MONOGRAFIE PROJEKTU MEZINÁRODNÍ EKONOMIE JAKO TEORIE SVĚTOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "MONOGRAFIE PROJEKTU MEZINÁRODNÍ EKONOMIE JAKO TEORIE SVĚTOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ"

Transkript

1 MONOGRAFIE PROJEKTU MEZINÁRODNÍ EKONOMIE JAKO TEORIE SVĚTOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ Vytvořeno v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/3.2.07/ Konkurenceschopnost ve světové ekonomice a české ekonomice v návaznosti na Moravskoslezský kraj František Varadzin 2012 Pojekt je spolufinancován z prostředků Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR

2 Autor:Prof. PhDr. František Varadzin, CSc. Recenze: Doc. PhDr. Lenka Adamcová, CSc. PhDr. Pavel Hejtman, CSc. Tato práce vznikla jako součást řešení projektu CZ.1.07/3.2.07/ Konkurenceschopnost ve světové ekonomice a české ekonomice v návaznosti na Moravskoslezský kraj Tento výtisk je určen ke studijním účelům, neprošel jazykovými a oponentními korekturami. Vysoká škola sociálně správní, ICV Havířov o.p.s., 2012

3 Obsah PŘEDMLUVA... 1 I ÚVOD DO MEZINÁRODNÍ DIMENZE EXISTENCE SVĚTA VÝVOJ EKONOMICKÉ REALITY A JEJÍ ODRAZ V MYŠLENÍ Vývoj světového hospodářství Metodologická východiska historického produkčního procesu Počátky formování hospodářského života a epocha antiky Středověk tendence vývoje světového hospodářství Vznik světového ekonomického systému Průmyslová revoluce a světové hospodářství Druhá průmyslová revoluce a změny ve světovém hospodářství Charakter vývoje světové hospodářství Vývoj ekonomického myšlení v oblasti světové ekonomiky Etapa formování ekonomického myšlení do nástupu merkantilismu Merkantilismus jako etapa vývoje názoru na mezinárodní ekonomické vztahy Názory na mezinárodní ekonomické problémy v období formování klasické ekonomické teorie Marxismus a problémy mezinárodních ekonomických vztahů Neoklasický pohled na problematiku mezinárodních ekonomických vztahů Keynesiánství a teorie mezinárodních ekonomických vztahů Institucionalisté a další neortodoxní směry ekonomického myšlení a jejich postoje k mezinárodním ekonomickým vztahům ZÁKLADNÍ EKONOMICKÁ VÝCHODISKA PRO FORMOVÁNÍ MEZINÁRODNÍ EKONOMIE Základní ekonomické kategorie a zákony Základní kategorie mezinárodní ekonomie a světové ekonomiky PROBLEMATIKA MEZINÁRODNÍ KOMPARACE Vývoj názorů na komparaci a ekonomickou klasifikaci Základní vymezení teorie komparace Základní vztah mezi ekonomickou teorií a komparací Tradiční ontologicko-normativní pojetí Teorie redukování celku Nomologicko-empirické pojetí Kriticko-dialektické pojetí Národohospodářské veličiny z hlediska komparace Základní kategorie zásob v mezinárodním porovnávání Základní kategorie toků v mezinárodním porovnávání Problémy komparace ekonomických systémů Obecné vymezení systému Ekonomické systémy jako předměty srovnávání Problémy převodu národohospodářských veličin Pojetí peněz Historická dimense převodu Metoda přepočtu na základě oficiálních směnných kurzů Metoda parity kupní síly Metoda fyzických ukazatelů II SOUDOBÉ SVĚTOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ GLOBALIZAČNÍ PROCESY V SOUDOBÉM SVĚTĚ Fenomén globalizace Pojem globalizace Globální problémy

4 4.3.1 Sociálně politické globální problémy Ekologické globální problémy Surovinově energetické globální problémy Ekonomické globální problémy FIRMY NA SVĚTOVÝCH TRZÍCH. FORMY A STRATEGIE Historický vývoj nadnárodních společností Organizační struktura nadnárodních společností Formy mezinárodních činností společnosti Mezinárodní činnost malých a středních podniků MEZINÁRODNÍ DĚLBA PRÁCE V SOUDOBÉM SVĚTOVÉM HOSPODÁŘSTVÍ - PROBLÉMY KLASIFIKACE Vyspělé ekonomiky Rozvojové ekonomiky Klasifikace států ve světové ekonomice INTEGRAČNÍ PROCESY VE SVĚTOVÉM HOSPODÁŘSTVÍ Ekonomická integrace jako fenomén Teorie mezinárodní ekonomické integrace Vymezení integračních procesů Efekty integračních procesů Mezinárodní společnosti jako základ mikrointegracích procesů Teritoriální integrační uskupení Integrační procesy v Evropě Integrační procesy na Americkém kontinentě Integrační procesy v Asii a Pacifiku Integrační procesy v Africe III PODSTATA, PŘÍČINA A FORMY MEZINÁRODNÍHO OBCHODU VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU Zahraniční obchod do nástupu objevných plaveb Zahraniční obchod do konce antiky Zahraniční obchod ve středověku Vývoj zahraničního obchodu do konce 2. světové války Vývoj zahraničního obchodu v letech po 2. světové válce Teritoriální struktura světového obchodu Komoditní struktura světového obchodu ZÁKLADY TEORIE ZAHRANIČNÍHO OBCHODU Mezinárodní obchod a národní hospodářství Nedostupnost jako příčina zahraničního obchodu Klasické teorie mezinárodního obchodu Merkantilní teorie Autoregulační princip D. Huma Teorie absolutních výhod Teorie komparativních výhod Teorie faktorového vybavení ekonomiky Moderní teorie zahraničního obchodu Teorie technologické mezery Teorie životního cyklu Teorie úspor z rozsahu Teorie preference produktu OCHRANÁŘSKÉ TEORIE A MEZINÁRODNÍ OBCHODNÍ POLITIKA Neliberální myšlení v oblasti zahraničního obchodu Tarifní překážky zahraničního obchodu Vliv cel na ekonomiku

5 Druhy cel Netarifní překážky zahraničního obchodu Administrativní překážky zahraničního obchodu Formální překážky zahraničního obchodu Proexportní politika jako moment narušení zahraničního obchodu Dumping Měnové kurzy jako překážka mezinárodního obchodu Důsledky protekcionismu DRUHY A FORMY MEZINÁRODNÍHO OBCHODU Základní formy obchodu se zbožím a službami Vývoz a dovoz Reexport Přímý a nepřímý zahraniční obchod Jiné formy zahraničního obchodu Zušlechťování (zhodnocení) Kooperace Poskytování a získávání licencí a franchising Barterová směna (kompenzace) Switch obchody třístranná kompenzace Leasing Zbožové burzy Aukce Veletrhy Specifika obchodu se službami IV MEZINÁRODNÍ POHYBY VÝROBNÍCH ČINITELŮ MEZINÁRODNÍ POHYB PRACOVNÍCH SIL Příčiny migrace Základní formy migrace pracovních sil Zaměstnanost ve světové ekonomice Pohyby pracovní síly po 2. světové válce POHYB KAPITÁLU Vývoj názorů na mezinárodní pohyb kapitálu Formy pohybu mezinárodního kapitálu Významné teoretické problémy mezinárodního pohybu kapitálu Pohyb kapitálu a mezinárodní rovnováha Vyrovnávací mechanismus na mezinárodních kapitálových trzích Vliv transferů na ekonomiku Soudobé pohyby kapitálu V MONETÁRNÍ SFÉRA SVĚTOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ PLATEBNÍ BILANCE Monetární teorie vnějších ekonomických vztahů Vymezení platební bilance Principy sestavení platební bilance Struktura platební bilance Vyrovnávací procesy na platební bilanci Cenový mechanismus vyrovnávání platební bilance Důchodový mechanismus vyrovnání platební bilance Vyrovnávání platební bilance na základě směnných kurzů Analýza elasticity vyrovnávání platební bilance Platební bilance model a realita

6 15 MEZINÁRODNÍ FINANČNÍ TRHY Mezinárodní měnový systém Vývoj mezinárodního měnového systému Současný měnový systém a jeho problémy Formy mezinárodních finančních trhů Mezinárodní peněžní trh Mezinárodní kapitálové a úvěrové trhy Devizový trh Teorie směnných kurzů Vývoj názorů na teorii směnného kurzu Pohyby devizových kurzů TEORIE OTEVŘENÉ EKONOMIKY Teorie otevřené ekonomiky Základní vztahy makroekonomie otevřené ekonomiky Multiplikační efekty v otevřené ekonomice Mezinárodní ekonomické toky v ekonomice

7 Předmluva Osudy knih bývají mnohdy stejně pestré jako osudy lidí. I tato předkládaná práce není výsledkem náhlého hnutí mysli, ale je svázána s určitými dlouhodobými aktivitami autora. Odráţí se to jak ve struktuře práce, tak i ve způsobu výkladu. Souběţné studium historie a politické ekonomie dalo vzniknout názoru, ţe ekonomická schémata, přes veškerou důleţitost pro formulování logických souvztaţností, nemohou být postaveny správně, pokud nejsou provázeny poznáním historických souvislostí. Ekonomické souvislosti jsou vţdy postaveny na určitých axiomech myšlenkového schématu a tyto axiomy mohou být vysvětleny pouze z určitého charakteru společnosti. Jestliţe máme např. barterovou výměnu statků, pak neexistuje rozdíl mezi nabídkou a poptávkou. Jestliţe začnu zvaţovat peníze a moţnost oddělení oběhu zboţí a peněz, docházím k tomu, ţe v daném čase a v daném teritoriu nemusí tato rovnováha nastat. Pak si také musím klást otázku, kdy vznikají peníze, jak se jejich formy odráţí ve směnném procesu atd. Modelování problému je tak důsledkem stavu společnosti. Proto je prvním výrazným rysem předkládané práce akcent na zachycení určitých etap formování řešených teoretických problémů. Tento výklad nechce být výkladem hospodářských dějin jako takových. Od toho existují specializované předměty i učebnice. Smyslem takto podávaného výkladu je snaha ukázat čtenáři potřebu pochopit realitu a jak tato realita přispěla k formování určitých postojů a názorů. Jinak řečeno ekonomie by neměla být rozvíjena pouze jako abstraktní disciplína bez reálného obsahu. Další silný akcent je poloţen na problém vlastního výkladu ekonomického myšlení, i kdyţ taktéţ se nejedná o vlastní dějiny ekonomického myšlení. Tento výklad je nemá v úmyslu nahradit. Avšak integrované části poznatků této vědní disciplíny povaţuje autor za nutné a prospěšné, neboť se tak čtenáři otvírá prostor pro přemýšlení nad konkrétní interpretací určitého modelu, nebo k filosoficko-metodologickému uvědomování si tvorby vlastních závěrů. Problém je v tom, ţe současné sledování světa vyvolává obrovské mnoţství otázek. Ty vyplývají z jevů, do nichţ se přetvářejí sloţité a rozporuplné hlubiny současných procesů. Odpověď na tyto otázky nelze nalézt pouze v konkrétní praxi, na základě získaných a proţitých zkušeností. Důvodem je protikladnost, která vede k rozdílným výsledkům určité praxe. V jedné chvíli, v určitém teritoriu se stane daný postup oprávněný, v druhém momentu nikoliv. Tak můţeme pozorovat ve světovém hospodářství neúčinnost univerzálních receptů, krachy standardních řešení vedle dynamických vzestupů jiných teritorií. Porozumět při tom rozdílnosti interpretace stávajících jevů nelze alespoň bez základního si uvědomění 1

8 filosoficko-metodologických východisek jednotlivých ekonomických škol a jejich hodnotových struktur při posuzování forem bytí společnosti. V tomto ohledu se stačí podívat na vývoj monetární sféry světového hospodářství. Vývoj je natolik dynamický, ţe prakticky na něj v poslední době učebnice nemohou reagovat. Co bude s rezervní světovou měnou, je posilování zlatých rezerv racionální, přijme Čína rozhodující postavení v MMF, kdyţ ovládne mezinárodní transakce ve světovém obchodě? Jiný problém ej např. spjat s Eurem. V českém jazykovém prostředí mají největší vliv autoři, kteří přinejmenším Euru jako konceptu nedůvěřují. Nekladou si však elementární či komplikovanější otázky, vyplývající ze sloţitosti soudobé provázané světové struktury. Argument, který je v této souvislost slyšet nejčastěji, ţe suverenita státu je spjata s (vlastními) penězi, je nevede k odmítnutí NATO, i kdyţ to také omezuje naší suverenitu. Nebo je realita taková, ţe není moţné, aby se stát našeho rozměru a vyspělosti zabezpečil proti rizikům sám? A neplatí to i pro naši ekonomiku? Nikdo zároveň nehovoří o situaci, jak by vypadala Evropská ekonomika, pokud by zde existovalo 22 samostatných měn a jedna ekonomika za druhou by krachovala pod údery finančních spekulantů. Opravdu by exportně orientované ekonomiky, jako česká nebo slovenská, byly na tom lépe, neţ v případě stabilizované eurozóny, která omezila do značné míry burzovní rizika? Co by se dělo s pohledávkami nominovanými v lirách, francích, pesetách atd., co by to dělalo s devizovými rezervami? Vše by bylo nominováno v US dolarech a všichni by čekali na rozhodnutí Federálního rezervního systému při neustále klesajícím významu USA ve světovém hospodářství? Odpověď na tyto otázky, kromě ideových a politických preferencí, není moţná bez určitých myšlenkových postupů ekonomických škol, a proto se autor snaţil čtenáři naznačit způsoby, jakými tyto školy některé problémy interpretují. Samozřejmě se to netýká pouze monetární sféry. Narůstají problémy s neregulovanými pohyby kapitálu, s daňovými ráji a fiskální politikou, dochází k velkým problémům souvisejících s migrací obyvatel. Ukazuje se, ţe tyto problémy nejsou spjaty pouze s makroekonomickým uvaţováním, ale následné sociální, psychologické a kulturní důsledky, které se promítají do politiky, mají své ekonomické konsekvence. Je moţné akceptovat blahobyt daňových rájů, i kdyţ cenou je realita, ve které dochází k rozkladu fiskálního systému řady zemí neschopných zvládnout splátky dluhů. Na druhé straně bohatí občané této země převádí zdroje do daňových rájů. Kde je hranice mezi přirozeným právem azylu pro pronásledované a mezi podporou zemí, které odmítají řešit své nevyhovující sociálně ekonomické struktury a proto část svých problémů exportují s vystěhovanstvím? 2

9 Na řadu otázek následné kapitoly nedávají odpovědi, většinou pouze načrtávají dílčí pohled na moţné přístupy k řešení. Jsou východiskem pro další bádání a moţnou interpretaci. Odpovědi v mnoha případech nenalezneme v ekonomické analýze, ale v prioritách hodnot sociálně ekonomického systému. Z hlediska obsahu práce jde o rozvinutí myšlenek a přístupů autora obsaţených v předchozích pracích 1, které jsou doplněny a aktualizovány. Odráţí se zde i mnoholetá praxe při vedení kurzů Světové ekonomiky, Mezinárodní ekonomie a Ekonomiky rozvojových zemí, kdy autor dospěl k přesvědčení, ţe nejdůleţitější pro pochopení ekonomické reality je jednota metodologie myšlení a znalostí, neboť ta zaručí schopnost dalšího samostatného zvládání tématu. Nakolik se toto zdařilo v předloţeném textu, nechť posoudí čtenář sám. Autor je si vědom řady nedostatků, které vznikly, jak z nedostatku talentu, času a schopností, které vedly mnohdy k neobratnosti při formulování některých myšlenek a nerovnoměrnosti při zpracování určitých témat. Chce vyjádřit naději, ţe to nebude na úkor vyznění celkové kvality studie. Zároveň je nutné vyjádřit poděkování Petře Kučerové, bez jejíţ technické a administrativní pomoci by tato práce těţko spatřila světlo světa. 1 Viz např. Varadzin, F.: Teorie světové ekonomiky. Ostrava, VŠB TU Cihelková, E. Frait, J. Varadzin, F. Mach, M. Brůţek, A. Ţamberský, P.: Mezinárodní ekonomie II. Praha, C.H. Beck 2010 Varadzin, F. a kol.: Sociální a ekonomická rizika soudobého vývoje. Praha, Professional Publishing 2011, Varadzin, F.: Některé aspekty fungování světové ekonomiky. Havířov, VSSS

10 I Úvod do mezinárodní dimenze existence světa Svět počátkem 21. století totálně revolucionizuje podmínky bytí jednotlivců, sociálních skupin, národů a států. Nově vznikající skutečnosti vytvářejí jak potencionální moţnosti k seberealizaci individuální i sociální existence, tak i nebezpečí dalšího vývoje, která mohou jít aţ na samotné kořeny bytí. Skutečnost, ţe dochází k dynamickým procesům, není sama o sobě ničím novým. V historii lidstva je kaţdá etapa nepřetrţitým střídáním změn. Rozdíl je však v rozsahu a rychlosti, se kterou se tyto proměny realizují ve světě. Ze staletí se stávají desetiletí, ze států se stávají regionální bloky, přenosy informací rychlosti světla mění naše rozhodovací obzory a kaţdoroční pohyby milionů lidí ve světě překonávají veškeré rozměry stěhování národů. Jako kaţdá vědecká disciplína musí mít i ekonomická věda schopnost predikce, tj. musí umět popsat budoucí stav zkoumaného předmětu. Přitom by mělo být zřejmé, ţe sociálně ekonomický systém, jako součást společenského systému, je systémem měkkým, tj. neprodukuje tvrdá data jako např. mechanické fyzikální systémy. A uţ vůbec není myšlenkovým mechanicistním strojem, který generuje přesně stanovené výstupy. Je to důsledkem skutečnosti, ţe v reálném ţivotě nelze vyčlenit jenom některé roviny existence či izolovat vlivy jiných faktorů. Tento fakt však neznamená, ţe neexistují při převládajících příčinách stejné důsledky. Na základě specifik se projevují různě, jejich formy mohou být odlišně, nemění se však základní směřování a fungování. Jinak řečeno mohou nabývat rozdílnou podobu, jejich podstata je stejná. V různorodém světě jsme proto svědky koexistence rozdílných procesů, jejichţ pochopení znamená, při respektování všech zvláštností jedinečného subjektu, vzít v úvahu podstatné momenty ekonomického pohybu. A zde nastává metodologický problém, který není měřitelný bez ohledu na filozofické předpoklady našeho způsobu myšlení. Co je pro nás podstatné, jaký je charakter světa, jaké typy souvztaţností existují atp. Odpovědi o charakteru ekonomické černé skříňky mezi vstupy a výstupy nejsou jednotné, a proto existuje řada různých přístupů. Druhou příčinou jsou rozdíly v sociokulturních hodnotách, tj. ve způsobu vnímání skutečností. Je nutno si uvědomit, ţe neopozitivistické, objektivistické přístupy jsou výrazem ztotoţnění s určitými hodnotami a hodnotový relativizmus postmodernismu nic nemění na existenci strukturovaných hodnot sociálního bytí. 4

11 Proto dle našeho přesvědčení není moţno chápat ekonomickou analýzu pouze v rovině logicko-deduktivního přístupu. Její nezbytnou součásti je i pochopení vlastního historického přístupu, jako součást predikčního procesu ekonomie. Není to absolutizace historické metody ve smyslu německé historické školy, ale uznání vztahu mezi logickými modelovými přístupy pochopení existující reality a historickými procesy, které vedou k vytvoření určitého rámce pro jejich působení. Kromě této determinace má ještě historický přístup rozměr hledání, tj. snahu o definování našeho individuálního, sociálního a národního bytí ve světě. Řečeno Masarykovými slovy: To, co si z historie máme vybírat, to musíme vystihnout sami, a pak jít dál po té stezce, kterou nám minulost ukazuje. To znamená stálou kritiku naší minulosti. Nesmíme příliš upírat zrak na minulost, to je chyba přílišného lpění na historii, ţe se více díváme dozadu neţ dopředu. Všechno to, co bylo, je poučení pro to, co bude. Historie je pořád více umění předvídat, co se má dělat. 2 Období rychlých a mohutných přeměn světa znamená, pokud nechceme zůstat v dlouhodobě bolestivé izolaci, nové definování státu, suverenity, národní svébytnosti a individuální sounáleţitosti se sociálními celky. Znamená to také vytváření zdrojů pro tuto existenci za situace přeměn produkční základny. Proto to co musíme vystihnout sami, nemůţe záleţet na naší libovůli, ale má být důsledkem našich moţností a potřeb i jejich odrazem v našem vědomí. 2 Masaryk, T. G.: Problém malého národa. Praha, Čin 1947, s

12 1. Vývoj ekonomické reality a její odraz v myšlení 1.1 Vývoj světového hospodářství Metodologická východiska historického produkčního procesu Výroba statků se realizuje v zásadě ve dvou rovinách, a to: a) technické b) sociální Technický aspekt produkce znamená zkoumání zákonitostí, na jejichţ základě jsou přeměňovány přírodní látky na uţitné hodnoty, které slouţí k uspokojování lidských potřeb. Také sem patří zkoumání pouţívaných nástrojů, pomocí nichţ jsou tyto statky jak v materiální tak i nemateriální podobě produkovány. Můţeme tak vymezit např. dobu kamennou, bronzovou, ţeleznou, zabývat se vývojem zpracování kovů, způsobem jejich obrábění, dějinami chemie, fyziky, sledovat vývoj dopravních systémů atd. Sociální aspekt tvorby statků znamená analýzu vývoje společenských vztahů, v nichţ tato výroba probíhá. Jde tedy o charakteristiku způsobu propojení jednotlivých produkčních jednotek, vzájemné vazby v procesu reprodukce, tj. výroby, rozdělování, směny a spotřeby. Jde tedy o vymezení vlastnických vztahů, způsobů regulace (trţní, netrţní, smíšené), forem závislosti mezi individui atp. Jednotlivé historické typy produkce proto podmiňují jednotlivé historické formy rozdělování, tj. principy, podle nichţ jsou přidělovány statky subjektům tvořícím společnost. Jde zde o prozkoumání souvislostí mezi různými hierarchickými uspořádáními společnosti a vytvářením dispozičních práv k vytvořeným statkům. Jedná se o historický vývoj rent, mezd, zisků a úroků, i o přerozdělovací vztahy mezi různými formami správy společnosti (daně a jiné formy přisvojování produktu). Pro elementární formální vazby musí platit: (1) Q = p, * q 1 + p 2* q p n * q n tj. celkový produkt (Q) je roven ve společnosti souhrnu veškerých vyrobených statků a jejich cen (p*)q, Vezmeme-li v úvahu Sayovo dogma, pak Q (nabídka) je rovna důchodu, tj. Y. Přitom platí, ţe (2) Y = W + Z +R (3) coţ znamená, ţe celkový důchod ve společnosti je roven součtu mezd (W), zisků a úroků (Z) a rent (R). Chceme-li pouţít tento přístup na netrţní systémy, musíme zde formálně 6

13 imputovat měřítko hodnoty, jinak nám z ekonomické analýzy vypadne značná část produktu. V řadě předkapitalistických formací by se dokonce jednalo o většinu statků. Z hlediska konečné produkce lze zapsat, ţe hrubý produkt (Q B ) se rovná čisté produkci (Q N ) a meziproduktu (Q M ). Proto lze zapsat (4) Q B = Q N + Q M a pro produktivitu práce (pp) (5) pp = Q/N kde N je počet pracovních sil a délka pracovní doby v měřeném období. Pro rozdělování pak platí, ţe (6) Q = C N + S P kde C N je nutná spotřeba a S p přebytek. Přitom pro vyuţití přebytku platí tyto moţnosti: a) akumulace kapitálu, tj. zdroje jsou pouţívány na přírůstek masy fyzického kapitálu b) luxusní spotřeba (např. módní zboţí, statky demonstrativní spotřeby) c) společenská spotřeba (např. výstavba sportovního zařízení, obnova národních kulturních památek) d) spotřeba vládnoucího aparátu (např. justice, armáda) Platí přitom zákonitost, ţe společnosti s nízkou produktivitou mají také niţší relativní přebytek. Pokud v méně rozvinuté společnosti z důvodů rozbujelosti např. armády či správního aparátu dojde ke stlačení nutné spotřeby, vede to z dlouhodobého hlediska ke zpomalení jejího vývoje (nedostatek zdrojů na vzdělání, pokles obnovy výrobních zdrojů atp.). V dějinách lidstva byla dosti často zaznamenána skutečnost přebujelosti církve, přílišné militarizace atp. s negativními dopady. 7

14 Zkoumání ekonomického vývoje znamená i rozbor systému směny, tj. objasnění vývoje forem obchodu a zároveň i role finančního sektoru ekonomiky. Bez pochopení těchto historických změn nelze často vůbec správně interpretovat fungování celého ekonomického systému, neboť s rozvojem zboţně peněţních vztahů se tyto staly předpokladem výroby. Na těchto procesech je závislá i spotřeba a to jak domácností, tak veřejného sektoru. Je zřejmé, ţe jiný typ nutné spotřeby má společnost zaloţená na jednoduchých technologiích a jiný společnost spočívající na konstrukcích pracovního materiálu a kosmických technologiích. Tyto nové potřeby vyvolávají nutnost změny výroby a stávají se tak její bezprostřední součástí. Výroba, rozdělování, směna a spotřeba nejsou tak samostatné procesy, jsou to pouze různé strany jednoho ekonomického procesu. Hospodářství je také systémem institucí prostupujících výrobní proces, trhy, mezinárodní obchod i celou sféru finančního sektoru, které ve své konkrétnosti vstupují do technických i sociálních procesů. Jde o právní systémy, způsoby správy veřejných věcí, neformální normy jednání atp. Instituce jsou proto nejenom důsledkem způsobu výroby, ale na základě konkrétní organizace a způsobu výkonu funkcí ovlivňují úroveň a dynamiku výroby. Jejich pozitivní či negativní dopad souvisí jak s historickými úkoly, před nimiţ společnost stojí, ta i s prostorem a motivačními podněty, které dávají ekonomickým subjektům (firmám, domácnostem či individuím) Počátky formování hospodářského ţivota a epocha antiky 3 Hominidé byli součástí přírodních procesů rozvíjejících se na naší planetě. Jejich ovládnutí kamenné industrie umoţnilo zdokonalit další pomůcky přírodního původu, které pouţívali pro obstarávání potravy. Zároveň, kromě pudového jednání, začalo vznikat vědomé jednání vzniklé v procesu učení, získávání a předávání zkušeností a poznatků. Předpokladem byl zde rozvoj komunikačních dovedností vedoucí ke vzniku jazyka. Tím samozřejmě vzrostla váha sociálních vazeb a začala se formovat lidská společenství nejenom na biologickém základě 3 Následný výklad historických procesů je zaloţen na řadě studií z hospodářských dějin, které nejsou bezprostředně citovány v textu. Slouţily jako základ pro formulování širšího pojetí. Mezi nejvýraznější lze uvést Cameron, R.: Stručné ekonomické dějiny světa. Od doby kamenné do současnosti. Praha, Victoria Publishing Ciepilewski, J. Kostrowicka, I. Landan, Z. Tomaszewski, J.: Hospodárské dejiny světa. Bratislava, Pravda 1977, Istorija měnovoj ekonomiky. (Red. G. B. Poljak a A. N. Marková). Moskva, UNITY Pierenkemper, T.: Wirtschaftsgeschichte. München, Oldenbourg Podrobněji k autorové pojetí ekonomického vývoje viz Varadzin, F. a kol.: Ekonomický rozvoj a růst. Praha, Professional Publishing Zde je uvedená i další literatura, ze které vycházejí tvrzení v textu. 8

15 a začaly vznikat kulturní pospolitosti, kdy se jednotlivec ztotoţňoval se skupinou na základě určených forem bytí a jednání. Velmi významnou roli od neolitické revoluce začal sehrávat způsob obţivy, neboť tradiční lov a sběr determinoval lidská společenství na základě klimatických podmínek. Neolit tuto závislost nikterak nemění, ale domestikace zvířat, šlechtění kulturních rostlin měnilo význam přírodních faktorů pro existenci lidstva. Jeho mnoţství, schopnost přeţít, začala být, kromě přírodních podmínek, závislá na schopnostech souvisejících se sociálním bytím lidského kolektivu. Organizovaná společnost předávající svým členům poznání přírodních procesů a také vytvářející kooperační vztahy dokázala v příznivých přírodních podmínkách vytvořit dostatečný přírůstek zdrojů vedoucí ke vzniku civilizace. Neolitické kultury v Egyptě a Malé Asií a Mezopotámii se staly osedlé v údolí velkých řek a šířily se do ostatních oblastí. Úrodná půda vedla k nárůstu zemědělských přebytků, coţ umoţňovalo osvobodit určité mnoţství lidí od bezprostřední zemědělské výroby. Objevují se tak specializovaná řemesla a začíná se rozvíjet směna. Díky přebytků vznikají i specializované správní organizace (armáda) a kulturní instituce (církve). Se vznikem a vydělováním řemesel se rozvíjí i nástroje. V zemědělství jsou to nástroje pro orbu a sklizeň, vzniká hrnčířství, zpracování kůţí a vlny, zdokonaluje se kamenná industrie. Usedlý způsob ţivota vede ke vzniku vesnických osad, koncentrací řemeslné a zemědělské produkce vznikají a správní činnosti první městské osady (Jericho). S rozvojem civilizace se proměňuje způsob bydlení, oddělují se sakrální a laická funkce staveb a formují se základy prvních civilizací. Vznikají tak první monumentální stavby chrámy a paláce, začínají se rozvíjet zavlaţovací kanály, coţ vede k dalšímu růstu celospolečenské produktivity práce. 4 Pro výstavbu a údrţbu tohoto veřejného sektoru je nasazována nucená práce v podobě renty v úkonech a vzniká otroctví 5, coţ vede k rozmachu těchto civilizací. Lze pozorovat rozvoj tohoto modelu v oblastech Mezopotámie, Egypta, Sýrie i Turecka (Chetité). Obdobný model můţeme předpokládat v údolí řeky Indu (civilizace Mohendţo Daró, Harappa), obdobně se jeví i procesy při zrodu čínské civilizace v oblasti Ţluté řeky. 4 K problematice formování prvotních civilizací existuje řada prací. Z těch, které analyzují materiálně ekonomické souvislosti lze poukázat na Klíma, J.: Lidé Mezopotámie. Praha Orbis1976. Nikoforov, N. V.: Východ a světové dějiny. Praha Svoboda Shaw, I.: Dějiny starověkého Egypta. Brno, BB art Sociální charakter těchto civilizací je velmi diskutabilní a diskuse zasahuje metodologii historie velmi výrazně. Jde o tzv. diskusi o asijském výrobním způsobu. Naším cílem zde není jí rozvíjet. Pro základní orientaci viz Hubinger, V.: Asijský výrobní způsob a počátky formování raně třídní společnosti a raného státu v jihovýchodní Asii. Praha ČSAV Kol. autorů: Ranné formy civilizace. Praha, Svoboda

16 Velikost přebytku, a tím i vyspělost civilizace, nebyla primárně určena uţívanými technologiemi a nástroji, ale spíše vycházela z organizačního úsilí těchto civilizací. To integrovalo pracovní úsilí jedinců a skupin nejenom pomocí náboţenských systémů, ale pouţívalo ve velké míře i přímé fyzické přinucení. Rozvoj dělby práce, který vedl ke specializaci, zároveň vyţadoval také rozvoj kooperace a směny. Z pohledu formování světového hospodářství jiţ v tomto období vidíme existenci vzájemných mezistátních ekonomických vztahů mezi jednotlivými státy regionů, ale i mezi vzdálenějšími kulturami. Tak např. výsledky historického bádání dnes ukazují na kontakty této civilizace jak s jiţní Indií, tak i s oblasti Mezopotámie. Ve středomoří jsou znám kontakty mezi Krétou a Egyptem, Egyptem a Chetiti, Núbijci a dalšími africkými společenstvími. Značnou část těchto kontaktů zprostředkovávali kočovníci, tj. lidská společenství, která si zvolila specializaci na chov domestikovaných zvířat, a spolu s nimi kočovali v rámci jejich způsobu existence. Tím bylo dosaţeno zapojení do ekonomického ţivota usedlých civilizací i stepní a pouštní oblasti. V rámci tehdejší mezinárodní dělby práce se dokonce zformoval obchodní národ, Féničané, který ze svého úzkého pásu v Levantě obchodoval nejen ve Středomoří, ale dosáhl pravděpodobně aţ k Irsku a na pokyn faraonů obepluli jeho příslušníci Afriku. Docílil ve schopnostech myšlení vysokého stupně abstrakce a geniální vynález fonetického písma převzala řada národů, stal se základem masového šíření znalostí písma. Řekové, kteří na ně navázali a soupeřili s nimi, převzali od Lydů znalost mincí a to jim napomohlo k dalšímu rozvoji jak domácího tak zahraničního obchodu. Jejich rozmach zakládání kolonií od 8. a 7. st. před n. l. postupně propojil Středozemí a Černomořský svět do jednoho regionálního celku. Vzniklý region vedl k postupné teritoriální specializaci, kdy bylo vyuţíváno jednotlivých přírodních výhod oblastí, takţe docházelo k obchodu s vínem, obilím, kovy, luxusními výrobky atp. V centrech obchodu, např. Atény, Syrakusy, docházelo k vytváření manufaktur na výrobu amfor, zbraní, stát organizoval oběh peněz a prosazoval vědomou hospodářskou politiku. Na centralizační tendence vědomě navázala Římská říše a po třech těţkých válkách, kdy vyřadila svého největšího konkurenta, původně foinickou osadu Kartágo, sjednotila Středomořský svět do jednoho politického celku. Zároveň svými právními principy výrazně zasáhla do formování ekonomických subjektů v jejich rámci. Výstavba infrastruktury cesty, mosty, přístavy vedla k obrovskému ekonomickému rozmachu provázené nárůstem významu městské kultury. Dodnes zachované zbytky měst v Severní Africe, Asii či vykopávky v Porynní nás naplňují úţasem a to nejenom po stránce kulturní, ale i např. výstavbou vodního hospodářství. Důvody pádu římské civilizace dodnes vyvolávají řadu kontraverzí, ale z ekonomického hlediska se ukazuje, ţe vysoký podíl laciné otrocké práce nikterak nestimuloval dynamický 10

17 rozvoj technologií. Také postupné převládnutí panství latifundistů v Itálii nad svobodným rolnictvem podlomilo sociálně ekonomickou základnu říše. Příchozí vlny barbarů nebyly značnou částí obyvatel chápány vůbec jako nepřátelé. Velká hospodářství, která přešla na samozásobitelský způsob hospodaření, začala omezovat rozvoj trhu, který se soustředil pouze na luxusní předměty. Zároveň jejich majitelé se začali úspěšně vyhýbat placení daní, docházelo k postupné barbarizaci vojska a Západořímská říše se fakticky sama rozpustila. Proměny zasáhly v menší míře i klasický antický východ, kde původní kontakty mezi řeckou a perskou civilizaci Alexandr Makedonský změnil v jednotný svět propojených helenistických monarchií od Bosporu aţ po Indus. Velká hedvábná stezka ekonomicky přiblíţila tyto oblasti k čínské civilizaci. Ani rozpad říše Chan a další politické změny v oblasti Střední Asie nevedly k trvalému přerušení vzájemných ekonomických vazeb. Naopak. Boj o kontrolu a rozvoj této ekonomické tepny byl jednou z os, kolem níţ se točily osudy jak kočovných, tak usedlých kultur této oblasti. 6 Zároveň na hedvábí lze pozorovat státní ochranu výrobního tajemství i pokusy o průmyslovou špionáţ Středověk tendence vývoje světového hospodářství Rozpad antického světa pod náporem kočovníků z euroasijských stepí a germánských kmenů si nelze přestavit jako konec civilizace. Barbarizace ţivota sice postihla městskou kulturu, rozrušila řadu trţních vztahů, války a ničení vedly ke sníţení počtu obyvatel, ale řada výdobytků předchozí civilizace zůstala zachována a rozšířila se do celé Evropy. V první řadě musíme hovořit o církevní organizaci, která v některých rovinách nahradila stát a stala se tak organizačně správní sloţkou ţivota tehdejší společnosti. Zároveň zachovala dědictví antiky, přinesla univerzální jazyk intelektuálů, latinu, do všech koutů Evropy. Církev naplňovala nejen sociální funkce, ale svým ore et labore postavila práci do systému společenských hodnot. Práce přestala být něčím podřadným, určeným otrokům, ale byla integrální součástí ţivota křesťanské společnosti. 7 Základem rozvoje produktivních sil se stalo vlastnictví půdy, kdy sice existovaly vazby osobní závislosti, ale způsob hospodaření byl určen nevolníkem, který odevzdával stanovenou rentu v naturáliích nebo úkonech. Pokud zvýšil vytvořený produkt, přírůstek mohl uţít pro sebe. 6 Blíţe k Hedvábné stezce a obchodním vztahům východu a Západu viz Mamleva, L. A.: Stanovlenije Velikogo šelkovogo puti v sisteme trancivilizacionnogo vzaimodejstva Narodov Evrazii. Vita Antiqua 1999, s Liščák, V.: Čína dobrodružství Hedvábné cesty. Po stopách styků Východ Západ. Praha, Set out Skutečnost v antice byla sloţitější, viz např. Hesiodos, ale jde o překonání sociálně hierarchizovaného postoje jednotlivých skupin. V raném křesťanství, kde chudoba přestává být ostudou, je práce závazkem a povinností k bohu. Blíţe viz. Frambuch, H.: Arbeit im ökonomischen Denken. Zum Wandel des Arbeits. Verstädnisses von der Antike zur Gegenwart. Marburg, Metropolis Verlag

18 Zároveň vlastník půdy vykonával správní činnosti, výkon spravedlnosti, měl i ekonomické funkce v podobě rozdělování půdy či produktu. Státní správa se tak zlevnila a sníţil se tlak na odebírání přebytku výrobcům, coţ v budoucnu vytvořilo prostor pro další růst. Velká část prostředků nebyla distribuována do centra, ale zůstala na místě tvorby. Rozbití limes romanum došlo k difuzi poznatků antické civilizace do severní Evropy. Tím vznikla nová produkční centra, např. ve Skandinávii (ţelezo), nebo ve Východní Evropě (Kyjevská Rus). Rozvinuly se i pomocné energetické mechanismy. Od 6. a 7. st. se pravidelně opakují ve výsadních listinách vodní mlýny a např. v roce 1086 bylo v Anglii jen jiţně od řek Trent a Severn vodních mlýnů. 8 To nahrazovalo obrovské mnoţství pracovních sil. Jiţ v 8. a 9. století začíná obrat v Západní Evropě k vědomému osvojení znalostí antiky tzv. Karolínské renesance. Karel Veliký, po té co navrátil Benátky a Istrii Byzanci, navázal s ní obchodní vztahy, začal zvát na svůj dvůr umělce a řemeslníky a snaţil se napodobit velkolepost antického Říma. Významný pokrok byl zaznamenán v oblasti architektury, řemesel i znalosti latiny. To začalo stavět základy pro budoucí rozvoj Evropy od 10. století. Z hlediska světového hospodářství je toto období pod vlivem dominance Číny a Indie. Podle dnešního stavu bádání Čína s 59 miliony obyvatel a Indie se 74 miliony vysoce převyšovaly obyvatelstvo Západní Evropy s odhadovanými 25,4 miliony. 9 Také, alespoň v případě Číny, nelze pochybovat o její vyšší technické vyspělosti, neţ Evropy okolo roku Velmi výrazně do tehdejší podoby světa zasahoval Byzanc, která byla přímým dědicem Římské říše a byla jedním z největších a nejvyspělejších evropských států. Těţila nejenom z kulturního dědictví, ale sama navazovala intenzivní vztah k ostatním státům. Indické hospodářství, které bylo v té době podle A. Maddisona největší na světě, se spíše vyvíjelo na základě šíření samozásobitelských obcí. Bylo to do značné míry zaviněno silným vlivem náboţenských ideologií hinduismu a janiismu. Kastovní systém ovlivňoval způsob provádění ekonomických aktivit, zpočátku umoţňoval specializaci, dlouhodobě vytvářel bariery znemoţňující dynamiku vývoje. Avšak ve zlatém věku Indie (říše Guptů) rozvoj řemesel vedl k tomu, ţe ve světě byly obdivovány výrobky kovotepců, ze slonoviny či textilu, vzácných dřev atd. Do Indie se z arabských zemí dováţeli např. koně, naopak putovaly výrobky uměleckých řemesel nebo cukr. 8 Lilley, S.: Stroje a lidé v dějinách. Praha, Orbis 1973, s Maddison, A.: The World Economy. A Millemal Perspective. Paris, OECD 2001, s Je nutné si uvědomit, ţe jiţ v 11. stol. pro odlesnění Čína vyráběla koks z černého uhlí pro výrobu ţeleza, znala kompas nebo střelný prach, vyváţela hedvábí a porcelán. Viz Wagner, D. B.: The Administration of the Iron industry in Eleventh-Century China. Journal of the Economic a Social History of the Orient. Vol , s Bylo by moţné dále ukázat na znalost papíru, knihtisku atd. Zájemce o podrobné zpracování je moţno okázat na mnohosvazkovou práci J. Needhama Sience and Civilization in China, vycházející v Cambridgi. 12

19 V politické a kulturní rovině získala šířením křesťanství na východě Evropy, ekonomicky zprostředkovávala obchod s rodícími se italskými kupeckými republikami. Udrţovala významné obchodní partnerství i Indii a Čínou. 11 Také její vztahy s arabských chalifátem a nástupnickými státy nebyly pouze konfliktní, nýbrţ se projevovala síla regionálních vazeb vzniklých jiţ za prvních civilizací. Proto Konstantinopol aţ do svého dobytí křiţáky v roce 1204 byl největším ekonomickým centrem Evropy. Arabsko-muslimská expanze od 7. století nevytvořila pouze prostor pro šíření jednoho náboţenství, ale také prostor pro obrovský ekonomický rozkvět. Muslimové nejenţe převzali část dědictví po antice, ale propojili tehdejší svět od Atlantiku aţ po Indii a zapojili do světového hospodářství pobřeţí Východní Afriky aţ po Madagaskar. Jejich obchodní kontakty po moři dosáhli jiţní Čínu i ostrovní Indonésii. Díky široce rozvinuté síti kontaktů převzali muslimské civilizace znalosti řady technologií od Číny (papír, tisk, sloţitý tkalcovský stav atd.). Změny v postavení Evropy se začaly připravovat okolo přelomu 1. tisíciletí našeho letopočtu. Přírůstek obyvatel vyvolával tlak na změny v oblasti zemědělství. Došlo k masovému zavádění ţelezných částí pluhu, začal růst podíl silnějších koní na úkor oslů, dvoupolní systém se začal měnit na trojpolní. Majitelé půdy začali přecházet na rentu v penězích, neboť zároveň začala vznikat trţní centra, tj. docházelo k postupnému obnovování měst. Tento růst lze např. dokumentovat rozmachem Gentu. První předměstí bylo připojeno k jádru v roce 1163, další předměstí následovala v roce 1213, 1254, 1269, V celé Evropě došlo k růstu populace, který trval do poloviny 14. století, a pak došlo do poloviny 15. století k jejímu poklesu. Jestliţe v roce 500 měla Evropa asi 27,5 mil. obyvatel, do roku 650 poklesl stav obyvatel na 18 mil. V roce 1000 jiţ měla Evropa 38,5 mil., v roce ,5 mil. V roce 1450 je jiţ počet evropského obyvatelstva odhadován na 50 milionů. 13 Přírůstek obyvatelstva se samozřejmě týkal venkova, kde došlo k přenesení ekonomické aktivity do doposud zalesněných oblastí. Můţeme tak pozorovat nárůst kolonizačního úsilí prakticky po celé Evropě, který se postupně přelívá od západu na východ a přináší sebou nové společenské uspořádání v podobě vrcholného středověku. S nástupem druhého tisíciletí našeho letopočtu je zaznamenán rozvoj italských městských republik. Jejich dynamika je dána postupným rozvojem ekonomických vztahů 11 K těmto vztahům viz Pagalevskaja, N.: Vizantija na putách v Indiju. Iz istorii torgovli Vizantii s Vostokom v IV VI vv. Moskva, Izdat. Akademii Nauk SSSR. 12 Pirenne, H.: Sozial-und Wirtschaftsgeschichte Europas im Mittelalter. I. Tübingen und Basel, Francke Verlag 1994, s Russell, C. J.: Population in Europe. In Carlo M. Cipolla ed. The Fontana Economic History of Europe. Vol. I. The Middle Ages. Glasgow, Collins/Fontana 1972, s

20 k Orientu. Jsou dováţeny hedvábí a porcelán z Číny, luxusní textil z Byzance a bavlna ze Sýrie. Naopak z nejvyspělejších oblastí Evropy Flander a Brabantu jsou dováţeny textilie a kůţe. V severní Evropě se rozvíjí pobaltský region, kde rozhodující roli sehrává Hanza, jako spolek německých kupců, který sdruţuje řadu měst Lübeck, Kolín, Bergen, Rigu, Gdaňsk atd. a má navázané další kontakty od Anglie aţ po Novgorod. Pro evropský rozvoj byla důleţitá osa Flandry severní Itálie. Hlavním bodem na této spojnici byla Remeš ve Francii. Zde se začal vyvíjet způsob mezinárodního platebního styku. Vznikly zde první obchodí společnosti, které se zabývaly nákupem a prodejem cenných papírů a bankovními operacemi v různých měnách. S tím souvisely i zárodky podvojného účetnictví zavedené františkánským mnichem Lukou Paciolli. Evropa začala proţívat obrovský rozmach stavebnictví a s ním spjatých řemesel kamenictví, výroba stavebních hmot a jejich doprava. Mění se i vlastní stavební technika. Rozvoj zasáhl i stavbu lodí, vznikají vodohospodářské stavby (kašny, vodovody), začínají se masově pouţívat větrné mlýny. V řemeslné výrobě lze pozorovat rozhodující vliv cechů, které ovlivňovaly mnoţství a cenu produkce, její kvalitu, mnoţství a vzdělávání pracovních sil v oboru a pomocí mistrovských zkoušek i mnoţství produkčních subjektů. Platil tak princip rovnosti a solidarity z hlediska srovnávání v jednotlivých hierarchických skupinách. Tato společnost zaţila obrovskou krizi v souvislosti s nástupem Černé smrti, tj. morové epidemie, která se z Asie rozšířila v polovině 14. století do Evropy. 14 Sníţení populace o třetinu aţ polovinu vedlo k řadě sociálně ekonomických procesů, které transformovaly Evropu do nové podoby. 1. Krize umoţnila odchod obyvatel z venkova do měst, coţ ve svém důsledku vedlo k odumírání vztahů osobní závislosti a majitelé půdy, pokud chtěli mít z ní prostředky, museli ji začít propachtovávat. Tento proces se začal šířit z Brabant a Flander do dalších částí Evropy a vedl tak k vytváření ekonomické a odbourávání neekonomické závislosti. 2. Změna klimatu ohroţovala produkci v zemědělství a od roku se objevují hladomory. 3. Přehnané odlesňování vedlo k erozi půdy a tak k dalšímu sníţení výnosů. 4. Zvýšení dané vedlo ke vzniku řady rolnických povstání, nebo opouštění nerentabilních hospodářství. Někteří větší vlastníci půdy začali hospodařit sami ve své reţii a najímali si pracovníky. 14 Ke konkrétnímu průběhu viz Horská, P. - Kučera, M. - Maur, E. - Stloukal, M.: Dětství rodina a stáří v dějinách Evropy. Praha, Panorama 1990, kap. 7. Černá smrt a její reprízy. 14

Dějepis 1. Historie a historiografie 2. Prehistorické období dějin lidstva 3. Starověké východní civilizace 4. Starověké Řecko a Řím

Dějepis 1. Historie a historiografie 2. Prehistorické období dějin lidstva 3. Starověké východní civilizace 4. Starověké Řecko a Řím Dějepis 1. Historie a historiografie Pojmy, význam a úloha historie Pomocné vědy historické Periodizace dějin Světová historiografie Česká historiografie 2. Prehistorické období dějin lidstva Archeologie

Více

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata Dějepis (Člověk a společnost) Učební plán předmětu Ročník 7 Dotace 2 Povinnost povinný (skupina) Dotace skupiny Vzdělávací předmět jako celek pokrývá následující PT: ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA: - Vztah člověka

Více

Obsah ODDÍL I TEORIE MEZINÁRODNÍHO OBCHODU 3

Obsah ODDÍL I TEORIE MEZINÁRODNÍHO OBCHODU 3 ODDÍL I TEORIE MEZINÁRODNÍHO OBCHODU 3 v 1 Čistá teorie obchodu 5 1.1 Charakteristika mezinárodního obchodu 5 1.2 Vývoj teorie mezinárodního obchodu do 18. století 8 1.2.1 Merkantilismus 8 1.2.2 Kameralistika

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování..

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování.. Obsah Úvodem.................................................. 15 KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie.................... 17 1 Předmět a základní pojmy národohospodářské

Více

D 5 volitelný předmět ve 4. ročníku

D 5 volitelný předmět ve 4. ročníku D 5 volitelný předmět ve 4. ročníku Charakteristika vyučovacího předmětu Výuka ve volitelném předmětu D pro studenty ve 4. ročníku navazuje a rozšiřuje učivo dějepisu v 1. až 3. ročníku. Je určena pro

Více

DODATEK KE ŠKOLNÍMU VZDĚLÁVACÍMU PROGRAMU

DODATEK KE ŠKOLNÍMU VZDĚLÁVACÍMU PROGRAMU Gymnázium, Praha 4, Postupická 3150, 141 00 Praha 4 DODATEK KE ŠKOLNÍMU VZDĚLÁVACÍMU PROGRAMU Tímto dodatkem se upravují či doplňují některé body Školního vzdělávacího programu, který nabyl platnosti dne

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

Vyspělé a rozvojové státy, politická a ekonomická charakteristika

Vyspělé a rozvojové státy, politická a ekonomická charakteristika Vyspělé a rozvojové státy, politická a ekonomická charakteristika Politická situace Ovlivňuje hospodářský a sociální rozvoj každého státu K extrémnímu ovlivnění hospodářství a sociálních poměrů dochází

Více

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství nejen 1. díl Obecná ekonomie Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Nakladatelství a vydavatelství R Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz TEMATICKÉ ROZDĚLENÍ DÍLŮ KNIHY EKONOMIE NEJEN K MATURITĚ

Více

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata Dějepis (Člověk a společnost) Učební plán předmětu Ročník 6 Dotace 2 Povinnost povinný (skupina) Dotace skupiny Vzdělávací předmět jako celek pokrývá následující PT: ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA: - Vztah člověka

Více

Obsah ODDÍL A ZÁKLADNÍ SOUVISLOSTI MAKROEKONOMICKÉ ANALÝZY 3 ODDÍL B: ANALÝZA VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ EKONOMICKÉ ROVNOVÁHY 63. Úvod 1

Obsah ODDÍL A ZÁKLADNÍ SOUVISLOSTI MAKROEKONOMICKÉ ANALÝZY 3 ODDÍL B: ANALÝZA VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ EKONOMICKÉ ROVNOVÁHY 63. Úvod 1 iv Úvod 1 ODDÍL A ZÁKLADNÍ SOUVISLOSTI MAKROEKONOMICKÉ ANALÝZY 3 1. Ekonomický systém, ekonomický model a makroekonomická analýza 5 1.1 Ekonomické modelování a makroekonomická analýza 6 1.1.1 Nástin historického

Více

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b.

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b. Ekonomia: 1. Roste-li mzdová sazba,: nabízené množství práce se nemění nabízené množství práce může růst i klesat nabízené množství práce roste nabízené množství práce klesá Zvýšení peněžní zásoby vede

Více

DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU. seminární práce

DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU. seminární práce DOPAD FISKÁLNÍ/MONETÁRNÍ POLITIKY NA ŘÍZENÍ PODNIKU seminární práce OBSAH ÚVOD... 1 1. Fiskální politika... 1 2. Monetární politika... 3 3. Dopad nástrojů fiskální politiky na řízení podniku... 4 4. Dopad

Více

Ukázka zpracování učebních osnov vybraných předmětů. Škola Jaroslava Ježka základní škola pro zrakově postižené

Ukázka zpracování učebních osnov vybraných předmětů. Škola Jaroslava Ježka základní škola pro zrakově postižené Ukázka zpracování učebních osnov vybraných předmětů Škola Jaroslava Ježka základní škola pro zrakově postižené Škola má deset ročníků, 1.stupeň tvoří 1. až 6., 2.stupeň 7. až 10.ročník. V charakteristice

Více

První mořeplavci : Starověk : Egypťané, Féničané, Řekové, Středověk : Vrcholný středověk, Novověk : Portugalci, Španělé. Kartagiňci, Římané.

První mořeplavci : Starověk : Egypťané, Féničané, Řekové, Středověk : Vrcholný středověk, Novověk : Portugalci, Španělé. Kartagiňci, Římané. ZÁMOŘSKÉ OBJEVY 1 První mořeplavci : Starověk : Egypťané, Féničané, Řekové, Kartagiňci, Římané Středověk : Vikingové Vrcholný středověk, Novověk : Portugalci, Španělé 2 Příčiny zámořských objevů : hospodářské

Více

Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky. Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky.

Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky. Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky. Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky. Vnitřní versus vnější rovnováha ekonomiky Vnitřní rovnováha znamená dosažení takové úrovně reálného

Více

Manažerská ekonomika

Manažerská ekonomika MANAŽERSKÁ EKONOMIKA (zkouška č. 4) Cíl předmětu Pochopit principy ekonomického stylu myšlení a seznámit se s příklady jeho aplikace v ekonomických analýzách profesního účetního. Porozumět fungování ekonomiky

Více

Liberálně-konzervativní akademie

Liberálně-konzervativní akademie Liberálně-konzervativní akademie Blok Mezinárodní vztahy doc. PhDr. Vít Hloušek, Ph.D. Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií Masarykovy univerzity v Brně kontakt: hlousek@fss.muni.cz Přednáška

Více

Výstupy předmětu. Žák si zopakuje pojmy, vesmír, planeta Země, tvar, rozměry, rotace a její důsledky, mapa a určení polohy, zemské sféry.

Výstupy předmětu. Žák si zopakuje pojmy, vesmír, planeta Země, tvar, rozměry, rotace a její důsledky, mapa a určení polohy, zemské sféry. Opakování 6. ročníku -opakování základních pojmů -práce s učebnicí-otázky a úkoly -práce s tematickými mapami Žák si zopakuje pojmy, vesmír, planeta Země, tvar, rozměry, rotace a její důsledky, mapa a

Více

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Světová ekonomika Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního

Více

Kolonialismus v obdobíkonce druhé světovéválky

Kolonialismus v obdobíkonce druhé světovéválky KOLONIZACE SVĚTA KOLONIZACE Kolonizace je proces záměrného osidlování či osvojování určitého území. Dělí se na: Vnitřníkolonizaci (osidlovánívlastního územísvým obyvatelstvem). Vnější kolonizaci (osídlení

Více

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola 1. Geografická charakteristika Afriky 2. Geografická charakteristika Austrálie a Oceánie 3. Geografická charakteristika Severní Ameriky 4. Geografická

Více

Základy ekonomie, managmentu a marketingu. Podzim 2006 Mgr. Oldřich Racek

Základy ekonomie, managmentu a marketingu. Podzim 2006 Mgr. Oldřich Racek Základy ekonomie, managmentu a marketingu Podzim 2006 Mgr. Oldřich Racek Přednášky: Po 15,00-16,30 U5 Konzultační hodiny: Po 13,30 15,00 Budova U2 Email: 21302@mail.muni.cz Zkouška: písemná (ústní) Kostra

Více

Mikulášské nám. 15, 326 00 Plzeň, 377 248 816, 377 240 159, tel./fax: 377 245 232, e-mail: info@cg-plzen.cz

Mikulášské nám. 15, 326 00 Plzeň, 377 248 816, 377 240 159, tel./fax: 377 245 232, e-mail: info@cg-plzen.cz MATURITNÍ TÉMATA ZE ZEMĚPISU 1. Země ve Vesmíru, Pohyby Země, Glóbus, kartografie 2. Litosféra, reliéf, pedosféra 3. Atmosféra členění, tlakové útvary, podnebné pásy 4. Hydrosféra pevnina a oceán, Kryosféra

Více

- základní rysy a tendence vývoje

- základní rysy a tendence vývoje VysoKÁ ŠKOLA EKONOMiCKÁ V PRAZE Fakulta mezinárodních vztahu Svetová ekonomika - základní rysy a tendence vývoje I Eva Cihelková a kolektiv 2005 . OBSAH Úvod................................................

Více

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Držitel certifikátu dle ISO 9001 PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Předmět: EKONOMIKA Obor vzdělávání: 63-41-M/01 Ekonomika a podnikání ŠVP:

Více

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Vladimír Tomšík Konference Evropské fórum podnikání Česká ekonomika a inovace v Praze, CERGE-EI, 29. října 214 Obsah

Více

Maturitní témata EKONOMIKA

Maturitní témata EKONOMIKA Maturitní témata EKONOMIKA Školní rok 2014/2015 1. Ekonomie jako věda - význam ekonomického vzdělání - vztah ekonomiky a politiky - makroekonomie - mikroekonomie - zákon vzácnosti - hospodaření - efektivnost

Více

1 Úvod do ekonomie. 1.1 Charakterizujte pojmy

1 Úvod do ekonomie. 1.1 Charakterizujte pojmy 1 Úvod do ekonomie. 1.1 Charakterizujte pojmy potřeba ekonomické potřeby statek zdroje výrobní faktory práce produktivita práce intenzita práce dělba práce kooperace prací půda jako výrobní faktor kapitál

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7.

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7. Výstupy dle RVP Školní výstupy Učivo Žák: - popíše osídlení Evropy po rozpadu západořímské říše - charakterizuje první státní útvary na

Více

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Držitel certifikátu dle ISO 9001 PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Předmět: EKONOMIKA Obor vzdělávání: 64-41-l/51 Podnikání - dálková forma

Více

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení Téma cvičení Makroekonomie I Nominální a reálná úroková míra Otevřená ekonomika Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Nominální a reálná úroková míra Zahrnutí míry inflace v rámci peněžního trhu

Více

Maturitní témata pro obor Informatika v ekonomice

Maturitní témata pro obor Informatika v ekonomice 1. Kalkulace, rozpočetnictví - význam kalkulací, druhy kalkulací - náklady přímé a nepřímé, charakteristika - typový kalkulační vzorec - kalkulační metody - kalkulace neúplných nákladů a srovnání úplných

Více

EDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet.

EDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet. EDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet.cz MATURITNÍ TÉMATA 2014/2015 ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD 1. PSYCHOLOGIE

Více

4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis. 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis

4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis. 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis 4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Cílem předmětu je kultivování historického

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Národní hospodářství Ing.Vlasáková 1 Makroekonomické

Více

Hospodářská politika

Hospodářská politika Hospodářská politika doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Hlavní cíl: zajištění ekonomického růstu, ekonomické rovnováhy, cenové stability, plné zaměstnanosti a sociálních úkolů státu. 1 Cílů HP je dosahováno

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA, PLATEBNÍ BILANCE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST DĚJEPIS 7. SVOBODOVÁ Mezipředmětové vztahy

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST DĚJEPIS 7. SVOBODOVÁ Mezipředmětové vztahy Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Popíše podstatné změny v Evropě v důsledku příchodu nových

Více

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich

Více

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU DĚJEPIS Název školního vzdělávacího programu: Název a kód oboru vzdělání: Management ve stavebnictví 63-41-M/001 Ekonomika a podnikání Celkový počet hodin za studium (rozpis učiva):

Více

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Základy ekonomie Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba

Více

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Agregátní nabídka a agregátní poptávka cena

Více

Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka

Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena a směnná hodnota 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba práce Dělba práce Jednotliví lidé se

Více

Témata. k ústní maturitní zkoušce. Ekonomika a Podnikání. Školní rok: 2014/2015. Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková

Témata. k ústní maturitní zkoušce. Ekonomika a Podnikání. Školní rok: 2014/2015. Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková Témata k ústní maturitní zkoušce Obor vzdělání: Předmět: Agropodnikání Ekonomika a Podnikání Školní rok: 2014/2015 Třída: AT4 Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková Projednáno předmětovou komisí dne: 13.2.

Více

VÝCHODNÍ EVROPA RUSKO

VÝCHODNÍ EVROPA RUSKO VY_32_INOVACE_ZEM_79 VÝCHODNÍ EVROPA RUSKO Mgr. Doležal Zdeněk Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období vytvoření: duben

Více

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden)

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden) Tematický plán pro 7. ročník Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden) Témata rozložená do jednotlivých měsíců školního roku MĚSÍC září říjen listopad prosinec TÉMATA Počátek středověku a vznik prvních evropských

Více

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství nejen 2. díl Podniková ekonomie Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Nakladatelství a vydavatelství R Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz TEMATICKÉ ROZDĚLENÍ DÍLŮ KNIHY EKONOMIE NEJEN

Více

12. Mezinárodní aspekty veřejných financí. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

12. Mezinárodní aspekty veřejných financí. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. 12. Mezinárodní aspekty veřejných financí Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. 12.1 Charakteristika mezinárodních veřejných financí peněžní vztahy vznikající při získávání, rozdělování, přerozdělování a užití

Více

Základy ekonomie II. Téma č. 4: Mezinárodní obchod, platební bilance, ekonomická integrace

Základy ekonomie II. Téma č. 4: Mezinárodní obchod, platební bilance, ekonomická integrace Základy ekonomie II Téma č. 4: Mezinárodní obchod, platební bilance, ekonomická integrace Struktura Mezinárodní ekonomické vztahy Platební bilance Důvody mezinárodního obchodu Absolutní a komparativní

Více

GLOBALIZACE. 1.vlna globalizace: druhá polovina 19.st. význam průmyslové revoluce a koloniální expanze 2.vlna globalizace: konec 70 let 20.st.

GLOBALIZACE. 1.vlna globalizace: druhá polovina 19.st. význam průmyslové revoluce a koloniální expanze 2.vlna globalizace: konec 70 let 20.st. GLOBALIZACE Globální - celosvětový Globalizace propojení (propojení) světa v jednu velkou společnost Dochází k odstraňování překážek v mezinárodním pohybu: 1)lidí 2)zboží 3)peněz 4)myšlenek 5)informací

Více

VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ

VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_02 Tématický celek: Evropa a Evropané

Více

ENVIRONMENTALISTIKA GYM

ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA CHARAKTERISTIKA PRŮŘEZOVÉHO TÉMATU V době, kdy jsme svědky rychlého zhoršování stavu globálních životodárných systémů z hlediska podmínek udržitelného rozvoje,

Více

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Zurück 24.06.2009 Vyšší investice v zemích střední a východní Evropy, které vedly k rozšiřování

Více

VY_32_INOVACE_DEJ_35. Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534. Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.

VY_32_INOVACE_DEJ_35. Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534. Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. VY_32_INOVACE_DEJ_35 Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období vytvoření: únor 2013 Ročník: 2., příp. 3. Tematická oblast:

Více

Plán přednášek makroekonomie

Plán přednášek makroekonomie Plán přednášek makroekonomie Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ekonomické modely rovnováhy Hospodářský růst a cyklus, výpočet HDP Hlavní ekonomické

Více

Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky

Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky PhDr. Jiří Malý, Ph.D. ředitel Institutu evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační konference Postavení a vztahy Evropské

Více

RENESANCE. Karel Švuger DVK/ 3. ročník. Červen 2012 Obrazová dokumentace, pojmy, chronologie, rysy, vývoj VY_32_INOVACE_DVK22/04

RENESANCE. Karel Švuger DVK/ 3. ročník. Červen 2012 Obrazová dokumentace, pojmy, chronologie, rysy, vývoj VY_32_INOVACE_DVK22/04 RENESANCE Karel Švuger DVK/ 3. ročník VY_32_INOVACE_DVK22/04 Červen 2012 Obrazová dokumentace, pojmy, chronologie, rysy, vývoj Vybraná historická data 1431 upálena Panna Orleánská (Jana z Arku) 1450 Jan

Více

MATURITNÍ OKRUHY. Ekonomika podniku

MATURITNÍ OKRUHY. Ekonomika podniku MATURITNÍ OKRUHY Ekonomika podniku školní rok 2010/2011 1. EKONOMIE JAKO VĚDA, ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ POJMY předmět ekonomie, pojmy - ekonomie, ekonomika, makroekonomie, mikroekonomie, základní ekonomické

Více

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně.

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně. Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie právná odpověď je označena tučně. 1. Jestliže centrální banka nakoupí na otevřeném trhu státní cenné papíry, způsobí tím:

Více

DĚJEPIS Charakteristika vyučovacího předmětu 2.stupeň

DĚJEPIS Charakteristika vyučovacího předmětu 2.stupeň DĚJEPIS Charakteristika vyučovacího předmětu 2.stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení Předmět dějepis se vyučuje jako samostatný předmět v 6. 9. ročníku 2 hodiny týdně Vzdělávání v dějepise je

Více

Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE

Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE O BCHODNĚ PODNIKATELSKÁ FAKULTA V KARVINÉ K ATEDRA EKONOMIE Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE 6 Analytikův občasník LEDEN 2007 O BSAH: VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA V ČESKÉ REPUBLICE

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 3) Borovského Ţáky

Více

Dopady globalizačních vlivů na odvětví českého textilního a oděvního průmyslu a možnosti, jak na ně reagovat v období příštích 10 let

Dopady globalizačních vlivů na odvětví českého textilního a oděvního průmyslu a možnosti, jak na ně reagovat v období příštích 10 let Studie č. 12 Dopady globalizačních vlivů na odvětví českého textilního a oděvního průmyslu a možnosti, jak na ně reagovat v období příštích 10 let Vytvořeno pro: Projekt reg.č.: CZ.1.04/1.1.01/02.00013

Více

Světová ekonomika. Rozvojové země a jejich postavení ve světové ekonomice

Světová ekonomika. Rozvojové země a jejich postavení ve světové ekonomice Světová ekonomika Rozvojové země a jejich postavení ve světové ekonomice Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky

Více

Soukromá střední průmyslová škola elektrotechnická spol. s r.o. TRH 1999 E.4A

Soukromá střední průmyslová škola elektrotechnická spol. s r.o. TRH 1999 E.4A Soukromá střední průmyslová škola elektrotechnická spol. s r.o. TRH Žatec 1999 E.4A Bílek Viktor Trh Počátky rozvoje trhu spadají až k samým počátkům vývoje lidského společenství. Již s první dělbou práce

Více

BANKY A PENÍZE. Alexandra Paurová Středa, 11.dubna 2012

BANKY A PENÍZE. Alexandra Paurová Středa, 11.dubna 2012 BANKY A PENÍZE Alexandra Paurová Středa, 11.dubna 2012 Peníze počátky vzniku Historie vzniku Barterová směna: výměna zboží za zboží Značně komplikovaná Vysoké transakční náklady Komoditní peníze Vznikají

Více

Metodické listy pro první soustředění kombinovaného studia. předmětu MEZINÁRODNÍ FINANCE Metodický list číslo 1

Metodické listy pro první soustředění kombinovaného studia. předmětu MEZINÁRODNÍ FINANCE Metodický list číslo 1 Metodické listy pro první soustředění kombinovaného studia Metodický list číslo 1 Název tématického celku: Platební bilance, devizový trh a devizový kurs Cíl: Seznámit posluchače se základními pojmy mezinárodních

Více

6 Peníze a peněžní sektor v ekonomice I

6 Peníze a peněžní sektor v ekonomice I 6 Peníze a peněžní sektor v ekonomice I 6.1 Charakterizujte pojmy definice peněz příčiny vzniku peněz komoditní peníze zlatý standard monetizace a demonetizace zlata formy soudobých peněz funkce peněz

Více

5. kapitola: Agregátní poptávka, agregátní nabídka. Studijní cíle: V této kapitole se seznámíte:

5. kapitola: Agregátní poptávka, agregátní nabídka. Studijní cíle: V této kapitole se seznámíte: 5. kapitola: Agregátní poptávka, agregátní nabídka Studijní cíle: V této kapitole se seznámíte: s vymezením agregátní poptávky (AD) s příčinami změn AD (tzv. poptávkové šoky) s pojetím agregátní nabídky

Více

Témata k maturitní zkoušce ve školním roce 2011/2012 pro jarní a podzimní zkušební období

Témata k maturitní zkoušce ve školním roce 2011/2012 pro jarní a podzimní zkušební období Obchodní akademie, Choceň, T. G. Masaryka 1000 Choceň, T. G. Masaryka 1000, PSČ 565 36, oachocen@oa-chocen.cz Příloha č. 5 k č. j.: 57/2011/OA Počet listů dokumentu: 1 Počet listů příloh: 0 Témata k maturitní

Více

1. Největší státy počet obyvatel.

1. Největší státy počet obyvatel. AFRIKA 1. Největší státy počet obyvatel. 2. Hospodářsky nevýznamnější státy bohaté, vyspělé, rychle se rozvíjející podle celkového hrubého domácího produktu (mil. US dolarů) 2008 podle Světové banky (WB)

Více

1 Veřejný sektor a veřejná správa

1 Veřejný sektor a veřejná správa OBSAH 1 Veřejný sektor a veřejná správa.................................. 13 1.1 Státní zásahy příčiny a důsledky, vznik veřejného sektoru......... 14 1.2 Rozhodování o netržních aktivitách. Teorie veřejné

Více

Peníze. Bc. Alena Kozubová

Peníze. Bc. Alena Kozubová Peníze Bc. Alena Kozubová Definice Peníze jsou zvláštním druhem statku. (Statek je věc, která je pro nás něčím užitečná). Peníze sami o sobě nejsou ničím užitečné, jejich užitečnost spočívá v tom, že jsou

Více

Mezi makroekonomické subjekty náleží: a) domácnosti b) podniky c) vláda d) zahraničí e) vše výše uvedené

Mezi makroekonomické subjekty náleží: a) domácnosti b) podniky c) vláda d) zahraničí e) vše výše uvedené Makroekonomická rovnováha může být představována: a) tempem růstu skutečného produktu, odpovídající vývoji tzv. potenciálního produktu b) vyrovnanou platební bilancí c) mírou nezaměstnanosti na úrovni

Více

Přehled základních právních forem podnikání podává tato grafika: Právní formy podnikání. k.s. s.r.o. a.s.

Přehled základních právních forem podnikání podává tato grafika: Právní formy podnikání. k.s. s.r.o. a.s. PRÁVNÍ FORMY PODNIKÁNÍ Právní formy podnikání - přehled Podrobné cíle učení: Umět vysvětlit, proč existují různé právní formy podnikání. Podnikání se vţdy uskutečňuje v určité právní formě. Chce-li někdo

Více

Transmisní mechanismy nestandardních nástrojů monetární politiky

Transmisní mechanismy nestandardních nástrojů monetární politiky Transmisní mechanismy nestandardních nástrojů monetární politiky Petr Šimíček Abstrakt: Cílem práce je popsat vliv nestandardního nástroje monetární politiky - kvantitativního uvolňování (QE) na ekonomiky

Více

Teorie a praxe mezinárodní vztahů (Poznámky ke studiu předmětu)

Teorie a praxe mezinárodní vztahů (Poznámky ke studiu předmětu) Teorie a praxe mezinárodní vztahů (Poznámky ke studiu předmětu) 1. Mezinárodní vztahy a jejich specifický charakter Mezinárodní vztahy představují složitý a dynamicky se vyvíjející systém a jejich zkoumání

Více

ACADEMIA MERCURII soukromá střední škola, s.r.o., ŠVP Ekonomické lyceum Učební osnovy: Geografie

ACADEMIA MERCURII soukromá střední škola, s.r.o., ŠVP Ekonomické lyceum Učební osnovy: Geografie Ročník Téma Výsledky Učivo 1. září - říjen Země jako vesmírné těleso charakterizuje Slunce jako hvězdu a popíše sluneční soustavu popíše uspořádání hvězd do galaxií zná současné názory na vznik a vývoj

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 12. Lekce Banky a jejich úloha v národním hospodářství Struktura

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název

Více

7.10 Pojetí vyučovacího předmětu Dějepis a dějiny kultury

7.10 Pojetí vyučovacího předmětu Dějepis a dějiny kultury 7.10 Pojetí vyučovacího předmětu Dějepis a dějiny kultury Obecné cíle výuky Dějepisu a dějin kultury Předmět Dějepis a dějiny kultury je koncipován tak, aby žáky vedl k hlubšímu pochopení dění ve světě.

Více

INVESTIČNÍ ROZHODOVÁNÍ A DLOUHODOBÉ FINANCOVÁNÍ

INVESTIČNÍ ROZHODOVÁNÍ A DLOUHODOBÉ FINANCOVÁNÍ INVESTIČNÍ ROZHODOVÁNÍ A DLOUHODOBÉ FINANCOVÁNÍ Josef Valach a kolektiv Třetí, přepracované a rozšířené vydání Recenze: prof. Ing. Karol Vlachynský, PhD. Autorský kolektiv: prof. Ing. Josef Valach, CSc.

Více

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. RENESANCE A VĚK ROZUMU Renesance kulturní znovuzrození

Více

Karel Engliš a současná měnová politika

Karel Engliš a současná měnová politika prof. JUDr. Karel Engliš státník, vědec, pedagog Karel Engliš a současná měnová politika Vladimír Tomšík viceguvernér Česká národní banka Konference k 5. výročí úmrtí prof. Karla Engliše - guvernéra Národní

Více

MODERNÍ DOBA svět a České země v letech 1871 1914

MODERNÍ DOBA svět a České země v letech 1871 1914 1 Vzdělávací oblast : Člověk a společnost Vyučovací předmět : Dějepis Ročník:9. Výstup Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Poznámka vysvětlí rozdílné tempo modernizace a prohloubení nerovnoměrnosti

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu ZELENÁ DO BUDOUCNOSTI Operační program: OP vzdělávání pro konkurenceschopnost Výzva: 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách Klíčová aktivita:

Více

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce,

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, 1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, druhy práce, pojem pracovní síla Výroba, výrobní faktory,

Více

ZEMĚPIS - OSNOVY PRO OSMILETÉ STUDIUM NA GYMNÁZIU DR. JOSEFA PEKAŘE

ZEMĚPIS - OSNOVY PRO OSMILETÉ STUDIUM NA GYMNÁZIU DR. JOSEFA PEKAŘE ZEMĚPIS - OSNOVY PRO OSMILETÉ STUDIUM NA GYMNÁZIU DR. JOSEFA PEKAŘE PRIMA: Hodinová dotace 5 hod PLANETA ZEMĚ: MAPA - ZEMĚ: PŘÍRODNÍ SLOŽKY A OBLASTI ZEMĚ: Proč se učím zeměpis Naše planeta součást vesmíru

Více

UČEBNÍ OSNOVA CVIČENÍ Z EKONOMICKÉ A FINANČNÍ GRAMOTNOSTI

UČEBNÍ OSNOVA CVIČENÍ Z EKONOMICKÉ A FINANČNÍ GRAMOTNOSTI UČEBNÍ OSNOVA Učební osnova předmětu CVIČENÍ Z EKONOMICKÉ A FINANČNÍ GRAMOTNOSTI Obor středního vzdělávání s maturitní zkouškou 63-41-M/02 Obchodní akademie Počet hodin v UP celkem: 60 Platnost učební

Více

Zánik lidských kultur, přírodních národů multikulturní svět

Zánik lidských kultur, přírodních národů multikulturní svět Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Člověk a příroda 8.ročník červenec 2012 Zánik lidských kultur, přírodních národů Anotace: Kód: VY_52_INOVACE_ Čap-Z 8.,9.33 Vzdělávací oblast: Autor:

Více

VEŘEJNÁ EKONOMIKA Poslání, struktura a příčiny existence veřejného sektoru I

VEŘEJNÁ EKONOMIKA Poslání, struktura a příčiny existence veřejného sektoru I VEŘEJNÁ EKONOMIKA Poslání, struktura a příčiny existence veřejného Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu

Více

Klima a chudoba - dopady na rozvojový svět. Globální změna klimatu fakta a fikce Liberec, 15. června 2010. Jan Doležal, Glopolis dolezal@glopolis.

Klima a chudoba - dopady na rozvojový svět. Globální změna klimatu fakta a fikce Liberec, 15. června 2010. Jan Doležal, Glopolis dolezal@glopolis. Klima a chudoba - dopady na rozvojový svět Globální změna klimatu fakta a fikce Liberec, 15. června 2010 Jan Doležal, Glopolis dolezal@glopolis.org 1 Chudoba ve světě ¼ populace v rozvojových zemích žije

Více

Společnost Coface zahájila rok 2015 s vynikajícími výsledky: v 1. čtvrtletí zvýšila obrat i ziskovost

Společnost Coface zahájila rok 2015 s vynikajícími výsledky: v 1. čtvrtletí zvýšila obrat i ziskovost V Praze dne 19. Května 2015 Společnost Coface zahájila rok 2015 s vynikajícími výsledky: v 1. čtvrtletí zvýšila obrat i ziskovost Růst obratu: nárůst o 5,3 % při aktuálním rozsahu konsolidace a směnném

Více

Mezinárodní finance a rozvoj Vladan Hodulák Osnova Měnový finanční systém Kapitálové toky Dluhová krize RZ Mezinárodní instituce Jak z toho ven? Měnový finanční systém Měnový systém soubor vztahů národních

Více

FINANČNÍ ŘÍZENÍ A ROZHODOVÁNÍ PODNIKU

FINANČNÍ ŘÍZENÍ A ROZHODOVÁNÍ PODNIKU FINANČNÍ ŘÍZENÍ A ROZHODOVÁNÍ PODNIKU ANALÝZA, INVESTOVÁNÍ, OCEŇOVÁNÍ, RIZIKO, FLEXIBILITA Dana Dluhošová a kol. Recenzenti: prof. Dr. Ing. Jan Frait prof. Ing. Eva Kislingerová, CSc. prof. Ing. Jozef

Více

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Agregátní poptávka (AD): agregátní poptávka vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), která chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční

Více

Vzdělávací obor Dějepis - obsah

Vzdělávací obor Dějepis - obsah Hlavní kompetence Učivo 6.ročník 1. ČLOVĚK V Kompetence k učení, k řešení problém A. Úvod do dějepisu Vlastivěda měření času 4. DĚJINÁCH 1. Historické prameny - hmotné a písemné kalendář Žák: Uvede konkrétní

Více