnost ani nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, kalendářní měsíc, v němž dítě řádně ukončilo studium na vysoké škole (bez ohledu na skutečnost, je-li v té době výdělečně činné), a dále následující kalendářní měsíc, pokud dítě nevykonává po celý tento měsíc výdělečnou činnost ani nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. Koná-li se absolutorium na vyšší odborné škole v měsíci květnu nebo červnu, platí stejná úprava jako při konání maturitní zkoušky. Pokud se koná absolutorium v lednu nebo v září, je dítě nezaopatřeným dítětem pouze do dne úspěšného vykonání absolutoria. Nevykonal-li žák v určeném termínu úspěšně maturitní zkoušku, závěrečnou zkoušku nebo absolutorium a byla mu povolena opravná zkouška, odklad zkoušky či její opakování, je nezaopatřeným dítětem i po dobu školních prázdnin, pokud nevykonává po celý kalendářní měsíc výdělečnou činnost ani nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. Pokud by žák bez přerušení pokračoval v dalším studiu, bude nezaopatřeným dítětem až do dne, kdy se stane studentem vysoké školy bez ohledu na skutečnost, je-li v té době výdělečně činný. Pokud dítě na střední škole (učilišti) nedokončí výuku ve školním roce, např. z důvodu vyloučení ze studia nebo zanechání studia, je nezaopatřeným dítětem pouze do dne ukončení studia. 9

11 Poživatel důchodu Za poživatele důchodu je pro účely zdravotního pojištění považována osoba, které byl přiznán důchod: do podle předpisů České a Slovenské Federativní Republiky, po podle předpisů České republiky nebo podle předpisů Slovenské republiky, pokud byl důchod vypočten s přihlédnutím k době zaměstnání u zaměstnavatele se sídlem na území společného státu. V obou případech jde o důchody podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění: starobní, invalidní, vdovský, vdovecký, sirotčí (může být přiznán jen nezaopatřenému dítěti). Za poživatele důchodu je pro účely zdravotního pojištění považována osoba i v měsících, kdy jí výplata důchodu nenáleží. Nárok na platbu pojistného státem podle zákona č. 48/1997 Sb., má tedy poživatel důchodu od doby přiznání důchodu až do doby, kdy je mu rozhodnutím důchod odejmut. Tedy i v měsících, kdy je důchod přiznán, ale není vyplácen. Příjemce rodičovského příspěvku Rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně, celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině, a pobírá rodičovský příspěvek podle 30 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Žena na mateřské nebo osoba na rodičovské dovolené (podle zákoníku práce), případně osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství žena na mateřské dovolené, osoba na rodičovské dovolené, osoba pobírající peněžitou pomoc v mateřství. Uchazeč o zaměstnání včetně uchazečů o zaměstnání, kteří přijali krátkodobé zaměstnání Uchazeč o zaměstnání po dobu, po kterou je v evidenci úřadu práce. Do této kategorie nepatří pojištěnec, který není v evidenci úřadu práce, tj. ten, který o evidenci nepožádal, nebo do této evidence nebyl přijat, případně byl z této evidence vyřazen. Zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání nebrání výkon činností, které jsou vykonávány v rozsahu kratším než polovina stanovené týdenní pracovní doby a měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy. Osoba pobírající dávku pomoci v hmotné nouzi a osoby s ní společně posuzované (platí od ) Podmínkou je, že tyto osoby nejsou podle potvrzení plátce dávky pomoci v hmotné nouzi v pracovním ani obdobném vztahu ani nevykonávají samostatnou výdělečnou činnost, nejsou v evidenci uchazečů o zaměstnání a nejde o poživatele starobního, plného invalidního, vdovského nebo vdoveckého důchodu, ani o poživatele rodičovského příspěvku nebo o nezaopatřené dítě. Osoba, která je závislá na péči jiné osoby a osoba pečující (platí od ) Jedná se o osoby: závislé na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost), pečující o osoby závislé na péči jiné osoby ve stupni II, III nebo stupni IV, pečující o osoby mladší 10 let, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost) (platí od ). 10

12 Osoba konající službu v ozbrojených silách osoba konající službu v ozbrojených silách, s výjimkou vojáků z povolání osoba (voják v záloze) povolaná k vojenskému cvičení. Osoba ve výkonu zabezpečovací detence nebo vazby nebo osoby ve výkonu trestu odnětí svobody Mladistvý umístěný ve školském zařízení pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy Do této kategorie patří mladiství umístění ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy, kteří nemají nárok na zařazení mezi nezaopatřené děti. Obecně platí, že mladiství jsou osoby mladší 18 let. Podle trestního zákona však může soud v zájmu chovance prodloužit ochrannou výchovu až do 19 let. To znamená, že stát by měl být plátcem pojistného i za tyto mladistvé, kteří dovršili 18 let, a to maximálně do 19 let, pokud o tom rozhodl soud. Příjemci starobní penze na určenou dobu, doživotní penze nebo penze na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření do dosažení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod podle 32 zákona o důchodovém pojištění. Při stanovení tohoto věku u žen se postupuje stejně jako u mužů stejného data narození. (Platí od ) Souběh kategorií Je-li některá z výše uvedených osob, za kterou platí pojistné stát, také zaměstnána, odvádí pojistné z výdělku i zaměstnavatel. Pro tyto pojištěnce není stanoven minimální vyměřovací základ. Zvláštní případy, kdy plátcem pojistného je stát Osoba, která se zařadí do jedné z následujících kategorií, neplatí sama pojistné. Pojistné platí pouze stát. Osoba, která je invalidní ve třetím stupni nebo dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, která však nesplňuje podmínky pro přiznání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně nebo starobního důchodu (nemá odpracovány předepsané roky) Do této kategorie může být osoba zařazena jen tehdy, když nemá příjem ze zaměstnání ani ze samostatné výdělečné činnosti a nepožívá žádný důchod z ciziny nebo tento důchod nepřesahuje měsíčně částku ve výši minimální mzdy. Do této kategorie nemůže být zařazena osoba, která splňuje všechny podmínky pro přiznání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně nebo starobního důchodu, která však o něj nepožádala. Osoba celodenně, osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku Do této kategorie může být osoba zařazena jen tehdy, pokud nemá příjmy ze zaměstnání ani ze samostatné výdělečné činnosti. Podmínka celodenní osobní a řádné péče se považuje za splněnou jen tehdy, pokud: jde o osobní, řádnou a celodenní péči, tj. dítě není svěřeno do péče jiné osobě, třeba i z rodiny, a dítě není umístěno v zařízení s týdenním či celoročním pobytem, nebo dítě předškolního věku není umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která převyšuje čtyři hodiny denně, nebo dítě plnící povinnou školní docházku není umístěno ve školním zařízení či jiném obdobném zařízení po dobu přesahující návštěvu školy. 11

13 Do této kategorie se může zařadit pouze jedna osoba, a to otec, matka, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Osoba s trvalým pobytem na území ČR, která není plátcem pojistného jako zaměstnanec ani jako OSVČ a je příjemcem dávek nemocenského pojištění Jde o takové osoby s trvalým pobytem na území ČR, které nemají příjmy ze žádného zaměstnání ani ze samostatné výdělečné činnosti ani za ně neplatí pojistné stát z jiného důvodu (tzn., že bez dávek nemocenského pojištění by byly OBZP) a po ukončení zaměstnání pobírají dávky nemocenského pojištění zaměstnanců, protože onemocněly ještě v průběhu zaměstnání nebo v ochranné lhůtě po ukončení zaměstnání. Osoby vykonávající dlouhodobou dobrovolnickou službu Podmínkou je, že dobrovolnická služba je vykonávána na základě smlouvy s vysílající organizací, které byla udělena akreditace Ministerstvem vnitra, v rozsahu překračujícím v průměru alespoň 20 hodin v kalendářním týdnu. Dobrovolník nesmí být plátcem pojistného jako zaměstnanec ani jako OSVČ a ani za něj nesmí být plátcem pojistného stát z jiného důvodu. Cizinci, kterým bylo uděleno oprávnění k pobytu na území ČR za účelem poskytnutí dočasné ochrany Podle zákona č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, pokud nemají příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti. Žadatel o udělení mezinárodní ochrany a jeho dítě narozené na území ČR a cizinec, jemuž bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu a jeho dítě narozené na území ČR Podmínkou je, že nemají příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti (platí od ). Manželé nebo registrovaní partneři státních zaměstnanců podle zákona o státní službě nebo jiných zaměstnanců v organizačních složkách státu, pokud je následují do místa jejich vyslání k výkonu práce v zahraničí nebo k výkonu zahraniční služby se souhlasem této organizační složky státu. Podmínkou je, že nejsou zaměstnanci nebo osobami samostatně výdělečně činnými podle 5 nebo nejsou osobami vykonávajícími obdobné činnosti podle práva cizího státu, do kterého byli jejich manželé nebo registrovaní partneři vysláni k výkonu práce v zahraničí nebo k výkonu zahraniční služby. Při oznámení vzniku nároku na zařazení do této kategorie by měl pojištěnec předložit souhlas vysílající organizace, ze kterého bude patrné datum, od kterého souhlas s doprovodem manžela/ky uděluje. Datum, do kdy platil souhlas vysílající organizace, je pojištěnec povinen doložit při oznámení zániku nároku na zařazení do této kategorie. (Platí od ) 2.4. PLÁTCE POJISTNÉHO ZAMĚSTNAVATEL Vymezení pojmu zaměstnavatel a zaměstnanec Zaměstnavatelem se rozumí právnická nebo fyzická osoba, která je plátcem příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků podle 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, zaměstnává zaměstnance a má sídlo nebo trvalý pobyt na území ČR. Sídlem zaměstnavatele se rozumí: 12

14 U právnické osoby: sídlo právnické osoby, sídlo organizační složky, která je zapsána v obchodním rejstříku nebo v jiném, zákonem stanoveném rejstříku nebo je uvedena v evidenci příslušného orgánu v ČR. U fyzické osoby: místo trvalého pobytu, místo podnikání, jde-li o fyzické osoby, které nemají na území ČR trvalý pobyt. Za zaměstnance se pro účely zdravotního pojištění považují osoby uvedené v 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., kterým plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti podle 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Zákon stanovuje několik výjimek, kdy zaměstnancem není osoba, jíž plynou nebo by měly plynout příjmy podle 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Kromě případů, kdy plynou pouze příjmy, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny, je vyjmenováno 6 výjimek, kdy zaměstnání nevznikne. Jedná se o: žáky nebo studenty, kteří mají pouze příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků za práci z praktického výcviku, osoby činné na základě dohody o provedení práce, popřípadě více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele, pokud úhrn příjmů z takových dohod v kalendářním měsíci nedosáhl příjmu ve výši částky, jež je podmínkou pro účast takové osoby na nemocenském pojištění podle zákona upravujícího nemocenské pojištění (dále jen započitatelný příjem ), členové družstev, kteří nemají pracovněprávní vztah k družstvu, ale vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni a nedosáhli v kalendářním měsíci započitatelného příjmu, osoby činné na základě dohody o pracovní činnosti, popřípadě více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele, pokud úhrn příjmů z takových dohod v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu, dobrovolní pracovníci pečovatelské služby, kteří v kalendářním měsíci nedosáhli započitatelného příjmu, členové okrskové volební komise při volbách do Parlamentu České republiky, Evropského parlamentu a zastupitelstev územních samosprávných celků. Od patří všechny ostatní osoby, které mají příjem podle 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, do okruhu zaměstnanců bez ohledu na to, zda jsou či nejsou účastny nemocenského pojištění. Rozšířil se tak okruh zaměstnanců, např. o členy statutárních orgánů, mandatáře, likvidátory, osoby vykonávající placenou funkci atd Povinnosti zaměstnavatele Povinnosti, které je zaměstnavatel povinen plnit v oblasti zdravotního pojištění, jsou dány zákonem: č. 48/1997 Sb., č. 592/1992 Sb. Podle zákona č. 48/1997 Sb., je zaměstnavatel povinen nejpozději do osmi dnů od vzniku skutečnosti, která se oznamuje, provést u příslušné zdravotní pojišťovny oznámení o: nástupu zaměstnance do zaměstnání a jeho ukončení, změně zdravotní pojišťovny zaměstnancem, pokud je mu tato skutečnost známa, skutečnostech rozhodných pro povinnost státu platit za zaměstnance pojistné, pokud jsou mu tyto skutečnosti známy. 13

15 Zaměstnavatel oznamuje nástup zaměstnance do zaměstnání, ze kterého mu plynou příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků zdaňované podle 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, a ukončení takového zaměstnání. Prakticky to znamená, že zaměstnance přihlásí dnem nástupu do zaměstnání a odhlásí dnem skončení zaměstnání. Co je považováno za den nástupu zaměstnance do zaměstnání, stanoví 8 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb. V případě pracovního poměru považujeme za den nástupu do práce den, který je uveden v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce v souladu s 34 odst. 1 písm. c) a 36 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce. Dále zaměstnavatel sděluje jméno, příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo zaměstnance, případně jiné číslo pojištěnce. Při prvním oznámení nástupu zaměstnance, který nemá na území ČR trvalý pobyt a který ještě nemá přiděleno číslo pojištěnce, sdělí zaměstnavatel pohlaví a datum narození pojištěnce (viz kap ). O oznamovaných skutečnostech je zaměstnavatel povinen vést evidenci a dokumentaci. Za nesplnění oznamovací povinnosti může příslušná zdravotní pojišťovna uložit zaměstnavateli pokutu až do výše Kč. Při opakovaném nesplnění oznamovací povinnosti může být uložena pokuta až do výše dvojnásobku uložené pokuty. Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy zdravotní pojišťovna zjistila nesplnění oznamovací povinnosti, nejdéle však do tří let od doby, kdy oznamovací povinnost měla být splněna. Dále je zaměstnavatel povinen zasílat příslušné zdravotní pojišťovně kopie záznamů o pracovních úrazech, a to najednou za uplynulý kalendářní měsíc, vždy nejpozději do pátého dne následujícího měsíce. Při nesplnění této povinnosti může být zaměstnavateli uložena pokuta až do výše Kč. Na základě 45 zákona č. 48/1997 Sb., může příslušná zdravotní pojišťovna vyměřit přirážku k pojistnému zaměstnavateli, u něhož došlo v uplynulém kalendářním roce k opakovanému výskytu pracovních úrazů nebo nemocí z povolání ze stejných příčin a v důsledku toho i ke zvýšení nákladů na zdravotní péči. Přirážku k pojistnému lze vyměřit až do výše 5 % z podílu na jím hrazeném pojistném všech zaměstnanců. Platební výměr na přirážku k pojistnému za kalendářní rok lze vystavit nejpozději do 30. června kalendářního roku následujícího po roce, v němž nastaly důvody pro vyměření přirážky. Podle zákona č. 592/1992 Sb. je zaměstnavatel povinen: sdělit a doložit obchodní název, právní formu právnické osoby, sídlo, identifikační číslo osoby a číslo bankovního účtu, pokud z něj bude placeno pojistné; je-li zaměstnavatelem fyzická osoba, je povinna sdělit a doložit též jméno, příjmení, rodné číslo a adresu trvalého bydliště, oznámit a doložit změnu údajů uvedených v předchozím bodě, ukončení činnosti, zrušení organizace nebo její vstup do likvidace, nejpozději v den splatnosti pojistného předat přehled o platbách pojistného, vést průkaznou evidenci o uskutečněných platbách pojistného, na vyžádání předložit účetní a jiné doklady, jež jsou rozhodné pro správné stanovení a placení pojistného, anebo o které pověřený zaměstnanec kontrolor požádá, a podat k nim ústně nebo písemně požadovaná vysvětlení, nezatajovat doklady, které má k dispozici nebo o nichž je mu známo, kde se nacházejí, používat pro hlášení údajů, které jsou stanoveny zákonem o pojistném, tiskopisy, které jsou vydávány, příp. schváleny VZP ČR. 14

16 Za jednotlivé nesplnění nebo porušení některé z povinností může příslušné pracoviště VZP uložit plátci pojistného pokutu až do výše Kč. Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy se příslušné pracoviště VZP o nesplnění nebo porušení dozvědělo, nejpozději však do pěti let ode dne, kdy k nesplnění nebo porušení povinnosti došlo. Zákon č. 592/1992 Sb. dále ukládá zaměstnavateli povinnost odvádět část pojistného na zdravotní pojištění, kterou je povinen hradit za své zaměstnance, i část pojistného, kterou je povinen hradit zaměstnanec (viz kap ). V případě, že zaměstnavatel nesplní tuto povinnost a pojistné neuhradí ve stanovené lhůtě nebo uhradí pojistné v nesprávné výši, je podle ustanovení 18 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb. povinen platit penále ve výši 0,05 % (sazba penále platná od ; od do byla sazba penále 0,1 %) dlužné částky za každý kalendářní den, ve kterém nebylo pojistné zaplaceno nebo bylo zaplaceno v nižší částce Povinnosti spojené se zaměstnáváním zaměstnanců z EU Osoba z členského státu EU je při výkonu zaměstnání pojištěna ve státě, ve kterém toto zaměstnání vykonává. Toto pravidlo je obecně platné, ale existují z něj výjimky, které tato metodika neřeší. Pro zaměstnavatele je důležité vědět, že zároveň se zaměstnanou osobou (kódy pro přihlášení těchto pracovníků viz poučení k formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele) jsou v souladu s Nařízeními vždy pojištěni i nezaopatření rodinní příslušníci. Vzhledem k výjimkám se přihlašuje zaměstnavatel v některých případech k zdravotnímu pojištění za svého zaměstnance v zemi jeho bydliště. Při přihlášení a placení pojistného se pak postupuje podle předpisů daného státu a v souladu s Nařízeními. Při plnění oznamovací povinnosti i placení pojistného by měl být prostředníkem s místní institucí zajišťující zdravotní pojištění sám zaměstnanec Odvod pojistného za zaměstnance Za zaměstnance (viz kap ) odvádí pojistné na zdravotní pojištění zaměstnavatel. To určuje zákon a nepřipouští jinou alternativu. Není možné, aby si pojistné na zdravotní pojištění z příjmů ze zaměstnání platil zaměstnanec sám, a to i kdyby se na tom dohodli v pracovní smlouvě. Je zcela nepřípustné taková ustanovení do pracovní smlouvy vůbec dávat. Naopak, pokud některý zaměstnavatel neplní oznamovací povinnost nebo neodvádí pojistné za své zaměstnance, dopouští se protizákonného jednání. Zaměstnanec, který se o takovéto skutečnosti dozví, má podle zákona povinnost provést neprodleně u zdravotní pojišťovny oznámení. Zaměstnavatel odvádí za zaměstnance pojistné ve výši 13,5 % z vyměřovacího základu, nejméně však z minimálního vyměřovacího základu (viz 3 zákona č. 592/1992 Sb.), a to na příslušný účet pracoviště VZP. Zaměstnanci srazí, i bez jeho souhlasu, z platu jednu třetinu této částky, zbývající dvě třetiny uhradí zaměstnavatel ze svých prostředků. Minimálním vyměřovacím základem pro zaměstnance je minimální mzda. Výše uvedeným ustanovením zákona jsou rovněž vymezeny osoby, pro které minimální vyměřovací základ neplatí. Jedná se např. o osoby, za které je zároveň plátcem pojistného stát, o osoby, které současně vedle zaměstnání vykonávají samostatnou výdělečnou činnost a odvádějí zálohy na pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, o osoby, které celodenně, osobně a řádně pečují alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku, o osoby, s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, které jsou držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P a o osoby, 15

17 které dosáhly věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro jeho přiznání. Pojistné za zaměstnance se platí za jednotlivé kalendářní měsíce a je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Rozhodné období, z něhož se zjišťuje vyměřovací základ pro výpočet pojistného na zdravotní pojištění za zaměstnance, je kalendářní měsíc, za který se pojistné platí. Od byl u zaměstnanců zaveden maximální vyměřovací základ, a to ve výši 48násobku průměrné mzdy. Od ve výši 72násobku. Průměrná mzda byla stanovena jako součin všeobecného vyměřovacího základu pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Vypočtená částka se zaokrouhlovala na celé koruny směrem nahoru. Maximální vyměřovací základ byl tvořen součtem vyměřovacích základů zaměstnance zjištěných v kalendářním roce, za který se maximální vyměřovací základ zjišťoval. Zaměstnavatel, u něhož zaměstnanec dosáhl maximálního vyměřovacího základu (bez ohledu na počet zaměstnání evidovaných u tohoto zaměstnavatele), přestal odvádět pojistné (13,5 % VZ) za příslušného zaměstnance. Vyměřovací základ byl u takového zaměstnance od chvíle dosažení maxima do konce kalendářního roku nulový. Pokud úhrn vyměřovacích základů zúčtovaných u více zaměstnavatelů přesáhl částku maximálního vyměřovacího základu, považovala se část pojistného zaplaceného zaměstnancem vypočtená z úhrnu vyměřovacích základů přesahujících maximální vyměřovací základ za přeplatek zaměstnance na pojistném. Přeplatek se zaměstnanci vracel jen na základě písemné žádosti. Zaměstnavatel byl povinen do 8 dnů ode dne obdržení žádosti ( 3 odst. 18 zákona č. 592/1992 Sb.) vystavit zaměstnanci potvrzení o úhrnu vyměřovacích základů za kalendářní rok, z nichž bylo za zaměstnance odvedeno pojistné. Toto potvrzení bylo nedílnou součástí žádosti o vrácení přeplatku. V důsledku novely zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění došlo od 1. ledna 2013 k pozastavení účinnosti ustanovení týkajících se maximálního vyměřovacího základu, a to pro rozhodná období let 2013 až Novelizací zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění a dalších souvisejících zákonů platných od 1. ledna 2015 došlo ke zrušení ustanovení týkajících se maximálního vyměřovacího základu Zaokrouhlování Zaokrouhlování pojistného provádí zaměstnavatel podle 2 zákona č. 592/1992 Sb. následujícím způsobem: Z vyměřovacího základu se pro každého zaměstnance vypočte 13,5 %. Po zaokrouhlení na celou korunu směrem nahoru se získá pojistné jednoho zaměstnance. Pojistné, které odvádí zaměstnavatel za své zaměstnance na účet příslušného pracoviště VZP, je dáno součtem pojistného všech zaměstnanců pojištěných u VZP. Zaokrouhlování vyměřovacího základu ani dílčích částí pojistného (srážka zaměstnanci, úhrada zaměstnavatele) zákon neurčuje, vyměřovací základ se nezaokrouhluje. Platba penále se zaokrouhluje na korunu nahoru. 16

18 Provedení platby pojistného zaměstnavatelem Platby pojistného za zaměstnance pojištěné u VZP provádí zaměstnavatel ze svého účtu na bankovní účet příslušného pracoviště VZP (u kterého je přihlášen do registru zaměstnavatelů), určený pro hromadné plátce. Číslo konkrétního bankovního účtu, na které zaměstnavatel poukazuje platby pojistného za své zaměstnance, je vyvěšeno na příslušném pracovišti VZP, čísla účtů jsou také zveřejněna na adrese Jako variabilní symbol uvede zaměstnavatel 10místné číslo plátce ve tvaru IČOaa, jak je popsáno v kap Upozornění: Pokud je zaměstnavatelem fyzická osoba, která má příjmy uvedené v 7 odst. 1) a 2) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, pojistné za svoji osobu poukazuje jako OSVČ OSOBA SAMOSTATNĚ VÝDĚLEČNĚ ČINNÁ (OSVČ) Za OSVČ se pro účely zdravotního pojištění považují: osoby podnikající v zemědělství, osoby provozující živnost, osoby provozující podnikání podle zvláštních předpisů, osoby vykonávající uměleckou nebo jinou tvůrčí činnost na základě autorskoprávních vztahů, s výjimkou činnosti, z níž jsou příjmy podle zvláštního právního předpisu samostatným základem daně z příjmů fyzických osob pro zdanění zvláštní sazbou daně, společníci veřejných obchodních společností a komplementáři komanditních společností, osoby vykonávající nezávislé povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů, osoby vykonávající činnost mandatáře na základě mandátní smlouvy uzavřené podle obchodního zákoníku, pokud není považována za zaměstnání a mandátní smlouva nebyla uzavřena v rámci jiné samostatné výdělečné činnosti, spolupracující osoby OSVČ, pokud podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, lze na ně rozdělovat příjmy dosažené výkonem spolupráce a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení Povinnosti OSVČ Povinnosti, které je OSVČ povinna v oblasti zdravotního pojištění plnit, jsou dány zákonem: č. 48/1997 Sb., č. 592/1992 Sb.. Podle zákona č. 48/1997 Sb. je OSVČ povinna oznámit příslušné zdravotní pojišťovně zahájení a ukončení samostatné výdělečné činnosti, a to nejpozději do osmi dnů ode dne, kdy tuto činnost zahájila nebo ukončila. Pojištěnec podnikající na základě živnostenského oprávnění splní tuto povinnost i tehdy, učiní-li oznámení příslušnému živnostenskému úřadu. Za nesplnění oznamovací povinnosti může příslušná zdravotní pojišťovna uložit pokutu až do výše Kč. Při opakovaném nesplnění oznamovací povinnosti může být uložena pokuta až do výše dvojnásobku uložené pokuty. Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy bylo zjištěno nesplnění oznamovací povinnosti, nejdéle však do tří let od doby, kdy oznamovací povinnost měla být splněna. 17

19 Podle zákona č. 592/1992 Sb. je OSVČ povinna: do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měla podat daňové přiznání za předchozí zdaňovací období, předložit přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti, v případě, že daňové přiznání zpracovává daňový poradce, doložit příslušné zdravotní pojišťovně tuto skutečnost do 30. dubna kalendářního roku, ve kterém má povinnost podat daňové přiznání za předchozí kalendářní rok, ohlásit změny údajů uvedených na přehledu o příjmech a výdajích, ohlásit a doložit změnu jména, příjmení, trvalého pobytu, rodného čísla, obchodního jména, sídla nebo místa podnikání, identifikačního čísla organizace a čísla bankovního účtu, je-li z něj placeno pojistné, na vyžádání zdravotní pojišťovny předložit účetní doklady, které jsou potřebné pro provedení kontroly odvodu pojistného, při kontrole placení pojistného nezatajovat doklady, které má k dispozici, pro hlášení údajů stanovených zákonem o pojistném používat tiskopisy, které jsou vydávány, příp. schváleny VZP ČR, v případě změny zdravotní pojišťovny předložit příslušnému pracovišti VZP doklad o výši záloh vypočtených z vyměřovacího základu. Za nesplnění nebo porušení těchto povinností může příslušná zdravotní pojišťovna uložit plátci pojistného pokutu až do výše Kč za jednotlivé nesplnění nebo porušení povinností. Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy se příslušná zdravotní pojišťovna o nesplnění nebo porušení povinnosti dozvěděla, nejpozději však do pěti let ode dne, kdy k nesplnění nebo porušení povinnosti došlo. OSVČ je dále podle výše uvedeného zákona povinna odvádět pojistné na zdravotní pojištění (viz kap ). Pokud pojistné neuhradí ve stanovené lhůtě nebo ho uhradí v nesprávné výši, je povinna podle ustanovení 18 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb. platit penále ve výši 0,05 % (sazba penále platná od ; od do byla sazba penále 0,1 %) dlužné částky za každý kalendářní den, ve kterém pojistné nebo záloha na pojistné nebyly zaplaceny nebo byly zaplaceny v nižší částce Platba pojistného OSVČ OSVČ platí pojistné na zdravotní pojištění ve výši 13,5 % z vyměřovacího základu. Výše vyměřovacího základu činila 35 % příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti před rokem 2004, 40 % příjmu z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti v roce 2004, 45 % příjmu z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti v roce 2005 a od roku 2006 činí 50 % příjmu ze samostatné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení. U spolupracující osoby se za takový příjem po odpočtu výdajů považuje její podíl na společných příjmech. U osoby samostatně výdělečně činné, která vede účetnictví, která je poplatníkem daně z příjmů stanovené paušální částkou anebo která účtuje v hospodářském roce, se postupuje podle ustanovení 3a) odst. 1 zákona č. 592/92 Sb. Minimální vyměřovací základ je stanoven jako dvanáctinásobek 50 % průměrné mzdy. Za průměrnou mzdu se považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. 18

20 Maximální vyměřovací základ Do konce roku 2012 platil pro OSVČ maximální vyměřovací základ (do to bylo Kč, od do to byl 48násobek průměrné mzdy a od do pak 72násobek průměrné mzdy). V důsledku novely zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění došlo od 1. ledna 2013 k pozastavení účinnosti ustanovení týkajících se maximálního vyměřovacího základu, a to pro rozhodná období let 2013 až Novelizací zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění a dalších souvisejících zákonů platných od 1. ledna 2015 došlo ke zrušení ustanovení týkajících se maximálního vyměřovacího základu. Problematika placení pojistného OSVČ je řešena zákonem č. 592/1992 Sb., kde je mimo jiné např.: vymezen okruh osob, pro které neplatí minimální vyměřovací základ, stanoveno období, za které se snižuje minimální vyměřovací základ, řešeno placení pojistného v případech, kdy je OSVČ zároveň zaměstnána nebo patří do okruhu osob, za které je plátcem pojistného stát, způsob výpočtu měsíčního vyměřovacího základu pro platbu záloh na pojistné včetně podmínek, za kterých je možno požádat o jeho snížení. OSVČ platí pojistné na zdravotní pojištění formou záloh na pojistné a doplatku pojistného. Zálohy na pojistné jsou splatné od prvého dne kalendářního měsíce, za který se platí, do osmého dne následujícího kalendářního měsíce. Připadne-li poslední den splatnosti na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den. Zálohy není povinna platit OSVČ, která je současně zaměstnancem, a samostatná výdělečná činnost není hlavním zdrojem jejích příjmů. Pojistné zaplatí až po podání přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za uplynulý kalendářní rok. Pokud je za osobu, která zahajuje samostatnou výdělečnou činnost, zároveň plátcem pojistného stát, není tato osoba povinna platit zálohy v prvním kalendářním roce této činnosti. Pojistné zaplatí až po podání přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za uplynulý kalendářní rok. Zálohy pro každý další kalendářní rok budou stanoveny na základě podaného Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ. Doplatek pojistného je splatný vždy nejpozději do 8 dnů po dni, ve kterém byl, popřípadě měl být podán přehled o příjmech a výdajích OSVČ za kalendářní rok, za který se pojistné platí. Pokud je na základě přehledu o příjmech a výdajích zjištěno, že úhrn záloh na pojistné zaplacených za období, za které se přehled o příjmech a výdajích předkládá, je vyšší než pojistné vypočtené z dosaženého příjmu, je příslušná zdravotní pojišťovna povinna vrátit přeplatek na pojistném do jednoho měsíce ode dne, kdy tento přeplatek zjistila nebo kdy plátce o vrácení přeplatku požádal, pokud však nemá plátce pojistného vůči zdravotní pojišťovně jiný splatný závazek Nemoc u OSVČ OSVČ, která je po celý kalendářní měsíc uznána práce neschopnou nebo jí byla nařízena karanténa podle předpisů o opatřeních proti přenosným nemocem, nemusí v takovém měsíci platit zálohu na pojistné. Uvedenou skutečnost je OSVČ povinna doložit lékařským potvrzením nebo potvrzením o výplatě dávek od SSZ, příp. zaměstnavatele. Pokud OSVČ v době pracovní neschopnosti neměla nárok na nemocenské z nemocenského pojištění OSVČ (ani nepobírala takové nemocenské), nemá období pracovní neschopnosti vliv 19

Obsah. Úvod... 8. Používané zkratky... 9

Obsah. Úvod... 8. Používané zkratky... 9 Obsah Úvod... 8 Používané zkratky... 9 1. Právní předpisy a hlavní změny pro rok 2010... 10 1.1 Právní předpisy... 10 1.2 Popis hlavních změn pro rok 2010... 10 1.2.1 Nejvýznamnější změny z let 2007 a

Více

Obsah. Úvod 8. Používané zkratky 9

Obsah. Úvod 8. Používané zkratky 9 Obsah Úvod 8 Používané zkratky 9 1. Právní předpisy a hlavní změny pro rok 2011 10 1.1 Právní předpisy 10 1.2 Popis hlavních změn pro rok 2011 10 1.2.1 Nejvýznamnější změny z let 2007 a 2008 10 1.2.2 Limit

Více

Daňový systém ČR. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

Daňový systém ČR. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Zdravotní pojištění. 1. Osobní rozsah zdravotního pojištění a zdravotní pojišťovny. 2. Vymezení okruhu plátců 3. Povinnosti plátců 4. Vyměřovací základ. 5. Odvod, splatnost

Více

Sociální pojištění OSVČ v roce 2013

Sociální pojištění OSVČ v roce 2013 Sociální pojištění OSVČ v roce 2013 Ing. Pavlína Novotná Placení pojistného na sociální zabezpečení upravuje zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,

Více

6 Zdravotní pojištění

6 Zdravotní pojištění 6 Zdravotní pojištění Zdravotní pojištění 6.1 Účast zaměstnanců na pojištění Pro účely zdravotního pojištění jsou za zaměstnance označovány osoby, kterým plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti

Více

Daňový systém ČR. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

Daňový systém ČR. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Sociální pojištění 1. Rozhodné období, plátci pojistného, sazby a splatnost pojistného. 2. Vyměřovací základ zaměstnance a zaměstnavatele. 3. Vyměřovací základ OSVČ. Daňový

Více

VYÚČTOVÁNÍ POJISTNÉHO ZA ROK 2 0 0 4

VYÚČTOVÁNÍ POJISTNÉHO ZA ROK 2 0 0 4 Převzala pobočka HZP - dne HUTNICKÁ ZAMĚSTNANECKÁ POJIŠŤOVNA Jeremenkova 11, 703 00 Ostrava Vítkovice VYÚČTOVÁNÍ POJISTNÉHO ZA ROK 2 0 0 4 přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti

Více

Dotaz: 31. července 2013. Dovoluji si Vás požádat o poskytnutí informací dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.

Dotaz: 31. července 2013. Dovoluji si Vás požádat o poskytnutí informací dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Dotaz: 31. července 2013 Dovoluji si Vás požádat o poskytnutí informací dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Jedná se mi o tyto informace: 1. za které osoby hradí stát odvody

Více

zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění zákon č. 551/1991 Sb.

zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění zákon č. 551/1991 Sb. ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění zákon č. 551/1991 Sb., o všeobecné zdravotní pojišťovně zákon

Více

JEDNOTNÝ REGISTRAČNÍ FORMULÁŘ Fyzická osoba - základní a živnostenská část

JEDNOTNÝ REGISTRAČNÍ FORMULÁŘ Fyzická osoba - základní a živnostenská část ČÁST A - PODNIKATEL 01 Podnikatel a) titul podací razítko JEDNOTNÝ REGISTRAČNÍ FORMULÁŘ Fyzická osoba - základní a živnostenská část b) jméno c) příjmení d) titul 1) *) e) pohlaví f) rodné příjmení g)

Více

JEDNOTNÝ REGISTRAČNÍ FORMULÁŘ pro fyzické osoby

JEDNOTNÝ REGISTRAČNÍ FORMULÁŘ pro fyzické osoby podací razítko JEDNOTNÝ REGISTRAČNÍ FORMULÁŘ pro fyzické osoby Základní část V případě, že jste se rozhodli učinit níže uvedené úkony pomocí jednotného registračního formuláře na Centrálním registračním

Více

ZÁKLADNÍ REGISTRAČNÍ POVINNOSTI PODNIKATELŮ VŮČI FINANČNÍM ÚŘADŮM, OKRESNÍM SPRÁVÁM SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ A ÚŘADŮM PRÁCE

ZÁKLADNÍ REGISTRAČNÍ POVINNOSTI PODNIKATELŮ VŮČI FINANČNÍM ÚŘADŮM, OKRESNÍM SPRÁVÁM SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ A ÚŘADŮM PRÁCE ZÁKLADNÍ REGISTRAČNÍ POVINNOSTI PODNIKATELŮ VŮČI FINANČNÍM ÚŘADŮM, OKRESNÍM SPRÁVÁM SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ A ÚŘADŮM PRÁCE 1 Podnikatel fyzická osoba 1.1 Zahájení podnikatelské činnosti 1.1.1 Podnikatel

Více

STANOVISKO. Legislativní rady ČMKOS. Některé změny v nemocenském pojištění od 1. ledna 2012 a jejich dopady do činnosti odborových organizací

STANOVISKO. Legislativní rady ČMKOS. Některé změny v nemocenském pojištění od 1. ledna 2012 a jejich dopady do činnosti odborových organizací STANOVISKO Legislativní rady ČMKOS Některé změny v nemocenském pojištění od 1. ledna 2012 a jejich dopady do činnosti odborových organizací A. Změna okruhu pojištěných osob Dne 1. ledna 2012 nabyl účinnosti

Více

Pokyny k vyplnění Oznámení o zahájení (opětovném zahájení) samostatné výdělečné činnosti

Pokyny k vyplnění Oznámení o zahájení (opětovném zahájení) samostatné výdělečné činnosti Pokyny k vyplnění Oznámení o zahájení (opětovném zahájení) samostatné výdělečné činnosti K oddílu 1 Identifikace osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) 1. 3. Titul, Jméno, Příjmení vyplňte Vaše jméno,

Více

Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459

Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459 Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459 Název školy: Střední odborné učiliště Valašské Klobouky REDIZO: 600014517 Autor: Ing.

Více

Rodičovský příspěvek nově

Rodičovský příspěvek nově Rodičovský příspěvek nově Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, výrazným způsobem zasáhl do právní úpravy rodičovského příspěvku tím, že novelizoval mj. s účinností od 1.1.2008, zákon

Více

PŘEHLED POJISTNÉHO ZA ROK 2008

PŘEHLED POJISTNÉHO ZA ROK 2008 PŘEHLED POJISTNÉHO ZA ROK 2008 přehled o příjmech a výdajích a úhrnu záloh na pojistné osob samostatně výdělečně činných ( 24 odst. 2 a 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění,

Více

4. ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ

4. ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ 4. ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ Cílem této kapitoly je vysvětlení základních principů z oblasti vztahů mezi zaměstnancem, zaměstnavatelem a zdravotními pojišťovnami a seznámení čtenáře s potřebnými postupy, výpočty

Více

prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků

prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků Příjmení Jméno(-a) Titul Rodné číslo 1 ) Číslo pasu 1 ) Adresa bydliště (místa trvalého pobytu) PSČ Prohlášení

Více

b) od 50 % do 79 %, považuje se dítě či osoba za dlouhodobě zdravotně postiženou,

b) od 50 % do 79 %, považuje se dítě či osoba za dlouhodobě zdravotně postiženou, o peněžních dávkách státní sociální podpory a sociální péče Státní sociální podpora Systém státní sociální podpory je upraven zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.

Více

Investice a pojištění První pilíř sociálního zabezpečení

Investice a pojištění První pilíř sociálního zabezpečení Investice a pojištění První pilíř sociálního zabezpečení Český důchodový systém se skládá ze tří částí Prvním pilířem je povinné základní důchodové pojištění, dávkově definované a průběžně financované.

Více

397 ZÁKON ze dne 7. září 2012 o pojistném na důchodové spoření Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

397 ZÁKON ze dne 7. září 2012 o pojistném na důchodové spoření Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: 397 ZÁKON ze dne 7. září 2012 o pojistném na důchodové spoření Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ POJISTNÉ 1 Poplatník Poplatníkem pojistného na důchodové spoření je účastník

Více

397/2012 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ POJISTNÉ

397/2012 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ POJISTNÉ 397/2012 Sb. ZÁKON ze dne 7. září 2012 o pojistném na důchodové spoření Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ POJISTNÉ 1 Poplatník Poplatníkem pojistného na důchodové spoření

Více

I. pilíř. SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Vyplácí: ČSSZ (OSSZ, PSSZ, MSSZ)

I. pilíř. SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Vyplácí: ČSSZ (OSSZ, PSSZ, MSSZ) I. pilíř SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Vyplácí: ČSSZ (OSSZ, PSSZ, MSSZ) Dávky vyplácené z I. pilíře a) dávky nemocenského pojištění b) dávky důchodového pojištění c) státní politika zaměstnanosti (podpora v nezaměstnanosti

Více

Systém sociálního pojištění

Systém sociálního pojištění Systém sociálního pojištění Systém sociálního pojištění Systém sociálního pojištění se skládá ze čtyř subsystémů, které slouží k různým účelům: veřejné zdravotní pojištění, důchodové pojištění, nemocenské

Více

Systém sociálního pojištění

Systém sociálního pojištění Systém sociálního pojištění Systém sociálního pojištění Systém sociálního pojištění se skládá ze čtyř subsystémů, které slouží k různým účelům: veřejné zdravotní pojištění, důchodové pojištění, nemocenské

Více

Školení ve dnech 16.4.-17.4. 2010. Nemocenské pojištění v roce 2010

Školení ve dnech 16.4.-17.4. 2010. Nemocenské pojištění v roce 2010 Školení ve dnech 16.4.-17.4. 2010 Nemocenské pojištění v roce 2010 ZÁKON č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění 1 Rozsah působnosti Působnost zákona se dotýká všech ekonomicky činných osob, účastných

Více

Sociální pojištění. Bc. Alena Kozubová

Sociální pojištění. Bc. Alena Kozubová Sociální pojištění Bc. Alena Kozubová Právní norma Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění - upravuje nárok na důchod a stanovení

Více

Žádost o dávku pěstounské péče - odměna pěstouna

Žádost o dávku pěstounské péče - odměna pěstouna 12ZadDPPOdmPes.pdf DÁVKY PĚSTOUNSKÉ PÉČE Tiskopis prosím vyplňte čitelně podací razítko Žádost o dávku pěstounské péče - odměna pěstouna A. Žadatel - pěstoun, poručník 1) nebo osoba, která má zájem stát

Více

Vdovský a vdovecký důchod

Vdovský a vdovecký důchod Vdovský a vdovecký důchod Důchody pozůstalých, tj. nejen vdovské důchody, ale i důchody vdovecké a sirotčí, patří historicky mezi nejstarší dávky, a to i v zahraničních důchodových systémech. V ČR jsou

Více

Zdravotní pojištění. Bc. Alena Kozubová

Zdravotní pojištění. Bc. Alena Kozubová Zdravotní pojištění Bc. Alena Kozubová Právní norma Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné

Více

Při vzniku pracovního poměru budeme od zaměstnance vyžadovat:

Při vzniku pracovního poměru budeme od zaměstnance vyžadovat: Vznik pracovního poměru strana 14 4.4 DOKLADY PŘI VZNIKU PRACOVNÍHO POMĚRU 4.4.1 Doklady předkládané zaměstnancem Při vzniku pracovního poměru budeme od zaměstnance vyžadovat: 1. Osobní dotazník a životopis

Více

I. pilíř důchodové reformy

I. pilíř důchodové reformy I. pilíř důchodové reformy KURZ JE REALIZOVÁN V RÁMCI PROJEKTU KROK ZA KROKEM (CZ.1.07/1.3.43/02.0008) TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČR. Důchody Základním

Více

POKYNY K VYPLNĚNÍ PŘEHLEDU O PŘÍJMECH A VÝDAJÍCH OSVČ ZA ROK 2010

POKYNY K VYPLNĚNÍ PŘEHLEDU O PŘÍJMECH A VÝDAJÍCH OSVČ ZA ROK 2010 ČR ČSSZ ÚSTŘEDÍ Křížová 25, 225 08 Praha 5 POKYNY K VYPLNĚNÍ PŘEHLEDU O PŘÍJMECH A VÝDAJÍCH OSVČ ZA ROK 2010 ČSSZ 89 323 7 I/2011 Řádný, opravný označte, zda se jedná o podání řádného či opravného přehledu.

Více

Sociální zabezpečení v ČR 11 23.4.2014 1

Sociální zabezpečení v ČR 11 23.4.2014 1 Sociální zabezpečení v ČR 11 23.4.2014 1 Cíl předmětu VF 23.4.2014 2 Literatura 23.4.2014 3 Literatura 23.4.2014 4 1. Vznik a vývoj sociálního zabezpečení ve světě a na území Česka. Obecná teorie konstrukce

Více

http://www.zlinskedumy.cz

http://www.zlinskedumy.cz Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Autor Ročník 3., 4. Obor CZ.1.07/1.5.00/34.0514 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Peníze, mzdy daně, pojistné

Více

JAKÉ MÁM MOŽNOSTI, POKUD MĚ NEVEZMOU ANI NA ODVOLÁNÍ?

JAKÉ MÁM MOŽNOSTI, POKUD MĚ NEVEZMOU ANI NA ODVOLÁNÍ? JAKÉ MÁM MOŽNOSTI, POKUD MĚ NEVEZMOU ANI NA ODVOLÁNÍ? 1. Studium na vyšší odborné škole Nabídka dalšího vzdělávání formou vyššího odborného studia je opravdu široká, je dobré mít přihlášku na některé VOŠ

Více

Pokyny k vyplnění Přehledu

Pokyny k vyplnění Přehledu Pokyny k vyplnění Přehledu K o d d í l u 1 Identifikace osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) ř. 1 Příjmení vyplňte současné příjmení. ř. 2 Jméno vyplňte Vaše jméno. ř. 3 Titul vyplňte získané vědecké

Více

Pojistné sociálního pojišt ní

Pojistné sociálního pojišt ní Pojistné sociálního pojišt ní Daňový mixčr (2008) MAJ 2% SD 10% DzPFO 13% DPH 20% DzPPO 12% POJ 43% ásti systému sociálního pojišt ní v eské republice sociální pojištění veřejné zdravotní pojištění sociální

Více

Téma 3: Náhrady výdajů a zdravotní pojištění

Téma 3: Náhrady výdajů a zdravotní pojištění Téma 3: Náhrady výdajů a zdravotní pojištění 3.1 Náhrady výdajů poskytovaných zaměstnancům Zákoník práce 151 až 190 2 typy náhrad: - cestovní náhrady, - náhrady za opotřebení 3.1.1 Cestovní náhrady V praxi

Více

Podnikání cizinců z tzv. třetích zemí

Podnikání cizinců z tzv. třetích zemí Schéma: Podnikání cizinců z tzv. třetích zemí Živnostenský úřad---- Obchodní rejstřík ----- Cizinecká policie --------Finanční úřad----- Každý žadatel o dlouhodobý pobyt se musí dostavit na Živnostenský

Více

Zákon o důchodovém pojištění

Zákon o důchodovém pojištění Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: 155/1995 Sb Zákon o důchodovém pojištění Ve znění: 261/2007 Znění platné od 1.1.2008 do 31.12.2008 Zákon o důchodovém pojištění ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ

Více

DALŠÍ PŘÍJMY DOMÁCNOSTI, NEZAMĚSTNANOST A ÚŘAD PRÁCE Mgr. Ivana Svozilová

DALŠÍ PŘÍJMY DOMÁCNOSTI, NEZAMĚSTNANOST A ÚŘAD PRÁCE Mgr. Ivana Svozilová DALŠÍ PŘÍJMY DOMÁCNOSTI, NEZAMĚSTNANOST A ÚŘAD PRÁCE Mgr. Ivana Svozilová 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky zřídil Úřad práce ČR (dále jen ÚP ), stanovil organizační členění ÚP, stanovil úkoly

Více

Žádost o dávku pěstounské péče - odměna pěstouna

Žádost o dávku pěstounské péče - odměna pěstouna 13ZadDPPOdmPes.pdf DÁVKY PĚSTOUNSKÉ PÉČE Tiskopis prosím vyplňte čitelně podací razítko Žádost o dávku pěstounské péče - odměna pěstouna A. Žadatel - osoba pečující o dítě nebo osoba v evidenci 1) : Příjmení:

Více

1/2012 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Změna zákona o zaměstnanosti

1/2012 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Změna zákona o zaměstnanosti 1/2012 Sb. ZÁKON ze dne 9. prosince 2011, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Více

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Strana 2 Sbírka zákonů č. 1 / 2012 1 ZÁKON ze dne 9. prosince 2011, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na

Více

POKYNY K VYPLNĚNÍ PŘEHLEDU O PŘÍJMECH A VÝDAJÍCH OSVČ ZA ROK 2008

POKYNY K VYPLNĚNÍ PŘEHLEDU O PŘÍJMECH A VÝDAJÍCH OSVČ ZA ROK 2008 ČR - ČSSZ ÚSTŘEDÍ Křížová 25, 225 08 Praha 5 POKYNY K VYPLNĚNÍ PŘEHLEDU O PŘÍJMECH A VÝDAJÍCH OSVČ ZA ROK 2008 ČSSZ - 89 323 5 I/2009 Řádný, opravný označte, zda se jedná o podání řádného či opravného

Více

POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI

POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI Právní úprava především zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Důležité dokumenty: - Strategie obnovy a rozvoje EU (pro období 2001 2010) tzv. Lisabonská strategie - Národní akční

Více

POKYNY K VYPLNĚNÍ PŘEHLEDU O PŘÍJMECH A VÝDAJÍCH OSVČ ZA ROK 2009

POKYNY K VYPLNĚNÍ PŘEHLEDU O PŘÍJMECH A VÝDAJÍCH OSVČ ZA ROK 2009 ČR - ČSSZ ÚSTŘEDÍ Křížová 25, 225 08 Praha 5 POKYNY K VYPLNĚNÍ PŘEHLEDU O PŘÍJMECH A VÝDAJÍCH OSVČ ZA ROK 2009 ČSSZ - 89 323 6 I/2010 89 323 6 - Pokyny.indd 1 30.11.2009 15:10:48 Řádný, opravný označte,

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 1 1 4 4 Edice Úãetnictví a danû

Více

Co dělat při dlouhodobé nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením

Co dělat při dlouhodobé nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením Co dělat při dlouhodobé nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením 1. Co je dlouhodobá nezaměstnanost Dlouhodobá nezaměstnanost je nezaměstnanost je taková, která trvá déle než jeden rok. Tak je statisticky

Více

Pojistné na sociální pojištění v ČR

Pojistné na sociální pojištění v ČR Pojistné na sociální pojištění v ČR Systémy sociálního pojištění a jejich správci Sociální pojištění 1. systém: 2. systém: Veřejné zdravotní Sociální zabezpečení (SZ) pojištění (VZP) a jeho tři subsystémy

Více

Mateřská škola Malá Morávka, okres Bruntál, příspěvková organizace

Mateřská škola Malá Morávka, okres Bruntál, příspěvková organizace Mateřská škola Malá Morávka, okres Bruntál, příspěvková organizace Pokyn ředitelky mateřské školy ke stanovení úplaty za předškolní vzdělávání Č.j.: 87/2015 Účinnost od: 1. 9. 2015 Tento pokyn vychází

Více

Zákon České národní rady o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti

Zákon České národní rady o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 589/1992 Sb Zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní zaměstnanosti Ve znění: 296/2007 Znění platné od 1.1.2008 do 31.12.2008 Zákon České národní rady o pojistném na sociální zabezpečení

Více

ÚPLNÉ ZNĚNÍ ZÁKONA. ze dne 29. června 2000

ÚPLNÉ ZNĚNÍ ZÁKONA. ze dne 29. června 2000 ÚPLNÉ ZNĚNÍ ZÁKONA č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní) ze dne 29. června 2000 jak vyplývá

Více

SPRÁVNÍ UJEDNÁNÍ K PROVÁDĚNÍ SMLOUVY MEZI ČESKOU REPUBLIKOU REPUBLIKOU MAKEDONIE O SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ

SPRÁVNÍ UJEDNÁNÍ K PROVÁDĚNÍ SMLOUVY MEZI ČESKOU REPUBLIKOU REPUBLIKOU MAKEDONIE O SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ SPRÁVNÍ UJEDNÁNÍ K PROVÁDĚNÍ SMLOUVY MEZI ČESKOU REPUBLIKOU A REPUBLIKOU MAKEDONIE O SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ Na základě článku 29 Smlouvy mezi Českou republikou a Republikou Makedonie o sociálním zabezpečení

Více

PŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011

PŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011 Tisková zpráva 21. 12. 2010 PŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011 V roce 2011 dochází k celé řadě změn v působnosti ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). K 1. 1. 2011 se mění: Podpora v nezaměstnanosti

Více

Platná znění částí zákonů s vyznačením navrhovaných změn

Platná znění částí zákonů s vyznačením navrhovaných změn Příloha IV Platná znění částí zákonů s vyznačením navrhovaných změn Platné znění některých ustanovení zákona č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, s vyznačením navrhovaných změn 91 Obecné

Více

DŮCHODOVÝ SYSTÉM V ČESKÉ REPUBLICE

DŮCHODOVÝ SYSTÉM V ČESKÉ REPUBLICE DŮCHODOVÝ SYSTÉM V ČESKÉ REPUBLICE 1. vydání 1. aktualizace k 1. 5. 2014 Publikace Důchodový systém v České republice je i v roce 2014 praktickou pomůckou, která čtenáře přehledně a srozumitelně seznamuje

Více

VYBRANÉ PROBLÉMY SOCIÁLNÍ POLITIKY

VYBRANÉ PROBLÉMY SOCIÁLNÍ POLITIKY VYBRANÉ PROBLÉMY SOCIÁLNÍ POLITIKY dílčí podklad ke studiu ak. rok 2009/2010 ZABEZPEČENÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE - VEŘEJNÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ Znaky programu: jednotný účel: plně nebo částečně hrazená zdravotní

Více

589/1992 Sb. ZÁKON. České národní rady

589/1992 Sb. ZÁKON. České národní rady Systém ASPI - stav k 2.7.2014 do částky 51/2014 Sb. a 14/2014 Sb.m.s. 589/1992 Sb. - o pojistném na sociální zabezpečení - poslední stav textu nabývá účinnost až od 1. 1.2015 589/1992 Sb. ZÁKON České národní

Více

o důchodovém pojištění

o důchodovém pojištění ZÁKON č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 289/1997 Sb. (úplné znění č. 233/1998 Sb.), zákona č. 224/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb.,

Více

Téma VI.2.2 Peníze, mzdy, daně a pojistné 20. Sociální pojištění v ČR. Mgr. Zuzana Válková

Téma VI.2.2 Peníze, mzdy, daně a pojistné 20. Sociální pojištění v ČR. Mgr. Zuzana Válková Téma VI.2.2 Peníze, mzdy, daně a pojistné 20. Sociální pojištění v ČR Mgr. Zuzana Válková CO JE SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ (SP) A K ČEMU SLOUŽÍ? Sociální pojištění (na rozdíl od zdravotního pojištění) není pro

Více

Muž/ Žena Datum narození Jméno/jména Místo a stát narození.. Příjmení. Rodné číslo v ČR. Rodné příjmení... Státní příslušnost.

Muž/ Žena Datum narození Jméno/jména Místo a stát narození.. Příjmení. Rodné číslo v ČR. Rodné příjmení... Státní příslušnost. Dotazník pro určení státu bydliště pro účely dávek státní sociální podpory dávek pomoci v hmotné nouzi dávek pro osoby se zdravotním postižením Muž/ Žena Datum narození Jméno/jména Místo a stát narození..

Více

DAŇOVÁ SOUSTAVA. Ing. Hana Volencová. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

DAŇOVÁ SOUSTAVA. Ing. Hana Volencová. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou DAŇOVÁ SOUSTAVA Ing. Hana Volencová Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_07_3_09_ EK Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou Sleva na dani: poplatníkům se vypočtená daň za zdaňovací období

Více

Hrubá mzda zahrnuje základní mzdu + příplatky, prémie, odměny, náhradu mzdy.

Hrubá mzda zahrnuje základní mzdu + příplatky, prémie, odměny, náhradu mzdy. Mzdy Mzda je peněžité plnění a plnění peněžité hodnoty (naturální mzda) poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za práci 1. Plat je peněžité plnění poskytované za práci zaměstnanci zaměstnavatelem, kterým

Více

Pokyny k vyplnění přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2014 ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ

Pokyny k vyplnění přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2014 ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ Pokyny k vyplnění přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2014 ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ Řádný, opravný označte, zda se jedná o podání řádného či opravného přehledu. A. Základní identifikace

Více

SYSTÉM STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY

SYSTÉM STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY SYSTÉM STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY Koncepce SSP Vytvoření systému státní sociální podpory bylo součástí procesu sociální reformy. Na konci roku 1989 patřil k výchozím principům společenské a ekonomické transformace

Více

Téma VI.2.2 Peníze, mzdy, daně a pojistné 19. Zdravotní pojištění v ČR. Mgr. Zuzana Válková

Téma VI.2.2 Peníze, mzdy, daně a pojistné 19. Zdravotní pojištění v ČR. Mgr. Zuzana Válková Téma VI.2.2 Peníze, mzdy, daně a pojistné 19. Zdravotní pojištění v ČR Mgr. Zuzana Válková CO JE ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ (ZP) A K ČEMU SLOUŽÍ? Zdravotní pojištění je povinné pro každého občana České republiky.

Více

Poznámka: Od 1.1.2006 zanikl u odbytného nárok na daňový odpočet a daňové úlevy získané po 1.1.2006 se v případě odbytného dodaňují

Poznámka: Od 1.1.2006 zanikl u odbytného nárok na daňový odpočet a daňové úlevy získané po 1.1.2006 se v případě odbytného dodaňují Přehled základních daňových ustanovení v oblasti penzijního připojištění účinných od 1. 1. 2008 po novele zákona o dani z příjmů realizované zákonem č. 261/2007 Sb. 1. Daňové úlevy účastníků penzijního

Více

o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti

o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti ZÁKON č. 589/1992 Sb. o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994

Více

Změny nemocenského pojištění od 1. 1. 2012 interní sdělení

Změny nemocenského pojištění od 1. 1. 2012 interní sdělení Předsedům VZO Změny nemocenského pojištění od 1. 1. 2012 interní sdělení Vážené kolegyně, vážení kolegové, posíláme stanovisko Legislativní rady Českomoravské konfederace odborových svazů k některým změnám

Více

Zákon č. 110/2006 Sb.

Zákon č. 110/2006 Sb. Zákon č. 110/2006 Sb. ZÁKON ze dne 14. března 2006 o životním a existenčním minimu Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: 1 Předmět úpravy 1 (1) Tento zákon stanoví životní minimum jako minimální

Více

Základní škola a Mateřská škola Česká Lípa, Jižní 1903, příspěvková organizace ÚPLATA ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

Základní škola a Mateřská škola Česká Lípa, Jižní 1903, příspěvková organizace ÚPLATA ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Základní škola a Mateřská škola Česká Lípa, Jižní 1903, příspěvková organizace ÚPLATA ZA PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Č. j.: ZSJ /2014 Vypracoval: Pedagogická rada projednala dne: 30. 6. 2014 Směrnice nabývá

Více

ROZHODNUTÍ O DOČASNÉ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI I. díl Hlášení o vzniku dočasné pracovní neschopnosti

ROZHODNUTÍ O DOČASNÉ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI I. díl Hlášení o vzniku dočasné pracovní neschopnosti Evidenční štítek ROZHODNUTÍ O DOČSNÉ PRCOVNÍ NESCHOPNOSTI I. díl Hlášení o vzniku dočasné pracovní neschopnosti Toto hlášení je ošetřující lékař povinen odeslat příslušné okresní správě sociálního zabezpečení

Více

ZDROJE FINANCOVÁNÍ. Sociální činnosti mají náklady dvojího druhu:

ZDROJE FINANCOVÁNÍ. Sociální činnosti mají náklady dvojího druhu: ZDROJE FINANCOVÁNÍ Sociální činnosti mají náklady dvojího druhu: 1. na činnost tzn. na redistribuci dávek a pokrytí sociálních služeb, které směřují k uživateli, 2. na správu potřebnou k činnosti, která

Více

589/1992 Sb. ZÁKON České národní rady

589/1992 Sb. ZÁKON České národní rady 589/1992 Sb. ZÁKON České národní rady ze dne 20. listopadu 1992 o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Změna: 10/1993 Sb. Změna: 160/1993 Sb. Změna: 307/1993 Sb.

Více

243/2000 Sb. ZÁKON ze dne 29. června 2000

243/2000 Sb. ZÁKON ze dne 29. června 2000 Systém ASPI - stav k 3.6.2009 do částky 45/2009 Sb. a 18/2009 Sb.m.s. Obsah a text 243/2000 Sb. - poslední stav textu 243/2000 Sb. ZÁKON ze dne 29. června 2000 o rozpočtovém určení výnosů některých daní

Více

Poplatníci pojistného

Poplatníci pojistného ÚPLNÉ ZNĚNÍ ZÁKONA České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, jak vyplývá ze změn provedených zákony č. 10/1993 Sb., č. 160/1993

Více

155/1995 Sb. ZÁKON. ze dne 30. června 1995. o důchodovém pojištění

155/1995 Sb. ZÁKON. ze dne 30. června 1995. o důchodovém pojištění 155/1995 Sb. ZÁKON ze dne 30. června 1995 o důchodovém pojištění Změna: 19/1996 Sb. Změna: 218/1996 Sb. Změna: 255/1996 Sb. Změna: 134/1997 Sb. (část) Změna: 129/1997 Sb. Změna: 289/1997 Sb. Změna: 134/1997

Více

ČÁST PRVNÍ. Základní ustanovení

ČÁST PRVNÍ. Základní ustanovení Obecně závazná vyhláška města Lanškroun o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů Zastupitelstvo Města Lanškroun se na svém

Více

Pokyny k vyplnění přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2012

Pokyny k vyplnění přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2012 Pokyny k vyplnění přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2012 Řádný, opravný označte, zda se jedná o podání řádného či opravného přehledu. 1. Identifikace osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) ř.

Více

5/ Sb. Zákon o pojiném na ociální zabe... - znění dle 55/06 Sb., /06 Sb., 53/07 Sb., 6/07 Sb., 6/07 Sb., 305/0

5/ Sb. Zákon o pojiném na ociální zabe... - znění dle 55/06 Sb., /06 Sb., 53/07 Sb., 6/07 Sb., 6/07 Sb., 305/0 5/ Sb. ZÁKON České národní rady ze dne 20. liadu 1992 o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti ve znění zákonů č. 10/1993 Sb., č. 10/1993 Sb., č. 30/93 Sb., č. 42/1994

Více

OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE 2007 PRÁVO. platí pro obory: RPB, PSP (tj. tříleté, bakalářské), RP (pětileté) Teorie práva, ústavní právo

OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE 2007 PRÁVO. platí pro obory: RPB, PSP (tj. tříleté, bakalářské), RP (pětileté) Teorie práva, ústavní právo OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE 2007 PRÁVO platí pro obory: RPB, PSP (tj. tříleté, bakalářské), RP (pětileté) Teorie práva, ústavní právo 1. Základní právní pojmy právo, právní systém, právní řád, právní

Více

Systém státní sociální podpory

Systém státní sociální podpory Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 7 Systém státní sociální podpory Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb

Více

Platné znění částí zákonů s vyznačením navrhovaných změn * * * * *

Platné znění částí zákonů s vyznačením navrhovaných změn * * * * * V. Platné znění částí zákonů s vyznačením navrhovaných změn Platné znění některých ustanovení zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn

Více

Nemocenské pojištění a dávky poskytované v rámci nemocenského pojištění

Nemocenské pojištění a dávky poskytované v rámci nemocenského pojištění Nemocenské pojištění a dávky poskytované v rámci nemocenského pojištění Jméno a příjmení: Xname: Fakulta: Obor: Financí a účetnictví Zdanění a daňová politika 1 Úvod Pro zpracování této seminární práce

Více

http://www.zlinskedumy.cz

http://www.zlinskedumy.cz Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Autor Ročník 3., 4. Obor CZ.1.07/1.5.00/34.0514 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Peníze, mzdy daně, pojistné

Více

ZÁKON České národní rady ze dne 20. listopadu 1992 o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. Oddíl I. 1 Účel zákona

ZÁKON České národní rady ze dne 20. listopadu 1992 o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. Oddíl I. 1 Účel zákona Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně: 592 ZÁKON České národní rady ze dne 20. listopadu 1992 o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění Oddíl I 1 Účel zákona Tento zákon upravuje výši pojistného

Více

Zaměstnávání cizinců v ČR 31.3.2012 ACERT KONFERENCE BŘEZEN 2012

Zaměstnávání cizinců v ČR 31.3.2012 ACERT KONFERENCE BŘEZEN 2012 Zaměstnávání cizinců v ČR 31.3.2012 ACERT KONFERENCE BŘEZEN 2012 Úvod - legislativa Zákony upravující pobyt cizinců na území ČR: z.č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění; z.č. 262/2006 Sb.,

Více

Personálníčinnost podniku. Osnova učiva. Didaktické zpracování učiva pro střední školy

Personálníčinnost podniku. Osnova učiva. Didaktické zpracování učiva pro střední školy Personálníčinnost podniku Didaktické zpracování učiva pro střední školy Osnova učiva 1. Zařazení učiva 2. Cíle učiva 3. Struktura učiva 4. Metodické zpracování učiva týkající se plánování počtu zaměstnanců

Více

VYBRANÁ USTANOVENÍ. ZÁKONA č. 110/2006 Sb. ze dne 14. března 2006. o životním a existenčním minimu

VYBRANÁ USTANOVENÍ. ZÁKONA č. 110/2006 Sb. ze dne 14. března 2006. o životním a existenčním minimu VYBRANÁ USTANOVENÍ ZÁKONA č. 110/2006 Sb. ze dne 14. března 2006 o životním a existenčním minimu Změna: 261/2007 Sb. Změna: 239/2008 Sb. Změna: 261/2007 Sb. (část), 129/2008 Sb. Změna: 306/2008 Sb. Parlament

Více

Seznam souvisejících právních předpisů...18

Seznam souvisejících právních předpisů...18 Obsah Seznam souvisejících právních předpisů...18 1 Daně...24 1.1 Daň z příjmů fyzických osob obecně...24 1.1.1 Dílčí základy...24 1.1.2 Výdaje (náklady) u jednotlivých dílčích základů...28 1.1.3 Procentní

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 04 VY 32 INOVACE 0114 0304

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 04 VY 32 INOVACE 0114 0304 Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 04 VY 32 INOVACE 0114 0304 Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace

Více

Sociální pojištění od 1. 1. 2009

Sociální pojištění od 1. 1. 2009 Sociální pojištění od 1. 1. 2009 Obsah 1. Zaměstnavatelé - sazby... 2 2. Zaměstnanci - sazby... 2 3. Změny při zdaňování příjmů zaměstnanců od 1. 1. 2009... 2 3.1. Pojistné placené zaměstnavatelem... 3

Více