TR.HOVOJVIN t NJKE. navslivniky naseho misla. STRAVovANI

Transkript

1 TR.HOVOJVIN t NJKE LillY ZPRAVODAJ OBC1NLJ MtfTA TIZHOWC H JVINLJ 11 OKOLr Leto 1993 Cislo 2 Rocnfk III. B Uzl se leto a k nemu neodmyslitelne patrl dobe dovolenych. Ne kazdy bude tr6vit volny cas v zahranici, u more. V okollnaseho mesta je spousta zajlmavych mist, pozoruhodnych jak z hlediska architektury, tak pffrodnlch kr6s. Vzhledem k tomu, ze v TrhovYch Svinech dosud nenl zffzeno informacnl stfedlsko - slui ba turlsfum vsude v zahranici zcela bezn6, predkl6d6me z6 kladnl informace 0 nasem meste a jeho okoll aspon touto formou. Trhove Sviny s 5000 obyvatellezlv nadmorske vysce 450 m, v podhuffnovohradskych a Srepiclch h~r, ktere se t6hnou jiznim a Jlhoz6padnlm smerem. Majl vhodnou polohu jak pro pesl turistiku, tak pro cykloturistiku. Vzd61enost od nejbliisiho okresniho mesta - Ceskych Budejovic je 20 km. Pr e Informacni servis e navslivniky naseho misla PAMETIHOONOSTIMESTA trojlodnf kostel Nanebevzetf Panny Marie z 2. pol. 15. stol. namestf s mes(anskymi domy a loubfm budova Mestskeho uradu VYzNAMNI RooAcl Josef Dlettrich (sochai' 1. pol. 18. stol) - autor Samsonovy kasny na nam. Premysla Otakara II. v Ceskych Budejovicfch Emil Hacha - prezident Nejvyssfho spravnfho soudu - prezident Ceskoslovenske republiky 1935 az statnf prezident Protektoratu Karel Valdauf - hudebnf skladatel a kapelnfk UBYTOvANI hotel U dvou capu penzion Centrum (namesti) v soukromf - Eva Lexova, namestf cpo 177 STRAVovANI penzion kavarna CENTRUM bufet U dvou capu hostinec U podkovy hostinec "U Roulu" vinarna Fara6n (pouze vecere) SMENARNY Komercnf banka (namesti) Ceska sporitelna (namesti) Posta (u nadrazf CSAD) JINE SLUZBY Fitness-centrum Kino Mestska knihovna Koupaliste Velky rybnfk AutoseNis - odtahova sluzba Lekarska sluzba pnnf pomoci Poliklinika Policie (Pokracovanf na str. 8) OBEC - zalezilosl vefeina Koncem (mora pmel na radnici novinar. Predtim v~ak pro~el namesti a udelal si maly sociologicky pruzkum - dvanacti lidf se zeptal na to, co se jim ve meste nelfbf. Zaznela nespokojenost s poradkem, lepa reteno s nepoladkem Ue~te si nejspf~ pamatu jeme na zamrzly "Nedrtal" a Nove meslo), dale nespokojenosl se zru~enfm domu deti (atkoliv ho v te dom nikdo neru~ii...). Pozastavil jsem se nad odpovedmi. Ne nad jejich obsahem. Nad tim, ie musf plijfl novinar, aby se starosta mohl dovedet 0 konkretnf I nespokojenosti obtanu. Plamy~lei jsem 0 cele veci, a premy~lfm vlastne dosud (tlanek pf~u 0 poslednim kvetnovem vfkendu) - proc neprijdou obtane na jednanf mestskeho zastupitelstva, na besedu do kulturnfho domu, nebo osobne? Mohli by si posle ioval, navrhnout le~eni, nebo se dovedet, prot rada ti zaslupitelstvo rozhodly prave tak. Napadlo mne nekolik duvodu: a) myslf si, ie 10 nema vyznam, stejne sa nic nezmanf b) je jim to jedno. Od toho je starosta, rada, zaslupitelstvo - uk<lite, panatkove, co umfte c) je lep~r si nestaiovat, mohlo by se 10 jednou vratit d) dejte nam se v~im pokoj e) potkame <Ii se zmeni polilic' ka situace, pak si udelame poladek podle sveho At ui je duvod kdekoliv, osobne jsem z Ie epizody vyvodil, ie je treba obtany vice informovat a dat je~te vet~f proslor verejne kontrole. Takie: 1. Pocfnaja 1. tervnem budou ve~kera usneseni mestske rady zve/ejilovana a vyv9sovana ve v~ech sk/filkach meslskeho uradu vtatne osad 2. Ve ttvrtek ve 20 h sa uskutetnf v kulturnfm dome (mala scena) "Horke kleslo", kda je moine mluvit 0 temkoliv - kritizovat, navrhovat, vyzvfdat apod. 3. Navrhnu mestskemu zastupilelstvu zmenu jednacfho ladu, aby obtane meli moinost alespoil v diskuzi vystoupil. Ing. FrantiAek Stresky, starosta mista

2 Z jednilni mestskeho zastupitelstv Mestske zastupltelstvo pocet let odpovfdajfcf naklana na urade v Besednicich ve 61 Upravit sazby poplatku svem 17. zasedani dne dum na stavbu. veci skupinoveho vodovodu za uiivanf verejneho pro 13. dubna 1993 rozhodlo: 3J Schvalit rozpocet masta za \Jeasti zastupeu JIVAKu stranstvr pri stankovem proa obcf, iadajfcfch 0 zprovoz 1I Prodat dum c. p. 389 na rok rozpoeet (byvala ZUS) v Novem meste je koneipovan jako vyrovvcetne pozemku formou ve nany: vydaje budou cinit (Besednice, Trhove Sviny, za m 2 a namestr - 30 Kc/m 2. neni skupinoveho vodovodu deji a to takto: trznice - 10 Kc rejns aukce. Tento objekt by! Kc (z toho 16,5 Nechov, Toderl, Locenice 71 Aby mestska rada znovu ui v minulosti v havarijn rm milionu je ucelova statnr dostavu a statik nekolikrat pod tace), planovane pi'ijmy rov neni se shodli na obnove pro vyhlasky 0 hospodai'eni a Nesmen). Vsichni zucast projednala nove navrhovane rn fnecne prodluzoval jeho nef 31,5 milionu Kc. vozu skupinoveho vodovodu s byly a 0 nakladan rs domovs tim, ie nevloif tento maje uifvanf za prfsnyeh podmi 41 Ve veei privalizace vonek (puda byla zapecetena dovodu a kanalizaef nea vstup na ni zakazan, pravi vstoupf mesto T. Sviny do Ji lecne vlastnit a provozovat. na pi'fstim zastupitelstvu. tek do JVS, ale budou jej sponim odpadem a pfedlozila je delne sledovany sondy hoceskeho vodarenskeho 51 Doplnit lesn! radu Zasedanf bylo piftomno 19 v trhlinaeh zdi, strop 1. patra svazu (JVS). Ucast v JVS se o pana Karla Pexu a p. ing. clenu zastupitelstva. ui nekolik let provizorne vyz jev! z hlediska okamiitych Karla Kocinu. -rtuien provizornfmi ocelo a nutnych investie do mislvymi traverzami). Nakonec nrho majelku jako nevystatik dospel k zaveru, i e re hodna, protoi e JVS bude konstrukce ui nenf moi na prednostne investovat do rea v uvahu pi'ipada jen vy' konstruke( spise ve vets(ch Jednfm stavba noveho domu. ZUS mesteeh a nase mesto by nezde sfdlila ai do konce mohlo rozhodovat 0 tom, kdy mesta je Ziikovo namestf a i to zm{milo svou tvaf. ze stredisek byvaleho Doudlebska jsou Trhove Svmy, v lis/i nach pripomfnane jil r V obci staval hrad, ale zamkl. Jadrem prazdnin a kolik financnfch prostredku 21 Ve veei vyuiitf hrub9 do sveho majetku vloil Dalsf stavby patrove pi'istavby nevyhodou je, ie JVS pi'ed "domu sluieb" (tzn. dvorniho poklada po dobu mini maine traktu za starou budovou Ii'f let jednotnou regionalnf posty, ktery je dostavan jen cenu; pritom podle propoctu v hrube stavbe a zakonzer (ktery na i adost masta vyvovan) vypsat vyberove fi pracoval JIVAK) vychazf na zen! na pronajem objektu T. Sviny niisf cena vodneho 5 tim, ie si najemce dostavbu a stocneho (asi 16,50 Kc 3 dofinaneuje sam a bude za m ), nei jak ji pi'edpoklada s nim sepsana smlouva JVS (asi 20 Kc/m 3 ). One o bezplatnem pronajmu na 1993 se uskutecnilo jednanf Kantraly V abchadech Ne vsech ny komise, ktere mestska rada zi'fdila, praeuji aktivne a samostatne. K tem nadprumernym vsak zeela bezpochyby patri komise obchodn i, a to d fky zajmu jejich clenu, snaze pomoci a hajit zajmy spotfebitele. Hlavnim ukolem komise ie dbat na jakost prodavanych potravin, pfevaine dodriovan( minimalni trvanlivosti prodavanych potravin. Prvn! kontroly byly informativn!, nedostatky byly prodejci vytknuty, udelena blokova pokuta spfse varovanfm. Nadale budou ovsem vsechny pi'estupky i'eseny spravnim i'fzenfm, v ramci ktereho je moine uloiit pokutu ai 5 tis. Ke, pi'fpadne dat navrh na odebran! licence. Trhovosvinenske listy chtej f napomoci vei'ejne kontrole v teto veci, budou proto zvefejnovat vysledky kontrol obchodni komise. Posledni kontrola byla provedena 26. kvetna s temito zjistenimi : samoobsluha M. Buskova v loub! - bez zavad samoobsluha Jednota "hotel" - prosla zarueni Ihuta u mraienych kui'edch platku samoobsluha H+M - bez zavad prodejna Otevek - prosla zaruen! Ihuta u dvou druhu tavenych syru starosta Promeny casu. Konec 60. let Zilkovo namestf v letosnfm roce

3 V{me, kdo byl Jan "'a Irllovosvlnenskem namestf, nalevo od kb~ny, slojfnenspadne sousosr. na8im zrakom ui lemei' skryte mezi vetvemi okolnfch slrom,). Mnozl z nasjeho pfflomnosljiste ani nevn(majfa mnozlz nbs lake as; neved" Ie z kamenneho podstijvce tu ns nas ul od roku 1722 shutejf so ky sv. Bar borya sv. Jans Nepomuckeho. Dodnes citelny Ie mipis: "K velsimu zvelebenls. Jans "'epom: gest tento sioup wizdwiien odzdejssfch P. P. /(rajanuwa rozlltnlch dobrodincuw. Leta Panle " Svaty JEm stal puvodne v dolnlm vtjklenku, teprve pozdeji bylpiemlsten na vrcholek pods/avce. Ale proc sl tohle v echno fikame? Letos totli uplynulo prave 600 let od smr1i lohoto vtjznamntiho teskeho svefce, svetce, Jehot legends prosla v nasich dejlnach velmi pest,yml zakrutbmi. epomucky? menu nechal zlllylit datem 1383 (misto 1393). Kdyz se pak v Jinych prameneeh setkal se spravnym datem pomohl si jednoduchym zpusobem : udelal uznanr toho, co na Janu z Pomuku.. z jedtneho Jana z Pomuku dva Jany Nepomueke - prv ' ho. jenz byl roku 1383 uznanf zasluhuje. nemuze zadnym zpu sobem ubliiovati slave Husove.' utopen pro s m l~e n i zpovedniho tajemstvi a druheho. utopeneho roku 1393 Teprve v race 1715 zlidil Rim v Praze vysetfovaci komisi. pred niz svedkovil pro spar arcibiskupa s kralem (pficemt ze sleehty i lidu skladali prisahy. i e povest 0 svatostl, mucednieke smrti a za jmeno.z Pomuku" a.,nepomucky" je jedn o a toim - v novelsi dobe tolii pievladl pro stary Pomuk nazev Nepomuk), u acich Jana Nepomuekeho se v t e chaeh udi7uje od pradavnyeh casu. Protote autorita Hajkovy kroniky byla V roce 1719 byl pry pri ohledani vikalova hrobu nalezen neporuseny jazyk. a podlehl ji I Balbin v 17. sto!eti. Teprve tehdy obrovska, jeha ehyba se ujala Protokoly 0 tom ~em byly posleze po kriticky dejezpyt konee 18. stoleti ucin il slflny papezi. ktery' zaroveli obdriel v tom to historickem omylu napravu. mnohe prfmluvne prosby evropskyeh Jan z Pomuku tedy nezemfel jako panovn[ku, biskupu a lioiverzit (cot vysloveny mucednik. trpici za nejakou zlejme rozhodlo) Roku 1721 byl pak mravni ci naboi enskou myslenku Jan Nepomucky prohlm en za blahoslavennell o a rok u po novych pfisa a neni ani dolazeno. ie by kdy iii fivolem svetee. Z dne~n iho pohledu by mu haeh.!let/en leh a protokolech - za sva byl titul svatosti pravdepodobne upfen. t ho. nebot byt pouhym mucednikem sve povtnnosti a sveho stavu. Musime si vsak Jenze: kanonlzacn bulla svatorecila Jana Nepomuekeho. lj topeneho roku uvedomit. ze nezaleii na tom. jak se na 1383(1 ), protoze neehtel zradit zpovt'idl1 ( Janovu smrt divame my dnes. ale jak se tajemstvi. A zdese musime'zminito poslednim problemu, ktery I<rilikove a od na v(je divali Jeho vrstevnici. ktefi v nllm od pocatku mucednika videli. Modemi purei kultu IJzdy zduraziiovali: i e byl totii svalorecen nepravy Jan Nepomueky svatojanskou legendu rozeupovat na historieka veda by jlste byla sehopna (tedy nikoli i1istorieky Jan z Po muku. kusy. ale ma k tomu duvod? Na legendy bye hom se totiz neme!i divat jako na po ucne historicke prameny. nybrt jako na projevy a produkty nabozenskeho CI~ teni sv Ei doby. jako na syrnboly M bozenskeho a mravniho usili ceske viry. :z tohoto hledlska rna svatojiinsky kult v nasi minulostl sve historicke mista. Historicky Jan z P 0 m u k u genda. Za pfizn ivyeh okolnosti mohl byt toti! prozil svuj l ivo! nepomerne obycejneji net jeho legenda. Byl osobnim ta Jemnlkem a pozdt'lji generalnim vikarem arciblskupa Jana z Jenstejna (mi ochodem mufe velmi vzdelaneho a oddaneho myslence napravy cirkev nich mravu) - patlil tedy mezi pledni Gfednlky areidieeeze. SvO] urad vsak vykonaval v dobe. kdy se v osobnim sporu krale Vaclava IV. a arcibiskupa Jana z Jenstejna vys upllovala otazka Jan uznan za svateho brzy po sve smrti. V dusledku husitstvi a nasledneho oslabeni katolicismu v zemi vsak byly uda losti z roku 1393 zatlaceny do pozadi. V pameli a fanlazii lidu vsak i ii Jan z Pomuku dal Z prvni poloviny 15. stoleli jsou znamy zpravy. i e Jan byl umucen proto. ie karal nedostatky a hfichy Vaelavovy; v polovine 15. stoleli pak vznikla verze. podle nit byl utopen. protoze odepfel prozradil krali obsah kralovniny vziijemnello pomeru moei cirkevnl zpovedi. I Letopisy ceske v tomtet st~ a moei sv~s ke. Historicky Jan se sial abeti tohoto sporu. Vzajemne napihi vyvreholilo. kdyi Jan z Pomuku jako generaln( vikaf a oficial leti vedely 0 urcitem zazraku (po Ja nove utopeni pry vysehla Vltava) a popisovaly i Januv hrob v kostele sv. Vita. 80 let po Janove smrti tedy byla hotova um u ~e n y roku 1393, ale nikdy neexistu Mikulas Puehn ik vydali klatbu na hislorie i legenda. Jezuite proto nemohli jiei Jan NepomuckY. utopeny roku podkomoliho Hulera. ktery dal sv6voine byt tvurei Janova kultu a co se tyee zm( 1383). Jedl)alo se proste 0 0 m y I popravit studenta (studenti totii lehdy neneho zpot deni. nemaly vliv mel na nt'i (na ne rm. Rim nemel nejmensi vinu ) podlehali pravomoei rektora univerzity docasny ustup katolieismu z ceske na a nikoliv 0 podvodl Vsechno to zavinil a soudu arcibiskupa. tud ii meslska boienske sceny, CO l dokazuj8 fakt. ze - jako os tatne i mnoho jinych "omylu " rada an i podkomofj nad nimi nemeli i a teprve od ~robuz e n i katol ickeho sebe - Casky kronikal f'ajek. ktery' se v polo dnou moe). V odplatu za to Kralovi milei veldom i v CeeMch na konei 16. sloleti n~ '6 staleti v jed nom ze svych pra podn itili akci, kterou mel byt Jenstejn zacal svatojansk)i kult nabyvat na vy z saien co nejeilelneji: v zapadnieh tecm eh melo byt zfizeno nove biskupstvi (eimz by Praha ztratila znacnou cast duchodu) a vybaveno statky bohateho kio!.i~tara kladrubsktjl10. jehol stary' opal u ~ byl nad hrobem. Jenstejn dal znamu. Rovnet tvrzenf. f e Januv kult byl nastrojem protirefarmaee a rekatolizaee. musrme oznacit pfineimensim za nepfesne. Vzdyf systematicke usili katoliekych tech dosahnout svatorecen ( vsak urych len provest volbu noveho Jana z Pomuku zacaio teprve pul stol etl opata a generalni vikar ji na zabitku brezna 1393 potvrdil, Zprava 0 tom Vae lava v pravtlm slova srnyslu rozz ufi la a kdyby mel po ruee arelbiskupa. byl by nepoehybn6 katem utopen Jan z Jen stejna. Chorobn6 kralovo roz6ilenl taklo odneslt jeho pfedni urednici. ktere dal zatknout a osobne je mucil: krnovskeho dekana zbil do krve meeem. Jana z Pomuku po Bile hofe a je spojeno s einnosti Bo huslava Balbina. jeni tehdy zpraeoval Januv legendarni zivotopis. Je pravda. ze Balbin byl jezuita. jenie na prvnim mlste to byl '1elky cesky vlastenec (a mimoehodemi posmrtne vydan i jeho jazykove obrany bylo v roee 1775 de facto poeatkem naseho narodniilo obrozeni). ktery si horlive pfal Jan ovo svato feeeni a Puehnlka palll na staromestske a to spise z motiv cesky-vlastenec ryehte pochodni. Generalni vikm ale muteni nevydriel a skon al. Jeho mrtvola kyeh nei nabozensko-kalolickych. Zdurazneme tedy j e ~te jednou: teprve. kdyz pak byla na kraluv rozkaz shozena rekatolizaee zeme byte s k o n~ e na z praiskeho mostu do Vltavy. Jan zje n ~tej na pote radtjjl odesel do Rima. kde rok.u 1400 zemrel Ty. kteff byli pozorn ejsf pfi skolnieh hodinach dtjjepisu, teef jistll napadne: pro~ byl ledy Jan z Pomuku svatofeeen teprve po vice nez tleeh stoletich? Stale jestl'! dost rozsifena verze mylne pravi. a teprve. kdyi vyrostla nova gene race ceske katolieke hl erarcilie. zacala de setilet( trvajiei agitace ze svatofecenl Janovo Jistt'i ne nevyznamny Je i fakl ze Fimska cirkev se tomu po p~t desetlleli brflnila. Rim to t i ~ instinklivne neduvmoval akei majici zfetelny raz ceskonacionaln i. V Ceeilach mezitim ryehle te svatojiillsky ku ll byl na pfelomu 17. ros11 Jan v kult a byly mu stav~ny kaple a 1 a. stoleti vylvorem jezuitu. nastrojem kos!ely a sochy (napr. socha z praiskeho mostu je z roku trhovosvi pro! reformace a rekatolizaee a i e mel sloufit k potlaeeni pamatky Husovy. nenska socha js z roku tedy Pod fvejme se vsak bl fze na vseehna je tel z doby pfed s v atote~en im) Mil tate tvrzeni t eme tedy vyvratit dal~i omyl a tot Ii te n Agitace proti uctfvani Jana z Pomuku se opirala zejmena 0 domnenku. ie to byli jezuite. kteri vymyslelt noveho sva teho. Legenda 0 mueednlku zpovedniho tajemstvi vsak vznikla mezi Iidml ze novy svaty nam byl Rim m vnucen Opak byl pravdou : byl na Rimu spise vynueen! Konecne take Ivrzenl. ie Jan uv ku ll mel z povesti lidu vytlacit obraz Jana dllvno p ' e dt i m. net vznikl v polo Husa, je ve lmi z jednodu~ e n e. Vidyf ui viol'! 16. stoleli jezuilsky ' ad. doba piedbtllio horska 0 Husovi mnoho Ui Jan z. Jenstejna ve SV 8 stii nosti nevedela (uctivan byl pouze starokall papezi napsal, te Jan z Pomuku zemlel niky) a v 17. sloleli Fikalo jeho jmeno jako m u ~ ed n lk. 0 mucednikovi a take o ziizracich se zmiiiuje i arcibiskupuv ii votopisec v roce 1401, pricemt odkazuje ( u ~ tehdyl) na line. podrobnejsl zdroje tnfonnaei. Ui osm let po cinu neeo jen nemnohyrn. Spekulaee 0 zatla~ e n i Husajiste spolupusobila, ale nebyla rozhodujfei, Histonk Josef Pekar pied vice net pul stoletim napsai.k ve Iikosti Husove neni potl'eba, aby byl tedy existovala prvni svatoj1lnska Ie v praeh zaslapnut Jan z Pomuku. a UZ 271 let shliii sv. Jan na ko/emjdoud!

4 ohislorii svinenskych zvonu Puvodni svinensky kostel, vystaveny podle Teichova dlla "Die Geschichte der Herrschaft Gratzen" roku 1260 nebo 1261 mel dva zvony s letopoctem Farni pametnf kniha vsak uvadi, ie oba stare zvony byly mensf a mely letopocet Podle zaznamu v nasem mestskem archivu, jemuz neni zadne pffciny neverit, byl postaven zdew kostel jii roku Tedy v dobe, kdy na miste nynejsich Budejovic na soutoku rek Vltavy a Malse, byla liduprazdna, mocalovita pustina. Puvodni zdejsi kostel byl staven im nevelikym, slohu neznameho a stal na miste nynejsiho chram u. Brzy po valkach husitskych bylo pomysleno na prestavbu ch ramu stareho na novy a velky goticky chram. Kdy bylo zapocato se stavbou, nelze jii urcit; verze, podle nfi se zapocalo se stavbou v roce 1408 nezda se mi verohodnou: doba valek husifskych nebyla jiste nikterak pfiznlva stavbe tak velke a nakladne, jakou mel by1 novy svinensky chram. Zapocato vsak bylo jiste jeste v prve polovine 15. stoletf, kolem roku 1440 nebo 1450 a dokoncena byla stavba patrne roku 1485, jak by tomu nasvedcoval kamenny zr]ak mestsky, umisteny na prosti'edni chramove veii a nesouci tento letopocet. Kolem znaku byly pozdeji vymalovany fresky - v obecnim uctu z roku 1611 je zapis, ze "Samueli malii'i vyplaceno bylo 5 kop grosu za vymalovani erbu na prostredni vezi kostelni pro pamatku Jeho Milosti Pana vladare a erbu mestskych." Pan vladar Petr Vok z Roimberka, posledni sveho rodu, zemi'el dne 6. listopadu 1611 ; snad z vel ke ucly, ktere pozival, byly tyto erby - jest to jezdec na vzplnajfcfm se koni a z druhe strany rozhojneny erb rozmbersky - na kosteln { vezi vymalovany. Erby ty jsou uz silne zasle a bylo by nanejvys nutno dati je odborne obnoviti. Kdo byl malir Samuel.nevime, snad to byl nejaky umelec Vlach, kterych tehdy u nas v CecMch zilo mnoho. ~ba stare zvony byly pak preneseny do nove vele noveho chramu. Jeden z techto starych zvonu mel PrY tak mohutny hlas, ie ho bylo slyset ai do Budejovic. A tu budejovictf pani chteli tento zvon ziskat pro sebe a nabfzeli svinenskym za nej nove strfbrne tolary, a to dvema radami vysazene po si lnici z Budejovic az do SvinO, coi vsak nasi sousede odmitli. To je ovsem povest. Bohuiel tento stary velky zvon, vaiid PrY 26 ai 28 centu, pi'i velkem poiaru dne 4. srpna 1828, kdy vei vyhorela a vsechny zvony se rozlily, vzal zkazu. Na namestf svinenskem byla postavena mala, prozatfmni drevena viika, do nii byly naveseny zvony od Sv. Trojice a jimi prozatfm vyzvaneno. Pod veil na hrbitove, ktery se tehdy rozkladal kolem kostela, nachazely se cele vets i i mensf kusy zvonoviny, jii byli sousede povinni odvadet na faru a radnici. Stalo se v breznu 1829, jak udal kosteln {l<. Antonin Strasky, f e miskovecky iid Michael Levy koupil 4 libry teto zvonoviny od sou sedky Herdove a dal jf za to 3 a 1/2 lokte.cerveneho kartounu a satek, nacei ona mu doplatila 15 krejcaru. lid Levy i vdova Herdova byll povolani na radni ci a vyslechnuti. Herdova udala, ie zvonovinu sesbfral jejf syn pod veif; radnf pani pak vec urovnali tak, ie Herdova vratila Levymu kartoun a satek, on jf dal pfrplacenych 15 krejcaru a zvonovinu sloiil radnici. Zvonoviny se naslo celkem 26 liber. Brzy po pozaru bylo pomysleno na to, opati'it pro chram nove zvonoviny. One 1. fijna 1828 prohlasili vesnieti rychtari osad k zdejsf fare prinaleiejfcich za pritomnosti vrchnostenskeho ui'ednfka, ie souhlasi s opati'enfm novych zvonu a ze se zavazuji za sve osady pi'ispet pomernou castkou na vylohy s porizenfm zvonu spojene. Potom bylo jednano s lineckym zvonai'em Janem Hollenderem 0 zhotoveni novych zvonu, a sice etyi'i zvony pro Vel a jeden maly pro sakristii do kostela. Sjednanyobnos za to ei nil 1731 zl. 17 kr. konvenenf many. One 28. zai'f 1831 byl na svinenske radnici sepsan protokol, podepsany zvonarem Hollenderem, obecni tehdejsf reprezentacf a vsemi rychtari pi'ifai'enych obc f. Podle zapisu ve farnf pametnf knize byly zvony za velike slavy privezeny, dne 17. kvetna 1832 byly slavnostne posveceny a p te na vel vyzdvii eny, pricemz lide hlasite plakali a sam prrtomny zvonaf Hollender se slzam neubranil. Meslsky archiv nas ma vsak 0 tom v zaznamu: Nove zvony byly dopraveny z Li nce do Budejovic a odtud si je svinenstf lamfci privezll. Byli to PrY sedlaci z Oteveka. Tradice pi'fmo jmenuje Proroka, jenz pry zvony privezl na novem voze. One 20. kvetna 1832, bylo to prave v nedeli, slo ze Svinu do Oteveka zvonum naproti velke pro cesf, sla spolu i obcanska garda svinenska v uniformach. Zvony byly ti'i : 0 vaze 6 centu, 12 centu a nejvetsi 23 centu. Zvony byly slavnostne dopraveny do Trh. Svinu a zde sloieny na namesti. Po celou dobu - byloto od 20. d023. kvetna - stala na namestfve dne v noci obcanska garda v pine parade cestnou strai. One 23. a 24. kvetna 1832 byly zvony za velike slavy vytaieny na vez a zde zave seny. Pozdeji byl buc1 jeden, a to velky zvon, prelit, ane90 jeste je den zvon v Praze pfikoupen - ten mel Cesky napis "live volam - mrtve oplakavam". BlizSf data 0 tomto zvonu jsem nenasel. lvony byly pojmenovany: "Velky zvon",..majna",.polednf zvon", "Um fracek" a "Pozdvihovacek". Napsal Karel Kurka, mestsky archival, dne 2. eervence 1940 Zaznamenal Roman S(cho 2. biezna '965 V nedeli 23. cervna 1940 prijel do Trhovych Svinu rozhlasovy "Zvony mimo umfracek byly zabrany za 1. svetove valky vojenskou rekvizicf. Za penize za sabrane zvony a za sbfrky konane vosade a z odkazu Anny Vejsadove byly v race 1922 poifzeny 2 velke zvony pro dekansky kostel a 2 male pro kostel Svate Trojice. Staly Kcs. V roce 1929 byly do zdejsfho kostela poffzeny da/sf zvony: a sice jeden za dar z Ameriky za 4000 Kts a druhy ad profesora Kaspara Stojdla za 9000 Kcs. Zvony mely jmena : "P. Maria ", "sv. Vaclav", "sv. Jan" a "sv. PatronowJ ". Vcitily: 11 q, 6,4 q, 3,8 q, 2,7 q a umfracek 1,2 q. Celkova vaha vsech zvonu byla 2510 kg. Tolik vypsano z obacnf kroniky a doplneno p. dekanem Tupym. Ja to pak doplfluji dale tfm..., 1e za drum svetove valky, dne 23. bfezna 1942, bylo 5 nasich zvonu of)#)t sebrano a nikdy vraceno... vuz, ktery na zvukovy magnetofonovy pas zachytil zvuk svinenskych zvonu. Byla to predzvest, ie Nemci budou asi zvony odebfrat. V breznu 1942 doslo na zvony mislnfch kostelu, nebof nemecka USe potrebovala material k vyrobe del. 20. brezna byly sundany 3 zvony z kostela SV. Trgjice a z rejtske kaple, 23. brezna zvony z dekanskeho kostela a Ziikova sboru. Toho dne by lo kol dekanskeho kostela a v pi'ilehlych ulicich mnoho lidf, aby se rozloueili se svinenskymi zvony, ktere je zvaly na bohosluzby a jejich I ny doprovazely jejich mile na poslednf cestu k hrobu. Vtipkovalo se na Nemce, ale bylo hodne tech, ktefi slzeli. V 9 hodin se rozhlaholily zvony naposled a rozloucily se s osadniky, kterym slouiily mnoho let. Podle farske kroniky se jmenovaly: SV. Josef, ktery daroval svinensky rodak J. Brom a jinf amerieti krajane. Vaiil200 kg, sial 4585 Ka byl naladen t6nem tis. lyon P. Maria byl ulit v roce 1922 a koupen z daru osadniku a za penize za odebrane zvony v prvn f svlltov valce, jak znel napis na zvonu. lyon sv. Vaclav daroval P. Kaspar Stojdl v roce 1929, vazil 380 kg a stal 9000 Kes. Byl ladem tonem cis. Zvon sv. Jan byl darem J. Vejsadove z Trebce v roce 1922 a byl laden na ton ais. Umfracek vaiil 3,10 q a byl ulit v race 1829 Jos. Holiendrem v Linci, kdezto ostatn{ byly dilem zvonai'ske firmy Perner v Suchem Vrbnem. Tehoi: dne byly su ndany i 2 zvony ze Sboru cs. cfrkve i na zvonky na vesnicfch. Zabavene zvony mely viis cfrkevnfch vyjevu a darovacf legendy. Vsechny zvony byly zvaieny a uskladneny ve stavebnfm zavode a po sundani vsech v celem soudnfm okrese odeslany do Prahy. Celkem bylo zabaveno 26 zvonu 0 vaze 28,40 q. Zvony z dllkanskeho kostela vazily kg, z Rejt 22~ kg (za 1. svetove v<ilky byly zachraneny), od Sv. Trojice 70 kg, ze Zizkova sboru 395 kg. Odbornik rozti'idil zvony do 3 skupin. Do 1. skupiny patfi ly zvony s nejhorsf zvonovinou, do 2. s lepsf a do 3. se zvonovinou nejlepsf. Do teto patfil i umiracek. Za zabavene zvony N~mci nlc nedali, naopak poslali abci pfipis, aby zaplatila firme Stasek vsechny naklady spojene se sundavanfm zvonu. Ve starych kronikach listoval kronikai' Jaroslav Vazda

5 Nove zvony konecne posveceny V roce 1942 bylo 5 zvonu z vel.e mfs!nrho chramu sundano a odvezeno neznamo kam. Po valce se je snaiil p. dekan Urban znovu nalezt, ale ani v Mnichove ani v Hamburku se je nepodarilo po osobnfm o v ~F enf idenlifikoval. Preslo v~ak byl v race 1945 objeyen a pnvezen alespon jeden vel!';f zvon. Ai. do roku 1989 pak byly ve veii jen dva zvony - umiraeek a onen znovunalezeny velsi zvon. V uplynule dobe prirozene Irvala snaha veifefch spolu s mfslnfm duchovnfm spravcam oiivit meslo novymi zvony. Tala usilr narazelo na negalivni postoj cirkevniho lajemnfka, muza slalni spravy, klery svou zamflavou odpaved zdl'lvodnoval mj. take tim, ie zvonovina rna slouiil mirovym ueehim, z.atimco zvony samotne jsou urceny k podpore valky... Bylo jasne, ie ze strany dekanskeho ufadu nemuie vzejil objednavka novych zvonu. Prolo od zholovovatelske firmy byl dan navrh, aby objednanf zvonu vzal neklery z farnfku na sebe, COl se i slalo. Roku 1987 byl ledy zvon objednan a v eervnu 1988 p o s v ~ cen lehdejsim kapiluln im vikarem Josefem Kavalem. Obdriel jmeno "Maria". Kdyi se v polovine roku 1989 zmenily predpisy a objednavka zvonu jii nebyla vazana na souhlas slalnf spravy, rozhodli se verief dat svemu chramu jesle dalsi zvony. Po vice nei Irech letech, ktere up lynuly od jejich objednanf, byly dokolleeny a privezeny v prosi nci loiiskeho roku. Jejich slavnoslnf posy/ken! provedl pak v sobotu 8. kvetna 1993 dieceznf biskup ThDr. Antonfn Liska. MenSi zvon, vailci 320 kg, ma jmeno "sv. Aneika" a vetsi, vaiicf 500 kg, se jrnenuje "sv. Ludmila a sv. Vaclav". Zvony narn pfipomfnaji pfftomnost Boha, vstupujf do nasich starosti a uzkosti. Afkaji narn:.. Po staleti hovoffrne z veii chrarnu ke svetcurn i k vasim otcurn... nyn i rnluvime i k vam.. " Vyzyvaji k usmffenf mezi clovekem a Bohem a ke spocinutf v Nem. P. Iva Valasek, dekan Slavnostn( otevfen( nove budovy gymniuia V Trhovych Svinech b y se melo uskutecnit v patek 7. Tijna odpoledne, Pfesn Vprogram bljde zvefejnen v dalsrm vydonf Trhovasvinenskych /istu. ale jiz dnes prosfme vsechny absolventy GTS. ktendodnes bydlfve Svinech nebo akoll, aby nasrm jmenem pozvali i astatnf spoluioky. TeS/me se. fe no prahlfdku nove budovy pnjdou i rodlce dnesn(c h studentu jokot i osto tn( obcane mesta. Domn(vame se. ie v.sichni jsou dostotecne obeznomenl s financf situact v ceskem skolstv(a proto b ude v romel "kftin " vypracovon seznom don, ktere byste chtell novemu GTS venovat, Obrazek na stenu, kvetinovo vyzdob a. gramofon ovo deska. tltul z vos{knihovny. Petriho miska CI vycponv medved v.sak ne} ou podm{nkou ke vstupu, Vftanl budete vsichni! M. Polokovo, F. Slipka Na urade prace jsme se dozvedeli: - V soucasne dobe (na konci kvlhna) je na (Hade prace v Trhovych. Svinech zaregistrevano 110 nezameslnanych, cot je oproti 101'1 skemu roku stav vym i. - Vfce net 3/4 z tohoto pectu IvoH matky 5 malymi detmi. Jejich umfstenr je problematicke, neboy jsoll jim nabfzena pracovn f misla pfevazne na dye smany v Ceskych Budajovicich. - 0 praci se na urade uchazeji hlavne zeny ze Siavee a Kamenne, klere byly di'ive zamestnany u slatn fch statku. - Podmfnky, ktere musl spliiovat uchazec a pob ranf podpory v oa" zamestnanosli, zustavaji slajne. - Podpora v nezamestn anosti se pobfra po debu 6 mesfcu, prvnf ti'i maslce ve vysi 60% zeikladniho platu a dale pale. 50%. -hb- U pfilei itosti sveceni zvonu dne byla slouiena mse svata jejff soucastl byla i svatost bifmov{m( - uprostfed ceskobudejovicky biskup ThOr. Antonin Liska, zcela vpravo novy trhovosvinensky dekan P. Iva Valasek. Na hom(m snfmku: Sveceni zvomj pfed kostelem. Zivnostenski spolecenstvo uslaveno One 7. brezna 1993 se v reslauracl u RoulO konala prvnf veins hromada iivnostenskeho spoleeenstva drobnych s sli'ednfch podnlkalelo z TrhoyYch Svln. E. Mschart nejprve podsl zpravu 0 zrodu spolecenstva a pote se pi'lkrocilo k vo/be noveho pi'edsednlclva, kdy! bylo pfitomno 19 z 31 zapsanych cleno. Predsedou byl zvolen Evien Machart, mfstopfedsedou Mgr. Martin Raboch a lednatelem Milan Franek. Clenove Zlvnostenskeho spolecenstva lake odsouhlaslll zalozenl iivnostenske strany.

6 Bytova politika a sprava by to tepla je zapotfebf znacnych li stoene, el. energii, naklady na V saucasne dobe je dokoncoveho hospodarstvi jsou velmi cil li nanenich caslek, ktere musi doto drobne opravy spoleenych pros vana instalace vodomeru do bytu. vymi a vy znamnymi clanky v Gin vat Mestsky urad. tor, odvoz odpadu, lekalii, opravy Finanen i naklad ve vyili asi nosti kaideho mesta. Meslo Z vyse uvedeneho pi'ehledu je a revize vytahu a spoleenych tele Kc na porizeni a montaf Trhove Sviny jaka vlaslnik obytnych domu se ujalo veskerych svych vlaslnickych pray a povinnosti v souvislosti s prechodem bytoveho fondu z majetku CA na obce. PFidelovan i byt e. je v kompelenci Socialni a bytove komise pri Mestskem ufadu v Trhovych Svinech. Technicke s!uiby mesta Trhove Svlny spravuj( Mestskemu ufadu 327 bytovych jednotek, ktere S8 nachazi v 35 obytnych domech. Z celkoveho poctu je 199 by!. jednolek I kalegorie a 128 b. j. 1. kategorie. Rocni ciste najemne (bez slul eb) cin i asi Kc, z loho Ke u byto I. kat. a Kc u by to II. kat. Prumerne mesicn i najemne u b. j. I. kat. eini 303 Ke II. kat. 216 Ke Naklady na beznou udribu byhl a domu jsou kryty fi nancnimi proslredky z Cisteho najemneho. K tomu, aby bylo moino po stupne domy rekonstruovat, zateplovat obvodove plaste a stiechy domu, rnslalovat meriee spoli'eby palrno, is finaneni prosti'edky ziskqne na najemnem postaeuji pouze na udrtovani bytil a domu v provozu schopnem stavu. V soueasne dobe je ve sladiu projednavani novy zakon 0 pronajmu bytu a vysi najemneho. viznich anten. Je nutno pfipomenout, ie zda muze vy si finanen ich nskladlj ovlivnit kaidy najemnlk. 80ueasny slav tomu ale nenapovida. Vstoupime-li do domu, spolecne proslory (sklepy obvtovem hospodarslvi VyhlMka C. 45/1 964 Sb., ktera vymezuje pojem drobnyeh oprav a nakladij spojenych s beznou udribou bylu, je poplatnfl dobe a neodpov ida dnesnfm cenovym relad m, buda rovnei novelizovana. Regulaee najemneho zi'ejme potrva, ale je nutne doslat na Jemne alespan na uroven ekanomlckyell nakladu na provoz a udribu. Pofizovacf cena bylu by se mala umorit najmem za dobu iivotnosti podabne jako u by1u 880. K najemnemu jsou uetovany slui by spojane s uzivan fm bytu, jedna S8 0 dodavku lepla, vodne, Zmestskeho uradu Vzhledem k tomu, ie pocet pracovnfku M~ U je ve i'ejnostf pozorne sledovan a protoze bylo zvei'ejneno vyberove i'f~enf na tfi pracovnrky MeU, pokuslm se 0 kratke vysvatleni. Na MeU byl vidy pracovnfk pro vnitrnf vaci. Po odchodu teto pracovnice v lonskem roce doslo z uspornych duvodu k rozdelenl jejr pracovni naplne mezj ostatnf pracovnfky MeU. Ukazuje se vi ak, ie toto res-e n j' je nadale pracovne i organizacne neunosne a proto bylo vypsano vyberove i'fzenf na opetovne obsazenf tohoto mfsta. U dalsfch dvou pracovnlch mfst souvisf jejic~ obsazenf s tim, ie MeU v T. Svinech je jednim z ui'adu s tzv. pi'enesenou pijsobnostf. To znamena, ie vykonava statn( spravu (v oblasti socialnf, zivotnfho prosti'edf. zivnostenske, castecne 5tavebnf, matrienf atd.) i pro jine obce. V nasem pr{ pade jsou to z tech vet Slch napi'. Borovany. Ledenice, Jflovice, Siavee, Olesnice, Loeenice" Kamenna, Ostr. Ujezd, Svaty Jan a dais, Jedna se 0 uzemf s temer obyvateli, coz ie nejvfce v celem okrese C. B udejoviee. Prosti'edky na tuto statnf spravu dostava mesto formou statn( dotace do rozpoctu podle poctu obyvatel, ktere do jeho obvodu nalez(. Pracovnf povinnosti praeovnrka pro zivotnf prostredf zatfm vykonaval casteene stavebni odbor, castecne zastupce starosty a rovnez TSM. Toto rozti'isten ( je ovsem po delsf dobu nemozne a proto, ze tento odbor je jednfm z nejdijlezitejsfch a jeho zi'fzenf je opravdu nutnostr, bylo i na tohoto pracovnfka vypsano vyberove i'fzenf. Poslednf pracovnfk by mel posllit jii existujfci odbor socialnfeh ved, Jehoz a ehodby) jsou nekde primo devastovane. Jsou poskazeny malby, natery, niei se osveitlenl spoleenych prostor, zciz ujl sa a rovky, svetelne armatury, kryty svetel. zchivkove trubiee, neprovadi se pravidelny uklid. 8polecne prostory panelovyeh domu se stavaji hernami pro deli. Vsechnu skodu ale delem pi'ipisovat nelze. Kdyi se na ch odba ztrati zai'ivkava trubice nebo zarovka, Tech nieke sluzby ji doplni, pi'ipoetou hodinovou sazbu montera a vsiehni najemnfci v dome to zaplalf. V kaidem dome byl vyvesen domov'li fad, ktery stanovuje povinnosti najemnfka. hradi Mestsky urad ze sveho rozpoetu. Najemniko m bude z vedomaru uetovana pausalni uhrada za pronajam ~odo m ~r u podobne jako uetuji JCE z elektromeru. Takto ziskane prostredky budou pouiily na eejchovan i a vy-m enu vodamaru. Veffme, ze Iota vsichni najemnici uvitaji, neb of vodne a stoene sa naustale navysuje a timto opatrenim najemnfk uhradi pouze spotrebovane mnoistvi vody, klerou odebere. Se zmenami, ktera nastanau v souvislosti s vydilnim pf ipravovane zmllny vyp061u najemneho a rozuctovanim sluzeb. prodejem domu a bytu budou najemniei informovani. VeFrma, ze kaidy najemn lk sa zapoji podle svych sil a moinosti do ueelne spaluprace pri zvalebovan l bytu. spoleenycl1 prostor domu i jejich okoli a pficini se 0 to, ie byt a dum va ktefl3m bydli se stane jemu a jeho rodlne opravdovym domovem. F. VALUT, redltel Technickych sluzeb masta EHV - Elektro-Hifi-Video Benisek & Salcer Kostelnf 123 Nabiz(me: BTV, videa, sateli1nf souptavy, radiomagnetofony. siroky sortlment audio a vldeokazet Zajfmave ceny! jedina pracovnice rna po socialni strance na starosti jiz zm inenych temer lid! naseho obvodu a rovne'lz bytovou agendu m~sta. To, aby mohly byt zjisfovany skutecne soeialnf, pfipadne majetkove pomery v rodlnach, ktere jsou rozhodne pro poskytnut{, nebo naposkytnutf socialnfdavky, neni mozne nadale s jednou praeovnicf, zatfzenou navic bytovou agendou, zajistlt. Tolik tedy k jiz vypsanym vyb~rovym i'izenfm. Dale MeU uvazuje 0 tom, Ie pi'ijme d ruheho elena mestske polieie, protoze s jednfm se neda pok,.yt ten rozsah cinnosti. kte,y je od mestske policie pozadovan. V jednanf na urovni pi'ednosty okresniho ui'adu je ito, ie Borovany, ktere po dohode s mimi provadely stavebnf statnr spravu ve svem regionu, tuto dohodu vypovedely a nc! nas jako poverenem MeU ze zakona nezbude nie jineho, nei tuto 5tavebnf spravu provadet v T. Svineeh, col: se ziejme bez posilen( zdejsfho stavebnfho odboru rovnez neobejde. I na toto posl1eni vsak dostaneme prostfedky od statu. Rozsii'ovan( posobnost; a s tim nutne spojene i personalnr posilovani MeU sebou ovsem pi'inasr i ruzne problemy, ale 0 tom snad az nekdy phi te. Z. VALUT, tajemnik MeU

7 AK AL vlastn Soucasna zakladni skola se odlisuje od skoly minulyeh lei v obsahu vyucovani i v jeho organizaei. Vyucuje sa nemecky a anglicky jazyk. od sedm ho rocn iku se uti v ruznem rozsahu volltelne predmety. pro jednotllve rocniky Ie urean minlmalni a maximalni pocet vyueovaclch hodin, ueebni plan poskytuje ruzna momosti prideleni poetu vyucovacich hodin pro jedn otjive predmety, na prvnfm stupni ls je zaveden novy nepovinny pfedmet "indlvidualni logopedicka pece", uei se nepovinny pfedmet nabozenstvl. Ke zmenam doslo i v organizaci vyucovani - ve ti'fdach jsou niisi pocty zaku, m m ost! deleni vyucovacich hodin isou rozsifeny. zmensily se poety ZAku ve skupinaeh pro vyuku jazyko, telesne a pracovni vyehovy. V nas i skole je letos nejvyssi pocet tr(d od r. 1963, pri celkovem niisim poctu zako. Uvedene udaje svede( o tom, i.e naktere dlilezite podmfnky k vyuce se zlepslly. Moznes!l. ktere poskyluje ucebnr plan zakladnf skoly, vedly v praxi k leho ruznym variantam a postupne povedou az k profilovanr jednotllvych zakladnieh!ike/. Skladbu pfedmetu a jejich hodinove dotace podle ucebniho planu zakladnr koly I nove zpracovane atraktivnf koncepce devateho prechodneho fecnfku ureoval z velke casti az dosud reditel IT,, v stupu na vfceleta gymnazia, ----K---- NS OL a proto rozhodovani zaku i rodieu o vyuziu rozsirene nabrdky nepovinneho vzdelavani a hlavne i vzdelavad aktivita zako skoly - podle zajmu a zammeni zaku a podle potfeb skoly a regionu s ohledem na personalni a materialni podmrnky skoly. Tato hlediska piau stale, avsak ad letosniho kalendarnrha roku se k nim rozhodujicim zposobem pfipejuje i hledisko ekonomieke. Jak je vube.c fin ancovan provoz zakladni skoly? 1. li'lzova!elem zakladnf skoly ie obec, ktera plair celkove provoznr naklady (udriba, teplo. el. energie, vybavenf a zauzeni) a investien l naklady. Vyse vyrovn a vaci odvetveve dotace 563 Kc na jednoho l aka v r pokryva v nasi skale jen malo pres polovi nu nakladu na topen i, vsechny dalsi provozni a investicni vydaje hradr obec I.e sveho (ozpoctu. 2. Smt prostrednictvim Skolskeho uradu hrad l mzdy pedagogiekych a provoznieh zamestnanell a dale naklady na ucebnice, skolni pomucky a skol n! po Ii'eby. V kalandarn(m roce 1993 byly poprve skolam na uvedene neinvesticnf vydaje pi'ideleny finan<3ni prosti'edky podle normativu na jednoho zaka. Celkove!inanen i proslredky na mzdy, ucebnice, skolni pomucky a potfeby jsou tedy ureeny poctem zaku skoly a ten to 1akt musfme pri pfiprave noveho skolnfho plan u respektollat. Jak se to projevi, 0 jake zmeny pujde? PredevSim 0 usporna opatren i "PITNESS' CLUB92..",'...'::(.:. ""chod ott -kina) (v prostora(;h stavebl'liho uci!lste '.., KondiCnf c.vlceni v pffiamnemprosll-edfi. - - VelkY v,yber posiiovacfch,s1r.nju pro mute I zenyf... I pro necvl (c( motl'lost posezem II. nekufact<eflfbarul Kro'tii& nedeleo~vrenq denoe. od 16 do' ZlhOdin., 12 v v v SL C IE NASEHO HEGIOND ZTROCNOVA s Liekem ze Dvorce zaloeii omf ee/kem pravdepodobne, ie i on Osobnost Jana Ziiky Je u nas sv. Maif Magda/eny v Borova odesenech. S t(mto zemanem udrio s/uteb, kde v roee 1410 bojoval s bratrem do po/skyeh znama snad kaldemu 6/oveku. V 6eskYch dejinaeh zaujfma va/ Jaros/av velmi uzm plate/ v bitve u Grunwaldu. mfsto neporazite/neho voje sm a doce/a moine, ie by/i vudce, proti kteremu se posta vi/ spad i pfibuznf. Stejne jako Jan eely tehdejsf kresfansky 5vet. Zilka by/ i jeho bratr v /etech Avsak v zapomenufi upad/ Zit c/enem Matt:jovo kov bratt, ktery se jmenova/ Ja lapkovske tlupy, kde stal v jejim ros/av. Prvni zmfnka 0 Jaros/avovi PQcMz( z roku kdy spolu vedenf. V Poprav6i knize pamj z Roimberka}e 0 nem nepff/is!ichotivy zaznam, ie spolu s 00 minem z Doud/eb upali/i v oko/( C. Krum/o va 6/ C. Budejovic dva vzhledem k poctu zakll v ucebnioh skupinach pri delenem vyucovani, 0 zmeny v provozu skolni druiiny v zavislosti na poetu zaku. o uspornejsi nakup ucebnic nekterych pi'edmelu a 0 postupnou casove rozlozenou vymenu zakladn reh ucebnie. V pflstim skoln rm roce nebudame diferencovat vyuku ve tridach sedmeho roeniku podle zajma zaku a pi'ani radieu, protoze vznik po<3etne nahodilych sku pin zaku neumoz nuje usporn e zajistenr vyuky jazyku, telesne vych ovy, praeavniho vyueovan i a volitelnych predmett'j. Protoze jsme vsak presvedteni 0 licelnosti diferencovane vyuky i jeji vhodnosti pro skolu naseho typu a take pro Jejr soucasne prokazatelne dobre vysledky, pokus me se ji aspon castecne nahradit vyberem vhodnyeh volitelnyeh predmetu a pestl'ejsi nabrdkou nepovi nnych ptedmetu. Jsme pomern e ve l}<a spadova venkovska skola, ze ktere maji laci jen omezenou moinos! pre Jeho jmeno se s neko/ika da / simi taborskymi nasilnfky vyskytuje ai v roce 1422a to op{h v Poprav6f kn;z~. 0 rok pozdeji, stejne j ako J. Ziika, poeal Jaros/av ui(vat pndomek - z Ka/ichao Po smrti sveho bratra plesel k taborskym a v roee 1427je znam jako jaden z po/nfch hejtmanti pod vadenfm PrOkopa farare. Po roce 1409 nenf0 Ja Ve/ikehoroslavovi ibdna zmfnka. Je fedy plitah/ s Prokopem k Bechyni V tervenci roku 1428 a Rehof z Troenova manie/ka: Johana Trhove sviny bude mit stale vetsi vyznam. Jako licastnici dohodovaciho fizeni jsme pii rozdelovanf finanenieh prostredku na jednotlive s}<oly uvedli duvody. ktere nasi skolu odlisujf od mestskych skol a ktere podle naseho nazoru zakladajf zvysenou potrebu finanenfeh prostredku na neinvestien f vydaje. Vysledky tohoto [fzenf vsak zatfm nername. Proto tedy pi'iprava noveho skolnfho roku spoeiva ve vyhledani ekonomleky realizovatelne a pfitom pro nasi skolu vhodne varianty ueebniho planu. Dosud Jsem se v nasi informaei venavala jenom oblasti vyuky a ekonomickym podminkam. ktere ji ovlivnuji. Ke skole ale nerozlucne patri i vychova a na tu to oblast se usporna opatfenf nevztahuji. Pri vzajemnem respektovani rodiny a skoly a pri odpovedne spolupraci ueitelu i rodieu ku prospechu deti vsak vidim tu to oblast optimisticky. +11t24 H. Moravkova, reditelka koly Jan Ziika? 1360-? manielka: Kateiina I deera? 1390 Aneika Jaros/a v (d/e nekrologu krum/ovskeho konventu minoritu) pli oblemni hradu Jaros/av z Trocnova zal1ynul. 0 jeho z; vote se nezachova/y iadne podrobnejs(zpravy. J. Pekar ho ve svem doe. charalderizuje jako typicky Pftk/ad spojen( zootneho kfes(ana a z/oeinee v tehdejs! bouilive dom. FrantiSek Kola;

8 Nabidka turistiim: o Svata Trojice Vyznacne poutnf mfsto sbaroknrm kostelem Nejsvetejs{ Trojice z let Toto mfsto lezf 2 km jiine od TrhovYch Svinu. l namesh vede ke Svate Trojici cervene znacena turisticka cesta. Kohout Nejvyssf vrch Slepicfch h~r, vysoky 870 m. Mfsto se nachazi 12 km jihozapadnfm smerem od Trhovyeh Svinu. Je dostupne pesky po cervene turistieke znacce do upati Kohouta, kde se na samy vrehol napojuje zelena turisticka znacka. Pro mene zdatne turisty Ize vyuilt autobusoveho spoje z Trhovych Svinu do Lhotky. Tato osada lezi 4 km pod kopcem. Zumberk Unikatnl pamatka opevnene stredoveke vesniee ze 14. stoleu, jejfz soucastf je nove restaurovana tvrz, poehazejici ze 13. stolet!. Toto misto bylo take v majetku Petra Voka jako letnr sfdlo. Ones se v objektu naehazi expozice historie Zumberka a malovaneho lidoveho nabytku. Tato osada leir 7 km jihovychodnfm smerem od Trhovyeh Svinu. Mfsto je dostupne po modre znacene turisticke eeste, ktera vede kolem rybn fka Prelat (moznost koupan0, osadou Mezilesl a Klaiary. K vyi.etu 1e moino vyu~rt autobusoveho spojeni do vesmce Zar, odkud je lumber vzdalen jests 2,5 km. Tercino udoll Statnr pflrodnf rezervaee, rozkladajre{ se kolem Stropniee s teehnieky zajfmavym vodopad~m. Rezervaef vede naucna stezka dlouha 5 km, po ktere Ize dojft ai k zaehovale vladycke opevnene tvrzi z konce 15. stolelf - Cuknstejnu. Tercino udoll leif 1 km jihozapadne od Novych Ijradu. l Trhovych Svinu je dostupne busem CSAD, smer Trhove Sviny - Nove Hrady. Dobra Voda Na severnfm ubocf Novohradskych hor se nachazl poutnf mfsto Dobra Voda s barokn(m kostelem Nanebevzetl Panny Marie z 1. pol. 18. stoletf. Pod kostelem vyvera pramen, kteremu byly pricftany lecive ucinky. Z TrhovYeh Svinu je Dobra Voda dostupna autobusovych spojenim (2x za den). Pro milovnfky pesi turistiky Ize vyuz(t cervene znacene cesty, ktera vede z Tercina udolf - Horni Stropnice - Dobra Voda (delka 5,5 km). KOLi T H HCH SVIN 0 Poutr:! kostel N. Trojice (! ) 5 ambity, vynikajicf pamatka baroknl archltektury (necele 2 km za mestem - vhodne pro pes!' vy chazku). Hojna Voda Oblfbene letovisko Novohradskych hor. V 16. stoletc patfila tate osada Rozmberkum, kteri zde meli lovecky zamecek. Vi/em Rozmberk na tomto miste zaloi il male lazne s kaplr sv. Anny. ktere na konei 19. stolelf zanikly. Dodnes je toto misto vyhledavano milovniky prfrody, nebof z HOjne Vody vedou turistieky znacene cesty na Kunf (925 m) a Krav( (953 m) hory. Trocnov Zizkovo rodists - pamatnfk a muzeum husitskeho revolucljfho hnutr. Cely trocnovsky "Areal Pamatnfku J. Ziiky" spojuje 1 km dlouha okruznr zlute znacena cesta. l Trhovych Svinu vede do Trocnova modre znacena turisticka cesta ve smeru Otevek - Cerejov. Mfsto je vzdalene 7 km od Trhovych Svinu. Zpracovala: H. BECKOvA Trocnovsky les nedaleko Trhovych Svin byl upraven jako veliky narodnf gamatnfk Jana Zizky z Trocnova, jehoz pfipomfna i pomnfk sochafe Josefa Malejovskeha a arch. J. Benese.

9 K100. vvroci zalozeni ~eke11i v na~em me~te Vznik a VYvoj sokolske myslenky Vznlk Sokola v unoru 1862je spojen s nastupem novodobeho spolkoveho hnutf u nils a take se vstupem telesne kultury do zivota nasi novodobe spolecnostl. Sokol vsak pri svem vznlku nevstupoval na pole nepripravene. Nesm61e pokusy 0 pravidelnejsi pestovarti telesne vychovy se objevlly uz pied bieznem Telocvik ovsem zostaval vysadou slechty a zamoznejslho mesfanstva. Rakouska vlada a katolicka c{rkev jeho sirenl nepraly. 0 l6iesne vychove panovaly navie predsudky: byla povazovana az za bezboznou a mravnost ohrozujicf cinnost a 0 jejfm verejnem provadenf nemohlo by! ani reei. la bachovske ery pusobily v prazskem a ceskem verejnem iivote zatim zcela ne v Praze vedle zemskeho talocvicneho ustavu dva ustavy soukrome. Prvn f zalozil jii pomerne znacne spoleznamy, druhy se naopak tesil roku 1848 po navratu ze zahranicn f praxe zkuseny te Miroslav Tyrs se narodil eenske prestiii. locvikar Jan Malypetr (stal roku 1832 v Decine v rodi na napr. v eele snah 0 zavedeni zameckeho lekare. Ai do povinneho telocviku do obecnych a strednfch sko l). Roku jmeno poeestil, se psal Fried- studentskych let, kdy sve 1849 prevzal dalsi znam y rich Tirsch. lahy ztratil oba prafsky telocvikai' Ferdinand rodice a zil u pfibuznych. Schmidt leeebny uslav na Roku 1842 zaeal v Praze stu Vaelavskem namesti a po- - dovat na gymnaziu. Byl stupne je] pi'emenil v soukromy ustav obdobny Malypetrovu. Mezi cesky-mi evieitell obou ustavu vyrostli ti, ktaff za nekolik let stanuli slabsf konstrukce a casto nemoeny, proia na doporueen( lekare navstevoval v letech Stephanyho telocvicny ustav. Roku 1850 maturoval u zrodu a pocatku Sokola. Koneem 50. let vsak Schmidt - eesky - na vlastni i adost na Akademickem vatn~ onemocnel a jeho dosud gym naziu. Pote zacal na prosperujicf telocvicny ustav upadal. Nautesene pomery ve Schrnidtove ustavu pfivedly v polovln~ roku 1861 cast jeho cvicenclja evieitelu k zameru ustavil v Praze nezavisly telocvieny spolek (v lamia roee totiz vznikl takovy spolek ve Vidni), v nemz mela byt telovychova pro dosp~ le organizovana verejne, a to na principech odpovfdajfclch jejimu poslan f v novodobe mesfanske spolecnosti. Je pravda, ie iniciativa nalezela zpocatku spise nemeckym nef ceskym klientum Schmidtova ustavu. Name; se vsak brzy s eeskyml kolegy dohodli, I.e zalozf teloevieny spolek spolecne. V teto ctwili se na sce n~ objevily dye vpravde zakladatelske osobnosti : dr. Miroslav T y r s a 5 nlm Jindi'ich F u9 n e r. Prvnr byf praiske unlverzite studovat nejprve prava, pozdeji prestoupil na filozofickou fakultu a ro ku 1860 byl promovan na doktora filozofie. UZ od roku 1853 pravidelne cvicil v Malypetrove ustavu. laeal se take zabyvat eeskym telocvicnym nazvoslovim a pro tento ueel excerpoval Jungmannuv slovnfk. V roce 1860 se take Tyrs spratelil se zamoi nym a vazenym prafskym podnikatelem Fugnerem a z jejich setkanf a rozh ovorobrzy vykrystalizovala idea telovychovy nejen jako vyznam neho prostredku k fyziekemu a dusevnimu zotaven f naroda, ale i jako prostredku schopneho do narodne emancipaenfho hnutf zmobilizovat siroke vrstvy ceskeho lidu. V roce 1861 se Tyrs v Praze dozvedel 0 z8meru ustavit v Praze spolecny cesko-nemecky telocvicny spolek. Bylo to prave v dobs, ~dy puvodnf dohoda mezi Cechy a Namei vzala kvu li financnim nesrovnalostem za sve. V te chvfli se Tyrs chopil iniciativy a navrhl zalozit svebytny eesky teloevieny spolek. Ui poeatkem ledna 1862 mohly pak Narodnf listy informovat 0 povolen feeskeho teloevieneho spolku - Telocviene jednoty Prazske. V elanku se napr. uvadelo, ze spolek bude krome pravidelnych cvieenf poradat take vylety a spolecenske zabavy a ze znakem spolku bude sokol v letu. Ustavujfcf valna hromada se pak konala v nedeli 16. unora 1862 v Malypetrove ustavu v Panske ulici. Prvnfm starostou byl zvolen Jindfich Fugner, coz se zejmena z hlediska financnfho ukazalo byt velmi sfastnym rozhodnutfm. Podle uredne potvrzenych stanov nesl spolek nazev Telocviena jednota Prazska. Ale hned vzapehi a stale easteji se qbjevoval nazev S o k 0 I. Udajne jej navrhl E. Tonner jako projev sympatif ceskeho naroda s osvobozeneekym bojem Jihoslovanu, kten sve nejudatnejsf hrdiny nazyvali "sokoly". lakladatele vsak, zrejme z obavy, aby nazvem Sokol nevzbudili nezadoucf pozornost uradu, od jeho pouz.itf v navrhu stanov upustili. Ale ve zpravach o einnosti spolku (hlavne Pokracovan( na sir. 10 I t;... V la clv~ sokol. Hm 5etr1'll1 dd 14- roku. ( P~k: vstoupu do dor()slu il vc s,. ~m 18. rvec Cislo:.~... Rok vstupu: (:.930 Y1 stadd se ~cn c m velk~ roulny sokolskl!. V (;es o"'ovell$k ~ obel Btlkolskt! cvlcilo [\, ) kollcem r ktl a fikyi,. Dorostcncd bylo , doroslenek 37. 4~2. b ellslv /!Jlala l:os , surulcllcho VI! \ leullol6ch a poboa u\ch. ktert! ) ou.oz PRUKAZ ZACTVA d~j cny l' S~ zupach. Jt ne,stanlm II. DcJsUni!J lm sdruicnlm l&vfrhovdf m v na em n4ro<le. ZaJdadalc)o! Solto's!va byu dr. AUro.Jav Tyri a Jlndi'leb FOgou. CESKOSLOVENSKE "NI ZJSK, NI SLAvu" OBCE SOKOLSKE p...y zaoech. J olim lento Y:zku : Na e vlc nelll p1'o " nny, ale pro wad 1'dl<urY. 7Yrs. Druhy pllkdal SokolslYU do vll>i<u talo slova: Dudlc.pol.kem bralh svomych, nu02 d" oj clltc!b III nahledy poliuekyml ani n.t.bol enskyml ; bohaty bud braltem lobo, Jemui osudem m ell~ p~souzeno; kd» du evnlml.uaml praeu,e 1 u zdaru dash. bud: upflmnjm bralrem loho, lehoi ruee :ulobl mo,"ole prace p o<: Uv~ FUg/J(r. Sokolslvo Ie v~rllo lomulo u/!clll,.ioull nm du celem nlkollv len fello OUtIldruic:.nc nil p odklad~ Ifldnlm neb rul.botell l ko!......,... Zdravy duelz V '{dravem tile! I

10 K100. rtroci zalozeni t>0k01ff vnasem me~te Pokraco vanfze sir. 9 V Narodnfch listech) bylo uz ad poca.tku dubna 1862 zcela Mine UZ!VanO oznacenf osokol" a..sokolove" a ad kvetna pouzival vybor dopisn! pap fr se zahlavfm "Sokol - Praiska telocvicna jednota". Vlastnf cinnost zahajil Sokol PraZsky 5. brezna 1862 za licasti asi 60 cvicencu a 10 cvicitelu. Staly rust poctu cvicencu si vsak vyzadal take zasadnejs f resen f v organizaci a rfzenf Sokola. Vybor proto 13. kvetna 1862 zvolil M. Tyrse nacelnikem jednoty a stanovil mu zakladnf odmenu 400 zl. rocne se zvysenfm 0 dalsfch 100 zl. za kaidou stovku nove pfijatych cvicencu. Dale byla zavedena funkca cvicitelskych "pomahatelu". Je skutecnostl, ze fada clenu nevstupovala do Sokola proto. aby cvicila, ale proto, ze va spolku hledala prostor pro vlasteneckou aktivitu. Skupina kolem starosty FOgnera a Tyrse vsak odmltala jednostrannou politickou orientaci jednoty, pratoze ta mohla ohrozit samou existend spolku. V jejich pojeti mel Sokol stat nad politickym stranictvim a mel smerovat k sirokemu celonarodnfmu poslan!. Ve vnitfnim iivole Sokola a vztahu jeho clenu nemely rozhodovat stay, zamestnani, majetek, politicke nazory ci naboienstvf, ale demokraticke principy obcanske rovnosti a vzajemne tolerance. V prvnich dvou az trech desetiletfch po zaloien i S9 clenska zakladna mohla ovsem opirat hlavna 0 vrstvu narodne uvedomele ceske maloburzoazie a Intellgence, kdyz neutesene socialn i a politicke pomery spoluucast delnictva zatim vylucovaly. V dubnu 1862 jednala valna hromada jednoty o spolkovem kroji, cemuz predchazela anketa kolem navrhu vypracovanych na FOgnerovu iadost Josefem Manesem. FUgner s Tyrsem se predem dohodli, aby se soucastf stejnokroje stala cervena garibaldiovska kosi Ie. Cast clenu vsak s cervenou bluzou nesouhlasila (byla prflis provokujfcim symborem revoluee). Zasluhou E. Gregra ale doslo ke kompromisu a valna hromada pri jala pak jednomysl.na navrh aby se sokolsky stejnokroj skladal z kalhota kazajky I2v. ruskeho (reineho) platna, ku lateho klobouku s pentli a cervens kosile. Ta nebyla zpocatku zavazna a mohla by-t nahrazena kosil i jine barvy. Kroj doplnovala jako znak cervena kokarda s perem. V dalsim vyvoji prodalal sokolsky stejnokroj fadu uprav, nei se ustalil do podoby, kterou dnes zname ui jen z fotografii ci muzejnich vitrin. Cervena kosire, jeden z dulezitych symbolu sokolskeho hnutf, zustala vsak trvale zachovana. Jen Jejf puvodne vyraznou barvu nahradil ponekud tmavs f odsun. Sokolsky kroj byl povazovan za symbol vlasteneetvi, a tak se brzy stal ai m6dni z{lieiitosti. Uiivanf kroje na vefej nosti bylo proto omezeno jen na spolecna vystoupenf Na Tyrsuv navrh bylo pftjato i heslo "Tuzme se" a na Tonnerovo doporuceni pozdrav "Na zdar". Poprve se Sokol pfedstavil na vefejnosti pi'i narodn f pou Ii na FHp 27. dubna V cervnu 1862 se uskutecnila slavnost pi'edani spolkoveho praporu. Pokrokovemu zamefeni Sokola odpov f dalo, ze bylo upusteno od cfrkevniho obi'adu sveceni praporu. Ten nebyl vysivany, ale malovany a jeho autorem byl na FUgnerovo doporuceni Josef Manes. Prapor, dodnes zaehovany, darovaly spolku ceske damy (na bile strana je napsano jmeno "Sokol", na tervene strant~ je namalovan velky bily sokol s rozepjatymi kridly a nad nfm heslo "Tuzme se"). Sokolske myslenky se take velm i ryehle ujaly vlastenecke kruhy na ceskem ven keve. Podminky zde byly ovsem slozitejsi. V mensfch mestech byly pi'edsudky proti telocviku dospelych zakereneny hloubeji nez v Praze, obtiine se hledali schopni cvicitele i vhodne prostory pro cviceni. Pres vsechny prekfl.iky vzniklo na ceskem venkov.e uz v prubehu roku 1862 po vzoru Sokol a Praiskeho osm telocvicnych jednot. 0 rok pozdeji jich pfibylo dal ich pel. Rozmaeh sokolskeho hnutf u nas inspiroval zahy i d lsi slovanske narody rakouske Use. Uz v lete 1863 si napi'. Siovinci ustavili v Lublani telocvicnou jednotu Juini Sokol. Sokolska. myslenka se vsak pfenesla i za ocean, mezi ceske usedlfky v USA - v roce 1866 byla Teloevicna jednota Sokol zalozena v Chicagu. Vzestup sokolskeho hnuh trval po eelou druhou polovinu 60. let - napi'. v roce 1865 bylo v ceskych zem ich ui 21 sokolskych jednot s 1949 cleny, z nichz polovina take aktivne cvi6ila. Bez zajfmavosti nenf ani jejich 50 cialn! sloieni: 700 FemeslnfkiJ, pres 500 obchodnfko, na 600 studujfcich a pi'edstavitelu inteligence a pres 100 rolnfko. Vedle pravidelnych cvicenf a vyletu poradal Sokol Praisky take spolecenske zabavy. Do povedomi verejnosti vstoupily zejmena sokolske sibfinky, sverazna forma maskarnfch bala. Take vetsina sokolskych jed not na Clenky /movosvinenskeho Sokola nekdy v dooe kolem prvnfsvetove valky - v prvn{ fade uproslfed Karel BERVIC. Pokracovanr na sfr. 11 o

11 K100. rtfocf zulozenf ~eke1(l v nu~em meste Pokracovanr ze sfr. 10 ceskem venkove byla V m S tech sveho posoben { vedle dobrovolnych hasicskych sboro hlavnrmi organizatory spolecenskych zabav. Jiste zmeny prinesl do zi 'Iota sokolskeho hnutf novy spolkovy a shromaidovacf zakon z listopadu 1867, ktery spolkovou cinnost do znacne mrry uvolnoval (vybor z(skal napr. pravo volneho nakladanl s majetkem jednoty a mohl bez (jrednmo povolenf uzavfrat pujeky). Zahy se vsak ukazalo, i.e ani novy zakon neotevira cestu ke sjednocen{ sokolskeho hnutf (p o~ kus 0 ustavenr sokoiskeho ustredi z ffjna 1867 rakouske ufady jednoduse zakazajy). K roku 1871 existovalo v CecMch a na Morave uz 131 Sokolske tactva v race Pozmile se jeste? Uprastfed vlevo tehdejsi starosta svinenskeho Sokoia sokolskych Jednot a z Tyrsova podnetu se zaealo for K. Bemc. vedle neha utilei Picha. movat i zenske telocvicne sjezd sokolskych jedno!, pri leti zacala ceska spolecnost sjednocenf Cs. telovychovy, hnuti. nem~ bylo pod Tyrsavym ve vyrazne politicky diferenco ovsem na demokratickych Urcita krize postihla sokol len lm provedeno 1 hromadne vat a Sokolu vyrostli konku principech, ke l5terym se neske hnuti pocatkem 70. let cvicen prostnych, prvn! po renti (1897 DTJ, 1909 Orel), prestal hlasit Ucelu sjednov souvislosti 5 neuspechem dobneho rozsahu u nas. sve vyznamne postaveni ve ceni nabfdl vsechny sve sily, ceske politiky pri statoprav Tento sjezd byl pozdeji zcela verejnem fivote a v osvobo zkusenosti i majetek. Vesnich jednan{ch s V(dn L Nejtr pravem oznacen za prvn f zeneckem hnutf ceskeho na kera jednan( vsak skoncila zlv9ji zasahla cesky venkov. vsesokolsky slet. V siroke roda si Sokol vzdy udrzel. rja polovine cesty. Ustaven l Ti, kterym bylo clenstvi V Jed cesks verejnosti mel mimo Tento vyvoj dovrsilo ustavenr Cs. telovychovneho svazu note a sokolsky kroj pi'ede fadny ohlas, takze pusob Svazu ceskoslovanskeho v listopadu 1946 jako fedevsfm okazalym projevem nost Sokola se od 80. let za Sokolstva, ktery od roku race telovychovnych organlpovrchnmo vlastenectvf, cala pozvolna rozsifovat I na 1896 sdruioval iupy v Ce zad pri zachovanf jejich auopoustefi rychle sokolske dalsf socialn( skupiny. chach, na Morave, ve Slez tonomie bylo v podstate for i'ady (argumentujice tim, ie Tyrs si vyciloval i'adu zdat sku a v Dolnim Rakousku. malnfm aktem. Sokol Je vlastne spolek obci nych nastupcu, a proto ani Pres vsechny organizacnr Do dalsich osudu Sokola neuziteony). A tak naceskem jeho nahla smrt v roce 1884 zmeny zustavala v duchu zasahl tvrde unorovy poli venkove rada sokolskych namohla dais! VZ8stup 50- FOgnerova a zejmena Tyr ticky pfevrat v roce XI. jednot zanikla nebo se pre kola zastavit. Jen v letech soya odkazu v platnosti za vsesokolsky slet v cervnu menlla ve spolky hasicske pribylo na pade sadnf ideova orlentace So 1948 a masova demon V roce 1875 existovalo v Ce sat navych sokolskych jed kola jako celomlrodnfho a na straen i ueest sokolo pri chach a na Morave uz Jen 72 not. Stale nalehaveji byla ale polittckych smerech nezavis pohfbu prezidenta SeneSe J~n~,zn~~~22v~~ take pocifovana potreba spo leho hnutf, zaloieneho na 8. zafi tehoz roku pfesved valo hlavne hasiestvi a sedm lecne organizace hnutf. Na demokratickych pri ncipech. eive ukazaly, ie pri vemosti dalsfch 0 premene v hasic konec se pod Ie starsiho Tyr Tyto ideruy provazely Sokol idealum a historickym tradi sky spolek uvaiovalo. soya projektu roku 1884 pri a jeho cleny do boje za na clm zllstava sokolske hnutr Z tohoto utlumu se Sokol stoupilo k zakladani tzv. so rodn i svobodu a statn f samo jednou z hlavnfch opor devzpamatoval teprve v 80. le kolskych zup, sdruiujfclch statnost v letech 1. svetov9 mokracie a vlastenectvr. tech, kdy byl vyfesen i vztah jednoty urciteho regionu. valky, stejne Jako v protifasis Pres politicke cistky, ktere po Sokola k hasicskym spol Teprve po slozitych jedna tickem odboji za 2. svetove unoru 1948 postihly rovnez kum. Tyrs se rozhodne vyslo nich schvalilo cesks zemske valky. V obou svetovych val Sokol, predstavoval se svou vii pro jejich oddeleni, takze mlstodrzitelstvi roku 1888 kil.ch polozily tisfce sokolu.li mi lionovou clenskou zakladv roce 1883 ui bylo ze 103 stanovy Ceske obce sokol voty na bojistfch a dalsi tisrce nou pro totalitn i rezim prnis venkovskych jednot pauze ske, jefmz starostou byl zvo se staly obetmi politicke per vazneho politickeho protiosm ozna~eno za..hasiesko len praisky advokat Jan zekuce. vnlka. Spoleeenska autorrta telocvicne". Podl ipny (obec vsak mohla Velmi slozitou cestou Sokola nutila komunisticky Pri prflezitosti 20. vyroci sdruzov.f\t pauze sokolske prosto sokolske hnuti po roce rezim manevrovat Stale je zalozenf prazske jednoty se iupy v Cechach) Hned po osvobozenf jeste obtfzne objektivne obv cervnu 1882 konal v Praze I kdyz se od /<once 19. sto- byl Sokol hlavnfm iniciatorem Pakraeovcinr na sir. 12

12 K100. rtroci zaloieni ~eke11t v na~em me:ite Pokracovan( ze sir. 11 jasnit a zhodnotit procesy, ktere vedly od zdeformovan f a hrubeho zneuziti sokol skych tradic k shora nadekretovanemu sjednocen f es. telovychovy pod nazvem Sokola az po jeho likvidaci v roce Chronologicky se udalosti sebehly nasledovne: LJZ 28. bfezna 1948 byly vsechny svazy. kluby a telovychovne spolky spojeny do jednotne celostatnf telovychovne organizace Sokol, kterou ffdil jejf ustfednf akcnf vybor. V ~e rvnu 1951 se konala IX. celostatn( konference Cs. obce sokolske, ktera schvalila zavery 0 pfesunu teziste prace sokolskych jednot smerem k odborum a k orientaci na zavodnf jednoty - cfmz provedla dobrovolny krok k sebeznicen f. V roce 1952 pak logicky nasledovala nova reorganizace, jejfmz duvodem byly udajne nedostatky v pnk i Sokala: byro zavedeno jednotne statn f i'fzenf a kontrola t8 lesne vychovy Statnfm vyborem pro telesnou vychovu a sport a narodnf vybory. Sokol defi nitivne zanikl. Nasledujfcf chaoticke obdobf pak skoncilo v roce 1956, kdy Narodnf shrom,u:denf novym zakonem zrusilo dosavadnf statn( i'izen f telovychovy a vedenfm povei'ilo dobrovolnou telovychovnou organizaci. Ta pak na svem ustavujicfm sjezdu bi'ezna 1957 pi'ijala nazev Ceskoslovensky svaz telesne vychovy. Sokolske idealy rn ohly byt sice poki'iveny a zahnany do ilegality, al e v povedom f ceskeho naroda dale pretrvavaly. Vnlli'n{ organizace Sokola Cinnost kazde mfstn f jednoty i'fdil tzv. vybor. ktery rozhodoval 0 vsech spolkovych vecech. jez nebyly vyhrazeny valne hromade ci vysslm organum (zupe, usti'edf) - byl volen vzdy valnou hromadou. V cele jednoty byl starosta, ktery pi'edsedal schuzfm vyboru i valne hromade. Bdel nad Hm, aby vsichni cinovnfci, sbory a odbory i'adne plnih sve povinnosti. Zastupoval jednotu take navenek (pfed ui'ady, soudy atd. ) a byl zodpovedny za ucetnf doklady. Dalsfmi cinovnfky byli: nacel nfk. ktery vedl telovychovnou c;nnost jednoty, mel na starosti cvicitelsky sbor muzo a byl vudcem vefejnych vystoupenf; nacelnice, ktera stala v cele cvieitelskeho sboru zen; vzdelavatel, jenz spolu se vzdelavacfm odborem ridil a vykonaval vzd~l a vagi cinnost jednoty ; jednatel pak vykonaval usneseni vyboru ci val ne hro mady (pokud nepati'ila do pusobnosti jinych cinovnfku) a pokladnfk spravoval spolkovou pokladnu. Jednacfm jazykem jednoty byla jeste v roce 1946 J ec ceskoslovenska", znakem stale sokol a heslem zvolan'..tuzme se!" Clenskym odznakem byla Suchardova plaketa nna strai!", kterou jednota clenum pouze propujcovala na dobu clenstvi. Organem nadr(zenym jednote byla tzv. zupa (spolek sokolskych jednot). ktera byla cle[1em sokolskeho usti'edf - Cs. obce sokolske. Clenem jednoty mohl byt jen prfslusnl'k ceskoslovenske nebo jine slovanske narodnosti, a to muz i zena, nejmene 181ety a mravne bezuhonny. Kazdy clen byl povinen chranit eest a dobre jmeno jednoty i sokolstva. T ofik strucny vytah ze sokolskych stanov. Pocatky Sakola v Trhovych Svinech Ustavujfcf schuze Telocvicne jednoty Sokol sa konala v TrhoyYch Svinech na radnici dne 24. ZeW Sokolske myslence tedy trvalo ti'i desetile1 f, net pronikla i do neliiznejsfho koutu Cech. Nazev "Sokol" vsak kupodivu nebyr ve Svinech novinkou. Kdyz se totiz v roce 1881 ustavil ve meste hasicsky spolek, jeho oficialn nazev znel..hasicsko-telocvicna jed nota Sokol" (1883 mel uz 70 clenu). Tyrs i vedeni Sokola vsak uz tehdy odmitali tuto hasicsko-sokolskou symbi6zu a ve spolku samotnem nakonec pfevladli hasiei. Sku teeny Sokol sl tedy musel v Trhovych Svinech na sve ustaveni jeste nekolik let pockat. Podnetem k zalozeni Sokola u nas byl PrY sokolsky slet v Ceskych Budejovicfch. Tehdejsf svinenstl nadsenci Jan Furbek, Karel Linhart, Jaroslav Simon a Jan Sojka dokazaji dat dohromady duse som podobne, a tak novy spolek mel pi'i zalozenf 25 clenu. Prvnfm starostou se stal J. Popela, mfstostarostou A. Smetana a nacelnfkem E Hales_Cleny vyboru byli 9ale J. Porak, V. Klfma, J. Simon, R. SchOnauer, K. Barthel, J. Linhart, V. Strasky a K. Simon. Mezi dais{ zakladajfcf cleny patri li napf. Vincenc Weyszer, Jan Strasky aj. Od byl pak starostou jednoty Jan Sojka. Cvicit se zacalo ve stfsnenych prostora h 1. poschod! radnice a jednota se pri hlasila do sokolske zupy Husovy ve Vodnanech. Prvnf verejne vystoupen i se konalo Prapor jednoty pak byl rozvlnut tehoz roku. V roce 1897 byla zakoupena u potaka stodola se zahradkou (v ulici. ktera dnes vede od potoka k lekarske pohotovosti). na jejimz miste byla slavnostne olev'ena nova sokolovna. V teloovicne na gal erii byla z/'fzena verejna c ftarna. ktera se vsak neudrzela. a z C. Budejovic bylo zakoupena jevista a 200 iidll od jednoty "Tyrs" tu uz mohla byt poi'adana Husova slavnost. V roce 1902 prikoupila jednota sousednf stodoju, ktera byla roku 1903 pi'estavena na hostinec. Pozdeji (1905) ale doslo k neshode a pfistavba byla prodfma (v roce 1930 vsak opet koupena a spojena ucelne se Sokolovnou). V roce 1904 se ustavil zensky odbor s 15 clenkami a od roku 1908 zacalo take cvicenf zactva. 6. ledna 1909 zemrel druhy starosta J. Sojka. V tomtez roce nastaly mezi clenstvem vazne rozpory, ktere vyvrcholily zalozenim druhe jednoty..tyrs". V fijnu vsak okrskovy nacelnfk sjednal mfr, takze koncem roku se obe jednoty spojily a v roce 1910 mohl v T. Svinech probehnout i zupni slet. V dobe balkanske valky (1912) poradall clenove jednoty osb fr ku pro jihoslovansky Cerveny kffz (vybrano 640 K). Prvnf svetova valka sokolskou cinnost va meste osjabila, protoze 4 1 sokolu odeslo do valky. z nlz se mnozf nevratili. V roce 1916 byla navfc cinnost spolku zakazana a ui'edne se patralo po knihach a jinych pfsemnostech spolku (ktere vsak byly peclive uschovany jednatelem). Protaze uz na pocatku va.lky um(stila mestska rada v sokolovne asi 50 polskych uprchl fku. cvicilo se opet na radnici. Starostenstvf tehdy prevzal MUDr. Vaclav Kunert, ktery byl ale take za cas povolan na vojnu. T eprve pocatkem roku 1918 se cinnost spolku znovu ozivila a op~t se zacalo cvicit. Navy rozmach trhovasvinenskeho Sakola vsak nastal az po 28. ffjnu Zpracoval: F. Slipka (Dokoncenf pi'fste) Pozn. red.: Vazenf pam~t n rc1 a spoluobeane! Naleznete Ii doma jakekoli pfsemne ci jine pamatky (napi'. fotografie) vztahujfcr se k historil trhovosvinenskeho Sokola, redakcnf rada bude vdecna za jejich zapojcen i. Uvitame i vzpomfnky pametniku. Radi bychom take uvefejnili fotografii stare sokolovny, ale bohuzel ji nemame k dispozici. T95lme se na vasi pomoc.

13 Nabi ka lurisll1m: DO OK Li 'RHOVleH SVINU ", \. \ IItj Todn... " ~, :c.'.. -t Voda... ' :~PlouhA S _...Pllseky, ". ~ " 812' t, 1 I.~j.,.. ~.A...

14 PAMETNfK VZPOMfNA. aneb co zapsa/ p. Roman Sfcho 0 svem iivote soko/skem "Sokolska kronika neni dopsana. Pfedal mi ji k pokracovani bratr Frantisek Ziegrosser tesne pled poslednl villkou 5 navodem, jak se to dela. Z njznyeh pomt} eek; protokoll1, dopisl1 apod. jsem vypsal duleiitew M h uda /ostf v jednottj, sestavil koncept a protoie jsem neme! pekoe pismo, psala do kroniky sestra Marie Mezkova. Jeste dflve, nei prisel pisemny zcikaz Sokola, dostavil se ke mne br. Adolf Kuka6ka, 1e musfm vseehny plsemnosti ihned odevzdat. Dal Isem mu ledy temer vse a1 ns kroniku samu, kterou jsem peelive uschoval. Protoie ty veei pnsly do smru, kte,y mel tehdy br. Frantfsek Jeiek, dosel jsem za nrm, aby vyhledal protokolnf knihy a dal j e stranou. Oehotne vyhovel a zas/reil je v radnici pod tram, kde valku pleckaly. Za valky tedy nebylo moino pokracovat v zapisech, po va/ce prisla nova reorganizaee cele te/o'.1 chovy a chywly mi potlebne zaznamy... Videl jsem jednu peknou obecnf kroniku, kde kronimr uvodem zapsa/ svuj i ivotopis. Ten muj bybyl pone ud dlouhy, a tak se pokus(m napsat ajespoi'j vzpominky na svl1j iivot sokolsky. Narodil jsem se ve Svinech dne , tedy v roce za/oienr nasr j ednoty. Do Sokola mne uvedl muj starsf bratr Petr, kterj pflne evicll. Nekdy pfed rokem 1905 byl utvoren doros/. Mell jsme krci1ke reine kalhotky 5 cervenobflym paskem, cervenou kosilku a cernou eapku s cervenym dynkem - cemohorku_ V civiltj jsme nosill maw etvercavy odznak z bileho kovu. Zvlas( m! zustalo v pamet; nase prvn; veleine vystoupenf v zahrade hostinee U Sokola, ffka/o se u Bartalu. Nase vysfoupeni melo velky uspech. TehdejSf starosta jednoty, feznik a hostinsky Sojka p/akal radostf a porueif nam pfinest opalku parku. To se rozp/akala i jeho manielka Marinka a mam podezfenf, ie nad ztratou tech parku. Sojka mel hostinee a feznictvi na rohu Branky, proti dnesnf lekame. Tehdy js8m jezdi/ s jednotou i do okofnfeh mist, alespon }ako divak. Do Ledenic a do Trebone S8 jezdilo na iebfiflbku, e8sfou se zpivaly sokolske a narodni pfsne. Do VeleSfna Jsme je/i na kolech. V kvlitnu 1911 j5em jel za za v Klatovech jsem se pfihlasi! do cvicen( jako bratr,.. Na podzim jsem sel do Plzne na mistrovskou sko/u slrojniekou a zase do Sokola. Naeelmkem byl bratr Jarka Taborek. Byl jsem zafazen do druistva br. Tragra. Pod te!ocvicnou byly umjvarny a bazen na koupani. Tam Jsem si zvykl ns umyvant studenou vodou a koupali isme se tam f v zime. Vzpominam na lev, kdyi se nekdo zdrahal skotit do bazenu a byl tam vhozen nedobrovolne. Byl j5em take na okrskovem eviceni ve Skv(l'ian8eh. V roce 1912 byl vsesokolsky slet v Praze a zaci nasf stamr tkoly meli zakazanou ueast. To jsem byl v Plzni druhy rok a bydleli jsme tfi sol<olow~ z teie li'idy pohromade. Tesne pfed sletem mim pfeeer! tf/dni profesor i17g. Gregor vyhlasku 0 zakazu, ale jeli jsme presto vsichni Iff. Z domova mi poslall bratnjv kroj, protoie bratr byl na vojnli v Dalmaeil. V Praze nam pfedcvieoval sam naeelnik br. Vanfeek a ja evicil v prvni lade. Pak byl nezapomenufelny pruvod rozjasanou Prahou Jdeme Vac/avskym mi mestim, prvni v lade plzeflske iupy, kdyi zahledneme na kraji chodnlku naseho tf{dniho, kterj nam cetl ten zakaz. Zllchfl jsme, ale on nas piece uvidel. Jeho bufinka vyletla do vise a zavolal na nas z plna hrdja;.nazdaaar!" To jsme obilvli a jeho pozdrav nadsene opetovali. V noci se jelo domu a rano Jsme byli yeas ve skole, plni oeekavanf, co pfijde. PMlo, Rano mne zavolal prof. Gregor do sveho kabinetu, eo isme to provedli. Vysvellil jsem mu, i e jsme jeli v noci tam a v noci zpet, vyueovan( isme nezmeskali, tak co. Povida;. Dobre jste to provedlf a Vam S(cho navrhnu statnf stipendium. Pozna Ii jsme dobreho vlastenee. Stipendium 15em doslal a umoi nilo mi dalsf studium v Bme... V Brne Jsem cvici/ v jednote Bmo I v besednfm dome. Cvicil mis br. Maretek. Po evicen/ se slo pochodem po teloevitne a zpfvali jsme sakolske narodm moravske pisnieky, jichi jsem se pfi tom hodne naucfl, Cvicen( bylo jen dvaknit tydne, tak jsem se spoluiaky ehodil jests dvakrat tydn~ do tabovfes~ a dvakral do Kralova Pole. Se Zabovleskjml jsem cvici! na vefejnem cvlceni a take v Kralove Poll pod maji u Kozaku a v fe/ocviene akademii. peni se p,ipravoval Izv. "mora v sky rok". col bylo pi'edvedeni zvykt1 a tancu Mhem roku na Morave obvyklych. Taneilo se v moravskych narodmch krajich a mojf partnerkou byla sestra JoZka Sykorova, ad roku 1917 nase zlata mama. H/avni sletovy den by/ 28. cervna, kdy by/ spachan zmjmy atentat v Sarajeve. V cele tribuny vylezl pojednou terny prapor a spustil se na pul ierde. Vsechno zlichlo, provedeny nastup zustal v pozoru. Po telefoniokem jednani s polieejnfm redite/stv/m preeviceno, pfedveden moravsky rok a dost. Nalada byla stfsnena v oeekavan i veer pf(stfch. Na sletisti jsem sa nahodou sesel se zdejs/m bratrem Bedliehem PansJsYm, kte,y rpel pasku jednoty Zamberk. UCast cvieencu byla taka va, fe my domacf "Brnaci" jsme necviciii a uvolnili jsme cvlciste hostl:m. Take provod mestem byl, ale to nebyla Praha. Tady nam Nemei hrozlli ho/emi a jednotli vec v kroji se bbl jft sam ulici. My prumyslovaci z elektrotechnfky jsme nosill v holenich kusy t8ikych kbbll1 pro pfipadnou obranu. Po ukoncenf studia jsem prisel do Brodku u Nezamyslie a zase do Sokola. Cvicil nas micelnlk br. Pilaf. Na podzim jsem byi odveden v O/omouei a za 14 dnfjsem rukoval do Budejovic. Nas/edovale fronta v Srbsku a v Karpatech, kde jsem byl S ranen. Po 18 mesfdch nemocnice jsem prisel do civilu jako 65% invalida a bylo po cvieent Zl1stal jsem jen jako elen pfispivajfcf Kdyl jsem se sel poprve po va/ce podival do besedn(ho domu v Brne na tli/ocvicnou akademii, vyhrkly mi slzy, uvlidomif jsem si, ie ui nikdy nebudu evicit. Po leteeh js8m se vratil do rodneho m sta, do Svinu. Kdyi jsem nemohl cvicit. di;fal jsem alespon adminislrativu: jednatele a pozdeji vzdelavatele. Pfipravoval jsem slet v roee 1938 i v roee I dnvejsi slety jsem vidih alespofl jako divak. Poprve po pasledn( va.ice jsem znovu oblekl slavnostnl kroj k pohfbu nasich pad/yah v revolue n(ch dnech v kvetnu 1945 a jeste nekolikrat pozdeji. Praco val jsem jeste i pfl reorganizaci jednoty a evlcil jsem se starou gardou. To nas bylo kolem dvaceti a cvicifo 58 kaid8 pondeif. Po cvlceni se slo iako v Brne ko/em te/oovicny se zp6vem. P%m pled rozchodam ohlasll cvicitel, kdo rnadnes svatek, ten se zvedl na ramena, prones/ apaksa 5/0 napivo - vet Slr/OU k Petrffkum - kde aslavenec zap/atil utratu. Na tom sa vsak u chudsieh netrvalo. Zase se pozp(valo a s10 v poradku a VC8S doml1. Vybor jednoty byl tem f cely ze stare gardy, protate poslednf dobou jina slozka femer neevieila, ponevadi tehdy preferovani fotbaliste do teloevicny nesli. Zmenou jednoty Sokol na zavodnf jednotu ONVa zvolenim now1ho vyboru z fad necvicfereh se stara garda rozpad/a. Nejaky cas jsem byl I. mistopfedsedou, pak na pfanf va/ne hromady i starostou, ale te/ocvicna zustavala tjcha, len ieny se pozdeji zase da valy do cvicenf. Po teikem onemocnt}nl v zafi 1954 jsem opustil sokolskou praei Uplne. " Zapsimo v T Svineeh mestnan/m do Klatov. Prestoie m; bylo teprve necelych 17 lei, V roce 1914 byl sokolsky slel V sobolu 8. kveiina jsme SI opet pfipomneli a lictili pamatku padlych dali m; c/enskou legitimaci a v Bme. Mimo re)oevicne vystou- v obou svelovych valkach.

15 , " knihou a kazetou. Rozdn je jen A to plati i pro videokazety, mag NAS ROZHOVOR. mezi dobrou a spatnou knihou netofonove pasky a CD desky. a dobrou a spatnou videokaze Pokud se tyka knih pro daspfva Moje prvnr vzpominky na tento na narazniku autobusu CSAD. jid a pro deli, je mou snahou i nadale sortiment lohoto druhu lite dum spadaji do detstvl, ledy do A take tam slusne pere slunce. doby, kdy se zde, v hostinci una Ale dejme slovo majileli pujcovny ratury rozsifovat. " ruzku" cepovaio pivo. Tady jsem vldeokazet a prodeici knlh Z. 8alkavisem obchode, vldfme nejenom Rozhledneme-JI se po va coby male dite, kteremu dedecek koupjl jedovale c rvenou limonadu, poprve slysela ad mal ire lenku zai'fdlt si ve Svlnech ob ale kolem sten I police s volne Kdy Iste prlsel ns mys klasfckj pult s prodavatkou, pokoju pamatnou vetu: "To nepijl chod s knlhaml? lozenymi vy-tisky knih se zi'etelne oznatenyml cenaml. Budes mit v bl'ise zabyl".tamer uz pred rokem, kdy Pak pnsla doba, kdy byla hospod a 2rusena a bylo zde zhzeno prodej a bylo mi jasne, ie obchod muze sam prohlczet, IIstoval, jsem provozoval pouze stankovy Znamena to, fe nakupujfci klenotnictv f. A protoze tudy vedla s kniham i poskytne zakaznikum prol:ltat? moje kazdodenni cesta do skoly "Samozrejme, domnivam S9 a zpet, peclive jsem kontrolovala lolii, i e zakaznik by m I by informovan pfedem 0 cene zrovna pfisun sti'fbra a zlata do nas{ 10 kality i koupechtivost (dnes fikame koupeschopnosl) mistnieh uprave knihy." l ak jako a obsahu, ci grafieke obyvatel. Ones jsou ve vykladn(eh skfinich jine poklady. mnohem kujturnej~i zpusob na konkurencl? Ocek:avate ve Svlnech MIsto jemne kovotepecke,.konkurenci mame a j e~te prace a draheho kameni jsou zde vystaveny obaly od vldeokazet, jejichz utajene perly - kazety s akcn{mi filmy, yam uvnitf v obchode zapujcf domu. Ve druhem vykladlj byly drive budlky a ni! stenna hodiny. Ones jsou tam knihy. Specialitou!ohota okna do obchadu, jak i'fkajl Anglicane, bylo vidycky rizlko, za pri prohl zeni vystaveneho zbozf skancite tou: Podle jakych kriterli nakupujete knlhy? "Jednotlive knizn( tituly sa snaiim vyblral zejmena podle toho, jak se vyv iji zajmy a prani nasieh zakaznfku. Kredem kaidaho pradavajfcfho - lady i mym, by mela byt predevsim absojutni spokojenost zakaznrka." NakupuJi se knlhy v Ceske republlce snadno? - ORION NA RUZKU kupu a kvalitn ~jm sluzby: Marne to chapat tak, fe jste stankovy prodel zrusil? "Vubec ne. Mobilni sl nek!olii poskytne sluiby v mfstech, kde ie stale knih nedostatek a je tedy one i velky zeljem." Co vy sam preferujete - vldeokazety nebo knihy? "Myslim si, ie je 10 veei momenti!tniho r02polozen r cloveka. Neni snad ani velky rozdn mezi V jednom z lof/skych 6fsel nasich listu jsme uvefejnili fotografii zruseneho knihkupectv( v Trocnovske ulici a vystovili dotaz, zda se najde odvainy knihkupec, kterj nam plipomene, 1e nejenom chlebem Ziv jest clovek. Po roce se tedy nasel, jak doklfldfl nas snimek. My navic potesene konstatujeme, ie ma ; kunkurenci - pant A. Kaucka z KomenskBho utice zatrm jeste prodava knihy doma. ale drum knihkupectvi na sebe jisle nenecha. dlouho cekat. -r- "Ne Hlavne iadane atraktivnr tituly se teiko shani. Do lake miry budete nas region zasobovat odbornou Iiteraturou? Nab{dnete I tltuly pro dew a mladez?.v soucasnos1i S8 snaifm svym sortimentem obsahnout nejsirsi vrstvy ctenaru. Proto je u nas maly vyb~r odbornych knih. Tenlo nedostatek se vsak snairm kompenzovat dovozem knih na objednavku zakazn ika ocekavame." Existuje spoluprace mezi vasim obchodem a mestskou knihovnou? "Ano, knihovne pravidelne dodavame nove tituly" Mohl byste, I pres kratkou dobu provozu, seslavlt pro ctenare LlstO zebricek nejprodavanejs!ch knih a kazet?.kni hy: Irilogie V. Javoricke (Zrada Na dne. Katerinov, Na nuz) a roman Dicka Francise - Drahy cas. Z detske Jlteratury napr. Detske encyklopedie. Videokazety: Posledn( skaut. Zakladni instinkt, Ouch. Pollcajt ve Skolce..." Prol: se obchod a poj Covna JmenuJe Orion? "V USA existuje I1rma Orion, kteri! se zabyva distrlbucf fil mu ame(icke produkee. Ntim se ten nazev zalfbil a krome loho Je Orion symbo lem miru, de mokracie a porozumeni. " Co byste rad vzkazal Svlnenskjm? "Srdecne vas v~ec h n y zvu l1a diskoteky, ktere bude nase firma poradat jiz od cervna u Velkeho rybnika." No vida, pak ze vyvoj neprobfha ve spirale. Vzpaminate na to varovani v uvodnrm cltinku? neba se v hitech M. Jacksona mrstni zaby zhlednou a Madonnu dokonce.pi'ekvaj<nou". Pfijc:fte posedat! M. Polakova Kozellti ggigii~e,;e, selllarsftrig brgslltirsftri Od otevfeno: F. Slipka Po - Pa h, h Trocnovska 75 So h Nab(zime: luxusnl kotene zboz(, drobne doplflky, batohy, pasky, skolnl aktov1cy, pensjy al.

16 Jara Cimrman v Trhovych Svinech predstaveni bylo divadlo pfijalo (ztistane jen kratce, neb je svetobezm"kem) Vyslovi-Ii nekdo jmeno Zdenek Sverak a Ladislav Smoljak, mnohym z nas se vybavi uspesne ceske filmove komedie, ve kterych sami ucinkovali nebo se podneli na jejich!voroe scenarem nebo reiii. Za zminku stoji filmy podle scenare Z, Sveraka - Vesnicko ma stredlskova, Obecna skola, ktare byly nom inovany na Oscara nebo filmy pod reiijnim vedenim L. Smoljaka - Jaehyme, hodho do slroje, Vrchn f prchni, Cimrman le Zief, spier, Rozpusteny a vypusteny, Nejisla sez6na. Posfednr tii jmenovane fil my maj( neco spolecneho - a to jmeno Jara Cimrman, ktere je se zmiilovanou dvojici uzce spjato. Tim se dostavame k hlavnfmu tema!u naseho clanku. Jak ui jsle si mohli precis! na plakatech, predvede v patek 25. ~ervna v hodln Olvadlo Jary Clmrmana v kulturnfm dome v Trhovych Svinech hru autoru Cimrrnana, Sveraka, Sm o lja ~a VYSETRovANf ZTRA TV TRiON! KNIHY. Soucasti pfedstavenr je take pi'ednaska o dne nejvetsiho ceskeho genia a vseumela Jary Cimrmana. Protoie loto divadlo v nasem meste ucinkuje poprve, radi bychom Vas s nim blfie seznamili. Jara Cimrman se zrodll v den, kdy byl objeven. Dokud a nem nikdo nevadel, neexistoval. Dnes jeho jmeno rozezn! alespori v CeeMch tu chudsi, tu bohats! hru predstav a pocltu, coi zpusobuje, ie nektel'i povaiuj( otazku, jak ke svemu jmenu prlsel, malem za nejvzrusivejsi tajemstvi. S napadem zaloiit Divad!o Jary Cimrmana prisel Jilf Sebanek (znamy z filmu M. Formana Chodec opet no cestach Mnoz( z vas - zejmena tech, co p7ed 25 rety cetli Mlady svet - si ho jiste pamalujl "Slapu 10 tisrc kilometru podvecern( relaci pro Mlady svet," ffkilvar tehdy. Za 15 dnf prosel pesky z Cierne nad Tisou az do Ase. Byl velmi populamr, cof na drum strane vyvolavalo zavistive a zlobne rea~c e - napr. usek pesi turi stiky UOT CSTV mu vycftal, ie nema.pracovni pomer" a ie si jen tak chod!, zatimco vetsine lid( zbyva pro "zajmovou cinnost" jen dovolena atp. To se psal ovsem rok doba relativnf svobody. Uz jste uhadh jmeno onoho chodce? Ano, spravne: Juraj Puci. Ones uz je slava d{ivno za nim a na krku ma soom kfliku. Presto chodi znovu kfliem krazem po republice a poznava soucasnost nasich mest a mestecek. M to zni fantast icky, je to tak. T entokrat je chodcem Ceskeho rozhlasu a radia Regina, kam kaidy vecer telefonuje sve - Lasky jedne plavovlasky, Hoff, ma panenko a ze serialu 0 rodine Homolkovych) dne , na ktery svolal Milone Cepelku, Ladislava Smoljaka a Zdenka Sveraka k zakladajici schuzi no veho divadla; timto dnem se zacina systematicky pracovat na fenomenu Cimrman. Uvedeni zakladajioi clenove pfedsloupili v praiske Malostranske besede pi'ed pozvane divaky, aby sirili cimrmanovskou myslenku jevistnfmi IM RMAN / SM O UAK VYSETROVANI ZTRATY TRION! KNIHY dojmy z mfst, ktera navstfvil. Ten, kdo 28. kvetna poslou chal napr. v rozhlase po drate Aktualne t'inohra zjiinfch Cech, asi s pfekvapenim zjistil, ie Juraj Puci mluv( - z Trhovych Svinu! "Zacal jsem svou novou cestu 15. dubna a zatrm jsem Nils chodec } J JURAJ PUC I,--~1~ prosel stfednf Cechy. Tedjsou na fade Cechy jiinf, a pak postupne vsechny kraje. Skoncit chci na jii n( Morave a pote, jestliie to okolnosti dovoli; bych chtel pokracovat na 510 vensko, odkud poch8.zrm. V Trhovych 5vinech j5em byl ui v roce 1968, ale nevyhledaval jsem iadne funkcionafe mesta. Ones jsem byl u vaseho starosty. Po osmasede5atem me nap;;klad kritizovali, ie jsem podlamoval obranyschopnost vlasti - vyjadfil jsem se to/ii tefldy, ie by se draty na hranic(ch mohly zrusit. I Hachu mi vycetli. Po roce 1968 jsem se i ivil jako turis ticky pruvodce, cot bylo me slest( a jejich smula, protoie kdyi js8m podepsal Chartu, nemeli me odkud vyhodit, "shrnul pan Juraj Puci sve iivotni osudy pri nasem nahodnem setkiin f. Nocnf azyl mu poskytli mistn( sportovci ve sportovni hale a druhy den pokracoval ve sve obdivuhodne ceste - zejmena vzhledem k jeho veku - smerem na H ebon. Sfastnou cestu, pane Puci. F. Slfpka proslfedky. Na zaklade tohoto do svazku Statniho divadelnfho studia a pod jeho hlaviekou zahajilo pak pravidelny pro voz. Po prem ierovem pfedstavenf hry Akt v uprave Zdeiika Sveraka nasledovaly dalsi hry jako Vysetlovanf ztraty trfdnf knihy (1967), Hospoda Na mylince (1969), Vraida v salonnim coupe (1970), Nemy Bobes (1971). Cimrman v fisi hudby (1973), Dlouhy, Si. roky a Knltkozraky (1974), Posel z Liptakova (1977), Lijavec (1 982) a Dobytf Severn fho polu (1985). Dnesn! ansambl divadla si podrzel charakter, s jakjlm pred vfce nei dva.ceti lety vznikj. Je v'( hradne pansky a vsiehnl herei - neherei vykon{ivaji sva obeanski'! povolani (vjitvarnik, dingenl, muzejnf pracovn ik, delnlk. filmovy rei iser, fi lmovy scenarista... ) Vetsina divadelnfch predstavenl byva beznadejne vyprodana. V pfesvedceni, ze se jedna o kvali tnf zabavu, plnou sverazneho humoru, pozvali jsme Divadlo J. Cimrmana do naseho mesta. Nenechte si ujft tuto prileiitost a zajistete si yeas vstupenky. Pfejeme Vam pi' ~emno u zabavu a tmime se na Vasi navstevu. F. Herbst, MeKS T. Sviny Leleeka amalerska asdeiael CS Veleiin Ve dnech kvetna se uskutecnil na lemu KramoJ{n u Jflovic prvni let ultralehkych letade/. Chtel bych touto cestou podekovat Svazu technickych sportu zastoupenych panem SI(pkou, firme Hohenberger Jan opravy elektrospotfebicu a firme bazar U potoka pan( Ortove Alene, kteft tento slet sponzorovali. Ones, kdy je moino tuto akci )ii hodnotit, Ize konstatovat, ie ai na mens! problemy 5 pocas(m se slet maximalne vydafil. Chtel bych t(mto zaloi it no Vou tradici v tomto krasm m sportu v nasr oblasti a veffm, ie i v pf{stfch roen{crch nam vyse jmenovan( sponzofi zachovajf svou pf(zefj, Za klub LAA Veles(n jeste jednou dekuje Frant. StraskY, p;edseda klubu

17 KI - lipv na prazdninv Na zaeatek prazdnin opakujeme uspesny eesky film navrieny na Oseara v roee '91 O B E CNA SKOlA patek 2.l:ervence ve hodin Scenai' k Obeene ~ k ole napsal Z. Sverak jako autobiografickou vzpominku na detstvi, prodchnutou usmevavosti, moudrosti, smyslem pro lidske slabosti : vytvoril take jednu z hlavnich roli, postavu sveho tatinka pi'ed 45 lety. PREMIERA americke kriminalni komedie DOLBY STEREO S LiDILOVE J?QndbIl5., utery 6. ~rvence ve hodin Usmevny kriminatnf pi'lbeh 0 tymu pocitaeovych expertu, ktere dohromady svedta jejich pochybena mi nulost. Film ma hv8zdne herecke obsazenf v eele s Robertem Redfordem, Sidney Bitierem, ktery se po deseti letech opet vn!til na filmova platna a Benem Kingsleyern, proslavenym jako GandhI. NapfnavY prfbeh je podbarven skladbami velikanu klasicke hudby i sou (3asnyeh svetovyeh di.ezmenu. Cesky barevny dob rodruiny film DOLBY STEREO ZAHADA HLAVOL A MU ctvrtek 15., patek 16. cervence ve hodln Jii nekolik generacf se nechava vtahnout do sveta spravnych kluku Jaroslava Foglara. Comics, sesitove 1kniinf vydani oslovuj( nejen kluky bez rozdflu veku uz od roku Nenf proto divu, i e vznikl fllmovy pi'epis nejuspesnejsf "foglarovky". Americka barevna satiricka komedie DOLBY STEREO HRDINA PROTI SVE VUlt sobota 17., nedele 18. cervence ve hod In V komed ii se satirickymi prvky (u nas dosud pomerne neznameho) reiisera Stephana Frearse hraje popularn f Dustin Hoffman dalsf postavu outsidera, bojujfcfho 0 existenci v dzungli velkomesta. Vyi'eeny podvodnfeek Bernie LaPlante si svuj iivot zbabral sam a ted mu hrozf vezenf. Temei' proti sve vuli se v~ak stane zachrancem pasazeru z havarovaneho letadla. prrpadu se ujme sanzacech!iva televize a oslavuje hrdinu - samozi'ejme nepraveho. Nemecky barevny valeeny film P ONORKA patek 23.l:ervence ve hodln Valecny snfmek Wolfganga Petersona (znameho tvurce Nekoneeneho prlbahu) z roku 1981 byl ve sve dobe nejdrazsfm a n eju spe~najsfm nemeckym filmovym projektem. Dej se odehrava v roce 1941 a soustred'uje se do klaustrofobnich prostor podmoi'skeho plavidla. Realisticky zachycuje tvrde podmfnky, v nichz rnuii museli ift dlouhe dny, i peklo, jez zaifvali prr nepi'atelskem utoku. BritskY barevny iivotopisny film CHAPLIN pond61( 26. cervence ve hodln Filmova. podoba zivota slavneho komika Charlieho Chaplina. Cesky cern oblly t6novany film KRVAVV ROMAN utery 17. srpna ve hodln Filmova adaptace slavneho Vachalova roman u. Film je nejenom parodif "krvaveho romanu", poklesle brakove literatury minuleha stoletf, ale zarovei'l j pruvodcem dejinami kinematografie, jejfmui stemu vyroei je venovan. Barevny koprodukcnf film Italie, Francie, SRN - spagheti western v ceskem znenf ME JMENO J E NIKDO nedele 22., pondell 23. srpna va hodln Westemova komedie 5 Terencem Hi llem a Henry Fondou. Cesky barevny fil m JEDNA KOCKA Z A DRUHOU ctvrtek 26., patek 27. srpna ve hodln Filmova podoba zname divadelnf hry "Dum na nebeslch" s Jifinou B 0 h d a I 0 v 0 u v hlavn roli. Cesky barevny film KONEC BAsNfKU V CECHAcH sobota 28., nedele 29. srpna ve hodln Film reiisera Dusana Kleina je jii ctvrtym pokracovanim velml uspes neho triptychu basnfku. Verime, fe ctvrte pokracovanf se yam bude If bit jako pfedchozf. Upozornenl Od 20. cervna 1993 zacinajf filmova pi'edstavenf ve hodin. Od 1. cervence do 31. srpna promita kino kaidy den. v patek 23. dubna is me se v obi'adn( sfnl ceskobudejovickeho krematoria napasledy rozloul:1ii s panem Ja nem Hreno. Jan Hreno se narodil na v9chodnim Siovensku. Vystudoval Konzervatof v Kosicich a zacatkem 60. let prisel jako mlady ucltel do TrhoyYch SvlnCi, kde proill podstatnou cast sveho zlvota, bezmala tricel let. Nam(slo toho, aby 51 steioval ns mistn! male pomery, dokazal ty neyelke pomary fozsli'lt, pl'ekrocit a vybudovat tradlcl, ktera nakonee pferostla mmec nejenom mests, ale i reglonu a kra/e. Diky nemu existuje y TrhoyYch Svlneeh Kruh pratel hudby s muezitym renome, dlky n6mu jsme m~1i moinost poznat um61ce zvucnych kvalit a jmen. Do roku 1990 posobli -lan Hreno /ako redltel zdejsf LSU, potom kratce jako fedltel JIhoceske komomi fiiharmonle. V poslednich letech byl!'lidnym profesorem Konzerva- Vzpomlnka tore v Cesk9ch BudeJoyicich, kde vyucoval harmonil a db Jlny hudby. Vzpomfname na Jana Hreno s uctou. Redakce isnicky pro Domecek Pod t(mto nazvem se uskutecnil 2. kvetna 1993 v Jeremiasove sfni v Ceskych Budejovicfch beneficnf koncert, jehoi vyteiek bude venovan na provoz..00 mecku" v TrhovYch Svinech. Tato akce se mohla uspofadat dfky nekolika obetavym lidem z Diakonie CSCH a Arpidy, kten obstara/i sponzory a ucinkuj fcr Hlavnfm sponzorem cele akc~ byfa Jeremiasova sin v C. Budejovicfch, ktera poskytla zdarma sal. Jitona Lisov zaplatila dopravu a firma Seborzaplatila vstup za handicapovane deti. Nemene se na vjteiku podfleli vsichni ucinkujfcl: Omluva ktef( se vzdali sveho honorate. Z Ceskych Budejovic pfisla zazpfvat folkova skupina Nezmafi a pfsnickaf Jan Bican. Ktes(ansky folkovy zpevak Samb/el Kaleta pfijef z Trhoveho Stepanova a Petr Lutka a vokaln( skupina Klfc z Prahy. Koncert mel vefky uspech - ackofiv byla krasna jamf nedt!le, byl sal piny. A stalo to za to. Vi dyf vsichni, kteff obetovali nedelnf podvecer a pfisli poslouchat. dokazafi ui jen svou pfftomnostf, ie nejsou Ihostejm: A 0 to nam jde, nevidet jen svuj vlastnf pfsecek, ale i potfeby svych bliinfch. H. HulickoV8 Reditelstvf MeKS 5e omfouva spoluobcanum, kterf byli pi'itomni dne 27. kvetna 1993 [1a m6dn f pfehl(dce, jejfmt poi'adatelem byla agentura JOKER z Ceskych Budejovic. Pro udajny maly zajem a fin ancnf nevyhodnost agentura sve vystoupenf z ru sila - die nas neoduvodnene, protat e kai.dy podnika na sve riziko. MeKS v tomto pffpade pouze pronajfmalo sal a nezodpovfda za nesolidnf jednan i dane agentury. Presto si vsak pi'fste budeme tepe vybfrat podobne pffpadne najemce. Pi'ijmete tedy jeste jednou nasi omluvu F. Herbst, reditel MeKS

18 Na poslednfm Jednanizastupltelstva dne 13. dubna neusel nasi pozornosti material tykajfcf se minul09tf a soucasnostl "domu sluzeb", pi'edktadany starostou mesta Ing. Straskym. Co vsechno se v prubehu dvou lei kolem toholo objektu "toclio" je zfejme z nasledulfc(ho lextu J 0 kterem 51 myslrme, ie zaulme slelne 18k vas, obcany mesta, Jako zaulal nas, redakci. Proto Isme se rozhodlljel uvefejnlt lak, lak byl predlozen clenclm zastupltelstva: Pri j edn~nf dne byla mestskemu zaslupitelstvu pfedlozena zaiezitosl majetkopravnfho vyrovnani "domu sluieb", ledy preveden! pomemyeh cash budovy na Jednatlive partnery v pomeru vlozenyeh finanon ieh prostl'edku. Zastupitelst vo tehdy ro zhodlo, ze souhlas i s podpisem smlouvy, pokud Ie tolo v souladu s navrien0ni smlouvami a soul3asnyml pravn(mi pi'edpisy. Dosud vsak dluiim mestskemu zastupitelstvu podrobnou informaci o "domu sluzeb" - duvodem byla ma nepritomnost v jednani dn e Podavam ledy nynl info rmaci s tim, i e vas zasve\tf podrobne i do otazek, ktera byehom meli ro zhod nout nyni: vyuzitim prfstavby "domu sluieb" (dale jen DS). Stavebni povolen( na vyslavbu OS bylo vydano a OS staven v akei,z". po funkcejsem nastoupil Stay nejlepe dokumentuje inventura stavby provedena k : - cena stavby podia soukro rneho rozpoctu projeklu v canaeh tis. Kc - prostaveno k tis. Kc - prostaveno vobdobi leden- kvaten tis. Kc Sm!ouvy podepsane s partn ery jesle za myeh predehudco pfedpokladaly uveden( domu do provozu k z loho dos!i zfejme Vysvita, jake dna tehdy pfed nami stela. KB Cs. spoi'itelna. Cs. pojls!ovna MeU (ve skutecnosli. prfspevek 8ektroservisu) ealkem tis. KI tis. Kc 754 tis. KI tis. Kc tis. Kc Nasledny prubeh az do skon~en i dlla (spolecne - pnl~elnl castl): V prubllhu roku 1991 zlskajo mesto od okresnlho ui'adu dotaci na dostavbu OS ve v y~i 1104 tis. K/::. Prosi1edky byly z hlavnr casti pouiity na dostavbu dvornictl castf (1 00% v majetku mesta), ktere bylo polreba dovest od urclteho stavu z nasledujicich duvod lj: a) nfzka pi'fstavba (par. c ) - dokoncit pro LSU. jejil objek! v Novem msste naridil statik vyklldit b) patrova pfistavba (par. c ) - dokonclt hrubou stavbu veatna strechy, aby bylo moine alespor'l za konzervovat. Z vyf;e uvedene dotaee bylo pouzito na dvorn i pffstavby 968 tis. Kc, zbytek 136 tis. Kc tvori jediny pi'imy investieni vstup Mall do pro eelniho objektu. ZSverecne vyuctovani stavebniho dna (prucelni castl): dosahl stavebnl naklad vyse Kc. (zvyseni zpusobeno nut nosti vybudovat kanalizaci Sokolskou ulicf. slaboproudymi rozvody a pi'edevsim cenovymi '1livy). Na uhradu zvysenych nakladu vyrovnali sve vklady uzivatele lakto; "Ko 0 DC" oem "do usluzeb" Za 2 a civrt roku lady prostaveno 43% (dodnes jsem pi'esvedcen, ze KB , fyzlcka prostavenost byta jeste m e n~ i), za 1 rok se melo stihnout zbyvajieich 57 %. V teto dob~ (zac. roku 1991) nebyl l ajistsn uzivatelsky system - Elektroservis a Okrasnr podnik sluieb se rozpadly - v dusledku toho nevyjasnena dispozice domu, coi' zakon ite brzdile stavebni prece. Z rozpoctu mesta nebyla do Ie doby vynalozena jedina koruna. Va~kera platby byly hrazeny ze sdrui enych prostredku; Elektroservis tis. KI3 Fotografia tis Kc Komerl3n(banka.. _ tis Ke Cs. spoi'itelna tis. Kc Cs. pojist'ovna tis. Kc MeU Trhove Sviny tis. Kc K6 Speri!elna Kc PojiSfevna Kc Maletkopravnl vyrovnanl: Do majetkopravniho vyro vneni byla vnesena i hodnota pozem u a puvedniho objektu, ktere priznany Jako vklad mesta dje znajeckeho posudku Kc. Pozoamka: zde byla zvaiovana varianta zvyseni % podou na vlastnictvi 0,.vklad", nebo fi nancni vyrovnani prj zaehovani % podn u. Vy bran a druha varianta, mi mo jine i proto, i e die podl1u bude hrazen pro voz budovy. Na ucet m ~st a prevedeny tedy tyte plalby celkem tis. Kc Shrnutf stavby v kv6tn1,l1991 : - na dostavbu jsou lcela vycerpany sdru.z.ene prostredky - schodek v prostavi!jnosti v castee 136 tis. Kc nenl kryt rozpoctem m~sta KB Kc Sporitelna Kt PojiSfovna , , Kc celkem _ Kc Nasledny postup a rozhodnuu pri/ala v prqbeho Konstatovane skutecnosti: Celkova reprodukcnf hodnota nemovltostl (pr(reelni casu) tady - nejsou zajemci 0 dostavbu dvornieh cash (puvodne Elektroservis, cin!: Fotografia) - dotaee od okresnl'ho uradu pouze pfisl fbena bez bumfho urceni hodnota stavebniho dna Kc Mstky, eili dostavba neni finanene zajistena Poznamka: podfl Elektroservisu nakonee ureen jako podil mesta hodnota vkladu KI3 celkem Kc Rozhodnuti: 1) vycl(mit prucelnicast, uzivatelsky vyjasnenou (KB, Spoi'itelna, PO)iS fovna, byt sprtlvce, cast mesta) jako samostatnou stavbu a to vcetne oddelenf pf(slusne stavebnl pareely. 2) oba trakty dvorn{ch pfistaveb zakonzervovat 3) zpracovan propocet na dostavbu proceln rcasti - celkem odpovidajl ci cenova urovni (91) tis. K6. 4) spol3teny podily jednotlivych uzivatelu podle uiitkove ploe tl y - zde ltleslo 14,94 % 5) aktualizovany smlouvy 0 sdruieni financn ich prostfedku, kdy na Ijeet bylo poslupne prevedeno eelkem (do '92): ztoho podfl mesta %... vynos z prodeje "vkjadu"... mestem skutecne vynalai. nilklady... _ K Kc Kc Z uvedeneho vyplyva, i e podn, kte,y meslo vlastni, vyrazne pfevy ~uj e skuteene vloiene prostredky. Mime to je 100% vlastnikem obou dvom!ch traktu. Smlouvu 0 majetkovem vypoi'adan! jsem podepsal, cli posledn! smlouvy 0 sdruzenf prosredku a je v souladu se soueasnymi pravnfmi pi'edpisy, ~. Obehodnim zakon ikem.

19 RADIME INFORMUJEME RADIME Meruit.,., Pestovanf merunek je u nas jeste problematic.., tejs{ nei pestovanf broskvonf. Je to dano tfm, ze merul!ky majf velmi kratky hluboky zimnfodpocinek, pfi kterem odo la vajfai -30 C. Nejzavainejsfm pestitelsk'lm problemem je namrzfmf kvetnfch organu jarnfmi mrazy. Na rozdfl od broskvon( poskozuje kvety merunek pok/es jii na -2 DC a po odkvetu, ve stadiu "holicek" dokonce poklesem na -1 Snaha zabranit skodam jarnfmi mrazy je jii velmi stara. Zad'lmovanf prostoru nenf dostatene ucinne, nej/epe pomuie zad~srovanf, spojene jeste 5 jinou pomocnou ochranou. V C. Budejovi cfch je moino v m3kolika zahradkach videt dfev{me, nebo ocelove kon strukce na pouiitf ochranne plachty. Spolu se zadymovi1nfm ci postfi kem vodou se da snadno obdobf mrazu pfeklenout, vysledek jiste za to stoj( V poslednf dobe byly vyslechteny jii nove, odolnejsf odrudy. Odo/nost proti mrazu souvisf ina zpusobu hnojenf a dostatecnou v'lii vau vsemi zakladnfmi i ivinami. Nejcastejsf pffcinou mrazovych posko zenf brva nedostatecne vyzranf dfeva a pupenu. Mineralnf hnojiva by 56 me/a davkavat na zaklade rozboru pudy, aby vyhnojenfdosahlo hra nice dobreho zasobenf. P1i nedostatku dusfku majf stromy svetle ze lene listy, majf drobne ovoce, dflve starnou a majf male nebo iadne pfirustky. Pfehnojenf dusfkem ma za nasledek prod/ouienf vegetace, tedy nevyzrani dieva. Nedostatek fosforu se projevuje snfienfm urody, spatn'lm rustem stromu, ai jeho uhynutfm. Pfehnojenf draslfkem sni iuje pfljem vapmku, kterj je dti/eiity pro rust i pro vyvin plodu. Nejvhodnejsfm tvarem pro merul'lky je ttvrtkmen, 5 vyskou kmene kolem 1 m, s korunkou volne vedenou. Pro horsf svet.e/ne podmrnky se merunky pro pestovanf v ovocn'lch stenach nehodf. Rez merunek, jako LI ostatnfch drum ovocnych dfevin je nejduleiitejsf v prvnfch Ietech j eho i ivatq. Provcidfme jej v pfedjaff, pled rasenfm pupenu. V korunce nech8me tfi ai ctyfi postrannf vyhony jako zaklad koruny, ostatnf od stranfme na vetevnf kouiek. Duleiite je ro vnomerne rozvetvenf a jejich odklon od kmene. Vsechny v'lhony zakratfme tak, aby byly v jedne ro vine a stfednf vyhon byl asi 0 10 cm v'lse. Poslednf ocka smefujf z ko funky ven. V cervnu odstranfme konkurencnf v'lhony a vyhol7! smefu }fci dovnitf, ostatnf vetvicky nezakracujeme. V drumm a dalslch letech kratfme jen kosternf vetve asi 0 ctvrtinu, konkurencnf a dovnitf rostoucf odstranfme zcela, ostatnf opet nech8me vlastnfmu vyvinu. Korunku udri ujeme ffdkou, pravide/ne obrostlou plodonosn'lm obrostem. Rany po kaidem fezu ihned natirame tenkou vrstvou stepafskeho vosku anebo stfomovym balzamem. Mezi zavaine onemocnenf merum'jk pati'f pfedcasne hynutf casti, nebo celeho stromu - apop/exie (mrtvice). Byva nejcastejsi v nevhod nych s tanovistfch a pudach. Sarka, ktera napada i merufrky, vytvai'f na listech svetie zelene neo hranicene skvrny. Na plodech se projevuje deformacemi a na peckcich n..apadnymi svetiymi krouiky a skvrnami. P/ody nejsou poiivatelne. Sarka se pfenas( pfi vegetativnfm mnoienf, roubovanfm a msicemi. K/ejetok zpusobu}f bakterie Pseudomonas syringae a houba Len costoma cineta. J,.de 0 patogeny, ktere infiku}f rostlinu pfes fezne rany a jina poranem: Reieme tedy v termfnu, kdy nenf nebezpeef infekce, tj. na zacatku a v dobe vegetace. Kaid'lm rokem je vyslechteno mnoho nov'lch odrud, jenom pro pfehled mimo novoslechtenf uv;idfm zname odrudy. jako je Karola, Madarska, Velkopavlovicka, Veecot, Rakovskaho a Paviot. B.Zachar ac. nem duseni se moie zvysit sekrece slin do rany. Klista vytaeime proti smeru hodinovych rueicek. V zildnem pripade kliste netrhame. Po od stranan i ranku a jeji okoli opet dukladne zdezinlikujeme. Klisfata neni eime dreenim mezi nehty - riskujeme rozneseni inlekee. Parazity nejlepe spalime. Po te si dukladne umyjeme ruee. Vyznamnym krokem k prevenci klfsfoveho zanetu mozku je moinost akhvni imu nisaee ockovanfm. Rakouska lirma IMMUNO dodava na nas Irh kvalitni oekovaci latku. Ta vsak neni hrazena zdravotnf pojis t'ovnou. Lze ockovat deti od jednoho roku veku. Ockovacf akee jii pro bahly i u nas na detskam stredisku. Akce se setkala s pomerne velkym zajmem jak z rad detr, tak i dospelych. V ockovani budeme pokraeovat die vyrobcem doporucovaneho schematu. Jak se zatfm zda, letosnf rok bude na klisfata bohaty. Prisatf klfstete nelze zcela bagatelizovat, ale zavoren neni duvodem k propuknutf ro dinne paniky. Pri nejasnyeh teplotach, bolestech hlavy zvraceni ei po divnych zarudnuti okolf mista pfisati, se poracfte s lekai'em. MUDr. L. Chromcakova Na kuzi se neumira? Otazkam negativmho ueinku ultra lialoveho (UV) zareni na kuzi a sou casnym moznostem ochrany pfed ta mlto vliv~' je venovana stale vet!;i po zornost. Prestoie negativn( nasledky sluneni jsou znamy jiz dlouho, jsou posledni dobou, v souvislosti se zten covanim ochranne ozonove vrstvy, provadeny rozsahle studie souvisejici s narljstem vyskylu koznich nadoru. UV zareni, ktere predstavuje pouze 3 % celkoveho slunecniho zai'eni, je odpovedne za vetsinu sluncem vyvo lanych skod na kuii u clovaka. Jedi nym pfiznivym efektem UV zai'eni na zdravou kuzi je spdluucast pri tvorba vitaminu D3, k tomu vsak staci oslu neni mensiho okrsku kuie na nekolik minut. Vsechny ostatni reakce vedou k akutnim a chronickym skodam. Akutnim poskozenim kuie je vznik zarudnuti, tmave zabarvovani kuze a zesflen i rohove vrstvy epidermis (nejsvrchnejsf casti kuze). Chronicke zmeny, jet zpusobuje kumulativni pu soben! UV zareni, jsou degenerativni zmeny kuze, poruchy pigmentace, rozsirovani nejtencich koinich cev, v podstate tedy projevy predeasneho starn uti kuze. Tyto degenerativn i zmeny mohou vyustit ai ve zvrat zhoubneho charakteru. Prestoze tyto chronicke zmeny jsou patrny na kuii ai po mnoha letech, zacina kumulace davky a tim negativni nasledky puso beni UV zareni na kuii ui v detstvi. Vyznam klimat jako rezervoaru a prenaseee infekcnich nemoci je K chronickemu poskozeni vedou znam pomerne dlouho. Nase okoli spada do oblas s vyssim vyskytem i podprahove davky zareni, pri nichi techto parazitu a soueasne s vyssim procentem vyskytu kl isfat prena nedochazi k akutnimu poskozeni sejicich choroboplodne zarodky. KliMata se vyskytuji zejmena na su kuie. Za tyto nasledky je v UV slunecnim chych mistech do 1 metru nad zemi - neskaeou tedy na cloveka ze stromu. Neni tez prokazano, ze by se vyskytovaly ve vyssi nadmorske spektru odpovedne sti'ednevlnne UVB zafeni ( nm) i dlou vysce nei 800 metru nad morem. Prakticky vyznam a riziko pro eloveka znamenaji klisfovy zanet hovlnne UVA ( nm), zatimco mozku a Lymeska boreliosa, kde klimata majl klicove postaveni v si kratkovlnne UVC zareni je liltrovano ren i techto nakaz. U obou nemod byva postiien centralni nervovy sys ozonovou vrstvou atmoslery. UVA tem, pri boreliose navic i kuze, srdce a klouby. K nakaze dochilzf prisa a UVB se lisi svou energii, hloubkou tim. inlikovaneho klistete, ktere do ranky zanese puvodce onemocnan i. pruniku do kuze a podkozi a tim loto U boreliosy dochilzf k vylucovani puvodcu stolid klistete, ktera se pri biologickym pusobenfm na bunecne Vlastni ochrana je nesetrnem odstranovani muze zan est do poranene kuie. Jsou po struktury. psany tez epidemie pri pouilti nezpracovaneho mleka inlikovanych zprostfedkovana reparativnimi po chody bunek. Tato je dana geneticky zvira!. Z uvedeneho vyplyva nutnost spravne techniky pri odstranovani pri a u nasi populace je nedostatecna. sateho klistete. Doporueuje se okoli rany zdezinlikovat, kliste, vzlaste Z toho vyplyva nutnost pouiivani neni-li jesta nasate, zbyteene nazakapavat oleji, protoie pri nasled- zevnich ochrannych prostredku s UV Klistata tale aktualni filtry, ktere absorbuji podle sveho slo ieni cast UVB resp. UVA spektra, pri cemz dochazi k jejich lotochemicke konverzi. Z nejcasteji pouzivanych jsou to v UVB oblasti estery kyseliny skoricove, benzimidazoly, benzole nony. Jako UVA liltry jsou pouzivany dibenzpylmetan a chinolinove deri vaty. Ucinnost a tim kvalita ochran neho prostredku je oznacovana jako ochranny laktor. V soueasne dobe jsou tylo UV ochranne prostredky koncipovany tak, ze ty kvalitnejsf a tu dii i draisi, filtruji UV zareni jak v UVB tak v UVA spektru. Z dermatologickeho hlediska jsou dostacujicf prosti'edky s ochrannym laktorem 12-15, a to nejen v nasich zemepisnych sfi'kach, ale i napfiklad ve Stredomorf. Predpokladem dosta teene ochrany je vsak jejich spravne a ucelne pouzitl. Kremy s UV filtry by chom meli nanaset zhruba 20 minut pred slunen im, aby bylo zajisteno do statecne pron iknuti prosti'edku do kuze. Z hlediska pusobeni a prostupu ucinnych latek do kuze je vhodnejsi pouzit emulze nebo kremy, nez oleje a vodne roztoky. Nejmene 1x za 2 ho diny nebo po kaide koupeli a silnej Sim zapocen i je nutno opet pfipravek na kuzi nanest. U malych dati se pak doporucuje pouzivat vseobecna prostfedky s vyssim ochrannym fakto rem, volit vhodne obleceni a vyvaro vat se pobytu na slunci mezi 11. a 15. hodinou. Adekvatni a dusledna ochrana kuze pred ucinky UV zareni ui od detstvi tak vede k omezeni predcasneho starnutl koie a v9razne sniiuje riziko vzniku zhoubnych koz nich nadoro. Opalena kuie neni znamkou zdravi, jak se di'ive tradovalo, je pouze reakci kule na UV zareni a v podstata predstavujs jeji poskozeni. Siuncem zpusobene skody se na kuii seitaji a nasledky se mohou projevit ve velkem casovem odstupu, pricemz zvlaste nebezp~cne je sluneni v prvnich dvacetl letech iivota, jak o tom svedci vyzkumy dermatologu z celeho svata. (podle materialu MUDr. J. Fuitove) -Ch

20 ~bon a HODNm, co JE A OEM, 7 NAROZENI Miluse Krcmarova Jaroslav Jindra Kristjna KutisoV3 David Hoffelner Jii'i Tomasek Pelr SUlista Matej Brozka Iveta Cadov , Trh. Sviny , Trh. Sviny , Hradek , Trh. Sviny , Trh. Sviny , Trh. Sviny , Trh. Sviny , Rejta 956 OSMDESATE narozeniny oslav! 4. srpna pan ROMAN ZIKES z Trh. Svinu, Namestl 29 DEVADESATE narozeniny oslav! 20. srpna pan! RUZENA KOUBOvA z Chvalkova 41 CHeIT., AaV SE a vas VEDELO? ~a:pausajni popj~tek 20 Kc. otisk~eme vase I. If11enojobor podnlkatelske ctnnostt a adresu. Nevahejte!,yas~hsJuieb, muz~ vyuiitpouze ten ~ kdo. ".' o vas vii VYUZ... REKLAMy V NAtEM LI9TE.Plosna inzerce v ramecku - 6 Kc za1 cm 2 1) na lotografii je nevsedne maskovana budova noveho.. za 1 radek textu - 10 KG nocnfho podniku Palace Roya/ T. Sviny City; za cefostrankovy jnz~rat Kc Nezapomente. ie dobra reklama jepredpokladem uspesneho podnikanif 2) obrazek je umnou lotomontaif cfnske pagody a ceske architektury konce 20. sto/etf; 3) nova budova gymnazia Trh. Sviny., '<jullajeq u<ju!ajallz tpfju -!"OU 4:J!?eu II Jfq a?f)wau t'! of' '1', "e){ojeq 04Jul!leloJjsod"., I., '..' ;\.~..,.(... 'I.. l' ',',... ":'" J">fSa)?04!! JsoII)fs ojuaj a? 'wjj peu J U~lIoJ!lod a?eu J/u!aJ8I1z eqajl fll?8! a! <jjsjw en '!lioj>(al!4:jje nw?w1}uzau! Wf)jfJuaJ9 wflewj?" awa!n/njej9 "S wa/sj)? pod ejaj>(n a! P<Jllodpo fjullfjjds :Jua$ill;! TRHOVOSVINENSKE LlSTY Zpravodaj ob6anu mesta Trhovych Svinu a okol! Vydava Mestsky urad v Trhovych Svinech Predseda redak6ni rady Frantisek Slrpka Odpovedna redaklorka Mgr. Marie DuskoV3 Naklad 600 vytisku 'Joe-uftl' OS"" I<DRUN. fhlji!l R.EVOL.UCE roi(rp.' "l-~srt-!(1)fu! Tisknou Jiho6eske liskarny, a. s. VLADMIR IIENCtI Ceske Budejovice Cena lohoto vytisku 5 K6