FILOZOFICKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI

Transkript

1 FILOZOFICKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI KATEDRA SLAVISTIKY Komentovaný překlad prezentace podniku Holba a.s. z češtiny do ruštiny Translation of Presentation of Holba Company from Czech into Russian with Commentary Bakalářská práce Vypracovala: Petra Šestáková Vedoucí práce: Mgr. Jindřiška Kapitánová, Ph.D. 2014

2 Prohlašuji. že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně a uvedla v ní veškerou literaturu i ostatní informační zdroje. V Olomouci dne 16. dubna podpis

3 Děkuji Mgr. Jindřišce Kapitánové, Ph.D., za konzultace, rady a připomínky, které mi během psaní bakalářské práce poskytla.

4 OBSAH ÚVOD PŘEKLAD Překlad reálií PŘEKLADOVÉ TRANSFORMACE Lexikální transformace Transkripce a transliterace Kalkování Konkretizace Generalizace Modulace Gramatické transformace Syntaktická kondenzace (komprese) a dekondenzace Slovnědruhové záměny Záměny slovních tvarů Větněčlenské záměny Záměny multiverbizačních pojmenování univerbizačními a naopak Změny gramatického statutu větných konstrukcí Slovosledné transformace Lexikálně-gramatické transformace Antonymický překlad Rozšíření informačního základu Explikace (opisný překlad) Kompenzace Celkové přehodnocení HISTORIE A SOUČASNÁ SITUACE PIVOVARNICKÉHO PRŮMYSLU Situace v České republice Situace v Rusku

5 4 PŘEKLAD PREZENTACE PIVOVARU S KOMENTÁŘEM Výběrový rusko-český slovník pivovarnické oblasti Komentář k výběrovému slovníku Zdroje použité pro překlad Srovnání české a ruské terminologie pivovarnictví Prezentace společnosti Holba a.s. v ruském jazyce - překlad Komentář k překladu Překlad reálií Překladové transformace ZÁVĚR РЕЗЮМЕ BIBLIOGRAFIE PŘÍLOHA ANOTACE ANNOTATION

6 ÚVOD Tématem této bakalářské práce je Komentovaný překlad prezentace podniku Holba a.s. z češtiny do ruštiny. Téma jsem si zvolila, protože české pivo je ve světě věhlasným pojmem. Konkrétně pivovar Hanušovice je mi blízký tím, že se nachází nedaleko mého bydliště, každoročně se účastním Pivovarských slavností a pivo Holba je také nejoblíbenějším a nejprodávanějším pivem regionu. Cílem této bakalářské práce je analýza prezentace společnosti z potravinářské oblasti včetně překladu z češtiny do ruštiny, vytvoření glosáře a především komentář k překladu s určením problematických míst, kterým jsme čelila během samotného překládání. Tuto práci mohu rozdělit na dvě části - teoretickou a praktickou. Teoretická část se skládá ze tří kapitol. V první kapitole definuji pojem překlad a budu se věnovat překladu reálií. Ve druhé kapitole charakterizuji a klasifikuji překladové transformace, z nichž budu vycházet v praktické části. V poslední kapitole teoretické části se budu zabývat historií pivovarnického průmyslu a současnou situací pivovarnictví v Česku i Rusku. V praktické části se zaměřím na překlad prezentace společnosti Holba a.s. z češtiny do ruštiny. Společnost působí v oblasti potravinářského průmyslu, konkrétně v oblasti pivovarnictví. Také se budu věnovat vytvoření glosáře, obsahujícího terminologii dané oblasti, na základě prozkoumání prezentací ruských pivovarů. K překladu využiji několika slovníků, text se pokusím přeložit pomocí znalostí metod překladu. V závěru práce shrnu výsledky, k nimž dospěji na základě analýzy přeloženého textu z oblasti pivovarnictví. 6

7 1 PŘEKLAD Dříve, než začnu překládat samotný text prezentace, měla bych pojem překlad definovat. Existují různé definice překladu, které se mohou odlišovat úhlem pohledu a charakteristickými kritérii. Podle E. Vysloužilové a kol. (2002) patří k nejběžnějším definicím překladu čtyři následující: Překlad je převedení, přetlumočení textu do jiného jazyka. Překlad je překódování informace z jednoho znakového systému do druhého. Překlad bývá také pojímán jako jinojazyčná forma existence sdělení obsaženého v originále. Překladem se nazývá proces přetvoření slovesného díla v jednom jazyce ve slovesné dílo v jiném jazyce při zachování nezměněného obsahu, tzn. významu. Každý překladatel by se měl vždy snažit dosáhnout maximální míry ekvivalence a adekvátnosti překladu. Dagmar Knittlová a kolektiv (2010) uvádí, že pokud má být překlad adekvátní výchozímu textu, je třeba, aby splňoval mnoho požadavků. Dobrý překlad by neměl být vnímán jako překlad, ale jako originální dílo vytvořené v určitém jazyce, a proto by měl kvalitně provedený překlad splňovat následující tři základní požadavky: a. Přirozený jazykový projev v cílovém jazyce, b. výsledný komunikát musí mít v cílovém jazyce totožný význam jako předloha ve výchozím jazyce, c. zachování dynamiky původního projevu, tzn. že by měl překlad vyvolat stejnou reakci jako projev ve výchozím jazyce. V teoretické části budu dále psát o reáliích, jelikož jsem se s nimi setkala při překladu prezentace o pivovaru, a tak by bylo vhodné uvést možnosti jejich překladu. 1.1 Překlad reálií Překlad reálií se jeví jako jeden z nejtěžších úkolů pro překladatele. Pod pojmem reálie zpravidla chápeme předměty materiální kultury, které jsou charakteristické pro určitý národ, národnost nebo společenství a jsou také výrazem národní osobitosti, koloritu. Jak uvádí Z. Vychodilová (2013), při překladu reálií se částečným problémem jeví převod 7

8 národní a historické osobitosti a barvitosti. Než však začneme reálie překládat, je potřeba, abychom správně pochopili význam dané reálie v původním textu. S pojmem reálie také úzce souvisí pojem bezekvivalentní lexikum. Bezekvivalentní slovní zásobou označujeme případy, kdy pro slovo ve výchozím jazyce neexistuje daný ekvivalent v cílovém jazyce. Může se jednat například o místní jevy, pojmy nebo již zmíněné reálie. (Vysloužilová, Machalová 2011:12) Pro převod bezekvivalentního lexika můžeme využít následujících pěti způsobů, které uvádí dvojice Vysloužilová a Machalová (2011): a. Transkripce a transliterace (např. спутник - sputnik); b. kalkování (např. Парк культуры и отдыха - Park of Culture and Rest); c. opisný, vysvětlující překlad (např. агитпункт - voter education centre); d. přibližný překlad - při překladu tímto způsobem je třeba hledat nejbližší domácí protějšek (např. Santa Claus - Дед Мороз); e. vytvoření nového domácího výrazu, neologismu - nedoporučuje se pro svou obtížnost. Pokud bychom si měli reálie zařadit do kategorií, tak Z. Vychodilová (2013) říká, že rozlišujeme velké množství klasifikací reálií, například se vydělují následující široké skupiny: a. Zeměpisné reálie, do nichž patří zeměpisná pojmenování, zeměpisné objekty, jako jsou města, názvy ulic, pohoří a další (např. торнадо, прерия, Прага); b. etnografické reálie, které jsou spjaty s všedním životem - mohou to být druhy dopravy, svátky, jídlo a spousty dalších (např. фибула, нарты); c. společensko-politické reálie - k těmto reáliím řadíme reálie územního uspořádání, hodnosti a další (např. урядник, хан). Samozřejmě má každá z těchto skupin mnoho podskupin a další dělení. Podle Z. Vychodilové (2013) je možné převést reálie při překladu následujícími dvěma základními způsoby, a to transkripcí nebo přímým překladem. Způsob překladu transkripcí předpokládá uvedení do textu překladu za pomoci grafických prostředků odpovídajících reálii s co největším možným přiblížením její fonetické podoby k originálu (např. taverne (fr.) - таверна). Překlad reálií 8

9 transkripcí je také podmíněn tím, že při transkribování musí překladatel předat také smyslový obsah a barvitost reálií. Při přímém překladu existuje také několik způsobů, jak si s překladem reálie poradit. Z. Vychodilová (2013: 61) uvádí čtyři následující: a. Kalkování - způsob doslovného překladu, který kopíruje strukturu výchozího slova (např. skycraper - небоскреб), b. polokalkování - částečné přejímání (např. Dritte Reih (něm.) - третий рейх), c. záměna reálií reáliemi jazyka překladu (např. bell-boy - коридорный), d. adaptace reálie (např. Walkure (něm.) - валькирия). Nahrazení cizí reálie reálií vlastního jazyka nazýváme naturalizací, přenos cizí reálie do textu jazyka překladu nazýváme exotizací. (Vychodilová 2013:61). Další možností překladu je opisný způsob a překlad s komentářem, které jsem zmiňovala již výše při způsobu překladu bezekvivalentního lexika. Sám překladatel vždy musí vyhodnotit situaci a zvolit způsob převodu reálie tak, aby to co nejvíce vyhovovalo záměru autora originálu. 2 PŘEKLADOVÉ TRANSFORMACE Podle dvojice Vysloužilová a Machalová (2011: 9) je překladovou transformací operace, při které se překládaná jednotka výchozího jazyka změní ve formálně jinou jednotku v jazyce cílovém při zachování obecného invariantu obsahu. Transformace budeme klasifikovat podle N.V.Komissarova, zakladatele tzv. Moskevské translatologické školy, který překladové transformace dělí do tří základních skupin - transformace lexikální, transformace gramatické, transformace lexikálně-gramatické. Tato Komissarova klasifikace je v knize Cvičebnice překladu pro rusisty uvedena v pozměněné a upravené podobě. (Vysloužilová, Machalová 2011: 9) Uvedené tři skupiny překladových transformací budeme dále charakterizovat a klasifikovat, abychom z nich mohli vycházet také v praktické části při vyhledávání překladových transformací v prezentaci o pivovaru Holba. 9

10 2.1 Lexikální transformace Transkripce a transliterace Výše uvedené transformace jsou způsoby pro převod lexikální jednotky originálu cestou rekonstrukce její podoby pomocí písmen jazyka překladu. Při transkripci reprodukujeme zvukovou formu cizojazyčného slova (např. management - менеджмент), naopak při transliteraci dochází k reprodukci podoby grafické (např. Václav Klaus - Вацлав Клаус). V praxi se však často setkáváme se směšováním obou postupů (např. General Motors - Дженерал моторс). (Vysloužilová, Machalová 2011: 9) Kalkování Kalkování je proces, při němž dochází k vytvoření nových slov nebo ustálených slovních spojení v cílovém jazyce, a to způsobem kopírování struktury lexikální jednotky ve výchozím jazyce - zaměňováním morfémů jejich ekvivalenty (např. кандидат наук - Candidate of science). (Vysloužilová a kol. 2002: 12) Konkretizace Konkretizace spolu s generalizací a modulací tvoří tzv. lexikálně-sémantické záměny. Konkretizace je způsob překladu, při němž se ve výchozím jazyce zaměňují slova nebo slovní spojení s širším významem za výrazy s užším významem v jazyce cílovém. Jako příklad můžeme uvést konkretizaci anglického substantiva thing jako вещь, дело, обстоятельство, предмет, произведение, случай, существо, факт. (E.Vysloužilová a kol. 2002: 13) Generalizace Generalizace je přímým opakem konkretizace. V tomto případě zaměňujeme slova s konkrétnějším významem, slovy s obecnějším významem, např.: He comes over and visits me practically every weekend. Он часто ко мне ездит, почти каждую неделю. (D.Žváček, 1998: 20) 10

11 2.1.5 Modulace Podle Evy Vysloužilové a Mileny Machalové (2011) je modulace transformací, při níž se nejčastěji setkáváme se záměnou slov nebo slovního spojení výchozího jazyka jednotkou cílového jazyka, jejíž význam můžeme z původního významu snadno logicky vyvodit. Nejobvyklejší jsou vztahy příčiny a následku, např. I don t blame them. - Я их понимаю. (E.Vysloužilová, M. Machalová 2011: 10) 2.2 Gramatické transformace Gramatická transformace je operace, při níž se určitá věta změní v jinou, tj. ve svůj transform. To se děje při zachování stejné lexikální náplně (Žváček 1995: 27). Je to přeměna syntaktické konstrukce, při níž dochází ke změně mluvnické kategorie, nikoli však lexikálního obsahu. Při překladu se překladatel setkává s mnoha gramatickými transformacemi, mezi které patří: Syntaktická kondenzace (komprese) a dekondenzace Na úrovni větných konstrukcí se mohou vyskytovat syntaktické záměny větných informací, a to nejen rozčlenění větné konstrukce, ale také spojení několika konstrukcí v jeden celek. Mluvíme-li o kondenzaci, jedná se o zhuštění ve formální rovině, v rovině výrazu a při dekondenzaci je to opačně. Především jde o překládání ruských přechodníkových a participálních konstrukcí do češtiny. Mezi čtyři základní doporučené postupy patří překlad přechodníkové vazby hlavní větou nebo vedlejší větou, překlad přechodníku přechodníkem a překlad přechodníku předložkovou substantivní konstrukcí. (Vysloužilová a kol. 2002: 14). V rámci větných celků se podle E. Vysloužilové a kol. (2002) mohou vytvářet následující gramatické překladové transformace: Slovnědruhové záměny Záměna slovních druhů je v překladu způsobena např. neexistujícím slovem stejného slovního druhu v druhém jazyce, proto v oblasti odborného pojmenování používá ruský jazyk více neshodný substantivní přívlastek, než čeština (процесс производства - výrobní proces). Někdy je třeba slovní druh nahradit jiným, protože nemá vhodný 11

12 slovníkový ekvivalent. (E. Vysloužilová a kol. 1993: 7) K slovnědruhovým záměnám patří např. pronominalizace, nominalizace, verbalizace a další. Сначала мы вели торговые переговоры с Лукойлом, но через некоторое время Лукойл отказался от сотрудничества. Nejdříve jsme jednali s Lukoilem, ten ale za nějakou dobu spolupráci odmítl. (E. Vysloužilová, M. Machalová 2011: 11) Záměny slovních tvarů K nejčastějším záměnám slovních tvarů se řadí záměny gramatických kategorií čísla, pádu, slovesného času, vidu atd. (Vysloužilová a kol. 2002: 14). Příchod cizích investorů do regionu. Приход внешнего инвестора в регион. Je možno pozorovat výrazné zlepšení životního prostředí ve městě. Можно наблюдать значительные улучшения жизненной среды в городе. (Vychodilová 2013: 37) Větněčlenské záměny Typickou větněčlenskou záměnou mezi ruským a českým jazykem je překlad ruského neshodného přívlastku českým shodným přívlastkem a naopak, subjektově-objektové záměny a další. (Vysloužilová a kol. 2002: 14) Европейский институт инноваций и технологий. Evropský inovační a technologický institut Záměny multiverbizačních pojmenování univerbizačními a naopak Multiverbizační pojmenování vznikají transformací jednoslovného pojmenování ve víceslovné (např. тендер - výběrové řízení; родоначальник - zakladatel rodu). Univerbizace je pravý opak, dvouslovné či víceslovné názvy se zaměňují jednoslovným (např. принимать решение - rozhodovat; подвергать критике - kritizovat). (Vychodilová 2013: 39) 12

13 2.2.6 Změny gramatického statutu větných konstrukcí Mezi tyto změny řadíme například záměnu trpných konstrukcí činnými nebo záměnu vět se všeobecným podmětem určitými osobními konstrukcemi. (Vysloužilová a kol. 2002: 15) Záměna trpných konstrukcí činnými je typem gramatické transformace, která se při překladu vyskytuje poměrně často. Приказ о проведении антитеррористических операций был издан министром обороны... Ministr obrany vydal rozkaz Slovosledné transformace Překladatel musí respektovat rozdíly ve slovosledu např. mezi ruštinou a češtinou, aby překlad nebyl doslovný a nepůsobil tak nepřirozeným dojmem. Při překladu z jednoho jazyka do druhého je proto nezbytné změnit pořádek slov ve větě. Typickou ruskou konstrukcí, kterou je třeba do češtiny přetransformovat, je tzv. interpoziční slovosled (obmykání) (Žváček 1995: 28), který se více vyskytuje v rámci neshodného přívlastku a méně často shodného přívlastku. Япония ведет борьбу с самой страшной в истории страны экологической катастрофой. Japonsko bojuje s nejhroznější ekologickou katastrofou v dějinách země. (Vysloužilová, Machalová 2011: 11) 2.3 Lexikálně-gramatické transformace Antonymický překlad Antonymický překlad je podle E. Vysloužilové a kol. řazen k lexikálně-sémantickým transformacím, při nichž dochází k záměně pojmu originálu pojmem významově opačným. Přitom však musí zůstat zachován smyslový invariant celku. Nevypadala příliš šťastně. - Вид у нее был довольно несчастный. Я всё помню. - Nic jsem nezapomněla. Musíte mlčet. - Вы не должны говорить. (Vychodilová 2013: 39) 13

14 2.3.2 Rozšíření informačního základu Při překladu je někdy nutné rozšířit informační základ, jelikož informaci, kterou chápe adresant ve výchozím jazyce, nemusí chápat adresát v jazyce cílovém. Proto je třeba danou informaci rozšířit nebo upřesnit. Зимой Ян осуществил экспедицию в Каракум. V zimě podnikl Jan expedici do pouště Karakum Explikace (opisný překlad) Lexikální jednotka je nahrazena slovním spojením s podrobnějším a objasňujícím významem (např. brinkmanship - искусство проведения политики на грани войны). (Vysloužilová, Machalová 2011: 12) Kompenzace Kompenzace je způsob překladu, při němž se obsahové prvky v textu převádějí jinými prostředky, přičemž k tomu nemusí docházet na témž místě textu, na kterém se nachází daný prvek v originálu (Vysloužilová a kol. 2002: 16). Убери винище. Только пьешь сегодняа! - Dej pryč to víno. Pořád jen chlastáš! Celkové přehodnocení Celkové přehodnocení je překladovou transformací, která je často využívána především při převodu frazeologismů a ustálených slovních spojení (např. как швед под Полтавой - jak sedláci u Chlumce). (Vysloužilová a kol. 2002: 16) 3 HISTORIE A SOUČASNÁ SITUACE PIVOVARNICKÉHO PRŮMYSLU Pivovarnictví patří k odvětví potravinářského průmyslu, které se zabývá výrobou piva. Pivo je lehce alkoholický nápoj, který je vyroben z chmele, obilného sladu a vody. Za kolébku piva je považována oblast Mezopotámie, kde již v 7. tis. př. n. l. pěstovalo místní obyvatelstvo obilí a pravděpodobně mu byly také známy i kvašené obilné nápoje, 14

15 o pivo se však ještě nejednalo. (Ottova encyklopedie 2006: 334) V Evropě sídlící slovanské kmeny vařily různé druhy piva z ječmene, pšenice nebo ovsa. V následující části stručně shrneme historii pivovarnického odvětví u nás. 3.1 Situace v České republice Pivovarnictví v ČR se pyšní dlouhou historií a tradicí, některé pivovary vaří pivo už stovky let. První doložená zmínka o výrobě piva v českých zemích se váže k Břevnovskému klášteru v Praze, zde se pivo vyrábělo již v 10. století. (Ottova encyklopedie 2006: 334) První písemně doloženou zprávou o pivovarnictví v českých zemích je nadační listina kolegiátního kostela na Vyšehradě z roku (Staněk 1998:75) K nejstarším pivovarům u nás patří pivovary v Cerhenicích, Teplé, Hodoníně nebo Olomouci. Oprávnění vařit a čepovat pivo patřilo pouze měšťanům královských měst, teprve až od poloviny 15. století začala pivo vařit také šlechta. Největší rozmach a dynamický rozvoj zaznamenalo české pivovarnictví ve 2. pol. 19. století a ve 20. století, kdy se k nejvýznamnějším pivovarům řadil Měšťanský pivovar v Plzni, založený roku 1842, který vyráběl pivo pod značkou Prazdroj. Roku 1869 byl založen První plzeňský pivovar, který dodával pivo pod značkou Kaiserguell, později pod značkou Gambrinus. V 90. letech 19. století dále následovalo založení Plzeňského společenského pivovaru v Plzni a poté v roce 1910 Českého plzeňského pivovaru. V Českých Budějovicích byl založen První měšťanský pivovar, který později přejmenovali na Samson. V 19. století byly také založeny pivovar v Praze na Smíchově (Staropramen) a pivovar ve Velkých Popovicích (Velkopopovický kozel). V polovině 19. století v Čechách existovalo 1052 pivovarů, jejichž počet byl postupně snižován. Po první světové válce, která znamenala pro české pivovarnictví pohromu, pracovalo už pouze 526 pivovarů. Po roce 1948 došlo k znárodnění pivovarského průmyslu a nastala tak jeho násilná koncentrace. Počátkem 70. let 20. stol. došlo k založení nových pivovarů, např. pivovaru Radegast. Po roce 1989 byly pivovary zprivatizovány a české pivovarnictví se konsolidovalo. Tehdy zaniklo 14 minipivovarů a 22 velkých pivovarů, mezi které patřily např. pivovary Svitavy nebo Prostějov. (Ottova encyklopedie 2006: 335) Dále se budeme věnovat pivovarnictví v Česku a Rusku, uvedeme nejznámější pivovary, aktuální trendy ve výrobě piva a současnou situaci na ruském trhu s pivem. 15

16 Současný pivovarnický průmysl v České republice Odvětví pivovarnictví patří k nejpopulárnějším a nejdůležitějším odvětvím českého národního hospodářství. V poslední době však roste trend malých výrobců piva a zájem o značky velkých pivovarů se snižuje. V loňském roce došlo k poklesu odbytu u čtyř největších pivovarů, zatímco menší nárůst zaznamenali někteří střední a menší výrobci piva. I přesto, že český národ poněkud omezil spotřebu piva, vzrostl počet kupujících. Tento fakt plyne ze šetření agentury GfK, která se zabývá výzkumem trhu. Malé pivovary na našem trhu tvoří pouze necelé 1 % pivní produkce, avšak jak uvádí prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň, jedná se o rukodělnou výrobu, o niž se zájem neustále zvyšuje. Odborníci se domnívají, že minipivovary začínají být uznávanou částí pivovarnického průmyslu. Podle degustátora a odborníka na ekonomiku pivovarů Tomáše Maiera tato skutečnost nepřekvapuje ani odborníky na pivovarnický trh. V dnešní době lidé upřednostňují, co kupují, nemají na ně už takový vliv marketingové kampaně. (Pivovarští obři ztrácejí zákazníky. Rostou menší výrobci. 2014) Český statistický úřad uvádí, že nejvyšší hranice dosáhlo pivo v roce 2005, kdy se v České republice vypilo 163,5 litrů na osobu. V dalších letech se však spotřeba snižovala. V roce 2008, v rámci Evropské unie, se v konzumaci piva umístili Češi na prvním místě. (www1) Český trh byl delší dobu velmi konzervativní a k jeho změně napomohlo jednak dospění nové generace mladých, která si žádala nová, netradiční piva, tak rozvoj pohostinství. Nové a zlepšené prostředí i obsluha si vyloženě říkaly o nové druhy piva. Na tuto poptávku jako první zareagovaly minipivovary, jejichž počet se začal zvyšovat v Čechách a na Moravě po roce V současné době se na území České republiky nachází více než 200 minipivovarů. Nejvíce jich najdeme v Praze a Moravskoslezském kraji. I přesto, že jsou piva z těchto pivovarů dražší až o desítky procent než pivo od velkých výrobců, jsou velmi oblíbená. Díky tomu, že vyrábějí malé objemy piva, experimentují a vaří různé pivní speciály. Nyní se velké oblibě těší silná piva typu India Pale Ale nebo pšeničná piva. Také začíná móda piv Wood and Barrel aged, např. piva v sudech po whisky nebo dobrých vínech. (www2) Velmi oblíbená, především u žen, jsou dnes piva s ovocnou šťávou v různých příchutích. Co se týče velkých pivovarů, tak většinu tuzemského trhu ovládají holdingové společnosti. K největším u nás patří skupina SABMiller, což je druhá největší pivovarnická skupina na světě, do níž u nás patří koncern Plzeňský Prazdroj, např. 16

17 se značkami Gambrinus nebo Pilsner Urquell. (www3) Poté následují Pivovary Staropramen a za nimi třetí skupina - Heineken, která vlastní v ČR tři pivovary, Starobrno, Královský pivovar Krušovice a Velké Březno. (www4) Podle Českého svazu pivovarů a sladoven se pivo v naší republice považuje za národní nápoj a také je určitou součástí kulturního dědictví. Od roku 2008 je České pivo chráněným zeměpisným označením (CHZO). (www5) Výroba a export Společnost Heineken začala v tomto roce poprvé vyrábět jednu ze svých značek v zahraničí na základní lince. Ve svém petrohradském pivovaru spustila licenční výrobu piva Krušovice. Důvodem k tomuto kroku byla skutečnost, že kvůli celním poplatkům bývá export ekonomicky méně výhodný. Mluvčí českého Heinekenu Jiří Hauptmann uvedl, že pivo Krušovice Světlé Royal se v Rusku vaří pod dohledem odborníků z Česka a vaří se také podle české receptury. Skupina Heineken tak doplní trojici s Plzeňským Prazdrojem a Pivovary Staropramen, které vyrábí pivo v Rusku licenčně už několik let. V roce 2013 bylo do Ruské federace posláno na export přes 200 tisíc hektolitrů českého piva. (www6) Český svaz pivovarů a sladoven uvádí, že se do Ruska v roce 2011 exportovalo 5,5 % v Česku vyrobeného piva, o rok později už to však bylo o 1,2 % více. V roce 2012 tak bylo Rusko na čtvrtém místě s největším trhem pro český export. (www7) V roce 2013 vstoupilo Rusko do Světové obchodní organizace (WTO). Tento krok měl přinést snížení dovozních cel a zlevnění exportu do Ruska, které je třetím největším obchodním partnerem EU. (www8) Pivovary Plzeňský prazdroj ani Heineken ČR však nepociťují zvýšení vývozu piva do Ruska. Podle Kateřiny Krásové, mluvčí Prazdroje, nebyl zaznamenán žádný nový trend, který by mohl být spojován se vstupem Ruska do WTO a následným snížením dovozních cel pro potravinářské výrobky. Mluvčí Heinekenu ČR Zuzana Kopecká také dodala, že export se i přes stále se zvyšující spotřební daň v Rusku daří pivovaru držet v té samé míře jako v minulých letech. Nárůst exportu zaznamenávají pouze Pivovary Lobkowicz sdružující sedm středně velkých tuzemských pivovarů. Pro české exportéry jsou sektory pivovarnictví a sladovnictví velmi perspektivní. (www9) České pivovary vyváží nejvíce do SRN, na Slovensko, do Švédska, Velké Británie, Ruska a USA. Podle odhadů z roku 2012 se české pivo vyváží již do více než 60 zemí všech kontinentů. (www10) 17

18 3.2 Situace v Rusku Rusko řadíme k první desítce zemí s největší produkcí piva. Za centrum pivovarnictví je v Rusku považováno město Sankt-Petěrburg. (www11) Nachází se zde přibližně 250 velkých pivovarů a 800 minipivovarů. Více než 75% celkové produkce piva vyrábí pět největších společností: Baltic Beverages Holding, Sun-Interbrew, Heineken Russia, South African Breweries a Efes Bewerage Group, kterým patří většina ruských značek piva. (www12) Současným lídrem ruského trhu s pivem je společnost Baltic Beverages Holding, která vyrábí zhruba % piva v Rusku. V letech bylo do Ruska importováno téměř 805 milionů litrů piva. (www13) Ruský export se od roku 2008 začal snižovat (v roce 2008 dosahoval 244,65 milionů dolarů, o dva roky později 168,95 milionů dolarů a v roce 2012 pouze 161,76 milionů dolarů). (www14) Nejen export, ale také prodej piva se na území Ruska v letech snížil o více než 25 % a ziskovost odvětví přibližně o 40%, díky čemuž musela spousta výrobců zavřít některé výrobny piva a přehodnotit také strategii. Nálada ruských spotřebitelů byla zasažena prudkým zpomalením ekonomického růstu, zvyšující se inflací a poklesem rublu. V Rusku se začaly zavírat pivovary, z důvodu snížení prodeje piva, například společnost SAN InBev oznámila v tomto roce ukončení činnosti Permského pivovaru a přerozdělení současné výroby do dalších podniků společnosti. Rozhodnutí o přerušení činnosti bylo schváleno po pečlivém zkoumání výsledků vlastní činnosti a po prostudování celkové situace na ruském trhu s pivem. Společnost AB InBev uvedla, že kvůli udržení svého podnikání je třeba v souvislosti se všeobecným poklesem trhu v důsledku zvyšování daní a administrativní zátěže posílené právní regulací přijmout nezbytná opatření, která mají za cíl vylepšit efektivitu výroby, řízení nákladů a logistiku. Prodej uvedeného pivovaru v Rusku loni poklesl o 13,6 procenta. (www15) Jednou z největších ran byl pro odvětví pivovarnictví zákaz prodeje piva v kioscích, kde se do té doby prodávalo podle regionu % veškerého piva. (www16) Rusko se snahou omezit pití alkoholu změnilo a především zpřísnilo předpisy pro jeho prodej. Za poslední dva roky mělo na prodej piva vliv nejvíce zvýšení daní, zákaz reklamy a také zákaz jeho prodeje ve stáncích. 18

19 4 PŘEKLAD PREZENTACE PIVOVARU S KOMENTÁŘEM V první části uvedené kapitoly bylo třeba udělit zvýšenou pozornost prezentacím společností působících v pivovarnickém průmyslu. Jedním z hlavních důvodů výběru pivovarnického průmyslu je oblíbenost produktů tohoto odvětví, a to nejen u obyvatelstva České republiky. Na základě internetových prezentací společností, působících na území Ruska, jsem vytvořila výběrový rusko-český slovník z oblasti pivovarnictví. Společnosti zabývající se výrobou piva jsem hledala pomocí ruského vyhledávače z něhož jsem poté vybrala deset prezentací. V prezentacích jsem se zajímala především o terminologii týkající se zařízení pivovaru, procesy probíhající při výrobě piva, suroviny potřebné pro výrobu a charakteristické vlastnosti tohoto alkoholického nápoje. Dále jsem se v této části věnovala překladu prezentace české firmy, působící na našem trhu. Pro překlad jsem zvolila společnost Holba a.s. Pivovar, který dosahuje úspěchů nejen na území České republiky, ale také v zahraničí, patří k první desítce největších pivovarů v ČR. 4.1 Výběrový rusko-český slovník pivovarnické oblasti Slovní zásoba, terminologie, slovní spojení автоматизированный автоцистернa, -ы, ж. аромат, -а, м. неповторимый аромат неполноценный аромат солодовый аромат фруктовый аромат хмелевой аромат терять аромат aссортимент, -а, м. ассортимент продукции расширить ассортимент безвредность, -и, ж. automatizovaný cisternové auto vůně, aroma jedinečná vůně neplnohodnotná vůně sladová vůně ovocné aroma chmelové aroma ztrácet vůni sortiment sortiment výroby rozšířit sortiment nezávadnost 19

20 санитарная безвредность бочка, -и, ж. закрытая бочка пивная бочка брожение, -я, ср. верховое брожение бутылка, -и, ж. варить варить пиво ввести ввести в эксплуатацию витамин, -a, м. витаминозный вкус, -а (-у), м. оригинальный вкус освежающий вкус сладковатый вкус характерный вкус полнота вкуса ухудшение вкуса вода, -ы, ж. состав воды умягченная вода источник воды выдержать выдержать пиво выпаривать выпускать выпускать пиво гарантия, -и, ж. гидроциклон, -а, м. горечь, -и, ж. грубая горечь hygienická nezávadnost sud, bečka uzavřený sud pivní sud kvašení svrchní kvašení láhev vařit vařit pivo zavést, uvést uvést do provozu vitamin vitaminózní, bohatý na vitaminy chuť originální chuť osvěžující chuť nasládlá chuť charakteristická chuť plnost chuti zhoršení chuti voda složení vody změkčená voda vodní zdroj vydržet, snést nechat uležet pivo odpařovat vyrábět vyrábět pivo garance, záruka hydrocyklon hořkost, trpkost drsná hořkost 20

21 приятная горечь характерная горечь хмелевая горечь дегустация, -и, ж. добавка, -и, ж. ароматическая добавка дробилка, -и, ж. дрожжи, -ей, мн. пивные дрожжи культура пивных дрожжей размножение дрожей завод, -а, м. завод-изготовитель завод по розливу пива запах, -а (-у), м. затор, -a, м. зерно, -а, ср. влажность зерна замочить зерно зернодробилка, -и, ж. источник, -a, м. изделие, -я, ср. импортировать импортируемое пиво инвестиция, -и, ж. ингредиент, -a, м. качество, -а, ср. вкусовые качества высококачественный кипячение, -я, ср. во время кипячения кислотность, -и, ж. количество, -a, ср. příjemná hořkost typická hořkost chmelová hořkost degustace, ochutnávka příměs, přídavek, přísada aromatický přídavek drtič droždí, kvasnice pivovarské kvasnice kultura pivovarských kvasnic množení kvasnic podnik, továrna výrobní závod, výrobce stáčírna piva vůně, pach rmut zrno, zrní (obilné) vlhkost zrna namočit zrno šrotovník pramen, zdroj výrobek dovážet, importovat dovážené pivo investice ingredience, přísada kvalita, jakost chuťové vlastnosti vysoce kvalitní vaření, vyváření během vaření kyselost, acidita množství 21

22 в ограниченном количестве компонент, -a, м. ароматические компоненты консервирование, -я, ср. контроль, -я, м. контроль качества технологический контроль котёл, -тла, м. медный котёл кран, -a, м. крахмал, -а (-у), м. расщепление крахмала кружка, -и, ж. пивная кружка выпить кружку пива кружок, -жка, м. картонный кружок под кружку пива крупный помол, -а, м. лаборатория, -и, ж. лаборатория для разработки магазин, -а, м. фирменный магазин сеть магазинов марка, -и, ж. торговая марка материал, -a, м. модернизировать что мощность, -и, ж. производственная мощность награда, -ы, ж. престижная награда награда за качество v omezeném množství komponent, složka aromatické složky konzervace kontrola kontrola jakosti technologická kontrola kotel měděný kotel pípa, kohoutek škrob štěpení škrobu hrníček, hrneček pivní sklenice vypít jedno pivo kroužek pivní tácek šrot laboratoř vývojová laboratoř obchod, prodejna firemní prodejna obchodní řetězec značka, známka ochranná známka, obchodní značka materiál modernizovat co kapacita, výkon výrobní kapacita ocenění prestižní ocenění ocenění kvality 22

23 нагрев, -a, м. zahřívání напиток, -тка, м. nápoj алкогольный напиток alkoholický nápoj живительный напиток posilující nápoj мутный напиток kalný nápoj пенный напиток pěnivý nápoj фруктовый напиток ovocný nápoj насыщать sytit, nasycovat насыщение, -я, ср. nasycení насыщение кислородом nasycení kyslíkem оборудование, -я, ср. zařízení, vybavení современное оборудование moderní zařízení, vybavení техническое оборудование technické zařízení, vybavení обработка, -и, ж. zpracování объём, -a, м. objem объём производства objem výroby окраска, -и, ж. barva, zbarvení светлая окраска světlá barva осадок, -дка, м. kal оседать на дно usazovat se na dně основной základní, hlavní остаток, -тка, м. zbytek отделить oddělit открытие, -я, ср. zahájení отправление, -я, ср. odesílání, odeslání оттенок, -нка, м. odstín, nádech темно-янтарный оттенок tmavě jantarový odstín отцедить scedit охлаждение, -я, ср. ochlazení партнёр, -а, м. partner отечественный партнёр tuzemský partner поддерживать контакты с партнёрами udržovat kontakty s partnery пастеризация, -и, ж. pasterizace 23

24 пена, -ы, ж. белая пена густая пена плотная пена стойкая пена перекачивать пивко,-a, ср. пивная, -ой, ж. пивная дробина, ср. пивной пиво, -а, ср. баночное пиво бутылочное пиво нефильтрованное пшеничное пиво низкокалорийное пиво разливное пиво резаное пиво светлое пиво тёмное пиво кружка пива маленькая кружка пива обработка пива розлив пива пивовар, -a, м. пивоварение, -я, ср. пивоваренный пивоваренный завод пивоваренные традиции плотность, -и, ж. позиция, -и, ж. позиция на рынке покупатель, -я, м. поставка, -и, ж. pěna bílá pěna hustá pěna hutná pěna pevná pěna přečerpávat pivečko, pivko pivnice mláto pivní pivo pivo v plechovce láhvové pivo nefiltrované, pšeničné pivo nízkokalorické pivo výčepní pivo řezané pivo světlé pivo černé pivo velké pivo malé pivo zpracování piva stáčení piva sládek, pivovarský dělník vaření piva, pivovarnictví pivovarnický, pivovarský pivovar pivovarnická tradice hustota pozice, postavení postavení na trhu odběratel dodávka, dodání 24

25 прямые поставки оптовые поставки поставщик, -a, м. потребитель, -я, м. конечный потребитель превратить превратить в сахар продажа, -и, ж. продукт, -а, м. наиболее пользующийся спросом п. побочный продукт продукция, -и, ж. прозрачность, -и, ж. производство, -а, м. производство солода модернизация производства наращивать объём производства принцип производства процесс, -a, м. биохимический процесс химический процесс процесс брожения процесс производства процесс сушки раствор, -а, м. реакция, -и, ж. химическая реакция резервуар, -a, м. реклама, -ы, ж. ресторан, -a, м. пивной ресторан рецептура, -ы, ж. рынок, -нка, м. přímé dodávky velkoobchodní dodávky dodavatel spotřebitel konečný spotřebitel přeměnit přeměnit na cukr prodej produkt, výrobek nejprodávanější výrobek vedlejší produkt produkce, výroba průzračnost výroba, produkce výroba sladu modernizace výroby zvyšovat objem výroby princip výroby proces, postup biochemický proces chemický proces kvasný proces výrobní proces proces sušení roztok reakce chemická reakce nádrž, nádržka, zásobník reklama restaurace, hostinec pivnice, pivní restaurace receptura, složení trh 25

26 международный рынок потребительский рынок реализация продукции на рынке сахар, -a (-y), м. простые сахара сбыт, -а, м. свежесть, -и, ж. сертификат, -а, м. скатерть, -и, ж. смешение, -я, ср. содержание, -я, ср. созревание, я, ср. солод, -а (-у), м. зеленый солод карамельный солод пивоваренный солод светлый солод темный солод ячменный солод обжарка солода подготовка солода получение солода из ячменя сушка солода размельчать солод сорт, -а, м. пивные сорта сотрудник, -а, м. спирт, -a (-у), м. спрос, -а, м. срок, -a (-у), м. срок хранения стакан, -a, м. сусло, -а, ср. mezinárodní trh spotřebitelský trh prodej výrobků na trhu cukr jednoduché cukry odbyt čerstvost certifikát ubrus smíchání obsah dozrávání, zrání slad zelený slad karamelový slad pivovarský slad světlý slad tmavý slad ječmenný slad pražení sladu příprava sladu získání sladu z ječmene sušení sladu rozmělňovat slad druh, jakost druhy piva zaměstnanec, pracovník líh poptávka lhůta, doba doba skladování sklenice mladina 26

27 кипячение сусла осветление сусла отделение сусла охлаждение сусла приготовление сусла сбраживание сусла перекачивать сусло сырьё, -я, ср. импортное сырьё основное сырьё поставщик сырья танк, -а, м. температура, -ы, ж. низкая температура терпкость, -и, ж. технология, -и, ж. современная технология уникальная технология традиционный уничтожить упаковка, -и, ж. уровень, -вня, м. международный уровень успех, -а, м. фермент, -а, м. активные ферменты фильтрация, -и, ж. метод фильтрации фирма, -ы, ж. логотип фирмы хмель, -я, м. добавление хмеля качество хмеля vaření mladiny odkalení mladiny oddělení mladiny chlazení mladiny příprava mladiny zkvašování mladiny přečerpávat mladinu surovina, suroviny dovážené suroviny základní surovina dodavatel surovin tank teplota nízká teplota trpkost technologie moderní technologie unikátní technologie tradiční zničit, zlikvidovat balení úroveň mezinárodní úroveň úspěch ferment, enzym aktivní enzymy filtrace, filtrování metoda filtrace firma logo firmy chmel přidávání chmele kvalita chmele 27

28 свежесть хмеля соцветия хмеля хмель растворяется цвет, -а (-у), м. центробежный центробежная сила цех, -a, м. варочный цех чан, -а, м. бродильный чан медный чан пивоваренный бродильный чан специальный чан чан из нержавеющей стали эксперт, -а, м. эксплуатация, -и, ж. ввести в эксплуатацию ярмарка, -и, ж. принимать участие в ярмарке ячмень, -я, м. ящик, -а, м. ящик для перевозки бутылок čerstvost chmele květenství chmele chmel se rozpouští barva odstředivý, centrifugální odstředivá síla dílna, provoz varna káď, nádoba kvasná káď měděná káď pivovarská kvasná káď speciální káď nerezová káď expert, odborník, znalec využití, provoz uvést do provozu veletrh účastnit se veletrhu ječmen bedna, krabice basa (s lahvemi) 4.2 Komentář k výběrovému slovníku Zdroje použité pro překlad Při překladu rusko-české slovní zásoby z oblasti pivovarnictví jsem čerpala z několika různých zdrojů. Před samotným vytvářením slovníku bylo potřeba pročíst několik ruských prezentací a stránek o pivovarnictví, abych se blíže seznámila s tímto odvětvím a následně pak vybrala správné termíny používané v této oblasti. Pro překlad jsem použila více slovníků, především Rusko-český slovník (Vlček 1985) a Velký česko-ruský slovník nakladatelství LEDA (Sádlíková, Krejčířová 2005). Z internetových slovníků 28

29 jsem využila jeden z nejrozšířenějších online slovníků, překladový slovník firmy WinGED (dostupný z a internetový slovník na serveru Seznam (dostupný z Některé termíny, vztahující se ke specifické slovní zásobě pivovarnictví, jejichž české ekvivalenty jsem ve slovnících nenašla, bylo třeba vyhledat na českých internetových stránkách, zabývajících se výrobou piva. Jednalo se především o části procesů výroby a některá zařízení užívaná při výrobě. Abych správně uvedla přízvuky ve slovech, gramatické tvary slov a slovních spojení, čerpala jsem z ruského informačního internetového portálu Srovnání české a ruské terminologie pivovarnictví Při překladu termínů z pivovarnické oblasti, které jsem si zvolila do výběrového slovníku, jsem došla k závěru, že přestože ruský i český jazyk patří do skupiny slovanských jazyků, tak se v mnohém nejen shodují, ale také se rozcházejí. V této části práce uvedu několik příkladů, v nichž se česká a ruská terminologie liší a také některé případy shody mezi těmito jazyky. Jako první uvedu úplnou ekvivalenci slov obou jazyků (např. витамин - vitamin; компонент - komponent; вода - voda; пиво - pivo; успех - úspěch; пена - pěna; рецептура - receptura; реклама - reklama; фермент - ferment; хмель - chmel; фирма - firma; ячмень - ječmen; продукт - produkt; уровень - úroveň. Převážně se jedná o slova, která jsou latinského nebo všeslovanského původu. Kromě úplné ekvivalence je také pro překlad z ruštiny do češtiny charakteristická ekvivalence s formálním rozdílem, k nejčastějším patří rozdíly v rodě podstatných jmen. Spousta výrazů, které jsou v českém jazyce ve středním, ženském nebo mužském rodě, tak v ruském jazyce má rod jiný (např. ингредиент м. - ingredience ž.; ресторан м. - restaurace ž.; аромат м. - aroma s., консервирование ср. - konzervace ž.). Ruský jazyk mnohem častěji než čeština používá víceslovné výrazy, které překládáme pomocí univerbizace (např. варочный цех - varna; крупный помол - šrot; пивная дробина - šrot; пивоваренный завод - pivovar). Dále jsou pro ruský jazyk charakteristické konstrukce s neshodným přívlastkem ve druhém pádě, které se do českého jazyka překládají pomocí shodného přívlastku (např. источник воды - vodní zdroj; сеть магазинов - obchodní řetězec; процесс брожения - kvasný proces; процесс производства - výrobní proces), předložkové konstrukce, v nichž se vyskytují předložky «для» nebo «по», které jsou pro ruský jazyk typické. Dané výrazy překládáme 29

30 do češtiny většinou pomocí shodného přívlastku (např. лаборатория для разработки - vývojová laboratoř). 4.3 Prezentace společnosti Holba a.s. v ruském jazyce - překlad Пивоваренный завод Голба - чистое пиво с гор История предприятия Выгодное местоположение города Ганушовице, который стал крупной узловой железнодорожной станцией, вместе с выгодными условиями для развития пищевой промышленности, которая была выразительно недостаточна для быстро развивающейся технической промышленности, и в непоследнюю очередь действительность, что около 1870 года были почти все существующие пивные заводы в окрестности города Шумперка устаревшими, не способными к дальнейшему развитию и расширению - это все перешло в начале 70-х годов 19 века в усилие построить новый и современный пивоваренный завод в городе Ганушовице. План построения пивоваренного завода именно в Ганушовицах возникнул в голове пивовара и одновременно арендатора жеротинского пивного завода в недалекой деревне Копрживна Йосефа Мылшицкего ( ). Молодой пивовар очень быстро понял, что новый и современный пивной завод мог бы вскоре овладеть местным рынком пива, следовательно, уже в 1871 году было принято окончательное решение о строительстве современного парового пивоваренного завода в Ганушовицах, или же в соседнем населённом пункте Голба. В совсем недавно оконченным пивном заводе уже 28 декабря 1874 года торжественно приготовили первое пиво, которое непосредственно 29 и 30 декабря следовали две варки пива. В 1878 году наступил период стагнации, и понизилось производство. В 1879 был поручен техническим надзором профессор Юлиус Тхауссинг, и в 1886 году было достигнуто первоначально запланированного годового производства пивного завода. Тенденция регулярного прироста годогого производства пивного завода продолжалась только до 1911 года. Период расцвета пивного завода прекратила первая мировая война. В 1918 г. произошло изменение немецкого названия на Североморавский пивной завод и солодильня, АО в Шумперке. Довоенного уровня производства было в городе Ганушовице 30

31 достигнуто в 1924 г., когда годичное производство достигло гл, и это было более, чем в 1913 г. Предел гл пива был превышен в 1926 году. С развитием пивного завода была связана тоже модернизация строительного и механического оборудования - в 1930 г. был введен в ход новый варочный цех, были увеличены ёмкости бродильни и подвалов. Во время второй мировой войны пивной завод работал без перерыва производства. Выпуск его продукции, до этого времени превышающий гл пива в год, радикально понизился только в 1945 году, когда общее состояние составляло только гл пива. В 1948 г. произошла национализация пивоваренного завода, и был создан самостоятельный Ганушовицкий пивной завод, национальное предприятие, Ганушовице. С июня 1960 ганушовицкий пивной завод был включён на срок 30 лет в Североморавские пивные заводы, национальное предприятие, Пржеров. В начале 80-х годов был окончен процесс главного брожения в деревянных бродильных чанах, и после окончания реконстукции бродильни, заменили эти деревянные чаны бродильными чанами из нержавеющей стали. В годах была проведена реконструкция варочного цеха. Возникновение самостоятельного общества Пивоваренный завод Голба, акционерное общество, произошло в 1996 году. Нынешнее развитие и модернизация пивного завода В годах инвестировалось в техническое и технологическое развитие пивного завода почти 250 миллионов. К важным повоторным пунктам принадлежат открытие собственного источника воды, который служит главным источником чрезвычайно качественной воды для производства пива. На территории пивного завода находятся две скважины. В 1995 г. пивной завод приступил к строительству станции очистки сточных вод с мощностью, которая хватает и для покрытия потребностей населения города Ганушовице, и её окончание в 1997 г. улучшило чистоту воды реки Моравы. В 2000 г. пивной завод продолжал в ростовой тенденции и поднял продукцию пива в течение одного года на 23%, и это было рекордных 443 тысяч гл. Ещё в том же году пивной завод инвестировал в модернизацию механизмов более чем 32 миллиона крон. Явный прирост производства пива в 2000 г. принудил руководство пивного завода инвестировать в модернизацию варочного цеха, и этот шаг являлся 31

32 составной частью первого инвестиционного этапа. Благодаря тому предприятие могло производить на 25% более пива и это в год значило 130 тысяч гл. Следующую фазу модернизации варочного цеха, вклучающую установку нового устройства цедильного чана включая комплектную управляющую систему, окончил пивоваренный завод в начале июня Управляющая система обеспечивала автоматическое производство отцеживания и водяное тепловое хозяйство. Частью системы был тоже новый бункер для пивной дробины с автоматической транспортировкой. Новое устройство очень влияет на понижение доли нежелательных калильных веществ в сусле, которые загружают процесс производства и могут отрицательно повлиять на брожение и последовательно тоже на качество пива. Эта инвестиция в модернизацию стоила более 10 миллионов крон. В 2005 году пивной завод окончил трудный процесс автоматизации и визуализация варочного цеха. Эта инвестиция была связана с повышением качества пива, причём минимизирует ошибки или неточности, причинённые человеческим фактором, и гарантирует точное соблюдение традиционной собственной рецептуры. Преимуществом тоже является постоянный мониторинг всего процесса и его архивация, так что все важные данные возможно обратно доискать. Весной 2006 г. пивной завод купил новое устройство для охлаждения сусла. Охладитель, который в пивном заводе действовал с 1981 г., заменился современным преемником. К выгодам современного холодильного устройства принадлежат не только сама мощность 350 гл в час, но и более бережное перекачивание сусла с вихревого чана и его последующее охлаждение. В 2006 г. предприятие инвестировало в модернизацию более 30 миллионов крон. Эта сумма включает новый охладитель сусла, модернизацию оборудования лаборатории пивного завода, восстановление подвижного состава, новые КЕГ бочки и тоже пивную технику. В 2008 г. пивной завод окончил реконструкцию водогрейного аппарата. Новая технология обеспечила более эффективную передачу тепла в разных фазах производства, принесла финансовые сбережения и имела позитивные экологические последствия. Новая система, которая стоила почти 6 миллионов крон, заменила систему железных запасных резервуаров, употребляемую в пивном завое почти тридцать лет. И в 2012 г. пивной завод инвестировал в модернизацию, на этот раз более чем 40 миллионов крон, прежде всего в восстановление технологического механизма и в реконструкцию подвалов, 32

33 которые пивной завод постепенно ремонтировал уже три года. Надо было модернизовать по этапам, чтобы сохранилась ёмкость подвалов. Структура предприятия Самостоятельная компания «Пивоваренный завод Голба Ганушовице» возникла в 1996 г. Пивоваренный завод Голба является дочерней компанией холдинга АО «PMS Пршеров», в который дальше принадлежат АО «Пивоваренный завод Зубр» и АО «Пивовареный завод Литовел». Пивоваренный завод Голба является акционерным обществом, решающее право здесь имеет руководство, далее материнская компания. Ведущее положение в компании Голба имеет Зденек Конечны, председатель правления акционерного общества. Ниже председателя правления следует исполнительный директор Владимир Зика, который является начальником пивоваров. Пивоваром в пивоваренном заводе Голба является Лудек Райхл. Затем следует торговый директор Зденек Мареш и экономический директор. Для обеспечения планомерного хода работы пивоваренного завода нанимаются летом (май - сентябрь) временные работники. Большинство из них работает в пивоваренном заводе повторно и производство уже хорошо знают. Продукты пивоваренного завода Голба Пиво является традиционным напитком, который имеет на территории ЧР продолжительную традицию и принадлежит к основному потребительскому спросу большинства населения. Флагманом марки является Голба Шерак, сегодня символ гор Есеники. Пивной завод Голба поставил на рынок следующие продукты: «Голба Классик» - светлое разливное пиво, алк.4% «Голба Шерак» - светлое разливное пиво, алк.4,5% «Голба Премиум» - выдержанное пиво с исключительным вкусом, которое имеет тоже отличный хмелевой аромат, алк. 5% «Голба Шерак Специал» - исключительный сезонный продукт, который производится из самого высококачественного сырья и должен зреть в подвалах не меньше двух месяцев. Пиво отличается тонким 33

34 ароматическим горьким вкусом, на который повлияла специальная рецептура хмеления, ярким цветом и густой кремовой пеной. К производству пива используется специальный цветовой и карамельный солод, чтобы пиво получило слегка карамельный вкус и аромат. «Голба Шерак дрожжевой» - непастеризованное, нефильтрованное пиво с естественным содержанием пивных дрожжей, их оптимальный уровень помогает сохранять стабильно низкая температура. Приятный и полный вкус пиво получает через 40 дней созреванием в лагерном подвале. Дрожжевое пиво способствует хорошему пищеварению и является богатым ресурсом витаминов группы Б. «Голба Стронг» - самое сильное 18 градусное пиво (алк.7,5%), которое пивоваренный завод вообще произвёл. В лагерных подвалах пиво Голба Стронг созревает на протяжении 100 дней. Пивные дрожжи должны бродить два раза, потому что к такому сильному пиву они не привыкли. «Голба Брусника с мятой» - пиво с низким содержанием алкоголя (алк.2,2%) и характерным вкусом. Пиво Голба с привкусом производится из природного фруктового сиропа и растительного экстракта, не содержит искусственные красящие вещества ни искусственные заменители сахара. «Голба Фри» - полутемное пиво Экспорт В 2001 г. вследствие холодного лета сократилась продажа, однако, небольшой спад продаж на отечественном рынке был компенсирован экспортом за границу, в частности, большей частью прежде всего в Швецию, Грецию и в Израиль. В Израиль направлялась почти половина производства баночного пива. В 2002 г. пивоваренный завод начал постепенно увеличивать объём экспорта и в первой половине года экспортировал 2067гл пива, что в три раза больше, чем в предыдущем году. В 2004 г. пивоваренный завод получил заказ для экспорта в Венгрию, на год позже принадлежала к главным зарубежным покупателям Словакия. В 2009 г. часть производства вывозилась в Швецию, Финляндию, Италию, Венгрию и в страны бывшей Югославии, однако это касалось порядка тысяч гектолитров в год. В 2012 г. было экспортировано менее чем 10% производства, прежде всего в Германию, Польшу и в Словакию. 34