MONOGRAFIE PROJEKTU MEZINÁRODNÍ EKONOMIE JAKO TEORIE SVĚTOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "MONOGRAFIE PROJEKTU MEZINÁRODNÍ EKONOMIE JAKO TEORIE SVĚTOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ"

Transkript

1 MONOGRAFIE PROJEKTU MEZINÁRODNÍ EKONOMIE JAKO TEORIE SVĚTOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ Vytvořeno v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/3.2.07/ Konkurenceschopnost ve světové ekonomice a české ekonomice v návaznosti na Moravskoslezský kraj František Varadzin 2012 Pojekt je spolufinancován z prostředků Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR

2 Autor:Prof. PhDr. František Varadzin, CSc. Recenze: Doc. PhDr. Lenka Adamcová, CSc. PhDr. Pavel Hejtman, CSc. Tato práce vznikla jako součást řešení projektu CZ.1.07/3.2.07/ Konkurenceschopnost ve světové ekonomice a české ekonomice v návaznosti na Moravskoslezský kraj Tento výtisk je určen ke studijním účelům, neprošel jazykovými a oponentními korekturami. Vysoká škola sociálně správní, ICV Havířov o.p.s., 2012

3 Obsah PŘEDMLUVA... 1 I ÚVOD DO MEZINÁRODNÍ DIMENZE EXISTENCE SVĚTA VÝVOJ EKONOMICKÉ REALITY A JEJÍ ODRAZ V MYŠLENÍ Vývoj světového hospodářství Metodologická východiska historického produkčního procesu Počátky formování hospodářského života a epocha antiky Středověk tendence vývoje světového hospodářství Vznik světového ekonomického systému Průmyslová revoluce a světové hospodářství Druhá průmyslová revoluce a změny ve světovém hospodářství Charakter vývoje světové hospodářství Vývoj ekonomického myšlení v oblasti světové ekonomiky Etapa formování ekonomického myšlení do nástupu merkantilismu Merkantilismus jako etapa vývoje názoru na mezinárodní ekonomické vztahy Názory na mezinárodní ekonomické problémy v období formování klasické ekonomické teorie Marxismus a problémy mezinárodních ekonomických vztahů Neoklasický pohled na problematiku mezinárodních ekonomických vztahů Keynesiánství a teorie mezinárodních ekonomických vztahů Institucionalisté a další neortodoxní směry ekonomického myšlení a jejich postoje k mezinárodním ekonomickým vztahům ZÁKLADNÍ EKONOMICKÁ VÝCHODISKA PRO FORMOVÁNÍ MEZINÁRODNÍ EKONOMIE Základní ekonomické kategorie a zákony Základní kategorie mezinárodní ekonomie a světové ekonomiky PROBLEMATIKA MEZINÁRODNÍ KOMPARACE Vývoj názorů na komparaci a ekonomickou klasifikaci Základní vymezení teorie komparace Základní vztah mezi ekonomickou teorií a komparací Tradiční ontologicko-normativní pojetí Teorie redukování celku Nomologicko-empirické pojetí Kriticko-dialektické pojetí Národohospodářské veličiny z hlediska komparace Základní kategorie zásob v mezinárodním porovnávání Základní kategorie toků v mezinárodním porovnávání Problémy komparace ekonomických systémů Obecné vymezení systému Ekonomické systémy jako předměty srovnávání Problémy převodu národohospodářských veličin Pojetí peněz Historická dimense převodu Metoda přepočtu na základě oficiálních směnných kurzů Metoda parity kupní síly Metoda fyzických ukazatelů II SOUDOBÉ SVĚTOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ GLOBALIZAČNÍ PROCESY V SOUDOBÉM SVĚTĚ Fenomén globalizace Pojem globalizace Globální problémy

4 4.3.1 Sociálně politické globální problémy Ekologické globální problémy Surovinově energetické globální problémy Ekonomické globální problémy FIRMY NA SVĚTOVÝCH TRZÍCH. FORMY A STRATEGIE Historický vývoj nadnárodních společností Organizační struktura nadnárodních společností Formy mezinárodních činností společnosti Mezinárodní činnost malých a středních podniků MEZINÁRODNÍ DĚLBA PRÁCE V SOUDOBÉM SVĚTOVÉM HOSPODÁŘSTVÍ - PROBLÉMY KLASIFIKACE Vyspělé ekonomiky Rozvojové ekonomiky Klasifikace států ve světové ekonomice INTEGRAČNÍ PROCESY VE SVĚTOVÉM HOSPODÁŘSTVÍ Ekonomická integrace jako fenomén Teorie mezinárodní ekonomické integrace Vymezení integračních procesů Efekty integračních procesů Mezinárodní společnosti jako základ mikrointegracích procesů Teritoriální integrační uskupení Integrační procesy v Evropě Integrační procesy na Americkém kontinentě Integrační procesy v Asii a Pacifiku Integrační procesy v Africe III PODSTATA, PŘÍČINA A FORMY MEZINÁRODNÍHO OBCHODU VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU Zahraniční obchod do nástupu objevných plaveb Zahraniční obchod do konce antiky Zahraniční obchod ve středověku Vývoj zahraničního obchodu do konce 2. světové války Vývoj zahraničního obchodu v letech po 2. světové válce Teritoriální struktura světového obchodu Komoditní struktura světového obchodu ZÁKLADY TEORIE ZAHRANIČNÍHO OBCHODU Mezinárodní obchod a národní hospodářství Nedostupnost jako příčina zahraničního obchodu Klasické teorie mezinárodního obchodu Merkantilní teorie Autoregulační princip D. Huma Teorie absolutních výhod Teorie komparativních výhod Teorie faktorového vybavení ekonomiky Moderní teorie zahraničního obchodu Teorie technologické mezery Teorie životního cyklu Teorie úspor z rozsahu Teorie preference produktu OCHRANÁŘSKÉ TEORIE A MEZINÁRODNÍ OBCHODNÍ POLITIKA Neliberální myšlení v oblasti zahraničního obchodu Tarifní překážky zahraničního obchodu Vliv cel na ekonomiku

5 Druhy cel Netarifní překážky zahraničního obchodu Administrativní překážky zahraničního obchodu Formální překážky zahraničního obchodu Proexportní politika jako moment narušení zahraničního obchodu Dumping Měnové kurzy jako překážka mezinárodního obchodu Důsledky protekcionismu DRUHY A FORMY MEZINÁRODNÍHO OBCHODU Základní formy obchodu se zbožím a službami Vývoz a dovoz Reexport Přímý a nepřímý zahraniční obchod Jiné formy zahraničního obchodu Zušlechťování (zhodnocení) Kooperace Poskytování a získávání licencí a franchising Barterová směna (kompenzace) Switch obchody třístranná kompenzace Leasing Zbožové burzy Aukce Veletrhy Specifika obchodu se službami IV MEZINÁRODNÍ POHYBY VÝROBNÍCH ČINITELŮ MEZINÁRODNÍ POHYB PRACOVNÍCH SIL Příčiny migrace Základní formy migrace pracovních sil Zaměstnanost ve světové ekonomice Pohyby pracovní síly po 2. světové válce POHYB KAPITÁLU Vývoj názorů na mezinárodní pohyb kapitálu Formy pohybu mezinárodního kapitálu Významné teoretické problémy mezinárodního pohybu kapitálu Pohyb kapitálu a mezinárodní rovnováha Vyrovnávací mechanismus na mezinárodních kapitálových trzích Vliv transferů na ekonomiku Soudobé pohyby kapitálu V MONETÁRNÍ SFÉRA SVĚTOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ PLATEBNÍ BILANCE Monetární teorie vnějších ekonomických vztahů Vymezení platební bilance Principy sestavení platební bilance Struktura platební bilance Vyrovnávací procesy na platební bilanci Cenový mechanismus vyrovnávání platební bilance Důchodový mechanismus vyrovnání platební bilance Vyrovnávání platební bilance na základě směnných kurzů Analýza elasticity vyrovnávání platební bilance Platební bilance model a realita

6 15 MEZINÁRODNÍ FINANČNÍ TRHY Mezinárodní měnový systém Vývoj mezinárodního měnového systému Současný měnový systém a jeho problémy Formy mezinárodních finančních trhů Mezinárodní peněžní trh Mezinárodní kapitálové a úvěrové trhy Devizový trh Teorie směnných kurzů Vývoj názorů na teorii směnného kurzu Pohyby devizových kurzů TEORIE OTEVŘENÉ EKONOMIKY Teorie otevřené ekonomiky Základní vztahy makroekonomie otevřené ekonomiky Multiplikační efekty v otevřené ekonomice Mezinárodní ekonomické toky v ekonomice

7 Předmluva Osudy knih bývají mnohdy stejně pestré jako osudy lidí. I tato předkládaná práce není výsledkem náhlého hnutí mysli, ale je svázána s určitými dlouhodobými aktivitami autora. Odráţí se to jak ve struktuře práce, tak i ve způsobu výkladu. Souběţné studium historie a politické ekonomie dalo vzniknout názoru, ţe ekonomická schémata, přes veškerou důleţitost pro formulování logických souvztaţností, nemohou být postaveny správně, pokud nejsou provázeny poznáním historických souvislostí. Ekonomické souvislosti jsou vţdy postaveny na určitých axiomech myšlenkového schématu a tyto axiomy mohou být vysvětleny pouze z určitého charakteru společnosti. Jestliţe máme např. barterovou výměnu statků, pak neexistuje rozdíl mezi nabídkou a poptávkou. Jestliţe začnu zvaţovat peníze a moţnost oddělení oběhu zboţí a peněz, docházím k tomu, ţe v daném čase a v daném teritoriu nemusí tato rovnováha nastat. Pak si také musím klást otázku, kdy vznikají peníze, jak se jejich formy odráţí ve směnném procesu atd. Modelování problému je tak důsledkem stavu společnosti. Proto je prvním výrazným rysem předkládané práce akcent na zachycení určitých etap formování řešených teoretických problémů. Tento výklad nechce být výkladem hospodářských dějin jako takových. Od toho existují specializované předměty i učebnice. Smyslem takto podávaného výkladu je snaha ukázat čtenáři potřebu pochopit realitu a jak tato realita přispěla k formování určitých postojů a názorů. Jinak řečeno ekonomie by neměla být rozvíjena pouze jako abstraktní disciplína bez reálného obsahu. Další silný akcent je poloţen na problém vlastního výkladu ekonomického myšlení, i kdyţ taktéţ se nejedná o vlastní dějiny ekonomického myšlení. Tento výklad je nemá v úmyslu nahradit. Avšak integrované části poznatků této vědní disciplíny povaţuje autor za nutné a prospěšné, neboť se tak čtenáři otvírá prostor pro přemýšlení nad konkrétní interpretací určitého modelu, nebo k filosoficko-metodologickému uvědomování si tvorby vlastních závěrů. Problém je v tom, ţe současné sledování světa vyvolává obrovské mnoţství otázek. Ty vyplývají z jevů, do nichţ se přetvářejí sloţité a rozporuplné hlubiny současných procesů. Odpověď na tyto otázky nelze nalézt pouze v konkrétní praxi, na základě získaných a proţitých zkušeností. Důvodem je protikladnost, která vede k rozdílným výsledkům určité praxe. V jedné chvíli, v určitém teritoriu se stane daný postup oprávněný, v druhém momentu nikoliv. Tak můţeme pozorovat ve světovém hospodářství neúčinnost univerzálních receptů, krachy standardních řešení vedle dynamických vzestupů jiných teritorií. Porozumět při tom rozdílnosti interpretace stávajících jevů nelze alespoň bez základního si uvědomění 1

8 filosoficko-metodologických východisek jednotlivých ekonomických škol a jejich hodnotových struktur při posuzování forem bytí společnosti. V tomto ohledu se stačí podívat na vývoj monetární sféry světového hospodářství. Vývoj je natolik dynamický, ţe prakticky na něj v poslední době učebnice nemohou reagovat. Co bude s rezervní světovou měnou, je posilování zlatých rezerv racionální, přijme Čína rozhodující postavení v MMF, kdyţ ovládne mezinárodní transakce ve světovém obchodě? Jiný problém ej např. spjat s Eurem. V českém jazykovém prostředí mají největší vliv autoři, kteří přinejmenším Euru jako konceptu nedůvěřují. Nekladou si však elementární či komplikovanější otázky, vyplývající ze sloţitosti soudobé provázané světové struktury. Argument, který je v této souvislost slyšet nejčastěji, ţe suverenita státu je spjata s (vlastními) penězi, je nevede k odmítnutí NATO, i kdyţ to také omezuje naší suverenitu. Nebo je realita taková, ţe není moţné, aby se stát našeho rozměru a vyspělosti zabezpečil proti rizikům sám? A neplatí to i pro naši ekonomiku? Nikdo zároveň nehovoří o situaci, jak by vypadala Evropská ekonomika, pokud by zde existovalo 22 samostatných měn a jedna ekonomika za druhou by krachovala pod údery finančních spekulantů. Opravdu by exportně orientované ekonomiky, jako česká nebo slovenská, byly na tom lépe, neţ v případě stabilizované eurozóny, která omezila do značné míry burzovní rizika? Co by se dělo s pohledávkami nominovanými v lirách, francích, pesetách atd., co by to dělalo s devizovými rezervami? Vše by bylo nominováno v US dolarech a všichni by čekali na rozhodnutí Federálního rezervního systému při neustále klesajícím významu USA ve světovém hospodářství? Odpověď na tyto otázky, kromě ideových a politických preferencí, není moţná bez určitých myšlenkových postupů ekonomických škol, a proto se autor snaţil čtenáři naznačit způsoby, jakými tyto školy některé problémy interpretují. Samozřejmě se to netýká pouze monetární sféry. Narůstají problémy s neregulovanými pohyby kapitálu, s daňovými ráji a fiskální politikou, dochází k velkým problémům souvisejících s migrací obyvatel. Ukazuje se, ţe tyto problémy nejsou spjaty pouze s makroekonomickým uvaţováním, ale následné sociální, psychologické a kulturní důsledky, které se promítají do politiky, mají své ekonomické konsekvence. Je moţné akceptovat blahobyt daňových rájů, i kdyţ cenou je realita, ve které dochází k rozkladu fiskálního systému řady zemí neschopných zvládnout splátky dluhů. Na druhé straně bohatí občané této země převádí zdroje do daňových rájů. Kde je hranice mezi přirozeným právem azylu pro pronásledované a mezi podporou zemí, které odmítají řešit své nevyhovující sociálně ekonomické struktury a proto část svých problémů exportují s vystěhovanstvím? 2

9 Na řadu otázek následné kapitoly nedávají odpovědi, většinou pouze načrtávají dílčí pohled na moţné přístupy k řešení. Jsou východiskem pro další bádání a moţnou interpretaci. Odpovědi v mnoha případech nenalezneme v ekonomické analýze, ale v prioritách hodnot sociálně ekonomického systému. Z hlediska obsahu práce jde o rozvinutí myšlenek a přístupů autora obsaţených v předchozích pracích 1, které jsou doplněny a aktualizovány. Odráţí se zde i mnoholetá praxe při vedení kurzů Světové ekonomiky, Mezinárodní ekonomie a Ekonomiky rozvojových zemí, kdy autor dospěl k přesvědčení, ţe nejdůleţitější pro pochopení ekonomické reality je jednota metodologie myšlení a znalostí, neboť ta zaručí schopnost dalšího samostatného zvládání tématu. Nakolik se toto zdařilo v předloţeném textu, nechť posoudí čtenář sám. Autor je si vědom řady nedostatků, které vznikly, jak z nedostatku talentu, času a schopností, které vedly mnohdy k neobratnosti při formulování některých myšlenek a nerovnoměrnosti při zpracování určitých témat. Chce vyjádřit naději, ţe to nebude na úkor vyznění celkové kvality studie. Zároveň je nutné vyjádřit poděkování Petře Kučerové, bez jejíţ technické a administrativní pomoci by tato práce těţko spatřila světlo světa. 1 Viz např. Varadzin, F.: Teorie světové ekonomiky. Ostrava, VŠB TU Cihelková, E. Frait, J. Varadzin, F. Mach, M. Brůţek, A. Ţamberský, P.: Mezinárodní ekonomie II. Praha, C.H. Beck 2010 Varadzin, F. a kol.: Sociální a ekonomická rizika soudobého vývoje. Praha, Professional Publishing 2011, Varadzin, F.: Některé aspekty fungování světové ekonomiky. Havířov, VSSS

10 I Úvod do mezinárodní dimenze existence světa Svět počátkem 21. století totálně revolucionizuje podmínky bytí jednotlivců, sociálních skupin, národů a států. Nově vznikající skutečnosti vytvářejí jak potencionální moţnosti k seberealizaci individuální i sociální existence, tak i nebezpečí dalšího vývoje, která mohou jít aţ na samotné kořeny bytí. Skutečnost, ţe dochází k dynamickým procesům, není sama o sobě ničím novým. V historii lidstva je kaţdá etapa nepřetrţitým střídáním změn. Rozdíl je však v rozsahu a rychlosti, se kterou se tyto proměny realizují ve světě. Ze staletí se stávají desetiletí, ze států se stávají regionální bloky, přenosy informací rychlosti světla mění naše rozhodovací obzory a kaţdoroční pohyby milionů lidí ve světě překonávají veškeré rozměry stěhování národů. Jako kaţdá vědecká disciplína musí mít i ekonomická věda schopnost predikce, tj. musí umět popsat budoucí stav zkoumaného předmětu. Přitom by mělo být zřejmé, ţe sociálně ekonomický systém, jako součást společenského systému, je systémem měkkým, tj. neprodukuje tvrdá data jako např. mechanické fyzikální systémy. A uţ vůbec není myšlenkovým mechanicistním strojem, který generuje přesně stanovené výstupy. Je to důsledkem skutečnosti, ţe v reálném ţivotě nelze vyčlenit jenom některé roviny existence či izolovat vlivy jiných faktorů. Tento fakt však neznamená, ţe neexistují při převládajících příčinách stejné důsledky. Na základě specifik se projevují různě, jejich formy mohou být odlišně, nemění se však základní směřování a fungování. Jinak řečeno mohou nabývat rozdílnou podobu, jejich podstata je stejná. V různorodém světě jsme proto svědky koexistence rozdílných procesů, jejichţ pochopení znamená, při respektování všech zvláštností jedinečného subjektu, vzít v úvahu podstatné momenty ekonomického pohybu. A zde nastává metodologický problém, který není měřitelný bez ohledu na filozofické předpoklady našeho způsobu myšlení. Co je pro nás podstatné, jaký je charakter světa, jaké typy souvztaţností existují atp. Odpovědi o charakteru ekonomické černé skříňky mezi vstupy a výstupy nejsou jednotné, a proto existuje řada různých přístupů. Druhou příčinou jsou rozdíly v sociokulturních hodnotách, tj. ve způsobu vnímání skutečností. Je nutno si uvědomit, ţe neopozitivistické, objektivistické přístupy jsou výrazem ztotoţnění s určitými hodnotami a hodnotový relativizmus postmodernismu nic nemění na existenci strukturovaných hodnot sociálního bytí. 4

11 Proto dle našeho přesvědčení není moţno chápat ekonomickou analýzu pouze v rovině logicko-deduktivního přístupu. Její nezbytnou součásti je i pochopení vlastního historického přístupu, jako součást predikčního procesu ekonomie. Není to absolutizace historické metody ve smyslu německé historické školy, ale uznání vztahu mezi logickými modelovými přístupy pochopení existující reality a historickými procesy, které vedou k vytvoření určitého rámce pro jejich působení. Kromě této determinace má ještě historický přístup rozměr hledání, tj. snahu o definování našeho individuálního, sociálního a národního bytí ve světě. Řečeno Masarykovými slovy: To, co si z historie máme vybírat, to musíme vystihnout sami, a pak jít dál po té stezce, kterou nám minulost ukazuje. To znamená stálou kritiku naší minulosti. Nesmíme příliš upírat zrak na minulost, to je chyba přílišného lpění na historii, ţe se více díváme dozadu neţ dopředu. Všechno to, co bylo, je poučení pro to, co bude. Historie je pořád více umění předvídat, co se má dělat. 2 Období rychlých a mohutných přeměn světa znamená, pokud nechceme zůstat v dlouhodobě bolestivé izolaci, nové definování státu, suverenity, národní svébytnosti a individuální sounáleţitosti se sociálními celky. Znamená to také vytváření zdrojů pro tuto existenci za situace přeměn produkční základny. Proto to co musíme vystihnout sami, nemůţe záleţet na naší libovůli, ale má být důsledkem našich moţností a potřeb i jejich odrazem v našem vědomí. 2 Masaryk, T. G.: Problém malého národa. Praha, Čin 1947, s

12 1. Vývoj ekonomické reality a její odraz v myšlení 1.1 Vývoj světového hospodářství Metodologická východiska historického produkčního procesu Výroba statků se realizuje v zásadě ve dvou rovinách, a to: a) technické b) sociální Technický aspekt produkce znamená zkoumání zákonitostí, na jejichţ základě jsou přeměňovány přírodní látky na uţitné hodnoty, které slouţí k uspokojování lidských potřeb. Také sem patří zkoumání pouţívaných nástrojů, pomocí nichţ jsou tyto statky jak v materiální tak i nemateriální podobě produkovány. Můţeme tak vymezit např. dobu kamennou, bronzovou, ţeleznou, zabývat se vývojem zpracování kovů, způsobem jejich obrábění, dějinami chemie, fyziky, sledovat vývoj dopravních systémů atd. Sociální aspekt tvorby statků znamená analýzu vývoje společenských vztahů, v nichţ tato výroba probíhá. Jde tedy o charakteristiku způsobu propojení jednotlivých produkčních jednotek, vzájemné vazby v procesu reprodukce, tj. výroby, rozdělování, směny a spotřeby. Jde tedy o vymezení vlastnických vztahů, způsobů regulace (trţní, netrţní, smíšené), forem závislosti mezi individui atp. Jednotlivé historické typy produkce proto podmiňují jednotlivé historické formy rozdělování, tj. principy, podle nichţ jsou přidělovány statky subjektům tvořícím společnost. Jde zde o prozkoumání souvislostí mezi různými hierarchickými uspořádáními společnosti a vytvářením dispozičních práv k vytvořeným statkům. Jedná se o historický vývoj rent, mezd, zisků a úroků, i o přerozdělovací vztahy mezi různými formami správy společnosti (daně a jiné formy přisvojování produktu). Pro elementární formální vazby musí platit: (1) Q = p, * q 1 + p 2* q p n * q n tj. celkový produkt (Q) je roven ve společnosti souhrnu veškerých vyrobených statků a jejich cen (p*)q, Vezmeme-li v úvahu Sayovo dogma, pak Q (nabídka) je rovna důchodu, tj. Y. Přitom platí, ţe (2) Y = W + Z +R (3) coţ znamená, ţe celkový důchod ve společnosti je roven součtu mezd (W), zisků a úroků (Z) a rent (R). Chceme-li pouţít tento přístup na netrţní systémy, musíme zde formálně 6

13 imputovat měřítko hodnoty, jinak nám z ekonomické analýzy vypadne značná část produktu. V řadě předkapitalistických formací by se dokonce jednalo o většinu statků. Z hlediska konečné produkce lze zapsat, ţe hrubý produkt (Q B ) se rovná čisté produkci (Q N ) a meziproduktu (Q M ). Proto lze zapsat (4) Q B = Q N + Q M a pro produktivitu práce (pp) (5) pp = Q/N kde N je počet pracovních sil a délka pracovní doby v měřeném období. Pro rozdělování pak platí, ţe (6) Q = C N + S P kde C N je nutná spotřeba a S p přebytek. Přitom pro vyuţití přebytku platí tyto moţnosti: a) akumulace kapitálu, tj. zdroje jsou pouţívány na přírůstek masy fyzického kapitálu b) luxusní spotřeba (např. módní zboţí, statky demonstrativní spotřeby) c) společenská spotřeba (např. výstavba sportovního zařízení, obnova národních kulturních památek) d) spotřeba vládnoucího aparátu (např. justice, armáda) Platí přitom zákonitost, ţe společnosti s nízkou produktivitou mají také niţší relativní přebytek. Pokud v méně rozvinuté společnosti z důvodů rozbujelosti např. armády či správního aparátu dojde ke stlačení nutné spotřeby, vede to z dlouhodobého hlediska ke zpomalení jejího vývoje (nedostatek zdrojů na vzdělání, pokles obnovy výrobních zdrojů atp.). V dějinách lidstva byla dosti často zaznamenána skutečnost přebujelosti církve, přílišné militarizace atp. s negativními dopady. 7

14 Zkoumání ekonomického vývoje znamená i rozbor systému směny, tj. objasnění vývoje forem obchodu a zároveň i role finančního sektoru ekonomiky. Bez pochopení těchto historických změn nelze často vůbec správně interpretovat fungování celého ekonomického systému, neboť s rozvojem zboţně peněţních vztahů se tyto staly předpokladem výroby. Na těchto procesech je závislá i spotřeba a to jak domácností, tak veřejného sektoru. Je zřejmé, ţe jiný typ nutné spotřeby má společnost zaloţená na jednoduchých technologiích a jiný společnost spočívající na konstrukcích pracovního materiálu a kosmických technologiích. Tyto nové potřeby vyvolávají nutnost změny výroby a stávají se tak její bezprostřední součástí. Výroba, rozdělování, směna a spotřeba nejsou tak samostatné procesy, jsou to pouze různé strany jednoho ekonomického procesu. Hospodářství je také systémem institucí prostupujících výrobní proces, trhy, mezinárodní obchod i celou sféru finančního sektoru, které ve své konkrétnosti vstupují do technických i sociálních procesů. Jde o právní systémy, způsoby správy veřejných věcí, neformální normy jednání atp. Instituce jsou proto nejenom důsledkem způsobu výroby, ale na základě konkrétní organizace a způsobu výkonu funkcí ovlivňují úroveň a dynamiku výroby. Jejich pozitivní či negativní dopad souvisí jak s historickými úkoly, před nimiţ společnost stojí, ta i s prostorem a motivačními podněty, které dávají ekonomickým subjektům (firmám, domácnostem či individuím) Počátky formování hospodářského ţivota a epocha antiky 3 Hominidé byli součástí přírodních procesů rozvíjejících se na naší planetě. Jejich ovládnutí kamenné industrie umoţnilo zdokonalit další pomůcky přírodního původu, které pouţívali pro obstarávání potravy. Zároveň, kromě pudového jednání, začalo vznikat vědomé jednání vzniklé v procesu učení, získávání a předávání zkušeností a poznatků. Předpokladem byl zde rozvoj komunikačních dovedností vedoucí ke vzniku jazyka. Tím samozřejmě vzrostla váha sociálních vazeb a začala se formovat lidská společenství nejenom na biologickém základě 3 Následný výklad historických procesů je zaloţen na řadě studií z hospodářských dějin, které nejsou bezprostředně citovány v textu. Slouţily jako základ pro formulování širšího pojetí. Mezi nejvýraznější lze uvést Cameron, R.: Stručné ekonomické dějiny světa. Od doby kamenné do současnosti. Praha, Victoria Publishing Ciepilewski, J. Kostrowicka, I. Landan, Z. Tomaszewski, J.: Hospodárské dejiny světa. Bratislava, Pravda 1977, Istorija měnovoj ekonomiky. (Red. G. B. Poljak a A. N. Marková). Moskva, UNITY Pierenkemper, T.: Wirtschaftsgeschichte. München, Oldenbourg Podrobněji k autorové pojetí ekonomického vývoje viz Varadzin, F. a kol.: Ekonomický rozvoj a růst. Praha, Professional Publishing Zde je uvedená i další literatura, ze které vycházejí tvrzení v textu. 8

15 a začaly vznikat kulturní pospolitosti, kdy se jednotlivec ztotoţňoval se skupinou na základě určených forem bytí a jednání. Velmi významnou roli od neolitické revoluce začal sehrávat způsob obţivy, neboť tradiční lov a sběr determinoval lidská společenství na základě klimatických podmínek. Neolit tuto závislost nikterak nemění, ale domestikace zvířat, šlechtění kulturních rostlin měnilo význam přírodních faktorů pro existenci lidstva. Jeho mnoţství, schopnost přeţít, začala být, kromě přírodních podmínek, závislá na schopnostech souvisejících se sociálním bytím lidského kolektivu. Organizovaná společnost předávající svým členům poznání přírodních procesů a také vytvářející kooperační vztahy dokázala v příznivých přírodních podmínkách vytvořit dostatečný přírůstek zdrojů vedoucí ke vzniku civilizace. Neolitické kultury v Egyptě a Malé Asií a Mezopotámii se staly osedlé v údolí velkých řek a šířily se do ostatních oblastí. Úrodná půda vedla k nárůstu zemědělských přebytků, coţ umoţňovalo osvobodit určité mnoţství lidí od bezprostřední zemědělské výroby. Objevují se tak specializovaná řemesla a začíná se rozvíjet směna. Díky přebytků vznikají i specializované správní organizace (armáda) a kulturní instituce (církve). Se vznikem a vydělováním řemesel se rozvíjí i nástroje. V zemědělství jsou to nástroje pro orbu a sklizeň, vzniká hrnčířství, zpracování kůţí a vlny, zdokonaluje se kamenná industrie. Usedlý způsob ţivota vede ke vzniku vesnických osad, koncentrací řemeslné a zemědělské produkce vznikají a správní činnosti první městské osady (Jericho). S rozvojem civilizace se proměňuje způsob bydlení, oddělují se sakrální a laická funkce staveb a formují se základy prvních civilizací. Vznikají tak první monumentální stavby chrámy a paláce, začínají se rozvíjet zavlaţovací kanály, coţ vede k dalšímu růstu celospolečenské produktivity práce. 4 Pro výstavbu a údrţbu tohoto veřejného sektoru je nasazována nucená práce v podobě renty v úkonech a vzniká otroctví 5, coţ vede k rozmachu těchto civilizací. Lze pozorovat rozvoj tohoto modelu v oblastech Mezopotámie, Egypta, Sýrie i Turecka (Chetité). Obdobný model můţeme předpokládat v údolí řeky Indu (civilizace Mohendţo Daró, Harappa), obdobně se jeví i procesy při zrodu čínské civilizace v oblasti Ţluté řeky. 4 K problematice formování prvotních civilizací existuje řada prací. Z těch, které analyzují materiálně ekonomické souvislosti lze poukázat na Klíma, J.: Lidé Mezopotámie. Praha Orbis1976. Nikoforov, N. V.: Východ a světové dějiny. Praha Svoboda Shaw, I.: Dějiny starověkého Egypta. Brno, BB art Sociální charakter těchto civilizací je velmi diskutabilní a diskuse zasahuje metodologii historie velmi výrazně. Jde o tzv. diskusi o asijském výrobním způsobu. Naším cílem zde není jí rozvíjet. Pro základní orientaci viz Hubinger, V.: Asijský výrobní způsob a počátky formování raně třídní společnosti a raného státu v jihovýchodní Asii. Praha ČSAV Kol. autorů: Ranné formy civilizace. Praha, Svoboda

16 Velikost přebytku, a tím i vyspělost civilizace, nebyla primárně určena uţívanými technologiemi a nástroji, ale spíše vycházela z organizačního úsilí těchto civilizací. To integrovalo pracovní úsilí jedinců a skupin nejenom pomocí náboţenských systémů, ale pouţívalo ve velké míře i přímé fyzické přinucení. Rozvoj dělby práce, který vedl ke specializaci, zároveň vyţadoval také rozvoj kooperace a směny. Z pohledu formování světového hospodářství jiţ v tomto období vidíme existenci vzájemných mezistátních ekonomických vztahů mezi jednotlivými státy regionů, ale i mezi vzdálenějšími kulturami. Tak např. výsledky historického bádání dnes ukazují na kontakty této civilizace jak s jiţní Indií, tak i s oblasti Mezopotámie. Ve středomoří jsou znám kontakty mezi Krétou a Egyptem, Egyptem a Chetiti, Núbijci a dalšími africkými společenstvími. Značnou část těchto kontaktů zprostředkovávali kočovníci, tj. lidská společenství, která si zvolila specializaci na chov domestikovaných zvířat, a spolu s nimi kočovali v rámci jejich způsobu existence. Tím bylo dosaţeno zapojení do ekonomického ţivota usedlých civilizací i stepní a pouštní oblasti. V rámci tehdejší mezinárodní dělby práce se dokonce zformoval obchodní národ, Féničané, který ze svého úzkého pásu v Levantě obchodoval nejen ve Středomoří, ale dosáhl pravděpodobně aţ k Irsku a na pokyn faraonů obepluli jeho příslušníci Afriku. Docílil ve schopnostech myšlení vysokého stupně abstrakce a geniální vynález fonetického písma převzala řada národů, stal se základem masového šíření znalostí písma. Řekové, kteří na ně navázali a soupeřili s nimi, převzali od Lydů znalost mincí a to jim napomohlo k dalšímu rozvoji jak domácího tak zahraničního obchodu. Jejich rozmach zakládání kolonií od 8. a 7. st. před n. l. postupně propojil Středozemí a Černomořský svět do jednoho regionálního celku. Vzniklý region vedl k postupné teritoriální specializaci, kdy bylo vyuţíváno jednotlivých přírodních výhod oblastí, takţe docházelo k obchodu s vínem, obilím, kovy, luxusními výrobky atp. V centrech obchodu, např. Atény, Syrakusy, docházelo k vytváření manufaktur na výrobu amfor, zbraní, stát organizoval oběh peněz a prosazoval vědomou hospodářskou politiku. Na centralizační tendence vědomě navázala Římská říše a po třech těţkých válkách, kdy vyřadila svého největšího konkurenta, původně foinickou osadu Kartágo, sjednotila Středomořský svět do jednoho politického celku. Zároveň svými právními principy výrazně zasáhla do formování ekonomických subjektů v jejich rámci. Výstavba infrastruktury cesty, mosty, přístavy vedla k obrovskému ekonomickému rozmachu provázené nárůstem významu městské kultury. Dodnes zachované zbytky měst v Severní Africe, Asii či vykopávky v Porynní nás naplňují úţasem a to nejenom po stránce kulturní, ale i např. výstavbou vodního hospodářství. Důvody pádu římské civilizace dodnes vyvolávají řadu kontraverzí, ale z ekonomického hlediska se ukazuje, ţe vysoký podíl laciné otrocké práce nikterak nestimuloval dynamický 10

17 rozvoj technologií. Také postupné převládnutí panství latifundistů v Itálii nad svobodným rolnictvem podlomilo sociálně ekonomickou základnu říše. Příchozí vlny barbarů nebyly značnou částí obyvatel chápány vůbec jako nepřátelé. Velká hospodářství, která přešla na samozásobitelský způsob hospodaření, začala omezovat rozvoj trhu, který se soustředil pouze na luxusní předměty. Zároveň jejich majitelé se začali úspěšně vyhýbat placení daní, docházelo k postupné barbarizaci vojska a Západořímská říše se fakticky sama rozpustila. Proměny zasáhly v menší míře i klasický antický východ, kde původní kontakty mezi řeckou a perskou civilizaci Alexandr Makedonský změnil v jednotný svět propojených helenistických monarchií od Bosporu aţ po Indus. Velká hedvábná stezka ekonomicky přiblíţila tyto oblasti k čínské civilizaci. Ani rozpad říše Chan a další politické změny v oblasti Střední Asie nevedly k trvalému přerušení vzájemných ekonomických vazeb. Naopak. Boj o kontrolu a rozvoj této ekonomické tepny byl jednou z os, kolem níţ se točily osudy jak kočovných, tak usedlých kultur této oblasti. 6 Zároveň na hedvábí lze pozorovat státní ochranu výrobního tajemství i pokusy o průmyslovou špionáţ Středověk tendence vývoje světového hospodářství Rozpad antického světa pod náporem kočovníků z euroasijských stepí a germánských kmenů si nelze přestavit jako konec civilizace. Barbarizace ţivota sice postihla městskou kulturu, rozrušila řadu trţních vztahů, války a ničení vedly ke sníţení počtu obyvatel, ale řada výdobytků předchozí civilizace zůstala zachována a rozšířila se do celé Evropy. V první řadě musíme hovořit o církevní organizaci, která v některých rovinách nahradila stát a stala se tak organizačně správní sloţkou ţivota tehdejší společnosti. Zároveň zachovala dědictví antiky, přinesla univerzální jazyk intelektuálů, latinu, do všech koutů Evropy. Církev naplňovala nejen sociální funkce, ale svým ore et labore postavila práci do systému společenských hodnot. Práce přestala být něčím podřadným, určeným otrokům, ale byla integrální součástí ţivota křesťanské společnosti. 7 Základem rozvoje produktivních sil se stalo vlastnictví půdy, kdy sice existovaly vazby osobní závislosti, ale způsob hospodaření byl určen nevolníkem, který odevzdával stanovenou rentu v naturáliích nebo úkonech. Pokud zvýšil vytvořený produkt, přírůstek mohl uţít pro sebe. 6 Blíţe k Hedvábné stezce a obchodním vztahům východu a Západu viz Mamleva, L. A.: Stanovlenije Velikogo šelkovogo puti v sisteme trancivilizacionnogo vzaimodejstva Narodov Evrazii. Vita Antiqua 1999, s Liščák, V.: Čína dobrodružství Hedvábné cesty. Po stopách styků Východ Západ. Praha, Set out Skutečnost v antice byla sloţitější, viz např. Hesiodos, ale jde o překonání sociálně hierarchizovaného postoje jednotlivých skupin. V raném křesťanství, kde chudoba přestává být ostudou, je práce závazkem a povinností k bohu. Blíţe viz. Frambuch, H.: Arbeit im ökonomischen Denken. Zum Wandel des Arbeits. Verstädnisses von der Antike zur Gegenwart. Marburg, Metropolis Verlag

18 Zároveň vlastník půdy vykonával správní činnosti, výkon spravedlnosti, měl i ekonomické funkce v podobě rozdělování půdy či produktu. Státní správa se tak zlevnila a sníţil se tlak na odebírání přebytku výrobcům, coţ v budoucnu vytvořilo prostor pro další růst. Velká část prostředků nebyla distribuována do centra, ale zůstala na místě tvorby. Rozbití limes romanum došlo k difuzi poznatků antické civilizace do severní Evropy. Tím vznikla nová produkční centra, např. ve Skandinávii (ţelezo), nebo ve Východní Evropě (Kyjevská Rus). Rozvinuly se i pomocné energetické mechanismy. Od 6. a 7. st. se pravidelně opakují ve výsadních listinách vodní mlýny a např. v roce 1086 bylo v Anglii jen jiţně od řek Trent a Severn vodních mlýnů. 8 To nahrazovalo obrovské mnoţství pracovních sil. Jiţ v 8. a 9. století začíná obrat v Západní Evropě k vědomému osvojení znalostí antiky tzv. Karolínské renesance. Karel Veliký, po té co navrátil Benátky a Istrii Byzanci, navázal s ní obchodní vztahy, začal zvát na svůj dvůr umělce a řemeslníky a snaţil se napodobit velkolepost antického Říma. Významný pokrok byl zaznamenán v oblasti architektury, řemesel i znalosti latiny. To začalo stavět základy pro budoucí rozvoj Evropy od 10. století. Z hlediska světového hospodářství je toto období pod vlivem dominance Číny a Indie. Podle dnešního stavu bádání Čína s 59 miliony obyvatel a Indie se 74 miliony vysoce převyšovaly obyvatelstvo Západní Evropy s odhadovanými 25,4 miliony. 9 Také, alespoň v případě Číny, nelze pochybovat o její vyšší technické vyspělosti, neţ Evropy okolo roku Velmi výrazně do tehdejší podoby světa zasahoval Byzanc, která byla přímým dědicem Římské říše a byla jedním z největších a nejvyspělejších evropských států. Těţila nejenom z kulturního dědictví, ale sama navazovala intenzivní vztah k ostatním státům. Indické hospodářství, které bylo v té době podle A. Maddisona největší na světě, se spíše vyvíjelo na základě šíření samozásobitelských obcí. Bylo to do značné míry zaviněno silným vlivem náboţenských ideologií hinduismu a janiismu. Kastovní systém ovlivňoval způsob provádění ekonomických aktivit, zpočátku umoţňoval specializaci, dlouhodobě vytvářel bariery znemoţňující dynamiku vývoje. Avšak ve zlatém věku Indie (říše Guptů) rozvoj řemesel vedl k tomu, ţe ve světě byly obdivovány výrobky kovotepců, ze slonoviny či textilu, vzácných dřev atd. Do Indie se z arabských zemí dováţeli např. koně, naopak putovaly výrobky uměleckých řemesel nebo cukr. 8 Lilley, S.: Stroje a lidé v dějinách. Praha, Orbis 1973, s Maddison, A.: The World Economy. A Millemal Perspective. Paris, OECD 2001, s Je nutné si uvědomit, ţe jiţ v 11. stol. pro odlesnění Čína vyráběla koks z černého uhlí pro výrobu ţeleza, znala kompas nebo střelný prach, vyváţela hedvábí a porcelán. Viz Wagner, D. B.: The Administration of the Iron industry in Eleventh-Century China. Journal of the Economic a Social History of the Orient. Vol , s Bylo by moţné dále ukázat na znalost papíru, knihtisku atd. Zájemce o podrobné zpracování je moţno okázat na mnohosvazkovou práci J. Needhama Sience and Civilization in China, vycházející v Cambridgi. 12

19 V politické a kulturní rovině získala šířením křesťanství na východě Evropy, ekonomicky zprostředkovávala obchod s rodícími se italskými kupeckými republikami. Udrţovala významné obchodní partnerství i Indii a Čínou. 11 Také její vztahy s arabských chalifátem a nástupnickými státy nebyly pouze konfliktní, nýbrţ se projevovala síla regionálních vazeb vzniklých jiţ za prvních civilizací. Proto Konstantinopol aţ do svého dobytí křiţáky v roce 1204 byl největším ekonomickým centrem Evropy. Arabsko-muslimská expanze od 7. století nevytvořila pouze prostor pro šíření jednoho náboţenství, ale také prostor pro obrovský ekonomický rozkvět. Muslimové nejenţe převzali část dědictví po antice, ale propojili tehdejší svět od Atlantiku aţ po Indii a zapojili do světového hospodářství pobřeţí Východní Afriky aţ po Madagaskar. Jejich obchodní kontakty po moři dosáhli jiţní Čínu i ostrovní Indonésii. Díky široce rozvinuté síti kontaktů převzali muslimské civilizace znalosti řady technologií od Číny (papír, tisk, sloţitý tkalcovský stav atd.). Změny v postavení Evropy se začaly připravovat okolo přelomu 1. tisíciletí našeho letopočtu. Přírůstek obyvatel vyvolával tlak na změny v oblasti zemědělství. Došlo k masovému zavádění ţelezných částí pluhu, začal růst podíl silnějších koní na úkor oslů, dvoupolní systém se začal měnit na trojpolní. Majitelé půdy začali přecházet na rentu v penězích, neboť zároveň začala vznikat trţní centra, tj. docházelo k postupnému obnovování měst. Tento růst lze např. dokumentovat rozmachem Gentu. První předměstí bylo připojeno k jádru v roce 1163, další předměstí následovala v roce 1213, 1254, 1269, V celé Evropě došlo k růstu populace, který trval do poloviny 14. století, a pak došlo do poloviny 15. století k jejímu poklesu. Jestliţe v roce 500 měla Evropa asi 27,5 mil. obyvatel, do roku 650 poklesl stav obyvatel na 18 mil. V roce 1000 jiţ měla Evropa 38,5 mil., v roce ,5 mil. V roce 1450 je jiţ počet evropského obyvatelstva odhadován na 50 milionů. 13 Přírůstek obyvatelstva se samozřejmě týkal venkova, kde došlo k přenesení ekonomické aktivity do doposud zalesněných oblastí. Můţeme tak pozorovat nárůst kolonizačního úsilí prakticky po celé Evropě, který se postupně přelívá od západu na východ a přináší sebou nové společenské uspořádání v podobě vrcholného středověku. S nástupem druhého tisíciletí našeho letopočtu je zaznamenán rozvoj italských městských republik. Jejich dynamika je dána postupným rozvojem ekonomických vztahů 11 K těmto vztahům viz Pagalevskaja, N.: Vizantija na putách v Indiju. Iz istorii torgovli Vizantii s Vostokom v IV VI vv. Moskva, Izdat. Akademii Nauk SSSR. 12 Pirenne, H.: Sozial-und Wirtschaftsgeschichte Europas im Mittelalter. I. Tübingen und Basel, Francke Verlag 1994, s Russell, C. J.: Population in Europe. In Carlo M. Cipolla ed. The Fontana Economic History of Europe. Vol. I. The Middle Ages. Glasgow, Collins/Fontana 1972, s

20 k Orientu. Jsou dováţeny hedvábí a porcelán z Číny, luxusní textil z Byzance a bavlna ze Sýrie. Naopak z nejvyspělejších oblastí Evropy Flander a Brabantu jsou dováţeny textilie a kůţe. V severní Evropě se rozvíjí pobaltský region, kde rozhodující roli sehrává Hanza, jako spolek německých kupců, který sdruţuje řadu měst Lübeck, Kolín, Bergen, Rigu, Gdaňsk atd. a má navázané další kontakty od Anglie aţ po Novgorod. Pro evropský rozvoj byla důleţitá osa Flandry severní Itálie. Hlavním bodem na této spojnici byla Remeš ve Francii. Zde se začal vyvíjet způsob mezinárodního platebního styku. Vznikly zde první obchodí společnosti, které se zabývaly nákupem a prodejem cenných papírů a bankovními operacemi v různých měnách. S tím souvisely i zárodky podvojného účetnictví zavedené františkánským mnichem Lukou Paciolli. Evropa začala proţívat obrovský rozmach stavebnictví a s ním spjatých řemesel kamenictví, výroba stavebních hmot a jejich doprava. Mění se i vlastní stavební technika. Rozvoj zasáhl i stavbu lodí, vznikají vodohospodářské stavby (kašny, vodovody), začínají se masově pouţívat větrné mlýny. V řemeslné výrobě lze pozorovat rozhodující vliv cechů, které ovlivňovaly mnoţství a cenu produkce, její kvalitu, mnoţství a vzdělávání pracovních sil v oboru a pomocí mistrovských zkoušek i mnoţství produkčních subjektů. Platil tak princip rovnosti a solidarity z hlediska srovnávání v jednotlivých hierarchických skupinách. Tato společnost zaţila obrovskou krizi v souvislosti s nástupem Černé smrti, tj. morové epidemie, která se z Asie rozšířila v polovině 14. století do Evropy. 14 Sníţení populace o třetinu aţ polovinu vedlo k řadě sociálně ekonomických procesů, které transformovaly Evropu do nové podoby. 1. Krize umoţnila odchod obyvatel z venkova do měst, coţ ve svém důsledku vedlo k odumírání vztahů osobní závislosti a majitelé půdy, pokud chtěli mít z ní prostředky, museli ji začít propachtovávat. Tento proces se začal šířit z Brabant a Flander do dalších částí Evropy a vedl tak k vytváření ekonomické a odbourávání neekonomické závislosti. 2. Změna klimatu ohroţovala produkci v zemědělství a od roku se objevují hladomory. 3. Přehnané odlesňování vedlo k erozi půdy a tak k dalšímu sníţení výnosů. 4. Zvýšení dané vedlo ke vzniku řady rolnických povstání, nebo opouštění nerentabilních hospodářství. Někteří větší vlastníci půdy začali hospodařit sami ve své reţii a najímali si pracovníky. 14 Ke konkrétnímu průběhu viz Horská, P. - Kučera, M. - Maur, E. - Stloukal, M.: Dětství rodina a stáří v dějinách Evropy. Praha, Panorama 1990, kap. 7. Černá smrt a její reprízy. 14

Dějepis 1. Historie a historiografie 2. Prehistorické období dějin lidstva 3. Starověké východní civilizace 4. Starověké Řecko a Řím

Dějepis 1. Historie a historiografie 2. Prehistorické období dějin lidstva 3. Starověké východní civilizace 4. Starověké Řecko a Řím Dějepis 1. Historie a historiografie Pojmy, význam a úloha historie Pomocné vědy historické Periodizace dějin Světová historiografie Česká historiografie 2. Prehistorické období dějin lidstva Archeologie

Více

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata Dějepis (Člověk a společnost) Učební plán předmětu Ročník 7 Dotace 2 Povinnost povinný (skupina) Dotace skupiny Vzdělávací předmět jako celek pokrývá následující PT: ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA: - Vztah člověka

Více

Autor: Miroslav Finger Datum : září 2012 Určení žáci 8.ročníku

Autor: Miroslav Finger Datum : září 2012 Určení žáci 8.ročníku ZMĚNY V HOSPODÁŘSTVÍ V 16. STOLETÍ Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_16_11 Tématický celek: Historie a umění Autor:

Více

D 5 volitelný předmět ve 4. ročníku

D 5 volitelný předmět ve 4. ročníku D 5 volitelný předmět ve 4. ročníku Charakteristika vyučovacího předmětu Výuka ve volitelném předmětu D pro studenty ve 4. ročníku navazuje a rozšiřuje učivo dějepisu v 1. až 3. ročníku. Je určena pro

Více

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství nejen 1. díl Obecná ekonomie Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Nakladatelství a vydavatelství R Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz TEMATICKÉ ROZDĚLENÍ DÍLŮ KNIHY EKONOMIE NEJEN K MATURITĚ

Více

1.4.1 Demografický problém 20. 1.4.2 Ekologický problém 21. 1.4.3 Problém trvale udržitelného růstu 23

1.4.1 Demografický problém 20. 1.4.2 Ekologický problém 21. 1.4.3 Problém trvale udržitelného růstu 23 ODDÍL A 10 1. Vymezení světové ekonomiky 11 1.1 Světová ekonomika jako vědní disciplína 11 1.2 Vymezení světové ekonomiky 12 1.3 Klasifikace zemí 14 1.4 Světová ekonomika a biosociální systém 19 1.4.1

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

Obsah ODDÍL I TEORIE MEZINÁRODNÍHO OBCHODU 3

Obsah ODDÍL I TEORIE MEZINÁRODNÍHO OBCHODU 3 ODDÍL I TEORIE MEZINÁRODNÍHO OBCHODU 3 v 1 Čistá teorie obchodu 5 1.1 Charakteristika mezinárodního obchodu 5 1.2 Vývoj teorie mezinárodního obchodu do 18. století 8 1.2.1 Merkantilismus 8 1.2.2 Kameralistika

Více

PRO KURZ 5EN101 EKONOMIE 1

PRO KURZ 5EN101 EKONOMIE 1 PODROBNÝ OBSAH A HARMONOGRAM PŘEDNÁŠEK PRO ZIMNÍ SEMESTR 2016/17 PRO KURZ 5EN101 EKONOMIE 1 PŘEDNÁŠEJÍCÍ: DOC. ING. ZDENĚK CHYTIL, CSC. ING. MICHAL MIRVALD, PH.D. 1. PŘEDNÁŠKA - 20. 9. 2016 Úvod charakteristika

Více

PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1

PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1 PODROBNÝ OBSAH A HARMONOGRAM PŘEDNÁŠEK PRO LETNÍ SEMESTR 2012/13 PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1 PŘEDNÁŠEJÍCÍ: DOC. ING. ZDENĚK CHYTIL, CSC. 1. PŘEDNÁŠKA - 21. 2. a 22. 2. 2013 Úvod charakteristika kurzu, požadavky,

Více

VEŘEJNÉ FINANCE. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

VEŘEJNÉ FINANCE. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. VEŘEJNÉ FINANCE 1. ÚVOD DO TEORIE VEŘEJNÝCH FINANCÍ 1.1 Předmět studia 1.2 Charakteristika veřejných financí 1.3 Struktura a funkce veřejných financí 1.4 Makro a mikroekonomické aspekty existence veřejných

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

MAKROEKONOMIKA. Úvod

MAKROEKONOMIKA. Úvod MAKROEKONOMIKA Úvod Co chápeme pod pojmem makroekonomie? Je to samostatná vědní disciplína nebo je jen součástí šířeji pojaté vědy? Ekonomie Ekonomie zkoumá alokaci vzácných zdrojů mezi alternativní využití.

Více

Klasická politická ekonomie

Klasická politická ekonomie Klasická politická ekonomie Ing. Lucie Hrušková Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Lucie Hrušková. Dostupné

Více

Charakteristické rysy a základní principy industriální společnosti

Charakteristické rysy a základní principy industriální společnosti Téma 4: Charakteristické rysy a základní principy industriální společnosti Lidstvo dosáhlo ve svých dějinách bodu, kdy musí přehodnotit, kam jde a jak se tam dostane. Za posledních 350 let lidé budovali

Více

Maturitní témata z EKONOMIKY profilová část maturitní zkoušky obor Obchodní akademie dálkové studium

Maturitní témata z EKONOMIKY profilová část maturitní zkoušky obor Obchodní akademie dálkové studium Maturitní témata z EKONOMIKY profilová část maturitní zkoušky obor Obchodní akademie dálkové studium 1. Mzdová politika rovnováha na trhu práce plán práce a mezd mzdy a mzdová politika propočty základních

Více

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich

Více

- základní rysy a tendence vývoje

- základní rysy a tendence vývoje VysoKÁ ŠKOLA EKONOMiCKÁ V PRAZE Fakulta mezinárodních vztahu Svetová ekonomika - základní rysy a tendence vývoje I Eva Cihelková a kolektiv 2005 . OBSAH Úvod................................................

Více

Merkantilismus. Ing. Lucie Hrušková. Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Merkantilismus. Ing. Lucie Hrušková. Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Merkantilismus Ing. Lucie Hrušková Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Lucie Hrušková. Dostupné z Metodického

Více

Manažerská ekonomika

Manažerská ekonomika MANAŽERSKÁ EKONOMIKA (zkouška č. 4) Cíl předmětu Pochopit principy ekonomického stylu myšlení a seznámit se s příklady jeho aplikace v ekonomických analýzách profesního účetního. Porozumět fungování ekonomiky

Více

Vyspělé a rozvojové státy, politická a ekonomická charakteristika

Vyspělé a rozvojové státy, politická a ekonomická charakteristika Vyspělé a rozvojové státy, politická a ekonomická charakteristika Politická situace Ovlivňuje hospodářský a sociální rozvoj každého státu K extrémnímu ovlivnění hospodářství a sociálních poměrů dochází

Více

Okruhy pro závěrečné zkoušky programu DĚJEPIS pro druhý stupeň ZŠ a DĚJEPIS Učitelství pro druhý stupeň ZŠ ČESKÉ DĚJINY

Okruhy pro závěrečné zkoušky programu DĚJEPIS pro druhý stupeň ZŠ a DĚJEPIS Učitelství pro druhý stupeň ZŠ ČESKÉ DĚJINY Okruhy pro závěrečné zkoušky programu DĚJEPIS pro druhý stupeň ZŠ a DĚJEPIS Učitelství pro druhý stupeň ZŠ ČESKÉ DĚJINY V průběhu závěrečné zkoušky může být položena otázka doplňujícího charakteru, která

Více

D 5 volitelný předmět ve 4. ročníku

D 5 volitelný předmět ve 4. ročníku D 5 volitelný předmět ve 4. ročníku Charakteristika vyučovacího předmětu Výuka ve volitelném předmětu D pro studenty ve 4. ročníku navazuje a rozšiřuje učivo dějepisu v 1. až 3. ročníku. Je určena pro

Více

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata Dějepis (Člověk a společnost) Učební plán předmětu Ročník 6 Dotace 2 Povinnost povinný (skupina) Dotace skupiny Vzdělávací předmět jako celek pokrývá následující PT: ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA: - Vztah člověka

Více

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování..

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování.. Obsah Úvodem.................................................. 15 KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie.................... 17 1 Předmět a základní pojmy národohospodářské

Více

Fiskální politika Fiskální politika je záměrná činnost vlády využívající státního rozpočtu k regulaci peněžních vztahů mezi státem a ostatními ekonomi

Fiskální politika Fiskální politika je záměrná činnost vlády využívající státního rozpočtu k regulaci peněžních vztahů mezi státem a ostatními ekonomi Eva Tomášková eva.tomaskova@law.muni.cz Katedra finančního práva a národního hospodářství NÁRODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Fiskální politika I. Fiskální politika Fiskální politika je záměrná činnost vlády využívající

Více

Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, Dobruška 5.5 ČLOVĚK A SPOLEČNOST DĚJEPIS Dějepis 6. ročník. ŠVP Školní očekávané výstupy

Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, Dobruška 5.5 ČLOVĚK A SPOLEČNOST DĚJEPIS Dějepis 6. ročník. ŠVP Školní očekávané výstupy PRŮŘEZOVÁ TÉMATA ČLOVĚK V DĚJINÁCH RVP ZV Obsah RVP ZV Kód RVP ZV Očekávané výstupy ŠVP Školní očekávané výstupy ŠVP Učivo D-9-1-01 uvede konkrétní příklady důležitosti a potřebnosti dějepisných poznatků

Více

Staroorientální státy Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje.

Staroorientální státy Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Staroorientální státy Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. leden 2011 Mgr.Jitka Cihelníková STAROVĚK - vznik nejstarších států podmíněn určitou

Více

Obsah ODDÍL A ZÁKLADNÍ SOUVISLOSTI MAKROEKONOMICKÉ ANALÝZY 3 ODDÍL B: ANALÝZA VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ EKONOMICKÉ ROVNOVÁHY 63. Úvod 1

Obsah ODDÍL A ZÁKLADNÍ SOUVISLOSTI MAKROEKONOMICKÉ ANALÝZY 3 ODDÍL B: ANALÝZA VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ EKONOMICKÉ ROVNOVÁHY 63. Úvod 1 iv Úvod 1 ODDÍL A ZÁKLADNÍ SOUVISLOSTI MAKROEKONOMICKÉ ANALÝZY 3 1. Ekonomický systém, ekonomický model a makroekonomická analýza 5 1.1 Ekonomické modelování a makroekonomická analýza 6 1.1.1 Nástin historického

Více

Dějepis. Člověk a společnost

Dějepis. Člověk a společnost Počet vyučovacích hodin za týden 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 0 0 0 0 0 2 2 2 2 8 Povinný Povinný Povinný Povinný Celkem Název předmětu Oblast

Více

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení Téma cvičení Makroekonomie I Nominální a reálná úroková míra Otevřená ekonomika Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Nominální a reálná úroková míra Zahrnutí míry inflace v rámci peněžního trhu

Více

Liberálně-konzervativní akademie

Liberálně-konzervativní akademie Liberálně-konzervativní akademie Blok Mezinárodní vztahy doc. PhDr. Vít Hloušek, Ph.D. Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií Masarykovy univerzity v Brně kontakt: hlousek@fss.muni.cz Přednáška

Více

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty.

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty. Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2006/07, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 3 7) Peníze a trh peněz. 8) Otevřená ekonomika 7) Peníze

Více

7. Veřejné výdaje. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

7. Veřejné výdaje. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. 7. Veřejné výdaje Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Obsah : 7.1 Charakteristika veřejných 7.2 Ukazatele dynamiky, objemu a struktury veřejných 7.3 Klasifikace veřejných 7.4 Teorie růstu veřejných 7.5 Faktory

Více

První mořeplavci : Starověk : Egypťané, Féničané, Řekové, Středověk : Vrcholný středověk, Novověk : Portugalci, Španělé. Kartagiňci, Římané.

První mořeplavci : Starověk : Egypťané, Féničané, Řekové, Středověk : Vrcholný středověk, Novověk : Portugalci, Španělé. Kartagiňci, Římané. ZÁMOŘSKÉ OBJEVY 1 První mořeplavci : Starověk : Egypťané, Féničané, Řekové, Kartagiňci, Římané Středověk : Vikingové Vrcholný středověk, Novověk : Portugalci, Španělé 2 Příčiny zámořských objevů : hospodářské

Více

Mezipředmětové vztahy

Mezipředmětové vztahy VZDĚLÁVACÍ OBLAST: VZDĚLÁVACÍ OBOR: PŘEDMĚT: ČLOVĚK A SPOLEČNOST DĚJEPIS DĚJEPIS 6. ROČNÍK Téma, učivo Minulost, dějiny, Rozvíjené kompetence, očekávané výstupy Učení Mezipředmětové vztahy Poznámky dějepis

Více

10. téma: Krátkodobá a dlouhodobá fiskální nerovnováha*) **) Krátkodobá fiskální nerovnováha Dlouhodobá fiskální nerovnováha

10. téma: Krátkodobá a dlouhodobá fiskální nerovnováha*) **) Krátkodobá fiskální nerovnováha Dlouhodobá fiskální nerovnováha 10. téma: Krátkodobá a dlouhodobá fiskální nerovnováha*) **) 10.1. Krátkodobá fiskální nerovnováha 10.2. Dlouhodobá fiskální nerovnováha *) Viz 10. kap. učebnice; Dodatek J P (povinně); X. případová studie

Více

MĚŘENÍ VÝKONU NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ

MĚŘENÍ VÝKONU NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ MĚŘENÍ VÝKONU NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ ALENA KERLINOVÁ ALENA.KERLINOVA@LAW.MUNI.CZ VÝKON NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ Založen na využívání výrobních faktorů: půda vnitřně nehomogenní faktor (liší se kvalitou),

Více

Otázky ke státní závěrečné zkoušce z Ekonomie, bakalářské studijní programy akademický rok 2013/ etapa

Otázky ke státní závěrečné zkoušce z Ekonomie, bakalářské studijní programy akademický rok 2013/ etapa Otázky ke státní závěrečné zkoušce z Ekonomie, bakalářské studijní programy akademický rok 2013/2014-3. etapa 1. Základní pojmy a souvislosti ekonomie Ekonomický způsob myšlení. Model ekonomického koloběhu.

Více

Název: Námořní cesty. Evropský sociální fond Praha a EU Investujeme do vaší budoucnosti

Název: Námořní cesty. Evropský sociální fond Praha a EU Investujeme do vaší budoucnosti Název: Námořní cesty Autor: Mgr. Petra Šípková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: Zeměpis a jeho aplikace Ročník: 4. (2. ročník vyššího gymnázia)

Více

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola 1. Geografická charakteristika Afriky 2. Geografická charakteristika Austrálie a Oceánie 3. Geografická charakteristika Severní Ameriky 4. Geografická

Více

Liberálně-konzervativní akademie

Liberálně-konzervativní akademie Liberálně-konzervativní akademie Blok Mezinárodní vztahy PhDr. Vít Hloušek, Ph.D. Mezinárodní politologický ústav a Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií Masarykovy univerzity v Brně kontakt:

Více

Úvod do sociální politiky

Úvod do sociální politiky Úvod do sociální politiky Bakalářské studium Vyučující:..... Ing. Jan Mertl, Ph.D. Typ studijního předmětu:.. povinný Doporučený roč./sem... bakalářský Rozsah studijního předmětu:.. 2+0+0 (PS) 8 (KS) Způsob

Více

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU 6. - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU Výroba papíru a výrobků z papíru 6.1 Charakteristika odvětví Odvětví CZ-NACE Výroba papíru a výrobků z papíru - celulózopapírenský průmysl patří dlouhodobě k perspektivním

Více

OBSAH. Úvod 13 DEMOGRAFIE, TECHNIKA A EKONOMIKA

OBSAH. Úvod 13 DEMOGRAFIE, TECHNIKA A EKONOMIKA OBSAH Úvod 13 DEMOGRAFIE, TECHNIKA A EKONOMIKA Obyvatelstvo a využívání půdy 23 Světová populace 23 Využívání půdy 27 Získávání nové půdy a kolonizace 27 Intenzifikace využívání půdy 32 Zavádění nových,

Více

Předmluva k 3. vydání 11

Předmluva k 3. vydání 11 Předmluva k 3. vydání 11 I. oddíl CENTRÁLNÍ BANKA A BANKOVNÍ SYSTÉM 13 1. Bankovní systém 15 1.1 Vymezení a charakteristika bankovního systému 15 1.2 Univerzální a specializované bankovní systémy v tržních

Více

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Základy ekonomie Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba

Více

TEMATICKÝ PLÁN. Vyučující: Mgr. Petr Stehno Vzdělávací program: ŠVP Umím, chápu, rozumím Ročník: 6. (6. A, 6. B) Školní rok 2016/2017

TEMATICKÝ PLÁN. Vyučující: Mgr. Petr Stehno Vzdělávací program: ŠVP Umím, chápu, rozumím Ročník: 6. (6. A, 6. B) Školní rok 2016/2017 Dějepis 6 (Pravěk a starověk) Válková. V., SPN, Praha 2012 Pravěk, starověk. Dějepisné atlasy pro ZŠ. Kartografie, Praha 1995 1. Úvod do dějepisu - seznámení s učebnicí - historické prameny UČIVO: - čas,

Více

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Držitel certifikátu dle ISO 9001 PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Předmět: EKONOMIKA Obor vzdělávání: 64-41-l/51 Podnikání - dálková forma

Více

Hospodářská politika

Hospodářská politika Hospodářská politika doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Hlavní cíl: zajištění ekonomického růstu, ekonomické rovnováhy, cenové stability, plné zaměstnanosti a sociálních úkolů státu. 1 Cílů HP je dosahováno

Více

DODATEK KE ŠKOLNÍMU VZDĚLÁVACÍMU PROGRAMU

DODATEK KE ŠKOLNÍMU VZDĚLÁVACÍMU PROGRAMU Gymnázium, Praha 4, Postupická 3150, 141 00 Praha 4 DODATEK KE ŠKOLNÍMU VZDĚLÁVACÍMU PROGRAMU Tímto dodatkem se upravují či doplňují některé body Školního vzdělávacího programu, který nabyl platnosti dne

Více

Antropogeografie Socioekonomická geografie Hospodářský zeměpis. 6.10.2010 Pavel TAIBR, GFXŠ Liberec taibr@atlas.cz

Antropogeografie Socioekonomická geografie Hospodářský zeměpis. 6.10.2010 Pavel TAIBR, GFXŠ Liberec taibr@atlas.cz Antropogeografie Socioekonomická geografie Hospodářský zeměpis Socioekonomická sféra Lidská společnost, její výtvory a procesy, které v ní probíhají antroposféra. Základní znaky: součást přírody Je to

Více

Ot O e t vř e e vř n e á n á eko e n ko o n m o i m ka Pavel Janíčko

Ot O e t vř e e vř n e á n á eko e n ko o n m o i m ka Pavel Janíčko Otevřená ekonomika Pavel Janíčko Mezinárodní obchod Otevřená ekonomika - mezinárodní obchod a mezinárodní kapitálové trhy Míra otevřenosti ekonomiky bývá nejčastěji vyjádřena pomocí poměru exportu výrobků

Více

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Držitel certifikátu dle ISO 9001 PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Předmět: EKONOMIKA Obor vzdělávání: 63-41-M/01 Ekonomika a podnikání ŠVP:

Více

VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ

VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_02 Tématický celek: Evropa a Evropané

Více

Mezinárodní ekonomické vztahy po 2.světové válce a jejich subjekty

Mezinárodní ekonomické vztahy po 2.světové válce a jejich subjekty Česká zemědělská univerzita v Praze Provozně ekonomická fakulta Studijní program: Hospodářská politika Studijní obor: Veřejná správa a regionální rozvoj Forma studia: prezenční Školní rok: 2003/2004 Mezinárodní

Více

Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi

Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi nimi nelze vést zcela ostrou hranici Definice: Geografie

Více

Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka

Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena a směnná hodnota 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba práce Dělba práce Jednotliví lidé se

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI školní vzdělávací program ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI PLACE HERE ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI Název školy Adresa Palackého 211, Mladá Boleslav

Více

Maturitní témata EKONOMIKA

Maturitní témata EKONOMIKA Maturitní témata EKONOMIKA Školní rok 2014/2015 1. Ekonomie jako věda - význam ekonomického vzdělání - vztah ekonomiky a politiky - makroekonomie - mikroekonomie - zákon vzácnosti - hospodaření - efektivnost

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Národní hospodářství Ing.Vlasáková 1 Makroekonomické

Více

Metodické listy pro kombinované studium předmětu VÝVOJ EKONOMICKÝCH TEORIÍ. Zimní semestr 2006/07. Metodický list č. 1. Úvod

Metodické listy pro kombinované studium předmětu VÝVOJ EKONOMICKÝCH TEORIÍ. Zimní semestr 2006/07. Metodický list č. 1. Úvod VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Metodické listy pro kombinované studium předmětu VÝVOJ EKONOMICKÝCH TEORIÍ Zimní semestr 2006/07 Metodický list č. 1 Úvod 1) Ekonomické myšlení v antické a středověké

Více

Kolonialismus v obdobíkonce druhé světovéválky

Kolonialismus v obdobíkonce druhé světovéválky KOLONIZACE SVĚTA KOLONIZACE Kolonizace je proces záměrného osidlování či osvojování určitého území. Dělí se na: Vnitřníkolonizaci (osidlovánívlastního územísvým obyvatelstvem). Vnější kolonizaci (osídlení

Více

EVROPSKÁ MĚNOVÁ INTEGRACE 1. soustředění. Ing. Martina Šudřichová martina.sudrichova@vsfs.cz

EVROPSKÁ MĚNOVÁ INTEGRACE 1. soustředění. Ing. Martina Šudřichová martina.sudrichova@vsfs.cz EVROPSKÁ MĚNOVÁ INTEGRACE 1. soustředění Ing. Martina Šudřichová martina.sudrichova@vsfs.cz 1. Osnova přednášky: Měnová situace po skončení 2. světové války Přechod od bilaterálních k multilaterálním obchodním

Více

PODNIKÁNÍ V ZAHRANIČÍ

PODNIKÁNÍ V ZAHRANIČÍ Metodické listy pro předmět Vstup České republiky do EU nutně vyžaduje větší rozsah znalostí mezinárodního obchodu a různých forem podnikání v zahraničí. Cílem předmětu je poskytnout studentům potřebné

Více

Ekonomie. Správní institut Ing. Vendula Tesařová, Ph.D.

Ekonomie. Správní institut Ing. Vendula Tesařová, Ph.D. Ekonomie Správní institut Ing. Vendula Tesařová, Ph.D. Kontakt a organizační záležitosti vendula.masatova@email.cz Zakončení studia: písemná zkouška (leden, únor, popřípadě předtermín před Vánocemi) Testové

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST DĚJEPIS 7. SVOBODOVÁ Mezipředmětové vztahy

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST DĚJEPIS 7. SVOBODOVÁ Mezipředmětové vztahy Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Popíše podstatné změny v Evropě v důsledku příchodu nových

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 3) Borovského žáky

Více

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Držitel certifikátu dle ISO 9001 PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Předmět: EKONOMIKA Obor vzdělávání: 66-41-M/02 Obchodní akademie Školní

Více

Světová ekonomika. Ekonomické subjekty a ekonomický koloběh

Světová ekonomika. Ekonomické subjekty a ekonomický koloběh Světová ekonomika Ekonomické subjekty a ekonomický koloběh Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu

Více

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Světová ekonomika Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Obor vzdělávací oblasti: Dějepis Ročník: 6. Výstup Učivo Průřezová témata, přesahy Poznámky.

Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Obor vzdělávací oblasti: Dějepis Ročník: 6. Výstup Učivo Průřezová témata, přesahy Poznámky. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Obor vzdělávací oblasti: Dějepis Ročník: 6. Výstup Učivo Průřezová témata, přesahy Poznámky - uvede konkrétní příklady důležitosti a potřebnosti dějepisných poznatků

Více

Základy makroekonomie

Základy makroekonomie Základy makroekonomie Ing. Martin Petříček Struktura přednášky Úvod do makroekonomie Sektory NH HDP Úspory, spotřeba, investice Inflace, peníze Nezaměstnanost Fiskální a monetární politika Hospodářský

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 3) Borovského Ţáky

Více

Ekonomika je předmětem zkoumání Ekonomie. Každá ekonomika musí řešit 3 základní ekonomické otázky:

Ekonomika je předmětem zkoumání Ekonomie. Každá ekonomika musí řešit 3 základní ekonomické otázky: Otázka: Základní ekonomické pojmy Předmět: Ekonomie Přidal(a): skutr 1) Pojem: Ekonomie je společenskou vědou o nejobecnějších souvislostech v ekonomickém životě společnosti ekonomie zkoumá, jak se chová

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Chv_III/2_04_02. Úvod do studia předmětu

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Chv_III/2_04_02. Úvod do studia předmětu Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Pracovní list DUMu v rámci projektu Evropské peníze pro Obchodní akademii Písek", reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0301 Číslo a název

Více

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Agregátní nabídka a agregátní poptávka cena

Více

Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky. Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky.

Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky. Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky. Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky. Vnitřní versus vnější rovnováha ekonomiky Vnitřní rovnováha znamená dosažení takové úrovně reálného

Více

S Y S T É M Y M Ě N O V Ý C H K U R Z Ů P L A T E B N Í B I L A N C E

S Y S T É M Y M Ě N O V Ý C H K U R Z Ů P L A T E B N Í B I L A N C E MFT- 3.přednáška S Y S T É M Y M Ě N O V Ý C H K U R Z Ů P L A T E B N Í B I L A N C E Obsah 3. přednášky 1. Křížový kurz 2.Systém měnových kurzů Kurzové režimy (pevný kurz vs. pohyblivé kurzové režimy).

Více

8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh

8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh 8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh Obsah : 8.1 Bilance státního rozpočtu. 8.2 Deficit státního rozpočtu. 8.3 Důsledky a možnosti financování deficitu. 8.4 Deficit v ČR. 8.5 Veřejný dluh. 8.6 Veřejný dluh

Více

Výstupy předmětu. Žák si zopakuje pojmy, vesmír, planeta Země, tvar, rozměry, rotace a její důsledky, mapa a určení polohy, zemské sféry.

Výstupy předmětu. Žák si zopakuje pojmy, vesmír, planeta Země, tvar, rozměry, rotace a její důsledky, mapa a určení polohy, zemské sféry. Opakování 6. ročníku -opakování základních pojmů -práce s učebnicí-otázky a úkoly -práce s tematickými mapami Žák si zopakuje pojmy, vesmír, planeta Země, tvar, rozměry, rotace a její důsledky, mapa a

Více

KOLONIALISMUS DĚJINY 20. STOLETÍ ČÍSLO DUM: VY_32_INOVACE_OBN_2,3_31

KOLONIALISMUS DĚJINY 20. STOLETÍ ČÍSLO DUM: VY_32_INOVACE_OBN_2,3_31 DĚJINY 20. STOLETÍ KOLONIALISMUS Číslo projektu: CZ.1.07./1.5.00/34.0938 Název projektu: Zlepšení podmínek pro vzdělávání na SUŠ, Ostrava ČÍSLO DUM: VY_32_INOVACE_OBN_2,3_31 K čemu jsou kolonie Po staru:

Více

VY_32_INOVACE_DEJ_35. Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534. Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.

VY_32_INOVACE_DEJ_35. Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534. Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. VY_32_INOVACE_DEJ_35 Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období vytvoření: únor 2013 Ročník: 2., příp. 3. Tematická oblast:

Více

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce,

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, 1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, druhy práce, pojem pracovní síla Výroba, výrobní faktory,

Více

Mezinárodní obchod. Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Mezinárodní obchod - směnné transakce uskutečňované přes hranice národních ekonomik.

Mezinárodní obchod. Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Mezinárodní obchod - směnné transakce uskutečňované přes hranice národních ekonomik. Mezinárodní obchod Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Mezinárodní obchod - směnné transakce uskutečňované přes hranice národních ekonomik. Příčiny vzniku mezinárodního obchodu: - Přírodní a klimatické podmínky.

Více

EDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet.

EDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet. EDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet.cz MATURITNÍ TÉMATA 2014/2015 ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD 1. PSYCHOLOGIE

Více

Výroba a výrobní faktory

Výroba a výrobní faktory Výroba a výrobní faktory Výrobní proces Výroba neboli výrobní proces představuje sled vzájemně souvisejících a na sebe navazujících činností, které přetvářejí přírodu, její předměty a síly v užitečné věci

Více

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství nejen 2. díl Podniková ekonomie Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Nakladatelství a vydavatelství R Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz TEMATICKÉ ROZDĚLENÍ DÍLŮ KNIHY EKONOMIE NEJEN

Více

Témata. k ústní maturitní zkoušce. Ekonomika a Podnikání. Školní rok: 2014/2015. Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková

Témata. k ústní maturitní zkoušce. Ekonomika a Podnikání. Školní rok: 2014/2015. Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková Témata k ústní maturitní zkoušce Obor vzdělání: Předmět: Agropodnikání Ekonomika a Podnikání Školní rok: 2014/2015 Třída: AT4 Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková Projednáno předmětovou komisí dne: 13.2.

Více

Metodické listy pro kombinované studium předmětu Centrální bankovnictví. Metodický list č.1

Metodické listy pro kombinované studium předmětu Centrální bankovnictví. Metodický list č.1 Rozsah: 2/0 8 ZK 5 kreditů Pro pres i kombi: Zakončení: zkouška Požadavky ke zkoušce: 1.úspěšné absolvování průběžných testů a závěrečného předzkouškového testu, 2. vypracování a včasné předložení seminární

Více

Cíl: analýza modelu makroekonomické rovnováhy s pohyblivou cenovou hladinou

Cíl: analýza modelu makroekonomické rovnováhy s pohyblivou cenovou hladinou Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2005/06, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 2 5) Makroekonomická rovnováha (model AD AS) 6) Ekonomický

Více

EKONOMIKA. Průvodce pro učitele

EKONOMIKA. Průvodce pro učitele EKONOMIKA ISBN 978-80-7358-2050 - 9 788073 582050 PRO STŘEDNÍ ŠKOLY Průvodce pro učitele ÚVOD Upozorňujeme vás, že kopírování a rozšiřování kopií této knihy nebo jejích částí (a to i pro vzdělávací účely)

Více

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden)

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden) Tematický plán pro 7. ročník Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden) Témata rozložená do jednotlivých měsíců školního roku MĚSÍC září říjen listopad prosinec TÉMATA Počátek středověku a vznik prvních evropských

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. KFC /ZE Základy ekonomie vyučující: Ing. Simona Musilová rozsah:

Více

Plán přednášek makroekonomie

Plán přednášek makroekonomie Plán přednášek makroekonomie Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ekonomické modely rovnováhy Hospodářský růst a cyklus, výpočet HDP Hlavní ekonomické

Více

VY_32_INOVACE_DEJ_33. Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534. Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.

VY_32_INOVACE_DEJ_33. Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534. Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. VY_32_INOVACE_DEJ_33 Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období vytvoření: únor 2013 Ročník: 2., příp. 3. Tematická oblast:

Více

Otázkové okruhy pro státní závěrečné zkoušky. magisterského studia dějepisu

Otázkové okruhy pro státní závěrečné zkoušky. magisterského studia dějepisu Otázkové okruhy pro státní závěrečné zkoušky magisterského studia dějepisu Program Učitelství pro základní školy obor Učitelství dějepisu pro ZŠ Výsledkem magisterského studia historie na KHI a obsahem

Více

BANKY A PENÍZE. Alexandra Paurová Středa, 11.dubna 2012

BANKY A PENÍZE. Alexandra Paurová Středa, 11.dubna 2012 BANKY A PENÍZE Alexandra Paurová Středa, 11.dubna 2012 Peníze počátky vzniku Historie vzniku Barterová směna: výměna zboží za zboží Značně komplikovaná Vysoké transakční náklady Komoditní peníze Vznikají

Více

CZ.1.07/1.4.00/21.1920

CZ.1.07/1.4.00/21.1920 OBJEVNÉ PLAVBY Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_16_09 Tématický celek: Historie a umění Autor: Miroslav Finger

Více

Dějepis. Úvod do studia historie

Dějepis. Úvod do studia historie Dějepis ročník TÉMA G5 Úvod do studia historie Pravěk charakterizuje smysl historického poznání, a jeho povahu jako poznání neuzavřeného a proměnlivého; vysvětlí, jaký je rozdíl mezi historií a dějepisem;

Více