NOVÁ ROLE VYSOKÝCH ŠKOL A UNIVERZIT

Transkript

1 NOVÁ ROLE VYSOKÝCH ŠKOL A UNIVERZIT LENKA CIMBÁLNÍKOVÁ Univerzita Palackého v Olomouci Abstrakt: Vysoké školy procházejí v posledním desetiletí významnou proměnnou svých funkcí a struktur. Nová role vysokých škol a univerzit vychází z měnících se společenských, sociálních, ekonomických, ale i politických požadavků na vzdělávací, výzkumnou a jinou činnost vysokoškolských institucí. Rostou požadavky na externí aktivity s podnikatelskou sférou a veřejností, vytváří se tzv. akademické podnikání, roste význam outreach aktivit vysokých škol. Součástí akademického podnikání jsou i různé formy a metody celoživotního vzdělávání. Klíčová slova: Znalostní společnost, strategie rozvoje lidských zdrojů, akademické podnikání, třetí poslání vysokých škol, outreach aktivity, celoživotní vzdělávání, distanční vzdělávání, elearning, individuální vzdělávání, andragogické poradenství Abstract: In the last decade, universities have been undergoing an important change of their functions and structures. The new role of universities arises from changing social, economical and political demands for educational, research and other activities of higher education institutions. The demands for external activities connected to the entrepreneurial area and the public have been growing, the so-called academic entrepreneurship has been created, the importance of universities' outreach activities has been increasing. A part of academic entrepreneurship is various types, forms and methods of life-long learning. Key words: knowledge society, strategy of human resources development, academic entrepreneurship, third mission of universities, outreach activities, life-long learning, distance learning, e-learning, individual education, adult education counselling 1. Lidské zdroje na prahu 21.století - Znalostní společnost Současná doba přináší změnu paradigmatu společnosti. Možnosti industriální společnosti založené zejména na zvyšování průmyslové výroby, čerpání přírodních a nerostných zdrojů a zpracování surovin jsou téměř vyčerpány. Budoucnost je třeba hledat v nových informačních technologiích, ve vybudování znalostní společnosti a v ekonomice založené na znalostech. Společnost znalostí je prvním typem lidské společnosti, v níž je mobilita směrem vzhůru v podstatě neomezena. Znalosti se od všech jiných výrobních prostředků liší tím, že je nelze sdělit ani odkázat. Každý jedinec je musí získávat nanovo a každý začíná od zcela stejné naprosté nevědomosti. Peter F. Drucker.

2 Co to je znalostní společnost? Principem znalostní společnosti je že zdrojem bohatství jsou znalosti. Současná společnost přechází od industriální společnosti ke společnosti znalostí. V době neustálých změn se znalosti stávají zdrojem pro rozvoj organizací. Získávání, sdílení a užívání informací, zlepšování tvorby znalostí a jejich užití, podpora inovačního myšlení, to jsou oblasti, které se stávají středem zájmu manažerů firem a vzdělavatelů. Znalosti umožňují učícím se organizacím získat inovační rychlost a potřebný předstih vůči konkurentům. Peter F. Drucker dokonce identifikuje znalosti jako novou základnu konkurence nadcházejících let. Firmy, které si chtějí v příštích desetiletích udržet konkurenční výhodu, si uvědomují, že právě znalosti se stávají dlouhodobou konkurenční výhodou. Vlastně je to jediný zdroj, který není přírodou omezen. Naopak svým vhodným využitím může tento zdroj neustále narůstat. Strategie rozvoje lidských zdrojů v ČR Strategie rozvoje lidských zdrojů, která byla přijata vládou ČR v březnu 2003, si mimo jiné klade za cíl, připravit lidi na výzvy, které přináší znalostní společnost. Strategie rozvoje lidských zdrojů je zaměřena na 5 základních, vnitřně propojených cílů: 1. Nastolit celoživotní učení jako běžnou praxi. 2. Připravit lidské zdroje ČR na výzvy, které přináší znalostní společnost, globální ekonomika, nezbytnost udržitelného rozvoje a členství v EU. 3. Zvýšit mezinárodní konkurenceschopnost české ekonomiky a její přitažlivost pro investory. 4. Zvýšit zaměstnatelnost pracovních sil, a tím pozitivně ovlivnit zaměstnanost. 5. Zlepšit využívání omezených zdrojů a mobilizaci nutných prostředků pro vzdělávání a rozvoj lidských zdrojů. Co pro naplnění této strategie mohou udělat vysoké školy?

3 2. Nová role vysokých škol a jejich třetí poslání Poslání vysokých škol v současném světě se výrazně mění. Pojetí vysokých škol jako určitých izolovaných center vzdělanosti je již zastaralé. Nastupuje nové pojetí funkce vysokých škol jako center znalostí, které svým zaměřením přesahují rámec akademických institucí. Činnost univerzit lze rozdělit do tří skupin Výuka Výzkum Externí aktivity spojené s podnikatelskou sférou a veřejností. Jedná se o akademické podnikání se zaměřením na rozvoj regionu. Někdy mluvíme i o třetím poslání vysokých škol Co je akademického podnikání? Akademické podnikání znamená být inovační, kreativní a aktivně využívat znalosti a schopnosti ve prospěch akademické sféry, veřejnosti a podnikatelských aktivit. Obsahem akademického podnikání je: V oblasti výuky Vytváření a realizace programů celoživotní vzdělávání. Jedná se o odborné vzdělávání, zájmové, osvětové vzdělávání. Organizace a účast na konferencích. Vývoj, ověřování a využívání nových forem vzdělávání. Poradenství spojené se vzděláváním, kariérové poradenství, profesní aj. V oblasti výzkumu Poradenství v oblasti vývoje a aplikace poznatků v praxi Spojení teorie s praxí, spolupráce s podniky, firmami a dalšími institucemi Výzkum na objednávku Komercionalizace duševního vlastnictví ochrana duševního vlastnictví a jeho finanční ohodnocení

4 Založení, podpora vzniku nových firem a společností, spoluúčast při řízení těchto firem Využívání univerzitních zařízení a vybavení pro akademické podnikání Jiné Organizace a podpora stáží pro studenty i akademické pracovníky Podpora studentských a akademických projektů Vypracování projektů, studií dle požadavků objednatele Hodnocení projektů pro zadavatele Překlady, tlumočení pro zadavatele Vývoj firemního image pro zadavatele Návrhy, příprava propagačních materiálů dle požadavku objednatele Organizace akcí, prezentací, výstav, aj. dle požadavku objednatele Outreach aktivity Jaké jsou předpoklady rozvíjení podnikatelských kompetencí na vysokých školách? Podnikatelské aktivity musí být vyvíjeny v rámci strategického plánování dané školy. Znamená to: Rozpoznání lidského potenciálu, který má škola k dispozici, a příležitostí z vnějšího prostředí Stanovení strategických cílů, způsobů dosažení a určení systému interní podpory Implementace plánovaných aktivit s vysokou mírou podpory ve fázi vývoje a pilotního ověřování Vyhodnocení úspěchů (dosažení cílů) a návrh nových projektů záměrů. Jak je akademické podnikání realizováno? Akademické podnikání prochází napříč vysokou školou, základním stavebním kamenem jsou jednotlivci, zaměstnanci (akademičtí pracovníci) vysoké školy, dále katedry, fakulty a vedení školy. Pro zajištění akademického podnikání je vhodná existence samostatného oddělení pro akademické podnikání, které je:

5 Centrálním pracovištěm pro všechny fakulty Propaguje expertízu a služby akademických a jiných pracovníků a studentů externím organizacím Poskytuje služby zaměstnancům školy v oblastech Zprávy týkající se průzkumu trhu Získávání finančních prostředků (včetně hledání partnerských organizací) Řízení projektů, finanční monitorování, výsledná evaluace Přenos znalostí poradenství ve všech oblastech Vzdělávání v oblasti podnikání pro všechny skupiny zaměstnanců v rámci všech studijních oborů Jaké jsou výhody akademického podnikání? Výhody akademického podnikání lze spatřovat ve třech oblastech: Výhody pro podniky a instituce: zvýšení konkurenceschopnosti využíváním znalostí, zvyšování produktivity a ziskovosti Výhody pro absolventy: vysokoškolské vzdělávání spojené s požadavky praxe, zvyšování zaměstnatelnosti, postup v kariéře Výhody pro vysoké školy: vlastní rozvoj, spojení teorie s praxí, získávání finančních prostředků, zvyšování image školy, rozvoj outreach aktivit 4. Celoživotní vzdělávání jedna z cest akademického podnikání Evropská unie si v oblasti celoživotního vzdělávání stanovila vysoké cíle. Jejím cílem je, aby se do roku 2010 ve členských zemích unie zapojilo v nějaké formě celoživotního vzdělávání 12,5 % populace ve věku mezi 25 a 64 lety. V této souvislosti formulovala úkoly, mezi které mimo jiné patří: Rozšířit přístup k celoživotnímu vzdělávání pomocí poskytování dostatečných informací a poradenství Vytvořit takovou formu vzdělávání, aby dospělý jedinci mohli kombinovat vzdělávání se zaměstnáním a ostatními aktivitami

6 Zajistit, aby byla vzhledem k výzvám, které nás čekají ve společnosti znalostí, pro každého zajištěna možnost se dále vzdělávat Podporovat rozmanité a flexibilní vzdělávací postupy Podporovat sdružování a vzájemnou spolupráci vzdělávacích a školicích institucí na různých úrovních Možnost podílet se na rozvoji celoživotního vzdělávání a přispět tak ke splnění úkolů daných EU je velkou příležitostí pro vzdělávací instituce a vysoké školy. Rozšíření přístupu k celoživotnímu vzdělávání je spojeno se zvyšujícím se podílem dospělých, již zaměstnaných lidí, kteří si chtějí různými formami doplnit chybějící vzdělání v bakalářských, magisterských či doktorských programech. Další příležitostí je organizování specializovaných kurzů, certifikovaných programů pro ty zájemce, kteří si chtějí znalosti v určitém oboru zopakovat, zaktualizovat nebo rozšířit a nebo pro ty, kteří si chtějí rozšířit svoje vzdělání v jiném oboru, jedná se o tzv. druhou vzdělávací cestu. Oblast metod a forem vzdělávání Ve vzdělávání dospělých se stále více uplatňují vzdělávací a formy, které vyhovují požadavkům na vzdělávání vedle zaměstnání, rodiny a zájmů. V didaktice dospělých zůstává zachováno pojetí učení dospělých jako procesu, ve kterém se prolínají klasické i moderní metody. Klasické metody (přednášky, semináře, výcviky, tréninky, koučink) jsou doplňovány novými výukovými formami - distančním vzdělávání a elearnigem a novými metodami prezenční výuky WBT (Web Based Training) obsah výuky je distribuován a aktualizován prostřednictvím sítě intranet nebo internet. WBI (Web Based Information) informace na síti WEB, které dospělý vyhledává a využije ke svému profesnímu či osobnostnímu rozvoji Problémové metody patří sem případové studie, inscenační metody (hraní rolí) a podnikové (manažerské, strategické) hry Workshopy, tutoriály Outdoor aktivity

7 Open Space založena na efektu přestávek na kávu, kdy vzniká neopakovatelná atmosféra tvořivých sil, je k dispozici málo času, komplexní téma a mnoho formulovaných názorů. V současné době patří mezi progresivní metody ve vzdělávání dospělých elearning, který v sobě zahrnuje v širším smyslu využití informačních technologií ve vzdělávání. Je efektivní metodou sebevzdělávání a jedním z nástrojů distančního vzdělávání. Výhodou elearningu je vzdělávání just in time v době, kdy vzdělávaný má čas na vzdělávání, just on place v místě, kde se vzdělávající vyskytuje a kde má podmínky pro vzdělávání. Nevýhodou je problém motivace studujících, která se snižuje chybějícím kontaktem se skupinou. Proto je elektronická výuka doplňována výukou face to face (tutoriály, výcviky), zařazováním synchronních prvků (on-line diskuze), aj. a vzniká blended learning. Oblast otevřeného přístupu ke vzdělávání Jedná se o vznik informačních a poradenských center pro oblast celoživotního vzdělávání, které se stanou partnery jedince, ale i firem, podniků při vytváření vzdělávacích programů dle individuálních nebo firemních požadavků, tzv. tailor made programy. Vzdělávací programy sestavované na základě požadavků firem jsou samozřejmostí, ale umíme sestavovat program dle požadavků jednotlivce? Příklad: Filozofická fakulta UP v Olomouci nabízí tzv. vzdělávací koš. Tento koš obsahuje nabídku disciplín vyučovaných na fakultě jak v prezenční, tak distanční formě studia a zájemce o vzdělávání si z tohoto vzdělávacího koše vybere disciplíny dle svého zájmu, profesního zaměření a sestaví si vlastní vzdělávací program. Výběrem disciplín si může zájemce o vzdělávání sestavit nejen vlastní vzdělávací program, ale i vlastní individuální vzdělávací cestu. V této fázi je velice důležitou činností tzv. andragogické poradenství.

8 Jedná se o kvalifikovaný servis ze strany vzdělávací instituce, která poskytuje informace týkající se možností vzdělávání vzdělávací programy, obsahy vzdělávání, formy a metody vzdělávání, podmínky vzdělávání, předpokládané výsledky orientace pomoc při výběru vzdělávací cesty, analýzu určitých možností vzdělávání, jejich výběr s upozorněním na výhody a nevýhody, doporučení na nejvhodnější formu vzdělávání a způsoby vzdělávání. poradenská pomoc jedná se dlouhodobější pomoc v oblasti identifikace vzdělávacích potřeb, vymezení slabých a silných stránek klienta pro dosažení vzdělávacích cílů. Předpokládá se spoluúčast klienta a jeho snaha pro sebepoznání a identifikaci vzdělávacích potřeb. Oblast sdružování a vzájemné spolupráce vzdělávacích a školicích institucí na různých úrovních V úvodu příspěvku jsem mluvila o změně role a kultury vysokých škol, o potřebě jejich otevřenosti k vnějšímu prostředí, o účasti a spolupráci s ostatními institucemi. Vysoké školy by měly reflektovat reálné potřeby trhu, společnosti i místní komunity. Tyto požadavky vedou ke sdružování a spolupráci vysokých škol a jiných vzdělávacích institucí na různých úrovních. RNDr. Ing. Lenka Cimbálníková Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta Adresa: Křížkovského 8, Olomouc lenka.cimbalnikova@upol.cz