Praktické cvičení nervová soustava

Transkript

1 Praktické cvičení nervová soustava Pozn. pro 2.C 2011/ Z témat nervová soustava a smysly zpracováváte dohromady jeden protokol. Jedná se o dvě praktická cvičení s jedním společným protokolem. První ze cvičení proběhne v řádném termínu pátky a Hodinu. Druhá dvouhodinovka proběhne náhradou za 8.6. nahradí 1. skupina ve středu 16.5.; za Nahradí druhá skupina ve středu Tím budou praktika v letošním roce ukončena. Termín pro odevzdání protokolů 1. Skupina 30.5.; 2. Skupina 6.6. Pomůcky: Publikace Cvičení z biologie III, pravítko, brožurka s úlohami testů IQ 1) Zornicový reflex a) Vysvětlete, co je zornicový reflex (Cvičení z biologie III. str. 89). b) Provedení a pozorování reflexu: Jeden student si sedne tváří k oknu a zakryje si oběma rukama otevřené oči. Asi po 20 sekundách si oči odkryje. Druhý student z dvojice pozoruje oči spolužáka. Do protokolu zaznamenejte výsledek. Potom si rukou zakryje jen jedno otevřené oko. Asi po 20 sekundách je opět odkryje. Po odkrytí a zakrytí pozorujte zornici nezakrytého oka. Do protokolu zaznamenejte výsledek. 2) Čéškový (patelární) reflex: o Vysvětlete, o jaký reflex se jedná a také jak ho dokazujeme (Cvičení z biologie III. str. 90). o Provedení a pozorování reflexu: Zkoumaný žák se posadí a přeloží pravé koleno přes levé. Přeložená noha visí uvolněně. Mezi čéškou a drsnatinou holenní kosti nahmatáme šlachu, kterou se upíná čtyřhlavý sval stehenní na kost holenní. Toto místo musí vyšetřující dobře znát, aby neudeřil do kosti. V okamžiku, kdy to zkoumaný žák neočekává, udeříme jemně, ale energicky hranou ruky do šlachy. Abychom odvedli pozornost zkoumaného žáka od provádění pokusu a zajistili skutečné uvolnění jeho stehenních svalů, můžeme mu např. uložit, aby se tahem snažil rozpojit pevně zaklesnuté prsty rukou. Výsledek zaznamenejte do protokolu. 3) Plantární reflex (tzv. reflex Babinského): o Vysvětlete, o jaký reflex se jedná a také, jak ho dokazujeme (Cvičení z biologie III. str. 91). o Provedení a pozorování reflexu: Hranou pravítka zvolna přejíždíme za mírného tlaku po kůži chodidla zkoumaného žáka od paty k prstům po zevním okraji. Výsledek zaznamenejte do protokolu. 4) Testy IQ o Co měří IQ? Jaká je historie tohoto měření? Jaké jsou hodnoty a hranice pro typy lidí podle IQ? A co je to EQ? o Zkuste vyřešit alespoň 5 úloh z testových brožurek, které jsou k dispozici. Zkontrolujte si řešení. Do protokolu uveďte, jak jste uspěli. 5) Paměť o Proveďte podle instrukcí test paměti. Výsledek zaznamenejte do protokolu. o hodnocení: bodů skvělý postřeh, výborná paměť bodů dobrý postřeh, slušná paměť 11 8 bodů průměrný výsledek 7 4 body nic moc 3 0 bodů pokud ti není přes 70 let, tak musíš asi učením strávit hodně času 1

2 6) Jazykolamy: o Jak asi souvisí jazykolamy s nervovou soustavou? Není to spíše o soustavě dýchací? Většina z nás při mluvení příliš nevěnuje pozornost tomu, co říká proto se přeříkáváme, občas řekneme nevhodné slovo atp. A jazykolamy nemají za úkol nám zlámat jazyk, ale donutit nás k tomu, abychom se opravdu soustředili na to, co říkáme. Takže pár příkladů na ukázku: Všeci ptáci v seči sú, sklapla piksla, osuš si šosy. Strýc Šusta suší švestky, pět švestek, šest švestek. Byly přečteny přiřčené ceny, sazeč dnes všecko nevysází. Sčeš si vlasy z čela, vlky plky, drbu vrbu. Vlk zmrzl, zhltl hrst zrn, ještě stěžeň zasténá. Roli lorda Rolfa hrál Vladimír Leraus. Čistý s Čistou čistili činčilový čepec. Z čeho chceš sčítat, ještě štěstí, že se nesešli. Nás nejvíc sžírá žárlivost. Stojí zde přes šest století. Tvrdíš, že sis přiskřípl prsty mezi dvířka skříně. Neznepokojujte se meteorologickými proroctvími. Šísovo sousoší Špatný sen. Řapík řebříčku řízl Řinu do prstu. U Řezáčů řinčel řetěz při řezání řezanky. Zaželezilo-li se železo, či nezaželezilo-li se železo. Je Olivier olivrejovaný, nebo neolivrejovaný? Rozprostovlasatila-li se dcera krále Nabuchodonozora, či neroprostovlasatila-li se dcera krále Nabuchodonozora? Zalyžařivší si lyžař potkal nezalyžařivší si lyžařku. Pštros s pštrosicí a pštrosáčaty šli do pštrosáčárny. Olemujeme-li mu to, či neolemujeme-li mu to. Naše lomenice je mezi lomenicemi ta nelomenicovatější lomenice. Šla Prokopka pro Prokopa, pojď Prokope pro proroka. Prut plul rychle po proudu, jelen letěl jetelem. V naší peci piští myši, v naší peci psíci spí. Před potokem pět kop konopí, za potokem pět kop konopí. Pokopete-li mi to pole, či nepokopete-li mi to pole. Na Prokopa promokne kdekterá kopa. Královna Klára na klavír hrála. Jako limit berte, že za jednu minutu byste měli říci jazykolamy až po pštrosy (silně vytištěno), bez jediného zadrhnutí a přeřeknutí. Svůj výsledek zaznamenejte do protokolu. 2

3 7) Zjišťování laterality párových orgánů o Lateralita je převaha jedné strany nad druhou. Projevuje se v činnosti párových orgánů sklonem používat více jeden z nich a také jeho větší obratností. Málokdo je čistý pravák či čistý levák a vůbec nezáleží pouze na tom, kterou rukou píšete, či jak držíte příbor. Vyplňte si následující tabulku (udělej vždy křížek u příslušné strany), pokud si nejste jisti, tak si to vyzkoušejte, ale zkuste svoji volbu neovlivňovat rozumem! činnost levá pravá Založ si ruce na prsou. Která je nahoře? Poškrábej se na zádech. Kterou to bylo rukou? Když provedeš úklon hlavy, ke kterému rameni ji ukloníš blíž? Kterou rukou píšeš? Sepni ruce. Který palec je nahoře? Postav se na jednu nohu. Na které stojíš? (na které je to příjemnější) Dej nohu přes nohu. Která je nahoře? Zatleskej, jako když tleskáš v divadle. Která ruka je nahoře? Na kterém boku se ti lépe leží? Postav se rovně. Kamarád ti řekne, jestli máš jedno rameno výš. Které? Na které straně se ti přirozeně tvoří pěšinka ve vlasech? Když neslyšíš, které ucho nastavíš? Kterou nohou kopeš do míče? Kterou rukou hážeš? Když neseš dvě tašky, ve které poneseš tu těžší? Kterou botu si obuješ jako první? Kterou nohou vykročíš do schodů? Když na někoho mrkneš, kterým okem? Kterou nohou se odrážš při skoku? Které oko máš dominantní? * *dominantní oko ukaž prstem na něco na opačném konci místnosti při pohledu oběma očima. Pak nehýbej rukou a zavři postupně jedno i druhé oko. Oko, při kterém (když je samo otevřené) ukazuješ na předmět je dominantní (u druhého oka je ruka s prstem od předmětu poněkud posunutá). Jaké závěry z tabulky vyvozuješ? Zaznamenej do protokolu. 3

4 Praktické cvičení smysly Prostřednictvím smyslových orgánů získávají živočichové (včetně lidí) informace o vnějším světě. Existuje však řada čidel i uvnitř těla, jejichž prostřednictvím jsou koordinovány základní životní funkce, a to často bez našeho vědomí. Zachycovat tyto signály jim umožňují speciálně organizované smyslové buňky receptory. Činnost smyslových buněk úzce souvisí s určitými pomocnými strukturami. Spojení smyslových buněk s buňkami pomocnými tvoří společně smyslový orgán. Informace z vnějšího nebo vnitřního prostředí přijímají smyslové buňky receptorů. Receptory přeměňují získané podněty na nervovou aktivitu. Jsou-li smyslové buňky podrážděné, jejich membrána se depolarizuje a vyvolá se stupňovitá odpověď na podnět, tzv. receptorový potenciál. Podnět, na který jsou receptory nejcitlivější, se nazývá přiměřený = adekvátní. Podle druhu adekvátního podnětu dělíme receptory na chemoreceptory, mechanoreceptory a radioreceptory. Receptory jsou zdrojem informací pro CNS. V CNS vznikají smyslové vjemy. Při pokusech, které provádíte ve dvojicích, se vystřídají oba členové dvojice!!! Do protokolu uvádějte vždy výsledky obou studentů z dvojice. Čich 1) Testování čichu Pomůcky: 10 lahviček s různými vzorky výrazné vůně. Se zavázanýma očima testuj jednotlivé vzorky čichem a výsledky sděluj kamarádovi, který je zaznamená do tabulky: vzorek 1 vzorek 2 vzorek 3 vzorek 4 vzorek 5 vzorek 6 vzorek 7 vzorek 8 vzorek 9 vzorek 10 Chuť 1) Sdružení chuťových a čichových vjemů Vznik chuťových vjemů je podporován i správnou činností čichového receptoru. Z vlastní zkušenosti jistě víte, že při zánětech sliznice nosní, při rýmě, ztrácíte čich a s ním zároveň i chuť. Pomůcky: 8 kádinek (naplněných kousky různých potravin podobné konzistence, párátka, lžička, kádinka s vodou. Pokusná osoba zavře oči, aby se nemohla orientovat zrakem, a stiskne si nos. Druhý z dvojice vloží pokusné osobě do úst první vzorek. Zeptá se na druh pokrmu. Pravděpodobně se mu nedostane správné odpovědi. Pokud se uvolní nosní otvory, druh potravy se okamžitě pozná. Podobně provedete s ostatními vzorky potravy. Po každém pokusu si osoba vypláchne pusu čistou vodou. Do tabulky zapište výsledky obou žáků z dvojice (ano poznal, ne nepoznal). Jméno/vzorek č. 1 č. 2 č. 3 č. 4 č. 5 č. 6 č. 7 č. 8 4

5 2) Lokalizace chuťových receptorů Pomůcky: 20% roztok kuchyňské soli, 40% roztok řepného cukru, 2% roztok kyseliny vinné (citron), 2% roztok chininu (tonik), vatová tyčinka, 2 kádinky s vodou, malá kádinka s vodou Postup: Štěteček lehce namočíme v jednom z roztoků a potíráme jím jazyk zkoumaného žáka na hrotu, stranách, na hřbetě a na kořeni. Poznamenáme si, na kterém místě jazyka pociťoval chuť. Pokus postupně opakujeme se všemi připravenými roztoky. Před pokusem s dalším roztokem si žák vždy vypláchne ústa čistou vodou. Štěteček také propereme v čisté vodě. Výsledky zapisujeme do tabulky: hrot jazyka okraj jazyka kořen jazyka sladko slano kyselo hořko Chemoreceptory se nalézají rovněž uvnitř organizmu. Jsou citlivé např. na změny množství kyslíku a oxidu uhličitého, hodnotu ph nebo koncentraci glukózy v krvi. Sluch Zvukové vlny pronikají do vnitřního ucha jednak vzduchem (zevním zvukovodem a středním uchem), jednak lebečními kostmi. Rinneho pokus zjišťuje rozdíl mezi převodem zvuku kostí a vzduchem. Zdravé ucho slyší déle zvuk vedený vzduchem než kostí. Weberův pokus informuje o poměru vedení na obou stranách lebky. Člověk s normálním sluchem slyší oběma ušima stejně silně. Pomůcky: ladička s frekvencí 400 kmitů, kladívko, stopky, hodinky (budík) se zřetelným tikotem, krejčovský metr 1) Rinneho pokus Ladičku rozezvučíme úderem kladívka. Pak ji opřeme o bradavkový výběžek spánkové kosti vyšetřovaného spolužáka a vyzveme ho, aby pokynem ruky oznámil okamžik, kdy zvuk ladičky přestane slyšet. V tuto chvíli spustíme stopky a přeneseme ladičku před ucho vyšetřovaného žáka tak, aby obě ramena ladičky byla od ucha stejně vzdálena. Vyšetřovaný žák opět udá okamžik, kdy přestane slyšet. Tehdy zastavíme stopky. Pokus opakujeme ještě jednou. Čas zjištěný při druhém pokusu zaznamenáme. 2) Pokus Weberův Ladičku rozezvučíme úderem kladívka a postavíme ji na střed lebeční klenby zkoumaného žáka. Zkoumaný žák nám oznámí, zda slyší oběma ušima stejně silně, popř. ve kterém uchu slyší ladičku silněji. Tentýž pokus opakujeme ještě dvakrát. Jednou si vyšetřovaný zacpe prstem pravé ucho, podruhé levé. Pokaždé se ptáme, ve kterém uchu slyší silněji. Při zacpaném zvukovodu slyšíme zvuk silněji na straně zacpaného ucha. 5

6 3) Sluchová ostrost Hodinky (budík) umístíme do takové vzdálenosti před vyšetřované ucho, aby jejich tikot nebyl slyšet. Pak je zvolna k uchu přibližujeme. Vyšetřovaný oznámí, kdy tikot hodinek poprvé zaslechl. Tuto vzdálenost změříme, neboť udává sluchovou ostrost. Pokus opakujeme pro druhé ucho. Zaznamenejte výsledky všech pokusů. K jakému jste dospěli závěru? Zrak 1) Vzdálenost mezi zornicemi Při předepisování poukazu na brýle uvádí oční lékař kromě jiných údajů také vzdálenost obou zornic, protože vzdálenost mezi ohnisky obou čoček brýlí musí být stejná, jako je zornicová šířka. Vzdálenost obou zornic kolísá u dospělého člověka od 56 do 64 mm. Za velkou vzdálenost považujeme 68 až 70 mm. Pokusná osoba hledí na vzdálený předmět (aby se zabránilo sbíhání očních os). Měřítko přiložíme začátkem stupnice nad střed jedné zornice a vzdálenost středu druhé zornice odečítáme na milimetrovém měřítku. Zapište průměrnou vzdálenost zornic ve skupině 10 studentů 2) Důkaz slepé skvrny Slepá skvrna je místo na zadní straně oční koule, kde zrakový nerv opouští sítnici. Toto místo neobsahuje ani tyčinky, ani čípky. Asi 4 mm zevně od slepé skvrny je žlutá skvrna, kde jsou pouze čípky. Je to místo nejostřejšího vidění. Pozorujeme li nějaký předmět, stáčí se oční koule automaticky tak, aby se jeho obraz promítl ve žluté skvrně. Tento princip leze použít k demonstraci slepé skvrny. Pomůcky: Mariottovy obrázky Obrázek držíme nataženou paží před očima. Zavřeme levé oko a pravým hledíme na trojúhelník. Obrázek pomalu přibližujeme k oku. Ve vzdálenosti cm zmizí kruh a papír na jeho místě je černý. Když plynule pokračujeme v přibližování čtvrtky k oku, kruh se opět objeví. Vysvětlete proč? 3) Blízký bod a vyšetření zrakové ostrosti Snellenův test Jako blízký bod označujeme minimální vzdálenost od oka, z níž se při maximální akomodaci ještě vytvoří na sítnici ostrý obraz pozorovaného předmětu. Tento bod se během života neustále od oka vzdaluje, nejdříve pomalu, s pokročilejším věkem poměrně rychle. Je to způsobeno tím, že čočka se stává méně pružnou, čímž se omezuje její vyklenutí při akomodaci. V deseti letech je blízký bod vzdálen asi 8 cm, ve dvaceti letech 10 cm, ve třiceti letech 14 cm, ve čtyřiceti 22 cm, v padesáti 40 cm, v šedesáti letech 100 cm, v sedmdesáti letech 400 cm a v sedmdesáti pěti letech v nekonečnu. Dioptrie se rovná převrácené hodnotě naměřených vzdáleností. Například je-li blízký bod ve vzdálenosti 8 cm, má čočka ohniskovou vzdálenost 0,08 m optickou mohutnost 1: 0,008 D. Optická mohutnost lidského oka v klidu je 66,7 D. Pomůcky: Snellenovy optotypy Zraková ostrost na dálku se zjišťuje každým okem zvlášť. Při této zkoušce se sleduje, kterou řádku vyšetřovaný ještě přečte. Vyšetřovaný žák si stoupne 3 nebo 5 m od optotypů (podle typu optotypů) a čte písmena, která mu okazuje spolužák. Blízký bod zjistí tak, že změříte, v jaké vzdálenosti bezpečně zaostříte text knížky, kterou postupně přibližujete k oku. Napište výsledek vlastního hodnocení zrakové ostrosti. 4) Poruchy zraku Otestujte si zda: Rozeznáváte barvy? Máte v pořádku sítnici? Nemáte nemocnou rohovku? Zadání úkolů najdete v materiálech, které přinese váš učitel na tato praktická cvičení. Výsledky zapište do protokolu. 6

7 Vysvětlete následující pojmy: krátkozrakost, dalekozrakost, kontaktní čočky, presbyopie, daltonismus, ječné zrno, astigmatismus, katarakta, glaukom, myopie, hypertropismus 5) Binokulární vidění zjištění rozdílu mezi monokulárním a binokulárním viděním při přibližování dvou předmětů k sobě Zorné pole je ta část okolního prostředí, kterou okem vnímáme. Teoreticky by mělo být kruhové, ale ve skutečnosti je na vnitřní straně omezeno nosem a v horní části stropem očnice. Centrální části obou očí se překrývají, a proto kterýkoliv předmět v tomto prostoru vidíme binokulárně, což nám umožňuje vnímání prostoru, odhad rychlosti a vzdálenosti. V každé ruce držte jednu tužku hroty obrácenými proti sobě. Hroty ať jsou vzdáleny od sebe asi 60 cm. Paže mějte mírně předpaženy, ale musí být mírně pokrčené. Snažte se k sobě přiblížit hroty tužek k sobě tak, aby se vzájemně dotkly. Zkoušku vykonejte desetkrát binokulárně s oběma očima otevřenýma a desetkrát monokulárně s jedním okem zavřeným. Každou zkoušku začínejte s hroty ve vzdálenosti asi 60 cm. Výsledky kontroluje druhý student. Výsledky zapište do tabulky. binokulární monokulární úspěšné úspěšné jméno pokusy pokusy 6) Optické klamy Potrapte se trochu sledováním různých optických klamů, které jsou v praktiku k dispozici. Popřemýšlejte, proč klamou a pokuste se to vysvětlit. Řadu dalších najdete na: Hmat 1) Stanovení prostorového prahu tlakového čití simultánní metodou Zkoumané osobě zavážeme oči a vyzveme ji, aby hlásila, zda cítí jeden nebo dva doteky. Ramena dvoubodového esteziometru rozevřete tak, aby hroty byly od sebe 2 cm, a oběma současně se dotkneme dlaně zkoumané osoby. Hroty esteziometru postupně přibližujeme a znovu se jimi dotýkáme přibližně na stejném místě dlaně, a to tak dlouho, dokud zkoumaná osoba nehlásí, že místo dvou dotyků cítí jeden. Zaznamenáváme tu vzdálenost obou hrotů esteziometru, při které zkoumaná osoba naposledy cítila dva doteky. Pokus opakujeme na bříšku prstů, na hřbetě ruky, na předloktí a na šíji. Do tabulky zapište výsledky obou žáků z dvojice. jméno doteky na dlani (v mm) doteky na hřbetě ruky doteky na šíji Nezapomeňte na závěr, pokud nemáte dílčí závěry zjištění, uveďte všechny výsledky v závěru. Pokud máte dílčí zjištění, v závěru uveďte jen stručné zhodnocení funkcí nerovové a smyslové soustavy pozorovaných osob. Překvapil Vás výsledek některého z pokusů? 7