Současná podpora pro kombinaci grantů a půjček ve vnějších vztazích Evropské unie a možné formy jejího využití pro rozvoj podnikání v zemích mimo EU

Transkript

1 Současná podpora pro kombinaci grantů a půjček ve vnějších vztazích Evropské unie a možné formy jejího využití pro rozvoj podnikání v zemích mimo EU Zpracoval: Platforma podnikatelů pro zahraniční rozvojovou spolupráci dle dohody s MPO ČR ze dne a jejího zadání. Červenec 2013 (redakčně upraveno)

2 Souhrn Cílem práce bylo prozkoumat podmínky úspěšné účasti podnikatelských subjektů na rozvojových investičních projektech s podporou veřejných prostředků. Na základě analýzy celého rozsahu rizik podnikatelských aktivit v rozvojové zemi upozornit na okolnosti, které mohou ohrozit efektivnost veřejné podpory investičních projektů v rizikových zemích a uvést možnosti, jak tato rizika omezit na přijatelnou míru. Studie v závěru stručně charakterizuje potřeby exportérů a investorů do třetích zemí (mimo EU), které dosud nejsou zcela pokryty veřejnou (a to ani nefinanční) podporou.

3 Úvod analýzy 1. Diskuse o účasti soukromého kapitálu v rozvojové pomoci se v poslední dekádě svým zaměřením přesunuje z intervenčních projektů na projekty investiční. Dlouhodobé trendy v přímých finančních investicích naznačují, že racionální přístup soukromého sektoru přináší více účinnosti a hospodárnosti. 2. Pokud je zároveň pod kontrolou řádná formulace účelu projektu z hlediska mezinárodně uznávaných principů rozvojové pomoci, jsou projekty financované společně veřejným a soukromým kapitálem mnohem úspěšnější, než projekty financované z bilaterálních či multilaterálních veřejných prostředků. 3. V přístupech veřejných i občanských organizací však stále přežívá mylný dojem, že soukromý kapitál investovaný do projektů je projevem dobročinnosti a podnikatel se jeho poskytnutím vzdává jakéhokoliv dalšího vlivu na implementaci projektu. Tento ne příliš jasně definovaný rozpor odrazuje podnikatelské subjekty k účasti na projektech, kde spolupůsobí veřejné a soukromé prostředky. 4. Celosvětová ekonomická krize zasáhla veřejné rozpočty a snížila rozsah prostředků poskytovaných rozvojovým zemím 1. Jejich potřeba však zůstává stejná, ne-li větší. Proto je multiplikace prostředků k těmto účelům žádoucí a soukromý sektor je v tomto přirozeným partnerem Kromě participace různých investičních fondů je třeba otevřít možnost účasti na financování projektů také pro jednotlivé podniky či oborová sdružení firem. Jejich účast a zainteresovanost na výsledcích i dopadech investic může přinést vyšší stupeň odpovědnosti při implementaci celého projektu včetně kvalitního ošetření celkových rizik. To vše pak při významné míře přenosu kompetencí a technologického knowhow potřebného pro výsledky projektu a tedy i pro investiční návratnost. 6. Bude však potřebné dořešit některé vztahové otázky mezi veřejným a soukromým sektorem, např.: Jak omezit negativní národně-politické vlivy dárcovské země při intervenci do ekonomického rozvoje partnerské země; Jaké sankce používat při nedodržené odpovědnosti za řízení a kontrolu v průběhu implementace projektů; Jak preventivně bránit zneužívání projektových výsledků jednotlivci na straně příjemce; Jak správně definovat uspokojení rozvojové potřeby ve vztahu k udržitelnosti výsledků a dopadů rozvojového projektu; Jak přistupovat k návratnosti soukromých investic do rozvojových projektů ve vztahu k podílu veřejných prostředků věnovaných do stejného projektu atp

4 7. Podniky svobodně zvažující své vlastní proexportní a investiční možnosti v rozvojových zemích, mohou být prozatím podpořeny vhodným způsobem v rámci současných pravidel nastavených v EU 3 anebo v rámci pravidel hospodářské soutěže nastavených v ČR v případě českého subjektu. 8. Tato práce se zabývá dvěma základními kameny pro rozhodování zainteresovaných subjektů. Prvním je pohled na rizika vstupu a existence na novém trhu a druhým je finanční podpůrný rámec pro podobnou aktivitu, přičemž se zvažuje finanční podpora neomezená pravidly hospodářské soutěže, tj. podpora rozvoje podnikání v zemích mimo EU. Část I. Analýza podnikatelských rizik při vstupu na trh rozvojové země I. Vstup na trh rozvojové země 1. Při implementaci podnikatelského záměru a jeho udržení v praxi při specifických podmínkách rozvojové země je nutné znát ohrožení, která mohou nastat. Je uveden přehled a kategorizace rizik jako doporučený přístup pro jejich analýzu a případnou redukci dopadů na realizaci zamýšleného projektu. 2. Riziko není chyba v připraveném návrhu, ale důležitý moment určitým způsobem ohrožující podnikatelský záměr. Je to úskalí, kterému je nutné se vyhnout. 3. Riziková analýza v obecném smyslu identifikuje a hodnotí významná rizika a tak poskytuje odpověď na to, které rizikové faktory nejvíce ohrožují svými dopady daný projekt. Zároveň její závěry slouží k rozhodnutí, zda je celkové riziko přijatelné a zvládnutelné, nebo je-li nutné od projektu odstoupit Významem i rozsahem zpravidla převažuje podnikatelské (nefinanční riziko) nad rizikem finančním, pro firmu se však tyto dvě skupiny sčítají. Důvodem je to, že později nezvládnuté podnikatelské riziko může vyvolat finanční ztráty podniku, přestože odhadovaný dopad se zpočátku může jevit jako marginální. Například ztráta dobré pověsti kvůli nestandardnímu chování k zákazníkovi, nedodržování termínů dodávek či úmyslné daňové úniky. 5. Z těchto důvodů je nutné mít identifikovaná rizika stále pod kontrolou a zvolená opatření pak případně aplikovat v rámci řízení podniku podle některé z předem zvolených taktik. 6. Obecně je při vedení menších podniků přístup k rizikům zvládán podnikatelem intuitivně, u velkých firem je řízení rizik zajišťováno za pomoci interního auditora a controllingu. 3 Např. pravidlo de minimis 4 Toto rozhodování provádějí i další zainteresované strany vstupující do projektu například investiční půjčkou či poskytnutím grantu.

5 Doporučení: 1. V analýze rizik prioritně přistupovat ke všem rizikům z hlediska možné ztráty finančních prostředků, včetně očekávaných zisků a předpokládaných finančních výhod 5. Preventivně požadovat zapracování takových opatření do podnikatelského záměru, která sníží rizikovost na přijatelnou, ekonomicky účelnou míru, tj. včetně poměrných nákladů na taková opatření. 2. Model hodnocení závažnosti rizik lze převzít z běžně dostupných metodik interního auditu a přizpůsobit potřebám analýzy 6, tj. není nutné přebírat celou metodiku. 3. Instituce odpovědná za státní podporu podnikatelských aktivit v rizikových třetích zemích by měla zmapovaná rizika vždy ověřovat i z dalších zdrojů a měla by mít svou vlastní směrnici pro posuzování rizik a zkušené hodnotitele projektů. 4. Pro vlastní rozhodování o proveditelnosti projektu a jeho financování pak slouží stupeň rizikovosti celého projektového záměru. Metoda určování tohoto stupně je v interním auditu používána na identifikaci rizikových části organizace. Ve své formě je velmi objektivní a na investorovi pak je, který stupeň rizikovosti je ochoten přijmout. I.A. Základní oblasti pro analýzu rizik v rozvojové zemi 1. Výstupy průzkumu základních oblastí jsou pro zmapování rozsahu rizik rámcem pro další rozhodovací kroky. Odkazy na příslušnou literaturu a podrobnější komentář k jednotlivým analytickým oblastem je uvedeny v projektu budování kapacit organizace (MZV, Partnerství pro podnikání 7 z r. 2011). 2. Jednotlivé oblasti rizik: geopolitická civilizační společenská konkurenční stavu veřejné správy 3. Geopolitická rizika je potřebné pravidelně monitorovat a jednou ročně prověřit, zda v souhrnu splňují přijatelnou míru, či zda nehrozí v blízké budoucnosti větší než přijatelné ohrožení projektu. 4. Politické uspořádání státu vypovídá o potenciálních podmínkách podnikání a rizicích, která je mohou ohrožovat. Demokratické procesy neprobíhají ve všech rozvojových zemích stejně, pokud vůbec. Podnikatelské prostředí je proto nutné ověřit i z tohoto pohledu Např. 7 k dispozici u PPZRS

6 5. Kulturní odlišnosti mohou způsobovat problémy v obchodních vztazích a závazcích. Ve většině rozvojových zemí existují určité zvyky udržované od pradávna a také nepsaná, všemi uznávaná vztahová pravidla, která nemusí být pro cizince rychle rozpoznatelná. 6. Analýza trhu z hlediska místní konkurence je velmi důležitá, nestačí jen zmapovat běžnou konkurenci a potenciální zákazníky, úroveň cen a rozsah tržního segmentu, ale pokusit se také zjistit kdo, a zejména jakým způsobem tržní mechanismy ovlivňuje. 7. Autoritativní systémy se obvykle vzdáleně jeví jako bezproblémové s tím, že pravidla určená vládou/vládcem jsou dodržovaná všemi účastníky trhu. Obvykle je však nutné počítat s vysokou mírou korupce ve veřejné správě a předem stanovit způsob, jak se s tímto latentním rizikem vyrovnat 8. Doporučení: 1. Jednotlivé rizikové oblasti zpracovávají mezinárodní instituce i multilaterální dárci pomoci pro svou potřebu a zpřístupňují je veřejnosti. Jejich analýzy lze doporučit jako informační základ pro vlastní průzkum a další konzultace s odborníky. 2. I v případě, že podnik již má s konkrétní zemí své zkušenosti, vyžaduje ověření rizikovosti nového projektu další nezávislé a objektivní zdroje. 3. Uvedené oblasti doporučujeme prověřit také v souvislosti s posouzením připravované partnerské dohody o spolupráci na projektu. Lze tak předejít nevhodným formulacím zejména z hlediska vlastní dodávky a splnění všech, i technických podmínek, za kterých bude projekt podpořen. I.B. Významná rizika ohrožující podnikatelský záměr Technicko-technologická rizika 1. Konkurenční technologie mohou být v podmínkách konkrétní země pro místního podnikatele vhodnější, jednodušší a přístupnější. Prvořadé je proto ověřit situaci na trhu, chování konkurence a její sílu. 2. Přestože místní partner nebo potenciální odběratel technologické linky zná a využívá danou technologii, situace se může časem změnit a konkurence může využít jeho již nabytých znalostí a přesvědčit o výhodnosti svého řešení. 3. Zanedbání analýzy trhu z pohledu technologického pokroku je častou chybou investičního rozhodování. 4. Riziko, že místní partner přejde na technologické řešení, které bude pro jeho podnikatelské záměry přijatelnější, je potřebné vhodně ošetřit formálně v partnerské smlouvě i neformálně dle místních obchodních obyčejů. 8

7 Výrobní rizika 1. V rozvojové i rozvíjející se zemi je nutné ověřit přístup ke zdrojům (vstupy - materiál, energie, suroviny atp.), včetně kvalifikované pracovní síly. 2. V případě podnikatelského záměru spojeného s investicí nedoporučujeme spoléhat se na předchozí zkušenost jen z projektu realizovaného donorem, kdy se místní spolupracovníci jevili jako zkušení. Tito lidé se obvykle drží projektových zakázek donorů, jsou dobře placeni zejména pro svou zkušenost a znalost jazyků, ale po skončení projektu často odcházejí jinam. 3. Pokud je součástí podnikatelského záměru dodávka výrobního zařízení, pro každého dodavatele platí povinnost vyškolení místního personálu bez ohledu na typ kontraktu. Toto je nutné smluvně zajistit a ověřit, zda bude povinnost splněna i z hlediska praktického využití. 4. K výrobním rizikům patří i problémy, které ve své činnosti mají dodavatelé či subdodavatelé, protože kvalita jejich výstupů může ohrozit vlastní výstupy investičního projektu. 5. U výrobních procesů lze rizika identifikovat jednoduše a mohou být ošetřena preventivně již při přípravě podnikatelského záměru, zejména pokud jsou známy ostatní místní podmínky podnikání viz výše. Ekonomická rizika 1. Provozní náklady mohou růst v důsledku změn původně identifikovaných podmínek, včetně změn politických a také v případech živelných pohrom a následných humanitárních katastrof. Dopady těchto rizik ve vztahu k ekonomické efektivnosti projektu musí být ošetřeny vhodným zajištěním. 2. Zejména pojištění v komerční oblasti jsou velmi nákladná. Proto jsou rizika spojená s obchodními záležitostmi v rozvojových zemích pojišťována s podporou státu. 3. V případě, že projekt bude financován rozvojově-investiční institucí (DFI 9 ), bude také tento projekt ovlivněn případným poskytnutím státní garance cílové v zemi - viz VI.J. a VI.K. níže, anebo v zemi, odkud podnikatelský subjekt projekt řídí, a kde má své sídlo viz také VI.H. v rámci Mezinárodně uznávaných principů udržitelného financování v rozvojových zemích (ve II. části). 4. Využitím financování ze strany rozvojově-investiční společnosti (DFI) lze omezit riziko ekonomické proveditelnosti v případech, kdy projekt státní garance pro cílovou zemi nezíská, ale odpovídá např. některé oficiální politice (např. zahraniční politice, včetně zahraniční rozvojové spolupráce apod.) země usazení podnikatele. 9 Anglická zkratka: Development finance institution. Tyto instituce jsou v EU sdruženy a dodržují společně vytvořená pravidla pro přístup k investičním rozvojovým projektům. Mechanismy státní podpory evropských DFI jsou popsány dále. Viz také

8 Tržní riziko 1. Vzniká i z nepřiměřeně vysokého očekávání na reakci trhu, nekvalitní cenotvorbou ve vztahu k nákladům a celkové poptávce. Také konkurence může neočekávaně ovlivňovat výši cen v tržním segmentu, stejně jako různá regulační opatření Velmi často jsou v rozvojových zemích velmi vysoko nastaveny celní sazby na dovoz takového zboží, po kterém je vysoká poptávka a na trhu je zastoupeno silnými hráči. 3. Taková ochranářská opatření lze obejít jen přenesením výroby či alespoň finální produkční fáze přímo do konkrétní země. Celková distribuční strategie musí i v takovém případě počítat s nerovným konkurenčním bojem a vstup na trh se může protáhnout i na několik let. 4. Aby se však již investované prostředky, tj. nejen vlastní investice, ale i přípravné náklady včetně nefinančních, vrátily, potenciální investoři mají možnost rozšířit své možnosti vstupu na trh účastí na projektech transferu technologie a know-how financovanými v rámci podpory rozvoje podnikatelského prostředí a později na tomto základě vybudovanými technickými službami ve spojení s místním partnerem atd. Finanční rizika 1. Tato rizika mají v analýze významnou pozici, neboť při ztrátě kapitálu nebo jeho hodnoty jsou dopady na projekt financovaný soukromým kapitálem likvidační. 2. Z hlediska finančních toků je třeba zvážit všechny změny podmínek, za kterých jsou finance uchovávány a používány, tj. změny úroků u pohyblivých úrokových sazeb, ochranářská opatření a výše pravděpodobnosti zavedení dalších, např. změny měnových kurzů apod. 3. Zde je důležitá prevence, výběr banky i portfoliové řešení v ukládání finančních prostředků. Doporučujeme proto konzultaci i s expertem na místní finanční trh (pokud trh v zemi alespoň částečně existuje). 4. Tito odborníci obvykle pracují pro velké dárce v regionu a jejich služby jsou zdarma či za nízkou cenu, pokud je podnikatelských záměr rozvojový 11 a existuje zřejmé partnerství s místním podnikem. Legislativní rizika 1. Vývoj hospodářské a legislativní politiky vlády v rozvojových zemích ovlivňovaný velkými dárci směrem k řádné správě věcí veřejných v intencích demokratického vládnutí, bývá někdy pomalý, ale předvídatelný. Přesto mohou nastat, zejména v počátcích nového finančně-dotačního období, určité změny daňových zákonů, další 10 Viz problémy britských firem v Africe: 11 Kromě sdružení rozvojově-investičních institucí EDFI lze v případě afrických zemí oslovit také Centrum pro podporu podnikání CDE nebo Světovou obchodní organizaci - apod.

9 opatření na ochranu životního prostředí, mohou vejít v platnost protimonopolní zákony apod. 2. Velkým problémem je vždy celní politika a její výklad, ochrana trhu a spotřebitelů, což bez znalosti místních poměrů může vést až k zastavení projektu. Zde je opět nutné konzultovat konkrétní otázky s místními úřady a s místním partnerem veškeré kooperační eventuality, včetně korupčního rizika. 3. Pro příchozího podnikatele je velmi významná místní ochrana duševního vlastnictví - patenty, známky, autorská práva a ochrana investic. Environmentální rizika 1. Preventivně je nutné zachovávat pravidla ochrany životního prostředí spíše podle pravidel západního světa, pokud místní pravidla nejsou zavedena či jsou benevolentní Tato péče je nejlepším ošetřením případného rizika, že změnou legislativy se podnikateli prodraží odstranění případných škod a uvedení projektu do souladu s novými opatřeními na ochranu životního prostředí. 3. Tato problematika je řešena celosvětově a každý z dárců, či rozvojově-investičních partnerů zásady ochrany životního prostředí vyžaduje, ať už projekt financuje celý, nebo se na financování spolupodílí. Rizika spojená s lidským činitelem 1. Řízení podniku či dlouhodobého podnikatelského projektu v rozvojové zemi je obvykle ohroženo rizikem nedostatečné kvality místního managementu a jeho kompetencí v řízení organizace. 2. Pokud je firemní kultura odlišná od evropské, je nutné management až osobně sankčním způsobem zavázat, aby nepřekračoval investiční náklady a celkové výdaje provozu, dodržoval termíny, ověřoval původní odhady prodejních cen stejně jako další podmínky podnikání i v souvislosti s vývojem aktivit konkurence. 3. Kombinace počátečních manažerských problémů a odlišné firemní a společenské kultury by neměla být podceněna. Riziko totiž hrozí i v okolí podniku. Přestože nelze zmapovat a predikovat všechna rizika, a dokonce je v mnoha případech nelze redukovat, investor by měl personální otázky sledovat alespoň z hlediska řízení. 4. Nová aktivita nemusí být přijata místními občany a následně i úřady. Doporučuje se citlivý a trpělivý přístup ve spolupráci s místními přirozenými autoritami. Je potřebné stanovit určité kontrolní mechanismy systému řízení, protože nový místní management se obvykle sám začne považovat za elitu a po určité době mění své chování k okolí, často různým způsobem zneužívá svého postavení. 12 Podrobnosti k problematice zde: html

10 5. Často bývají podceňována možná rizika zaměstnávání místního personálu a jeho smluvní zabezpečení v souladu s platnými zákony a předpisy (forma smlouvy, zdravotní a úrazové pojištění apod.). 6. V souladu s tradicí živí zpravidla jeden pracující ze svého příjmu širokou rodinu včetně příbuzenstva. V případě jeho nemoci, pracovního úrazu či úmrtí může být jeho zaměstnavatel žádán o velká odškodnění, která jsou někdy nelítostně vymáhána. Proto se při zaměstnávání místních sil doporučuje úzká spolupráce s příslušnými úřady odpovědnými za politiku zaměstnanosti a sociální síť, či s obdobnými úřady, které tuto oblast zajišťují. Informační rizika 1. Nedostatek informací o podmínkách do jakých bude podnikatelský záměr uveden, lze do určité míry eliminovat analýzami prostředí viz dále. Dalším rizikem však může být také zneužití dat a informačních systémů ve prospěch konkurence, nebo jejich poškození bez zálohování. 2. Na druhé straně se často vyskytuje omezenost počítačových a internetových sítí na daném území a není neobvyklé, že obchodní partneři neodpovídají na elektronickou korespondenci právě pro nespolehlivost a nákladnost internetového připojení. 3. Realizátor projektu či podnikatelského záměru by měl zvážit zálohovou formu podnikové dokumentace s ohledem na místní podmínky, praxi místních revizních orgánů či kontrolních praktik dárců, pokud je projekt spolufinancován také z veřejných prostředků. 4. Jednou z podceňovaných skutečností je rozsáhlá manipulace s veřejným míněním v autoritativních státech. Dlouhodobý monitoring místního podnikatelského prostředí na dálku, bez skutečných informací z místa může vytvořit mylný dojem přijatelného podnikatelského prostředí. II. Analýza regionu 1. Důvody, proč podnik vybral právě konkrétní místo, mohou být různé, od osobních důvodů po čistě investiční. Argumentaci vztaženou k návratnosti vložených prostředků je nutné zpracovat pečlivě jak pro rozhodovací proces o vlastní investici, tak i kvůli argumentaci a nabídce případnému dalšímu investičnímu partnerovi. 2. V závěru rozhodovacího procesu o regionu je nutné vzít v úvahu všechna fakta a ujistit se, že osobní pohnutky a dojmy nenarušují objektivitu rozhodování. 3. Výchozí podklady pro analýzu regionu lze získat od zastupitelského úřadu ČR v místě, existují však další velmi kvalitní analýzy 13 jiných zastupitelských úřadů, anebo institucí podporujících zahraniční obchod v ČR. 13 Např. nebo popřípadě

11 Doporučení: 1. Zmapovat veškerá teritoriální rizika z výše uvedeného výčtu rizik. 2. Zmapovat podnikatelské prostředí. 3. Zjistit investiční podmínky a pobídky. 4. Najít příklady úspěšných investičních případů co nejbližších vlastnímu záměru a prozkoumat jejich pro a proti. 5. Porovnat podmínky konkrétního vybraného místa s okolními zeměmi, zejména z pohledu případného rozšíření aktivit do sousedních zemí Zjistit význam vybrané oblasti z hlediska zájmu ostatních dárcovských zemí, zejména členů Evropské Unie. 7. Zjistit bilaterální vztahy vybrané země s dárci a prozkoumat, zda mezi jejich rozvojovými strategiemi je také podpora podnikání, případně také v jaké formě. III. Analýza trhu 1. Průzkum a souhrn odbytových detailů je třeba z velké části ponechat na partnerské straně znalé místních poměrů. Příklady obecných analýz obchodních podmínek lze přitom čerpat i z otevřených zdrojů, konferencí, vzájemných návštěv atp. 2. Investiční podmínky a pobídky je nutné konfrontovat se skutečnými existenčními podmínkami pro investory, včetně společenských postojů k zahraničním investorům na všech úrovních místní společnosti. Tyto postoje mnohdy rozhodují o úspěšném vstupu na nové teritorium. 3. Investorská analýza tržních detailů by měla zahrnovat objektivní informace získané od nezávislých odborníků. Tím se do jisté míry dá zabránit manipulaci s daty jak od potenciálního partnera, který bude zkoušet získat určitou počáteční výhodu, tak i od konkurence na trhu. Doporučení: 1. Principiálně nedoporučujeme měnit běžně používané marketingové firemní postupy pro přípravu vstupu na nový trh. Specifickou pozornost musí analytik věnovat kulturním odlišnostem, které vstupují do obchodních vztahů a mohou výsledná očekávání významně zkreslit. 2. Z analýzy provedené investorem by měly být odvozeny tyto informace: - odhady poptávky po produktu / nejvhodnější hlavní a vedlejší forma pohybu na trhu / cílové umístění na trhu / a i návrh hlavních kontrolních mechanismů v celém odbytovém procesu. 14 Například africké země jsou v současnosti seskupené podle regionů do větších celků se společnými obchodními a celními pravidly atp.

12 IV. Výběr partnera v místě 1. Každý podnikatelský subjekt má přitom svá pravidla, jak spolupracovat s obchodními partnery, jak vstupovat do obchodních vztahů a jak se orientovat v cizím prostředí. Rozvojové země s kulturou a historií odlišnou od Západu nemusely převzít běžná pravidla obchodu do detailu. 2. Tyto státy v rámci různých obchodních dohod přistoupily na nejnutnější podmínky, ale ty nemusí být místními podnikateli chápány v běžné praxi stejně, jak je běžně přijímají partneři v rozvinutých zemích Podnikatelé vstupující na nový trh proto potřebují od svých zastupitelských úřadů upozornění na závažná specifika a doporučení ke zvýšené pozornosti, zejména pokud se nový podnikatelský partnerský vztah vytváří v rozvojové zemi. 4. Většina níže uvedených závěrů analýzy a doporučení se vztahuje obecně na komerčně orientované partnerství české firmy s partnerskou firmou v rozvojové zemi. Pokrývá však právě i partnerství investiční, které často obsahuje i společné podnikání různého druhu (joint-ventures), viz kategorie a možnosti uvedené dále. IV.C. Připravenost místního partnera pro podnikání 1. Tato kompetence je základní podmínkou pro podnikatelské partnerství. Ne každého, kdo tvrdí, že věc ovládá a má zkušenosti, můžeme brát vážně. Je známo mnoho případů podvodného jednání osob původem z rozvojových zemí, které kvalitně ovládají některý z evropských jazyků a mají přesvědčivé vystupování. 2. Ne vždy to musí být podvod. Někdy je to jen velmi zkreslená představa, jak vlastně obchodní případ vzniká a jaká jsou ve skutečnosti nákupní pravidla té které rozvojové země. 3. Mohou existovat výjimky, kdy se člověk, prozatím nedotčený podnikáním, může svému obchodnímu partnerovi rychle přizpůsobit a naučit se základy této činnosti. Je to však velké podnikatelské riziko. 4. Takto riskovat může pouze podnikatel, který bude v zemi stále působit a učit svého partnera jak zvládat potřebné procesy. Nemohou však žádat kupř. rozvojově-investiční instituci o financování svého projektu, aniž by například doložili podnikatelskou historii místního partnera a jeho podnikatelskou kompetenci. 5. V posledním desetiletí se někteří dárci rozvojové pomoci věnují také programům rozvoje podnikání a financují dlouhodobé projekty podnikatelského vzdělávání Praktické zkušenosti z vytváření partnerských vztahů nejsou v podstatě popsané v literatuře. Uvedené poznámky a doporučení vycházejí ze zkušenosti členů PPZRS a konzultací sekonomickými diplomaty. 16 Rozvoji podnikání se věnují programy financované Světovou bankou, EU i Evropským rozvojovým fondem přes své specializované instituce. Ne všechny programy však mohou svým dopadem zvýšit kompetence příjemců podpory na úroveň přijatelnou pro partnera z rozvinuté země.

13 6. Na absolventy vzdělávacích programů se mnohdy hledí jako na hotové podnikatele schopné obchodní či výrobní spolupráce. Je však třeba ověřit partnerovy kompetence alespoň na obecné úrovni u podnikatelského řízení a technicky detailněji u konkrétního oboru Do požadované podnikatelské kompetence zahrnujeme: alespoň všeobecné vzdělání; skutečnou znalost oboru podnikání; schopnost rozhodovat na strategické a řídicí úrovni; schopnost řídit a kontrolovat zaměstnance; celkovou podnikatelskou zkušenost na konkrétním trhu. IV.D. Zkušenost z práce pro rozvojové projekty 1. Pokud potenciální partner uvádí takovou zkušenost s dalšími zaměstnavateli či partnery z evropské země s účastí na projektech oficiální rozvojové pomoci (ODA), je nutné pečlivě ověřit jeho reference z několika různých důvěryhodných zdrojů. 2. Dále je nutné počítat s tím, že i když budou reference pozitivní, zkušenost z ODA není podnikatelská ve smyslu přidané hodnoty a chápání rizik ohrožujících ekonomiku podniku. Významný je také odlišný přístup k provozním výdajům, zejména k nákupu zboží, služeb a prací. 3. Kladem pracovní zkušenosti z rozvojových projektů je však lepší znalost evropské mentality, manažerských postupů, případně účetnictví a výkaznictví, kvalitní znalost některého z evropských jazyků a určitá vážnost a přirozená autorita přiznávaná takové osobě jejím sociálním okolím. IV.E. Vlastní podnikatelská zkušenost 1. Překážkou kvalitního partnerství mohou být v tomto případě neznámé závazky, které podnikatel nemusí mít oficiálně evidovány. Mohou plynout jak z obchodní činnosti, tak z kulturních zvyků, které někdy platí více než oficiální zákony. 2. Tato možnost by měla být prodiskutována a reálné partnerovy závazky by měly být zřetelně definovány, odděleny od nově vznikající podnikatelské dohody a přiměřeně zajištěny. To samozřejmě platí pro obě strany. 3. Kladem vlastní praxe a zkušenosti na místním trhu jsou již vytvořené kontakty, znalost obchodních pravidel včetně postupů při vývozu a dovozu. Podnikatel má také jiný vztah k vlastním investicím či ke splácení půjček. 17 Viz studie o hodnocení kompetencí např. zde:

14 4. Rozhodně má jiný přístup k nákupu provozních potřeb a rozhodování o investicích do společného podniku. Vyzná se také v místních správních a daňových podmínkách a obvykle ovládá postupy při jednání s místními úřady. Přesto bývá i zde nutné vhodně místního partnera zainteresovat na ekonomice provozu společného podniku. IV.F. Zaučení a poskytnutí potřebných informací pro společný podnik 1. V průběhu přípravy společného podnikatelského záměru je doporučováno poskytnout vybranému společníkovi z rozvojové země možnost vlastní zkušenosti se světem, z kterého jeho partner přichází. 2. Vhodný je delší pobyt spojený s poznáváním technologie a výrobních postupů, které budou i přeneseny do jeho země v rámci investičního projektu. 3. Je to také příležitost, jak si může partner doplnit potřebné technické vzdělání a porovnat společenské rozdíly svého a partnerova podnikatelského prostředí. 4. Rozhodně se doporučuje přistupovat ke svému partnerovi z rozvojové země jako k rovnocennému společníkovi a nepodceňovat jeho znalosti a zkušenost. Nedodržení tohoto pravidla vedlo mnohokrát ke ztrátám na obou stranách a velkým deziluzím, které se těžko napravují. Doporučení: 1. Pro zlepšení podmínek podnikatelského partnerství a pro koherenci obou politik rozvojové i proexportní, doporučujeme alespoň částečně přehodnotit jednostranný přístup v ČR k nabídce stipendií poskytovaných v rámci programu zahraniční rozvojové spolupráce. 2. Pro oboustrannou vyšší efektivitu a efektivnost nabídky stipendií z hlediska výsledků a dopadů na ekonomický rozvoj v dané rozvojové zemi, ale i na vzájemnou obchodní či investiční bilanci s ČR, by měla ČR více spolupracovat se soukromým sektorem a navrhnout takovou podporu vzdělávání, kterou lze využít prakticky v podnikatelském prostředí 18. Doporučujeme vycházet zejména ze zásad formulovaných iniciativou Svazu průmyslu a dopravy ČR Hybnou silou, tedy zákazníkem, který definuje potřeby a obsah (zejména technického) vzdělávacího systému, musí být praxe, ekonomika, průmysl. Příslušné ministerstvo (MŠMT) je v tomto případě výkonným orgánem potřeb ekonomiky tak, aby nedocházelo k rozporu mezi nabídkou a poptávkou. Tuto citaci z článku o současném nedostatku technicky vzdělané 18 Jelínek, P. a spol.: ANALÝZA POSKYTOVÁNÍ VLÁDNÍCH STIPENDIÍ KE STUDIU NA VEŘEJNÝCH VYSOKÝCH ŠKOLÁCH OBČANŮM Z ROZVOJOVÝCH A JINÝCH POTŘEBNÝCH ZEMÍ. ÚMV

15 pracovní síly 20 tak lze beze změny v podstatě použít i pro potřeby potenciálních investorů z ČR do rozvojových zemí. IV.G. Pravidla pro partnerské dohody 1. Pravidla je nutné nastavit tak, aby odpovídala konečnému charakteru podnikatelského záměru a možnostem země, do které záměr směřuje, tj. zda to bude: společný výrobní či montážní podnik, místním partnerem zajišťovaná distribuce importovaného zboží, evropským partnerem zajišťovaná distribuce exportovaného, místně zpracovaného zboží, společné poskytování určitých znalostních služeb klientům místním i evropským. 2. Kromě zásad nutných dodržovat vždy, je v případě rozvojového partnera důležité uspořádat všechny eventuality, na které ukážou výsledky analýzy rizik popsané výše: ekonomická rizika, tržní rizika, legislativní rizika. 3. Do detailu by měla být popsána práva a povinnosti obou partnerů v případě založení a provozování joint ventures (JVs) z hlediska postavení obou partnerů v podniku, daného podílem vloženého kapitálu, včetně případných investičních pobídek, ale i podmínek pro dané JV v místě projektu. 4. V případě velké investice do zařízení podniku, kdy investiční kapitál např. získá rozvojovou půjčkou místní podnikatel v rámci podpory podnikání, musí být jednotlivé podíly a jejich požadovaná návratnost jasně a měřitelně vyjádřeny. 5. Je potřebné dohodnout, jak budou partneři k půjčce přistupovat. Zda zátěž ponesou obě strany stejně, nebo si každá ponechá svůj počáteční procentuální podíl. 6. Podnikový kapitál bývá odvozen nejen od vložených financí, ale také od hodnoty poskytnuté technologie a know-how. Znalostní kapitál podniku pomůže při žádosti o půjčku přesvědčit o návratnosti investice i rozvojovou banku. 7. V případě vstupu třetího, finančního partnera do podniku, je nutné do společných pravidel zapracovat také pravomoci finančního dozoru a specifikovat zásadní strategii finančního řízení s ohledem na splátky půjčky, nebo na jednorázové vyplacení vkladů po určité době existence podniku. 8. Důraz na zdánlivě zanedbatelné detaily plyne z mnoha zkušeností, kdy kulturní rozdíly a z nich plynoucí i rozdílné přístupy ke zdánlivě samozřejmým záležitostem, mohou způsobit obtíže a ohrozit úspěch společného podniku. 20 Citace:

16 9. Na druhou stranu, pravidla by neměla zacházet do detailů, spíše vymezit rámce pro rozhodování, aby v pozdější době nebyla některá ze situací zablokovaná konkrétním pravidlem a tudíž neřešitelná. Mělo by být samozřejmostí, že s těmito pravidly budou souhlasit všechny zainteresované strany. V. Redukce rizik v průběhu implementace investičního projektu 1. Přestože jsou podobné projekty s investičním podnikatelským záměrem iniciovány tou podnikatelsky zkušenější, či kapitálově silnou stranou, doporučujeme od počátku společný postup zainteresovaných stran při konstrukci základních obrysů podnikatelského záměru. 2. Celý plán musí vycházet z detailní znalosti prostředí a zkušeností v místě příštího projektu. Proveditelnost se ověřuje na podobných příkladech dalších firem, obvykle na zastupitelském úřadě ČR, ale i u představitelů cílové země sídlících v ČR anebo v EU. 3. Je proto potřeba oslovit místní nezávislý subjekt (NGO, HK, místní pobočka DFI, právník, úředník relevantní instituce) a ověřit situaci a proveditelnost organizačních a administrativních podmínek v místě. 4. Zvláštní důraz je nutné položit na ekonomiku společného podniku, tj. obě strany musí přesně vědět, jaké prostředky a kdo kolik a v jaké podobě vkládá do společného podniku, viz IV.G. 5. Je nutné společně zvážit podmínky různých variant průběhu zahájení projektu, situace při propadu příjmů, nebo naopak jak reagovat na nečekané zvýšení zisku či nadměrného rozsahu zakázek. 6. Každá z těchto variant skrývá určitá rizika, která musí podnikatel předem zvážit a připravit alespoň rámcový plán řešení včetně odhadu nákladů na prevenci. Určité prvky, kterými lze podobná rizika eliminovat, tak mohu být zapracována již v původním plánu. 7. Analýza rizik podnikatelského záměru a podle ní nastavené kontrolní mechanismy i odhady nákladů na jejich případnou prevenci, budou také předmětem zájmu potenciálního finančního investora (DFI, komerční banky, atp.) a i dalších zainteresovaných partnerů. 8. Finanční investor bude dozorovat tok financí ve vztahu ke splácení půjčky, tj. včetně monitorovacích zpráv o průběžném vydávání prostředků v souvislosti s implementací podnikatelského záměru. Přehled možných rizik a jejich prevence je jednou z důležitých částí, ze kterých se skládá jeho ujištění, že projekt běží podle předpokladů správným směrem. 9. Podnikatelský záměr by měl být vystavěn tak, aby případná finanční podpora z určitých rozvojových programů dárců byla spíše fixací daného záměru, než podmínka pro

17 nastartování či dokonce pro celkové pokračování podnikatelského záměru. Měl by každopádně směřovat k poměrné finanční nezávislosti a kapitálové soběstačnosti Častým problémem rozvojových zemí a jejich podnikatelských podmínek zůstává velmi špatný přístup k finančním službám, zejména provozním úvěrům a podobně. Proto může být pro investory do určité míry a po určitou dobu od zahájení podnikatelského záměru, přijatelná i nižší výnosnost podnikového kapitálu. 11. Tento předpoklad počátečních problémů z důvodů horšího přístupu k financím je nutné spojit s předpokladem postupného zhodnocování investice a o to více předem zvažovat všechna další rizika, která by úspěšnost mohla ohrozit. 12. I dotační (grantová) podpora podnikání či podnikatelů je dárci zvažována nejen z hlediska pozitivních rozvojových dopadů, ale i udržitelnosti podnikatelského záměru, tj. není možné opakovaně dotovat podnikatelský záměr, stejně jako je i nepřípustné s touto podporou kalkulovat v dlouhodobém ekonomickém výhledu. 13. Do analýzy podmínek pro získání finanční podpory nebo půjčky musí být zařazena partnerova dosavadní pozice na trhu (i když nemusí být významná), jeho dosavadní ekonomická historie, tj. případná zadluženost v minulosti, včetně bezdlužnosti vůči veřejnému sektoru, i schopnost a ochota splácet půjčky apod. Část II. Mezinárodně uznávané principy udržitelného financování v rozvojových zemích VI. Udržitelné financování v rozvojových zemích VI.H. Přímé finanční investice do třetího světa (FDI foreign direct investment) 1. FDI přináší zahraniční kapitál do země a má vyšší pravděpodobnost dosažení udržitelnosti podnikatelského investičního projektu. Zahraničním investorům nelze kupř. účinně diktovat dodržení takových opatření, která by podpořila konkrétní rozvojové potřeby v místě investice, ale na úkor návratnosti vloženého kapitálu. 2. Proto jsou doprovodné investice z veřejných prostředků nedílnou součástí podpory rozvoje ekonomiky a věnují se vytváření vhodného prostředí pro vznik či rozvoj trhů, včetně pozitivního vývoje místního podnikatelského sektoru jak v získávání znalostí a know-how, tak i v přístupu místních malých a středních podniků (MSP) k financím. 3. Klíčem k vlastnímu růstu je schopnost rozvojové země investovat své vlastní prostředky do relevantních potřeb svých občanů, odpovědně investici připravovat, implementovat a výstupy projektů řádně prezentovat co nejširší veřejnosti Viz např.: HEJTMAN, Pavel: Základy pro porozumění tržní ekonomice" - vydání II, JČU, Kapitola č Yin-Li Tun: International Evidence on the link between Foreign Direct Investment and Institutional Quality. Engineering Economics, 2012, Vol. 23 Issue 4, p , 8p

18 4. Proto se zejména i multilaterální rozvojové instituce soustředí v programech podpory ekonomického růstu rozvojových zemí na tento směr, zatímco FDI působí více v oblasti transferu technologií, know-how a obecně v rozvoji průmyslové základny země Působení FDI zlepšuje kvalitu veřejných institucí a modernizuje místní investiční rámec; a dokonce i omezuje korupci státních úředníků Přímé zahraniční investice pak v určité míře snižují i míru nezaměstnanosti, zvyšují celkový podíl obchodu na hrubém národním produktu a také ovlivňují objem exportu průmyslové výroby i zpracovatelského průmyslu. 7. V současnosti pak také nemálo studií 25, 26 poukazuje, že FDI mohou zmíněná pozitiva způsobovat jen za určitých podmínek, jako je například úroveň vzdělanosti v zemi, dostatek místního kapitálu, dosahování určité výše státních příjmů, i to, zda je místní ekonomika dostatečně otevřená a má poměrně dobře vyvinutý finanční trh atp. VI.I. Exportní úvěrové agentury Export Credit Agency (ECA) 1. Projekty FDI v rizikových zemích obvykle pomáhá zajišťovat exportní úvěrová agentura ECA, finanční instituce nebo agentura poskytující úvěry firmám pro jejich mezinárodní činnost. 2. Obvykle jsou ECAs státem podporované agentury nebo instituce v rámci národní proexportní strategie. Poskytují financování služeb jako například záruky, půjčky a pojištění a kromě toho vyjednávají investorům přijatelné podmínky s cílem přímo podpořit export v domácí zemi. 3. Hlavním cílem je odstranit riziko a nejistotu finančních transakcí vývozcům při exportu mimo svou zemi. ECA převezme rizika vývozce na sebe za pojistnou prémii, poskytuje také záruky na obchodní a politická rizika investic na zahraničních trzích, jež jsou obvykle považovány za vysoce rizikové. 4. ECAs mají různé formy; některé jsou součástí ministerstev a jiné jsou soukromými firmami. Některé agentury se specializují pouze na krátkodobé úvěry klientům exportérů a jiné zajišťují jen střednědobé nebo dlouhodobé úvěry Hlavními kritérii pro získání podpory ECA je pouze fakt, zda případ odpovídá cílům národní politiky země vývozce, je komerčně návratný a pomůže firmě vyvážet své produkty, nebo v místě investovat a podnikat. 23 Clark, Don P. a spol.: FDI, Technology Spillovers, Growth, and Income Inequality: A Selective Survey. Global Economy Journal. 2011, Vol. 11 Issue 2, Special section p p 24 ASEIDU, Elizabeth: Foreign Direct Investment in Africa: The Role of Natural Resources, Market Size, Government Policy, Institutions and Political Instability. University of Kansas Akçaci, Taner; Akkaya, Onur.: How Have FDI Flows Effected to Current Account Balance: In Turkey Case. China-USA Business Review. Dec2012, Vol. 11 Issue 12, p p. 26 Kevin P. Gallagher, Lyuba Zarsky: The Enclave Economy: Foreign Investment and Sustainable Development in Mexico's Silicon Valley. MIT Press, Např. Export-Import Bank of the United States ( nebo UK Export Credits Guarantee Department (

19 6. Většina ECAs dodržuje zásady poskytování půjček do nízkopříjmových zemí dle pravidel uznávaných členy OECD 28. Prioritou financování exportu a investic do rozvojových zemí je v těchto případech podpora vlastní národní ekonomiky a exportéra či investora 29, nikoli společných podniků (JVs) anebo internacionalizace domácích podniků. 7. Zde je hranice mezi možnostmi a zaměřením ECA a rozvojovými finančními institucemi (DFI), které se naopak cíleně soustředí na podporu růstu místní ekonomiky prostřednictvím rozvoje podnikatelského sektoru (včetně JVs) a/nebo na zavádění vybraných standardů (finanční trhy a přístup k financím, energetické úspory v průmyslu, podpora obnovitelných zdrojů etc.). 8. Přímočaré metody vyjednávání podmínek exportními agenturami v rozvojových zemích však kritizují místní i západní neziskové organizace velmi ostře. Poukazují na to, že ECAs zneužívají své role prostředníka mezi místní vládou a investorem a že používají až vyděračské způsoby získávání pobídek pro investory, přinášejí vlastní znění smluv nevýhodné pro místní ekonomiku, diktují si výjimky z dodržování pravidel ochrany životního prostředí atp Pokud však ECAs plní svou úlohu poctivě, jsou významným pomocníkem při podpoře vlastního exportu do rizikových zemí a hodnota jejich praktických zkušeností s rozvojovými trhy i nadále poroste 31. VI.J. Mezinárodní měnový fond 1. MMF má soubor prostředků pro financování makroekonomického rozvoje nízkopříjmových zemí, který byl v r přehodnocen v souvislosti s pokračující celosvětovou ekonomickou krizí. Poznatky pro praxi spolupráce s nízkopříjmovými zeměmi byly zpracovány do implementačního plánu v letošním roce Většina typů finanční pomoci v programech fondu se orientuje na zlepšení podnikatelského a ekonomického prostředí tak, aby přilákalo zahraniční kapitál a současně aby v nastavených podmínkách růstu mohl vznikat a existovat místní soukromý kapitál. 3. Fond zároveň přehodnotil svou politiku dluhových limitů 33 pro nízkopříjmové země tak, aby bylo možné zvažovat více kritérií pro další varianty financování rozvoje ekonomiky 28 Principles and Guidelines to Promote Sustainable Lending Practices in the Provision of Official Export Credits to Low-Income Countries. OECD Arrangement on Officially Supported Export Credits, OECD January 2013 ( 30 Např. Export Credit Agencies in Zambia. Afrodad REVIEW OF FACILITIES FOR LOW-INCOME COUNTRIES PROPOSALS FOR IMPLEMENTATION. IMF

20 v příslušné zemi zejména v kombinaci se zvýhodněnými půjčkami, a to především z pohledu dluhové zranitelnosti Celosvětová ekonomická krize ukázala, že země spoléhající se jen na zahraniční investiční kapitál se staly znovu zranitelné a finanční toky přestaly částečně fungovat. MMF proto přistoupil k reformám svých programů a v současné době se používané prostředky podpory soustředí také na preventivní financování makroekonomických potřeb klientů MMF. 5. MMF pokračuje v úpravách pravidel poskytování pomoci pro snižování bídy a růst 35 v kombinaci se svěřeneckým fondem pro snižování bídy a růst a v prohlubování relevantní komunikace s klienty Závěry analýzy používání prostředků fondu vedly k současnému pružnějšímu přístupu v poskytování úvěrů na podporu makroekonomického a institucionálního rozvoje nízkopříjmových zemí a širšímu používání krátkodobých a záchranných úvěrů, včetně rozšíření smíšeného financování, tj. ke kombinaci půjček a grantů (blending). 7. Dokončená rekonstrukce všech nástrojů fondu 37 by měla zajistit zvýšení objemu zvýhodněných půjček nízkopříjmovými zemím postiženým krizí, za posílení dohledu fondu a jeho systému včasného varování a za zdokonalení jeho struktury řízení způsobem, který vezme v potaz větší roli zemí s rozvíjejícími se trhy ve světové ekonomice Graf č. 1. přitom odráží růst zahraničních investic v úrovni, kdy se rozvojová pomoc snižuje, což svědčí o fungování finanční páky, kterou by pomoc v kombinaci s půjčkami mohla pro další ekonomický rozvoj mít. Viz i závislost rozvojových zemí celkově. 39 Graf. 1 Závislost nízkopříjmových zemí na soukromých kapitálových tocích PRGF - Poverty Reduction and Growth Facility, PRGT - Poverty Reduction and Growth Trust A New Architecture of Facilities for Low-Income Countries, IMF Review of Facilities for Low-Income Countries. IMF, July 26, 2012