.-; l-t?- -P- !"t- LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍNA PANSTVÍ OPOČENSKÉM DO 18. STOLETÍ. byly lesy. Stejně jako jiná odvětví i lesní hospodářství prodělalo během

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download ".-; l-t?- -P- !"t- LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍNA PANSTVÍ OPOČENSKÉM DO 18. STOLETÍ. byly lesy. Stejně jako jiná odvětví i lesní hospodářství prodělalo během"

Transkript

1 Karel Horák LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍNA PANSTVÍ OPOČENSKÉM DO 18. STOLETÍ Důležitou složkou režijního hospodářství bývalého panství opočenského byly lesy. Stejně jako jiná odvětví i lesní hospodářství prodělalo během věků určitý vývoj, jehož sledování nám umožňují dochované archívní prameny. Hory Orlické i poříčí obou Orlic nad jejich soutokem kryl patrně až do 12. století jediný prales - pomezní hvozd. Krajina byla majetkem zeměpanským, jejím střediskem, sídlem župana, bylo Opočno, o němž je nejstarší písemná zpráva v kronice Kosmově k roku V dalších dobách pak byla krajina osazována - kolontsována.v] Při kolonísací orlického pásma byl pohraniční hvozd rozdělen napříč více méně pravidelnými souběžnými podíly, táhnoucími se z podhůří k hřebenům orlickým, jimiž panovník obdařtl podhorské šlechtické statky. Tyto táhlé pruhy území svědčí o starém původu a určitém plánu při osazovaní.tl Tento tvar a rozsah majetku - z j.odhůřf až na hřebeny hor - podmínil též vývoj lesního hospodářství, neboť na majetku byly vlastně dva druhy lesů, totiž horské lesy s převahou jehličnatých, jedlových a smrkových porostů, s příměsrbuku, které byly poměrně těžko přístupné a kde probíhala kolonísace ještě v stoletíš] 3. proti nim lesy v nižších polohách, v kraji s poměrně íntensívní zemědělskou výrobou a starým hustým zalidněním, kde převládaly podle půdních poměrů buďto listnaté porosty, -většinou obhospodařované jako pařeztny, nebo na písčitých lokalitách bory. Pařezíny, neboli výmladkové lesy s nízkou obmýtní dobou, u nichž se obnova děje na podkladě pařezové nebo kořenové výmladnostl, dobře vyhovovaly značné potřebě paliva i jiného dříví pro uspokojování potřeb zemědělského hospodaření vrchnosti. i četných poddanských vesnic, kdy se těžilo, aniž by bylo potřebí starat se o zmlazení. Značnou důležitost, zvláště v těchto nižších polohách, měla odedávna myslivost, která až do 18. století stála na předním místě před lesním hospodářstvím a s jejímiž hlavními rysy vývoje jsme se seznámili v minulém sborníku; v této stati si povšimneme vývoje vlastního lesního hospodaření. Nejstarší zprávy o lesích, podávající nám však většinou jen náhodně jejich 22 --!"t-.-; l-t?- -P-

2 názvy, případně údaje o položení lesů, jsou dochovany v záznamech 'O různých darováních a majetkových změnach.šj O vlastním lesním hospodaření se v této době nedovídáme ničeho. Můžeme jen usuzovat, že tehdy docházelo k mýcení a klučení lesů jednak z důvodů kolonísačních, aby byla získána půda pro nová obydlí a potřebná nová orná půda,5) jednak pro získání stavebního dříví a paliva. Že však již tehdy byl pozorován úbytek lesů, dokládá zápis 10 darování části lesa na hoře Křivině opočenské faře Sezemou z Dobrušky v roce 1367, v němž se praví, že lesy v Čechách mizí a jak se dá bezpochyby očekávat, nastane nedostatek dříví. 5 ) V této době jsou jmenováni lesníci - "silvani".7] Obsažnější zprávy o lesích jsou až -z 16. století. První soustavný přehled o lesích si můžeme učinit na základě opočenského urbáře z roku 1598,1l} v němž jsou zaznamenány názvy lesů s jejich výměrami v Iečích.š] Celkem 'bylo podle tohoto urbáře 298 lečí panských lesů. Kromě nich jsou zde zaznamenány i některé drobné lesíky,1u) lesy kostelní, případně i některé obecní. Podle odhadu z roku 1636 byly zde lesy a hory s rozličným dřívím, jedlovým, smrkovým, borovým, dubovým, k stavění a rozličným potřebám, též les bílý (listnatý) vzrostlý na smýcení, celkem 237 leču 1 ) Každá leč byla oceněna po 130 kopách, celkem lesy oceněny na kop míšeňských; pro srovnání - celé panství opočenské bylo tehdy odhadnuto sumou kop 33 grošů 5 1 /2 denáru, nebo na rýnské zlaté zl. 49 kro 1 1 /2 denáru. Avšak urbáře nám umožňují poznat kromě jmen a přehledu lesů i některé bližší okolnosti. Na panství bylo podle urbářů z roku ) a z roku 159B!3} hojně klučenín nebo kopanin, z nichž platili poddaní úroky14) a ježpoužívalí jednak k seti obilí, jednak k pasení dobytka, např. v urbáři z r. 159B je zaznamenéno u rychty ve vsi Dobrém, že lidé z Dobrého, Hlínněho a Deštného platili úrok z klučenín a mýt, které měli pronajaty k pastvám. Podobně jsou v témže urbáři zaznamenány v lese Ochoz paseky, na nichž 3e pásl dobytek, jedna o výměře 80 provazců, druhá 34 provazců. Hraniční popis z roku 164Tzaznamenává u Skalky paseku s dvěma kusy polí,na nichž se vysívalo así 3 korce. 15 ) V roce 1622 platili poddaní za setí na kopaninách v horách (v Plasnici a Deštném) 1 kopu 32 groše. 16 ) Podle oceňovací taxy z roku 1636 se platilo z pasek 1 kopa slepice, což převedeno na peníze (za 1 slepici po 6 gr.) činilo plat 7 kop 33' groše. V roce 1637 za paseky v horách lidem prodané - 13 provazců - byl příjem 25 kop grošůp) Podle těchto údajů Zjišťujeme, že zde bylo,dosti lesní půdy, hlavně asi okrajových částí lesů, která byla odlesněna a byla pronajímána nebo prodávána poddaným pro zemědělské využití. V lesích bylo dosti suchého dříví, které se zužitkovávalo; ~ahradníci z Olešnice byli povinni narubati souší k pečení chleba a k vaření piva a řurnící (lidé s povozy) měli toto dříví odvézt, stejně jako dříví k milířům a klády k pile. 1B ) Podobně měli vozit dříví k milířům nebo klády k pile lidé z Dobřan; toto dříví měli kácet poddaní z Dlouhého a Rovného. V době se- 23

3 psaní urbáře však byly tyto povinosti -, "do vůle jeho milosti" - přeměněny na plat, furníkům po la zahradníkům po 1/2 groši. Dříví k palivu pro zámek Frymburk měli dělat a na hromady řádně poskládat poddaní z Bystrého, Dlouhého, Bohdašína, Nové Vsi, Vanůvky, Slavoňova, Bydla, Sněžného, Janova a Tisu. Kdyby tuto práci nedělali, měli místo roboty zaplatit při sv. Havlu po 1 gr., z Janova platili po 4 groších. Ze shnilého a jinak nezužitkovatelného dříví směl pálit popel sklenář deštenský, Jiřík Keller, který koupil skelnou huť v roce ) Dobré dříví však bráti nesměl a hajní s polesným měli vždy vědět, kde bude brát takové dříví pro pálení popele. Za každého popeláře, který by pro něho pracoval, měl podle zápisu v' urbáři platit každoročně na dva termíny do důchodu 16 kop míšeňských.ě') Připomíná se však, že on ani jeho zaměstnanci nesmějí dělat v lese škodu pasením dobytka. Kromě popele, potřebného k výrobě potaše, poskytovaly lesy sklárně i potřebné dříví k vytápění pecí fl pomocných zařízení, bližší údaje o tom však neznáme. V této době si namůžeme udělat představu o výnosu lesa, resp. 'O těžbách, protože údaje jsou velmi kusé. 2! J Půlroční výnos lesů koncem 17. a začátkem 18. století se pohyboval kolem 1300 zl, přičemž hlavní položkou byl příjem z prodeje paliva, např. v 2. polovině roku 1706 z celkového příjmu 1368 zl. 10 kl'. 'byl příjem za palivo 1228 zl. 22 kl'. Kromě toho bylo v 1'.1706 vyrobeno pro vrchnostenskou potřebu 5473 sáhy dřívl22j Dříví se vyrábělo jednak robotou, jednak za plat, od sáhu se platilo 4 kl'. U prodávaného dříví velmi silně převažovalo měkké, dub se vyskytoval jen ojediněle. Že dubového dříví byl už zřejmý nedostatek, ukazuje to, že r byly koupeny na hřídele do Podchlumského mlýna 3 duby z Vojenic (z cizího panství).23) Avšak í-jíné dříví bylo kupováno odjinud, např. r bylokoupeno na "císařství", tedy' na panství pardubickém, 24 lípových kmenů. Na Pardubicku bylo kupováno dříví i v pozdější době a v 1. polovině 18. století zde bývaly někdy koupeny celé paseky.24) Část dříví se zpracovávala na pilách; v urbáři z r se připomíná pila vystavěná na Jeřábnici u vsi Mnichovy a jiná v Sedloňově, platil se z nich úrok po 5 groších; u Deštného je zmínka o pilaři Urbanu. Koncem 16. století stál mlýn s pilou i u vsi Kamenice a Spáleniště. Koncem 17. století byly na panství dvě pily, ve Frymburku,a Podžákovská. 25 j Dubové klády z dolních revírů musili vozit poddaní k těmto pilám do hor a odtud zase zpět řezivo, proto v r majitel rozhodl postavit novou pilu u Břekerského rybníka, která měla mít dle tehdejšího zvyku i mlýnské složení, poněvadž by se pílař, či lépe mlynář, pouhým řezáním klad neužívíl.š''] V roce 1706 bylo pořezáno na pilách 373 klad, z toho 50 borových, 10 tvrdých (patrně dubových) a zbytek měkkých. V roce 1730 se uvádějí pila Broumarská, Břekerská, Frymburská a Olešnická. Kromě pilařské kulatíny se kácely i slabší sortimenty v síle žerdí, latí a krokví, v r bylo vyrobeno 16 kop tohoto materiálu, v r pak 178 kop ;;...,1..:181 ~I'iii'i"ITI' lirll_.i

4 Dosti dříví bylo rovněž spotřebováno při výrobě šindele a pálení uhlí. Množství vyrobeného šindele značně kolísalo, např. v r se vyrobilo B60 kop, r jen 250 kop, r pak 1580 kop; tyto výkyvy zřejmě souvísely,s událostmi třicetileté války,27] V 1. polovině 18. století pak se výroba pohybovala od až do kop; v této době však byl též šindel nakupován, např. v r bylo koupeno 1626 kop (vlastní výroba 10BO kopj. r koupeno 2260 kop (vyrobeno 800 kop). Šindel kupovali i v dalších letech, hlavně z Doudleb. Podle pozdějších údajů z r se udělalo ze 2 sáhů štěpin 24 kop šindele. Vyráběl se obvykle' z jedlí, na zdejším panství hlavně v revíru Trčkov, ale i v jiných místech. Dřevěné uhlí se pálilo hlavně v horských lesích v okolí Deštného a Sedloňova, v menší míře i v Bolehoští, V roce 1622 bylo vypáleno 1175 košů uhlí, za něž se zaplatilo 7 kop 1 gr. 4 den. V témže roce bylo vyrobeno v hájenství Dobré 130 sáhů mílířověho dříví. V roce 1835 bylo zaplaceno uhlířům za vypálení 2073 košů uhlí 24 kop 40 gr. 5 den., kdežto v r bylo placeno jen za 270 košů. V lb. stotetí se měřilo dřevěné uhlí na korce (strychy}, v r bylo vyrobeno 1636 korců, v r pak 2406 korců. Podle údajů z r se pálilo uhlí v Sedloňově v milířích, do nichž bylo srovnáno 64 sáhů štěpin, z nichž se získalo 520 korců uhlí, od 1 korce se platilo den. Z 1 sáhu dříví se tedy napálilo asi 8 korců. Dělal y se však milíře i větší, z 88, 90 i 96 sáhů dříví. 28 ) Dřevěné uhlí se spotřebovalo hlavně v kovárnách a v zámecké kuchyni. V pozdějších letech (kolem 1750) bývalo páleno z 1 sáhu dříví 9. až 10 i více korců uhlí. Od r se začalo kupovat kamenné uhlí ze Slezska (v tomto roce bylo koupeno 32 korců kamenného uhlí pro kovářej, dřevěné,uhlí se však pálilo dále; snaha po úspoře dříví se projevovala v tom, že na uhlí bylo páleno nalmilé a jinak nepoužítelné dříví a patezí; v r bylo zdůrazněno, že uhlí je z pařezí a podřadného dříví, ležícího po lesích, ne ze štěpin. Lesy dodáváním paliva se významně podílely na zisku z průmyslových podniků, z nichž na prvém místě stál pivovar s pravidelným ročním příjmem kop gr. 29 ] V 1. polovině 18. století pak příjmy ještě vzrostly, takže se pohybovaly kolem QO zl., což byl více než desetinásobek výnosu lesního hospodářství (např. v r byl příjem z pivovaru zl., z lesa zl.).:w) Na tomto příjmu z pivovaru se značně podílel les, avšak jeho 'účast nemůžerne přesně postihnout, poněvadž spotřeba dříví nebyla proúčtována, Jen náhodně se dovídáme, že podíl lesa na výnosech pivovaru byl značný, např. v r bylo zaplaceno 63 kop 50 gr. za výrobu 1112 sáhů pivovarského dříví a v r bylo vyrobeno 1720 sáhů tohoto dříví. V polovině 17. století bylo započato na panství se zpracováním železa, jak se dovídáme ze zápisu z r. 1646, zapsaného v urbáři z r. 1598, že totiž toho roku byla zbudována pep a ulit první kus. 31 J Spotřeba dříví při výrobě železa bývala značná a dostatek dřeva byl základní podmínkou existence 25

5 železáren. Výroba železa zde však asi nedosáhla nikdy většího rozsahu. 32 ) Les se rovněž podílel na příjmech z cihelny a vápenice. Cihelna nad rybníkem Broumarem je zaznamenána již v r. 1542;33) podle urbáře z r se z ní mimo domácí potřebu prodalo cihel za 20 kop grošů. Přibližně stejný výnos byl i z vápenky. Kromě na potaš, pálil se popel i pro výrobu střelného prachu. V urbáři z r je zaznamenána prachárna u Semechníce nad Podchlumským mlýnem; pronajímala se za 30 gr. ročně. Popel na potaš i pro zápalný prach :se pálil v revíru Trčkov, např. v r se napálilo 125 korců popele, za 1 korec se platilo 24 krejc.; v r sedloňovský myslivec napálil v Kunštátě, jak se Trčkovský les někdy též nazýval, z nahnílého a špatného dříví 59 korců popele.š!) Ke konsumentům dříví nutno počítat i vrchnostenské dvory, jichž bylo podle taxy z r deset,35) dále dvě chmelnice - v oboře a při dvoře pulíckém, vinici v oboře a vinopalnu pod zámkem. Na provozu všech těchto podniků a zařízení, u některých více, u jiných méně, se podílely lesy.' Doprava dříví z míst těžby na místa spotřeby nepůsobtla v tzv. dolních revírech potíží. Dála se po ose a obstarávali ji poddaní z robotní povinnosti, jak je zaznamenáno v urbářích. Větším problémem byla doprava dříví z horských revírů. K tomu sloužila volná plavka polen a štěpin, případně i pařezí, po Zlatém potoce, výjimečně i po jiné vodě. Nejstarší zprávu o této plavce máme z r. 1597, v níž se uvádí, že plávka byla provozována již po mnoho let.36) Dříví, nakácené na podzim a v zimě se plavívalo na ~aře, kdy odtékaly jarní vody z tajícího sněhu.f] V nejstarších dobách se patrně dříví plavívalo z hor od Sedloňova kolem Skalky k Dobrušce a odtud bylo převáženo do Opočna, Později byla plávka upravena tak, že.se dříví plavilo ažk Opočnu.šš) Kromě této obvyklé každoroční plávky se mimořádně, např. po velkém polomu z r. 1786, používalo také plavky z frymburského revíru, která vedla přes území nachodského a novoměstského panství a končila li Šestajovic. Průběh plávky byl odvislý od množství napadaného sněhu a tím i množství jarní vody.39) Množství dopraveného dříví plavkou se v 18. století pohybovalo kolem sáhů. Přesto, že dráha plavky vyžadovala častých úprava čištění a rovněž zařízení pro její provádění bylo často poškozováno povodněmi a také ztráty při plavce byly někdy dosti značné, bylo její provozování pro velkostatek výhodné, neboť značně usnadňovala, zrychlovala a zlevňovala dopravu dříví z horských lesů do centra panství.š''] O lesy se staral myslivecký a lesní personál, totiž polesný, myslivci a hajní, kteří kromě jiných prací prodávali též dříví, za něž peníze odváděli do důchodu. Myslivci měli učedníky, většinou asi své syny.41) Hajní byli lidé poddaní, kteří svoji funkci vykonávali patrně vedle svého zaměstnání, jak dokládá z~ínka o Martinu Kyovi, ševci a hajném, v urbáři zr, Takový je povšechný obraz lesů a lesního hospodářstvína' Opočenskuv 16. a 17. století, načrtnutý na základě dochovaných a dostupných archivních 26 ~~~ ~~~"",... " --"':';...>.: ~ ~= ~ ~----~._--

6 pramenů, zasazený do rámce panství. Na les se pohlíželo jako na zásobárnu dříví, z níž se mohlo brát dle potřeby a nebylo nutné se starat o budoucnost. Ovšem lesy byly tehdy též nezbytným prostředím k životu a pěstování zvěře, neboť myslivost stála v popředí zájmu majitele panství před lesním hospodářstvím a 'bylo jí též věnováno mnohem více péče. Od poloviny 17. století přibývá nový druh pramenů, které nám podávají nové pohledy a umožňují získat nové poznatky o lesích. Jsou to hospodářské instrukce, dávající pokyny a směrnice úředníkům, příp. i ostatním zaměstnancům panství pro jejich činnost. 43 ) Dokladem přednostního postavení myslivosti před lesním hospodářstvím je instrukce pro úředníky na panství opočenském z 1'.1651, v níž jsou stanoveny též povinnosti lesního a mysliveckého personálu.w} Převažují příkazy a nařízení, týkající se myslivosti. Zájem o lesní hospodářství je omezen na příkazy ohledně ochrany lesa před krádežemi a zajištění výroby dříví pro vlastní potřebu i na prodej. Tyto příkazy se týkají polesného, kte~'ý měl dávat dobrý pozor na lesy, aby se v nich neděla žádná škoda. V příhodné době měl nechat nadělat potřebné stavební dříví a bez příkazu hejtmana žádné dříví neprodávat, dále nechat nařezat prkna, pálit uhlí, klády v zimě dopravit na příhodné cesty, v létě nechat vyrobit zásobu šindele, žerdí, latí, sloupků apod., o všem měl vést účty, podle svých měsíčních cedulí měl sestavit hlavní účet jako druzí ůřednící. Podřízen byl hejtmanovi, jehož příkazů měl poslouchat, Lesnímu myslivci bylo přikázáno, aby v lesích pllně střežil jak dříví tak i 'zvěř. Též lesní hajný, následující zde hned, za myslivcem, měl dbát, aby se v lesích neděla škoda ani na dříví ani na zvěři, nikomu neměl dovolit lovit a nesměl prodávat bez přítomnosti polesného žádné dříví. Pokročilejší se zdá nedatovaná instrukce, tzv. colloredo-černínská, kterou V. Černý datuje asi do r ) Nevíme sice, zda platila pro panství opočenské, avšak můžeme předpokládat, že tu známa byla. Přikazuje se v ní, že bez vědomí lesmistra hejtman ani jiný úředník nesmí nechat kácet nějaké dřevo, ale musí se nejprve poradit, zda a kde se to může stát bez škody na zvěři. Žádné dříví se také nesmělo prodávat bez vědomí lesmistra a hejtmana, ale tito měli být vždy při prodeji přítomni; oba měli též podepisovat všechny dřevní rejstříky, opatřit je pečetí a přiložit k účtům. Dříví, které seprodávalo od sv. Havla během zimy, musilo být do sv.. Jiří odvezeno z lesa, jinak je kupující ztratil. V zimním období se měla též obstarat dostatečná zásoba pilařské kulatiny. Pro plavení (tedy ~a palivo) se mělo kácet vždy nejstarší a pro stavby nevhodné dříví, naproti tomu mladé kmeny a vhodné dříví pro stavby, výrobu šindele a řeziva se mělo šetřit. Mělo se též dbát, aby dřevaři správně prosvětlovalí les a nerovnalí dříví s úskoky; dohlížitel měl každý pátek prohlédnout srovnané dříví a postříkat je červenou barvou. Kdyby zjistil nějaký podvod, měl to oznámit a pachatel měl být řádně potrestán. 27

7 Určitý pokrok možno pozorovat v instrukcích z 1. poloviny 18. století, které byly vydávány majitelem opočenského panství speciálně pro jednotlivé vedoucí lesní úředníky, obvykle při jejich nástupu, a které začínají vnášet určitý řád do lesního hospodářství. Postupně pak dochází k vymanění lesnictví a lesního personálu ze zavíslostí na hospodářských úřednících a během doby se začíná zdůrazňovat i vlastní úkol lesů - produkce dříví. K těmto skutečnostem přispěly v prve řadě obavy z hrozícího. nedostatku dříví, proto se objeví i příkazy, sledující zajištění nového zmlazení. První z těchto instrukcí byla vydána v r pro lesmistra, jehož funkce byla tehdy patrně nově ustanovena.šš] Ovodem, stejně jako i ve všech dalších instrukcích, se zdůrazňuje, že má vést řádný život, odpovídající jeho stavu. Měl se řádně starat o lesy a myslivost. Byli mu podřízeni myslivci, lesní hajní, bažantníci. Zejména lesním hajným nerněl ukládat žádné jiné práce. Podobně myslivečtí hajní měli být používáni pro potřeby myslivosti, byli <osvobozeni od robotních povinností. Převážně byli podřízeni pravomoci Iesmístra, avšak pro určité úkoly je mohl použít i hejtman. Lesmistr měl být s hejtmanem v kontaktu a hospodářství i myslivost měli zařídit tak, aby obojí mohlo vedle sebe obstát a při tom byl podporován prospěch vrchnosti. Kdyby mezi nimi došlo ke sporu, měl rozhodnout majitel. Lesmistr měl trestat zjištěné přestupky pokutami, příp. ohlásit hejtmanovi; byla-li způsobena značná škoda, měl být o věci uvědomen majitel. Znovu se zdůrazňují povinnosti lesmistra nejen k lesu, ale hlavně k myslivosti; veškerý personál musel denně chodit do lesa hájit zvěř a zabraňovat pytláctví. Lesmistr měl mít autoritu u podřízených, kde napomohla slova a napomenutí, měl je přiměřeně tělesně potrestat nebo dát do vězení, nikoho však z podřízených nesměl propustit, o tom rozhodoval majitel. Kolem svatodušních svátků měl každoročně s podřízeným personálem provést kontrolu hranic za přítomnosti poddaných a mládeže z okolních vesnic. V roce 1705 byla vydána instrukce také pro polesného.s/] který v dřívější době byl zřejmě vedoucím úředníkem lesního hospodářství a myslivosti, ale po zavedení funkce lesmistra klesl na podřízeného úředníka, jemuž byla svěřena hlavně hospodářsko-prndejní stránka v lesním hospodářství. Měl dát zavčas vyrobit potřebné dříví na místech, určených lesmistrem a vést tento materiál v evidenci. Dříví mohl prodávat v každém revíru jen na příkaz.hejtmana a lesmistra a za přítomnosti tamních hajných fl myslivce. Měl dohled také na mílíření, O vyrobeném materiálu všeho druhu vedl měsíční výkazy č::l půlroční účty. S poddanými nesměl,on ani jeho manželka obchodovat, nesměl využívat jejich robotní práce, ani přijímat od nich dary. V hospodářských záležitostech měl stát ku pomoci hejtmanovi, jínak byl podřízen lesmistrovi. Akcídencí mohl vybírat jen v té výši, která mu byla vrchností povolena. V přísežné formuli sliboval, že za případné škody ručí movitým i nemovitým majetkem. 2B

8 Titul lesmistra byl však brzy změněn na dvorního myslivce, jak se dovídáme z prozatímního úředního řádu z r S ) Majitel se v něm odvolává na dříve vydané instrukce a žádá jejich bezpodmínečné dodržování. Dvorní myslivec se měl i s myslivci a hajnými každou sobotu ůčastňovat úředních dnů, aby 'byl ve styku s hospodářskými úředníky. Dosavadní plýtvání dřevem se nemělo dále trpět. Podobně v instrukci pro nového polesného Rudolfa Biegnera z r nařízujs majitel, že neodůvodněné ztráty a schodky dříví bude muset polesný hradit ze svého. 49 ) Polesný měl vést přesné účtování dříví a řeziva, s každým hajným měl mít o tom dřevní rejstřík. Měl také za úkol kontrolovat hospody, zda jsou dostatečně zásobeny pivem. V instrukci pro nového polesného Jana Petra Czyhulia z r. 1724,e praví, že jeho úřad záleží v sledování hospodářství, zvláště v přesném účtování dřeva, pro což jsou zde podrobné předpísy.š''] Za dva roky byl vystřídán novým polesným Františkem Pohlem, pro něhož platila předchozí ínstrukce z r. 1724, k níž byl připojen dodatek, že se má starat především o dříví v lese, ale při svých objížďkách měl občas dohlídnout i k myslívostí a nebude-li mít práci v lese nebo při myslivosti, konat 1 hospodářské objížďky. V následujícím roce došlo k novým změnám. Bývalý dvorní myslivec Ji~ldřích Philippi byl pro stáří a zesláblost jmenován lesmistrem a novým dvorním myslivcem byl ustanoven Mikuláš Jakub z Innfeldu, který byl ll. Itstopadu 1727 představen personálu a téhož dne mu byla dána ínstrukce. 51 ) Byl podřízen dřívějšímu dvornímu myslivci, nyní lesnii.s t~l~, jehož návrhů a dobrozdání měl dbát a bez jeho souhlasu nerněl podnikat nic důležitějšího. ~od, dohledem nového dvorního myslivce měly být všechny vrchnostenské, kostelní i selské lesy, bažantnice a porostliny. Kromě dalších příkazů a nařízení ohledně lesů a.myslivosti se také stanoví Jeho pravomoc; menší poškození lesů měl trestat sám, při větších škodách, způsobených např. pastvou dobytka apod., se měl poradit s regentem. Měl také trestat lenivé podřízené; kdyby však provinění bylo těžšího rázu, měl.?o poradě s lesmistrem celou věc přednést vrchnosti k rozhodnutí. Kdyby našel některého z podřízených v nevhodný čas v hospodě, měl ho poprve vyhnat ven a kdyby jeho nedbalost trvala, měl jej ohlásit vrchnosti. Hajní neměli být vybíráni z velkých hospodářství, nýbrž -jen mezi chalupníky, známými svou věrností, horlivostí a pílí. Hajným mohl dvorní myslivec darovat nějaké dříví, úměrně k jejich námahám, aby tím byli nabádáni k neustálé věrnosti. Lesmistru 'bylo instrukcí z r nařízeno, aby prohlížel a projížděl horské lesy každý měsíc, dolní revíry každých 14 dní a bažantnice každých 8 dní; myslivci a hajní měli lesy a porostliny pilně obhlížet denně a kdyby bylo třeba, měli zůstávat v lese i v nocí, Ve stejných časových obdobích měl lesmistr k sobě volat myslivce a vyžadovat od nich zprávy; v té době měli lesy střežithajní..52) 29 I

9 Po smrti polesného byl v r ustanoven prozatímně lesní písař. 53 ) Vedl v evidenci požadavky na dříví pro panskou potřebu i od poddaných a také evidenci prodaného a vydaného materiálu. Měl dohlížet na robotníky, v horách na dělníky za mzdu, i na výrobu šindele a bednářského dříví. Měl také sepsat nároky lesního personálu na deputátní dříví, to se jim však mělo vyznačit v jiném, ne v jejich lese; žádný z tohoto deputátu nesměl nic prodat. Písař byl podřízen dvornímu myslivci, když však byly lesy zavřeny a on měl málo práce, měl být dle uvážení regenta použit při hospodářství. Nový lesmistr. Jakub Kobel se měl podle instrukce z r ) vždy domluvit s hejtmanem, aby nepovstala škoda ani pro hospodářství, ani pro myslivost. Měl vždy pamatovat, že hospodářský úřad vydržuje majitele i myslivost. Lesy na panství mají být zachovány, nemá se vyžadovat a kácet více dřeva, než vyžaduje nejkrajnější potřeba. Zvěř se má udržovat v dobrém stavu, ale aby to neškodilo hospódářství ani vlastnímu, ani poddaných. Cizí myslivecké mládence, kteří působí jen nepořádky, neměl Iesmístr přechovávat, ani jeho podřízení je neměli nechávat pobývat u sebe nebo potulovat se po panství. Při příjezdu cizí vrchnosti nesmí nikdo z personálu říkat o spropitné a musí se vyvarovatnepřístojné žebroty.. V roce 1743 byla vydána společná instrukce pro lesmistra a polesného, podle níž jsou oba povinni péčí jak o les, tak o myslívost.šš] Mají vše konat společně a jednomyslně, oba ručí za chyby a škody, které by vznikly od podřízeného personálu. Za všechny v lesích a bažantnicích nastalé škody, ať způsobené pastvou dobytka, travařením, krádežemi nebo jinými nepřístojnostmia o nichž jsou myslivci povinni lesmistrovi a polesnému vždy hned podat zprávu, budou oba, dle okolnosti a velikosti opovážlivosti, potrestáni na penězích nebo tělesně. Poněvadž mnoho mysliveckých adjunktů je spíše na škodu než k prospěchu, měli být napříště ponecháni jen synové u svých otců a od majitele schválení adjunkti, ostatní pak měli být propuštěni a žádný z nich nesměl být potkán s puškou na území panství. Myslivci nemělí u sebe dlouho přechovávat cizí a potulné myslivce, ale po prokázaném pohostinství je měli poslat dál. Lesmistr měl dát polesnému k opsání všechny před tím vydané myslivecké a lesní instrukce a oba měli zachovávat vše, co se z nich neprotiví tomuto novému zařízení a měli plnit to, co je k prospěchu majitele. To jsou ve stručnosti hlavní příkazy instrukcí, týkající se lesního personálu. Kromě toho obsahují Instrukce podrobné pokyny ohledně myslívostíw] a lesního hospodářství. Z těchto zde uveďme aspoň nejdůležitější. Jak již bylo výše uvedeno, vedoucí lesní úředníci, lesmistr, příp. dvorní myslivec a polesný,57) byli odpovědní za lesy panské, i kostelní a selské, včetně porostlin a zarostlých luk. Poddaní nesměli bez jejich vědomí a písemného povolení ve svých lesích nic kácet; rovněž nesměli ze svých vlastních lesů prodávat žádné dříví, ale měli je šetřit pro svou vlastní potře- 30

10 bu58) Jak v dolních, tak i v horských polohách se mělo pečovat o to, aby žádné lesy nebyly zmenšovány a klučeny, nýbrž aby byly zachovány ve stávajících hranicích, aby nedocházelo i zde k tomu, co se děje v celém králov:ství (totiž v Čechách), že lesy stále více zaníkají. Žádný úředník nesměl bez výslovného souhlasu majitele panství změnit les na pole, nebo porostlínu na louku.š''] Poněvadž lesy v horách i v rovině,byly velmi vytěžené a palivo a ještě více užitkové dříví se stávalo vzácnějštm a dražším, nsmělo se vyžadovat a kácet dřeva více, než vyžadovala nejkrajnější potřeba. Poněvadž nebylo nadále možné zásobovat všechny poddané palivem, obnovovala instrukce z r dřívější zákaz, vynucený citelným úbytkem lesa a nedostatkem dříví, že se nesmí prodávat z panských lesů v rovině sáhové palivo sedlákům, majícím povozy, kteří si mohli dovézt palivo z častolovských nebo pardubických lesů; ostatním poddaným se pak mohlo podle stavu.lesa a jejich potřeby přenechat něco dříví, nejvíce však 3 sáhy. Omezit se měla i vlastní spotřeba. V instrukci z r vytýkal majitel,že jako všechno na panství bylo v největším nepořňdku, nebylo to lepší ani s dřívím k topení, neboť v minulém roce bylo napsáno do vydání půl páta tisíce sáhů dříví pro potřebu vrchnosti a režijního hospodářství, ačkoli je nemožné tolik dříví spotřebovat. Kdyby i nadále trvaly tyto neodůvodněně ztráty, musel by je polesný podle příkazu Instrukce z r hradit ze svěho.š"). Žádné djví se nesmělo.kácet dříve, dokud materiál k těžbě nevyznačil sám lesmistr (resp. dvorní myslivec). Požadavky na kmenové dříví pro panské hospodářství neměl dávat jako dosud ústně tesař nebo šafáři či pilaři, nýbrž se tak mělo dít na písemný příkaz majitele a podle návrhu tl požadavků hospodářského ůřednfka, s rozlišením jednotlivých sortimentů. Po stránce vyznačování kmenů k těžbě byl lesmistr na hejtmanovi nezávislý, ať se jednalo.0 těžbu v panských nebo poddanských lesích, a naopak měl sledovat, zda se podle hejtmanových požadavků nesleduje pohodlná práce a odvoz nebo zda hejtman nepožaduje příliš mnoho. Dříví měl lesmistr vykázat tak, aby vrchnostenské lesy nebo poddanské porost1iny nebyly "Zpustošeny, tedy podle možností a potřeb lesa, "kde to' zvěř a les snese", a nemělo se přihlížet k pohodlí poddaných. Vyznačování se mělo dít v době od Václava do Martina a to cejchovačkou, jednou pro dříví k prodeji a jinou pro panskou potřebu, bez označení se nesmělo nic kácet, s výjimkou sucharů a proutí. Označit se měly i pařezy, značka mela být vždy kvůli kontrole zřetelná. Těžbu a odvoz měl zařídit hejtman ve spolupráeí s lesmistrem. Kácelo se robotou a to v době od 1. listopadu do konce února, odvoz měl být proveden nejpozději do konce května, pak se až do 1. listopadu nemělo v lese pracovat, aby zvěř měla klid. Jediná výjimka se přípouštěla, když pro špatné cesty se namohlo dříví z lesa vyvézt; odvoz však musel,být koncem května zastaven, zbytek dřeva ponechan v lese do sv. Václava, načež v říjnu se mohlo v odvozu pokračovat. Vedoucí lesní 31

11 úředník nesměl nechat nikoho jezdit do lesa nebo dokonce tam kácet mimo vymezený čas, ať by to bylo pro potřebu vrchnosti nebo.. kohokoliv jiného, a to pod trestem ztráty čtvrtletního platu a upadnutí v nemilost. Později byl termín odvozu zkrácen do konce dubna, v jiných měsících ale, když je vzrůst dřeva, se do lesa jezdit nesmělo. Poddaní pak neměli byt zatěžováni odvozem když jsou špatné cesty. Aby byla zásoba v čas potřeby, měl se zřídit sklad dříví u Opočna a Dobrušky. Kromě toho měla být vždy dostatečná zásoba (asi 400 kmenů) různého otesaného stavebního dříví, uschovaného na různých místech. Tím se měla odstranit dřívější praxe, že totiž v případě potřeby se jelo honem do lesa pro každý kmen a pro stavby se používalo čerstvého dříví. 51) V roce 1718 byl vydán dřevařský řád, v němž se uvádějí jednotlivé sortimenty vyráběného materiálu a u každého jsou připojeny různé pokyny o výrobě, účtování atd. Vedoucí myšlenkou celého tohoto dřevařskéhořádu byla snaha po úspoře dříví a tím i lesů. JSou zde pokyny i pro manipulaci před zahájením plávky štěpin a po jejím ukončení; pro její vlastní provádění však měla být vydána zvláštní ínstrukce.šš] Vedle všeobecných pokynů o šetření dřívím bylo přikazováno zvlášť šetřit některé dřeviny, především duby, ať již velké nebo mladší nadějné, které měl lesmistr vést v patrnosti, aby byly zachovány. Též borové dříví bylo více ceněno než ostatní měkké, totiž smrkové a jedlové. V prvé polovině 18. století se veškerá péče o budoucí les omezovala většinou jen na ochranu mlází, vzniklého přirozenou obnovou. V instrukcích jsou četné zákazy ohledně pastvy dobytka, např. polesnému bylo r přikazováno, že nesmí dovolit pást v lesích dobytek, zvláště v mlazinách, ani vrchnostenský, ani poddanský. Při prvém přistižení měl vybírat pokutu 15 krejc. z každého kusu, při dalším 30 kr., třetina z těchto pokut náležela tomu, kdo dobytek přistihl, dvě třetiny úřadu. Podle. Instrukce z r při zajmutí dobytka v mlází, ať panského nebo selského, měli být hajní z revíru pohnáni k odpovědnosti a jestliže by se řádně neospravedlnili, měli být pro výstrahu potrestáni oslem. Zvlášť přísně so měla trestat pastva v oboře; ovšem zde to bylo spíše s ohledem na zvěř než ve prospěch lesa; instrukce pro lestmistra a polesného z r. 171:3 přikazuje, že nikdo nesmí pást v oboře hovězí dobytek pod trestem jeho ztráty a všechny v oboře přistižené kozy, prasata a husy. měly být bez milosti zastřeleny.53) Konkrétní příkazy pro zajištění příštího zmlazení jsou v instrukci z r. 1704, kde se požaduje, aby se v lesích nekácelo jak se komu zlíbí, což se do té doby dálo. Lesmistr měl dbát, aby se těžba řádně prováděla a nepoškozovalo se zmlazení. Dříví měl vykazovat tak, aby se těžba vracela na totéž místo nejdříve po 20, výjimečně 17 letech, aby dříví alespoň trochu slušně dorůstalo. Dříví se mělo prodávat na provazce a na každém provazci měly se ponechat alespoň čtyři vhodné stromy, bylo-li takových 32

12 stromů, zejmena dubů, na provazci více, mohlo se ponechat i více výstavků. Paseky se měly řádně vyčistit a mělo se bránit tomu, co se dříve dálo, že se totiž smýtilo silné dříví a slabý materiál se nechal v lese a škodil tak zmlazení. O kvalifikaci lesního personálu nás zpravuje výkaaz r. 1754,64) v němž se uvádí, že lesmistr Mikuláš z Innfeldu jako "myslivec ve dřevě. zkušený" je dobře znalý jak mýcení, tak i pěstování lesů; totéž platilo i o polesném Jiřím Arnoštovi; oba sloužili na panství již přes 20 rokfi.65) Ostatní myslivci, totiž v Bolehošti, Ledcích, Krňovicích, Jeníkovicích, Halíně, Frymburku, Sedloňově, Olešnici a v Oboře byli rovněž "ve dřevě zkušení" a věděli, co je potřebné znát při kácení dřeva, Bažantníci a polní myslivci (Mochovský, Vojetínský, Mezříčský, Semeclmický, Opočenský a Doubravický) 'byli v tomto ohledu již méně znalí, poněvadž ve svých obvodech nemělí lesy, ale jen křoviska. Podle toho bychom mohli usuzovat, že zde již v polovině 18. století bylo známo umělé zalesňovéní. Konkrétní údaje však máme až z poslední čtvrtiny 18. století. V roce 1783 bylo zaplaceno nádeníkům asi 26 zl. za vyklizení pasek, prováděné z nařízení hospodářského rady v revírech Olešnice a {Sedloňov. 5 6 ) Nevíme, zda toto opatření bylo prováděno pro obnovu přirozenou nebo umělou, neboť z téhož roku máme doklady o 'obojím. V hospodářské zprávě za měsíc březen 1783 je uvedeno, že pro nedostatek pracovních sil nemohly být vyklučeny pařezy, což by bylo velmi potřebné pro nový nálet. Z téže zprávy se však- také dovídáme, že bylo sbíráno a luštěno semeno pro horské revíry. To je nejstarší zpráva o sběru semen a umělé obnově na Opočensku, kterou se zatím podařilo nalézt.š"] K rozsáhlejšímu, umělému zalesňování vedl pak také velký polom z r.1786, kdy Ibylo potřebí zalesnit' rozsáhlé polomové holiny.6j) Nepochybně v důsledku tohoto polomu, ale i špatného hospodaření, byly koncem 18. staletí horské lesy v žalostném stavu, proto 11. dubna 1793 inspektor Semeleder ustanovil frymburského revímíka polesným pro tyto lesy a vydal pro něj zvláštní Instrukcí.š''] Stanoví se v ní, že mimo svůj vlastní revír má dohlížet také na revír Olešnici a Sedloňov; dále na nově oddělený revír kounovský a les Ochoz. Tyto lesy měl nejméně jednou za měsíc vlsítovat a zajištěné závady písemně hlásit. Sám však neměl dělat žádná svémocná opatření, jen kdyby hrozilo nebezpečí z prodlení. Svoji činnost měl zaměřit na obnovu zubožených lesů a ochranu osetých pasek proti jakvmkoltv škodám. Měl dbát také na to, aby všechno kácené dříví bylo co nejvýhodněji a beze zbytku zužitkováno; byl odpovědný za každou ztrátu dříví i za špatnou jakost vyrobeného šindele. Za přispění příslušných revírníků měl opatřovat potřebné lesní semeno z předhoří, neboť podle zkušeností se pro hory nehodí. semeno z nížin. Byly zde tedy již určité zkušenosti s umělou obnovou a speciálně se síjí lesních semen. V letech dochází k vypracování prvého zařízení opočenských lesů. Tím nastava nové období v lesním hospodářství. Příkazy instrukcí jsou 33

13 pak nahrazovány konkretními předpisy a směrnicemi v hospodářských lesních plánech a pro poučení personálu je vydávána odborná Itteratura.?" j Přehled p o u ž i t ý c h instrukcí a) [así 1654), colloredo-černínská. Sar Litoměřice, pobočka Žitenice, fond Lobkovicové roudničtí, rodinný archiv, sígn, H 18/4, složka 8. (13 fólií). Nadpís na titulním listě: "Extract Unterschiedlichen Ambts - undt Wirthschafts Ordnungen, wie undt was gestaldtlich die Beambten Ein [eder seinem Ambt undt Beruf gemšss, verhaldten sollen". (Jinou rukou připsáno "als Erstlichen: 1 0 Extract aus der Colloredischen undt Czerniníschen Wirthschafts Instruction".) Prvý list vlastního textu je vytržen. Na fal. 2. začíná článek 12; instrukce končí článkem 165 na fol 12. Články jsou číslovány a členěny do věcných oddílu, opatřených nadpisy. Ihned za posledním článkem následůje nadpis "Compendium der Colloredíschen undt Czerninischen Wirthschafts lnstruction" a za tímto články 1-43, dělené rovněž.nadpísy, stejnými jako v předchozí části, do oddílu. Instrukce věcně odpovídá předchozí, avšak je mnohem stručnější; není celá, za posledním napsaným článkem (43) následovaly nepochybně ostatní na další složce fólií. Tuto instrukci zaznamenává Dr. Václav Černý, Hospodářské instrukce, Praha 1930, str. 281, s poznámkou, že je to zlomek instrukce černínské (colloredo černínské) z r. 1654; patří tedy do souboru instrukcí, rozšířených II nás hojně v 17. století, z nichž některé části otiskl Josef Kalousek, Řády selské a instrukce hospodářské , Archiv český XXIII, Praha 1906, na str (z instrukce bohumilické - malovecké) a na str (instrukce hejtmanská na hraběcích panstvích černínských). Nadpisy jednotlivých oddílů, do nichž je colloredo černínská instrukce rozdělena, se shodují s nadpisy oddílu černínské instrukce, jak je uvádí Kalousek (1. c. str. 542). Rovněž věcný postup článků je většinou shodný, avšak colloredo černínská instrukce je stručnější, některé články spojuje, obměňuje slovní i větné obraty, o stejném předmětu se vyjadřuje jinak než instrukce bohumilická a černínská (pokud jsem měl možnost srovnat citovaný rukopis colloredo černínské instrukce s otištěnými částmi instrukce bohumilické a černínské u Kalouska}, které jsou 'si vzájemně podobnější, kdežto colloredo černínská má větší odchylky co do slovního zpracování. Pokud jsou mezi instrukcí bohumilickou a' černínskou věcné rozdíly (vytýká je Kalousek, str ), souhlasí instrukce colloredo černínská spíše s černínskou (např. v článku o přízi). V rukopise colloredo černínské instrukce jsou různé vsuvky, doplňky, škrty a změny, vzniklé zřejmě snahou o lepší vyjádření při přepisování a obměňování původního textu. Srovnání oddílů a článků v instrukci černínské (dle otisku u KalouskaI

14 a colloredo černínské [I-II) v rukopise uloženém v Lobkovickém rodinném archivu: název oddílu (volně přeloženo) článek v instrukci černín, collor. I collor. II o hejtmanu o úřadě, policii a soudnictví o kanceláři o soudě purkrechtním o kostelích 18. školách o městech, městečkách a vsích o hospodářství, především o dvorech o ovčínech o rybnících, vodních tocích a rybářství o myslivostí a lesích o pivovaru, krčmách, šenku vína a kořalky o účtech 1~ 15? ? ? ~ (43J další chybí ? ? ? ? Jak 'Patrno z předchozího, byla to instrukce všeobecná, která nebyla vydána pro určité panství a neví se, zda byla skutečně používána na panství opočenském. Ozývají-li se z ní některé ohlasy v pozdějších instrukcích opočenských, musíme mít na paměti, že jsou to příkazy běžné ve většině instrukcí tehdejší doby. Následující. a všechny dále uvedené instrukce jsou pak již určeny výslovně pro úředníky na Opočně. (Všechny uloženy ve Stát. archivu Zámrsk, fond Vs Opočno.) b} 1651, instrukce pro '~šechny úředníky a zaměstnance panství opočenského (sign. 14/19/26 b, c ), Nadpís: "Kurtze Beschreibung des Berufs der Oficier, Diener und Handtwerckhs Leuth auf der Herrschaft Oppotschen". Dochována je ve 2 exemplářích. Prvý (3 popsaná fóua + vložka) datován v Opočně24. dubna 1651, obsahuje povinnosti jednotlivých úředníků a zaměstnanců, vždy každému je věnován jeden odstavec, opatřený označením služebního titulu. Tyto odstavce byly dodatečně očíslovány, takže čísla jsou přeházena. Vložen je list obsahující dodatek (psaný jinou rukou - snad hejtmana Rašína), totiž povínností chmelaře, cihláře, myslivce - či spíše psáře, ovčáckého mistra a hořmístrově. Jinak v tomto exempláři nejsou žádné přípísy, vsuvky a opravy. Druhý exemplář (6 popsaných fólií), datovaný v Opočně 1. května 1651 (původní datum 24. dubna je škrtnuto i se závěrečným článkem), přepisuje z 1. exempláře povinnosti jednotlivých osob; články jsou zde číslovány již v číselném pořádku a opatřeny označením jednotlivých osob, jichž se týkají. Text je psán po jedné polovině papíru, na druhé 35

15 polovině jsou obsáhlé doplňky, psané, dle mínění archiváře Dr. E. Bouzy, rukou hejtmana Rašína. Žádný z těchto dvou exemplářů není podepsán. Instrukce obsahuje 41 článků pro jednotlivé zaměstnance (úředníky, řemeslníky i nižší služebníky), ale jsou zde uváděni i funkcionáři měst a obcí (primátor, purkmistr, rychtář a obecní starší, kostelníci, vesnický rychtář, přísežní). Lesního personálu se týkají články 6. polesného, 26. polního myslivce, 27. lesního myslivce, 28. lesního hajného, 32. bažantníka, 33. oborníka, 37. psáře (nazývaného zde [agr]. cl Prozatímní řád úřadování (sign. 14/19/32; 73 popsaných stran). Nadpís: "Interims Ambts Ordnung Bey meiner Herrschaft Oppotschen nach welcher steh meíne Beambte Inssgesambt und Ein [eder insonders Zu richten und Zu verhalten Haben wůrd". Instrukce je datována v Opačně 1. října 1707, podepsán Jeroným hr. Colloredo. V úvodní části poznamenává majitel, že dosavadní úřadování na panství bylo nedbalé a že našel mnoho špatného ve správě svého majetku, proto jeho zájem vyžaduje dát úředníkům prozatímní řád. Celá inmukce obsahuje 94 číslovaných článků, které věcně logicky navazují, nejsou však děleny do nějakých oddílů. Lesů a myslivosti se týkají články Následující instrukce byly vydány pro jednotlivé lesní úředníky, případně konkrétní osoby. d) Instrukce pro lesmistra. (Sign. 32/1/2a; 16 fólií). Nadpís: '"Instruction des Forstmeisters auf meíner Herrschařt Oppotschen". Datováno v Opočně 15. ledna 1704; podepsán Jeroným hr. Colloredo, přetištěna pečeť. Instrukce obsahuje 26 bodů. e) Instrukce pro polesného. (Sign. 32/1/2b, c; 5 fólií). Nadpís na titulním listě: "Instruction Iůr den Waldt Bereiter der Herr., schaft Oppotschen Anno 1705". Instrukce není datována (kromě letopočtu na titulním listě), ani opatřena podpisem vydavatele, je zde pouze přitištěna pečeť (hr. Colloreda]. Obsahuje 17 bodů, připojena je formule reversu, jímž se polesný zavazuje dodržovat ustanovení instrukce. Instrukce dochována též v opise, v němž však název Waldtbereiter je nahrazen Gehčgberetter (nadpis: "Instruction vor meinen Gehčigs-bereiter in Oppotschen"; 2 fólia). Jako vydavatel uveden Jeroným hr. Colloredo. Pod formulí reversu, který je datován v Opačně 16. června 1705, je jméno Christian Spalek s označením místa pečeti (LS). fl Instrukce pro polesného. (Sign. 32/1/2 d; 12 stran}, Nadpís: "Instruction vor rneínem der Herrschařt Oppotschno Neu Resolvírten Waldtbereiter Rudolph Bíegner, als meinem Letbaígenen Unterthan, Wie.er sích.bei seinem Anuertrauten Ambt zu verhalten, als auch.was Ihme aus meínem Oppotschner Rendtambt an Besoldung, Deputatundt.Accídentzten in Gnaden zu passiren Resolviret habe", Instrukce je datována v Brně 30. ledna 1716, podepsán Jeroným hr. Col- 36

16 loredo. Obsahuje 16 bodů, v posledním je též stanoven plat, deputát II akcidence polesného, g) Dřevařský řád. (Sign. 32/1/3.) Nadpís: "A Holtz ordnung Der Hoch Reichs GrHf!. Excell. colíoredischen Herrschaft Oppotschen", Na titulním listu je též latinský nápis: "ObLatVs Certe LIgnorVM SerVIet ordo SILVbet? avt OSOl' tv MeLIora DoCe." Chronogram dává v každém řádku letopočet Na konci je však uvedeno datum 1. února 1718 a podpis Jeronýma Colloredo. Konečně je tu poznámka, že tento dřevařský řád přepsal v roce 1724 Jan Fridrich Behr balck. V rukopise je poměrně dosti oprav, provedených přišitými malými lístky. Řád má 57 bodů. h) Instrukce pro polesného. (Sign. 32/1/2e, f.; 13 stran). Nadpis:,rInstruction vor den Waldtbereithern der Herrschaft Oppotschna Johann Petr Czyhulíus". Instrukce má 17 bodů; datována je v Opočně 9. května 1724, podepsán J. N. hr. Knllowrat; Za podpisem následuje přípís, z něhož se dovídáme, že instrukcí se měl řídit i v roce 1726 nově ustanovený polesný František Pohl. Nový majitel Opočna, Rudolf hr. Colloredo (nastoupil r po smrti svého otce Jeronýma), jehož podpis nalézáme pod přípisem s datem 1. prosince 1726, poznamenává, že když instrukci shledal dobrou jeho švagr Norbert hr. Kollowrat a ji schválil, i on ji schvaluje a nově ustanovenému polesnému Františku Pohlovi nařízuje její přesné zachovávání. Opis této instrukce je uložen tamtéž; je v něm však 'vynecháno jméno polesného Gzyhulia (v nadpise) i Františka Pohla; jméno Kollowratovo i Colloredovo uvedeno je. i) Instrukce pro dvorního myslivce. (Sign. 32/1/2h; 17 stran). Nadpis: "In.struction řtír den Neuen Hoř-Iagern Meiner Herrschařt Oppotschna, Nícolao [acobo von Innfeld, sub dato ibiden den 11. Novembris Anno 1727, als den Tag da Er qua talís von mil' Selbsten der Sammentl. JHger Parthey vorgestellet worden." Opis instrukce o 32 bodech; podepsán Rudolf hr. Colloredo. Na konci je připojen přehled platu a deputátu nového ůředníka.vza nímž následuje konsignace stavu bažantů k 31. prosinci 1726 dle výkazů jednotlivých bažantnfků, jl Instrukce pro lesmistra Ferdinanda Ignáce Schauera. (Sign. 32/1/2i; 9 fólií). Nadpís: "Abschrift der Instructíon und Ordnung fůr dem auf meiner Herrschaft Oppotschna Neu auřgenohmenen Forshtmeister Ferdinand Ignatí Schauer von Augenburg". Opis instrukce obsahující 24 body; datováno v Opočně 1. listopadu 1730, podepsána Rudolfem hr.colloredo. k) Instrukce pro lesního písaře Antonína Hertziga. (Sign. 32/1/2k, 32/1/4a, b, cl. 37

17 Koncept instrukce s nadpisem.,etwelche Hauptpuncti zur cornpendíosen lnstructíon des ad interim aufgenohmenen Wald Schreíbers Antoni Hertzig" (sign. 32/1/2k - 4 fóua), obsahuje 21 bodů s četnými doplňky a opravamí: datum v Opačně 12. června Z konceptu byl pořízen čistopis s nadpisem "Compendiose Instructíon des ad ínterím auřgenohmen Walt-Schreibers Antoni Hertzig" (sign. 32/1/4c - 4 fólia); není p~depsán majitelem. Další opis této instrukce (sign. 32/1/4b - 22 stran) s 'připomínkami zřejmě dvorního myslivce, který se cítil "ohrožen nově ustanovenou funkcí a stěžoval si, že nebyl přizván k vypracovaní instrukce pro lesního písaře, která by měla být kombinována se starou instrukcí pro polesného a že mu bylo slíbeno, že lesní písař bude ustanoven jemu na podporu a ne k omezení jeho moci. Instrukce pak byla přepracována zřejmě s přihlédnutím k připomínkám dvorního myslivce. Koncept tohoto nového vyhotovení o 14 bodech s nadpisem "Compendiose Instruction des ad interim aufgenohmenen Waldsehreibers Antoni Hertzieg auf Meiner Herrschaft Oppotschno Wie Solcher Sieh zu Verhalten und Seinem Díenst Vorzustehen haben wirdt". je datován v Opačně v srpnu 1732 (sign. 32/1(2k - 10 stran}. Čistopis této přepracované instrukce (sign. 32/1/4á - 6 fólií) není opatřen datem ani podpisem. 1} Instrukce pro lesmistra [akuba Kabela. (Sign. 32/1/21; 8 stran). Nadpis: "Instruktion vor den neuen Forstmeíster [acob Kabel auf meíner Herrschaft Oppotschno". Instrukce má 15 bodů; datována 3. prosince 1739, podepsán Rudolf hr. Colloredo. m] Společná instrukce pro lesmistra a polesného. (Sign. 32/1/2 m; 18 stran). Nadpis: "Instruction Meines Forstmeíster und Waldtbereithers, vermoge welcher Sie beede so Wohl In Waldt als Jagerey - anliegenheiten verbunden sein sollen, zusammen Einstimmig und Gemeinschaftlich Zll agiren und Einer ohne dem andern níchts Haubtsachtltches Vorzunehmen, Sondern praecise Nach lnnhalt folgenden Verordnungspuncten Sích zu Reguliren". Instrukce je xíochověne v opise, obsahuje 38 bodů; datována v Opačně 26. září 1743, podepsán Rudolf hr. Colloredo. n} Instrukce pro frymburského revírníka, který byl ustanoven polesným pro hoskou část panství, (Sign. 32/1/16.) Instrukci, datovanou 11. dubna 1793, podepsal inspektor Semeleder. 38

18 POZNÁMKY 1) Nejstarší vývoj tohoto území a postup kolonisace viz J, V. Šimák, Středověká kolonisace v zemích českých, České dějiny 1, 5, Praha 1938, str. 902 násl. Majetkový vývoj panství opočenského vylíčil A. Sedláček, Hrady, zámky fl tvrze království českého, díl II. Praha 1883 str ; též A. Flesar, Popis historicko--'-archeologicko-statistický okresu opočenského,hradec Králové Viz též rukopisnou práci Die Fideikomiss-Herrschaft Opočno nach historischen Quellen beschreiben von Josef Roštlapil, Pfarer in Opočno (Rukopis uložen ve Státním archivu Zámrsk, pobočka Opočno.) 2) J. V. Šimák, Středověká kolonisace (viz pozn. l.), str ~J Tamtéž, str , pozn, "... vesnice výše v horách, Sedívíny, Plasníce, Sedloňov, Polom, Trčkov jsou osazeny až v 16. století (1578 Sedloňov, ves nová)." V urbáři. z r se jmenuje ves nová Deštné. 4) Např. 18. října 1361 Mutina se synem Sezemou z Dobrušky daroval kostelu v Dobrušce les, řečený Zahradnice, s loukou mezi lesem Běstvínským z jedné a dědinami vsí Pulice a Bohuslavice z druhé strany, údolí s hájky mezi vsí Křovíce, a Val, užitek z potoka Libčí od lesa Halína až po ústí do Dědiny. (Josef Kurka, Archidiakonáty Kouřimský, Boleslavský, Hradecký a diecese Litomyšlská (Místopis církevní do r. 1421) Praha 1914, str. 519; záznam o tomto darování viz Libri erectionum archidioecesis Pragensis saeculo XIV. et XV., edídít Dr Clemens Borový, Liber 1. ( ) Praha 1875, str. 30. č. 56.) 5) J. V. Šimák, Středověká kolonisace (viz pozn. 1], str. 904: "'" Břehy řeky Dědiny, jež nahoře se nazývá Zlatým potokem nebo Zlatým erkem, byly obývány za pravěku, v hvozdech na jejích pramenech se počalo rouhání a osazování již za knížete Vratislava 1., kdy se tu připomíná k r Opočen hrádek, r hrad. Roku 1149 vzniká něco níže na řece cistercký klášter Svaté pole." Dále viz pozn. 3. 6) Libri erectionum (viz pozn. 4.) str. 61, Č, ) Tamtéž, str. 30, č. 56. B) Státní archív' (dále zkracuji Sar) Zámrsk, fond Vs Opočno, sign. F 26/1/2. Nadpis: "Letha Panie 1598 toho tedne po Svatým Šťastným z poručení jeho milosti urozeného pana Kryštofa Jaroslava Trčky z Lípy na Opočně a Smiřicích etc. tato registra důchodův panství opočenského a frymburského..." [dále cituji Urbář 1598). 9) Pro ilustraci uvádím dva zápisy z tohoto urbáře: str. 27 "k témuž zámku jest Iesův za oborou ležící i s tím, co se od pana Jindřicha Šárovce přikoupilo, při nejmenším na 24 teneta zaječí obtažení přes 10 lečí, v kterýchžto lesích rozličné dříví jest, z čehož se prndajem li:: domácím potřebám užívá". str. 277 "k témuž klášteru (rozuměj býv. klášter Svaté Pole) jsou velicí lesové, kteří běží od vedle Bědovic, silnicí dýlkou až k polím Křtvlckým. A zase z druhé strany vedle rolí Lhoteckých a Bolehošťských, vedlé rybníkův až k hrázi rybníka Nového, po které jdou k Ledcům a odtud zase běží vedlé lesa cestou, kterýž slove Mitrov. A lesa Mitrova až k kříži. V kterýchžto lesích dostatek dříví všelikého, A těch jest na 24 tenata zaječí obtažení přes 38 lečí. Proti těm lesům jsou dvě Ochozy a mlaka (tj. bažinatý les), přes cestu vedle mezí pana Opprštorfa a polí Křivických, v kterýchž rozličné dříví jest. A těch jest na 24 teneta obtažení při nejmenším za 3 leči". Přehled lesů na panství opočenském podle urbáře z r. 1598: pod zámkem Opočnem obora veliká - za 2 lány rolí u Opočna lesy za oborou nad Nepasiceml k Llbranticím les Vosyk 10 lečí 4 leče 39

19 za Krňovicemi les Hynkovství a Kapounství 6 lečí k Třebechovicím les Mitrov 7 lečí u vsi Klášter lesy zvané Chrastí 3 leče velké lesy od Bědovic ke Křivicím 38 lečí proti těm lesům dvě Ochozy a mlaka 3 leče u vsi Ledce lesy zvané Mitrovy u vsi Přepychy, Vranovský Velký a Malý Dřfžno 7 lečí 4 leče u Bolehoště les Chropotin, Sadky, Jírovský, Křtvína, Mlaky, les za Novou Vsí 21 lečí u Křivic a Ostašovic lesy zvané Křivina 20 lečí u vsi Podbřezí lesy za Skalkou 2 leči u vsi Chábory u Houdkovic les zvaný Pustiny u vsi 'Trnova les Babí a Mejta u vsi Semechnice les Chlum u vsí Dobré, Hlinné, Osečnice; Lomy, Mnichovy a Deštné velké přes 1 leč 1 leč 3 leče 20 lečí lesy a hory přes 20 lečí u vsí Kounova, Rozkoše, Nedvězí, Dobřan, Plasnice, Sedivin a Rovného velké lesy 6 lečí k zámku Frymburku lesy zvané Krahujčí přes 9 lečí ke vsi Olešnici lesy a hory, zvané Panské stráně 4 leče pomezní lesy 40 lečí za Sněžným lesy Sněženské a při Rzech 3 leče při vsi Myškov les zvaný Ochoz 9 lečí nad vsí Mělčany les zvaný Chlum a Zabno 35 lečí u vsi Běstviny les Halin a Stareš 11 lečí nad vsí Val les zvaný Rasošky neudáno Leč byla lesní míra, převzatá z praxe myslivecké; byla to plocha, která se najednou honila. Před honem byla obtažena tenaty (nebo tenety, což byly sítě, obvykle konopné, na zvěř) k zábránění útěku zvěře. Jakožto plošná míra byla to jednotka značně proměnlivá, neboť závisela na tvaru (obvodu) lesní trati, počtu tenat (zde se uvádí 24) a konečně i tato tenata byla na různých majetcích patrně různá, neboť např. v r (viz. pozn. 15) se zdůrazňuje, že obtažení by bylo provedeno "našimi tenety". Srov. k tomu výklad Simeona Podolského z Podoli (otiskl A. Sedláček, Paměti a doklady o staročeských mírách a váhách, Praha 1923, str. 3::l8-341) a Ondřeje Bernarda Klausera (tamtéž str, ). Tenata bývala až 70 m dlouhá. Leč mohla mít dle dnešní míry 9-18 ha, ale i více, příp. méně. Provazec- plošná míra, lišila se v různých dobách a dle míst: asi kolem 10. arů. Přeneseně i jako míra dříví. 10) Např. "K též vsi (KrňoviCím) jest rybnik pod lesem Hynkovstvím. v témž rybníce jest vostrov, z čehož se vrchnosti nic neplatí, nežli když les vyroste, i na hrázi ten se zpeněžuje" (urbář 1598, str. 161). 11) Sar Zámrsk, Vs Opočno, sígn, 38/3/60-66 (Taxa panství Opočenského v létu 1636, 9. [anuartí}. 12) Sar Zámrsk, Vs Opočno. Na deskách je nápís "Urbarium des Herrn [oan Trčka von Lippa 1542". Urbář je však psán česky. 13) Viz pozn ) Urbář 1542 uvadt např. u vsi Šestajovic plat z kopanin ve Zďáře, II vsi Pultce ze dvou klučenín v Halině. 15) Sar Zámrsk, Vs Opočno. sign. 35/1/lb, fal "... té paseky s tou loukou, že jest co by mohl 26 našimi tenety obtáhnouti. Na týž pasece jest vorné roly ve dvou kusích, na nichž sívají asi pod 3 korce... Item paseka, na níž též pásli a platu z ni nedávali, ta drží provazců 80." 40

20 16) Tamtéž, důchcdní účet za rok ) Tamtéž, důehodní účet za rok lb) Urbář 1542 [viz pozn. 12). 19} Hamfešt pro skláře z r je zapsán v urbáři z r. 1598, na str, 547. Podle taxy 1636 (viz pozn, 11) byl hutník - sklář z Deštného povínnsn odevzdávat vrchnosti ročně 6 kop sklenic k prtí, poněvadž však 2 roky napracovat, odváděl ze sklárny plat. Dokud pálil popeí v lesích opočenských platil 3 popeláře, jednoho po 3 kopách grošů, ale v posledních letech [před r, 1636) pálil na jiných panstvích. takže z toho platu sešlo. :Ie) Popelář v Deštném se přípomtna již v urbáři 1542 [zde se jmenuje "ves nová Deštné"}, Podle důchodníhn účtu z r se platilo z provazce spáleného dříví po 2 groštch, toho roku bylo spáleno 46 provazců. lij Následujíct údaje jsou z důchodních účtu panství opočenského za příslušné roky. Účty jsou uloženy v Sar Zámrsk, fond Vs Opočno.!ll) Nevfme o jaké sáhy [délka polen} se jednalo; pro hrubý přepočet možno použít 1 sáh - 2 m", Prodávané dřtví nebylo v té době vykazováno v sázfch, nýbrž většinou přijatými částkami. 23) Počet důchodní 1637, fal !lJ Např. r bylo vyrobeno v dolnfch revírech 878 sáhu štěpin, v horách 2862 sáhy a z Pardubicka koupeno 3090 sáhu. V roce 1730 bylo na koupené císařské pasece v Pardubicích vyrobeno 430 sáhu tvrdého, 811 sáhu měkkého dříví, 2 ku - sy březových, 17 lípových a 114 měkkých klád, dále 91 kop sloupků, 47 kop bednářského dříví a 29 kop žerdi. ~) Sar Zámrsk, Vs Opočno, inventář fideikomisního majetku při nástupu Jeronýma Colloreda 1694 [bez sign.) Podle dřevařského řádu z r {tamtéž, stgn. 32/1/3}, měla být tato odlehlá Podžákovská pila zrušena, nebo dána do režie tamního pílaře za náhradu, kterou by urči! hejtman. 2tl) Tamtéž, sign. 14/19/32 {Interims Ambts Ordung], 8l..1) Na válečné události poukazují četné poznámky v účetním materiálu, např. v důchodním účtu z r je poznamenáno, že z popeláře žádného se neplau, neboť pro válku nikdo nepracoval, podobně i cihelna napracovala pro vojáky; v taxe 1636'" se uvádí, že obora byla vypasena poddanským dobytkem, zahnaným sem před vojáky a u dvora I1bnikovského "nynl pro lid vojenský na samotě stavení pusty a nic zaseto není", též vinopalna pod zámkem byla tehdy mimo provoz pro nedostatek obili. 28) Z 90 sáhů se vyrobilo 713 korců a z 96 sáhu dřfvf 766 korců Uhll, tedy 1 zde vycházt B korců uhlí z 1 sáhu dřřví. 29} Urbář 1598; str. 1. " v kterémžto pivovaře každého týhodne časem pět, čtyři, tři a při nejmenším dva varové po 18 korcích sladu se dělají a přícházt várek do roka při nejmenším přes půl druhého sta varův a z každého varu vystavuje se po 24 sudích učiní 3 1/2 tísrc sudův." 30} Pro ilustraci si uveďme údaj i z pozdější doby, z r. 1782, kdy byl přřjem z celého velkostatku zl. 52 kro 3 den., vydání zl. 33 kro 4 den; čistý přřjém celého majetku však nemůžeme z toho vypočíst, poněvadž odvod majiteli (což je ve skutečnosti "čistý přfjern"] je zahrnut v celkovém vydaní, v tomto roce činil spolu s daněmi zl. 35 kro Největší příjem hotových peněz tak jako dříve, byl z pivovaru, totiž zl. 54 kro Příjem z lesního hospodářství byl v tomto roce zl. 43 kro (nejvfce za prodané dříví), vydán! 911 zl. 46 kro (zde však nejsou uvedeny platy personálu, jen mzda dřevařů apod.), takže přtjem hotových peněz byl 3014 zl. SS kro Přřjem z myslivosti činil tehdy 2673 zl. 54 kro (největší položka za prodané bažanty zl.), vydání pak 781 zl. 38 kr., příjem hotových peněz z myslivosti byl tedy 1892 zl. 16 kro 31) Urbář 1598, str. 665 "Anno 1646, Mal 16, vyzdvižena pec na šmalcovánř železa 41

Putování po archivech (nejen) za rodovou historií (pokračování)

Putování po archivech (nejen) za rodovou historií (pokračování) Putování po archivech (nejen) za rodovou historií (pokračování) Dalším archivem je Národní archiv v Praze. Má dvě pracoviště, jedno je na Chodovci, kde je i jeho sídlo a druhé je v Dejvicích. Zde jsou

Více

Vývoj péče o lesní majetky v českých zemích. Modul 8 - HÚL 4

Vývoj péče o lesní majetky v českých zemích. Modul 8 - HÚL 4 v českých zemích Modul 8 - HÚL 4 Současná podoba středoevropských lesů je silně ovlivněna dlouhodobou činností člověka, který se v české kotlině usadil jako zemědělec natrvalo již ve 4. tisíciletí př.

Více

Větrné mlýny v Těškovicích

Větrné mlýny v Těškovicích Větrné mlýny v Těškovicích Stručný přehled (Mgr. Jan Fryčka) Rozmístění bývalých větrných mlýnů v Těškovicích (ortofoto 2009, mapy.cz). Mlýny jsou značeny vzestupně od nejstaršího, mlýn 1b stál původně

Více

Putování po archivech (nejen) za rodovou historií

Putování po archivech (nejen) za rodovou historií Putování po archivech (nejen) za rodovou historií IV. Josefský katastr (též Katastr josefínský) 1785-1792 (Národní archiv v Dejvicích pokračování) Josefský katastr byl zaveden patentem císaře Josefa II.

Více

II. HISTORIE VÝVOJE ČESKÉHO PRACOVNÍHO PRÁVA

II. HISTORIE VÝVOJE ČESKÉHO PRACOVNÍHO PRÁVA II. HISTORIE VÝVOJE ČESKÉHO PRACOVNÍHO PRÁVA Obsah 1 Cíle... 2 2 Výklad problematiky... 2 2.1 Vývoj do roku 1918... 2 2.2 V letech 1918 1945... 3 2.3 Vývoj od roku 1945 až dosud... 4 3 Shrnutí poznatků...

Více

ZÁPIS č. 4 z veřejného zasedání zastupitelstva obce Hvozdce konaného na obecním úřadě od 17:00 hodin dne 17. února 2015

ZÁPIS č. 4 z veřejného zasedání zastupitelstva obce Hvozdce konaného na obecním úřadě od 17:00 hodin dne 17. února 2015 ZÁPIS č. 4 z veřejného zasedání zastupitelstva obce Hvozdce konaného na obecním úřadě od 17:00 hodin dne 17. února 2015 Přítomni: František Svátek, Marcela Vaňatová, Milan Dušek, Václav Hořejší, Martin

Více

5. třída, ZŠ BŘEŢANY

5. třída, ZŠ BŘEŢANY 5. třída, ZŠ BŘEŢANY ŽIVOT NA ZÁMKU Nadále nejbohatší a také vládnoucí skupinou v zemi zůstávala hned po panovníkovi šlechta. V této době ţila převáţně v pohodlných a prostorných zámcích a palácích. K

Více

(předpis o Rejstříku zástav)

(předpis o Rejstříku zástav) Předpis přijatý sněmem Notářské komory České republiky podle 35b odst. 8 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, k němuž udělilo souhlas Ministerstvo

Více

Ekonomika podniku. Katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze. Ing. Kučerková Blanka, 2011

Ekonomika podniku. Katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze. Ing. Kučerková Blanka, 2011 Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Ekonomika podniku Katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze Ing. Kučerková Blanka, 2011 Struktura

Více

Ústav biologie obratlovců AV ČR, v.v.i. Pokyn ředitele č. 4 / 2007

Ústav biologie obratlovců AV ČR, v.v.i. Pokyn ředitele č. 4 / 2007 Ústav biologie obratlovců AV ČR, v.v.i. Pokyn ředitele č. 4 / 2007 Zásady řešení vzniklých škod Platí od: 1. 7. 2007 Zpracovatel: Ing. Horák, tel. : 543 422 512 Určeno: v š e m zaměstnancům ÚBO. I. Úvodní

Více

Smlouva o výkonu funkce

Smlouva o výkonu funkce Smlouva o výkonu funkce člena dozorčí rady uzavřená podle zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech v platném znění ( Zákon o obchodních korporacích ) Smluvní strany: 1. Agria, a.s.

Více

Nezákonné těžby v lesích

Nezákonné těžby v lesích Nezákonné těžby v lesích 3. září 2013, Brandýs nad Labem Martin Baranyai Česká inspekce životního prostředí 2 Nezákonné těžby ve Východních Čechách Rok Plocha (ha) Objem (m 3 ) Počet případů počet Pokuty

Více

Smlouva o nájmu prostoru sloužícího podnikání

Smlouva o nájmu prostoru sloužícího podnikání Smlouva o nájmu prostoru sloužícího podnikání (uzavřená dle 2302 NOZ).. (název) se sídlem,. IČO: zastoupen/ jednající.. (dále jen Pronajímatel ) a... (jméno a příjmení) s místem podnikání IČO:... (dále

Více

Účetní jednotka: Stavební bytové družstvo Letohrad, Požárníků 791, Letohrad 561 51. Směrnice č. 22. Stavební spoření

Účetní jednotka: Stavební bytové družstvo Letohrad, Požárníků 791, Letohrad 561 51. Směrnice č. 22. Stavební spoření Účetní jednotka: Stavební bytové družstvo Letohrad, Požárníků 791, Letohrad 561 51 Směrnice č. 22 Stavební spoření 2014 1 I. Úvodní ustanovení. V souladu se stanovami Stavebního bytového družstva Letohrad

Více

ODHAD OBVYKLÉ CENY NEMOVITOSTI. 1. Identifikace nemovitosti. 2. Nález

ODHAD OBVYKLÉ CENY NEMOVITOSTI. 1. Identifikace nemovitosti. 2. Nález ODHAD OBVYKLÉ CENY NEMOVITOSTI číslo odhadu 015 08 ExÚ HB objednávka odhadu ze dne 10.5.2008 místní šetření proběhlo dne 21.11.2005 za účasti bez účasti povinné jméno a adresa objednatele odhadu Mgr. Stanislav

Více

KUPNÍ SMLOUVA A SMLOUVA O ZŘÍZENÍ ZÁSTAVNÍHO PRÁVA

KUPNÍ SMLOUVA A SMLOUVA O ZŘÍZENÍ ZÁSTAVNÍHO PRÁVA STATUTÁRNÍ MĚSTO OPAVA *MMOPP00DVT0B* KUPNÍ SMLOUVA A SMLOUVA O ZŘÍZENÍ ZÁSTAVNÍHO PRÁVA uzavřená dle 588 a následujících a 152 a následujících občanského zákoníku Článek I. Smluvní strany Prodávající:

Více

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 2542/2015. O ceně nemovitosti - pozemku evidovaném jako p.p.č. 1805 (orná půda) k.ú. Kovářov u Potštátu.

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 2542/2015. O ceně nemovitosti - pozemku evidovaném jako p.p.č. 1805 (orná půda) k.ú. Kovářov u Potštátu. ZNALECKÝ POSUDEK č. 2542/2015 O ceně nemovitosti - pozemku evidovaném jako p.p.č. 1805 (orná půda) k.ú. Kovářov u Potštátu. Objednatel znaleckého posudku: Dražbyprost, s.r.o. Mírové náměstí 2/5 40001 Ústí

Více

Účetní jednotka: Stavební bytové družstvo Letohrad, Požárníků 791, Letohrad 561 51. Směrnice č. 22. Stavební spoření

Účetní jednotka: Stavební bytové družstvo Letohrad, Požárníků 791, Letohrad 561 51. Směrnice č. 22. Stavební spoření Účetní jednotka: Stavební bytové družstvo Letohrad, Požárníků 791, Letohrad 561 51 Směrnice č. 22 Stavební spoření 2009 1 I. Úvodní ustanovení. V souladu se stanovami Stavebního bytového družstva Letohrad

Více

119/2001 Sb. ZÁKON. ze dne 22. února 2001, Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: 1 Předmět úpravy. 2 Vymezení pojmů

119/2001 Sb. ZÁKON. ze dne 22. února 2001, Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: 1 Předmět úpravy. 2 Vymezení pojmů 119/2001 Sb. ZÁKON ze dne 22. února 2001, kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: 1 Předmět úpravy Tento zákon

Více

MATERIÁLOVÉ ZÁSOBY Charakteristika a členění materiálových zásob Oceňování materiálových zásob Způsoby účtování zásob Analytická evidence k zásobám materiálu Inventarizace materiálových zásob CHARAKTERISTIKA

Více

Putování po archivech (nejen) za rodovou historií (pokračování)

Putování po archivech (nejen) za rodovou historií (pokračování) Putování po archivech (nejen) za rodovou historií (pokračování) Čísla popisná 3. část Stavení domkářů postavená po roce 1719 Třetí část o číslech popisných ve Ždírci se týká stavení, která byla postavena

Více

PŘEDMĚT A ÚPRAVA DAŇOVÉ EVIDENCE I.

PŘEDMĚT A ÚPRAVA DAŇOVÉ EVIDENCE I. Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459 Název školy: Střední odborné učiliště Valašské Klobouky REDIZO: 600014517 Autor: Ing.

Více

DÍLČÍ PŘIZNÁNÍ k dani z nemovitostí na rok

DÍLČÍ PŘIZNÁNÍ k dani z nemovitostí na rok Finančnímu úřadu v ve pro 01 Daňové identifi kační číslo Než začnete vyplňovat tiskopis přečtěte si prosím pokyny. Poplatník fyzická osoba právnická osoba 02 Rodné číslo / 03 Identifi kační číslo otisk

Více

Základní účetní operace společnosti

Základní účetní operace společnosti Základní účetní operace společnosti Úvodní informace Vedoucí skupiny: Ostatní členové skupiny: Základní informace o společnosti Jméno společnosti: Jafa, s.r.o. Sídlo společnosti: Praha 6, Konvičková 1563

Více

SMLOUVA O VÝKONU FUNKCE ČLENA KONTROLNÍ KOMISE

SMLOUVA O VÝKONU FUNKCE ČLENA KONTROLNÍ KOMISE SMLOUVA O VÝKONU FUNKCE ČLENA KONTROLNÍ KOMISE Bytové družstvo Ohradní 1344/51, se sídlem Praha 4, Ohradní 1344/51, PSČ 140 00, IČ: 266 90 934, zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze

Více

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU)

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) L 321/2 NAŘÍZENÍ NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. 1198/2014 ze dne 1. srpna 2014, kterým se doplňuje nařízení Rady (ES) č. 1217/2009 o založení zemědělské účetní datové sítě pro sběr údajů

Více

1. Úvod do účetnictví

1. Úvod do účetnictví 1. Úvod do účetnictví 1.1. Účetnictví Je ucelený systém informací o hospodaření a o hospodářském výsledku. Pravidla pro vedení účetnictví určuje zákon o účetnictví (číslo zákona najít na internetu) ve

Více

S M L O U V A O D Í L O č. 119-Jí-01/14

S M L O U V A O D Í L O č. 119-Jí-01/14 S M L O U V A O D Í L O č. 119-Jí-01/14 Lesy České republiky, s.p. IČO: 421 96 451 DIČ: CZ42196451 sídlem: Hradec Králové, Přemyslova 1106, PSČ 501 68 zapsán v obchodním rejstříku u Krajského soudu Hradec

Více

Stanovy. Modrá hvězda života záchranná vodní stanice potápěčů Karlovy Vary, z.s. I. Úvodní ustanovení

Stanovy. Modrá hvězda života záchranná vodní stanice potápěčů Karlovy Vary, z.s. I. Úvodní ustanovení Stanovy Modrá hvězda života záchranná vodní stanice potápěčů Karlovy Vary, z.s. I. Úvodní ustanovení 1. Název spolku: Modrá hvězda života záchranná vodní stanice potápěčů Karlovy Vary, z.s. (dále jen MHŽ

Více

Zpráva o činnosti poradny za rok 2012. Pobočka Pardubice- KONZULTACE JEDNOTLIVÉ MĚSÍCE

Zpráva o činnosti poradny za rok 2012. Pobočka Pardubice- KONZULTACE JEDNOTLIVÉ MĚSÍCE Zpráva o činnosti poradny za rok 2012 Ve zprávě o činnosti poradny za rok 2012 uvádíme několik tabulek a grafů pro snadné porovnání roku 2012 s rokem 2011, dále uvádíme porovnání konzultací za jednotlivé

Více

Organizační směrnice č. 18/2012/SŘ. Inventarizace majetku, pohledávek a závazků

Organizační směrnice č. 18/2012/SŘ. Inventarizace majetku, pohledávek a závazků Organizační směrnice č. 18/2012/SŘ Inventarizace majetku, pohledávek a závazků Čj.: SŠNM/1827/2012 Zpracovala: Radka Hepnarová, finanční referentka - účetní Schválila: PaedDr. Olga Talášková, ředitelka

Více

uzavřená podle ustanovení 1257-1266 a 1299-1302 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

uzavřená podle ustanovení 1257-1266 a 1299-1302 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník uzavřená podle ustanovení 1257-12 a 1299-102 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník se sídlem: zastoupený: IC: DIČ: bank. spoj.: 28. října 117, 702 18 Ostrava Ing. Ivanem Strachoněm 7089092 náměstkem

Více

Metodický pokyn pro uplatnění částky zaplacených odborových příspěvků jako odečitatelné položky od základu daně z příjmu

Metodický pokyn pro uplatnění částky zaplacených odborových příspěvků jako odečitatelné položky od základu daně z příjmu Odpočty za rok 2010 Metodický pokyn pro uplatnění částky zaplacených odborových příspěvků jako odečitatelné položky od základu daně z příjmu Od 1. ledna 2004 v souladu s ustanovením 15 odst. 7 zákona č.

Více

SMLOUVA O VÝKONU FUNKCE. Článek I Smluvní strany

SMLOUVA O VÝKONU FUNKCE. Článek I Smluvní strany SMLOUVA O VÝKONU FUNKCE Článek I Smluvní strany Obchodní firma se sídlem IČ: jednající (dále jen Společnost ) a Jméno a příjmení narozen dne trvale bytem člen představenstva Společnosti (dále jen Člen

Více

LÖW & spol., s.r.o. Studie, plány a projekty pro krajinu a vesnici Vranovská 102, 614 00 Brno Tel.: 545575250, 545576740 Fax.: 545576250 E-mail:

LÖW & spol., s.r.o. Studie, plány a projekty pro krajinu a vesnici Vranovská 102, 614 00 Brno Tel.: 545575250, 545576740 Fax.: 545576250 E-mail: LÖW & spol., s.r.o. Studie, plány a projekty pro krajinu a vesnici Vranovská 102, 614 00 Brno Tel.: 545575250, 545576740 Fax.: 545576250 E-mail: lowaspol@lowaspol.cz IČ: 46990798 DIČ: CZ46990798 Brno 2009

Více

Práci hodnotíme takto: 1. Myslivecké hospodaření

Práci hodnotíme takto: 1. Myslivecké hospodaření ZPRÁVA REVIZNÍ KOMISE na VČS MS Hrabišín, o.s. konané 30. března 2013 Revizní komise, ve složení: Aleš Hás a Jakub Drimaj, předkládá výroční členské schůzi následující zprávu o hodnocení činnosti MS Hrabišín,

Více

dle 536 a následujících Obchodního zákoníku č. 513/91 Sb., v platném znění 1. Objednatel: Město Hořice

dle 536 a následujících Obchodního zákoníku č. 513/91 Sb., v platném znění 1. Objednatel: Město Hořice SMLOUVA O DÍLO dle 536 a následujících Obchodního zákoníku č. 513/91 Sb., v platném znění 1. Objednatel: Město Hořice Sídlo: Náměstí Jiřího z Poděbrad 342, 508 19 Hořice Zastoupený: Ivanem Doležalem, starostou

Více

Bývalý pozemkový katastr, reambulance pozemkového katastru

Bývalý pozemkový katastr, reambulance pozemkového katastru Bývalý pozemkový katastr, reambulance pozemkového katastru Doc. Ing. Václav Čada, CSc. cada@kma.zcu.cz ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI Fakulta aplikovaných věd - KMA oddělení geomatiky Vznik materiálu byl

Více

U S N E S E N Í. MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Rada městské části. č.j.: 437/2014. č. 446 ze dne 09.06.2014

U S N E S E N Í. MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Rada městské části. č.j.: 437/2014. č. 446 ze dne 09.06.2014 č.j.: 437/2014 MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Rada městské části U S N E S E N Í č. 446 ze dne 09.06.2014 ZŠ a MŠ, nám. J. z Lobkovic, budova Perunova 6/975 - oprava hřiště Rada městské části I. s c h v a l u j

Více

- 1 - ZNALECKÝ POSUDEK. č. 697/132/2011

- 1 - ZNALECKÝ POSUDEK. č. 697/132/2011 - 1 - ZNALECKÝ POSUDEK č. 697/132/2011 o ceně obvyklé 1) pozemku č. parc. 1246, k.ú. Nový Dvůr u Oskořínka, obec Nový Dvůr, zapsáno na LV č. 113, u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, KP Nymburk

Více

116/1990 Sb. ZÁKON. ze dne 23. dubna 1990 o nájmu a podnájmu nebytových prostor

116/1990 Sb. ZÁKON. ze dne 23. dubna 1990 o nájmu a podnájmu nebytových prostor 116/1990 Sb. ZÁKON ze dne 23. dubna 1990 o nájmu a podnájmu nebytových prostor Změna: 403/1990 Sb. Změna: 529/1990 Sb. Změna: 229/1991 Sb. Změna: 540/1991 Sb. Změna: 302/1999 Sb. Změna: 522/2002 Sb. Změna:

Více

Účetní závěrka 2011 souvislý příklad - Daňový portál profesionálů a daň...

Účetní závěrka 2011 souvislý příklad - Daňový portál profesionálů a daň... Účetní závěrka 2011 souvislý příklad - Daňový portál profesionálů a daň... Stránka č. 1 z 22 Publikováno: 28.11.2011 Typ: výklady Zdroj: Účetnictví v praxi 2011/12 Ing. Jiří Strouhal, Ph. D., VŠE Praha,

Více

ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY. Ročník 1983. Uverejnené: 18.02.1983 Účinnosť od: 01.04.1983

ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY. Ročník 1983. Uverejnené: 18.02.1983 Účinnosť od: 01.04.1983 ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY Ročník 1983 Uverejnené: 18.02.1983 Účinnosť od: 01.04.1983 12 V Y H L Á Š K A m i n i s t e r s t v a f i n a n c í Č e s k é s o c i a l i s t i c k é r e p u b l

Více

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 2099/2012

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 2099/2012 ZNALECKÝ POSUDEK č. 2099/2012 O ceně pozemků ve zjednodušené evidenci PK 1190/2, PK 1191, PK 1192, PK 1226, PK 1227, PK 1231, PK 1232 k.ú. Svatá Kateřina u Svatého Mikuláše. Objednatel znaleckého posudku:

Více

Denní a pobytové sociální služby, příspěvková organizace

Denní a pobytové sociální služby, příspěvková organizace Auditor: Ing. Soňa Báčová, č. oprávnění KAČR 2206 Adresa: U Lomu 35, 511 01 Turnov Telefon: 605 168329, e-mail: sona.bacova@centrum.cz IČ: 72686677, DIČ: CZ7554132597, neplátce DPH Zpráva nezávislého auditora

Více

NAŘÍZENÍ Libereckého kraje č. 1/2006 ze dne 31.1. 2006,

NAŘÍZENÍ Libereckého kraje č. 1/2006 ze dne 31.1. 2006, NAŘÍZENÍ Libereckého kraje č. 1/2006 ze dne 31.1. 2006, o zřízení Přírodní rezervace Hamrštejn a jejího ochranného pásma. Rada Libereckého kraje v souladu s 7 a 59 odst. 1 písm. k) zák.č.129/2000 Sb.,

Více

Pravidla pro samovýrobu palivového dříví v lesích obce Mnichov

Pravidla pro samovýrobu palivového dříví v lesích obce Mnichov Pravidla pro samovýrobu palivového dříví v lesích obce Mnichov I. Úvodní ustanovení 1) Obec Mnichov umožňuje v souladu s ustanovením 38 zákona 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, občanům

Více

Účtování o zásobách. Příklad 1/1

Účtování o zásobách. Příklad 1/1 Účtování o zásobách Příklad 1/1 Účetní jednotka používá pro oceňování nakoupených materiálových zásob stejné druhy ceny zjištěné váženým aritmetickým průměrem ze skutečných pořizovacích cen. Počáteční

Více

KUPNÍ SMLOUVA A ZÁSTAVNÍ SMLOUVA

KUPNÍ SMLOUVA A ZÁSTAVNÍ SMLOUVA STATUTÁRNÍ MĚSTO OPAVA *MMOPP00EO8V5* KUPNÍ SMLOUVA A ZÁSTAVNÍ SMLOUVA Článek I. Smluvní strany Prodávající: Statutární město Se sídlem:, Horní náměstí 69, PSČ: 746 26 IČ, DIČ: Číslo účtu: Zastoupen: 00300535,

Více

ENERGETICKÉHO S PRŮMYSLOVÝM. Prof. Ing. Vladimír r Simanov, CSc. 2008

ENERGETICKÉHO S PRŮMYSLOVÝM. Prof. Ing. Vladimír r Simanov, CSc. 2008 STŘET ENERGETICKÉHO VYUŽÍVÁNÍ DŘÍVÍ S PRŮMYSLOVÝM ZPRACOVÁNÍM M DŘEVAD Prof. Ing. Vladimír r Simanov, CSc. 2008 Dřevo první materiál použitý člověkem všestranná využitelnost dřeva vedoucí k přílišné exploataci

Více

NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 15. února 2012 o stanovení některých podmínek pro poskytování zvláštní podpory zemědělcům

NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 15. února 2012 o stanovení některých podmínek pro poskytování zvláštní podpory zemědělcům Strana 690 Sbírka zákonů č. 60 / 2012 60 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 15. února 2012 o stanovení některých podmínek pro poskytování zvláštní podpory zemědělcům Vláda nařizuje podle 2b odst. 2 zákona č. 252/ /1997

Více

ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY. Ročník 1946. Uverejnené: 15.05.1946 Účinnosť od: 15.05.1946 96.

ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY. Ročník 1946. Uverejnené: 15.05.1946 Účinnosť od: 15.05.1946 96. ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY Ročník 1946 Uverejnené: 15.05.1946 Účinnosť od: 15.05.1946 96. V y h l á š k a m i n i s t r a f i n a n c í ze dne 3. května 1946, kterou se uveřejňuje opatření Národní

Více

VNITŘNÍ PROVÁDĚCÍ PŘEDPIS č. 01/2014

VNITŘNÍ PROVÁDĚCÍ PŘEDPIS č. 01/2014 ČL. 1. ÚVODNÍ USTANOVENÍ, NÁZEV SMĚRNICE A ZÁSADY VEDENÍ ÚČETNICTVÍ 1.1 V souladu s ustanoveními stanov vydává Sdružení rodičů a přátel při uměleckých školách v Opavě se sídlem Nádražní 674/11, 746 01

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková

Více

ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY

ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY Základní škola Laškov, okres Prostějov, příspěvková organizace ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY část: VYŘAZOVÁNÍ MAJETKU Č.j.: S05/2010 Vypracoval: Mgr. Lenka Blahová, ředitelka školy Schválil: Mgr. Lenka Blahová,

Více

Opatření v rámci PRV. Tab. č.: 6. P.č. Legislativa Druh opatření / popis Sazby. Základní podmínky

Opatření v rámci PRV. Tab. č.: 6. P.č. Legislativa Druh opatření / popis Sazby. Základní podmínky Tab. č.: 6 Opatření v rámci PRV 1 Nařízení vlády č. 75/2007 Sb., změna NV č.113/2008 Sb. Znevýhodněné oblasti - LFA - vyrovnávací příspěvek na hospodaření v znevýhodněných oblastech- jejich specifikace

Více

Peníze. Bc. Alena Kozubová

Peníze. Bc. Alena Kozubová Peníze Bc. Alena Kozubová Definice Peníze jsou zvláštním druhem statku. (Statek je věc, která je pro nás něčím užitečná). Peníze sami o sobě nejsou ničím užitečné, jejich užitečnost spočívá v tom, že jsou

Více

USNESENÍ PŘEDSTAVENSTVA ČESKÉ ADVOKÁTNÍ KOMORY č. 1/1997 Věstníku. ze dne 31. října 1996,

USNESENÍ PŘEDSTAVENSTVA ČESKÉ ADVOKÁTNÍ KOMORY č. 1/1997 Věstníku. ze dne 31. října 1996, USNESENÍ PŘEDSTAVENSTVA ČESKÉ ADVOKÁTNÍ KOMORY č. 1/1997 Věstníku ze dne 31. října 1996, kterým se stanoví pravidla profesionální etiky a pravidla soutěže advokátů České republiky (etický kodex), ve znění

Více

Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnavateli při výkonu povolání

Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnavateli při výkonu povolání Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnavateli při výkonu povolání Odpovědnost zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli z právního hlediska Pro odpovědnost zaměstnance za škodu způsobenou

Více

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 2246/2002. ze dne 16. prosince 2002

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 2246/2002. ze dne 16. prosince 2002 NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 2246/2002 ze dne 16. prosince 2002 o poplatcích placených Úřadu pro harmonizaci ve vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) vzhledem k zápisu (průmyslových) vzorů Společenství KOMISE

Více

K U P N Í S M L O U V U

K U P N Í S M L O U V U Příloha č. 3 usnesení RMČ č. 577 ze dne 21.7.2010 Městská část Praha 3 se sídlem : Havlíčkovo nám. 9/700, 130 85 Praha 3 IČ : 00063517 DIČ : CZ 00063517 jednající Milenou Kozumplíkovou, starostkou městské

Více

Statutární město Ostrava

Statutární město Ostrava Statutární město Ostrava Obecně závazná vyhláška č. 14/2013, Statut města Ostravy (úplné znění se změnami a doplňky provedenými obecně závaznými vyhláškami č. 1/2014 ze dne 19.2.2014, č. 2/2014 ze dne

Více

Informace k dani z nemovitých věcí

Informace k dani z nemovitých věcí Finanční úřad pro Jihočeský kraj Mánesova 1803/3a, 371 87 České Budějovice Územní pracoviště v Prachaticích Vodňanská 376, 383 01 Prachatice Oddělení majetkových daní Tel.: 388 371 111 E-mail:podatelna2209@fs.mfcr.cz

Více

O B E C N Ě Z Á V A Z N Á V Y H L Á Š K A č. 3/2003. o veřejném pořádku a životním prostředí v obci Mirošovice

O B E C N Ě Z Á V A Z N Á V Y H L Á Š K A č. 3/2003. o veřejném pořádku a životním prostředí v obci Mirošovice O B E C N Ě Z Á V A Z N Á V Y H L Á Š K A č. 3/2003 o veřejném pořádku a životním prostředí v obci Mirošovice Obecní zastupitelstvo obce Mirošovice se usneslo na svém zasedání dne 18. 6. 2003 vydat podle

Více

Zápis z 6. zasedání zastupitelstva obce Strážkovice konaného dne 11. 03. 2015

Zápis z 6. zasedání zastupitelstva obce Strážkovice konaného dne 11. 03. 2015 Místo konání: Začátek: Zasedání řídil: Přítomni: Zápis z 6. zasedání zastupitelstva obce Strážkovice konaného dne 11. 03. 2015 Omluveni: Neomluveni: - Hosté: - Zapisovatel: Ověřovatelé zápisu: Obecní úřad

Více

Stanovy Muzejní společnosti ve Valašském Meziříčí

Stanovy Muzejní společnosti ve Valašském Meziříčí Stanovy Muzejní společnosti ve Valašském Meziříčí Tyto Stanovy plně vycházejí z původních Stanov Muzejní společnosti ve Valašském Meziříčí z let 1883/84 a jejich modifikované verze z konce 20. let 20.

Více

Zákon č. 440/2005 Sb.

Zákon č. 440/2005 Sb. Zákon č. 440/2005 Sb. PŘEDSEDA VLÁDY vyhlašuje úplné znění zákona č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 403/1990 Sb., zákonem č. 529/1990 Sb.,

Více

Obecně závazná vyhláška č. 1/2012 O hospodaření v obecních lesích

Obecně závazná vyhláška č. 1/2012 O hospodaření v obecních lesích Obecně závazná vyhláška č. 1/2012 O hospodaření v obecních lesích Článek I: Úvod 1. Obec Kozly prohlašuje, že je plnoprávním majitelem lesa Svinky a Kozelského lesa v katastrálním území Kozly u Loun, a

Více

Svědectví map. Informace o projektu NZM, FLD-ČZU a archivů České republiky

Svědectví map. Informace o projektu NZM, FLD-ČZU a archivů České republiky Svědectví map Informace o projektu NZM, FLD-ČZU a archivů České republiky Autoři: Prof. Ing. Ivan Roček, CSc. Ing. Petr Fencl od třetího dílu PhDr. Vladimír Waage Spolupracující instituce: NZM Praha, FLD

Více

Naučná stezka - 14 zastavení na Praze 14

Naučná stezka - 14 zastavení na Praze 14 Zastavení první... Hloubětín Na místě Hloubětína žili lidé již v 10. století. Jméno obce historické prameny spojují s postavou vladyky Hlupoty. Dnešní podobu získal Hloubětín až v roce 1907. K Praze byl

Více

3 Rozvahové změny ovlivňující výsledek hospodaření

3 Rozvahové změny ovlivňující výsledek hospodaření 3 Rozvahové změny ovlivňující výsledek hospodaření Cíl kapitoly Pochopením a procvičením úloh z této kapitoly by se měl student seznámit s: podstatou výsledku hospodaření a transakcemi, které vedou k jeho

Více

OLOMOUCKÝ KRAJ Jeremenkova 40a, 779 11 Olomouc

OLOMOUCKÝ KRAJ Jeremenkova 40a, 779 11 Olomouc Č. j.: KUOK 93863/2009 OLOMOUCKÝ KRAJ Jeremenkova 40a, 779 11 Olomouc Dodatek č. 6 ke zřizovací listině č. j. 4573/2001 ze dne 21. 12. 2001 ve znění dodatku č. 1 č. j. 251/2003 ze dne 28. 11. 2002, dodatku

Více

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 42/829/2012

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 42/829/2012 ZNALECKÝ POSUDEK č. 42/829/2012 o ceně nemovitosti - pozemkových parcel č. 163, č. 165/2, č. 165/3, č. 166, č. 732 v obci a katastrálním území Stradouň, vodní plochy č. 124/1, pozemkových parcel č. 125/1,

Více

NAŘÍZENÍ Libereckého kraje č. 5 ze dne 12. září 2006,

NAŘÍZENÍ Libereckého kraje č. 5 ze dne 12. září 2006, NAŘÍZENÍ Libereckého kraje č. 5 ze dne 12. září 2006, o zřízení přírodní památky Borecké skály a jejího ochranného pásma. Rada Libereckého kraje v souladu s 7 a 59 odst. 1 písm. k) zák. č. 129/2000Sb.,

Více

PRAMENY K HOSTIVICKÉ HISTORII

PRAMENY K HOSTIVICKÉ HISTORII PRAMENY K HOSTIVICKÉ HISTORII Řada D: Katastry Svazek č. 3 STABILNÍ KATASTR 1840 Část C: Katastrální obec LITOVICE Hostivice, září 2008 Stabilní katastr 1840 část C: Katastrální obec LITOVICE 2 Tento svazek

Více

Z dosavadní praxe vyplývají tyto poznatky:

Z dosavadní praxe vyplývají tyto poznatky: Komentář k právním ustanovením na úseku povolování kácení dřevin rostoucích mimo les xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx k 2 zákona 114/1992 Sb.: Ochrana dřevin

Více

Škody působené bobrem evropským na lesních porostech Biberschäden im Waldbewuchs

Škody působené bobrem evropským na lesních porostech Biberschäden im Waldbewuchs Škody působené bobrem evropským na lesních porostech Biberschäden im Waldbewuchs Ing. Jan Dovrtěl Ing. Miroslav Svoboda Lesy České republiky, s.p. Lesní závod Židlochovice Lesní závod Židlochovice organizační

Více

KRAJSKÝ ÚŘAD KARLOVARSKÉHO KRAJE

KRAJSKÝ ÚŘAD KARLOVARSKÉHO KRAJE KRAJSKÝ ÚŘAD KARLOVARSKÉHO KRAJE ODBOR ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A ZEMĚDĚLSTVÍ Viz rozdělovník Váš dopis značka // ze dne Naše značka Vyřizuje / linka Karlovy Vary 2714/ZZ/13-1 Chochel/594 12-08-2013 Záměr vyhlášení

Více

- G r u n t y v R a d o n i c í c h -

- G r u n t y v R a d o n i c í c h - G r u n t s e d m ý, d n e š n í číslo 1 - G r u n t y v R a d o n i c í c h - Dle zápisu z r. 1676 Nynější hospodář M a r t i n P a v i š k a, který tuto chalupu získal od B a r t o ně Černýho. 1676 převzal

Více

Příloha strana 1/13. Hodnocení tvorby příjmů a čerpání výdajů rozpočtu za I. pololetí 2015

Příloha strana 1/13. Hodnocení tvorby příjmů a čerpání výdajů rozpočtu za I. pololetí 2015 Příloha strana 1/13 Hodnocení tvorby příjmů a čerpání výdajů rozpočtu za I. pololetí 2015 Příloha strana 2/13 Členění hodnocení tvorby příjmů a čerpání výdajů 1. Příjmy Tabulka č. 1 Příjmy podle příjmových

Více

Stipendijní řád. Stipendijní řád. POZOR! Pořízená kopie je neřízený dokument.

Stipendijní řád. Stipendijní řád. POZOR! Pořízená kopie je neřízený dokument. Stipendijní řád Verze: 2 Platnost: dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR Zpracoval: Mgr. Vladimíra Sedláčková Mgr. et Mgr. Michaela Vaněčková, Ph.D. Markéta Šimáková Schválil:

Více

Směrnice pro provedení inventarizace. Směrnice č. 1/2008. Město Hlinsko

Směrnice pro provedení inventarizace. Směrnice č. 1/2008. Město Hlinsko Město Hlinsko Směrnice pro provedení inventarizace Směrnice č. 1/2008 Platnost od: Schválila: Rada města Hlinska dne usnesením č. Záznam o aktualizaci: Dodatek č. Platný od Obsah: 1. Úvodní ustanovení

Více

Obecná ustanovení. 1. Působnost a zásady směrnice

Obecná ustanovení. 1. Působnost a zásady směrnice Základní škola a Mateřská škola Chlebičov, příspěvková organizace, Školní 105, 747 32 Chlebičov 1. ORGANIZAČNÍ ŘÁD Č.j.: 115 /2015 A.1. A5 Vypracoval: Schválil: Mgr. Milena Široká, ředitelka školy Ilja

Více

Znalecký posudek č. 649/2010

Znalecký posudek č. 649/2010 Znalecký posudek č. 649/2010 o ceně obvyklé pozemku parc.č. 644/3 - zahrada s příslušenstvím ( travní porost, oplocení, stromy ), k.ú Horní Kamenice, obec Česká Kamenice, okres Děčín. Objednatel posudku:

Více

MĚSTO OPOČNO Obecně závazná vyhláška č. 4/2015 Požární řád města

MĚSTO OPOČNO Obecně závazná vyhláška č. 4/2015 Požární řád města (Jj) fhiaoif M f S T O MĚSTO Obecně závazná vyhláška č. 4/2015 Požární řád města Zastupitelstvo města Opočno se na svém zasedání konaném dne 22. 6. 2015 usneslo vydat na základě 29 odst. 1 písm. o) bod

Více

Směrnice pro zřizování a činnost požárních hlídek

Směrnice pro zřizování a činnost požárních hlídek Směrnice pro zřizování a činnost požárních hlídek Datum platnosti: Datum účinnosti: Změna: 1.4.2009 1.4.2009 2 Dne: 23.3.2009 Dne: 30.3.2009 1 / 5 Tato směrnice upravuje provádění 13 zákona ČNR č. 133/1985

Více

2. Správa obce Kolče

2. Správa obce Kolče 2. Správa obce Kolče Učiniti popis, jak byla spravována obec Koleč v dobách dávných můžeme započíti teprve dobou pozdější po bitvě na Bílé hoře od r. 1695, kdy byly zavedeny zvláštní urbar nebo-li kontrakt,

Více

Finanční řád OSPEA Preambule Zdrojová základna Hospodaření OSPEA

Finanční řád OSPEA Preambule Zdrojová základna Hospodaření OSPEA Finanční řád OSPEA 1. Preambule 1.1. Finanční řád OSPEA: 1.1.1. určuje zásady hospodaření odborové organizace jako celku a zásady hospodaření jednotlivých provozoven; 1.1.2. je vytvořen ve smyslu ustanovení

Více

VK KARLOVY VARY. člen Českého volejbalového svazu STANOVY VOLEJBALOVÉHO KLUBU KARLOVY VARY

VK KARLOVY VARY. člen Českého volejbalového svazu STANOVY VOLEJBALOVÉHO KLUBU KARLOVY VARY VK KARLOVY VARY člen Českého volejbalového svazu STANOVY VOLEJBALOVÉHO KLUBU KARLOVY VARY Číslo: 01/2015 Schváleno: 09.10.2015, členskou schůzí klubu Účinnost od: 10.10.2015 Článek 1 Název, charakteristika

Více

. 1 30.6.2013 30.6.2013 sestavené ke dni 31. 12. 2012 Název a sídlo účetní jednotky F-nadace Krásova 24 130 00 Praha 3 IČ: 604 49 837 F-nadace vznikla 25. července 1994 registrací u Obvodního úřadu

Více

Hostivické památky. Břevský rybník s výpustním objektem z roku 1932

Hostivické památky. Břevský rybník s výpustním objektem z roku 1932 Hostivické památky Rybníky v Hostivici Břevský rybník s výpustním objektem z roku 1932 Archeologické nálezy z celého území Hostivice i okolí dokládají, že zdejší krajina v pramenné oblasti Litovického

Více

ZBRASLAVSKÝ PIVOVAR 250 let historie

ZBRASLAVSKÝ PIVOVAR 250 let historie ZBRASLAVSKÝ PIVOVAR 250 let historie Pivo se na Zbraslavi začalo údajně vařit už na sklonku 13. století, kdy byl založen cisterciácký klášter. V té době byly pivovary běžnou součástí klášterního hospodářského

Více

Cech mlynářů Horšovský Týn 1717 1860 (1867)

Cech mlynářů Horšovský Týn 1717 1860 (1867) Státní okresní archiv Domažlice se sídlem v Horšovském Týně Cech mlynářů Horšovský Týn 1717 1860 (1867) Inventář EL NAD č.: 715 AP č.: 406 Radka Kinkorová Horšovský Týn 2014 Obsah Úvod: I. Vývoj původce

Více

U S N E S E N Í KSUL 81 INS 13993/2012-A-33

U S N E S E N Í KSUL 81 INS 13993/2012-A-33 KSUL 81 INS 13993/2012-A-33 U S N E S E N Í Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Kašparovou v insolvenční věci navrhovatele věřitele Hellmutha Georga Funka, nar. 16.01.1974, trvale

Více

2014 ISIN CZ0003501660

2014 ISIN CZ0003501660 Dodatek č. 1 k Prospektu dluhopisů ZONER software, a.s. Dluhopisy s pevným úrokovým výnosem 10 % p. a. v celkové předpokládané jmenovité hodnotě emise 200.000.000 Kč k datu emise nebo v průběhu emisní

Více

Závazný předpis pro zpracování výsledků praktické maturitní zkoušky

Závazný předpis pro zpracování výsledků praktické maturitní zkoušky Závazný předpis pro zpracování výsledků praktické maturitní zkoušky Odevzdání práce Konečný termín:- 30 dnů před termínem praktické maturitní zkoušky. V písemné podobě bude práce odevzdána ve dvou exemplářích

Více

ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY

ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY Č.j.: Základní škola Bedřicha Hrozného Lysá nad Labem, okres Nymburk příspěvková organizace nám. B. Hrozného 12, 289 22 Lysá nad Labem ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY 18/2012 Jar Spisový znak, skartační znak: A.1.

Více

ZPRÁVA O VÝSLEDKU PŘEZKOUMÁNÍ HOSPODAŘENÍ

ZPRÁVA O VÝSLEDKU PŘEZKOUMÁNÍ HOSPODAŘENÍ ZPRÁVA O VÝSLEDKU PŘEZKOUMÁNÍ HOSPODAŘENÍ Podle zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, auditorského standardu č. 52, dalších relevantních předpisů

Více

Náměstí čp. 109, 338 05 Mýto v Čechách

Náměstí čp. 109, 338 05 Mýto v Čechách ZPRÁVA O VÝSLEDKU PŘEZKOUMÁNÍ HOSPODAŘENÍ podle zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, auditorského standardu č. 52, dalších relevantních přepisů

Více