Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/ B.Mieslerová (KB PřF UP v Olomouci)
|
|
- Emil Mareš
- před 6 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/ B.Mieslerová (KB PřF UP v Olomouci)
2 CO JSOU TO HOUBY A HOUBOVÉ ORGANISMY? Výživa: heterotrofní (chybí fotosyntéza), absorptivní způsob přijímaní potravy (zřídka ingescí), výjimečně fagocytóza. Stélka: jednobuněčná nebo vláknitá (myceliální, s přepážkami nebo bez přepážek), plasmodiální, amoeboidní nebo pseudoplasmodiální ; vyskytují se pohyblivá (zoospory) i nepohyblivá stadia Buněčná stěna: Dobře definovaná, typicky chitinózní (celulóza převažuje u Oomycota), periplast (Myxomycota). Ploidie: Eukaryotické organismy, jednojaderné i mnohojaderné, mycelium může být homothalické i heterothalické, haploidní, dikaryotické nebo diploidní (omezeného trvání) Životní cyklus: Jednoduchý až komplexní Sexualita: Nepohlavní fáze nebo pohlavní fáze; homothalické nebo heterothalické. Plodnice: Mikroskopické nebo makroskopické, nebo mohou chybět, vykazují malou diferenciaci. Prostředí: Vyskytují se všude jako saprofyté, symbionti, parazité nebo hyperparazité Rozšíření: Kosmopolitní
3 Stále je široce přijímáno, že všechny živé organismy lze zařadit do ŠESTI ŘÍŠÍ (BACTERIA, PROTOZOA, CHROMISTA, FUNGI, PLANTAE, ANIMALIA) (Cavalier- Smith, 2004).
4
5 SYSTÉM HUB A HOUBOVÝCH ORGANISMŮ Corliss, 1994; Cavalier-Smith 1995 ŘÍŠE: PROTOZOA Amoeboidní nebo plasmodiální organismy bez buněčné stěny (nahé) v trofické fázi, schopné fagocytózy, bičíky bez mastigonemat. Oddělení: MYXOMYCOTA/ ř. AMOEBOZOA Vytváří pohyblivá stádia - myxomonády, myxaméby nebo plasmodia nemají buněčnou stěnu, pouze periplast bílkovinného původu, Plodnice (sorokarpy, sporokarpy), které obsahují výtrusy; výživa holozoická pohlcování bakterií. Oddělení: PLASMODIOPHOROMYCOTA/ř. RHIZARIA Obligátní parazité řas, oomycetů a cévnatých rostlin; vytváří paraplasmodium uvnitř hostitele, výživa osmotrofní, myxaméby chybí Nedochází k tvorbě sporokarpů. Fuligo septica Slizovka tříslová
6 ŘÍŠE: CHROMISTA (STRAMENOPILA)/ř. CHROMALVEOLATA Jednobuněčné nebo vláknité organismy, buněčná stěna tvořena převážně celulózou, další biochemické znaky je přibližují rostlinám; bičíky (pokud jsou přítomny) mají alespoň jeden bičík s tuhými mastigonematy; výživa absorpcí Oddělení: LABYRINTHULOMYCOTA Oddělení : OOMYCOTA Jednobuněčné nebo mnohobuněčné organismy; hyfy nepřehrádkované; coenocytická stélka; nepohlavní rozmnožování: 2 bičíkaté zoospory; pohlavní rozmnožování: fúzí antheridia a oogonia vedoucí ke vzniku tlustostěnné oospory. Oddělení: HYPHOCHYTRIOMYCOTA Pseudoperonospora cubensis plíseň okurková
7 ŘÍŠE: FUNGI Jednobuněčné nebo vláknité organismy s buněčnou stěnou obsahující chitin, bičíky (pouze u Chytridiomycota) nemají mastigonemata; výživa je pouze absorptivní Oddělení: CHYTRIDIOMYCOTA Jednobuněčné stélky, nebo řetízek buněk, pohlavní rozmnožování fúzí pohyblivých gamet, ale i somatogamií; nepohlavní rozmnožování: sporangia s jednobičíkatými zoosporami. Rhizophydium na řase šroubatce (Spirogyra) Synchytrium endobioticum Rakovinovec bramborový
8 Oddělení: MICROSPORIDIOMYCOTA Vysoce specializovaní jednobuněční, obligátně vnitrobuněční parazité živočichů s obtížně charakterizovatelnými vegetativními stadii, ale velmi charakteristicky utvářenými sporami. Původně považované za kmen prvoků, příslušnost k houbám rozeznána recentně, převážně na základě molekulárně biologických znaků. Podle Kalina, Váňa, 2005 Nosema apis u roje včel způsobuje oslabení
9 Oddělení: ZYGOMYCOTA Absence pohyblivých spor; nepřehrádkované hyfy, pohlavní rozmnožování fúzí pohlavních orgánů (gametangií) vedoucí ke vzniku tlustostěnné odpočívající zygospory; nepohlavní rozmnožování: sporangia s nepohyblivými sporami. Rhizopus arrhizus na jahodách Rhizopus nigricans Kropidlovec černavý Foto: M. Sedlářová
10 Oddělení: ASCOMYCOTA Hyfy s přehrádkami (septy) nebo kvasinkové formy; pohlavní rozmnožování: fúzí samčího anteridia nebo spermacie (pohyblivá buňka) a samičího askogonu s trichogynem vedoucí ke vzniku vřecek s askosporami; nepohlavní rozmnožování: konidie na konidioforech. Sarcoscypha austriaca Ohnivec rakouský Saccharomyces cerevisiae Konidiofor padlí Foto: M. Sedlářová
11 Oddělení: BASIDIOMYCOTA Hyfy s doliporovým septem nebo kvasinkové formy; nepohlavní spory se vyskytují řídce; pohlavní rozmnožování: fúzí kompatibilních hyf (somatogamie), vedoucí k produkci basidiospor na basidích, často na makroskopických plodnicích. Rez vejmutovková (Cronartium ribicola) na rybízu Foto: B. Mieslerová Boletus edulis Hřib smrkový Foto: M. Vašutová
12 EKOLOGICKÉ SKUPINY HUB Houby mohou být rozděleny na základě jejich nutričních požadavků na dvě hlavní ekologické skupiny: SAPROTROFOVÉ získávají živiny z mrtvého materiálu SYMBIONTI - získávají živiny z živých organismů a mohou být zařazeni do 2 kategorií: MUTUALISTIČTÍ SYMBIONTI - existuje zde určitý prospěch i pro houbu i pro další organismus (lichenismus, mykorrhiza). PARAZITIČTÍ SYMBIONTI není zde žádný prospěch pro jiný organismus
13 MODEL VZTAHŮ MEZI RŮZNÝMI ZPŮSOBY VÝŽIVY U HOUBOVÝCH ORGANISMŮ BIOTROFOVÉ houby musí získávat živiny z živého materiálu (rostlin, živočichů, hub) NEKROTROFOVÉ - houby se vyskytují na živém materiálu, ale zabíjejí živé buňky aby mohli získat živiny (toxiny) SAPROTROFOVÉ - houby živící se na odumřelém materiálu
14 1. OBLIGÁTNÍ BIOTROFOVÉ Invaginace plasmalemy a následná perforace. Intracelulární penetrace pomocí haustorií Jádro napadené buňky je živé Hostitelé často reagují na napadení hypersenzitivní reakcí Ektoparazité (Erysiphales), endoparazité (Peronosporales) Častá je vysoká hostitelská specializace Velmi komplikovaná nebo úplně vyloučená možnost kultivace v axenické kultuře Příklady: Plasmodiophora brassicae (Nádorovka kapustová, Plasmodiophoromycota), Synchytrium endobioticum (Rakovinovec bramborový, Chytridiomycota), Peronosporales (nepravá padlí, Oomycota), Erysiphales (Padlí, Ascomycotina), Taphrinales (palcatky, Ascomycotina), Pucciniales (rzi, Basidiomycotina), Ustilaginales, Tilletiales (sněti, Basidiomycotina) Blumeria graminis, padlí travní
15 2. HEMIBIOTROFOVÉ Forma výživy mezi biotrofií a nekrotrofií Velmi omezená možnost saprotrofní výživy Možná kultivace v axenické kultuře Příklady: Venturia inaequalis (strupovitost jabloní, Ascomycotina) Phytophthora infestans (plíseň bramborová, Oomycota) Phytophthora infestans Venturia inaequalis
16 3. OBLIGÁTNÍ NEKROTROFOVÉ Nekrotrofní způsob výživy, rychlá destrukce hostitelských pletiv, nemožnost přežívat jako saprotrofové Mohou přežívat v mrtvých pletivech hostitele ve formě sklerocií, rhizomorf Široké spektrum hostitelů, způsobují choroby plodů, listů, stonků, kořenů Nejsou problémy s kultivací v axenické kultuře Sclerotinia sp. Hlízenka Armillaria mellea, Václavka obecná
17 4. FAKULTATIVNĚ SAPROTROFNÍ NEKROTROFOVÉ 5. FAKULTATIVNĚ NEKROTROFNÍ SAPROTROFOVÉ Jsou schopní saprotrofní i nekrotrofní výživy Saprotrofové při kontaktu s živým hostitelským pletivem se mění na nekrotrofy Nekrotrofové po vyčerpání živin jsou schopni dlouho přežívat v saprotrofní fázi Mají široké spektrum hostitelů Není problém s jejich kultivací v axenické kultuře Příklady: Aspergillus, Penicillium (Ascomycota) Rhizopus (Zygomycota) Rhizoctonia, Botrytis (Deuteromycota) Penicillium, Aspergillus
18 6. OBLIGÁTNÍ SAPROTROFOVÉ Žádná schopnost nekrotrofního nebo biotrofního způsobu výživy Mohou získávat živiny rozkladem jednoduchých cukrů, ale i složitějších látek (celulóza, chitin, keratin) Onygena equina kaziroh koňský Panaeolus (kropenatec) na výkalu hovězího dobytka
19 7. FAKULTATIVNĚ BIOTROFNÍ SAPROTROFOVÉ 8. FAKULTATIVNĚ SAPROTROFNÍ BIOTROFOVÉ V části svého života jsou schopni biotrofního způsobu výživy a v části saprotrofního způsobu výživy Často se týká výskytu 2 různých forem patogena: monokaryotické mycelium (saprotrofní fáze) a dikaryotické mycelium (biotrofní fáze) Vysoce specifičtí parazité Příklady: Hemiascomycetes Taphrinales (palcatky, Ascomycota), Taphrina deformans Kadeřavost listů broskvoně
20 9. FAKULTATIVNĚ SAPROTROFNÍ HEMIBIOTROFOVÉ Zpočátku biotrofní, pak přecházející na nekrotrofní způsob výživy a nakonec se může vyskytovat i saprotrofní fáze Je možné je kultivovat v axenické kultuře Vysoce specifičtí parazité Často se týká výskytu 2 různých forem patogena: monokaryotické mycelium (biotrofní fáze) a dikaryotické mycelium (saprotrofní fáze) Crinipellis perniciosa (Basidiomycota, obligátní parazit kakaa)
21 HOUBY POTŘEBUJÍ PRO SVŮJ RŮST: 1. Vhodné organické substance jako je zdroj uhlíku 2. Zdroj dusíku (organický, anorganický) 3. Určité anorganické ionty 4. Určité růstové faktory organického původu ve velmi malých koncentracích 5. Vodu
22 1. ZDROJE UHLÍKU Rozmanitost zdrojů uhlíku pro vláknité houby a kvasinky ZDROJ UHLÍKU POZNÁMKA HEXOZOVÉ CUKRY PENTÓZOVÉ CUKRY DISACHARIDY TRISACHARIDY OLIGOSACHARID Y (NAPŘ. MALTODEXTRINY) POLYSACHARIDY Glukóza, fruktóza a mannóza jsou metabolizovány většinou kvasinek a vláknitých hub Některé houby jsou schopny prodýchávat pentózové cukry (arabinóza, xylóza, rhamnóza, xylulóza) lépe než glukózu Větší počet kvasinek využívá disacharidy (maltóza, laktóza trehalóza...). Obecně lze říct, že pokud kvasinky zkvašují maltózu, tak nezkvašují laktózu a obráceně. Rafinóza je pouze částečně využívána některými kmeny Saccharomyces cerevisiae, ale úplně je využívána jinými druhy rodu Saccharomyces spp. Metabolizovány amylolytickými kvasinkami, ne pivovarskými kvasnicemi. Zahrnuje škrob, inulin, celulózu, hemicelulózu (xylany, galaktany, mannany), chitin, pektinové látky (řetězce polygalakturonové kyseliny tvoří střední lamelu). Mnoho vláknitých hub může využívat tyto komponenty v závislosti na extracelulární enzymové aktivitě. Kvasinky, které fermentují polysacharidy jsou vzácné.
23 ZDROJ UHLÍKU NIŽŠÍ ALIFATICKÉ ALKOHOLY (METHANOL, ETHANOL) CUKERNATÉ ALKOHOLY (NAPŘ. GLYCEROL) ORGANICKÉ KYSELINY (OCTOVÁ, CITRONOVÁ, MLÉČNÁ) MASTNÉ KYSELINY (OLEOVÁ, PALMITOVÁ) AMINOKYSELINY VÍCEUHLÍKATÉ UHLOVODÍKY (C9) AROMATICKÉ SLOUČENINY LIGNIN AROMATICKÝ POLYMER (obsahuje fenylpropany a alkoholy kumarylalkohol, koniferylalkohol, sinapylalkohol) KERATIN bílkovina tvořená aminokyselinami POZNÁMKA Jsou prodýchávány mnoha houbami. Mohou být prodýchávány mnoha kvasinkami a houbami. Mnoho kvasinek je může prodýchávat, ale jen pár je jich schopno zkvašovat. Některé druhy kvasinek mohou používat mastné kyseliny jako zdroj uhlíku a energie, jako např. druh Aureobasidium pullulans Slouží jako zdroj uhlíku a dusíku, příliš dusíku není vhodné pro mnoho organismů. Některé kvasinky (Candida) a vláknité h. jsou schopné růst na ropných produktech Zahrnuje to fenol, krezol, benzoáty etc. Málo druhů kvasinek je může využívat. Může být rozkládán pouze tzv. houbami způsobujícími bílou hnilobu. Určitá část energie je získávána okamžitě, ale hlavně činí dostupnými celulózu a hemicelulózu. Některé houby ho rozkládají např. Onygenales,
24 ZDROJE UHLÍKU PRO VLÁKNITÉ HOUBY A KVASINKY
25 2. ZDROJE DUSÍKU Houby nemohou fixovat vzdušný dusík a potřebují přijímat sloučeniny obsahující dusík, buď v anorganické formě (amonné soli) nebo v organické formě (aminokyseliny). ANORGANICKÉ ZDROJE DUSÍKU Síran amonný je běžně využíván jako zdroj dusíku. Dále je využíván amoniak, který se uvolňuje při rozkladu rostlinných nebo živočišných zbytků (nedokáží to např. Saprolegniales, tyto organismy potřebují substrát bohatý na proteiny, třeba i mrtvý hmyz) Mnoho hub také může růst na nitrátech (dusičnany)
26 ORGANICKÉ ZDROJE DUSÍKU Mnoho hub může asimilovat aminokyseliny (např. glutamová kyselina, asparagin), aminy (obsahující funkční skupinu -NH 2 ) nebo amidy (obsahující funkční skupinu -CONH 2 ) jako zdroje dusíku. Využívání močoviny (degradace na CO 2 a amoniak pomocí ureázy) je běžné u hub a některých kvasinek ze skupiny Basidiomycotina, které jsou proto nazývány ureázo-pozitivní na rozdíl od ureázonegativních kvasinek. Organické sloučeniny jako např. peptony mohou sloužit jako zdroj obojího dusíku i organického uhlíku pro potřeby výživy houby
27 3. ANORGANICKÉ SLOUČENINY Draslík, fosfor (jako fosfáty), hořčík a síra (jako sulfáty) jsou potřebné v určitém množství. Zdroji jsou zejména jejich soli jako např. MgSO 4, K 3 PO 4, vzácněji (jen některé) houby využívají Ca, Na (mořské ve formě NaCl) Ostatní anorganické sloučeniny jako železo, zinek, měď, mangan a molybden jsou potřeba v zlomkových množstvích. Jsou nutné jako složka esenciálních enzymů. 4. ORGANICKÉ RŮSTOVÉ FAKTORY Zahrnují hlavně vitamíny. Některé houby jsou kompletně soběstačné a nepotřebují žádné vitamíny. Jiné druhy potřebují vnější zdroje jednoho nebo více vitamínů. Mnoha houbám je třeba dodávat hlavně thiamin (vitamín B 1 závisí na něm metabolismus dusíku), biotin (B 7 ), riboflavin (B 2 ), pyridoxin (B 6 ), nikotinovou kyselinu (B 3 ) a jiné. Některé houby mají specifické nároky např. Oomycota potřebují k růstu steroly.
28 DOSTUPNOST KYSLÍKU Na základě potřeb kyslíku pro růst se houby mohou rozdělovat na 4 kategorie OBLIGÁTNÍ AEROBOVÉ rostou pouze v aerobních podmínkách FAKULTATIVNÍ AEROBOVÉ - rostou v aerobních podmínkách, ale dovedou růst také v podmínkách absence kyslíku, kdy jsou schopni fermentace cukrů (Fusarium oxysporum, Mucor hiemalis, Aspergillus fumigatus, některé kvasinky) Mucor hiemalis houba, která může způsobovat povrchové mykózy u lidí (vstupuje poraněními)
29 OBLIGÁTNĚ FERMENTATIVNÍ DRUHY - chybí jim mitochondrie, a tak i když mohou růst v prostředí s kyslíkem nebo bez kyslíku, tak vždy získávají energii fermentací (někteří zástupci vodních Oomycota nebo Chytridiomycota) OBLIGÁTNÍ ANAEROBOVÉ jejich somatické buňky odumírají v prostředí, kde je kyslík (někteří zástupci Chytridiomycota, kteří rostou v trávicím traktu přežvýkavců) Neocallimastix sp. rostoucí v trávicím traktu přežvýkavců
30 METABOLISMUS HUB Houby jsou heterotrofové, potřebují získávat energii rozkladem organických látek Hlavně pomocí RESPIRACE a FERMENTACE V první částí monosacharidy jsou přeměněny pomocí GLYKOLÝZY (v cytosolu, jedná se o anaerobní proces) většinou na KYS. PYROHROZNOVOU TVORBA ACETYLKOENZYMU A KREBSŮV CYKLUS ELEKTRONOVÝ TRANSPORTNÍ ŘETĚZEC OXIDATIVNÍ FOSFORYLACE Kyslík je terminální akceptor vodíkových iontů PRODUKCE ALKOHOLU NEBO KYSELINY MLÉČNÉ Organické molekuly jsou terminální akceptor vodíkových iontů
31
32 STRUKTURA A ORGANIZACE HOUBOVÉHO GENOMU Houbový genom má 4 komponenty - jaderná DNA, mitochondriální DNA, plasmidy a geny houbových virů JADERNÁ DNA Tvoří chromozómy v různém počtu a různé ploidii (počet jednotlivých sádek chromozómů). Eukaryotické rostliny a živočichové jsou somatičtí diploidi. Vegetativní hyfy většiny hub jsou haploidní (všichni zástupci Zygomycota a Ascomycota mají prodlouženou a dominantní vegetativní haplofázi). U Oomycota diploidie a polyploidie jsou běžné. Některé kvasinky jsou převážně diploidní. Několik hub může alternovat mezi haploidní a diploidní somatickou fází (Chytridiomycota, tzv. RODOZMĚNA) Část životního cyklu některých hub (Ascomycota, Basidiomycota) je dikaryotická 2 kompatibilní jádra tvoří pár - dikaryon. To znamená, že karyogamie nenásleduje okamžitě po plasmogamii. Způsob života hub v jejich monokaryotické a dikaryotické fázi se může lišit (př. Taphrina)
33 Životní cyklus Podosphaera leucotricha Ascomycota
34 MITOCHONDRIÁLNÍ DNA (mt DNA) Mitochondrie obsahují malou kruhovou molekulu DNA. Velikost mitochondriálního genomu je asi kbp. Veškerá mitochondriální DNA kóduje podobné komponenty: komponenty elektronového transportního řetězce (podjednotky ATPazy), strukturální RNA a mitochondriální transferovou RNA. U některých hub (Neurospora) má velký význam již jednoduchá mutace může vést ke zestárnutí celé kolonie a uhynutí. Mitochondriální DNA v buňkách kvasinky Saccharomyces cerevisiae (barveno pomocí Green Fluorescent Protein (GFP)
35 PLASMIDY Plasmidy jsou do kruhu stočené molekuly DNA se schopností se autonomně replikovat v buňce. Plasmidy nebo plasmidům podobné části DNA jsou nacházeny u několika druhů hub. Není známá jejich pravá funkce, ale mají velké využití při sestavování vektorů pro klonování genů u kvasinek (Saccharomyces cerevisiae). Mnoho dalších plasmidů hub se nachází v mitochondriích (kruhové molekuly DNA s malou nebo žádnou homologií k genomu mitochondrií). Jejich funkce není známá.
36 VIRY A VIROVÉ GENY Houbové viry (a částice podobné virům) byly objeveny u několika druhů hub, zahrnující zástupce všech hlavních skupin hub Viry se skládají z dvouvláknové RNA a kapsidy obsahující jeden hlavní polypeptid. Přítomnost virů nebyla doposud spojována s nějakými zvláštními potížemi, takže jde říct, že většina houbových virů je bezpříznaková.
37 Příklady houbových virů Nejlépe prozkoumané jsou u komerčně pěstovaných druhů hub HLÍVA ÚSTŘIČNÁ oyster mushroom virus I oyster mushroom virus II Zdravá Virózní Virózní
38 ZDROJE GENETICKÉ VARIABILITY U HUB NEPOHLAVNÍ VARIABILITA: MUTACE Hlavní zdroj variability je mutace, což je spontánní dědičná změna genetické informace organismu (adice, delece, substituce, inverze..) Mutagenními činidly (UV a rentgenovým zářením, chemickými látkami) lze mutace záměrně přivodit tak, že se činidlo nechá působit na spory nebo protoplasty houby. Všechny průmyslově pěstované houby byly šlechtěny pomocí mutací (podařilo se získat mutantní kmen hlívy ústřičné, který neprodukuje spory, a tak se omezily alergie pracovníků pěstíren). Hlíva ústřičná Pleurotus ostreatus
39 NEPOHLAVNÍ VARIABILITA: MUTACE Jakákoliv mutace může vést ke zvýšení fitnes nebo snížení fitnes. Mutace, které vzniknou v haploidním organismu se snadno dostávají do genotypu a hned se projeví. Přirozená selekce je tvrdší a okamžitě se projeví, narozdíl od diploidních organismů. Haploidní organismus nemůže akumulovat mutace, které nemají okamžitý význam: nemohou tak uchovávat variabilitu. Diploidní organismus: mutace jsou často recesivní u planých typů a tak nemusí být okamžitě projeveny, místo toho se akumulují a mohou být rekombinovány různými způsoby během sexuálního rozmnožování. Selekce (pozitivní, negativní) se uplatňuje ve stabilizaci mutací.
40 NEPOHLAVNÍ VARIABILITA: PARASEXUALITA PARASEXUALITA: alternace pohlavní rekombinace bez výsady sexuálního rozmnožování. Je typická u některých zástupců Deuteromycota /dnes Ascomycota/. Parasexuální cyklus má 4 fáze: 1/ Fůze (vytváření anastomóz) u sousedních somatických hyf, výměna jader a USTANOVENÍ HETEROKARYONU. 2/ Fůze rozdílných jader ve vegetativní hyfě a vytvoření SOMATICKÉHO DIPLOIDA. 3/ Somatická rekombinace (mitotický crossing-over). Výsledek je vznik chromozómů, které jsou hybridy rodičovských chromozómů. 4/ Ne-meiotická redukce takového jádra za pomocí ANEUPLOIDIE (ztráta individuálních chromozómů) vedoucí ke vzniku haploidního stavu. CELÝ PROCES JE VELICE VZÁCNÝ A JE SPÍŠE VÝSLEDEK NAHODILÝCH ZMĚN Tato sekvence událostí je velice vzácná a proběhne v méně než 1 konidii / na milion, ale počet konidií, které jsou produkovány novou anamorfou je astronomický, a tak parasexualita má velký význam pro tvorbu genetické variability.
41 Fáze parasexuálního cyklu: (1) Konjugace hyf (plasmogamie). (2) Heterokaryóza. (3) Fůze jader (karyogamie). (4) Mitotická rekombinace (mitotický crosssing-over). (5) Haploidizace a jaderná segregace vedoucí ke vzniku homokaryonu. Jevy parasexuality a heterokaryózy jsou velmi časté u vláknitých mikroskopických hub (Penicillium, Aspergillus) a byly pozorovány i u homothalických Hymenomycetidae, jsou velmi důležité pro šlechtění na produkci účinných látek, jako např. antibiotik.
42 VÝZNAM PARASEXUALITY Význam v přírodě je doposud ne zcela znám. Není jasné, proč zástupci umělé skupiny Deuteromycota (dnes většinou součást Ascomycota) opustili účinný sexuální mechanismus genetické rekombinace ve prospěch daleko více nahodilého a zdánlivě méně účinného procesu. Odpověď může znít, že k parasexualitě dochází v jakékoliv době během normálního somatického růstu a není potřeba žádných speciálních předpokladů jako je tomu u pohlavních fází. Každá z jednotlivých fází (nebo událostí parasexuálního cyklu) je relativně vzácná a nevytváří pravidelný cyklus jako je pohlavní cyklus včetně meióze.
43 POHLAVNÍ VARIABILITA Sexualita je hlavní mechanismus dávající vznik genetickým rekombinantům Párování rodičovských chromozómů během meiózy vede k mnohonásobnému crossing overu (tvorba překřížení). Nezávislé kompletování homologních chromozómů (segregace) od 2 různých rodičů má za výsledek, že jednotlivé dceřinné haploidní jádra mohou mít různé chromozómy od různých rodičů. HOMOTHALICKÉ druhy může u jednoho jejich vlákna dojít k sexuální reprodukci; self-kompatibilní HETEROTHALICKÉ druhy - houby, které potřebují 2 geneticky odlišná, ale kompatibilní mycelia, která se musí setkat, aby mohlo dojít k sexuální reprodukci
44 Přehled působení a využití hub a houbových organismů vzhledem k lidské činnosti
45 Vláknité houby NĚKTERÉ BIOTECHNOLOGICKY DŮLEŽITÉ HOUBY Penicillium sp. Druhy rodu Penicillium jsou celosvětově rozšířené Nejčastěji zelené nebo modré plísně; řád Eurotiales, Ascomycota Používají se k výrobě sýrů (P. roquefortii, P. camembertii) Některé druhy jsou patogenní na citrusech a jablkách Některé druhy napadají kůži Nejvýznamnějším přínosem je produkce antibiotik penicilinu a griseofulvinu Penicillium patulum Ascomycota
46 Aspergillus sp. Je známo asi 200 druhů rodu Aspergillus, které se vyskytují na různých substrátech. Často jsou jejich spory ve vzduchu. Hodně druhů je schopno kontaminovat potravu. Aspergillus flavus vylučuje mykotoxin aflatoxin. V humánní medicíně je znám jako původce aspergilóz (nejčastěji A. fumigatus, A. terreus, A. flavus, A. niger) Druhy rodu Aspergillus produkují různé enzymy, které se využívají v biotechnologiích. A. niger se používá pro výrobu citrónové a glukonové kyseliny Aspergillus flavus Ascomycota
47 Trichoderma spp. Široce rozšířený rod půdních hub Nejčastější druh Trichoderma viride Efektivní antagonista růstu ostatních druhů hub Trichoderma je úspěšně používána v biokontrole Trichoderma harzianum Deuteromycota
48 Phanerochaete chrysosporium Zástupce oddělení Basidiomycota Způsobuje bílou hnilobu Produkuje nespecifické ligninázy, které se používají k odbourávání látek znečišťujících půdu Phanerochaete chrysosporium
49 Kvasinky Hrají důležitou roli v biotechnologiích Náleží do skupiny Ascomycota Mohou být dimorfické kvasinkové i vláknité formy Kvasinky se množí pučením Nejčastěji používaným druhem je Saccharomyces cerevisiae - k výrobě chleba a alkoholu Kvasinky jsou také využívány k produkci single-celled proteinů a produkci alkoholů pro průmyslové účely Jsou používány také v molekulární biologii Saccharomyces cerevisiae
50 Průmyslové využití kvasinek Organismus Využití Saccharomyces cerevisiae Vaření piva, pečení, topivo, alkohol, víno Ashbya gossypii, Eremothecium ashbyii Riboflavin Rhodotorula Karoten Hansenula, Pichia SCP skrze metanol Candida, Cryptococcus, Hansenula, SCP, lipázy Lipomyces, Rhodotorula Yarrowia lipolytica citronová kyselina Hansenula, Kloeckera, Pichia Prekursory steroidů Rhodotorula Saccharomycopsis, Aureobasidium D-glukonová kyselina Kluyveromyces fragilis Invertáza Saccharomyces diastaticus Glukoamyláza/vaření piva (ve vývoji) Yarrowia lipolytica, Torulopsis Biosurfaktant (liposan) bombicola glykolipidy
51 Rod Saccharomyces Rod Saccharomyces představuje nepochybně ekonomicky nejvýznamnější skupinu mikroorganismů používaných v průmyslu. Nejčastěji používanou kvasinkou je Saccharomyces cerevisiae. Tato kvasinka je využívána zejména pro svoji schopnost konvertovat cukry na etanol a oxid uhličitý. Pro rod Saccharomyces je charakteristický vegetativní způsob rozmnožování probíhající multilaterálním pučením, buňky jsou sférické, elipsoidní, cylindrické nebo protáhlé. Výjimečně je vytvářeno pseudomycelium, vegetativně rostoucí buňky jsou převážně diploidní, nebo polyploidní. Méně časté je pohlavní rozmnožování vedoucí k tvorbě askospor. Askospory jsou sférické, uložené v množství 1 4 v asku, aska po vyzrání nepraskají.
52 Tento rod je fermentativní a je schopen realizovat i respiraci. S. cerevisiae fermentuje glukosu, manosu, fruktosu, galaktosu, maltosu, sacharosu, maltotriosu a z jedné třetiny rafinosu. Velký počet kmenů je využíván pro výrobu alkoholických nápojů a fermentovaných potravin (líh, pivo, víno, cider (z jablečného moštu), kefír, pulque (z agave), sake), pro výrobu droždí, sterolů, enzymů a dalších produktů. Velmi významné je rovněž využití těchto kvasinek v genetickém výzkumu. Cider značky Strongbow Pulque
53 Příklady dalších kvasinek využívaných v biotechnologiích SACCHAROMYCOPSIS LIPOLYTICA (syn. Candida lipolytica, Yarrowia lipolytica), heterothalická askosporogenní kvasinka, která za podmínek vegetativního růstu může vytvářet pseudomycelium, případně i septované mycelium. Využívána zejména pro schopnost produkce extracelulárních enzymů (alkalické, neutrální a kyselé proteasy, lipasy). Utilizace n-alkanů otevírá možnost využití této kvasinky jako producenta mikrobní biomasy. HANSENULA POLYMORPHA, homothalická kvasinka, za určitých kultivačních podmínek schopná tvořit pseudomycelim, askosporogenní. Disponuje schopností využívat pro růst kromě běžných sacharidů (glukosa, galaktosa, sacharosa, maltosa, laktosa) též metanol. Zdrojem dusíku mohou být kromě amonných iontů též dusičnany. Využití této kvasinky spočívá především v produkci biomasy.
54 Příklady dalších kvasinek využívaných v biotechnologiích KLUYVEROMYCES FRAGILIS (v imperfektním stadiu Candida pseudotropicalis) homothalická askosporogenní kvasinka. Je fermentativní, za anaerobních podmínek často tvoří pseudomycelium. Vzhledem ke schopnosti zkvašovat laktosu je využívána pro kvašení syrovátky, dále jako producent enzymů (polygalakturonidasa, invertasa, β- galaktosidasa). CANDIDA UTILIS vegetativně rostoucí kvasinka, za podmínek anaerobního růstu vytváří pseudomycelium a někdy i pravé mycelium. Je častým kontaminantem v kultivačních technologiích využívajících kvasinky (výroba droždí). Růstově je nenáročná, využívá kromě běžných sacharidů též hydrolyzáty dřeva a sulfitové výluhy, dusík může být asimilován též ve formě dusitanů a dusičnanů. Pro svůj dobrý růst složí jako producent mikrobní biomasy.
55 Agaricus spp. V biotechnologiích jsou používány hlavně pro produkci hub, tzn. na proteiny bohaté potravy. Agaricus (pečárky) jsou saprofytní houby ze skupiny Basidiomycota, které rostou na loukách a v lesích, kde rozkládají organické rostlinné zbytky. Komerční odrůdy většinou patří ke druhu Agaricus bisporus Agaricus bisporus
56 Claviceps purpurea Claviceps purpurea je houba ze skupiny Ascomycota, které produkují sklerocia, které se nazývají námel, z kterého se izoluje mnoho farmakologicky prospěšných alkaloidech Na jaře, sklerocia, která přezimují v půdě a jsou aktivována mrazem, vyklíčí a vytvoří stromata, ve kterých se tvoří perithecia. Každé perithecium obsahuje okolo 100 vřecek, které uvolňují askospory, které infikují květy trav. Po infekci rychle rostoucí mycelium produkuje masu konidioforů, které uvolňují sladkou medovici. Tímto způsobem přitahují hmyz, který roznáší konidie houby dále. Semeníky květů trav se postupně přemění na černé sklerocium (námel). Ve středověku alkaloidy izolované z Claviceps purpurea způsobovaly epidemie. Sklerocia a stromata s perithecii
Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/15.0316
Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/15.0316 CHARAKTERISTIKA HUB CO JSOU TO HOUBY A HOUBOVÉ ORGANISMY? Výživa: heterotrofní (chybí fotosyntéza), absorptivní
VíceCvičení: Kultury - kvasinky a mikroskopické houby
Cvičení: Kultury - kvasinky a mikroskopické houby Bi1090c Fylogeneze a diverzita řas a hub cvičení Mgr. Lukáš Chrást Loschmidtovy laboratoře, ÚEB PřF MU a RECETOX Podzim 2015 ODDĚLENÍ: Zygomycota TŘÍDA:
VíceBotanika - bezcévné rostliny 3. praktikum. Přehled pozorovaných objektů
Botanika - bezcévné rostliny 3. praktikum ŘÍŠE: Chromista/SAR Přehled pozorovaných objektů ODDĚLENÍ: Peronosporomycota (Oomycota) TŘÍDA: Peronosporomycetes (Oomycetes ) ŘÁD: Peronosporales Pseudoperonospora
VíceBotanika bezcévných rostlin 5. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů
Botanika bezcévných rostlin 5. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů ŘÍŠE: Opisthokonta (Fungi) ODDĚLENÍ: Chytridiomycota TŘÍDA: Chytridiomycetes ŘÁD: Chytridiales Synchytrium endobioticum (TP)
VíceH O U B Y. (Fungi, Mycota) B. Voženílková
H O U B Y (Fungi, Mycota) B. Voženílková Charakteristické rysy hub Houby mají ze všech původců rostlinných chorob největší význam. Ve středoevropských podmínkách je jimi vyvoláno asi 82-84 % všech ekonomicky
VíceFytopatologická praktika
Fytopatologická praktika zygomycety 4 Ing. Dagmar Palovčíková Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Systém hub 4 (5) dobře odlišené
VícePřehled pozorovaných objektů
Přehled pozorovaných objektů ODDĚLENÍ Myxomycota (Mycetozoa) hlenky, TŘÍDA: Myxomycetes (Myxogastrea) ŘÁD: Liceales Lycogala epidendrum (vlčí mléko oranžové) - aethalia ŘÁD: Stemonitales Stemonitis sp.
Vícekvasinky x plísně (mikromycety)
Mikroskopické houby o eukaryotické organizmy o jedno-, dvou-, vícejaderné o jedno-, vícebuněčné o kromě zygot jsou haploidní o heterotrofní, symbiotické, saprofytické, parazitické o buněčná stěna bez peptidoglykanu,
Vícekvasinky x plísně (mikromycety)
Mikroskopické houby o eukaryotické organizmy o hlavně plísně a kvasinky o jedno-, dvou-, vícejaderné o jedno-, vícebuněčné o kromě zygot jsou haploidní o heterotrofní, symbiotické, saprofytické, parazitické
VíceSeminární práce Biologie Maturitní okruh č. 18 Mykologie
Seminární práce Biologie Maturitní okruh č. 18 Mykologie Hubert Šváb (3. ročník) Houby (Fungi) Mykologie: Věda zabývající se studiem hub (z řec. mýkés -houba) Nejstarší doklady o houbách pocházejí z prvohor,
VíceMYKOTOXINY. Jarmila Vytřasová. Univerzita Pardubice Fakulta chemicko-technologická Katedra biologických a biochemických věd
MYKOTOXINY Jarmila Vytřasová Univerzita Pardubice Fakulta chemicko-technologická Katedra biologických a biochemických věd Centralizovaný rozvojový projekt MŠMT č. C29: Integrovaný systém vzdělávání v oblasti
VíceObecná charakteristika hub
Fyziologie hub Prvá část: Charakteristiku hub na základě výživy Ekologická charakteristika výživy hub Chemické zdroje výživy hub Druhá část Fyziologie růstu a rozmnožování Způsoby stanovení růstu, způsoby
VíceZvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/ B.Mieslerová (KB PřF UP v Olomouci)
Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/15.0316 2011 B.Mieslerová (KB PřF UP v Olomouci) VYUŽITÍ HOUBOVÝCH ORGANISMŮ V GENOVÉM INŽENÝRSTVÍ MIKROORGANISMY
VíceProjekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry
VíceMycelium (podhoubí) = soubor hyf. Součástí mycelia jsou i útvary kde vznikají spory
Říše: HOUBY (Fungi) Charakteristika: - známo přes 100 000 druhů (odhad až 1,5 miliónů) - organizmy s eukaryotickou buňkou BS s chitinem, v buňce lysozómy i cytoskelet - jedno i mnohobuněčné - heterotrofní
VíceInovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie
Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem
VíceZvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/15.0316
Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/15.0316 Využití houbových organismů v genovém inženýrství MIKROORGANISMY - bakterie, kvasinky a houby využíval
VíceSaprofité-rozklad org. zbytků Paraziticky- mykosy... Symbioticky- s cévnatými rostlinami(mykorhiza)- 95% rostlinných druhů, rostlina poskytuje
Otázka: Houby a nižší rostliny Předmět: Biologie Přidal(a): LenkaKrchova Houby fungia Samostatná říše- napůl živočich a rostlina Eukaryotické heterotrofní organismy, které se rozmnožují výtrusy. Tělo se
VícePokuste se vlastními slovy o definici pojmu Sacharidy: ? Které sacharidy označujeme jako cukry?
Pokuste se vlastními slovy o definici pojmu Sacharidy: Sacharidy jsou polyhydroxyderiváty karbonylových sloučenin (aldehydů nebo ketonů).? Které sacharidy označujeme jako cukry? Jako tzv. cukry označujeme
VíceODDĚLENÍ: Ascomycota TŘÍDA: Taphrinomycetes řád: Taphrinales, čeleď Taphrinaceae
ODDĚLENÍ: Ascomycota TŘÍDA: Taphrinomycetes řád: Taphrinales, čeleď Taphrinaceae ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA vegetativní mycelium je dikaryotické, schopnost tvorby haploidní kvasinkovité fáze (dimorfizmus),
VíceBUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ
BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ SPOLEČNÉ ZNAKY ŽIVÉHO - schopnost získávat energii z živin pro své životní potřeby - síla aktivně odpovídat na změny prostředí - možnost růstu, diferenciace a reprodukce
VíceSystém houbových organismů
Systém houbových organismů Literatura: Váňa, J.: Systém a vývoj hub a houbových organismů. Karolinum, Praha, 1996. Urban, Z., Kalina, T.: Systém a evoluce nižších rostlin. SPN, Praha, 1980. Sedlářová,
Víceplodnice většinou makroskopický útvar vyrůstají za příznivých podmínek z podhoubí a sloužící k rozšíření výtrusů (jen u vyšších hub)
Otázka: Houby Předmět: Biologie Přidal(a): cathrinefirth CHARAKTERISTIKA početná a různorodá skupina znaky rostlin (nepohyblivost) i znaky živočichů (heterotrofní výživa org. látky, zásobní látka glykogen)
VíceOddělení: BASIDIOMYCOTA
Oddělení: BASIDIOMYCOTA Hyfy s doliporovým septem nebo kvasinkové formy; nepohlavní spory se vyskytují řídce; pohlavní rozmnožování: fúzí kompatibilních hyf (somatogamie), vedoucí k produkci basidiospor
VíceMolekulární biotechnologie č.10c. Využití poznatků molekulární biotechnologie. Využití škrobu, cukrů a celulózy.
Molekulární biotechnologie č.10c Využití poznatků molekulární biotechnologie. Využití škrobu, cukrů a celulózy. Využití škrobu, cukrů a celulózy Zejména v potravinářském průmyslu Škrob je hydrolyzován
VíceDekompozice, cykly látek, toky energií
Dekompozice, cykly látek, toky energií Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: - Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků - Nejdůležitější C, O, N, H, P
VíceLátky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje.
KOLOBĚH LÁTEK A TOK ENERGIE Látky jako uhlík, dusík, kyslík a voda v ekosystémech kolují. Energii se do ekosystémů dostává z vnějšku a opět z něj vystupuje. Základní podmínky pro život na Zemi. Světlo
VíceEnergetický metabolizmus buňky
Energetický metabolizmus buňky Buňky vyžadují neustálý přísun energie pro tvorbu a udržování biologického pořádku (život). Tato energie pochází z energie chemických vazeb v molekulách potravy (energie
VíceŠkola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7. III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT
Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: Název projektu: Číslo projektu: Autor: Tematická oblast: Název DUMu: Houby 2 Kód: Datum: 14.8.2013 Cílová skupina: Klíčová slova: Anotace: III/2 - Inovace
VíceÚvod do mikrobiologie
Úvod do mikrobiologie 1. Lidské infekční patogeny Subcelulární Prokaryotické o. Eukaryotické o. Živočichové Priony Chlamydie Houby Červi Viry Rickettsie Protozoa Členovci Mykoplasmata Klasické bakterie
VíceTECHNIKA PRO ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ (13)
3. června 2015, Brno Připravil: doc. Mgr. Monika Vítězová, Ph.D. TECHNIKA PRO ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ (13) Základní biologické principy využívané v rámci zpracování Inovace studijních programů AF a ZF MENDELU
VíceSystém houbových organsimů
Systém houbových organsimů Prof. Ing. Aleš Lebeda, DrSc. RNDr. Barbora Mieslerová, Ph.D. Verze 2011/2012 3. Přednáška Pododdělení: ASCOMYCOTINA (houby vřeckovýtrusé) Hlavním společným znakem je tvorba
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická oblast Odborná biologie, část biologie organismus
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická oblast Odborná biologie, část biologie organismus
VíceMIKROORGANISMY EDÍ. Ústav inženýrstv. enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně
MIKROORGANISMY A OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘED EDÍ Ústav inženýrstv enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně Důvody využívání mikroorganismů v procesech ochrany životního prostřed edí jsou prakticky všudypřítomné
VíceObchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek
Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Pracovní list DUMu v rámci projektu Evropské peníze pro Obchodní akademii Písek", reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0301, Číslo a název
VíceBiochemie, Makroživiny. Chemie, 1.KŠPA
Biochemie, Makroživiny Chemie, 1.KŠPA Biochemie Obor zabývající se procesy uvnitř organismů a procesy související s organismy O co se biochemici snaží Pochopit, jak funguje život Pochopit, jak fungují
VíceBotanika bezcévných rostlin 6. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů
Botanika bezcévných rostlin 6. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů ŘÍŠE: Opisthokonta (Fungi) ODDĚLENÍ: Ascomycota TŘÍDA: Eurotiomycetes ŘÁD: Eurotiales Eurotium amstelodami (ŽM) Aspergillus
VíceFylogeneze a morfologie bezcévných rostlin 4. praktické cvičení. Přehled pozorovaných objektů
Fylogeneze a morfologie bezcévných rostlin 4. praktické cvičení ŘÍŠE: Chromista Přehled pozorovaných objektů ODDĚLENÍ: Heterocontophyta (syn. Chromophyta) TŘÍDA: Bacillariophyceae podtřída: Coscinodiscophycidae
VíceBotanika bezcévných rostlin 2. praktické cvičení. Přehled pozorovaných objektů
Botanika bezcévných rostlin 2. praktické cvičení ŘÍŠE: Amoebozoa ODDĚLENÍ: Myxomycota TŘÍDA: Myxomycetes Přehled pozorovaných objektů Myxomycetes trofická fáze (OP) ŘÁD: Liceales Lycogala (HB) ŘÁD: Physarales
VíceČíslo a název projektu Číslo a název šablony
Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZE_1.05
VíceMASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV EXPERIMENTÁLNÍ BIOLOGIE. Mikroskopické houby - rod Aspergillus
MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV EXPERIMENTÁLNÍ BIOLOGIE Mikroskopické houby - rod Aspergillus zástupci rodu Aspergillus - popsáno 339 druhů, cca 40 druhů popsáno jako původci mykotických
VíceMgr. Šárka Bidmanová, Ph.D.
Mgr. Šárka Bidmanová, Ph.D. Loschmidtovy laboratoře, Ústav experimentální biologie Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita 77580@mail.muni.cz 1. Úvod do studia mikrobiologie 2. Archea 3. Bakterie
VíceFytopatogenní houby a houbové organismy v kotextu systematiky
Fytopatogenní houby a houbové organismy v kotextu systematiky Říše: Protozoa Eukaryotní organismy, převážně jednobuněčné, s plasmodiálním stádiem, v ontogenetickém vývoji se vyskytuje bezbuněčná fáze.
VíceMetabolismus, taxonomie a identifikace bakterií. Karel Holada khola@lf1.cuni.cz
Metabolismus, taxonomie a identifikace bakterií Karel Holada khola@lf1.cuni.cz Klíčová slova Obligátní aeroby Obligátní anaeroby Aerotolerantní b. Fakultativní anaeroby Mikroaerofilní b. Kapnofilní bakterie
VíceBuněčné dýchání Ch_056_Přírodní látky_buněčné dýchání Autor: Ing. Mariana Mrázková
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního
VíceTéma : HOUBY. Výukový předmět : Přírodopis (6. ročník) Vypracoval : Jana Hůšová. Očekávané výstupy :
Téma : HOUBY Výukový předmět : Přírodopis (6. ročník) Vypracoval : Očekávané výstupy : Jana Hůšová Seznámení s říší HOUBY Praktické využití těchto organismů pro člověka Schopnost rozpoznat jedlé a jedovaté
VíceDÝCHÁNÍ. uložená v nich fotosyntézou, je z nich uvolňována) Rostliny tedy mohou po určitou dobu žít bez fotosyntézy
Dýchání 2/38 DÝCHÁNÍ Asimiláty vzniklé v rostlinných buňkách fotosyntézou mají různé funkce: stavební, zásobní, enzymatické aj. Zásobní látky jsou v případě potřeby využívány (energie, uložená v nich fotosyntézou,
VíceFermentace. Na fermentaci je založena řada potravinářských výrob. výroba kysaného zelí lihovarnictvní pivovarnictví. mlékárenství.
Fermentace Rozklad organických látek ( hlavně cukrů) za účasti mikrobiálních enzymů za vzniku metabolických produktů, které člověk cíleně využívá ke svému prospěchu - výroba, konzervace potravin. Fermentace
VíceBuňka hub. mitochondrie. glykogen Golgiho aparát. vakuola jádro drsné ER. lysozóm. buněčná stěna plazm.membr. hladké ER
Říše: Houby (Fungi) Buňka hub buněčná stěna plazm.membr. lysozóm vakuola jádro drsné ER mitochondrie glykogen Golgiho aparát hladké ER Stavba těla t - stélky - tvořena souborem houbových vláken = hyf (u
VíceMETABOLISMUS SACHARIDŮ
METABOLISMUS SAHARIDŮ A. Odbourávání sacharidů - nejdůležitější zdroj energie pro heterotrofy - oxidací sacharidů až na. získávají aerobní organismy energii ve formě. - úplná oxidace glukosy: složitý proces
VíceSystém houbových organismů - část 2 Přednášky (verze LS 2006/2007) RNDr. B. Mieslerová, Ph.D. Prof. Ing. A. Lebeda, DrSc.
Systém houbových organismů - část 2 Přednášky (verze LS 2006/2007) RNDr. B. Mieslerová, Ph.D. Prof. Ing. A. Lebeda, DrSc. RNDr. M. Sedlářová, Ph. D.; RNDr. I. Petrželová, Ph. D. Odd. fytopatologie, Katedra
Více14. Biotechnologie. 14.4 Výroba kvasné kyseliny octové. 14.6 Výroba kyseliny citronové. 14.2 Výroba kvasného etanolu. 14.1 Výroba sladu a piva
14. Biotechnologie 14.1 Výroba sladu a piva 14.2 Výroba kvasného etanolu 14.3 Výroba droždí 14.4 Výroba kvasné kyseliny octové 14.5 Výroba kyseliny mléčné 14.6 Výroba kyseliny citronové 14.7 Výroba antibiotik
Více5. HOUBY A NIŽŠÍ ROSTLINY
5. HOUBY A NIŽŠÍ ROSTLINY A. Stavba buňky hub (hyfy, nepravá pletiva) B. Význam hub v přírodě C. Hospodářsky významní zástupci hub D. Rozdělení nižších rostlin podle asimilačních barviv a typu stélek,
VíceBc. Tereza Hyráková. Univerzita Palackého v Olomouci
2015 Bc. Tereza Hyráková Univerzita Palackého v Olomouci 1. Zvolte jednu ze správných odpovědí. 1. Tělo hub se nazývá: a) stélka b) korpus c) mycelium d) kapicilium 2. Z buněčných organel nejsou v cytoplazmě
VíceHOUBY A PLÍSNĚ. Mgr. Marie Vilánková. ECC s.r.o. Všechna práva vyhrazena
HOUBY A PLÍSNĚ Mgr. Marie Vilánková 1 Houby a plísně Nejrozšířenější ţivotní forma zvláštní říše (1,5 mil druhů) nedílná součást ekosystému Úkol přeměna organické a anorganické hmoty, rozklad buněčné hmoty
Víceživé organismy získávají energii ze základních živin přeměnou látek v živinách si syntetizují potřebné sloučeniny, dochází k uvolňování energie některé látky organismy nedovedou syntetizovat, proto musí
VíceSložky potravy a vitamíny
Složky potravy a vitamíny Potrava musí být pestrá a vyvážená. Měla by obsahovat: základní živiny cukry (60%), tuky (25%) a bílkoviny (15%) vodu, minerální látky, vitaminy. Metabolismus: souhrn chemických
VíceBiologie 30 Metabolismus, fotosyntéza, dýchání, glykolýza, kvašení
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Autor Tematická oblast Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 30 Metabolismus, fotosyntéza, dýchání, glykolýza, kvašení Ročník 1.
VíceLesnická fytopatologie a rostlinolékařství
Lesnická fytopatologie a rostlinolékařství IV. Puvodci bionoz - houby Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Typy plodnic a spor
VíceOligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.
1 (3) CHEMICKÉ SLOŢENÍ ORGANISMŮ Prvky Stejné prvky a sloučeniny se opakují ve všech formách života, protože mají shodné principy stavby těla i metabolismu. Např. chemické děje při dýchání jsou stejné
Více1. ročník Počet hodin
SOUSTAVY LÁTEK A JEJICH SLOŽENÍ rozdělení přírodních látek a vlastnosti chemických látek soustavy látek a jejich složení STAVBA ATOMU historie pohledu na atom složení a struktura atomu stavba atomu VELIČINY
VíceDEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ
DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků Nejdůležitější C, O, N, H, P tzv.
VíceSystém organismů. Impérium: ARCHEA říše: Archaebacteria. Impérium: PROKARYA říše : Bacteria
Systém organismů Impérium: ARCHEA říše: Archaebacteria Impérium: PROKARYA říše : Bacteria Impérium: EUKARYA říše: Protozoa (prvoci) říše: Chromista podříše: Cryptistae podříše: Chromobiotae říše: Fungi
VíceHouby a houbové organismy základní charakteristika skupiny. (Fungi, Mycota) Lukáš Leitner
Houby a houbové organismy základní charakteristika skupiny (Fungi, Mycota) Lukáš Leitner LukasLeitner@seznam.cz Charakteristické rysy hub Houby mají ze všech původců rostlinných chorob největší význam.
VíceHOUBY (Fungi) Rozmnožovaní hub houby se rozmnožují buď vegetativně (rozpadem vlákna mycelia) nebo nepohlavními nebo pohlavními výtrusy
HOUBY (Fungi) samostatná říše v systému organismů organismy různého tvaru a velikostí s eukaryotickou buňkou bez fotosyntetických (asimilačních) barviv neschopnost fotosyntézy = nutnost heterotrofní výživy
VíceVymezení biochemie moderní vědní obor, který chemickými metodami zkoumá biologické děje (bios = řecky život) spojuje chemii s biologií poznatky velmi
Základy biochemie Vymezení biochemie moderní vědní obor, který chemickými metodami zkoumá biologické děje (bios = řecky život) spojuje chemii s biologií poznatky velmi významné pro medicínu a farmacii
VícePrůmyslová mikrobiologie a genové inženýrství
Průmyslová mikrobiologie a genové inženýrství Nepatogenní! mikroorganismus (virus, bakterie, kvasinka, plíseň) -kapacita produkovat žádaný produkt -relativně stabilní růstové charakteristiky Médium -substrát
VíceMASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV EXPERIMENTÁLNÍ BIOLOGIE ČESKÁ SBÍRKA MIKROORGANISMŮ
MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV EXPERIMENTÁLNÍ BIOLOGIE ČESKÁ SBÍRKA MIKROORGANISMŮ http://www.sci.muni.cz/ccm Mikroskopické houby Laichmanová Monika autor: MUDr. Petr Ondrovčík Mikroskopické
Více5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku
5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku Zdroje dusíku dostupné v půdě: Amonné ionty + Dusičnany = největší zdroj dusíku v půdě Organický dusík (aminokyseliny, aminy, ureidy) zpracování
VíceProměnlivost organismu. Mgr. Aleš RUDA
Proměnlivost organismu Mgr. Aleš RUDA Faktory variability organismů Vnitřní = faktory vedoucí k proměnlivosti genotypu Vnější = faktory prostředí Příčiny proměnlivosti děje probíhající při meioze segregace
VíceDUM VY_52_INOVACE_12CH33
Základní škola Kaplice, Školní 226 DUM VY_52_INOVACE_12CH33 autor: Kristýna Anna Rolníková období vytvoření: říjen 2011 duben 2012 ročník, pro který je vytvořen: 9. vzdělávací oblast: vzdělávací obor:
VíceFyziologie buňky. RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D.
Fyziologie buňky RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D. Přeměna látek v buňce = metabolismus Výměna látek mezi buňkou a prostředím Buňka = otevřený systém probíhá výměna látek i energií s prostředím Některé
VíceBuňka. Kristýna Obhlídalová 7.A
Buňka Kristýna Obhlídalová 7.A Buňka Buňky jsou nejmenší a nejjednodušší útvary schopné samostatného života. Buňka je základní stavební a funkční jednotkou živých organismů. Zatímco některé organismy jsou
Vícecelulolytické identifikační znaky Doporučená média: Literatura
Sordariales Skupina charakteristická tvorbou většinou tmavě zbarvených plodnic typu perithecia. Někteří zástupci mají plodnice porostlé různě utvářenými trichomy (např. Chaetomium). Většinou se vyskytují
VíceSACHARIDY FOTOSYNTÉZA: SAHARIDY JSOU ORGANICKÉ SLOUČENINY SLOŽENÉ Z VÁZANÝCH ATOMŮ UHLÍKU, VODÍKU A KYSLÍKU.
SACHARIDY SAHARIDY JSOU ORGANICKÉ SLOUČENINY SLOŽENÉ Z VÁZANÝCH ATOMŮ UHLÍKU, VODÍKU A KYSLÍKU. JSOU TO HYDROXYSLOUČENINY, PROTOŽE VŠECHNY OBSAHUJÍ NĚKOLIK HYDROXYLOVÝCH SKUPIN -OH. Sacharidy dělíme na
Více05 Biogeochemické cykly
05 Biogeochemické cykly Ekologie Ing. Lucie Kochánková, Ph.D. Prvky hlavními - biogenními prvky: C, H, O, N, S a P v menších množstvích prvky: Fe, Na, K, Ca, Cl atd. ve stopových množstvích I, Se atd.
VícePřírodopis. 6. ročník. Obecná biologie a genetika
list 1 / 7 Př časová dotace: 2 hod / týden Přírodopis 6. ročník (P 9 1 01) (P 9 1 01.1) (P 9 1 01.4) (P 9 1 01.5) (P 9 1 01.6) (P 9 1 01.7) (P 9 1 02) P 9 1 02.1 rozliší základní projevy a podmínky života,
VíceMikromycety - vláknité houby - plísně
Mikromycety - vláknité houby - plísně Mikromycety Pro vláknité mikromycety se všeobecně používá termín plísně V mykologii má však termín "plísně" užší význam, označuje pouze houby podkmene Oomycota (např.
VíceVzdělávací obsah vyučovacího předmětu
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Přírodopis 6. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová Obecná biologie rozliší základní projevy a podmínky života, orientuje se v daném přehledu vývoje organismů
VíceGymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM
VíceFUNGI. Houby v širším slova smyslu včetně lišejníků HEN
FUNGI Houby v širším slova smyslu včetně lišejníků HEN Houby (Fungi) popis skupiny Eukaryota, většinou mnohobuněční kvasinky jsou ale jednobuněčné Živiny přijímají absorpcí. Všechny houby se živí heterotrofně.
VíceCHEMIE. Pracovní list č. 6 - žákovská verze Téma: Kvašení. Mgr. Kateřina Dlouhá
www.projektsako.cz CHEMIE Pracovní list č. 6 - žákovská verze Téma: Kvašení Lektor: Mgr. Kateřina Dlouhá Projekt: Student a konkurenceschopnost Reg. číslo: CZ.1.07/1.1.07/03.0075 Teorie: Kvašení je anaerobní
VíceFOTOSYNTÉZA Správná odpověď:
FOTOSYNTÉZA Správná odpověď: 1. Mezi asimilační barviva patří 1. chlorofyly, a) 1, 2, 4 2. antokyany b) 1, 3, 4 3. karoteny c) pouze 1 4. xantofyly d) 1, 2, 3, 4 2. V temnostní fázi fotosyntézy dochází
Vícesladká symfonie cukrů
CO JE STROM? poznej své bratrance Stromy jsou rostliny, které se naučily dosahovat vysokého vzrůstu. Slouží jim k tomu samonosný, dřevěný kmen, rok za rokem sílící. Stejně jako vše živé na Zemi pocházejí
VíceMnohobuněčné kvasinky
Laboratoř buněčné biologie PROJEKT Mnohobuněčné kvasinky Libuše Váchová ve spolupráci s laboratoří Prof. Palkové (PřFUK) Do laboratoře přijímáme studenty se zájmem o vědeckou práci Kontakt: vachova@biomed.cas.cz
Více- význam: ochranná funkce, dodává buňce tvar. jádro = karyon, je vyplněné karyoplazmou ( polotekutá tekutina )
Otázka: Buňka a dělení buněk Předmět: Biologie Přidal(a): Štěpán Buňka - cytologie = nauka o buňce - rostlinná a živočišná buňka jsou eukaryotické buňky Stavba rostlinné (eukaryotické) buňky: buněčná stěna
VíceOBSAH 1 ÚVOD... 7. 1.1 Výrobek a materiál... 7 1.2 Přehled a klasifikace materiálů pro výrobu... 8 2 ZDROJE DŘEVA... 13
OBSAH 1 ÚVOD................................................. 7 1.1 Výrobek a materiál........................................ 7 1.2 Přehled a klasifikace materiálů pro výrobu..................... 8 2
VíceKoloběh látek v přírodě - koloběh dusíku
Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku Globální oběh látek v přírodě se žádná látka nevyskytuje stále na jednom místě díky různým činitelům (voda, vítr..) se látky dostávají do pohybu oběhu - cyklu N
VíceSystém houbových organismů
Literatura: Systém houbových organismů Váňa, J.: Systém a vývoj hub a houbových organismů. Karolinum, Praha, 1996. Kalina, T., Váňa, J.: Sinice, řasy, houby, mechorosty a podobné organismy v současné biologii.
VíceGymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM
VíceOtázka: Metabolismus. Předmět: Biologie. Přidal(a): Furrow. - přeměna látek a energie
Otázka: Metabolismus Předmět: Biologie Přidal(a): Furrow - přeměna látek a energie Dělení podle typu reakcí: 1.) Katabolismus reakce, při nichž z látek složitějších vznikají látky jednodušší (uvolňuje
VícePřírodní látky pracovní list
Přírodní látky pracovní list VY_52_INOVACE_199 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemie Ročník: 9 Přírodní látky pracovní list 1)Doplňte křížovku Tajenkou je název skupiny přírodních
VícePROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ORGANISMY
PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ORGANISMY 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - organismy V této kapitole se dozvíte: Co je to organismus. Z čeho se organismus skládá. Jak se dělí
VíceSněť kukuřičná - nejrozšířenější choroba kukuřice. Ustilago maydis (DC.) Corda 1842
Sněť kukuřičná - nejrozšířenější choroba kukuřice Ustilago maydis (DC.) Corda 1842 Úvod Houbový patogen Ustilago maydis (DC.) Corda je původcem sněti kukuřičné, která je dnes celosvětově nejrozšířenější
VíceRozmnožování hub. Typy hniloby dřeva. Hlenky. Mechy. Lišejníky. Řasy
Rozmnožování hub Ostatní organizmy Dřevokazné houby - stopkovýtrusné Rozmnožování organizmů, které se řadí k houbám, je velmi variabilní a značně složité. Stopkovýtrusné houby, které jsou i níže uvedené
VíceEurotiales - teleomorfy
Eurotiales - teleomorfy Houby charakteristické tvorbou plodnic (kleistothecií, gymnothecií, aj.) a nepohlavního stadia v rodech Aspergillus, Penicillium, Paecilomyces, Basipetospora, Polypaecilum aj. Některé
VíceBiologie - Kvinta, 1. ročník
- Kvinta, 1. ročník Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k podnikavosti Kompetence
Více