.-; l-t?- -P- !"t- LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍNA PANSTVÍ OPOČENSKÉM DO 18. STOLETÍ. byly lesy. Stejně jako jiná odvětví i lesní hospodářství prodělalo během

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download ".-; l-t?- -P- !"t- LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍNA PANSTVÍ OPOČENSKÉM DO 18. STOLETÍ. byly lesy. Stejně jako jiná odvětví i lesní hospodářství prodělalo během"

Transkript

1 Karel Horák LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍNA PANSTVÍ OPOČENSKÉM DO 18. STOLETÍ Důležitou složkou režijního hospodářství bývalého panství opočenského byly lesy. Stejně jako jiná odvětví i lesní hospodářství prodělalo během věků určitý vývoj, jehož sledování nám umožňují dochované archívní prameny. Hory Orlické i poříčí obou Orlic nad jejich soutokem kryl patrně až do 12. století jediný prales - pomezní hvozd. Krajina byla majetkem zeměpanským, jejím střediskem, sídlem župana, bylo Opočno, o němž je nejstarší písemná zpráva v kronice Kosmově k roku V dalších dobách pak byla krajina osazována - kolontsována.v] Při kolonísací orlického pásma byl pohraniční hvozd rozdělen napříč více méně pravidelnými souběžnými podíly, táhnoucími se z podhůří k hřebenům orlickým, jimiž panovník obdařtl podhorské šlechtické statky. Tyto táhlé pruhy území svědčí o starém původu a určitém plánu při osazovaní.tl Tento tvar a rozsah majetku - z j.odhůřf až na hřebeny hor - podmínil též vývoj lesního hospodářství, neboť na majetku byly vlastně dva druhy lesů, totiž horské lesy s převahou jehličnatých, jedlových a smrkových porostů, s příměsrbuku, které byly poměrně těžko přístupné a kde probíhala kolonísace ještě v stoletíš] 3. proti nim lesy v nižších polohách, v kraji s poměrně íntensívní zemědělskou výrobou a starým hustým zalidněním, kde převládaly podle půdních poměrů buďto listnaté porosty, -většinou obhospodařované jako pařeztny, nebo na písčitých lokalitách bory. Pařezíny, neboli výmladkové lesy s nízkou obmýtní dobou, u nichž se obnova děje na podkladě pařezové nebo kořenové výmladnostl, dobře vyhovovaly značné potřebě paliva i jiného dříví pro uspokojování potřeb zemědělského hospodaření vrchnosti. i četných poddanských vesnic, kdy se těžilo, aniž by bylo potřebí starat se o zmlazení. Značnou důležitost, zvláště v těchto nižších polohách, měla odedávna myslivost, která až do 18. století stála na předním místě před lesním hospodářstvím a s jejímiž hlavními rysy vývoje jsme se seznámili v minulém sborníku; v této stati si povšimneme vývoje vlastního lesního hospodaření. Nejstarší zprávy o lesích, podávající nám však většinou jen náhodně jejich 22 --!"t-.-; l-t?- -P-

2 názvy, případně údaje o položení lesů, jsou dochovany v záznamech 'O různých darováních a majetkových změnach.šj O vlastním lesním hospodaření se v této době nedovídáme ničeho. Můžeme jen usuzovat, že tehdy docházelo k mýcení a klučení lesů jednak z důvodů kolonísačních, aby byla získána půda pro nová obydlí a potřebná nová orná půda,5) jednak pro získání stavebního dříví a paliva. Že však již tehdy byl pozorován úbytek lesů, dokládá zápis 10 darování části lesa na hoře Křivině opočenské faře Sezemou z Dobrušky v roce 1367, v němž se praví, že lesy v Čechách mizí a jak se dá bezpochyby očekávat, nastane nedostatek dříví. 5 ) V této době jsou jmenováni lesníci - "silvani".7] Obsažnější zprávy o lesích jsou až -z 16. století. První soustavný přehled o lesích si můžeme učinit na základě opočenského urbáře z roku 1598,1l} v němž jsou zaznamenány názvy lesů s jejich výměrami v Iečích.š] Celkem 'bylo podle tohoto urbáře 298 lečí panských lesů. Kromě nich jsou zde zaznamenány i některé drobné lesíky,1u) lesy kostelní, případně i některé obecní. Podle odhadu z roku 1636 byly zde lesy a hory s rozličným dřívím, jedlovým, smrkovým, borovým, dubovým, k stavění a rozličným potřebám, též les bílý (listnatý) vzrostlý na smýcení, celkem 237 leču 1 ) Každá leč byla oceněna po 130 kopách, celkem lesy oceněny na kop míšeňských; pro srovnání - celé panství opočenské bylo tehdy odhadnuto sumou kop 33 grošů 5 1 /2 denáru, nebo na rýnské zlaté zl. 49 kro 1 1 /2 denáru. Avšak urbáře nám umožňují poznat kromě jmen a přehledu lesů i některé bližší okolnosti. Na panství bylo podle urbářů z roku ) a z roku 159B!3} hojně klučenín nebo kopanin, z nichž platili poddaní úroky14) a ježpoužívalí jednak k seti obilí, jednak k pasení dobytka, např. v urbáři z r. 159B je zaznamenéno u rychty ve vsi Dobrém, že lidé z Dobrého, Hlínněho a Deštného platili úrok z klučenín a mýt, které měli pronajaty k pastvám. Podobně jsou v témže urbáři zaznamenány v lese Ochoz paseky, na nichž 3e pásl dobytek, jedna o výměře 80 provazců, druhá 34 provazců. Hraniční popis z roku 164Tzaznamenává u Skalky paseku s dvěma kusy polí,na nichž se vysívalo así 3 korce. 15 ) V roce 1622 platili poddaní za setí na kopaninách v horách (v Plasnici a Deštném) 1 kopu 32 groše. 16 ) Podle oceňovací taxy z roku 1636 se platilo z pasek 1 kopa slepice, což převedeno na peníze (za 1 slepici po 6 gr.) činilo plat 7 kop 33' groše. V roce 1637 za paseky v horách lidem prodané - 13 provazců - byl příjem 25 kop grošůp) Podle těchto údajů Zjišťujeme, že zde bylo,dosti lesní půdy, hlavně asi okrajových částí lesů, která byla odlesněna a byla pronajímána nebo prodávána poddaným pro zemědělské využití. V lesích bylo dosti suchého dříví, které se zužitkovávalo; ~ahradníci z Olešnice byli povinni narubati souší k pečení chleba a k vaření piva a řurnící (lidé s povozy) měli toto dříví odvézt, stejně jako dříví k milířům a klády k pile. 1B ) Podobně měli vozit dříví k milířům nebo klády k pile lidé z Dobřan; toto dříví měli kácet poddaní z Dlouhého a Rovného. V době se- 23

3 psaní urbáře však byly tyto povinosti -, "do vůle jeho milosti" - přeměněny na plat, furníkům po la zahradníkům po 1/2 groši. Dříví k palivu pro zámek Frymburk měli dělat a na hromady řádně poskládat poddaní z Bystrého, Dlouhého, Bohdašína, Nové Vsi, Vanůvky, Slavoňova, Bydla, Sněžného, Janova a Tisu. Kdyby tuto práci nedělali, měli místo roboty zaplatit při sv. Havlu po 1 gr., z Janova platili po 4 groších. Ze shnilého a jinak nezužitkovatelného dříví směl pálit popel sklenář deštenský, Jiřík Keller, který koupil skelnou huť v roce ) Dobré dříví však bráti nesměl a hajní s polesným měli vždy vědět, kde bude brát takové dříví pro pálení popele. Za každého popeláře, který by pro něho pracoval, měl podle zápisu v' urbáři platit každoročně na dva termíny do důchodu 16 kop míšeňských.ě') Připomíná se však, že on ani jeho zaměstnanci nesmějí dělat v lese škodu pasením dobytka. Kromě popele, potřebného k výrobě potaše, poskytovaly lesy sklárně i potřebné dříví k vytápění pecí fl pomocných zařízení, bližší údaje o tom však neznáme. V této době si namůžeme udělat představu o výnosu lesa, resp. 'O těžbách, protože údaje jsou velmi kusé. 2! J Půlroční výnos lesů koncem 17. a začátkem 18. století se pohyboval kolem 1300 zl, přičemž hlavní položkou byl příjem z prodeje paliva, např. v 2. polovině roku 1706 z celkového příjmu 1368 zl. 10 kl'. 'byl příjem za palivo 1228 zl. 22 kl'. Kromě toho bylo v 1'.1706 vyrobeno pro vrchnostenskou potřebu 5473 sáhy dřívl22j Dříví se vyrábělo jednak robotou, jednak za plat, od sáhu se platilo 4 kl'. U prodávaného dříví velmi silně převažovalo měkké, dub se vyskytoval jen ojediněle. Že dubového dříví byl už zřejmý nedostatek, ukazuje to, že r byly koupeny na hřídele do Podchlumského mlýna 3 duby z Vojenic (z cizího panství).23) Avšak í-jíné dříví bylo kupováno odjinud, např. r bylokoupeno na "císařství", tedy' na panství pardubickém, 24 lípových kmenů. Na Pardubicku bylo kupováno dříví i v pozdější době a v 1. polovině 18. století zde bývaly někdy koupeny celé paseky.24) Část dříví se zpracovávala na pilách; v urbáři z r se připomíná pila vystavěná na Jeřábnici u vsi Mnichovy a jiná v Sedloňově, platil se z nich úrok po 5 groších; u Deštného je zmínka o pilaři Urbanu. Koncem 16. století stál mlýn s pilou i u vsi Kamenice a Spáleniště. Koncem 17. století byly na panství dvě pily, ve Frymburku,a Podžákovská. 25 j Dubové klády z dolních revírů musili vozit poddaní k těmto pilám do hor a odtud zase zpět řezivo, proto v r majitel rozhodl postavit novou pilu u Břekerského rybníka, která měla mít dle tehdejšího zvyku i mlýnské složení, poněvadž by se pílař, či lépe mlynář, pouhým řezáním klad neužívíl.š''] V roce 1706 bylo pořezáno na pilách 373 klad, z toho 50 borových, 10 tvrdých (patrně dubových) a zbytek měkkých. V roce 1730 se uvádějí pila Broumarská, Břekerská, Frymburská a Olešnická. Kromě pilařské kulatíny se kácely i slabší sortimenty v síle žerdí, latí a krokví, v r bylo vyrobeno 16 kop tohoto materiálu, v r pak 178 kop ;;...,1..:181 ~I'iii'i"ITI' lirll_.i

4 Dosti dříví bylo rovněž spotřebováno při výrobě šindele a pálení uhlí. Množství vyrobeného šindele značně kolísalo, např. v r se vyrobilo B60 kop, r jen 250 kop, r pak 1580 kop; tyto výkyvy zřejmě souvísely,s událostmi třicetileté války,27] V 1. polovině 18. století pak se výroba pohybovala od až do kop; v této době však byl též šindel nakupován, např. v r bylo koupeno 1626 kop (vlastní výroba 10BO kopj. r koupeno 2260 kop (vyrobeno 800 kop). Šindel kupovali i v dalších letech, hlavně z Doudleb. Podle pozdějších údajů z r se udělalo ze 2 sáhů štěpin 24 kop šindele. Vyráběl se obvykle' z jedlí, na zdejším panství hlavně v revíru Trčkov, ale i v jiných místech. Dřevěné uhlí se pálilo hlavně v horských lesích v okolí Deštného a Sedloňova, v menší míře i v Bolehoští, V roce 1622 bylo vypáleno 1175 košů uhlí, za něž se zaplatilo 7 kop 1 gr. 4 den. V témže roce bylo vyrobeno v hájenství Dobré 130 sáhů mílířověho dříví. V roce 1835 bylo zaplaceno uhlířům za vypálení 2073 košů uhlí 24 kop 40 gr. 5 den., kdežto v r bylo placeno jen za 270 košů. V lb. stotetí se měřilo dřevěné uhlí na korce (strychy}, v r bylo vyrobeno 1636 korců, v r pak 2406 korců. Podle údajů z r se pálilo uhlí v Sedloňově v milířích, do nichž bylo srovnáno 64 sáhů štěpin, z nichž se získalo 520 korců uhlí, od 1 korce se platilo den. Z 1 sáhu dříví se tedy napálilo asi 8 korců. Dělal y se však milíře i větší, z 88, 90 i 96 sáhů dříví. 28 ) Dřevěné uhlí se spotřebovalo hlavně v kovárnách a v zámecké kuchyni. V pozdějších letech (kolem 1750) bývalo páleno z 1 sáhu dříví 9. až 10 i více korců uhlí. Od r se začalo kupovat kamenné uhlí ze Slezska (v tomto roce bylo koupeno 32 korců kamenného uhlí pro kovářej, dřevěné,uhlí se však pálilo dále; snaha po úspoře dříví se projevovala v tom, že na uhlí bylo páleno nalmilé a jinak nepoužítelné dříví a patezí; v r bylo zdůrazněno, že uhlí je z pařezí a podřadného dříví, ležícího po lesích, ne ze štěpin. Lesy dodáváním paliva se významně podílely na zisku z průmyslových podniků, z nichž na prvém místě stál pivovar s pravidelným ročním příjmem kop gr. 29 ] V 1. polovině 18. století pak příjmy ještě vzrostly, takže se pohybovaly kolem QO zl., což byl více než desetinásobek výnosu lesního hospodářství (např. v r byl příjem z pivovaru zl., z lesa zl.).:w) Na tomto příjmu z pivovaru se značně podílel les, avšak jeho 'účast nemůžerne přesně postihnout, poněvadž spotřeba dříví nebyla proúčtována, Jen náhodně se dovídáme, že podíl lesa na výnosech pivovaru byl značný, např. v r bylo zaplaceno 63 kop 50 gr. za výrobu 1112 sáhů pivovarského dříví a v r bylo vyrobeno 1720 sáhů tohoto dříví. V polovině 17. století bylo započato na panství se zpracováním železa, jak se dovídáme ze zápisu z r. 1646, zapsaného v urbáři z r. 1598, že totiž toho roku byla zbudována pep a ulit první kus. 31 J Spotřeba dříví při výrobě železa bývala značná a dostatek dřeva byl základní podmínkou existence 25

5 železáren. Výroba železa zde však asi nedosáhla nikdy většího rozsahu. 32 ) Les se rovněž podílel na příjmech z cihelny a vápenice. Cihelna nad rybníkem Broumarem je zaznamenána již v r. 1542;33) podle urbáře z r se z ní mimo domácí potřebu prodalo cihel za 20 kop grošů. Přibližně stejný výnos byl i z vápenky. Kromě na potaš, pálil se popel i pro výrobu střelného prachu. V urbáři z r je zaznamenána prachárna u Semechníce nad Podchlumským mlýnem; pronajímala se za 30 gr. ročně. Popel na potaš i pro zápalný prach :se pálil v revíru Trčkov, např. v r se napálilo 125 korců popele, za 1 korec se platilo 24 krejc.; v r sedloňovský myslivec napálil v Kunštátě, jak se Trčkovský les někdy též nazýval, z nahnílého a špatného dříví 59 korců popele.š!) Ke konsumentům dříví nutno počítat i vrchnostenské dvory, jichž bylo podle taxy z r deset,35) dále dvě chmelnice - v oboře a při dvoře pulíckém, vinici v oboře a vinopalnu pod zámkem. Na provozu všech těchto podniků a zařízení, u některých více, u jiných méně, se podílely lesy.' Doprava dříví z míst těžby na místa spotřeby nepůsobtla v tzv. dolních revírech potíží. Dála se po ose a obstarávali ji poddaní z robotní povinnosti, jak je zaznamenáno v urbářích. Větším problémem byla doprava dříví z horských revírů. K tomu sloužila volná plavka polen a štěpin, případně i pařezí, po Zlatém potoce, výjimečně i po jiné vodě. Nejstarší zprávu o této plavce máme z r. 1597, v níž se uvádí, že plávka byla provozována již po mnoho let.36) Dříví, nakácené na podzim a v zimě se plavívalo na ~aře, kdy odtékaly jarní vody z tajícího sněhu.f] V nejstarších dobách se patrně dříví plavívalo z hor od Sedloňova kolem Skalky k Dobrušce a odtud bylo převáženo do Opočna, Později byla plávka upravena tak, že.se dříví plavilo ažk Opočnu.šš) Kromě této obvyklé každoroční plávky se mimořádně, např. po velkém polomu z r. 1786, používalo také plavky z frymburského revíru, která vedla přes území nachodského a novoměstského panství a končila li Šestajovic. Průběh plávky byl odvislý od množství napadaného sněhu a tím i množství jarní vody.39) Množství dopraveného dříví plavkou se v 18. století pohybovalo kolem sáhů. Přesto, že dráha plavky vyžadovala častých úprava čištění a rovněž zařízení pro její provádění bylo často poškozováno povodněmi a také ztráty při plavce byly někdy dosti značné, bylo její provozování pro velkostatek výhodné, neboť značně usnadňovala, zrychlovala a zlevňovala dopravu dříví z horských lesů do centra panství.š''] O lesy se staral myslivecký a lesní personál, totiž polesný, myslivci a hajní, kteří kromě jiných prací prodávali též dříví, za něž peníze odváděli do důchodu. Myslivci měli učedníky, většinou asi své syny.41) Hajní byli lidé poddaní, kteří svoji funkci vykonávali patrně vedle svého zaměstnání, jak dokládá z~ínka o Martinu Kyovi, ševci a hajném, v urbáři zr, Takový je povšechný obraz lesů a lesního hospodářstvína' Opočenskuv 16. a 17. století, načrtnutý na základě dochovaných a dostupných archivních 26 ~~~ ~~~"",... " --"':';...>.: ~ ~= ~ ~----~._--

6 pramenů, zasazený do rámce panství. Na les se pohlíželo jako na zásobárnu dříví, z níž se mohlo brát dle potřeby a nebylo nutné se starat o budoucnost. Ovšem lesy byly tehdy též nezbytným prostředím k životu a pěstování zvěře, neboť myslivost stála v popředí zájmu majitele panství před lesním hospodářstvím a 'bylo jí též věnováno mnohem více péče. Od poloviny 17. století přibývá nový druh pramenů, které nám podávají nové pohledy a umožňují získat nové poznatky o lesích. Jsou to hospodářské instrukce, dávající pokyny a směrnice úředníkům, příp. i ostatním zaměstnancům panství pro jejich činnost. 43 ) Dokladem přednostního postavení myslivosti před lesním hospodářstvím je instrukce pro úředníky na panství opočenském z 1'.1651, v níž jsou stanoveny též povinnosti lesního a mysliveckého personálu.w} Převažují příkazy a nařízení, týkající se myslivosti. Zájem o lesní hospodářství je omezen na příkazy ohledně ochrany lesa před krádežemi a zajištění výroby dříví pro vlastní potřebu i na prodej. Tyto příkazy se týkají polesného, kte~'ý měl dávat dobrý pozor na lesy, aby se v nich neděla žádná škoda. V příhodné době měl nechat nadělat potřebné stavební dříví a bez příkazu hejtmana žádné dříví neprodávat, dále nechat nařezat prkna, pálit uhlí, klády v zimě dopravit na příhodné cesty, v létě nechat vyrobit zásobu šindele, žerdí, latí, sloupků apod., o všem měl vést účty, podle svých měsíčních cedulí měl sestavit hlavní účet jako druzí ůřednící. Podřízen byl hejtmanovi, jehož příkazů měl poslouchat, Lesnímu myslivci bylo přikázáno, aby v lesích pllně střežil jak dříví tak i 'zvěř. Též lesní hajný, následující zde hned, za myslivcem, měl dbát, aby se v lesích neděla škoda ani na dříví ani na zvěři, nikomu neměl dovolit lovit a nesměl prodávat bez přítomnosti polesného žádné dříví. Pokročilejší se zdá nedatovaná instrukce, tzv. colloredo-černínská, kterou V. Černý datuje asi do r ) Nevíme sice, zda platila pro panství opočenské, avšak můžeme předpokládat, že tu známa byla. Přikazuje se v ní, že bez vědomí lesmistra hejtman ani jiný úředník nesmí nechat kácet nějaké dřevo, ale musí se nejprve poradit, zda a kde se to může stát bez škody na zvěři. Žádné dříví se také nesmělo prodávat bez vědomí lesmistra a hejtmana, ale tito měli být vždy při prodeji přítomni; oba měli též podepisovat všechny dřevní rejstříky, opatřit je pečetí a přiložit k účtům. Dříví, které seprodávalo od sv. Havla během zimy, musilo být do sv.. Jiří odvezeno z lesa, jinak je kupující ztratil. V zimním období se měla též obstarat dostatečná zásoba pilařské kulatiny. Pro plavení (tedy ~a palivo) se mělo kácet vždy nejstarší a pro stavby nevhodné dříví, naproti tomu mladé kmeny a vhodné dříví pro stavby, výrobu šindele a řeziva se mělo šetřit. Mělo se též dbát, aby dřevaři správně prosvětlovalí les a nerovnalí dříví s úskoky; dohlížitel měl každý pátek prohlédnout srovnané dříví a postříkat je červenou barvou. Kdyby zjistil nějaký podvod, měl to oznámit a pachatel měl být řádně potrestán. 27

7 Určitý pokrok možno pozorovat v instrukcích z 1. poloviny 18. století, které byly vydávány majitelem opočenského panství speciálně pro jednotlivé vedoucí lesní úředníky, obvykle při jejich nástupu, a které začínají vnášet určitý řád do lesního hospodářství. Postupně pak dochází k vymanění lesnictví a lesního personálu ze zavíslostí na hospodářských úřednících a během doby se začíná zdůrazňovat i vlastní úkol lesů - produkce dříví. K těmto skutečnostem přispěly v prve řadě obavy z hrozícího. nedostatku dříví, proto se objeví i příkazy, sledující zajištění nového zmlazení. První z těchto instrukcí byla vydána v r pro lesmistra, jehož funkce byla tehdy patrně nově ustanovena.šš] Ovodem, stejně jako i ve všech dalších instrukcích, se zdůrazňuje, že má vést řádný život, odpovídající jeho stavu. Měl se řádně starat o lesy a myslivost. Byli mu podřízeni myslivci, lesní hajní, bažantníci. Zejména lesním hajným nerněl ukládat žádné jiné práce. Podobně myslivečtí hajní měli být používáni pro potřeby myslivosti, byli <osvobozeni od robotních povinností. Převážně byli podřízeni pravomoci Iesmístra, avšak pro určité úkoly je mohl použít i hejtman. Lesmistr měl být s hejtmanem v kontaktu a hospodářství i myslivost měli zařídit tak, aby obojí mohlo vedle sebe obstát a při tom byl podporován prospěch vrchnosti. Kdyby mezi nimi došlo ke sporu, měl rozhodnout majitel. Lesmistr měl trestat zjištěné přestupky pokutami, příp. ohlásit hejtmanovi; byla-li způsobena značná škoda, měl být o věci uvědomen majitel. Znovu se zdůrazňují povinnosti lesmistra nejen k lesu, ale hlavně k myslivosti; veškerý personál musel denně chodit do lesa hájit zvěř a zabraňovat pytláctví. Lesmistr měl mít autoritu u podřízených, kde napomohla slova a napomenutí, měl je přiměřeně tělesně potrestat nebo dát do vězení, nikoho však z podřízených nesměl propustit, o tom rozhodoval majitel. Kolem svatodušních svátků měl každoročně s podřízeným personálem provést kontrolu hranic za přítomnosti poddaných a mládeže z okolních vesnic. V roce 1705 byla vydána instrukce také pro polesného.s/] který v dřívější době byl zřejmě vedoucím úředníkem lesního hospodářství a myslivosti, ale po zavedení funkce lesmistra klesl na podřízeného úředníka, jemuž byla svěřena hlavně hospodářsko-prndejní stránka v lesním hospodářství. Měl dát zavčas vyrobit potřebné dříví na místech, určených lesmistrem a vést tento materiál v evidenci. Dříví mohl prodávat v každém revíru jen na příkaz.hejtmana a lesmistra a za přítomnosti tamních hajných fl myslivce. Měl dohled také na mílíření, O vyrobeném materiálu všeho druhu vedl měsíční výkazy č::l půlroční účty. S poddanými nesměl,on ani jeho manželka obchodovat, nesměl využívat jejich robotní práce, ani přijímat od nich dary. V hospodářských záležitostech měl stát ku pomoci hejtmanovi, jínak byl podřízen lesmistrovi. Akcídencí mohl vybírat jen v té výši, která mu byla vrchností povolena. V přísežné formuli sliboval, že za případné škody ručí movitým i nemovitým majetkem. 2B

8 Titul lesmistra byl však brzy změněn na dvorního myslivce, jak se dovídáme z prozatímního úředního řádu z r S ) Majitel se v něm odvolává na dříve vydané instrukce a žádá jejich bezpodmínečné dodržování. Dvorní myslivec se měl i s myslivci a hajnými každou sobotu ůčastňovat úředních dnů, aby 'byl ve styku s hospodářskými úředníky. Dosavadní plýtvání dřevem se nemělo dále trpět. Podobně v instrukci pro nového polesného Rudolfa Biegnera z r nařízujs majitel, že neodůvodněné ztráty a schodky dříví bude muset polesný hradit ze svého. 49 ) Polesný měl vést přesné účtování dříví a řeziva, s každým hajným měl mít o tom dřevní rejstřík. Měl také za úkol kontrolovat hospody, zda jsou dostatečně zásobeny pivem. V instrukci pro nového polesného Jana Petra Czyhulia z r. 1724,e praví, že jeho úřad záleží v sledování hospodářství, zvláště v přesném účtování dřeva, pro což jsou zde podrobné předpísy.š''] Za dva roky byl vystřídán novým polesným Františkem Pohlem, pro něhož platila předchozí ínstrukce z r. 1724, k níž byl připojen dodatek, že se má starat především o dříví v lese, ale při svých objížďkách měl občas dohlídnout i k myslívostí a nebude-li mít práci v lese nebo při myslivosti, konat 1 hospodářské objížďky. V následujícím roce došlo k novým změnám. Bývalý dvorní myslivec Ji~ldřích Philippi byl pro stáří a zesláblost jmenován lesmistrem a novým dvorním myslivcem byl ustanoven Mikuláš Jakub z Innfeldu, který byl ll. Itstopadu 1727 představen personálu a téhož dne mu byla dána ínstrukce. 51 ) Byl podřízen dřívějšímu dvornímu myslivci, nyní lesnii.s t~l~, jehož návrhů a dobrozdání měl dbát a bez jeho souhlasu nerněl podnikat nic důležitějšího. ~od, dohledem nového dvorního myslivce měly být všechny vrchnostenské, kostelní i selské lesy, bažantnice a porostliny. Kromě dalších příkazů a nařízení ohledně lesů a.myslivosti se také stanoví Jeho pravomoc; menší poškození lesů měl trestat sám, při větších škodách, způsobených např. pastvou dobytka apod., se měl poradit s regentem. Měl také trestat lenivé podřízené; kdyby však provinění bylo těžšího rázu, měl.?o poradě s lesmistrem celou věc přednést vrchnosti k rozhodnutí. Kdyby našel některého z podřízených v nevhodný čas v hospodě, měl ho poprve vyhnat ven a kdyby jeho nedbalost trvala, měl jej ohlásit vrchnosti. Hajní neměli být vybíráni z velkých hospodářství, nýbrž -jen mezi chalupníky, známými svou věrností, horlivostí a pílí. Hajným mohl dvorní myslivec darovat nějaké dříví, úměrně k jejich námahám, aby tím byli nabádáni k neustálé věrnosti. Lesmistru 'bylo instrukcí z r nařízeno, aby prohlížel a projížděl horské lesy každý měsíc, dolní revíry každých 14 dní a bažantnice každých 8 dní; myslivci a hajní měli lesy a porostliny pilně obhlížet denně a kdyby bylo třeba, měli zůstávat v lese i v nocí, Ve stejných časových obdobích měl lesmistr k sobě volat myslivce a vyžadovat od nich zprávy; v té době měli lesy střežithajní..52) 29 I

9 Po smrti polesného byl v r ustanoven prozatímně lesní písař. 53 ) Vedl v evidenci požadavky na dříví pro panskou potřebu i od poddaných a také evidenci prodaného a vydaného materiálu. Měl dohlížet na robotníky, v horách na dělníky za mzdu, i na výrobu šindele a bednářského dříví. Měl také sepsat nároky lesního personálu na deputátní dříví, to se jim však mělo vyznačit v jiném, ne v jejich lese; žádný z tohoto deputátu nesměl nic prodat. Písař byl podřízen dvornímu myslivci, když však byly lesy zavřeny a on měl málo práce, měl být dle uvážení regenta použit při hospodářství. Nový lesmistr. Jakub Kobel se měl podle instrukce z r ) vždy domluvit s hejtmanem, aby nepovstala škoda ani pro hospodářství, ani pro myslivost. Měl vždy pamatovat, že hospodářský úřad vydržuje majitele i myslivost. Lesy na panství mají být zachovány, nemá se vyžadovat a kácet více dřeva, než vyžaduje nejkrajnější potřeba. Zvěř se má udržovat v dobrém stavu, ale aby to neškodilo hospódářství ani vlastnímu, ani poddaných. Cizí myslivecké mládence, kteří působí jen nepořádky, neměl Iesmístr přechovávat, ani jeho podřízení je neměli nechávat pobývat u sebe nebo potulovat se po panství. Při příjezdu cizí vrchnosti nesmí nikdo z personálu říkat o spropitné a musí se vyvarovatnepřístojné žebroty.. V roce 1743 byla vydána společná instrukce pro lesmistra a polesného, podle níž jsou oba povinni péčí jak o les, tak o myslívost.šš] Mají vše konat společně a jednomyslně, oba ručí za chyby a škody, které by vznikly od podřízeného personálu. Za všechny v lesích a bažantnicích nastalé škody, ať způsobené pastvou dobytka, travařením, krádežemi nebo jinými nepřístojnostmia o nichž jsou myslivci povinni lesmistrovi a polesnému vždy hned podat zprávu, budou oba, dle okolnosti a velikosti opovážlivosti, potrestáni na penězích nebo tělesně. Poněvadž mnoho mysliveckých adjunktů je spíše na škodu než k prospěchu, měli být napříště ponecháni jen synové u svých otců a od majitele schválení adjunkti, ostatní pak měli být propuštěni a žádný z nich nesměl být potkán s puškou na území panství. Myslivci nemělí u sebe dlouho přechovávat cizí a potulné myslivce, ale po prokázaném pohostinství je měli poslat dál. Lesmistr měl dát polesnému k opsání všechny před tím vydané myslivecké a lesní instrukce a oba měli zachovávat vše, co se z nich neprotiví tomuto novému zařízení a měli plnit to, co je k prospěchu majitele. To jsou ve stručnosti hlavní příkazy instrukcí, týkající se lesního personálu. Kromě toho obsahují Instrukce podrobné pokyny ohledně myslívostíw] a lesního hospodářství. Z těchto zde uveďme aspoň nejdůležitější. Jak již bylo výše uvedeno, vedoucí lesní úředníci, lesmistr, příp. dvorní myslivec a polesný,57) byli odpovědní za lesy panské, i kostelní a selské, včetně porostlin a zarostlých luk. Poddaní nesměli bez jejich vědomí a písemného povolení ve svých lesích nic kácet; rovněž nesměli ze svých vlastních lesů prodávat žádné dříví, ale měli je šetřit pro svou vlastní potře- 30

10 bu58) Jak v dolních, tak i v horských polohách se mělo pečovat o to, aby žádné lesy nebyly zmenšovány a klučeny, nýbrž aby byly zachovány ve stávajících hranicích, aby nedocházelo i zde k tomu, co se děje v celém králov:ství (totiž v Čechách), že lesy stále více zaníkají. Žádný úředník nesměl bez výslovného souhlasu majitele panství změnit les na pole, nebo porostlínu na louku.š''] Poněvadž lesy v horách i v rovině,byly velmi vytěžené a palivo a ještě více užitkové dříví se stávalo vzácnějštm a dražším, nsmělo se vyžadovat a kácet dřeva více, než vyžadovala nejkrajnější potřeba. Poněvadž nebylo nadále možné zásobovat všechny poddané palivem, obnovovala instrukce z r dřívější zákaz, vynucený citelným úbytkem lesa a nedostatkem dříví, že se nesmí prodávat z panských lesů v rovině sáhové palivo sedlákům, majícím povozy, kteří si mohli dovézt palivo z častolovských nebo pardubických lesů; ostatním poddaným se pak mohlo podle stavu.lesa a jejich potřeby přenechat něco dříví, nejvíce však 3 sáhy. Omezit se měla i vlastní spotřeba. V instrukci z r vytýkal majitel,že jako všechno na panství bylo v největším nepořňdku, nebylo to lepší ani s dřívím k topení, neboť v minulém roce bylo napsáno do vydání půl páta tisíce sáhů dříví pro potřebu vrchnosti a režijního hospodářství, ačkoli je nemožné tolik dříví spotřebovat. Kdyby i nadále trvaly tyto neodůvodněně ztráty, musel by je polesný podle příkazu Instrukce z r hradit ze svěho.š"). Žádné djví se nesmělo.kácet dříve, dokud materiál k těžbě nevyznačil sám lesmistr (resp. dvorní myslivec). Požadavky na kmenové dříví pro panské hospodářství neměl dávat jako dosud ústně tesař nebo šafáři či pilaři, nýbrž se tak mělo dít na písemný příkaz majitele a podle návrhu tl požadavků hospodářského ůřednfka, s rozlišením jednotlivých sortimentů. Po stránce vyznačování kmenů k těžbě byl lesmistr na hejtmanovi nezávislý, ať se jednalo.0 těžbu v panských nebo poddanských lesích, a naopak měl sledovat, zda se podle hejtmanových požadavků nesleduje pohodlná práce a odvoz nebo zda hejtman nepožaduje příliš mnoho. Dříví měl lesmistr vykázat tak, aby vrchnostenské lesy nebo poddanské porost1iny nebyly "Zpustošeny, tedy podle možností a potřeb lesa, "kde to' zvěř a les snese", a nemělo se přihlížet k pohodlí poddaných. Vyznačování se mělo dít v době od Václava do Martina a to cejchovačkou, jednou pro dříví k prodeji a jinou pro panskou potřebu, bez označení se nesmělo nic kácet, s výjimkou sucharů a proutí. Označit se měly i pařezy, značka mela být vždy kvůli kontrole zřetelná. Těžbu a odvoz měl zařídit hejtman ve spolupráeí s lesmistrem. Kácelo se robotou a to v době od 1. listopadu do konce února, odvoz měl být proveden nejpozději do konce května, pak se až do 1. listopadu nemělo v lese pracovat, aby zvěř měla klid. Jediná výjimka se přípouštěla, když pro špatné cesty se namohlo dříví z lesa vyvézt; odvoz však musel,být koncem května zastaven, zbytek dřeva ponechan v lese do sv. Václava, načež v říjnu se mohlo v odvozu pokračovat. Vedoucí lesní 31

11 úředník nesměl nechat nikoho jezdit do lesa nebo dokonce tam kácet mimo vymezený čas, ať by to bylo pro potřebu vrchnosti nebo.. kohokoliv jiného, a to pod trestem ztráty čtvrtletního platu a upadnutí v nemilost. Později byl termín odvozu zkrácen do konce dubna, v jiných měsících ale, když je vzrůst dřeva, se do lesa jezdit nesmělo. Poddaní pak neměli byt zatěžováni odvozem když jsou špatné cesty. Aby byla zásoba v čas potřeby, měl se zřídit sklad dříví u Opočna a Dobrušky. Kromě toho měla být vždy dostatečná zásoba (asi 400 kmenů) různého otesaného stavebního dříví, uschovaného na různých místech. Tím se měla odstranit dřívější praxe, že totiž v případě potřeby se jelo honem do lesa pro každý kmen a pro stavby se používalo čerstvého dříví. 51) V roce 1718 byl vydán dřevařský řád, v němž se uvádějí jednotlivé sortimenty vyráběného materiálu a u každého jsou připojeny různé pokyny o výrobě, účtování atd. Vedoucí myšlenkou celého tohoto dřevařskéhořádu byla snaha po úspoře dříví a tím i lesů. JSou zde pokyny i pro manipulaci před zahájením plávky štěpin a po jejím ukončení; pro její vlastní provádění však měla být vydána zvláštní ínstrukce.šš] Vedle všeobecných pokynů o šetření dřívím bylo přikazováno zvlášť šetřit některé dřeviny, především duby, ať již velké nebo mladší nadějné, které měl lesmistr vést v patrnosti, aby byly zachovány. Též borové dříví bylo více ceněno než ostatní měkké, totiž smrkové a jedlové. V prvé polovině 18. století se veškerá péče o budoucí les omezovala většinou jen na ochranu mlází, vzniklého přirozenou obnovou. V instrukcích jsou četné zákazy ohledně pastvy dobytka, např. polesnému bylo r přikazováno, že nesmí dovolit pást v lesích dobytek, zvláště v mlazinách, ani vrchnostenský, ani poddanský. Při prvém přistižení měl vybírat pokutu 15 krejc. z každého kusu, při dalším 30 kr., třetina z těchto pokut náležela tomu, kdo dobytek přistihl, dvě třetiny úřadu. Podle. Instrukce z r při zajmutí dobytka v mlází, ať panského nebo selského, měli být hajní z revíru pohnáni k odpovědnosti a jestliže by se řádně neospravedlnili, měli být pro výstrahu potrestáni oslem. Zvlášť přísně so měla trestat pastva v oboře; ovšem zde to bylo spíše s ohledem na zvěř než ve prospěch lesa; instrukce pro lestmistra a polesného z r. 171:3 přikazuje, že nikdo nesmí pást v oboře hovězí dobytek pod trestem jeho ztráty a všechny v oboře přistižené kozy, prasata a husy. měly být bez milosti zastřeleny.53) Konkrétní příkazy pro zajištění příštího zmlazení jsou v instrukci z r. 1704, kde se požaduje, aby se v lesích nekácelo jak se komu zlíbí, což se do té doby dálo. Lesmistr měl dbát, aby se těžba řádně prováděla a nepoškozovalo se zmlazení. Dříví měl vykazovat tak, aby se těžba vracela na totéž místo nejdříve po 20, výjimečně 17 letech, aby dříví alespoň trochu slušně dorůstalo. Dříví se mělo prodávat na provazce a na každém provazci měly se ponechat alespoň čtyři vhodné stromy, bylo-li takových 32

12 stromů, zejmena dubů, na provazci více, mohlo se ponechat i více výstavků. Paseky se měly řádně vyčistit a mělo se bránit tomu, co se dříve dálo, že se totiž smýtilo silné dříví a slabý materiál se nechal v lese a škodil tak zmlazení. O kvalifikaci lesního personálu nás zpravuje výkaaz r. 1754,64) v němž se uvádí, že lesmistr Mikuláš z Innfeldu jako "myslivec ve dřevě. zkušený" je dobře znalý jak mýcení, tak i pěstování lesů; totéž platilo i o polesném Jiřím Arnoštovi; oba sloužili na panství již přes 20 rokfi.65) Ostatní myslivci, totiž v Bolehošti, Ledcích, Krňovicích, Jeníkovicích, Halíně, Frymburku, Sedloňově, Olešnici a v Oboře byli rovněž "ve dřevě zkušení" a věděli, co je potřebné znát při kácení dřeva, Bažantníci a polní myslivci (Mochovský, Vojetínský, Mezříčský, Semeclmický, Opočenský a Doubravický) 'byli v tomto ohledu již méně znalí, poněvadž ve svých obvodech nemělí lesy, ale jen křoviska. Podle toho bychom mohli usuzovat, že zde již v polovině 18. století bylo známo umělé zalesňovéní. Konkrétní údaje však máme až z poslední čtvrtiny 18. století. V roce 1783 bylo zaplaceno nádeníkům asi 26 zl. za vyklizení pasek, prováděné z nařízení hospodářského rady v revírech Olešnice a {Sedloňov. 5 6 ) Nevíme, zda toto opatření bylo prováděno pro obnovu přirozenou nebo umělou, neboť z téhož roku máme doklady o 'obojím. V hospodářské zprávě za měsíc březen 1783 je uvedeno, že pro nedostatek pracovních sil nemohly být vyklučeny pařezy, což by bylo velmi potřebné pro nový nálet. Z téže zprávy se však- také dovídáme, že bylo sbíráno a luštěno semeno pro horské revíry. To je nejstarší zpráva o sběru semen a umělé obnově na Opočensku, kterou se zatím podařilo nalézt.š"] K rozsáhlejšímu, umělému zalesňování vedl pak také velký polom z r.1786, kdy Ibylo potřebí zalesnit' rozsáhlé polomové holiny.6j) Nepochybně v důsledku tohoto polomu, ale i špatného hospodaření, byly koncem 18. staletí horské lesy v žalostném stavu, proto 11. dubna 1793 inspektor Semeleder ustanovil frymburského revímíka polesným pro tyto lesy a vydal pro něj zvláštní Instrukcí.š''] Stanoví se v ní, že mimo svůj vlastní revír má dohlížet také na revír Olešnici a Sedloňov; dále na nově oddělený revír kounovský a les Ochoz. Tyto lesy měl nejméně jednou za měsíc vlsítovat a zajištěné závady písemně hlásit. Sám však neměl dělat žádná svémocná opatření, jen kdyby hrozilo nebezpečí z prodlení. Svoji činnost měl zaměřit na obnovu zubožených lesů a ochranu osetých pasek proti jakvmkoltv škodám. Měl dbát také na to, aby všechno kácené dříví bylo co nejvýhodněji a beze zbytku zužitkováno; byl odpovědný za každou ztrátu dříví i za špatnou jakost vyrobeného šindele. Za přispění příslušných revírníků měl opatřovat potřebné lesní semeno z předhoří, neboť podle zkušeností se pro hory nehodí. semeno z nížin. Byly zde tedy již určité zkušenosti s umělou obnovou a speciálně se síjí lesních semen. V letech dochází k vypracování prvého zařízení opočenských lesů. Tím nastava nové období v lesním hospodářství. Příkazy instrukcí jsou 33

13 pak nahrazovány konkretními předpisy a směrnicemi v hospodářských lesních plánech a pro poučení personálu je vydávána odborná Itteratura.?" j Přehled p o u ž i t ý c h instrukcí a) [así 1654), colloredo-černínská. Sar Litoměřice, pobočka Žitenice, fond Lobkovicové roudničtí, rodinný archiv, sígn, H 18/4, složka 8. (13 fólií). Nadpís na titulním listě: "Extract Unterschiedlichen Ambts - undt Wirthschafts Ordnungen, wie undt was gestaldtlich die Beambten Ein [eder seinem Ambt undt Beruf gemšss, verhaldten sollen". (Jinou rukou připsáno "als Erstlichen: 1 0 Extract aus der Colloredischen undt Czerniníschen Wirthschafts Instruction".) Prvý list vlastního textu je vytržen. Na fal. 2. začíná článek 12; instrukce končí článkem 165 na fol 12. Články jsou číslovány a členěny do věcných oddílu, opatřených nadpisy. Ihned za posledním článkem následůje nadpis "Compendium der Colloredíschen undt Czerninischen Wirthschafts lnstruction" a za tímto články 1-43, dělené rovněž.nadpísy, stejnými jako v předchozí části, do oddílu. Instrukce věcně odpovídá předchozí, avšak je mnohem stručnější; není celá, za posledním napsaným článkem (43) následovaly nepochybně ostatní na další složce fólií. Tuto instrukci zaznamenává Dr. Václav Černý, Hospodářské instrukce, Praha 1930, str. 281, s poznámkou, že je to zlomek instrukce černínské (colloredo černínské) z r. 1654; patří tedy do souboru instrukcí, rozšířených II nás hojně v 17. století, z nichž některé části otiskl Josef Kalousek, Řády selské a instrukce hospodářské , Archiv český XXIII, Praha 1906, na str (z instrukce bohumilické - malovecké) a na str (instrukce hejtmanská na hraběcích panstvích černínských). Nadpisy jednotlivých oddílů, do nichž je colloredo černínská instrukce rozdělena, se shodují s nadpisy oddílu černínské instrukce, jak je uvádí Kalousek (1. c. str. 542). Rovněž věcný postup článků je většinou shodný, avšak colloredo černínská instrukce je stručnější, některé články spojuje, obměňuje slovní i větné obraty, o stejném předmětu se vyjadřuje jinak než instrukce bohumilická a černínská (pokud jsem měl možnost srovnat citovaný rukopis colloredo černínské instrukce s otištěnými částmi instrukce bohumilické a černínské u Kalouska}, které jsou 'si vzájemně podobnější, kdežto colloredo černínská má větší odchylky co do slovního zpracování. Pokud jsou mezi instrukcí bohumilickou a' černínskou věcné rozdíly (vytýká je Kalousek, str ), souhlasí instrukce colloredo černínská spíše s černínskou (např. v článku o přízi). V rukopise colloredo černínské instrukce jsou různé vsuvky, doplňky, škrty a změny, vzniklé zřejmě snahou o lepší vyjádření při přepisování a obměňování původního textu. Srovnání oddílů a článků v instrukci černínské (dle otisku u KalouskaI

14 a colloredo černínské [I-II) v rukopise uloženém v Lobkovickém rodinném archivu: název oddílu (volně přeloženo) článek v instrukci černín, collor. I collor. II o hejtmanu o úřadě, policii a soudnictví o kanceláři o soudě purkrechtním o kostelích 18. školách o městech, městečkách a vsích o hospodářství, především o dvorech o ovčínech o rybnících, vodních tocích a rybářství o myslivostí a lesích o pivovaru, krčmách, šenku vína a kořalky o účtech 1~ 15? ? ? ~ (43J další chybí ? ? ? ? Jak 'Patrno z předchozího, byla to instrukce všeobecná, která nebyla vydána pro určité panství a neví se, zda byla skutečně používána na panství opočenském. Ozývají-li se z ní některé ohlasy v pozdějších instrukcích opočenských, musíme mít na paměti, že jsou to příkazy běžné ve většině instrukcí tehdejší doby. Následující. a všechny dále uvedené instrukce jsou pak již určeny výslovně pro úředníky na Opočně. (Všechny uloženy ve Stát. archivu Zámrsk, fond Vs Opočno.) b} 1651, instrukce pro '~šechny úředníky a zaměstnance panství opočenského (sign. 14/19/26 b, c ), Nadpís: "Kurtze Beschreibung des Berufs der Oficier, Diener und Handtwerckhs Leuth auf der Herrschaft Oppotschen". Dochována je ve 2 exemplářích. Prvý (3 popsaná fóua + vložka) datován v Opočně24. dubna 1651, obsahuje povinnosti jednotlivých úředníků a zaměstnanců, vždy každému je věnován jeden odstavec, opatřený označením služebního titulu. Tyto odstavce byly dodatečně očíslovány, takže čísla jsou přeházena. Vložen je list obsahující dodatek (psaný jinou rukou - snad hejtmana Rašína), totiž povínností chmelaře, cihláře, myslivce - či spíše psáře, ovčáckého mistra a hořmístrově. Jinak v tomto exempláři nejsou žádné přípísy, vsuvky a opravy. Druhý exemplář (6 popsaných fólií), datovaný v Opočně 1. května 1651 (původní datum 24. dubna je škrtnuto i se závěrečným článkem), přepisuje z 1. exempláře povinnosti jednotlivých osob; články jsou zde číslovány již v číselném pořádku a opatřeny označením jednotlivých osob, jichž se týkají. Text je psán po jedné polovině papíru, na druhé 35

15 polovině jsou obsáhlé doplňky, psané, dle mínění archiváře Dr. E. Bouzy, rukou hejtmana Rašína. Žádný z těchto dvou exemplářů není podepsán. Instrukce obsahuje 41 článků pro jednotlivé zaměstnance (úředníky, řemeslníky i nižší služebníky), ale jsou zde uváděni i funkcionáři měst a obcí (primátor, purkmistr, rychtář a obecní starší, kostelníci, vesnický rychtář, přísežní). Lesního personálu se týkají články 6. polesného, 26. polního myslivce, 27. lesního myslivce, 28. lesního hajného, 32. bažantníka, 33. oborníka, 37. psáře (nazývaného zde [agr]. cl Prozatímní řád úřadování (sign. 14/19/32; 73 popsaných stran). Nadpís: "Interims Ambts Ordnung Bey meiner Herrschaft Oppotschen nach welcher steh meíne Beambte Inssgesambt und Ein [eder insonders Zu richten und Zu verhalten Haben wůrd". Instrukce je datována v Opačně 1. října 1707, podepsán Jeroným hr. Colloredo. V úvodní části poznamenává majitel, že dosavadní úřadování na panství bylo nedbalé a že našel mnoho špatného ve správě svého majetku, proto jeho zájem vyžaduje dát úředníkům prozatímní řád. Celá inmukce obsahuje 94 číslovaných článků, které věcně logicky navazují, nejsou však děleny do nějakých oddílů. Lesů a myslivosti se týkají články Následující instrukce byly vydány pro jednotlivé lesní úředníky, případně konkrétní osoby. d) Instrukce pro lesmistra. (Sign. 32/1/2a; 16 fólií). Nadpís: '"Instruction des Forstmeisters auf meíner Herrschařt Oppotschen". Datováno v Opočně 15. ledna 1704; podepsán Jeroným hr. Colloredo, přetištěna pečeť. Instrukce obsahuje 26 bodů. e) Instrukce pro polesného. (Sign. 32/1/2b, c; 5 fólií). Nadpís na titulním listě: "Instruction Iůr den Waldt Bereiter der Herr., schaft Oppotschen Anno 1705". Instrukce není datována (kromě letopočtu na titulním listě), ani opatřena podpisem vydavatele, je zde pouze přitištěna pečeť (hr. Colloreda]. Obsahuje 17 bodů, připojena je formule reversu, jímž se polesný zavazuje dodržovat ustanovení instrukce. Instrukce dochována též v opise, v němž však název Waldtbereiter je nahrazen Gehčgberetter (nadpis: "Instruction vor meinen Gehčigs-bereiter in Oppotschen"; 2 fólia). Jako vydavatel uveden Jeroným hr. Colloredo. Pod formulí reversu, který je datován v Opačně 16. června 1705, je jméno Christian Spalek s označením místa pečeti (LS). fl Instrukce pro polesného. (Sign. 32/1/2 d; 12 stran}, Nadpís: "Instruction vor rneínem der Herrschařt Oppotschno Neu Resolvírten Waldtbereiter Rudolph Bíegner, als meinem Letbaígenen Unterthan, Wie.er sích.bei seinem Anuertrauten Ambt zu verhalten, als auch.was Ihme aus meínem Oppotschner Rendtambt an Besoldung, Deputatundt.Accídentzten in Gnaden zu passiren Resolviret habe", Instrukce je datována v Brně 30. ledna 1716, podepsán Jeroným hr. Col- 36

16 loredo. Obsahuje 16 bodů, v posledním je též stanoven plat, deputát II akcidence polesného, g) Dřevařský řád. (Sign. 32/1/3.) Nadpís: "A Holtz ordnung Der Hoch Reichs GrHf!. Excell. colíoredischen Herrschaft Oppotschen", Na titulním listu je též latinský nápis: "ObLatVs Certe LIgnorVM SerVIet ordo SILVbet? avt OSOl' tv MeLIora DoCe." Chronogram dává v každém řádku letopočet Na konci je však uvedeno datum 1. února 1718 a podpis Jeronýma Colloredo. Konečně je tu poznámka, že tento dřevařský řád přepsal v roce 1724 Jan Fridrich Behr balck. V rukopise je poměrně dosti oprav, provedených přišitými malými lístky. Řád má 57 bodů. h) Instrukce pro polesného. (Sign. 32/1/2e, f.; 13 stran). Nadpis:,rInstruction vor den Waldtbereithern der Herrschaft Oppotschna Johann Petr Czyhulíus". Instrukce má 17 bodů; datována je v Opočně 9. května 1724, podepsán J. N. hr. Knllowrat; Za podpisem následuje přípís, z něhož se dovídáme, že instrukcí se měl řídit i v roce 1726 nově ustanovený polesný František Pohl. Nový majitel Opočna, Rudolf hr. Colloredo (nastoupil r po smrti svého otce Jeronýma), jehož podpis nalézáme pod přípisem s datem 1. prosince 1726, poznamenává, že když instrukci shledal dobrou jeho švagr Norbert hr. Kollowrat a ji schválil, i on ji schvaluje a nově ustanovenému polesnému Františku Pohlovi nařízuje její přesné zachovávání. Opis této instrukce je uložen tamtéž; je v něm však 'vynecháno jméno polesného Gzyhulia (v nadpise) i Františka Pohla; jméno Kollowratovo i Colloredovo uvedeno je. i) Instrukce pro dvorního myslivce. (Sign. 32/1/2h; 17 stran). Nadpis: "In.struction řtír den Neuen Hoř-Iagern Meiner Herrschařt Oppotschna, Nícolao [acobo von Innfeld, sub dato ibiden den 11. Novembris Anno 1727, als den Tag da Er qua talís von mil' Selbsten der Sammentl. JHger Parthey vorgestellet worden." Opis instrukce o 32 bodech; podepsán Rudolf hr. Colloredo. Na konci je připojen přehled platu a deputátu nového ůředníka.vza nímž následuje konsignace stavu bažantů k 31. prosinci 1726 dle výkazů jednotlivých bažantnfků, jl Instrukce pro lesmistra Ferdinanda Ignáce Schauera. (Sign. 32/1/2i; 9 fólií). Nadpís: "Abschrift der Instructíon und Ordnung fůr dem auf meiner Herrschaft Oppotschna Neu auřgenohmenen Forshtmeister Ferdinand Ignatí Schauer von Augenburg". Opis instrukce obsahující 24 body; datováno v Opočně 1. listopadu 1730, podepsána Rudolfem hr.colloredo. k) Instrukce pro lesního písaře Antonína Hertziga. (Sign. 32/1/2k, 32/1/4a, b, cl. 37

17 Koncept instrukce s nadpisem.,etwelche Hauptpuncti zur cornpendíosen lnstructíon des ad interim aufgenohmenen Wald Schreíbers Antoni Hertzig" (sign. 32/1/2k - 4 fóua), obsahuje 21 bodů s četnými doplňky a opravamí: datum v Opačně 12. června Z konceptu byl pořízen čistopis s nadpisem "Compendiose Instructíon des ad ínterím auřgenohmen Walt-Schreibers Antoni Hertzig" (sign. 32/1/4c - 4 fólia); není p~depsán majitelem. Další opis této instrukce (sign. 32/1/4b - 22 stran) s 'připomínkami zřejmě dvorního myslivce, který se cítil "ohrožen nově ustanovenou funkcí a stěžoval si, že nebyl přizván k vypracovaní instrukce pro lesního písaře, která by měla být kombinována se starou instrukcí pro polesného a že mu bylo slíbeno, že lesní písař bude ustanoven jemu na podporu a ne k omezení jeho moci. Instrukce pak byla přepracována zřejmě s přihlédnutím k připomínkám dvorního myslivce. Koncept tohoto nového vyhotovení o 14 bodech s nadpisem "Compendiose Instruction des ad interim aufgenohmenen Waldsehreibers Antoni Hertzieg auf Meiner Herrschaft Oppotschno Wie Solcher Sieh zu Verhalten und Seinem Díenst Vorzustehen haben wirdt". je datován v Opačně v srpnu 1732 (sign. 32/1(2k - 10 stran}. Čistopis této přepracované instrukce (sign. 32/1/4á - 6 fólií) není opatřen datem ani podpisem. 1} Instrukce pro lesmistra [akuba Kabela. (Sign. 32/1/21; 8 stran). Nadpis: "Instruktion vor den neuen Forstmeíster [acob Kabel auf meíner Herrschaft Oppotschno". Instrukce má 15 bodů; datována 3. prosince 1739, podepsán Rudolf hr. Colloredo. m] Společná instrukce pro lesmistra a polesného. (Sign. 32/1/2 m; 18 stran). Nadpis: "Instruction Meines Forstmeíster und Waldtbereithers, vermoge welcher Sie beede so Wohl In Waldt als Jagerey - anliegenheiten verbunden sein sollen, zusammen Einstimmig und Gemeinschaftlich Zll agiren und Einer ohne dem andern níchts Haubtsachtltches Vorzunehmen, Sondern praecise Nach lnnhalt folgenden Verordnungspuncten Sích zu Reguliren". Instrukce je xíochověne v opise, obsahuje 38 bodů; datována v Opačně 26. září 1743, podepsán Rudolf hr. Colloredo. n} Instrukce pro frymburského revírníka, který byl ustanoven polesným pro hoskou část panství, (Sign. 32/1/16.) Instrukci, datovanou 11. dubna 1793, podepsal inspektor Semeleder. 38

18 POZNÁMKY 1) Nejstarší vývoj tohoto území a postup kolonisace viz J, V. Šimák, Středověká kolonisace v zemích českých, České dějiny 1, 5, Praha 1938, str. 902 násl. Majetkový vývoj panství opočenského vylíčil A. Sedláček, Hrady, zámky fl tvrze království českého, díl II. Praha 1883 str ; též A. Flesar, Popis historicko--'-archeologicko-statistický okresu opočenského,hradec Králové Viz též rukopisnou práci Die Fideikomiss-Herrschaft Opočno nach historischen Quellen beschreiben von Josef Roštlapil, Pfarer in Opočno (Rukopis uložen ve Státním archivu Zámrsk, pobočka Opočno.) 2) J. V. Šimák, Středověká kolonisace (viz pozn. l.), str ~J Tamtéž, str , pozn, "... vesnice výše v horách, Sedívíny, Plasníce, Sedloňov, Polom, Trčkov jsou osazeny až v 16. století (1578 Sedloňov, ves nová)." V urbáři. z r se jmenuje ves nová Deštné. 4) Např. 18. října 1361 Mutina se synem Sezemou z Dobrušky daroval kostelu v Dobrušce les, řečený Zahradnice, s loukou mezi lesem Běstvínským z jedné a dědinami vsí Pulice a Bohuslavice z druhé strany, údolí s hájky mezi vsí Křovíce, a Val, užitek z potoka Libčí od lesa Halína až po ústí do Dědiny. (Josef Kurka, Archidiakonáty Kouřimský, Boleslavský, Hradecký a diecese Litomyšlská (Místopis církevní do r. 1421) Praha 1914, str. 519; záznam o tomto darování viz Libri erectionum archidioecesis Pragensis saeculo XIV. et XV., edídít Dr Clemens Borový, Liber 1. ( ) Praha 1875, str. 30. č. 56.) 5) J. V. Šimák, Středověká kolonisace (viz pozn. 1], str. 904: "'" Břehy řeky Dědiny, jež nahoře se nazývá Zlatým potokem nebo Zlatým erkem, byly obývány za pravěku, v hvozdech na jejích pramenech se počalo rouhání a osazování již za knížete Vratislava 1., kdy se tu připomíná k r Opočen hrádek, r hrad. Roku 1149 vzniká něco níže na řece cistercký klášter Svaté pole." Dále viz pozn. 3. 6) Libri erectionum (viz pozn. 4.) str. 61, Č, ) Tamtéž, str. 30, č. 56. B) Státní archív' (dále zkracuji Sar) Zámrsk, fond Vs Opočno, sign. F 26/1/2. Nadpis: "Letha Panie 1598 toho tedne po Svatým Šťastným z poručení jeho milosti urozeného pana Kryštofa Jaroslava Trčky z Lípy na Opočně a Smiřicích etc. tato registra důchodův panství opočenského a frymburského..." [dále cituji Urbář 1598). 9) Pro ilustraci uvádím dva zápisy z tohoto urbáře: str. 27 "k témuž zámku jest Iesův za oborou ležící i s tím, co se od pana Jindřicha Šárovce přikoupilo, při nejmenším na 24 teneta zaječí obtažení přes 10 lečí, v kterýchžto lesích rozličné dříví jest, z čehož se prndajem li:: domácím potřebám užívá". str. 277 "k témuž klášteru (rozuměj býv. klášter Svaté Pole) jsou velicí lesové, kteří běží od vedle Bědovic, silnicí dýlkou až k polím Křtvlckým. A zase z druhé strany vedle rolí Lhoteckých a Bolehošťských, vedlé rybníkův až k hrázi rybníka Nového, po které jdou k Ledcům a odtud zase běží vedlé lesa cestou, kterýž slove Mitrov. A lesa Mitrova až k kříži. V kterýchžto lesích dostatek dříví všelikého, A těch jest na 24 tenata zaječí obtažení přes 38 lečí. Proti těm lesům jsou dvě Ochozy a mlaka (tj. bažinatý les), přes cestu vedle mezí pana Opprštorfa a polí Křivických, v kterýchž rozličné dříví jest. A těch jest na 24 teneta obtažení při nejmenším za 3 leči". Přehled lesů na panství opočenském podle urbáře z r. 1598: pod zámkem Opočnem obora veliká - za 2 lány rolí u Opočna lesy za oborou nad Nepasiceml k Llbranticím les Vosyk 10 lečí 4 leče 39

19 za Krňovicemi les Hynkovství a Kapounství 6 lečí k Třebechovicím les Mitrov 7 lečí u vsi Klášter lesy zvané Chrastí 3 leče velké lesy od Bědovic ke Křivicím 38 lečí proti těm lesům dvě Ochozy a mlaka 3 leče u vsi Ledce lesy zvané Mitrovy u vsi Přepychy, Vranovský Velký a Malý Dřfžno 7 lečí 4 leče u Bolehoště les Chropotin, Sadky, Jírovský, Křtvína, Mlaky, les za Novou Vsí 21 lečí u Křivic a Ostašovic lesy zvané Křivina 20 lečí u vsi Podbřezí lesy za Skalkou 2 leči u vsi Chábory u Houdkovic les zvaný Pustiny u vsi 'Trnova les Babí a Mejta u vsi Semechnice les Chlum u vsí Dobré, Hlinné, Osečnice; Lomy, Mnichovy a Deštné velké přes 1 leč 1 leč 3 leče 20 lečí lesy a hory přes 20 lečí u vsí Kounova, Rozkoše, Nedvězí, Dobřan, Plasnice, Sedivin a Rovného velké lesy 6 lečí k zámku Frymburku lesy zvané Krahujčí přes 9 lečí ke vsi Olešnici lesy a hory, zvané Panské stráně 4 leče pomezní lesy 40 lečí za Sněžným lesy Sněženské a při Rzech 3 leče při vsi Myškov les zvaný Ochoz 9 lečí nad vsí Mělčany les zvaný Chlum a Zabno 35 lečí u vsi Běstviny les Halin a Stareš 11 lečí nad vsí Val les zvaný Rasošky neudáno Leč byla lesní míra, převzatá z praxe myslivecké; byla to plocha, která se najednou honila. Před honem byla obtažena tenaty (nebo tenety, což byly sítě, obvykle konopné, na zvěř) k zábránění útěku zvěře. Jakožto plošná míra byla to jednotka značně proměnlivá, neboť závisela na tvaru (obvodu) lesní trati, počtu tenat (zde se uvádí 24) a konečně i tato tenata byla na různých majetcích patrně různá, neboť např. v r (viz. pozn. 15) se zdůrazňuje, že obtažení by bylo provedeno "našimi tenety". Srov. k tomu výklad Simeona Podolského z Podoli (otiskl A. Sedláček, Paměti a doklady o staročeských mírách a váhách, Praha 1923, str. 3::l8-341) a Ondřeje Bernarda Klausera (tamtéž str, ). Tenata bývala až 70 m dlouhá. Leč mohla mít dle dnešní míry 9-18 ha, ale i více, příp. méně. Provazec- plošná míra, lišila se v různých dobách a dle míst: asi kolem 10. arů. Přeneseně i jako míra dříví. 10) Např. "K též vsi (KrňoviCím) jest rybnik pod lesem Hynkovstvím. v témž rybníce jest vostrov, z čehož se vrchnosti nic neplatí, nežli když les vyroste, i na hrázi ten se zpeněžuje" (urbář 1598, str. 161). 11) Sar Zámrsk, Vs Opočno, sígn, 38/3/60-66 (Taxa panství Opočenského v létu 1636, 9. [anuartí}. 12) Sar Zámrsk, Vs Opočno. Na deskách je nápís "Urbarium des Herrn [oan Trčka von Lippa 1542". Urbář je však psán česky. 13) Viz pozn ) Urbář 1542 uvadt např. u vsi Šestajovic plat z kopanin ve Zďáře, II vsi Pultce ze dvou klučenín v Halině. 15) Sar Zámrsk, Vs Opočno. sign. 35/1/lb, fal "... té paseky s tou loukou, že jest co by mohl 26 našimi tenety obtáhnouti. Na týž pasece jest vorné roly ve dvou kusích, na nichž sívají asi pod 3 korce... Item paseka, na níž též pásli a platu z ni nedávali, ta drží provazců 80." 40

20 16) Tamtéž, důchcdní účet za rok ) Tamtéž, důehodní účet za rok lb) Urbář 1542 [viz pozn. 12). 19} Hamfešt pro skláře z r je zapsán v urbáři z r. 1598, na str, 547. Podle taxy 1636 (viz pozn, 11) byl hutník - sklář z Deštného povínnsn odevzdávat vrchnosti ročně 6 kop sklenic k prtí, poněvadž však 2 roky napracovat, odváděl ze sklárny plat. Dokud pálil popeí v lesích opočenských platil 3 popeláře, jednoho po 3 kopách grošů, ale v posledních letech [před r, 1636) pálil na jiných panstvích. takže z toho platu sešlo. :Ie) Popelář v Deštném se přípomtna již v urbáři 1542 [zde se jmenuje "ves nová Deštné"}, Podle důchodníhn účtu z r se platilo z provazce spáleného dříví po 2 groštch, toho roku bylo spáleno 46 provazců. lij Následujíct údaje jsou z důchodních účtu panství opočenského za příslušné roky. Účty jsou uloženy v Sar Zámrsk, fond Vs Opočno.!ll) Nevfme o jaké sáhy [délka polen} se jednalo; pro hrubý přepočet možno použít 1 sáh - 2 m", Prodávané dřtví nebylo v té době vykazováno v sázfch, nýbrž většinou přijatými částkami. 23) Počet důchodní 1637, fal !lJ Např. r bylo vyrobeno v dolnfch revírech 878 sáhu štěpin, v horách 2862 sáhy a z Pardubicka koupeno 3090 sáhu. V roce 1730 bylo na koupené císařské pasece v Pardubicích vyrobeno 430 sáhu tvrdého, 811 sáhu měkkého dříví, 2 ku - sy březových, 17 lípových a 114 měkkých klád, dále 91 kop sloupků, 47 kop bednářského dříví a 29 kop žerdi. ~) Sar Zámrsk, Vs Opočno, inventář fideikomisního majetku při nástupu Jeronýma Colloreda 1694 [bez sign.) Podle dřevařského řádu z r {tamtéž, stgn. 32/1/3}, měla být tato odlehlá Podžákovská pila zrušena, nebo dána do režie tamního pílaře za náhradu, kterou by urči! hejtman. 2tl) Tamtéž, sign. 14/19/32 {Interims Ambts Ordung], 8l..1) Na válečné události poukazují četné poznámky v účetním materiálu, např. v důchodním účtu z r je poznamenáno, že z popeláře žádného se neplau, neboť pro válku nikdo nepracoval, podobně i cihelna napracovala pro vojáky; v taxe 1636'" se uvádí, že obora byla vypasena poddanským dobytkem, zahnaným sem před vojáky a u dvora I1bnikovského "nynl pro lid vojenský na samotě stavení pusty a nic zaseto není", též vinopalna pod zámkem byla tehdy mimo provoz pro nedostatek obili. 28) Z 90 sáhů se vyrobilo 713 korců a z 96 sáhu dřfvf 766 korců Uhll, tedy 1 zde vycházt B korců uhlí z 1 sáhu dřřví. 29} Urbář 1598; str. 1. " v kterémžto pivovaře každého týhodne časem pět, čtyři, tři a při nejmenším dva varové po 18 korcích sladu se dělají a přícházt várek do roka při nejmenším přes půl druhého sta varův a z každého varu vystavuje se po 24 sudích učiní 3 1/2 tísrc sudův." 30} Pro ilustraci si uveďme údaj i z pozdější doby, z r. 1782, kdy byl přřjem z celého velkostatku zl. 52 kro 3 den., vydání zl. 33 kro 4 den; čistý přřjém celého majetku však nemůžeme z toho vypočíst, poněvadž odvod majiteli (což je ve skutečnosti "čistý přfjern"] je zahrnut v celkovém vydaní, v tomto roce činil spolu s daněmi zl. 35 kro Největší příjem hotových peněz tak jako dříve, byl z pivovaru, totiž zl. 54 kro Příjem z lesního hospodářství byl v tomto roce zl. 43 kro (nejvfce za prodané dříví), vydán! 911 zl. 46 kro (zde však nejsou uvedeny platy personálu, jen mzda dřevařů apod.), takže přtjem hotových peněz byl 3014 zl. SS kro Přřjem z myslivosti činil tehdy 2673 zl. 54 kro (největší položka za prodané bažanty zl.), vydání pak 781 zl. 38 kr., příjem hotových peněz z myslivosti byl tedy 1892 zl. 16 kro 31) Urbář 1598, str. 665 "Anno 1646, Mal 16, vyzdvižena pec na šmalcovánř železa 41

Putování po archivech (nejen) za rodovou historií (pokračování)

Putování po archivech (nejen) za rodovou historií (pokračování) Putování po archivech (nejen) za rodovou historií (pokračování) Čísla popisná 3. část Stavení domkářů postavená po roce 1719 Třetí část o číslech popisných ve Ždírci se týká stavení, která byla postavena

Více

Vývoj péče o lesní majetky v českých zemích. Modul 8 - HÚL 4

Vývoj péče o lesní majetky v českých zemích. Modul 8 - HÚL 4 v českých zemích Modul 8 - HÚL 4 Současná podoba středoevropských lesů je silně ovlivněna dlouhodobou činností člověka, který se v české kotlině usadil jako zemědělec natrvalo již ve 4. tisíciletí př.

Více

Záměr propachtovat zemědělské pozemky ve vlastnictví města Spálené Poříčí

Záměr propachtovat zemědělské pozemky ve vlastnictví města Spálené Poříčí Město Spálené Poříčí oznamuje ve smyslu 39, odst. 1, zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů Záměr propachtovat zemědělské pozemky ve vlastnictví města Spálené Poříčí Předmět pachtu:

Více

Naučná stezka - 14 zastavení na Praze 14

Naučná stezka - 14 zastavení na Praze 14 Zastavení první... Hloubětín Na místě Hloubětína žili lidé již v 10. století. Jméno obce historické prameny spojují s postavou vladyky Hlupoty. Dnešní podobu získal Hloubětín až v roce 1907. K Praze byl

Více

Smlouva o nájmu nebytových prostor

Smlouva o nájmu nebytových prostor Smlouva o nájmu nebytových prostor uzavřena v souladu s ustanovením 663 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v platném znění a zákona č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor,

Více

Obec Nadějkov. NÁJEMNÍ SMLOUVA č.j. Bar

Obec Nadějkov. NÁJEMNÍ SMLOUVA č.j. Bar 1 Obec Nadějkov NÁJEMNÍ SMLOUVA č.j. Bar Smluvní strany: 1) Obec Nadějkov, okres Tábor, IČO 00249891, zastoupená starostou obce Zdeňkem Černým jako pronajímatel a 2) Václav Strouhal, bytem Nadějkov čp.

Více

David Mikoláš (2013)

David Mikoláš (2013) David Mikoláš (2013) Typologie pramenů 1. Písemné prameny 2. Kartografické prameny 3. Ikonografické prameny 4. Plány 5. Hmotné prameny 6. Další informativní prameny 2 1. Písemné prameny 1. 1 Prameny diplomatického

Více

SMLOUVA O VÝKONU FUNKCE ČLENA PŘEDSTAVENSTVA (varianta I.)

SMLOUVA O VÝKONU FUNKCE ČLENA PŘEDSTAVENSTVA (varianta I.) SMLOUVA O VÝKONU FUNKCE ČLENA PŘEDSTAVENSTVA (varianta I.) uzavřená v souladu s ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech

Více

6. 3. 2013 B7-0079/177

6. 3. 2013 B7-0079/177 6. 3. 2013 B7-0079/177 Pozměňovací návrh 177 João Ferreira, Inês Cristina Zuber, Patrick Le Hyaric, Marie-Christine Vergiat, Marisa Matias, Kyriacos Triantaphyllides za skupinu GUE/NGL Mandát k interinstitucionálním

Více

Větrné mlýny v Těškovicích

Větrné mlýny v Těškovicích Větrné mlýny v Těškovicích Stručný přehled (Mgr. Jan Fryčka) Rozmístění bývalých větrných mlýnů v Těškovicích (ortofoto 2009, mapy.cz). Mlýny jsou značeny vzestupně od nejstaršího, mlýn 1b stál původně

Více

ÚPLNÉ ZNĚNÍ ZŘIZOVACÍ LISTINY ve znění ke dni 1.1. 2013. v y d á v á

ÚPLNÉ ZNĚNÍ ZŘIZOVACÍ LISTINY ve znění ke dni 1.1. 2013. v y d á v á ÚPLNÉ ZNĚNÍ ZŘIZOVACÍ LISTINY ve znění ke dni 1.1. 2013 Jihočeský kraj se sídlem v Českých Budějovicích U Zimního stadionu 1952/2 370 76 České Budějovice IČ 70890650 zastoupený hejtmanem Mgr. Jiřím Zimolou

Více

NAŘÍZENÍ Libereckého kraje č. 1/2006 ze dne 31.1. 2006,

NAŘÍZENÍ Libereckého kraje č. 1/2006 ze dne 31.1. 2006, NAŘÍZENÍ Libereckého kraje č. 1/2006 ze dne 31.1. 2006, o zřízení Přírodní rezervace Hamrštejn a jejího ochranného pásma. Rada Libereckého kraje v souladu s 7 a 59 odst. 1 písm. k) zák.č.129/2000 Sb.,

Více

MATERIÁLOVÉ ZÁSOBY Charakteristika a členění materiálových zásob Oceňování materiálových zásob Způsoby účtování zásob Analytická evidence k zásobám materiálu Inventarizace materiálových zásob CHARAKTERISTIKA

Více

OSNOVA VÝKONŮ ORGANIZACE LES. HOSPODÁŘSTVÍ

OSNOVA VÝKONŮ ORGANIZACE LES. HOSPODÁŘSTVÍ PŘÍLOHA Č. 1 OSNOVA VÝKONŮ ORGANIZACE LES. HOSPODÁŘSTVÍ PĚSTEBNÍ ČINNOST 008 Pozemky určené k zalesnění (jen bilance) 009 Lesní půda k zalesnění (jen bilance holin) 011 Vyklizování ploch po těžbě 012 Příprava

Více

Putování po archivech (nejen) za rodovou historií

Putování po archivech (nejen) za rodovou historií Putování po archivech (nejen) za rodovou historií Pokud se rozhodnete popátrat v minulosti své rodiny a sestavit si i vlastní rodokmen, čekají vás návštěvy archivů. Zde se dá dohledat historie několika

Více

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Vztahy mezi ziskem, objemem výroby, cenou a náklady Ekonomika lesního hospodářství 6. cvičení

Více

Opatření v rámci PRV. Tab. č.: 6. P.č. Legislativa Druh opatření / popis Sazby. Základní podmínky

Opatření v rámci PRV. Tab. č.: 6. P.č. Legislativa Druh opatření / popis Sazby. Základní podmínky Tab. č.: 6 Opatření v rámci PRV 1 Nařízení vlády č. 75/2007 Sb., změna NV č.113/2008 Sb. Znevýhodněné oblasti - LFA - vyrovnávací příspěvek na hospodaření v znevýhodněných oblastech- jejich specifikace

Více

Cíle LH: produkce ekologicky cenné suroviny (dřevní hmoty) péče o přírodu a její ekologickou rozmanitost zajišťování ochrany půdy v krajině vázání

Cíle LH: produkce ekologicky cenné suroviny (dřevní hmoty) péče o přírodu a její ekologickou rozmanitost zajišťování ochrany půdy v krajině vázání LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Cíle LH: produkce ekologicky cenné suroviny (dřevní hmoty) péče o přírodu a její ekologickou rozmanitost zajišťování ochrany půdy v krajině vázání CO2 s cílem snížení negativních účinků

Více

KUPNÍ SMLOUVA A SMLOUVA O ZŘÍZENÍ ZÁSTAVNÍHO PRÁVA

KUPNÍ SMLOUVA A SMLOUVA O ZŘÍZENÍ ZÁSTAVNÍHO PRÁVA STATUTÁRNÍ MĚSTO OPAVA *MMOPP00DVT0B* KUPNÍ SMLOUVA A SMLOUVA O ZŘÍZENÍ ZÁSTAVNÍHO PRÁVA uzavřená dle 588 a následujících a 152 a následujících občanského zákoníku Článek I. Smluvní strany Prodávající:

Více

Svědectví map. Informace o projektu NZM, FLD-ČZU a archivů České republiky

Svědectví map. Informace o projektu NZM, FLD-ČZU a archivů České republiky Svědectví map Informace o projektu NZM, FLD-ČZU a archivů České republiky Autoři: Prof. Ing. Ivan Roček, CSc. Ing. Petr Fencl od třetího dílu PhDr. Vladimír Waage Spolupracující instituce: NZM Praha, FLD

Více

Základní škola Sv. Čecha Choceň se sídlem ul. Sv. Čecha 1686, 565 01 Choceň ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY 10. OBĚH PÍSEMNOSTÍ A ÚČETNÍCH DOKLADŮ

Základní škola Sv. Čecha Choceň se sídlem ul. Sv. Čecha 1686, 565 01 Choceň ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY 10. OBĚH PÍSEMNOSTÍ A ÚČETNÍCH DOKLADŮ Základní škola Sv. Čecha Choceň se sídlem ul. Sv. Čecha 1686, 565 01 Choceň ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY 10. OBĚH PÍSEMNOSTÍ A ÚČETNÍCH DOKLADŮ Č.j.: 162 /2006 Vypracovala: Schválila: Pedagogická rada projednala

Více

II. HISTORIE VÝVOJE ČESKÉHO PRACOVNÍHO PRÁVA

II. HISTORIE VÝVOJE ČESKÉHO PRACOVNÍHO PRÁVA II. HISTORIE VÝVOJE ČESKÉHO PRACOVNÍHO PRÁVA Obsah 1 Cíle... 2 2 Výklad problematiky... 2 2.1 Vývoj do roku 1918... 2 2.2 V letech 1918 1945... 3 2.3 Vývoj od roku 1945 až dosud... 4 3 Shrnutí poznatků...

Více

(předpis o Rejstříku zástav)

(předpis o Rejstříku zástav) Předpis přijatý sněmem Notářské komory České republiky podle 35b odst. 8 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, k němuž udělilo souhlas Ministerstvo

Více

Rozlišujeme zastoupení:

Rozlišujeme zastoupení: Zastoupení Rozlišujeme zastoupení: smluvní, zákonné a opatrovnictví Zastoupení v NOZ je rozděleno dle právního důvodu jeho vzniku. Všeobecná ustanovení NOZ vymezují rámec zastoupení a základní pravidla

Více

Smlouvu o převodu podílu v obchodní společnosti

Smlouvu o převodu podílu v obchodní společnosti SMLOUVA O PŘEVODU PODÍLU podle 207 násl. zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, (dále jen,,zákon o obchodních korporacích ) Městská část Praha 7, IČO: 00063754 se sídlem nábř.

Více

Ekonomika podniku. Katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze. Ing. Kučerková Blanka, 2011

Ekonomika podniku. Katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze. Ing. Kučerková Blanka, 2011 Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Ekonomika podniku Katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze Ing. Kučerková Blanka, 2011 Struktura

Více

Pravidla pro samovýrobu palivového dříví v lesích obce Mnichov

Pravidla pro samovýrobu palivového dříví v lesích obce Mnichov Pravidla pro samovýrobu palivového dříví v lesích obce Mnichov I. Úvodní ustanovení 1) Obec Mnichov umožňuje v souladu s ustanovením 38 zákona 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, občanům

Více

Tento zákon byl novelizován zákonem č. 396/2012 Sb. Novela se právě zapracovává. ZÁKON. ze dne 22. února 2001,

Tento zákon byl novelizován zákonem č. 396/2012 Sb. Novela se právě zapracovává. ZÁKON. ze dne 22. února 2001, 119/2001 Sb. znění účinné od 1. 1. 2013 Tento zákon byl novelizován zákonem č. 396/2012 Sb. Novela se právě zapracovává. změněno s účinností od poznámka zákonem č. 396/2012 Sb. 1.1.2013 zákonem č. 281/2009

Více

ORGANIZAČNÍ ŘÁD MĚSTYSE STAŘEČ

ORGANIZAČNÍ ŘÁD MĚSTYSE STAŘEČ ORGANIZAČNÍ ŘÁD MĚSTYSE STAŘEČ SMĚRNICE Č. 3/2011 PLATNOST 31.10.2011 ÚČINNOST 1.11.2011 AUTOR Jiřina Hanáková Podpis autora SCHVALUJÍCÍ Rada městyse Datum schválení 31.10.2011 Datum a podpis schvalujícího

Více

Smlouva o smlouvě budoucí o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemeni

Smlouva o smlouvě budoucí o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemeni Smlouva o smlouvě budoucí o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemeni kterou níže uvedeného dne, měsíce a roku uzavřely podle ustanovení 50a zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších

Více

Putování po archivech (nejen) za rodovou historií

Putování po archivech (nejen) za rodovou historií Putování po archivech (nejen) za rodovou historií Čísla popisná 1. část Ždírecké grunty podle berní ruly O ždíreckou minulost se v 80. letech minulého století v rámci tehdejších možností (nebyly například

Více

č í s l o 144-7 / 2007

č í s l o 144-7 / 2007 Z N A L E C K Ý P O S U D E K č í s l o 144-7 / 2007 o ceně pozemku a lesních porostů v katastrálním území Deštná u Jindřichova, obci Deštná, okres Jindřichův Hradec, evidovaných na listu vlastnictví č.

Více

Program rozvoje venkova. podpora investic v lesním hospodářství

Program rozvoje venkova. podpora investic v lesním hospodářství Program rozvoje venkova podpora investic v lesním hospodářství Program rozvoje venkova 2007-2013 Podpora lesního hospodářství: investiční opatření (osa I) I.1.2 Investice do lesů investiční opatření (osa

Více

Svijanská jedenáctka

Svijanská jedenáctka Námět turistického pochodu Svijanská jedenáctka Turistický výlet na místa, kam se často pěšky nechodí. Přesto i zde se dá najít řada zajímavostí: vesnické kostelíky, údolí Jizery s mohutnými stromy, jezera

Více

Příloha č. 3 usnesení 24. Rady města Stříbra ze dne 19.12.2011. Směrnice o časovém rozlišení

Příloha č. 3 usnesení 24. Rady města Stříbra ze dne 19.12.2011. Směrnice o časovém rozlišení Obsah směrnice: I. Úvodní ustanovení II. Metoda časového rozlišení III. Další zásady časového rozlišení IV. Závěrečná ustanovení Legislativní rámec Příloha č. 3 Příloha č. 26 Organizačního řádu MěÚ Směrnice

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Směrnice pro zřizování a činnost požárních hlídek

Směrnice pro zřizování a činnost požárních hlídek Směrnice pro zřizování a činnost požárních hlídek Datum platnosti: Datum účinnosti: Změna: 1.4.2009 1.4.2009 2 Dne: 23.3.2009 Dne: 30.3.2009 1 / 5 Tato směrnice upravuje provádění 13 zákona ČNR č. 133/1985

Více

Zásady vedení pokladny

Zásady vedení pokladny Zásady vedení pokladny Název účetní jednotky: Označení: Číslo: Zpracoval: Kontroloval: Platnost: Závaznost: Datum vydání: Vydává: Nahrazuje: Doplňuje: Počet stran: Přílohy: Struktura vnitřního předpisu

Více

Putování po archivech (nejen) za rodovou historií (pokračování)

Putování po archivech (nejen) za rodovou historií (pokračování) Putování po archivech (nejen) za rodovou historií (pokračování) Upozornění pro případné zájemce: Archiv v Zámrsku započal s digitalizací matrik, které poté bude možno prohlížet přes internet. --------

Více

CVIČNÉ PŘÍKLADY z finanční matematiky

CVIČNÉ PŘÍKLADY z finanční matematiky CVIČNÉ PŘÍKLADY z finanční matematiky ÚROKOVÝ A RENTNÍ POČET 1. pracovní verze OBSAH 1. PŘÍKLADY ÚROKOVÉHO POČTU... 2 1.1 Jednoduché úročení... 2 1.2 Složené úročení... 3 2. PŘÍKLADY RENTNÍHO POČTU...

Více

Zpráva o hospodaření Městských lesů Kostelec nad Orlicí spol.s.r.o.v roce 2011

Zpráva o hospodaření Městských lesů Kostelec nad Orlicí spol.s.r.o.v roce 2011 Zpráva o hospodaření Městských lesů Kostelec nad Orlicí spol.s.r.o.v roce 2011 Po sněhové kalamitě v roce 2010, kdy byla několikanásobně překročena roční výše těžeb, bylo naším cílem na následující dva

Více

kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí

kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí 119/2001 Sb. ZÁKON ze dne 22. února 2001, kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí ve znění zákonů č. 281/2009 Sb., č. 286/2009 Sb. a č. 396/2012 Sb. Parlament se

Více

Rýmařovsk. ovská 15 28. 01. / 2012. Ing. Martin Greško

Rýmařovsk. ovská 15 28. 01. / 2012. Ing. Martin Greško Základní škola Bruntál, Rýmařovsk ovská 15 Praktické práce 9. ročník Lesní hospodářstv ství v ČR (Vycházky a exkurze životní prostřed edí) 28. 01. / 2012 Ing. Martin Greško Zeměpisn pisné údaje ČR Rozloha

Více

Ústav biologie obratlovců AV ČR, v.v.i. Pokyn ředitele č. 4 / 2007

Ústav biologie obratlovců AV ČR, v.v.i. Pokyn ředitele č. 4 / 2007 Ústav biologie obratlovců AV ČR, v.v.i. Pokyn ředitele č. 4 / 2007 Zásady řešení vzniklých škod Platí od: 1. 7. 2007 Zpracovatel: Ing. Horák, tel. : 543 422 512 Určeno: v š e m zaměstnancům ÚBO. I. Úvodní

Více

EVIDENČNÍ KARTA OBJEKTU KULTURNÍHO DĚDICTVÍ

EVIDENČNÍ KARTA OBJEKTU KULTURNÍHO DĚDICTVÍ EVIDENČNÍ KARTA OBJEKTU KULTURNÍHO DĚDICTVÍ Číslo Název LOKALIZACE místní akční skupina (MAS) mikroregion (DSO) obec místní část GPS X (N) Y (E) obec s rozšířenou působností (ORP) katastál.úz. parcel.číslo

Více

Výňatky z Informace č. 4/2014 vydané Odborem řízení pozemkových úprav Státního pozemkového úřadu. dne 15. 9. 2014 pod č.j.

Výňatky z Informace č. 4/2014 vydané Odborem řízení pozemkových úprav Státního pozemkového úřadu. dne 15. 9. 2014 pod č.j. Výňatky z Informace č. 4/2014 vydané Odborem řízení pozemkových úprav Státního pozemkového úřadu. dne 15. 9. 2014 pod č.j. SPU 369116/2014 Informace jsou metodickým nástrojem řízení organizačních jednotek

Více

Fotodokumentace terénního průzkumu historického osídlení na Drahanské vrchovině (leden duben 2008)

Fotodokumentace terénního průzkumu historického osídlení na Drahanské vrchovině (leden duben 2008) Příloha k diplomové práci Tomáš Jurčí, UP Olomouc 2008 Fotodokumentace terénního průzkumu historického osídlení na Drahanské vrchovině (leden duben 2008) Benátky Foto 1 Stará cesta vedoucí z Benátek do

Více

Smlouva o nájmu prostoru sloužícího k podnikání

Smlouva o nájmu prostoru sloužícího k podnikání Smlouva o nájmu prostoru sloužícího k podnikání Společnost: Obec Hrdlív se sídlem: Hrdlív 79, 273 06 IČ: 00234419 DIČ: - zastoupená: Ing.Radek Růžička, starosta obce (dále jen pronajímatel") a Pan(í):

Více

VYHLÁŠKA ze dne 8. září 2010 o inventarizaci majetku a závazků

VYHLÁŠKA ze dne 8. září 2010 o inventarizaci majetku a závazků 270 VYHLÁŠKA ze dne 8. září 2010 o inventarizaci majetku a závazků Ministerstvo financí stanoví podle 37b zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 437/2003 Sb. a zákona č. 304/2008 Sb.,

Více

CHALUPA POD BOUBÍNEM VŠEOBECNÉ PODMÍNKY

CHALUPA POD BOUBÍNEM VŠEOBECNÉ PODMÍNKY CHALUPA POD BOUBÍNEM VŠEOBECNÉ PODMÍNKY Všeobecné podmínky pro zprostředkování pobytu upravují vzájemné smluvní vztahy mezi zákazníkem (fyzickou či právnickou osobou) a pronajímatelem v souladu s platnými

Více

Zpráva o činnosti poradny za rok 2012. Pobočka Pardubice- KONZULTACE JEDNOTLIVÉ MĚSÍCE

Zpráva o činnosti poradny za rok 2012. Pobočka Pardubice- KONZULTACE JEDNOTLIVÉ MĚSÍCE Zpráva o činnosti poradny za rok 2012 Ve zprávě o činnosti poradny za rok 2012 uvádíme několik tabulek a grafů pro snadné porovnání roku 2012 s rokem 2011, dále uvádíme porovnání konzultací za jednotlivé

Více

Všeobecné obchodní podmínky

Všeobecné obchodní podmínky Všeobecné obchodní podmínky I. ÚVODNÍ USTANOVENÍ 1. "Poskytovatelem" se rozumí společnost Agentura PŘEKLADY A TLUMOČENÍ s.r.o. se sídlem Jaurisova 515/4, 140 00 Praha, Česká republika, provozovna Washingtonova

Více

SMLOUVA O SPOLUPRÁCI. Odbytové družstvo ebioneta. Člen Odbytového družstva ebioneta - Dodavatel

SMLOUVA O SPOLUPRÁCI. Odbytové družstvo ebioneta. Člen Odbytového družstva ebioneta - Dodavatel SMLOUVA O SPOLUPRÁCI Odbytové družstvo ebioneta a Člen Odbytového družstva ebioneta - Dodavatel Tato SMLOUVA O SPOLUPRÁCI (dále jen Smlouva ) uzavřená dle zákona č. 513/1991 Sb. obchodní zákoník, ve znění

Více

Zemědělské dotace přehled. RNDr. Jan Dovrtěl, CSc.

Zemědělské dotace přehled. RNDr. Jan Dovrtěl, CSc. Zemědělské dotace přehled RNDr. Jan Dovrtěl, CSc. Podpora zemědělství v rozšířené Evropě Podpora zemědělství v období 2007-2013 Přímé platby (SAPS) + doplňkové přímé platby (TOP-UP) Plán rozvoje venkova

Více

ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY. Ročník 1983. Uverejnené: 18.02.1983 Účinnosť od: 01.04.1983

ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY. Ročník 1983. Uverejnené: 18.02.1983 Účinnosť od: 01.04.1983 ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY Ročník 1983 Uverejnené: 18.02.1983 Účinnosť od: 01.04.1983 12 V Y H L Á Š K A m i n i s t e r s t v a f i n a n c í Č e s k é s o c i a l i s t i c k é r e p u b l

Více

Smluvní strany: ... IČ.:... Se sídlem:... společnost jednající...,... zapsaná do obchodního rejstříku vedeného... soudem v..., oddíl..., vložka...

Smluvní strany: ... IČ.:... Se sídlem:... společnost jednající...,... zapsaná do obchodního rejstříku vedeného... soudem v..., oddíl..., vložka... Smluvní strany: Mgr. Tomáš Kaplan, insolvenční správce dlužníka Aventic International a.s. IČ: 27137112 Se sídlem: Praha 1 Nové Město, Truhlářská 1519/25, PSČ 110 00 společnost zapsaná do obchodního rejstříku

Více

Příklad projektu zalesnění zemědělské půdy

Příklad projektu zalesnění zemědělské půdy Příklad projektu zalesnění zemědělské půdy I. Identifikace žadatele Vlastník pozemku: Petr Šust Datum narození: 2.8.1963 Adresa: Na Horánku 275, 384 11 Netolice Kontakt: 605 356 147 II. Identifikace zpracovatele

Více

NAŘÍZENÍ Libereckého kraje č. 5 ze dne 12. září 2006,

NAŘÍZENÍ Libereckého kraje č. 5 ze dne 12. září 2006, NAŘÍZENÍ Libereckého kraje č. 5 ze dne 12. září 2006, o zřízení přírodní památky Borecké skály a jejího ochranného pásma. Rada Libereckého kraje v souladu s 7 a 59 odst. 1 písm. k) zák. č. 129/2000Sb.,

Více

ANALÝZA PŘÍPADU KARLOVARSKÉ DIVADLO ŘÍZENÝ ÚTLUM A LIKVIDACE ORGANIZACE 2004-2008. Zpracoval:

ANALÝZA PŘÍPADU KARLOVARSKÉ DIVADLO ŘÍZENÝ ÚTLUM A LIKVIDACE ORGANIZACE 2004-2008. Zpracoval: ANALÝZA PŘÍPADU KARLOVARSKÉ DIVADLO ŘÍZENÝ ÚTLUM A LIKVIDACE ORGANIZACE 2004-2008 Zpracoval: Ing. Erik Maca Činnost ekonomických a organizačních poradců Certifikovaný likvidátor IČ 63 45 76 95 Telefon

Více

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE ZADÁVACÍ DOKUMENTACE jedná se o zadávací řízení zadávané postupem mimo režim zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, pro výběr zhotovitele veřejné zakázky malého rozsahu na stavební práce zveřejněnou

Více

NEOTVÍREJ ZADÁNÍ, DOKUD NEDOSTANEŠ POKYN ČESKÝ JAZYK 5. TŘÍDA. jméno: (Napiš své jméno ČITELNĚ TISKACÍM PÍSMEM.)

NEOTVÍREJ ZADÁNÍ, DOKUD NEDOSTANEŠ POKYN ČESKÝ JAZYK 5. TŘÍDA. jméno: (Napiš své jméno ČITELNĚ TISKACÍM PÍSMEM.) NEOTVÍREJ ZADÁNÍ, DOKUD NEDOSTANEŠ POKYN ČESKÝ JAZYK 5. TŘÍDA jméno: (Napiš své jméno ČITELNĚ TISKACÍM PÍSMEM.) OTÁZKY PŘED TESTEM. Vybranou odpověď dej celou do kroužku. 1. Jak dobře podle tvého názoru

Více

ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY

ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY Základní umělecká škola Jeseník ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY část: 1. ORGANIZAČNÍ ŘÁD Č.j.: 1/2015 1/2015 Vypracoval: Bc. Tomáš Uhlíř, ředitel školy Schválil: Bc. Tomáš Uhlíř, ředitel školy Pedagogická rada projednala

Více

U S N E S E N Í. MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Rada městské části. č.j.: 626/2015

U S N E S E N Í. MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Rada městské části. č.j.: 626/2015 č.j.: 626/2015 MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Rada městské části U S N E S E N Í č. 598 ze dne 26.08.2015 Návrh kupní smlouvy o prodeji pozemku parc.č. 2791 v k.ú. Vinohrady Rada městské části I. s c h v a l u j

Více

MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Rada městské části U S N E S E N Í

MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Rada městské části U S N E S E N Í č.j.: 346/2013 MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Rada městské části U S N E S E N Í č. 322 ze dne 15.05.2013 Mandátní smlouva o zajištění správy, provozu a údržby zařízení kotelny v objektu přístavku tribuny Stadionu

Více

Semestrální projekt z předmětu Podnikový management

Semestrální projekt z předmětu Podnikový management Semestrální projekt z předmětu Podnikový management Filip Šimek, 2005 simekf1@fel.cvut.cz Strana 1 / 7 1. Podnikatelský plán, zakladatelský rozpočet Podnikatelský plán je dokument, který vystihuje oblast

Více

NÁJEMNÍ SMLOUVA O NÁJMU NEBYTOVÝCH PROSTOR

NÁJEMNÍ SMLOUVA O NÁJMU NEBYTOVÝCH PROSTOR Příloha č. 11 usnesení 10. Rady města Stříbra ze dne 01.04.2015 NÁJEMNÍ SMLOUVA O NÁJMU NEBYTOVÝCH PROSTOR Pronajímatel: Město Stříbro, se sídlem Stříbro, Masarykovo nám. čp. 1 zastoupené Správou ma Město

Více

SMLOUVA O NÁJMU DOPRAVNÍHO PROSTŘEDKU

SMLOUVA O NÁJMU DOPRAVNÍHO PROSTŘEDKU uzavřená dle 630 a násl. Obchodního zákoníku níže uvedeného dne, měsíce a roku mezi stranami: Après la montagne s.r.o., provozovna (id.č. 1008704202):,, Česká republika IČO 29058023, DIČ CZ29058023 / /

Více

SMLOUVA O STUDIU sjednaná v souladu se zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

SMLOUVA O STUDIU sjednaná v souladu se zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník SMLOUVA O STUDIU sjednaná v souladu se zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník Vysoká škola CEVRO Institut, o.p.s. Rejstřík o.p.s.: zapsána Městským soudem v Praze, oddíl O, vložka 440 Se sídlem: Praha

Více

N Á V R H. takto : Předmět smlouvy :

N Á V R H. takto : Předmět smlouvy : N Á V R H Smlouva o výkonu funkce člena představenstva společnosti uzavřená dle 59 a následujících zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) níže uvedeného

Více

MĚSTO TRUTNOV ZASTUPITELSTVO MĚSTA ZŘIZOVACÍ LISTINA

MĚSTO TRUTNOV ZASTUPITELSTVO MĚSTA ZŘIZOVACÍ LISTINA MĚSTO TRUTNOV ZASTUPITELSTVO MĚSTA ZŘIZOVACÍ LISTINA Městských jeslí Trutnov Čl. I Zřizovatel Město Trutnov, Slovanské náměstí 165, 541 16 Trutnov, okres Trutnov, IČ: 00278360 vydává podle 84 odst. 2 písm.

Více

ZBRASLAVSKÝ PIVOVAR 250 let historie

ZBRASLAVSKÝ PIVOVAR 250 let historie ZBRASLAVSKÝ PIVOVAR 250 let historie Pivo se na Zbraslavi začalo údajně vařit už na sklonku 13. století, kdy byl založen cisterciácký klášter. V té době byly pivovary běžnou součástí klášterního hospodářského

Více

VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA ABSOLVENTSKÁ PRÁCE název práce

VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA ABSOLVENTSKÁ PRÁCE název práce Střední prů myslová škola elektrotechnická a Vyšší odborná škola, Pardubice, Karla IV. 13 VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA ABSOLVENTSKÁ PRÁCE název práce prosinec 2006 jméno a příjmení autora FORMÁLNÍ STRÁNKA ZPRACOVÁNÍ

Více

Smlouva o nájmu nebytových prostor

Smlouva o nájmu nebytových prostor Smlouva o nájmu nebytových prostor podle zákona č. 116/1990 Sb. v platném znění, o nájmu a podnájmu nebytových prostor, ve znění pozdějších předpisů mezi: Archeologický ústav AV ČR Praha, v.v.i. se sídlem:

Více

14. 12. 2012, Brno Připravil: Ing. Tomáš Badal Znalecké dokazování (ZNDO) Praxe soudního znalce

14. 12. 2012, Brno Připravil: Ing. Tomáš Badal Znalecké dokazování (ZNDO) Praxe soudního znalce 14. 12. 2012, Brno Připravil: Ing. Tomáš Badal Znalecké dokazování (ZNDO) Praxe soudního znalce strana 2 Soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za

Více

Vnitřní předpis směrnice č. 11 Pravidla pro přijímání, evidenci a použití darů

Vnitřní předpis směrnice č. 11 Pravidla pro přijímání, evidenci a použití darů Vnitřní předpis směrnice č. 11 Pravidla pro přijímání, evidenci a použití darů Organizace: Centrum sociálních služeb Jindřichův Hradec Oblast působnosti: celá organizace I. Úvodní ustanovení 1. Organizace

Více

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 2099/2012

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 2099/2012 ZNALECKÝ POSUDEK č. 2099/2012 O ceně pozemků ve zjednodušené evidenci PK 1190/2, PK 1191, PK 1192, PK 1226, PK 1227, PK 1231, PK 1232 k.ú. Svatá Kateřina u Svatého Mikuláše. Objednatel znaleckého posudku:

Více

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 2533/2015

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 2533/2015 ZNALECKÝ POSUDEK č. 2533/2015 O ceně nemovitostí - pozemků evidovaných jako p.p.č. 3497 (trvalý travní ), p.p.č. 3498 (trvalý travní ), p.p.č. 3507 (orná půda), p.p.č. 3510 (orná půda), k.ú. Stašov. Objednatel

Více

1. Úvodní slovo. Společnost TON ENERGO a.s. nemá organizační složku v zahraničí.

1. Úvodní slovo. Společnost TON ENERGO a.s. nemá organizační složku v zahraničí. OBSAH 1. Úvodní slovo 2. Základní údaje o společnosti 3. Roční účetní závěrka 4. Zpráva auditora 5. Cíle společnosti pro rok 2015 6. Návrh na vypořádání výsledku hospodaření za rok 2014 7. Zpráva dozorčí

Více

3. 12. 1992 Československé státní občanství dr. Josefu Colloredo-Mannsfeldovi potvrzeno MV ČR.

3. 12. 1992 Československé státní občanství dr. Josefu Colloredo-Mannsfeldovi potvrzeno MV ČR. Žalovaná strana: I. Národní památkový ústav právní zástupce: JUDr. Miloš Hošek, advokát Žalující strana: II. Colloredo-Mannsfeldové Dědicové: 1) Kristina Colloredo-Mansfeldová nemovitosti po dr. Josefu

Více

KNIHOVNÍ ŘÁD Městské knihovny Světlá nad Sázavou

KNIHOVNÍ ŘÁD Městské knihovny Světlá nad Sázavou KyTICe Kulturní zařízení Světlá nad Sázavou náměstí Trčků z Lípy 16, 582 91 Světlá nad Sázavou IČO: 75059771, číslo účtu: 78-8036930257/0100 tel./fax 569 456 001, e-mail: kytice@svetlans.cz KNIHOVNÍ ŘÁD

Více

Práci hodnotíme takto: 1. Myslivecké hospodaření

Práci hodnotíme takto: 1. Myslivecké hospodaření ZPRÁVA REVIZNÍ KOMISE na VČS MS Hrabišín, o.s. konané 30. března 2013 Revizní komise, ve složení: Aleš Hás a Jakub Drimaj, předkládá výroční členské schůzi následující zprávu o hodnocení činnosti MS Hrabišín,

Více

Preambule. Článek I. Vymezení pojmů. Pro účely těchto Principů se vymezují následující pojmy:

Preambule. Článek I. Vymezení pojmů. Pro účely těchto Principů se vymezují následující pojmy: Principy prodeje nemovitostí č.p. 1334 a 1335 U Smaltovny 22 a 20 na pozemku parc. č. 1451, 1448 a pozemků parc. č. 1451, 1448, 1450, 1449, vše k.ú. Holešovice, oprávněným nájemcům, formou převodu vlastnictví

Více

Nájemní smlouva. I. Předmět a účel nájmu

Nájemní smlouva. I. Předmět a účel nájmu Nájemní smlouva příloha č. 1 Městská část Praha 14 198 21 Praha 9, Bratří Venclíků 1073 IČ 00231312 DIČ CZ 00231312 zastoupená Bc. Radkem Vondrou, starostou bankovní spojení : č.ú 19-9800050998/6000 vedeného

Více

A.) Oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin B.) Žádost oznamovatele o vyrozumění o učiněných opatřeních

A.) Oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin B.) Žádost oznamovatele o vyrozumění o učiněných opatřeních Městské státní zastupitelství Brno datovou schránkou Oznamovatel: Oživení, o.s. sídlem Muchova 232/13, 160 00 Praha 6 Podezřelí: 1) Jana Vlachová, 29.4.1984, Poznaňská 24, Brno (dříve Jana Uhra 6, Brno)

Více

Případová studie Grygov

Případová studie Grygov Případová studie Grygov Počet obyvatel: 1376 Základní informace: Obec Grygov se nachází v úrodné rovině Hornomoravského úvalu (206 m n. m.) v Olomouckém kraji. Obcí samotnou neprotéká žádný tok, v její

Více

Účetní závěrka 2011 souvislý příklad - Daňový portál profesionálů a daň...

Účetní závěrka 2011 souvislý příklad - Daňový portál profesionálů a daň... Účetní závěrka 2011 souvislý příklad - Daňový portál profesionálů a daň... Stránka č. 1 z 22 Publikováno: 28.11.2011 Typ: výklady Zdroj: Účetnictví v praxi 2011/12 Ing. Jiří Strouhal, Ph. D., VŠE Praha,

Více

usnesení o nařízení elektronického dražebního jednání - opakovaná dražba - (dražební vyhláška)

usnesení o nařízení elektronického dražebního jednání - opakovaná dražba - (dražební vyhláška) Exekutorský úřad Chomutov Mgr. Jan Peroutka,soudní exekutor Revoluční 48, 430 01 Chomutov, IČ: 66225108, DIČ: CZ6805280988 Tel/Fax: 474 335 579, e-mail: info@exekucecv.cz, mobil : 774 760 744, DS: n7tg8u3

Více

Pokyny pro psaní a odevzdání bakalářských a diplomových prací na PF UJEP

Pokyny pro psaní a odevzdání bakalářských a diplomových prací na PF UJEP Pedagogická fakulta Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Směrnice děkana PF UJEP Ústí n. L. č. 5A/2007 Pokyny pro psaní a odevzdání bakalářských a diplomových prací na PF UJEP 1. Základní

Více

PODMÍNKY OBCHODNÍ VEŘEJNÉ SOUTĚŽE o nejvhodnější návrh na uzavření smlouvy o prodeji akcií

PODMÍNKY OBCHODNÍ VEŘEJNÉ SOUTĚŽE o nejvhodnější návrh na uzavření smlouvy o prodeji akcií PODMÍNKY OBCHODNÍ VEŘEJNÉ SOUTĚŽE o nejvhodnější návrh na uzavření smlouvy o prodeji akcií vyhlášené v souladu s ustanovením 282 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů,

Více

Článek I. Smluvní strany. Česká spořitelna, a.s., pobočka Opava Bc. Martinem Vítečkem, primátorem Mgr. Bc. Pavel Vltavský

Článek I. Smluvní strany. Česká spořitelna, a.s., pobočka Opava Bc. Martinem Vítečkem, primátorem Mgr. Bc. Pavel Vltavský 1 STATUTÁRNÍ MĚSTO OPAVA MMOPP00GDAOR SMLOUVA O SPRÁVĚ NEMOVITOSTI uzavřená podle 2430 a násl. občanského zákoníku Článek I. Smluvní strany Vlastník: Sídlo: Statutární město Opava Horní náměstí 69, 746

Více

Smlouva o účasti dítěte na příměstském táboře WHITE CATS & BLACK DOGS CAMP. dále jen zákonný zástupce nebo objednatel

Smlouva o účasti dítěte na příměstském táboře WHITE CATS & BLACK DOGS CAMP. dále jen zákonný zástupce nebo objednatel Smlouva o účasti dítěte na příměstském táboře WHITE CATS & BLACK DOGS CAMP Zákonný zástupce dítěte: Jméno a příjmení: Datum narození: Bytem: Telefon: dále jen zákonný zástupce nebo objednatel za nezletilého

Více

Dobrý den, na základě Vašeho dopisu ze dne 28.10. 2014, Vám zasílám Vámi požadované informace:

Dobrý den, na základě Vašeho dopisu ze dne 28.10. 2014, Vám zasílám Vámi požadované informace: Dobrý den, na základě Vašeho dopisu ze dne 28.10. 2014, Vám zasílám Vámi požadované informace: 1.Jaké celkové náklady jsou spojeny se stavbou Sportovní haly Lužice - náklady na stavbu samotnou, projektová

Více

BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (BOZP)

BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (BOZP) BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (BOZP) Ing. Milan Šmíd, Bazény a wellness s.r.o. projektový ateliér Mnoho z nás vyskytuje v pozici, že má na starosti jednoho a více podřízených. V tomto případě je

Více

PRAVIDLA PRO ČINNOST OSADNÍCH VÝBORŮ MĚSTA HRÁDEK NAD NISOU

PRAVIDLA PRO ČINNOST OSADNÍCH VÝBORŮ MĚSTA HRÁDEK NAD NISOU MĚSTO HRÁDEK NAD NISOU Zastupitelstvo města vydává dokument Ev. č.: 23/2/2015 Č. j.: ----- S M Ě R N I C E M Ě S T A H R Á D E K N A D N I S O U PRAVIDLA PRO ČINNOST OSADNÍCH VÝBORŮ MĚSTA HRÁDEK NAD NISOU

Více

Putování po archivech (nejen) za rodovou historií

Putování po archivech (nejen) za rodovou historií Putování po archivech (nejen) za rodovou historií VII. Archiv Velkostatku Polná-Přibyslav a Pohled (1257) 1480-1922 (pokračování) V brněnském Moravském zemském archivu (MZA) je uložen fond F 188 Velkostatku

Více

Vnitřní směrnice č. 15/2009/SŘ. o majetku

Vnitřní směrnice č. 15/2009/SŘ. o majetku Vnitřní směrnice č. 15/2009/SŘ o majetku Čj.: SŠNM/1533/2009 V Novém Městě nad Metují dne 31. 12. 2009 Zpracovala: Radka Hepnarová Schválila: PaedDr. Olga Talášková, ředitelka školy Strana 1 (celkem 7)

Více

Směrnice č. 2/2012 o oběhu účetních dokladů

Směrnice č. 2/2012 o oběhu účetních dokladů Obec : Dubenec IČ : 00277801 Směrnici zpracoval(a): Jana Baxová, účetní obce Směrnici schválil(a): Jaroslav Huňat, Starosta obce Datum zpracování : Směrnice nabývá platnosti: dnem podpisu Směrnice nabývá

Více

Zřizovací listiny knihoven v malých obcích (knihoven s dobrovolným knihovníkem)

Zřizovací listiny knihoven v malých obcích (knihoven s dobrovolným knihovníkem) Zřizovací listiny knihoven v malých obcích (knihoven s dobrovolným knihovníkem) Pro přihlášení knihovny do evidence ve smyslu 5, odst. 5 zák. č. 257/2001 Sb., knihovního zákona musí její provozovatel (zřizovatel)

Více

Obchodní podmínky pro webhosting a domény. Definice a rozsah poskytovaných služeb

Obchodní podmínky pro webhosting a domény. Definice a rozsah poskytovaných služeb Obchodní podmínky pro webhosting a domény Definice a rozsah poskytovaných služeb Předmětem služby poskytované zákazníkovi je provoz virtuálního serveru (tzv. webhostingu) na počítačové síti Internet. Pod

Více

č í s l o 140-3 / 2007

č í s l o 140-3 / 2007 Z N A L E C K Ý P O S U D E K č í s l o 140-3 / 2007 o ceně pozemků a lesních porostů v katastrálním území Helvíkovice, obci Helvíkovice, okres Ústí nad Orlicí, evidovaných na listu vlastnictví č. 51 Posudek

Více