Financování nevládních neziskových organizací

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra bankkovnictví a pojišťovnictví Financování nevládních neziskových organizací Bakalářská práce Zdeňka Terezie Špringlová, DiS. Duben 2012

2 Bankovní institut vysoká škola Praha Bankovní management Financování nevládních neziskových organizací Rozbor financování Farní charity Litoměřice Bakalářská práce Autor: Zdeňka Terezie Špringlová, DiS. Bankovní management Vedoucí práce: Ing. Pavel Pešek, CSc. Praha duben

3 Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen/a se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací... V Litoměřicích dne Zdeňka Terezie Špringlová, DiS. 2

4 Anotace Tématem práce je rozbor financování Farní charity Litoměřice. Vzhledem k faktu, ţe se jedná o neziskovou organizaci, je v první části popsána obecná charakteristika neziskových organizací. V další části je rozbor jednotlivých výnosů a dotací organizace v letech 2009 aţ 2011, včetně projektů, které pomáhají plnit cíle organizace. V závěru je nástin projektů a srovnání financování v uvedených letech s přislíbenými dotacemi pro rok Klíčová slova: Dotace, charita, financování, projekt, cílová skupina Annotation ThecentralthemeistheanalysisoffinancialLitomericeparishcharities. Due to thefactthatthisis a non-profit organization, isthefirst part describesthegeneralcharacteristicsofnonprofitorganizations. Thenextsectionistheanalysisofindividualincome and grantstheorganizationbetween 2009 and 2011, includingprojectsthathelpmeettheobjectivesoftheorganization. In conclusion, anoutlineofprojects and funding in comparisonwiththoseyearswerepromisedsubsidiesfor Keywords: Subsidy, charity, fundraising, targetgroup 3

5 OBSAH: ÚVOD: ZVOLENÉ METODY ZPRACOVÁNÍ: NEVLÁDNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE LEGISLATIVA Nevládní neziskové organizace Vymezení nevládních neziskových organizací Nadnárodní nevládní organizace podle Lisabonské smlouvy FINANCOVÁNÍ NEVLÁDNÍCH ORGANIZACÍ Vliv Zákona 108/2006 Sb. na financování neziskových organizací FARNÍ CHARITA LITOMĚŘICE Profil Farní charity Litoměřice Registrované služby FCH Litoměřice FINANCOVÁNÍ FARNÍ CHARITY LITOMĚŘICE V LETECH Souhrn neinvestičních dotací a ostatních výnosů ZÁVĚR:

6 Úvod: Cílem této práce je ukázat na rozboru financování organizace Farní charita Litoměřice principy financování neziskových organizací. V teoretické části jsem blíţe přiblíţila obecné principy neziskových organizací a jejich ukotvení v legislativě České republiky a Evropské unie. I zde jsem se zabývala spíše rozborem charitních organizací, které mají specifickou strukturu v rámci celosvětové Charitas International. Praktická část je uvedena seznámením s Farní charitou Litoměřice, jejími cíli a strukturou registrovaných sluţeb. Následuje samotný rozbor výnosů Farní charity Litoměřice v letech 2009 aţ 2011 pomocí grafů. Zde jsou také rozebrány jednotlivé projekty organizace. V jednotlivých částech jsem se snaţila poukázat na důleţitost projektů, které pomáhají spolufinancovat plnění cílů neziskových organizací a také poměr mezi výnosy organizace a neinvestičními dotacemi získanými ze státního rozpočtu. 5

7 Zvolené metody zpracování: Zvolila jsem metodu souhrnného přehledu jednotlivých poloţek financování Farní charity Litoměřice podle subjektu, který poskytuje dotace a dále podle rozloţení dotací na jednotlivá střediska organizace. V rámci jednotlivých let jsem dále rozpracovala projekty, které organizace uskutečnila v daném období. U jednotlivých projektů jsou představeny cíle a důvody jejich zpracování. 6

8 1. Nevládní neziskové organizace legislativa 1.1 Nevládní neziskové organizace Nevládní neziskové organizace jsou organizace nezřizované státem a na státě nezávislé. Jejich určením je obecně prospěšná činnost, nebo činnost nezisková pro soukromý prospěch. Světová banka povaţuje za nevládní neziskové organizace výzkumná nevládní pracoviště a univerzity na státu nezávislé. Také jsou to organizace, jejichţ aktivity zmírňují utrpení, podporují zájmy chudých, chrání životní prostředí, poskytují základní sociální služby, nebo vedou k rozvoji komunit. 1 V České republice není pro nestátní neziskové organizace právní termín, ani právní norma. Zpravidla jsou to organizace ukotvené v různých zákonech. Neziskové organizace také vyuţívají článku 20 Listiny základních práv a svobod, která byla vyhlášena usnesením předsednictva České národní rady pod číslem 2/1993 Sb. Jde o právo sdruţovat se ve spolcích, společnostech a sdruţeních. Zde jsou nejzákladnější zákony pro neziskové organizace: Občanská sdruţení zákon 83/1990 Sb. Obecně prospěšné společnosti zákon 248/1995 Sb. Nadace a nadační fondy zákon 227/1997 Sb. Registrovaná církev, náboţenská skupina, nebo jimi zřízená církevní právnická osoba zákon 3/2002 Sb. Územní samosprávní celky, které zřizují příspěvkové organizace 1 7

9 Patří sem neziskové zdravotnické organizace, školské právnické osoby, veřejnoprávní organizace Nejznámějšími nevládními neziskovými organizacemi v České republice jsou: Organizace zabývající se lidskými právy Amnestyinternational, Liga lidských práv Ekologické organizace Hnutí Duha, Děti Země, Greenpeace Organizace starající se o potřebné Charita ČR, sdruţení Klokánek 1.2 Vymezení nevládních neziskových organizací Podle Salamona a Anheiera 2 jsou nevládní neziskové organizace rozděleny podle pěti základních vlastností. Soukromé Nejsou řízeny státní správou. Nemají tedy velkou státní podporu a v jejím čele nesmí být státní úředníci. Znamená to tedy, ţe je tyto organizace jsou v podstatě soukromým subjektem. Neziskové Tyto organizace sice mohou tvořit zisk z vlastní činnosti, ale nesmí ho pouţít jinak, neţ k financování cílů organizace. Je zde tedy jasně deklarováno, ţe není moţné zisk přerozdělit mezi vedení organizace, nebo její vlastníky. Institucionalizované 2 L.M.Salamon a kol., Nástup neziskového sektoru, AGNES, Praha

10 Mají jasně definovanou organizační strukturu. Nezáleţí zde na tom, zda jde o organizaci registrovanou právně nebo formálně. Samosprávní a nezávislé Tyto organizace nejsou zvenčí nijak organizovány a koordinovány. Zpravidla mají vlastní kontrolní systém a organizují pouze samy sebe. Kontrola zde probíhá vnitřními audity. Dobrovolné Tyto organizace sdruţují zpravidla dobrovolníky a jejich finančními prostředky jsou dary. I ony mohou samozřejmě vytvářet jistý zisk, ale musí ho opět vrátit zpět do organizace. Správní rada a vedení je zpravidla čestnou účastí v těchto organizacích. Hybridní organizace Organizace, jejichţ vedení a principy se řídí tzv. sociální ekonomikou. Znamená to tedy, ţe je zde propojen princip trţní ekonomiky s principem neziskových organizací. Jde tedy především o financování vlastních projektů, které splňují podmínky neziskových a veřejně prospěšných organizací. Se zařazením těchto organizací mezi neziskové nestátní organizace Salomon ovšem nesouhlasí. Osobně se ale domnívám, ţe bude stále více přibývat firem, které budou tuto hybridní ekonomiku vyuţívat. 1.3 Nadnárodní nevládní organizace podle Lisabonské smlouvy V rámci kapitoly o nadnárodních nevládních organizacích je třeba zmínit především Lisabonskou smlouvu. Základní deklarací je kapitola třetí o humanitární pomoci Evropské unie. Evropská unie deklaruje ve svém ustanovení několik základních bodů týkajících se pomoci okolním státům. Je to potřeba humanitární pomoci, podpory silného partnera, uznání nároků vyplývajících ze smluv, cílů a standardů Evropské unie. 9

11 V celé šíři obecných ustanovení a etiky Evropské unie je spojnice, kterou je deklarace práv a ochrany dětí, pomoci potřebnému a navázání na jednotlivé humanitární sloţky OSN. Podle článku 188j Lisabonské smlouvy jsou činnosti v oblasti humanitární pomoci prováděny podle zásad a cílů vnější činnosti Unie. Jsou určeny pro pomoc a podporu třetích zemí člověkem, nebo přírodními katastrofami. Prvotním je zajištění humanitárních potřeb vyplývajících z různých situací. Podle tohoto článku by se měla činnost Unie a států posilovat a doplňovat. Dovolím si citovat článek 188j, odstavec 2 3 Činnosti humanitární pomoci jsou prováděny v souladu se zásadami mezinárodního práva a v souladu se zásadami nestrannosti, neutrality a nepřípustnosti diskriminace. Na základě tohoto odstavce a odstavce 5 se má po řádném legislativním postupu zřídit Evropský dobrovolnický sbor humanitární pomoci. Tento postup byl zahájen v listopadu Citace ze serveru 4 Dobrovolnický sbor humanitární pomoci umožní Evropanům jednak vyjádřit svůj závazek k solidaritě, a jednak spolupracovat jako občané EU. Tím, že pomůžeme lidem postiženým katastrofami, budeme mít příležitost přispět k soudržnější evropské společnosti, uvedla KristalinaGeorgievová, komisařka pro mezinárodní spolupráci, humanitární pomoc a řešení krizí. V průběhu první poloviny roku 2011 by měl být tento sbor zřízen a měl by začít pracovat na svých projektech. Nevylučuje to ale práci a aktivity ostatních subjektů zajišťujících humanitární pomoc. V současné době má Evropská unie čtyři základní formy humanitární pomoci ve světě. Jsou to ECHO, spojení s OSN, Pomocná ruka a ukončování pomoci. Všechny tyto formy mají 3 Lisabonská smlouva, kapitola

12 ukotvení nejen v Lisabonské smlouvě, ale především v předchozích ujednáních o humanitární pomoci. Tyto dokumenty a jakási centralizace této pomoci ale neznamená, ţe jednotlivé státy nemohou samostatně pomáhat finančně, ekonomicky či humanitárně. Jde jen o to, aby byly respektovány platné a schválené výnosy Evropského parlamentu v otázkách embarga atp. ECHO je zkratka Evropské komise pro humanitární pomoc. V jejím čele je generální ředitelství, které je pověřeno koordinací a organizací humanitární pomoci EU. Díky operativnímu přístupu a vysokému ročnímu rozpočtu je tato komise schopna velice rychle, profesionálně a kvalitně jednat v situacích katastrof, teroristických útoků atd. ECHO financuje odborníky potřebné v zemích zmítaných válečnými konflikty (např. specializované jednotky hledající a zneškodňující nevybuchlé bomby), ale také lékaře a specialisty při přírodních katastrofách. Tím, ţe je připravena na okamţitou pomoc, je samozřejmá síť logistických odborníků a skladové zásoby stanů, pité vody, jídla a léků. V tom jí velice napomáhá propracovaný integrovaný systém pomoci ve všech státech Evropské unie. Aby mohla Organizace spojených národů spolu s Evropskou unií pokrýt všechna území, která potřebují pomoc musí samozřejmě spolupracovat s ostatními mezinárodními organizacemi. Mezi nejdůleţitější partnery patří organizace Lékaři bez hranic, Mezinárodní červený kříţ, Charitas Universal a jiné nevládní organizace, které se zabývají humanitární pomocí. Nevládní organizace jsou velmi potřebné v zemích, kde není povolen přístup sloţkám Červeného kříţe a Organizace spojených národů. Velice častým spojence jsou také územní pobočky Charity a občanská sdruţení jednotlivých zemí. Tam, kde jsou tato uskupení nepovolena, je jejich práce evidována zpravidla pod hlavičkou známých organizací. Další velkou pomoc nabízí Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, nebo specializované sloţky OSN, např. Světová potravinová banka a Úřad pro koordinaci humanitární pomoci. Problém organizací OSN je ale v tom, ţe v některých zemích na jejich pracovníky útočí ozbrojené sloţky ve snaze tuto pomoc eliminovat. Podobně se tomu stalo v Barmě nebo v Palestině. 11

13 Nezbytnou pomoc přináší také specializovaná vojska v rámci NATO a velké firmy nabízející především finanční a materiálovou pomoc. Rychlostí a flexibilitou se vyznačuje odvětví humanitární pomoci Evropské unie, které nazýváme Pomocná ruka. Principem je okamţitá a efektivní pomoc v první linii přírodních katastrof, válečných konfliktů atp. Jde především o přímý a rychlý přísun potravin, léků a základních potřeb, jakými jsou pokrývky, rychlá a přenosná přístřeší, rekonstrukce a stabilizace staveb. Samozřejmě pomáhá nejen v okamţiku katastrofy, ale i v době, kdy je situace stabilizována, ale na území ještě není obnovena produkce vlastních potravin. Další součástí je pomoc uprchlíkům a jejich rodinám. Nejen ekonomická, zajištění ubytování a základních potřeb, ale především poradenská při snaze usadit se v nové zemi. Tato pomoc ale trvá maximálně rok, zpravidla však méně. O tuto pomoc naposledy poţádalo Japonsko po katastrofickém zemětřesení. Evropská unie samozřejmě pomoc poskytla, ale bude dbát, jiţ z principu okamţité pomoci, aby tato pomoc nebyla dlouhodobou intervencí. Je důleţité, aby na okamţitou pomoc ze strany Evropské unie a jejích partnerů, navazovala dlouhodobá pomoc vedoucí k rozvoji regionu. Proto musí partneři zajišťující následné projekty doloţit plán. Díky tomu pak není okamţitá pomoc jen jakousi záplatou, ale opravdovým startem pro celý region. Mezi partnery s dlouhodobou pomocí patří mírové sloţky NATO a OSN, Charitas Universal i místní organizace Červeného kříţe. Co se týče budování infrastruktury jsou zapojené především nadnárodní firmy a jejich finanční a odborný potenciál. Evropská unie zůstává i u této následné pomoci jakýmsi koordinátorem, který spolu s partnery zaštiťuje projekty humanitární pomoci. V současné době můţeme vidět reálnou činnost těchto sloţek v Africe, Barmě, Kongu nebo Liberii. 12

14 V těchto regionech např. probíhá výuka místních sloţek Policie. Učiteli jsou profesionální policisté a vojáci ze spřátelených zemí. V současné době je zde v této pozici na dvě stě českých policistů a vojáků. V centrální Africe operují sloţky organizace Lékaři bez hranic a místního Červeného kříţe. Díky tomu zde probíhá očkování, základní lékařská pomoc a výuka základních návyků, jeţ pomáhají k prevenci chorob typu HIV AIDS. 13

15 2. Financování nevládních organizací Charakter financování nestátních neziskových organizací má vícezdrojový charakter. Dělíme je na následující skupiny : Veřejné zdroje Veřejné zakázky Smlouvy o poskytování sluţeb Dotace Nahodilé veřejné zdroje o Sem patří např. Nadační investiční fond Zdroje na základě zákona o Tady jsou zpravidla církevní organizace, politické strany a veřejné i soukromé školy Dárcovství Firemní Dary jednotlivců a skupin Vlastní příjmy Příjmy z vlastní činnosti Členské příspěvky Řadíme sem také daňové úlevy pro neziskové organizace, které vychází z Daňového zákona Procentuálně největší poloţku zdroje financování neziskových organizací tvoří veřejné zdroje. 14

16 financování neziskových organizací veřejné zdroje vlastní příjmy dárcovství Pramen: L.M.Salamon a kol., Nástup neziskového sektoru, AGNES, Praha 1999 Veřejnými zdroji zde ale nejsou myšleny jen zdroje státní dotační politiky, ale finanční zdroje např. v rámci Evropské unie. Tyto finanční prostředky jsou vázány na projekty, které naplňují principy a smysl nestátních neziskových organizací. Je to např. Projekt integrace lidí ze slabších sociálních skupin v Litoměřicích, o jehoţ financování budu podrobněji psát níţe. 2.1 Vliv Zákona 108/2006 Sb. na financování neziskových organizací Zákon 108/2006 Sb., je zákonem o sociálních sluţbách. Upravuje principy výkonu sociálních sluţeb, inspekce a práv uţivatel sociálních sluţeb. Také upravuje základní podmínky pro profese v sociálních sluţbách. Především dosaţené vzdělání a následné celoţivotní vzdělávání. Výhodou tohoto zákona jsou jasně nastavená pravidla a principy pro vykonávání sociální sluţby a vymezení bezprecedentních standardů v rámci sociální péče. Díky tomuto zákonu je zřejmé, jaké vzdělání a v jakých oborech mají mít zaměstnanci na jednotlivých pozicích. Dohledem nad těmito zásadami a jakýmsi zástupcem jednotlivých organizací je 15

17 Asociace pro poskytování sociálních sluţeb. Tato asociace pořádá konference, kulaté stoly a v poslední době také uděluje na základě přísných kritérií hodnocení jednotlivým zařízením v podobě Hvězdiček sociálních sluţeb (maximum je pět). Mezi jednotlivá kritéria patří např. prostředí, aktivizace uţivatelů sociálních sluţeb, zázemí, management a v neposlední řadě přímá péče. Jedním z posledních zařízení, která dostala toto ocenění, v podobě čtyř hvězdiček, je Domov na Dómském pahorku v Litoměřicích, jehoţ provozovatelem je Farní charita Litoměřice. Tento zákon má ale jedno důleţité negativum. V rámci povinného vzdělávání je nutnost organizace zaplatit akreditované kurzy, školení, nebo stáţe svých zaměstnanců. Toto jsou nemalé prostředky, které musí být vynaloţeny pro splnění daných závazků vyplývajících právě z výše uvedeného zákona. Částka se ročně pohybuje kolem ,--Kč a efekt je nepatrný. Většina zaměstnanců bere účast na kurzech pouze jako povinnost a jednotlivé kurzy jim často ţádný nový poznatek nepřinesou. Je to dáno hlavně tím, ţe akreditované kurzy jsou zaměřeny zpravidla na komunikaci, polohování, bezpečnost klientů sociálních sluţeb a prevenci syndromu vyhoření. Není příliš veliký výběr témat, a proto se kurzy pro zaměstnance zpravidla v malých obměnách opakují. Moţnou cestou, jak zpřístupnit průběţné vzdělávání by byl systém kreditních bodů jak je tomu u zdravotních sester. Ty mají pro splnění průběţného vzdělávání kreditní systém získání čtyřiceti kreditních bodů po dobu šesti let. Díky tomu se mohou aktivně zapojit do vybírání témat a problematiky, která je pro ně důleţitá a přinese jim nové poznatky. Opravdu se tak mohou zlepšovat ve své profesi a být flexibilní. Bohuţel tento návrh by vyţadoval novelu Zákona o sociálních sluţbách, coţ je podle mého názoru spíše neprůchodné. 16

18 3. Farní charita Litoměřice 3.1 Profil Farní charity Litoměřice Farní charita Litoměřice je nevládní nezisková organizace. Hlavní náplní její práce jsou sociální sluţby. Zřizovatel: biskup litoměřický Datum zřízení: Právní statut: evidovaná právnická osoba Adresa: Zahradnická 1534/5, Litoměřice Poslání Posláním Farní charity Litoměřice je v souladu s křesťanskými hodnotami Římskokatolické církve pomáhat bliţním bez ohledu na jejich příslušnost k rase, národnosti či náboţenství. Farní charita Litoměřice provozuje několik středisek, kde jsou poskytovány sluţby různým cílovým skupinám. Dům P. Marie Pomocné, kde najdeme nízkoprahové denní centrum, noclehárnu a azylový dům, je určen pro osoby bez přístřeší. V dalších zařízeních jsou poskytovány sluţby pro seniory a osoby se szdravotním postiţením. Jedná se jak o sluţby pobytové (Domov na Dómském pahorku, Charitní domov sv. Zdislava, Domy s pečovatelskou sluţbou), tak teréní (Charitní ošetřovatelská a pečovatelská sluţba). Farní charita zaměřuje své poslání hlavně pro starší lidi, které snaţí se pomoc začlenit je zpátky do společného ţivota a předat jim alespoň trošku lásky, radostí a nadějí na lepší jitro. Cíle - Pomoc člověku v nouzi - Zprostředkování setkání člověka s Bohem 17

19 - Prevence sociálně patologických jevů ve společnosti - Začlenění sociálně vyloučených lidí zpět do ţivota ve společnosti Cílová skupina Cílovou skupinou jsou lidé nacházející se v krizové nebo dlouhodobě nepříznivé ţivotní situaci, kterou nedovedou sami řešit. Pomoc je poskytována formou poskytovaných sluţeb a činností. Kaţdá sluţba má přesně definovanou cílovou skupinu, na kterou se specializuje a má rovněţ vymezeno komu sluţba poskytována není. Principy Základním principem je křesťanská láska k bliţnímu (Bible Mt. 25,40). Princip práva na důstojnost. S kaţdým člověkem je jednáno tak, aby nebyla porušena jeho důstojnost. Tento princip je charitními pracovníky naplňován lidským přístupem ke kaţdému člověku. Princip rovnosti. Charita nabízí, pomáhá a zprostředkovává pomoc lidem bez ohledu na jejich původ, rasu, etnickou příslušnost, barvu pleti, národnost, jazyk, věk, zdravotní stav, vyznání, politickou příslušnost, pohlaví či sexuální orientaci. Předmět činnosti Zřizování a provozování charitních domovů, ústavů, zdravotnických zařízení, stacionářů, domovů pokojného stáří, domovů pro matky v tísni, a dalších sociálních zařízení. Zřizování chráněných dílen a pracovišť. Zřizování šatníků pro sociálně slabé občany. Poskytování sluţeb ošetřovatelských, rehabilitačních, pečovatelských, osobní asistence a dalších sociálních sluţeb. Účast na sbírkách a humanitárních akcích za účelem pomoci potřebným. Prostředky pro naplňování poslání Poskytování sociálních a zdravotních sluţeb, humanitární pomoc. 18

20 Činnosti se řídí platnými právními normami, vnitřními předpisy organizace, standardy kvality sociálních sluţeb, etickým kodexem Farní charity Litoměřice. 3.2 Registrované sluţby FCH Litoměřice V rámci Farní charity Litoměřice je v pěti střediscích registrováno několik dalších sluţeb sociální péče. Jsou to: a) Dům Panny Marie Pomocné i. Denní centrum ii. Noclehárna iii. Azylový dům pro muţe b) Charitní ošetřovatelská a pečovatelská sluţba i. Terénní zdravotnická sluţba ii. Terénní pečovatelská sluţba c) Domov s pečovatelskou sluţbou i. Domy s pečovatelskou sluţbou ii. Terénní pečovatelská sluţba d) Domov na Dómském pahorku i. Pobytové zařízení Domova na Dómském pahorku ii. Týdenní stacionář e) Charitní domov sv. Zdislava i. Pobytové zařízení pro seniory ii. Domov se zvláštním reţimem Rozpočty pro jednotlivé sluţby jsem více popsala v praktické části této práce. 19

21 4. Financování Farní charity Litoměřice v letech Na následujících stránkách této práce bude rozebráno financování Farní chariry Litoměřice z několika hledisek. Prvním je financování podle středisek a jejich registrovaných sluţeb a druhým je financování podle dotačních subjektů. Pro zjednodušení bude tato kapitola rozdělena podle jednotlivých let. Vzhledem k tomu, ţe je kaţdý rok něčím specifický, rozhodla jsem se, ţe jej vţdy nejprve představím tak, aby bylo financování jednotlivých let maximálně přehledné Základní rozdělení poskytnutých dotací pro rok 2009 Farní charitě Litoměřice Neinvestiční dotace 2009 MPSV MěÚ Litoměřice dotace Ústeckého kraje dotace Úřadu práce 20

22 Jednotlivé částky neinvestičních dotací: Dotace MPSV ,- MěÚ Litoměřice ,- Dotace Ústeckého kraje ,- Dotace Úřadu práce ,- V říjnu roku 2009 byl otevřen nový domov pro seniory Domov na Dómském pahorku, jehoţ provozovatelem je Farní charita Litoměřice. Počet klientů se tak zvýšil o 109 osob a počet zaměstnanců se téměř zdvojnásobil. Navýšil se počet pracovníků v přímé péči, zdravotních sester, aktivizačních pracovnic a provozního personálu (uklízečky, údrţba, prodavačky v kantýně), a především přibyl nový provoz kuchyně Farní charity. Díky tomu bylo jiţ v rozpočtu Městského úřadu Litoměřice počítáno s dotací pro nový domov pro období posledního čtvrtletí 2009 v celkové hodnotě ,-Kč.Tato částka byla rozpočtovou komisí určena na běţné provozní náklady a mzdy. Aby bylo zcela zřejmé rozdělení dotací, přikládám graf rozdělení podle registrovaných sluţeb Farní charity Litoměřice. Pro zjednodušení jsou spojeny sluţby Charitní a ošetřovatelské sluţby a Domovů s pečovatelskou sluţbou v jednu sloţku rozpočtu, a to pod pojmem pečovatelská sluţba. Pojem DS Zahradnická v sobě zahrnuje sluţbu Týdenního stacionáře a Domova na Dómském pahorku. Obě tyto sluţby jsou v jednom objektu a jsou propojeny činnostmi pro klienty obou těchto registrovaných sluţeb. Také Azylový dům je souhrnem registrovaných činností Domu Panny Marie Pomocné. Je to noclehárna, denní centrum a azylový dům pro muţe bez přístřeší. Další částí neinvestičních nákladů je dotace na Veřejnou zakázku Ústeckého kraje pro Azylový dům, coţ je registrovaná sluţba Domu Panny Marie Pomocné. V roce 2009 byla celková částka této zakázky ,-- Kč. 21

23 Veřejná zakázka Ústeckého kraje mzdy Veřejná zakázka Ústeckého kraje - provoz Kč Kč Provozní finanční prostředky jsou zpravidla pouţívány na desinfekci, vybavení, drobné opravy a podobně v Azylovém domě. 6,000,000 Kč Dotace rozdělené podle středisek 5,000,000 Kč 4,000,000 Kč 3,000,000 Kč 2,000,000 Kč 1,000,000 Kč 0 Kč MPSV MěÚ Litoměřice dotace ÚK dotace Úřadu práce Pečovatelská sl. Dům P.M.Pomocné Domov sv. Zdislavy DS Zahradanická Pečovatelská služba Dům P.M.Pomocné Domov sv. Zdislavy DS Zahradanická MPSV Kč Kč Kč Kč MěÚ Litoměřice Kč Kč Kč Kč dotace Ústeckého kraje Kč dotace Úřadu práce Kč 22

24 Dalšími zdroji financí Farní charity Litoměřice jsou dary, trţby z prodeje stravy cizím strávníkům a zaměstnancům, Tříkrálová sbírka, platby od zdravotních pojišťoven, výkony pečovatelské sluţby a samozřejmě příjmy od klientů. To jsou platby za pobyt a platby fakultativních sluţeb podle stanoveného ceníku. Mezi tyto platby patří na příklad poplatek za soukromou televizi, ledničku a ostatní nadstandardní vybavení pokoje. Na tomto místě bych se ráda zmínila o principech Tříkrálové sbírky. Je to největší dobročinná akce pořádaná pravidelně Charitou Česká republika. O regionální organizaci této akce se pak starají jednotlivé Charity. Tato akce je podporována školami a dobrovolníky, díky nimţ je moţné obsáhnout velké území a zkoordinovat jednotlivé koledníky. Velikou podporou byla medializace v rámci celé České republiky a transparentnost, díky které je vybíraný obnos stále větší. Sbírka je rozdělena podle jasně zadaného klíče. Největší část je rozdělena na projekty jednotlivých regionálních Charit, další částí je přispíváno na projekty diecézních Charit. Těmito projekty je myšlena mezinárodní humanitární pomoc, naposledy byla tato pomoc určena pro tsunami postiţené Japonsko. Níţe je uveden graf a tabulka rozdělení zisku z Tříkrálové sbírky. Tento klíč je dán legislativou České republiky a mezinárodními principy Charity Internationalis schválené Vatikánem. Tříkrálová sbírka - rozdělení procenta prokety farních a obl. charit 65 projekty diecézních charit 15 humanitární pomoc 10 projekty Sekretariátu Charity ČR 5 režijní náklady 5 Další výnosy farní Charity Litoměřice, jejichţ zdroje jsem jiţ výše uvedla, jsou blíţe popsány v následujícím grafu. 23

25 Rozdělení Tříkrálové sbírky příjmy od klientů platby od zdravotních pojišťoven výkony pečovatelské služby tržby za prodej stravy dary měst a obcí dary právnických osob dary fyzických osob Rozdělení financí FCH LTM příjmy od klientů platby od zdravotních pojišťoven výkony pečovatelské služby tržby za prodej stravy dary měst a obcí dary právnických osob dary fyzických osob Tříkrálová sbírka ostatní provozní výnosy celková suma Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Další důleţitou sloţkou příjmů je příspěvek na péči pro klienty sociálních sluţeb, který byl v roce 2009 celkem ,-- Kč 24

26 Celková výše výnosů Farní charity Litoměřice je ,-Kč. Tato suma je sloţena z neinvestičních dotací a dalších, jiţ výše uvedených, příjmů. Suma neinvestiční dotace ostatní výnosy příspěvek na péči neinvestiční dotace ostatní výnosy příspěvek na péči Suma Kč Kč Kč Mezi ostatní výnosy Farní charity Litoměřice patří například propagace firmy Pehak nebo nároky na náhradu škody od pojišťovny. Tato propagace je uskutečněna především na Dnech otevřených dveří Farní charity Litoměřice, které se pravidelně konají v červnu v areálu Charitního domova sv. Zdislava a v říjnu v Domově na Dómském pahorku, kde je prezentována činnost organizace, 25

27 jednotlivé registrované sluţby a v neposlední řadě také práce klientů Farní charity Litoměřice. Výtěţek z prodeje těchto výrobků je vţdy rozdělen na aktivizační pomůcky a materiály pro výrobu v rámci ergoterapeutických činností jednotlivých středisek. Dále jsou vyuţívány k prezentaci činností v rámci celorepublikové akce Třicet dní neziskového sektoru a pravidelné výstavy výrobků a prezentace činností jednotlivých charit Litoměřické diecéze v Lysé nad Labem. Projekty roku 2009 V roce 2009 byly ukončeny dva projekty Farní charity Litoměřice. Oba tyto projekty byly zpracovávány a koordinovány Domem Panny Marie Pomocné a byly zaměřené na zmapování sociálních sluţeb v regionu. Projekt Los-mapos Projekt Los-mapos byl uskutečňován v letech 2007 aţ Jeho cílem bylo zmapování sociálních sluţeb v Litoměřicích. Projekt probíhal ve dvou fázích. První fází bylo vytvoření tištěné mapy zařízení sociálních sluţeb, lékařských ordinací a jejich kontaktů. Druhou fází pak bylo zvýšení orientace občanů v nabízených aktivitách a sociálních sluţbách a vytvoření vhodného prezenčního nástroje komunitního rozvoje města. Bylo tedy nezbytné zjistit potřebné údaje a graficky je zpracovat do mapy s legendou. Tento produkt byl poté distribuován široké veřejnosti, a to především na akcích propagující sociální sluţby, např. Třicet dní neziskového sektoru, dále v informačním centru města Litoměřice a na dalších veřejných místech. 26

28 Celý tento projekt stál ,--Kč, přičemţ dotace Komunitního plánu města Litoměřice byla ,--. Farní charita se podílela celkovou částkou 4.000,--Kč. Tato suma představuje závěrečnou prezentaci projektu a občerstvení. Díky tomuto projektu byla zvýšena informovanost o moţnostech lékařské a sociální pomoci v Litoměřicích. Vzhledem k tomu, ţe informovanost je jednou z nejpodstatnějších sloţek prevence bezdomovectví a drogové závislost, byla tato mapa distribuována i do škol, kde je vyuţívána v hodinách občanské nauky. S tím souvisí i mnoţství přednášek a kulatých stolů se studenty středních a ţáky základních škol. ProjektProŢivli Název projektu ProŢivli je zkratkou názvu Pro ţivot v Litoměřicích. Tento projekt se zabýval zvýšením povědomí o cílových skupinách poskytovatelů sociálních sluţeb ve společnosti. Cílovou skupinou sociální pomoci zde byli občané v přechodné krizi, ohroţené drogou a etnické menšiny. Záměrem projektu bylo vytvoření výukového programu do základních a speciálních škol na téma sociálních sluţeb. Ţáci byli aktivně zapojeni do tohoto projektu tím, ţe malovali obrázky, které se týkaly sociálních sluţeb zabývajícími se cílovou skupinou. Besedy, které byly vţdy před samotnou výtvarnou prací ţáků, měly za úkol sníţení stigmatizace cílové skupiny, pochopení problematiky sociálního systému a prevence. Vybrané obrázky se pak staly podkladovým materiálem pro hru Pexeso, která byla distribuována do školských zařízení. Samozřejmostí prezentace tohoto projektu byla také moţnost exkurze pro ţáky v Azylovém domě, který je registrovanou sluţbou Domu Panny Marie Pomocné v Litoměřicích. Na závěr projektu pak proběhl turnaj v pexesu, besedy s odborníky a představení výsledků projektu široké veřejnosti v podobě výstavy jednotlivých prací ţáků. Rozdělení financování projektu ProŢivli: 27

29 60, Kč 50, Kč 40, Kč 30, Kč materiálové náklady osobní náklady 20, Kč 10, Kč - Kč Dotace KPSS Vlastní zdroje jiné zdroje Jak je patrné, největší část tvořily dotace Komunitního plánování sociálních sluţeb města Litoměřice. Jiné zdroje jsou např. ceny do soutěţe, které nám dali sponzoři. materiálové náklady osobní náklady Dotace KPSS ,00 Kč ,00 Kč Vlastní zdroje ,00 Kč - Kč jiné zdroje 4 000,00 Kč - Kč Celkové finanční náklady na tento projekt tedy jsou ,--Kč. Díky podpoře Komunitního plánu sociálních sluţeb města Litoměřice bylo moţno tyto projekty uskutečnit. Z vlastních zdrojů by Farní charita Litoměřice nemohla projekty takové velikosti uskutečnit. Jsem přesvědčená, ţe sníţení této podpory znamená omezení projektů tohoto typu, které výrazně pomáhají prevenci a výuce ţáků na všech stupních. 28

30 Základní rozdělení neinvestičních dotací pro rok celkem Dotace MěÚ Litoměřice Dotace MPSV Dotace Ústeckého kraje Dotace Úřadu práce Dotace MěÚ Litoměřice Dotace MPSV Dotace Ústeckého kraje Dotace Úřadu práce celkem Kč Kč Kč Kč Do výše uvedených celkových neinvestičních dotací není započítána investiční dotace Městského úřadu Litoměřice ve výši ,-Kč. Tyto finanční prostředky byly vyuţity k dovybavení a úpravě nového Domova na Dómském pahorku. 29

31 Celková suma neinvestičních nákladů pro rok 2010 je tedy ,- Kč. Tyto prostředky byly vyuţity především na mzdové a provozní náklady Farní charity Litoměřice. Mezi další neinvestiční náklady patří finanční prostředky z Veřejné zakázky Ústeckého kraje pro Azylový dům. Celková suma těchto prostředků byla celkem ,-- Kč. Veřejná zakázka Ústeckého kraje mzdy Veřejná zakázka Ústeckého kraje - provoz Kč Kč Provozní finanční prostředky byly stejně jako v roce 2009 pouţity především pro nákup desinfekčních prostředků, částečné dovybavení Azylového domu, vymalování jednotlivých ubytovacích pokojů a podobně. 6,000,000 Kč Dotace rozdělené podle středisek 5,000,000 Kč 4,000,000 Kč 3,000,000 Kč 2,000,000 Kč 1,000,000 Kč pečovatelské služby Dům P.M.Pomocné DS Zahradnická CHD sv. Zdislava projekt OPLZZ 0 Kč dotace MPSV dotace MěÚ dotace Ústeckého kraje dotace Úřadu práce Pečovatel. služby Dům P.M.Pomocné DS Zahradnická CHD sv. Zdislava projekt OPLZZ dotace MPSV Kč Kč Kč Kč Kč 30

32 dotace MěÚ Kč Kč Kč Kč dotace Ústeckého Kč Kč Kč kraje dotace Úřadu práce Kč Kč Další dotací v tabulce nezařazenou je příspěvek Úřadu práce Litoměřice na pracovní místa prodavaček v kantýně v rámci vytvoření Společensky účelného pracovního místa ve výši ,-Kč. Projekt OPLZZ Velmi důleţitou kapitolou financování Farní charity pro rok 2010 je projekt financovaný z fondů EU Integrace sociálně vyloučených skupin na trh práce. Obsahem projektu je monitorování trhu práce s důrazem na cílové skupiny obyvatel, coţ jsou osoby se zdravotním postiţením (výjimku tvoří pouze těţce zrakově postiţení), osoby do 25 let věku a mladiství do 18 let bez kvalifikace nebo s nízkou úrovní kvalifikace a osoby starší 50 let věku. Dalším cílem projektu je nabídka motivačního a podpůrného programu se zaměřením na vyrovnání příleţitostí cílových skupin obyvatel před vstupem na trh práce, který obsahuje také odborné poradenství a podpora vedoucí k aktivaci a motivaci hledat a udrţet si pracovní místo. Účastníci projektu mají moţnost získat osvědčení v kurzu komunikačních dovedností, základní znalosti práce s počítačem (primární znalost programu Excel, Word, uţívání internetu pošta, vyhledávání dat, tvorba interaktivního ţivotopisu) a v případě zájmu je moţnost získání rekvalifikačního kurzu v oborech účastníkům blízkých, díky čemuţ je zvýšena jejich moţnost uplatnění na trhu práce. 31

33 Součástí je také motivační program, který sestává z přímé podpory účastníků v rámci individuálních pohovorů, nebo povinné praxe (délka praxe jsou tři měsíce a je nezbytná pro úspěšné zvládnutí základního programu), při níţ získávají motivační příspěvek a moţnost pracovního poměru na dané pozici. Jednotliví účastníci mají samozřejmě v rámci praxe moţnost rozhodnout se, zda je pro ně vybraná pozice vhodná či nikoli. Na tomto rozhodování se spolupodílí i jednotliví vedoucí úseků a vedoucí odborné praxe. Díky tomuto projektu bylo vytvořeno celkem 18 pracovních míst ve vybraných profesích. Pracovní místa jsou nabízena v následujících pracovních pozicích: 1) administrativní pracovník/ce 2) pracovník/ce v prádelně (ţehlírna, šicí centrum) 3) pracovník/ce pro úklid 4) pečovatel/ka 5) pomocná síla v kuchyni 6) údrţbář budov Tento projekt byl realizován pro cílové skupiny z Litoměřic a okolí. Samozřejmá byla spolupráce s Úřadem práce Litoměřice při monitorování cílových skupin. 32

34 Rozdělení nákladů projektu 1,500,000 Kč 1,000,000 Kč přímé náklady 500,000 Kč nepřímé náklady nepřímé náklady 0 Kč mzdy provoz přímé náklady přímé náklady nepřímé náklady mzdy Kč Kč provoz Kč Kč Projektu se účastnilo celkem šedesát osob a z toho dvanáct získalo dlouhodobou pracovní pozici. Přestoţe se toto číslo můţe znát malé, je to velký úspěch. Mnoho z těch, kteří do projektu vstupovali, byli motivováni pouze sociálními dávkami. Většina účastníků jiţ kvůli dlouhodobé nezaměstnanosti neměla pracovní návyky a nebyla ochotna se znovu začlenit do pracovního procesu. I proto je tento projekt povaţován za velmi důleţitým krokem ke sníţení nezaměstnanosti a k zvládnutí přechodu do zaměstnání. Má ale také selektivní charakter, protoţe díky těsné spolupráci s Úřadem práce v Litoměřicích bylo moţné vytipovat ty, kteří mají zájem o zaměstnání a kteří ho nemají. Rozdělení výnosů Farní charity Litoměřice kromě neinvestičních dotací. 33

35 Tento souhrn v sobě zahrnuje příjmy od klientů, platby od zdravotních pojišťoven, ostatní provozní výnosy, dary měst a obcí, dary právnických osob, dary fyzických osob, Tříkrálová sbírka. Rozdělování Tříkrálové sbírky jsem popsala jiţ výše. Rozdělení financí Farní charity Litoměřice příjmy od klientů platby od zdravotních pojišťoven výkony pečovatelské služby tržby za prodej stravy dary měst a obcí dary právnických osob příjmy od klientů platby od zdravotních pojišťoven výkony pečovatelské služby tržby za prodej stravy dary měst a obcí dary právnických osob dary fyzických osob Tříkrálová sbírka výnos Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč 34

36 Další důleţitou součástí výnosů Farní charity Litoměřice jsou příspěvky na péči. V roce 2010 byla hodnota celkových finančních prostředků ve výši ,-- Kč. Suma neinvestiční dotace ostatní výnosy příspěvek na péči neinvestiční dotace ostatní výnosy příspěvek na péči Suma Kč Kč Kč Celkové finanční prostředky kromě neinvestičních nákladů tedy činí ,-Kč. Na grafu je patrné, ţe největší částí financování Farní charity Litoměřice jsou příjmy od klientů. Je to dáno především spolufinancováním nákladů na energie a bydlení. Toto je 35

37 také hlavní argument udrţení zařízení sociálních sluţeb. Někteří politici jsou totiţ přesvědčení, ţe sociální sluţby odčerpávají velké procento státního rozpočtu. Dovoluji si to ale označit za nevědomost a nepravdu. Pokud srovnáme například nároky nemocničního oddělení pro léčbu dlouhodobě nemocných pacientů (LDN), z kterého velice často přijímáme pacienty jako klienty našich pobytových zařízení, na státní rozpočet, pak jde o veliký nepoměr. Oddělení LDN je totiţ bez spoluúčasti pacientů, nebo jejich rodinných příslušníků, a proto veškeré náklady hradí Ministerstvo zdravotnictví a nemocnice ze svých rozpočtů. V pobytových zařízeních je naproti tomu spoluúčast klientů, nebo rodinných příslušníků nezbytná. Stejně tak si klienti sami hradí doplatky léků nehrazené zdravotní pojišťovnou. Chtěla bych zde vysvětlit princip spoluúčasti rodinných příslušníků. Podle zákona totiţ musí zůstat kaţdému uţivateli sociální sluţby v pobytových zařízeních minimálně 15% z dávek starobního důchodu. V praxi to potom znamená, ţe pokud by zbylá částka nestačila na pokrytí nákladů pobytu, doplácí rodinní příslušníci zbytek do celkové sumy. Stejně tak musíme automaticky vracet státní příspěvek na péči, nebo jeho adekvátní část, pokud je klient mimo pobytové zařízení, ať uţ v nemocnici, nebo u své rodiny. Toto vše je třeba si uvědomit, mluvíme-li o sociálních sluţbách v kontextu s rozpočtem České republiky. Stejně tak platí například klienti pečovatelské sluţby jednotlivé úkony pracovníků v sociálních sluţbách pomocí fakultativních poplatků, které jsou zaneseny v ceníku sluţeb. Z výše uvedeného výčtu je tedy zřejmé, ţe zařízení sociálních sluţeb, zejména pobytová zařízení, jsou v rámci rozpočtu mnohem méně náročné, neţ nemocnice a jiná státní zdravotnická zařízení podobného typu. 36

38 Základní rozdělení neinvestičních dotací pro rok Neinvestiční dotace 2011 MPSV MěÚ Litoměřice dotace Ústeckého kraje dotace Úřadu práce Jednotlivé části neinvestičních dotací: MPSV MěÚ Litoměřice dotace Ústeckého kraje dotace Úřadu práce ,00 Kč ,00 Kč ,00 Kč ,00 Kč Do výše uvedených neinvestičních dotací není započítána dotace Ministerstva práce a sociálních věcí pro projekt OPLZZ a finanční prostředky Veřejné zakázky Ústeckého kraje pro Azylový dům. Rozdělení Veřejné zakázky Ústeckého kraje pro Azylový dům je následující. Veřejná zakázka ÚK mzdy Kč 37

39 Veřejná zakázka ÚK - provoz Kč Celková dotace Ústeckého kraje v rámci Veřejné zakázky tedy je ,--Kč. Rozdělení dotací Ministerstva práce a sociálních věcí pro projekt OPLZZ, tedy projekt Integrace sociálně vyloučených skupin na trh práce. 3,000, Kč 2,500, Kč 2,000, Kč 1,500, Kč 1,000, Kč přímé náklady nepřímé náklady 500, Kč - Kč přímé náklady - mzdy přímé náklady - provoz nepřímé náklady přímé náklady přímé náklady nepřímé náklady přímé náklady - mzdy ,00 Kč ,00 Kč přímé náklady - provoz ,00 Kč ,00 Kč Nepřímé náklady na provoz a mzdy v projektu znamenají finanční prostředky vynaloţené na mzdu účetní a mzdové účetní, zaplacení cestovních výloh, pracovních pomůcek a podobně. 38

40 Přímé náklady v sobě obsahují především mzdy zaměstnaných účastníků projektu, motivační příspěvky, náklady na získání rekvalifikace a podobně. Tyto motivační příspěvky činily celkem 800,- Kč při naplnění měsíční praxe. Byly rozděleny tak, aby účastník projektu na praxi dostal 400,-- Kč za čtrnáct dní praxe. Důvod tohoto dělení vycházel především z přístupu většiny účastníků projektu, kteří předpokládali, ţe dostanou tento příspěvek předem, podobně jako cestovní náhrady a podobně. Pro některé byl tento způsob proplácení důvodem k ukončení spolupráce v projektu. Celková suma dotací pro projekt je tedy ,--Kč. Tyto prostředky byly pouţity na provozní a mzdové náklady Farní charity Litoměřice. 5,000,000 Kč 4,500,000 Kč 4,000,000 Kč 3,500,000 Kč 3,000,000 Kč 2,500,000 Kč 2,000,000 Kč 1,500,000 Kč 1,000,000 Kč 500,000 Kč - Kč Dotace rozdělené podle středisek dotace MPSV dotace MěÚ dotace Ústeckého kraje dotace Úřadu práce Pečovatelské služby Dům P.M.Pomocné DS Zahradnická CHD sv. Zdislava projekt OPLZZ Pečovatelské služby Dům P.M.Pomocné DS Zahradnická CHD sv. Zdislava projekt OPLZZ dotace MPSV Kč Kč Kč Kč Kč dotace MěÚ Kč Kč Kč Kč dotace Kč Kč Kč Kč Ústeckého kraje dotace Úřadu práce Kč Kč 39

41 V části Pečovatelské sluţby jsou zahrnuty i dotace na Charitní ošetřovatelskou a pečovatelskou sluţbu. Dotace úřadu práce v sobě zahrnuje dvě sloţky. Jednou je přímá podpora zaměstnanosti, která činí ,-- Kč, a druhou je podpora de minimis, jeţ činí celkovou sumu ,-- Kč. Druhá sloţka podpory pracovních míst byla smluvně sjednána s organizací Persona Grata, která se zabývá pomocí při umisťování ţadatelů o pracovní pozici a školením v akreditovaných kurzech. Celý rok probíhala těsná spolupráce se školiteli a velká část účastníků rekvalifikačních kurzů podporovaných organizací Persona Grata měla povinnou praxi v Domově na Dómském pahorku v Litoměřicích. Díky těmto praxím byla obsazena v rámci programu de minimis tři pracovní místa pracovníků v sociálních sluţbách na pozici pečovatelek. Rozdělení výnosů Farní charity kromě neinvestičních dotací. Tento souhrn v sobě zahrnuje příjmy od klientů, platby zdravotních pojišťoven, dary měst a obcí, dary právnických a dary fyzických osob, výnos z tříkrálové sbírky a ostatní provozní výnosy, do nichţ jsou zahrnuty příjmy z pronájmu keramické dílny, strava zaměstnanců, klientů a rozvezených obědů, výnosy z propagace firmy Pehak a výnosy z Caffebaru. 40

42 výnos příjmy od klientů platby od zdravotních pojišťoven výkony pečovatelské služby tržby za prodej stravy dary měst a obcí dary právnických osob příjmy od klientů platby od zdravotních pojišťoven výkony pečovatelské služby tržby za prodej stravy dary měst a obcí dary právnických osob dary fyzických osob Tříkrálová sbírka propagace Pehak výnos Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč 594 Kč

43 výnos Caffebaru výnosy za stravu ostatní výnosy Kč Kč Kč V ostatních výnosech jsou zahrnuty nároky na škodu od pojišťovny, platby za přípravu rautů, pronájem školící místnosti a pronájem velkého sálu. Do výnosů je také třeba započítat příspěvek na péči za jednotlivé klienty sociálních sluţeb. Tato částka činila v roce 2011 celkem ,-- Kč. Celková výše výnosů Farní charity Litoměřice je ,-- Kč. Suma neinvestiční dotace ostatní výnosy příspěvek na péči neinvestiční dotace ostatní výnosy příspěvek na péči Suma Kč Kč Kč 42

44 Další součástí ostatních výnosů jsou samozřejmě finanční prostředky získané z prodeje výrobků klientů zařízení Farní charity Litoměřice. Tento prodej neprobíhá od roku 2011 pouze na pravidelných Dnech otevřených dveří farní charity Litoměřice a na akcích propagující neziskový sektor, například Třicet dní neziskového sektoru, prodejní výstavy jednotlivých charit, ale také v recepci Domova na Dómském pahorku, kde si jednotlivé výrobky mohou zakoupit i rodinní příslušníci uţivatelů sociálních sluţeb a návštěvníci kulturních, vzdělávacích a diskusních akcí v tomto zařízení. 4.4 Souhrn neinvestičních dotací a ostatních výnosů V následujícím grafu je patrný procentní podíl neinvestičních dotací a ostatních výnosů organizace Farní charita Litoměřice v letech 2009 aţ Toto porovnání jasně ukazuje schopnost neziskové organizace financovat z velké části samostatně svůj provoz díky ostatním výnosům. Na druhé straně je ale nezbytná spoluúčast státu a města při financování této organizace. 43

45 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% ostatní výnosy neinvestiční dotace 30% 20% 10% 0% celkem za období celkem za období neinvestiční ostatní výnosy dotace Kč Kč Jak je patrné v celé práci jsou neziskové organizace minimálně polovinou svých výnosů závislé na neinvestičních dotací. Jiţ na konci roku 2011 bylo podle jednání zastupitelstva města Litoměřice, ţe dojde ke sníţení dotace města zhruba o ,-- Kč. Dále pak bylabyla ukončena i veřejná zakázka Ústeckého kraje pro Azylový dům (platnost měla pouze do ). Celkový objem sníţených finančních prostředků zahrnuje zhruba provozní náklady jedné registrované sluţby. Přestoţe Farní charita Litoměřice získala veřejnou zakázku na vzdělávání pracovníků v sociálních sluţbách a získala podporu pro pokračování projektu Integrace sociálně 44

46 vyloučených skupin na trh práce na dobu dalších dvou let, bude rok 2012 finančně velmi sloţitý. Jsou tudíţ zavedena opatření vedoucí k úsporám na jednotlivých střediscích, a to především v oblasti mezd a nákupům spotřebního materiálu. Dále je podepsána smlouva s Úřadem práce České republiky pobočkou Ústí nad Labem o Veřejné sluţbě. Veřejná sluţba je totiţ jedna z moţností, jak sníţit mzdové náklady díky dlouhodobým uchazečům o zaměstnání na pozicích pomocných sil v rámci organizace. Jedná se zejména o zahradnické, úklidové a drobné údrţbářské práce, které nejsou hodinově tolik dotované. Organizace má samozřejmě snahu získávat podporu sponzorů a ziskových subjektů. Nejde však jen o podporu finanční, důleţitá je také podpora materiálová, především v oblasti zdravotnického a hygienického materiálu. 45

47 5. Závěr: Cílem mé práce bylo rozpracovat financování Farní charity Litoměřice, na němţ je patrný princip financování neziskových organizací podobného typu. Teoretická část je věnována obecným zásadám a legislativním ukotvením neziskových organizací a jejich rozdělení. Druhá část mé práce je rozborem jednotlivých výnosů organizace, především neinvestičních dotací a ostatních výnosů. Zpočátku jsem měla velké obavy, jak tuto práci pojmout, aby nebyla pouze přehledem jednotlivých poloţek, ale aby ukázala základní sloţky financování v širším kontextu organizace. Je samozřejmostí, ţe ne všechny neziskové organizace mají stejnou strukturu jako Farní charita Litoměřice, ale předpokládala jsem, ţe díky rozmanitosti registrovaných sluţeb, projektů a své velikosti, budou patrny různé způsoby financování. Samozřejmě jsem se v rámci jednotlivých kapitol snaţila poukázat na důleţitost jednotlivých projektů a Veřejných zakázek Ústeckého kraje v kontextu sociálním a preventivním. Snaţila jsem se také poukázat na závislostneziskových organizací na státních dotacích a dotacích měst a obcí, protoţe sniţování těchto finančních prostředků by mohlo být v budoucnu likvidačním. Domnívám se, ţe pro financování neziskového sektoru je velmi důleţité, aby v radách měst a obcí rozhodovali o jednotlivých finančních prostředcích v rámci dotací odborníci neziskového sektoru. Práce s daným tématem mne velmi těšila a byla pro mne přínosem. Díky nutnosti nahlédnutí na problematiku sociálních sluţeb v jiném úhlu pohledu jsem lépe porozuměla finančním souvislostem v mém zaměstnání. Závěrem bych chtěla velice poděkovat vedení Farní charity Litoměřice, jmenovitě paní Ing. Taťáně Novákové a paní Bc. Zdence Broumské. Díky nim jsem mohla pracovat s interními účetními materiály této organizace. 46