Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/
|
|
- Miloslav Hruda
- před 9 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/
2 Využití houbových organismů v genovém inženýrství MIKROORGANISMY - bakterie, kvasinky a houby využíval člověk po staletí. Lidé je VYUŽÍVAJÍ K PRODUKCI POTRAVIN, KRMIV A LÉČIV či ke kontrole životního prostředí. Na druhou stranu jsou některé mikroorganismy a viry patogenní. V minulém století PO OBJEVU DNA a možnosti genového transferu zahájili vědci VÝZKUM GENETICKY MODIFIKOVANÝCH ORGANISMŮ. Mikroorganismy se využívají jako DONORY ČI RECIPIENTY GENŮ - nosiče nějakých vlastností. Účelem této snahy je VYLEPŠENÍ CHARAKTERISTIK EXISTUJÍCÍCH ORGANISMŮ přidáním vhodných genů, nebo vystřižení a eliminace genů nesoucích nežádoucí vlastnosti. V České republice Ministerstvo životního prostředí je autoritou zodpovědnou za biologickou bezpečnost. V souladu se zákonem 78/2004 Sb. je povolen POUZE UZAVŘENÝ CHOV RŮZNÝCH GENETICKY MODIFIKOVANÝCH MIKROORGANISMŮ. Hlavním polem využití genetického inženýrství mikroorganismů jsou ZDRAVOTNÍ PÉČE, KULTIVACE ROSTLIN, PRODUKCE BIOCHEMIKÁLIÍ, FARMACEUTIK A POTRAVINÁŘSKÝCH ČI KRMIVÁŘSKÝCH PRODUKTŮ. Na poli ochrany životního prostředí je výzkum geneticky modifikovaných organismů zaměřen na BIOREMEDIACI.
3 Co je obsahem genového inženýrství = CÍLENÁ ZMĚNA GENETICKÉ INFORMACE (genomu) Genové inženýrství x klasické šlechtění (mutace, selekce) Využití: Výzkum (studium funkce genů) Medicína (hormony, vakcíny) Genová terapie Zemědělství Průmysl (exprese enzymů) Principy: PŘIDÁNÍ GENU DELECE GENU (KNOCK-OUT) VÝMĚNA GENU (KNOCK-IN)
4 Genetická manipulace u průmyslových hub Z kvasinek je nejlépe prozkoumaní Saccharomyces cerevisiae, která má genetický systém více pozměnitelný k modifikaci. Nejčastějšími objekty klasických genetických studií jsou druhy Neurospora crassa a Aspergillus nidulans, ale naneštěstí zase mají malé nebo žádné průmyslové využití. Do roku 1974 byly nejpoužívanějšími technikami zlepšování kmenů hub MUTACE, SCREENING A SELEKCE. Tyto postupy byly velmi účinné na poli produkce penicilínu nově vyšlechtěné kmeny Penicillium chrysogenum produkují 50 x více penicilínu než původní flemingovo P. notatum. Aspergillus nidulans Neurospora crassa
5 MUTACE A MUTAGENEZE Mutace jsou DĚDIČNÉ ZMĚNY, ke kterým DOCHÁZÍ V GENOMU, může zahrnovat jednotlivé nukleotidy, sekvence nukleotidů, nebo celé oblasti na chromozómech. Frekvence přirozených mutací je nízká a tak v PRŮMYSLOVÉM VYUŽITÍ MUTAGENNÍ ČINIDLA (X-paprsky, UV zaření, chemické mutageny (demethylsulphonate, ethylmethanesulphonat). PARASEXUÁLNÍ SYSTÉM Mnoho průmyslově důležitých hub Aspergillus, Penicillium POSTRÁDÁ POHLAVNÍ STADIUM, jeho náhradou zajišťující variabilitu je PARASEXUÁLNÍ PROCES Může k němu dojít v laboratoři, když se KULTIVUJÍ SPOLEČNĚ různé KMENY téhož druhu. V současné době tento proces probíhá ŘÍZENĚ POMOCÍ FŮZE PROTOPLASTŮ. Zahrnuje odstranění buněčné stěny enzymy, následuje ELEKTROFÚZE, kultivace PROTOPLASTOVÉHO AGREGÁTU, nutná selekce. Např. šlechtění Aspergillus niger pro vyšší produkci glukosamylázy. Dále pokusy s fůzí protoplastů u Penicillium, Claviceps, Giberella, Trichoderma. Beauveria.
6 Fáze parasexuálního cyklu: (1) Konjugace hyf (plasmogamie). (2) Heterokaryóza. (3) Fůze jader (karyogamie). (4) Mitotická rekombinace (mitotický crosssing-over). (5) Haploidizace a jaderná segregace vedoucí ke vzniku homokaryonu. Jevy parasexuality a heterokaryózy jsou velmi časté u vláknitých mikroskopických hub (Penicillium, Aspergillus) a byly pozorovány i u homothalických Hymenomycetidae, jsou velmi důležité pro šlechtění na produkci účinných látek, jako např. antibiotik.
7 SROVNÁNÍ POHLAVNÍHO CYKLU A PARASEXUÁLNÍHO CYKLU Pohlavní rozmnožování Vysoce organizovaná a často taky přísně načasovaná událost, která je geneticky programovaná Jaderná fůze je často zprostředkovaná genetickými faktory, vyjádřenými jako párovací typy ('mating types ) dochází k ní ve vysoce specializovaných strukturách a často zahrnuje mnoho párů kompatibilních jader. Během meiózy, ke crossing-overu pravděpodobně dochází v každém homologním páru chromozómů a mnohonásobný crossing-over je běžný. V meiózi, k segregaci dochází vysoce organizovaným způsobem během 2 specializovaných jaderných dělení. Parasexualita Zahrnuje sekvenci ne zcela častých událostí, které se zdají být spíše příležitostné než v určitém plánu Jaderná fůze je izolovaná událost, není zprostředkovaná pomocí párovacích typů, nebyla nalezena ve specializovaných strukturách a zahrnuje pouze jednotlivá jádra. Během somatické rekombinace, ke crossing-overu běžně dochází pouze u jednoho nebo několika chromozómů, a nikdy to není tak často jako u meiózy. Somatická haploidizace se pravděpodobně vyskytuje jako výsledek postupné ztráty chromozómů z aneuploidního jádra (2n-1) během několika mitotických dělení než je ustanoven stabilní haploid
8 TRANSFORMACE V 70-tých letech bylo objeveno, že kvasinka Saccharomyces cerevisiae OBSAHUJE PLASMID. Saccharomyces cerevisiae má poměrně velké rozměry, snadnou kultivaci a není to nebezpečný organismus. Jsou schopny produkovat PROTEINY I Z ŽIVOČIŠNÝCH GENŮ. Plasmidy jsou do kruhu stočené molekuly DNA, které NOSÍ DĚDIČNOST NEZÁVISLOU NA CHROMOZÓMECH. U kvasinek plasmidy se nacházejí volně v cytoplasmě nebo nukleoplasmě. Jeden plasmid může být z BUŇKY DO BUŇKY předán procesem TRANSFORMACE Plasmid může být použit jako VEKTOR, kterým se PŘENÁŠEJÍ POTŘEBNÉ ČÁSTI buněčné DNA z jednoho kmene do druhého. Pro tento účel je obvyklé KLONOVAT plasmid do VHODNÉ BAKTERIE obvykle Escherichia coli Při klonování, hybridní nebo chimerický plasmid je vytvořen použitím ČÁSTI PLASMIDU KVASINKY a části nebo celým BAKTERIÁLNÍM PLASMIDEM. Část bakteriálního nebo kvasinkového plazmidu musí obsahovat specifický gen např. pro rezistenci k antibiotikům, nebo syntézu určité aminokyseliny. Plasmid může být kultivován a nebo KLONOVÁN V BAKTERII. Po kultivaci plazmidu v bakterii se požadovaný úsek DNA zpět INKORPORUJE DO BUŇKY KVASINKY V současnosti bylo TRANSFORMACÍ DOSAŽENO i u vláknitých hub Aspergillus nidulans a Neurospora crassa.
9 KVASINKOVÝ VEKTOR (A) Vektor obsahuje BAKTERIÁLNÍ POČÁTEK REPLIKACE (ori) (umožňuje být rozmnožován jako plazmid E.coli) a GEN PRO REZISTENCI VŮČI ANTIBIOTIKU ampicillin (Ampr). Vektor obsahuje KVASINKOVÝ POČÁTEK REPLIKACE a MARKEROVÝ GEN (LEU2), dovolující selekci transformovaných kvasinek. LEU2 gen kóduje enzym nutný pro SYNTÉZU AMINOKYSELINY LEUCINU, aby mohly být transformované kvasinky, které nemají tento enzymy mohly být selektovány na médiu kde chybí leucin.
10 Náležitosti replikačního/integračního vektoru: 1. GEN (který chci vložit, včetně PROMOTORU, TERMINÁTORU) 2. SELEKČNÍ MARKER (= také gen) (3. REPLIKAČNÍ POČÁTEK nebo sekvence zajišťující rekombinaci) Nejčastěji používaný je plazmid z S. cerevisiae, vektor je klonován v E. coli kromě genu, který chceme namnožit, promotoru a terminátoru obsahuje ještě GEN PRO REZISTENCI K ANTIBIOTKU (ampicilin - ať můžeme vyselektovat výsledné E. coli) Výsledný plazmid, který je transformovaný do kvasinek obsahuje ještě gen AUXOTROFNÍ MARKER neschopnost produkovat určitou aminokyselinu)
11 Saccharomyces cerevisiae Pichia pastoris, Hansenulla, Penicillium, Aspergillus Dva druhy integrace plasmidů do hostitelské bakterie nahoře NEINTEGRUJÍCÍ SE PLAZMID, dole PLASMID INTEGROVANÝ do chromozomu hostitele.
12 SACCHAROMYCES CEREVISIAE MODELOVÝ OBJEKT Velký objem poznatků BUNĚČNÉ BIOLOGIE, GENETIKY, možnost velké variability kultivačních podmínek, zdroj silných promotorů, přirozená PŘÍTOMNOST 2цm PLASMIDUa schopnost relativně široké škály POSTTRANSLAČNÍCH MODIFIKACÍ BÍLKOVIN, včetně obecně akceptované NERIZIKOVOSTI TOHOTO TAXONU určuje současný rozsah aplikací tohoto kmene v KOMERČNÍ PRODUKCI (PŘEDEVŠÍM) ŽIVOČIŠNÝCH PROTEINŮ (asi 20, bio-terapeutika, vakciny, diagnostika - antigeny; asi 50 % světové PRODUKCE INSULINU). Použitelné vektory. Typ: epizomální (YEps), plasmidyyips, umělé chromozomy (YACs).
13 PICHIA PASTORIS Významná ALTERNATIVA S. cerevisiae (S. cerevisiae - nízká produkce některých typů bílkovin, zadržení bílkoviny v periplazmatickém prostoru, produkce cytotoxického etanolu a další). Pichia pastoris metylotrof (schopné UTILIZOVAT METHANOL jako zdroj uhlíku; jsou extrémně citlivé na jeho přítomnost nebo nedostatek v médiu). Nepřítomnost etanolu umožňuje realizovat kultivace dosahující vysokých buněčných denzit. Velká schopnost tohoto taxonu ZACHOVAT AUTENTICKÝ CHARAKTER HETEROLOGNÍHO PROTEINU (prověřeno asi 100 bílkovin). Systém genového vyjádření na bázi YAC. Produkce např. Hirudinu proti srážení krve
14 KVASINKOVÝ GENOM Obecná charakteristika eukaryotické DNA JÁDRO kvasinek je zřetelně ohraničeno JADERNOU MEMBRÁNOU a tvoří ho CHROMATIN, tedy komplex dsdna, histonů a proteinů nehistonové povahy. Organely, především MITOCHONDRIE, jsou odděleny MEMBRÁNOU od ostatních kompartmentů buňky a je v nich přítomna alespoň jedna MOLEKULA KRUŽNICOVÉ dsdna. Většina genetické informace kvasinkové buňky je uložena v chromozómech v jádře. Kromě nich může jádro obsahovat také KRUHOVOU MOLEKULU DNA tzv. 2 µm PLAZMID nebo 3 µm DNA. Jaderný genom Většina genů je soustředěna v JÁDŘE v CHROMOZÓMECH. Počet chromozómů byl odvozován z výsledků genetických studií. U nejlépe prostudované kvasinky, tj. Saccharomyces cerevisiae, bylo zjištěno 17 CHROMOZÓMŮ v haploidním jádře. Kvasinkový chromozóm obsahuje jednu dlouhou lineární molekulu dsdna, jejíž velikost se pohybuje kolem bp.
15 Mitochondriální genom Mitochondriální dvoušroubovicová DNA se od chromozomální liší NIŽŠÍ DENZITOU A MENŠÍ MOLEKULOVOU HMOTNOSTÍ a je označována jako mtdna. Molekuly mtdna se výrazně liší svou velikostí (17 až 108 kb), většinou jsou kružnicové, ale u některých kvasinek jsou přítomny i lineární mtdna. Plazmidová DNA Plazmidová DNA zpravidla NENÍ PRO BUŇKU ESENCIÁLNÍ, protože neobsahuje genetickou informaci kódující nezbytné životní funkce. Zatím jen u malého počtu eukaryotických buněk byla zjištěna její přítomnost. Ve většině laboratorních kmenů kvasinky Saccharomyces cerevisiae lze však v jádře nalézt 2 µm PLAZMID, který představuje kovalentně uzavřenou kružnicovou dsdna nazvanou podle své obvodové délky. Buňka pak obsahuje plazmidovou DNA asi v 60 kopiích v haploidním a ve 120 kopiích v diploidním stádiu. Tento 2 µm plazmid se stal ZÁKLADEM PRO KONSTRUKCI MNOHA VEKTORŮ používaných v genových manipulacích u kvasinek
16 EXPRESE HETEROLOGNÍCH PROTEINŮ HETEROLOGNÍ PROTEIN rekombinantní protein znamená produkce určitého GENOVÉHO PRODUKTU v organismu pro který to NENÍ NORMÁLNÍ. Recentní aplikace technik s REKOMBINANTNÍ DNA NA KVASINKY A VLÁKNITÉ HOUBY otvírá nové možnosti ve vztahu ke konstrukci vysoce produktivních kmenů. Heterologní genové expresní systémy se studují u mnoha houbových organismů - NEJINTENZIVNĚJŠÍ využití je KVASINEK Saccharomyces cerevisiae, VLÁKNITÉ HOUBY jsou nyní zkoumány jako POTENCIÁLNÍ HOSTITELSKÉ ORGANISMY k produkci heterologních proteinů. Neuropsora, Aspergillus, Penicillium. V mnoha případech pro základní výzkum, v dalších pro komerční aplikace.
17 EXPRESE HETEROLOGNÍCH PROTEINŮ Příklady heterologních proteinů produkovaných houbovými organismy Saccharomyces cerevisiae : glukoamyláza, endoglukanáza, lidský a-interferon, Insulin, Interleukin, myší a- amyláza, myší imunoglobin Pichia pastoris: pšeničná a-amyláza, kvasinková invertáza, HIV antigeny, lidský serový albumin, hovězí lysozym, tumor nekrosis faktor, Aspergillus nidulans: lidský a-interferon, růstové faktory, růstové hormony Trichoderma reesei: produkce celulázy
18 MAPOVÁNÍ GENOMU HOUBOVÝCH ORGANISMŮ Kvasinka (Saccharomyces cerevisiae) Rok 1996 KOMPLETNĚ ZMAPOVANÝ GENOM jako první eukaryotický mikroorganismus. Tento organismus se stal klíčem pro POST-GENOMICKÝ VÝZKUM u každého genu bylo zjišťováno jako se PROJEVUJE VE FENOTYPU, jaké jsou interakce jednotlivých proteinů. Pro klonování se využívá umělých kvasinkových chromozómů YAC (Yeasts Artifical Chromosomes) Další mikroorganismy, u kterých bylo dokončeno mapování genomu: Schizosaccharomyces pombe, Aspergillus fumigatus, Candida albicans, Cryptococcus neoformans, Ustillago maydis, Magnaporthe grisea.
Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/ B.Mieslerová (KB PřF UP v Olomouci)
Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/15.0316 2011 B.Mieslerová (KB PřF UP v Olomouci) VYUŽITÍ HOUBOVÝCH ORGANISMŮ V GENOVÉM INŽENÝRSTVÍ MIKROORGANISMY
Molekulární biotechnologie č.8. Produkce heterologního proteinu v eukaryontních buňkách
Molekulární biotechnologie č.8 Produkce heterologního proteinu v eukaryontních buňkách Eukaryontní buňky se využívají v případě, když Eukaryontní proteiny syntetizované v baktériích postrádají biologickou
Inovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. MBIO1/Molekulární biologie 1 Tento projekt je spolufinancován
Klonování DNA a fyzikální mapování genomu
Klonování DNA a fyzikální mapování genomu. Terminologie Klonování je proces tvorby klonů Klon je soubor identických buněk (příp. organismů) odvozených ze společného předka dělením (např. jedna bakteriální
Molekulární biotechnologie č.12. Využití poznatků molekulární biotechnologie. Transgenní rostliny.
Molekulární biotechnologie č.12 Využití poznatků molekulární biotechnologie. Transgenní rostliny. Transgenní organismy Transgenní organismus: Organismus, jehož genom byl geneticky modifikován cizorodou
Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky. Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně
Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky Buněčná podstata reprodukce a dědičnosti Struktura a funkce prokaryot Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně
MIKROBIOLOGIE V BIOTECHNOLOGII
Biotechnologie MIKROBIOLOGIE V BIOTECHNOLOGII Termín biotechnologie byl poprvé použit v roce 1917 Procesy, při kterých se na tvorbě výsledného produktu podílejí živé organismy Širší definice: biotechnologie
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy 1/75 Genetika = věda o dědičnosti Studuje biologickou informaci. Organizmy uchovávají,
MIKROBIOLOGIE V BIOTECHNOLOGII
Biotechnologie MIKROBIOLOGIE V BIOTECHNOLOGII Využití živých organismů pro uskutečňování definovaných chemických procesů pro průmyslové nebo komerční aplikace Organismus je geneticky upraven metodami genetického
Molekulární biotechnologie č.10c. Využití poznatků molekulární biotechnologie. Využití škrobu, cukrů a celulózy.
Molekulární biotechnologie č.10c Využití poznatků molekulární biotechnologie. Využití škrobu, cukrů a celulózy. Využití škrobu, cukrů a celulózy Zejména v potravinářském průmyslu Škrob je hydrolyzován
DUM č. 3 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika
projekt GML Brno Docens DUM č. 3 v sadě 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika Autor: Martin Krejčí Datum: 02.06.2014 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: chromatin - stavba, organizace a struktura
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Genomika (KBB/GENOM) Fyzické mapování Fyzické cytogenetické a fyzické molekulární mapy Ing. Hana Šimková, CSc. Cíl přednášky
Bakteriální transpozony
Bakteriální transpozony Transpozon = sekvence DNA schopná transpozice, tj. přemístění z jednoho místa v genomu do jiného místa Transpozice = proces přemístění transpozonu Transponáza (transpozáza) = enzym
analýza dat a interpretace výsledků
Genetická transformace bakterií III analýza dat a interpretace výsledků Předmět: Biologie ŠVP: Prokaryotní organismy, genetika Doporučený věk žáků: 16-18 let Doba trvání: 45 minut Specifické cíle: analyzovat
25.2.2014. Genomika. Obor genetiky, který se snaží. stanovit úplnou genetickou informaci. organismu a interpretovat ji v. termínech životních pochodů.
Genomika Obor genetiky, který se snaží stanovit úplnou genetickou informaci organismu a interpretovat ji v termínech životních pochodů. 1 Strukturní genomika stanovení sledu nukleotidů genomu organismu,
Typy nukleových kyselin. deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA).
Typy nukleových kyselin Existují dva typy nukleových kyselin (NA, z anglických slov nucleic acid): deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA). DNA je lokalizována v buněčném jádře, RNA v cytoplasmě a
Molekulární biotechnologie č.9. Cílená mutageneze a proteinové inženýrství
Molekulární biotechnologie č.9 Cílená mutageneze a proteinové inženýrství Gen kódující jakýkoliv protein lze izolovat z přírody, klonovat, exprimovat v hostitelském organismu. rekombinantní protein purifikovat
Inovace studia molekulární a buněčné biologie
Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání
Inovace studia molekulární a buněčné biologie
Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání
ZÁKLADY BAKTERIÁLNÍ GENETIKY
Zdroj rozmanitosti mikrorganismů ZÁKLADY BAKTERIÁLNÍ GENETIKY Různé sekvence nukleotidů v DNA kódují různé proteiny Různé proteiny vedou k různým organismům s různými vlastnostmi Exprese genetické informace
Genetika bakterií. KBI/MIKP Mgr. Zbyněk Houdek
Genetika bakterií KBI/MIKP Mgr. Zbyněk Houdek Bakteriofágy jako extrachromozomální genomy Genom bakteriofága uvnitř bakterie profág. Byly objeveny v bakteriích už v r. 1915 Twortem. Parazitické org. nemají
prokaryotní Znaky prokaryoty
prokaryotní buňka Znaky prokaryoty Základní stavební jednotka bakterií a sinic Mikroskopická velikost viditelné pouze v optickém mikroskopu Buňka neobsahuje organely Obsahuje pouze 1 biomembránu cytoplazmatickou
Chromosomy a karyotyp člověka
Chromosomy a karyotyp člověka Chromosom - 1 a více - u eukaryotických buněk uložen v jádře karyotyp - soubor všech chromosomů v jádře jedné buňky - tvořen z vláknem chromatinem = DNA + histony - malé bazické
Zkušební okruhy k přijímací zkoušce do magisterského studijního oboru:
Biotechnologie interakce, polarita molekul. Hydrofilní, hydrofobní a amfifilní molekuly. Stavba a struktura prokaryotní a eukaryotní buňky. Viry a reprodukce virů. Biologické membrány. Mikrobiologie -
Školení GMO Ústav biochemie a mikrobiologie
Školení GMO Ústav biochemie a mikrobiologie 2.2.2018 Agrobacterium tumefaciens OZNÁMENÍ o uzavřeném nakládání první a druhé kategorie rizika na Ústavu biochemie a mikrobiologie VŠCHT a Ústavu biotechnologie
Globální pohled na průběh replikace dsdna
Globální pohled na průběh replikace dsdna 3' 5 3 vedoucí řetězec 5 3 prodlužování vedoucího řetězce (polymerace ) DNA-ligáza směr pohybu enzymů DNA-polymeráza I DNA-polymeráza III primozom 5' 3, 5, hotový
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry
BAKTERIÁLNÍ GENETIKA. Lekce 12 kurzu GENETIKA Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc.
BAKTERIÁLNÍ GENETIKA Lekce 12 kurzu GENETIKA Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc. -dědičnost u baktérií principiálně stejná jako u komplexnějších organismů -genom haploidní a značně menší Bakteriální genom
Molekulární biotechnologie. Nový obor, který vznikl koncem 70. let 20. století (č.1)
Molekulární biotechnologie Nový obor, který vznikl koncem 70. let 20. století (č.1) Molekulární biotechnologie je založena Na přenosu genů z jednoho organismu do druhého Jeden organismus má gen, který
Okruhy otázek ke zkoušce
Okruhy otázek ke zkoušce 1. Úvod do biologie. Vznik života na Zemi. Evoluční vývoj organizmů. Taxonomie organizmů. Původ a vývoj člověka, průběh hominizace a sapientace u předků člověka vyšších primátů.
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 2.4 GENETICKÉ MANIPULACE in vitro - nekonvenční techniky, kterými lze modifikovat rostlinný
Školení GMO Ústav biochemie a mikrobiologie
Školení GMO Ústav biochemie a mikrobiologie 8.2.2019 Agrobacterium tumefaciens OZNÁMENÍ o uzavřeném nakládání první a druhé kategorie rizika na Ústavu biochemie a mikrobiologie VŠCHT a Ústavu biotechnologie
Terapeutické klonování, náhrada tkání a orgánů
Transfekce, elektroporace, retrovirová infekce Vnesení genů Vrstva fibroblastů, LIF Terapeutické klonování, náhrada tkání a orgánů Selekce ES buněk, v nichž došlo k začlenění vneseného genu homologní rekombinací
NUKLEOVÉ KYSELINY. Základ života
NUKLEOVÉ KYSELINY Základ života HISTORIE 1. H. Braconnot (30. léta 19. století) - Strassburg vinné kvasinky izolace matiére animale. 2. J.F. Meischer - experimenty z hnisem štěpení trypsinem odstředěním
BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ
BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ SPOLEČNÉ ZNAKY ŽIVÉHO - schopnost získávat energii z živin pro své životní potřeby - síla aktivně odpovídat na změny prostředí - možnost růstu, diferenciace a reprodukce
DNA se ani nezajímá, ani neví. DNA prostě je. A my tancujeme podle její muziky. Richard Dawkins: Řeka z ráje.
Genomika DNA se ani nezajímá, ani neví. DNA prostě je. A my tancujeme podle její muziky. Richard Dawkins: Řeka z ráje. Obor genetiky, který se snaží stanovit úplnou genetickou informaci organismu a interpretovat
BAKTERIÁLNÍ REZISTENCE
BAKTERIÁLNÍ REZISTENCE Petr Zouhar, Fyziologický ústav AV ČR, v. v. i.; UK v Praze, PřF, Katedra fyziologie V této úloze se v hrubých rysech seznámíte s některými metodami používanými v běžné molekulárně
Inovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. OBVSB/Obecná virologie Tento projekt je spolufinancován Evropským
44 somatických chromozomů pohlavní hormony (X,Y) 46 chromozomů
Buněčný cyklus MUDr.Kateřina Kapounková Inovace studijního oboru Regenerace a výţiva ve sportu (CZ.107/2.2.00/15.0209) 1 DNA,geny genom = soubor všech genů a všechna DNA buňky; kompletní genetický materiál
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 KBB/ZGEN Základy genetiky Dana Šafářová KBB/ZGEN Základy genetiky Rozsah: 2+1
GENETIKA 1. Úvod do světa dědičnosti. Historie
GENETIKA 1. Úvod do světa dědičnosti Historie Základní informace Genetika = věda zabývající se dědičností a proměnlivostí živých soustav sleduje variabilitu (=rozdílnost) a přenos druhových a dědičných
RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA
RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA 1. Genotyp a jeho variabilita, mutace a rekombinace Specifická imunitní odpověď Prevence a časná diagnostika vrozených vad 2. Genotyp a prostředí Regulace buněčného
Degenerace genetického kódu
AJ: degeneracy x degeneration CJ: degenerace x degenerace Degenerace genetického kódu Genetický kód je degenerovaný, resp. redundantní, což znamená, že dva či více kodonů může kódovat jednu a tutéž aminokyselinu.
Úloha protein-nekódujících transkriptů ve virulenci patogenních bakterií
Téma bakalářské práce: Úloha protein-nekódujících transkriptů ve virulenci patogenních bakterií Nové odvětví molekulární biologie se zabývá RNA molekulami, které se nepřekládají do proteinů, ale slouží
MUTAGENEZE INDUKOVANÁ TRANSPOZONY (TRANSPOZONOVÁ MUTAGENEZE)
MUTAGENEZE INDUKOVANÁ TRANSPOZONY (TRANSPOZONOVÁ MUTAGENEZE) Nejrozšířenější použití transpozonů je mutageneza za účelem lokalizace genů a jejich charakterizace. Výhody: 1. vyšší frekvence mutace než při
Mendelova genetika v příkladech. Transgenoze rostlin. Ing. Petra VESELÁ, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie LDF MENDELU Brno
Mendelova genetika v příkladech Transgenoze rostlin Ing. Petra VESELÁ, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie LDF MENDELU Brno Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem
Využití DNA markerů ve studiu fylogeneze rostlin
Mendelova genetika v příkladech Využití DNA markerů ve studiu fylogeneze rostlin Ing. Petra VESELÁ Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie LDF MENDELU Brno Tento projekt je spolufinancován
2. Z následujících tvrzení, týkajících se prokaryotické buňky, vyberte správné:
Výběrové otázky: 1. Součástí všech prokaryotických buněk je: a) DNA, plazmidy b) plazmidy, mitochondrie c) plazmidy, ribozomy d) mitochondrie, endoplazmatické retikulum 2. Z následujících tvrzení, týkajících
Zdrojem je mrna. mrna. zpětná transkriptáza. jednořetězcová DNA. DNA polymeráza. cdna
Obsah přednášky 1) Klonování složených eukaryotických genů 2) Úprava rekombinantních genů 3) Produkce rekombinantních proteinů v expresních systémech 4) Promotory 5) Vektory 6) Reportérové geny Zdrojem
Mgr. et Mgr. Lenka Falková. Laboratoř agrogenomiky. Ústav morfologie, fyziologie a genetiky zvířat Mendelova univerzita
Mgr. et Mgr. Lenka Falková Laboratoř agrogenomiky Ústav morfologie, fyziologie a genetiky zvířat Mendelova univerzita 9. 9. 2015 Šlechtění Užitek hospodářská zvířata X zájmová zvířata Zemědělství X chovatelství
Genové knihovny a analýza genomu
Genové knihovny a analýza genomu Klonování genů Problém: genom organismů je komplexní a je proto obtížné v něm najít a klonovat specifický gen Klonování genů Po restrikčním štěpení genomové DNA pocházející
1. Definice a historie oboru molekulární medicína. 3. Základní laboratorní techniky v molekulární medicíně
Obsah Předmluvy 1. Definice a historie oboru molekulární medicína 1.1. Historie molekulární medicíny 2. Základní principy molekulární biologie 2.1. Historie molekulární biologie 2.2. DNA a chromozomy 2.3.
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354
I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním
Rezistence patogenů vůči antimikrobialním látkám. Martin Hruška Jan Dlouhý
Rezistence patogenů vůči antimikrobialním látkám Martin Hruška Jan Dlouhý Pojmy Patogen (patogenní agens, choroboplodný zárodek nebo původce nemoci) je biologický faktor (organismus), který může zapřičinit
Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza
Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie - genetická informace v DNA -> RNA -> primárního řetězce proteinu 1) transkripce - přepis z DNA do mrna 2) translace - přeložení z kódu nukleových
A. chromozómy jsou rozděleny na 2 chromatidy spojené jen v místě centromery. B. vlákna dělícího vřeténka jsou připojena k chromozómům
Karlova univerzita, Lékařská fakulta Hradec Králové Obor: všeobecné lékařství - test z biologie Vyberte tu z nabídnutých odpovědí (1-5), která je nejúplnější. Otázka Odpověď 1. Mezi organely membránového
Buněčný cyklus. Replikace DNA a dělení buňky
Buněčný cyklus Replikace DNA a dělení buňky 2 Regulace buněčného dělení buněčný cyklus: buněčné dělení buněčný růst kontrola kvality potomstva (dceřinných buněk) bránípřenosu nekompletně zreplikovaných
BUNĚČNÁ TRANSFORMACE A NÁDOROVÉ BUŇKY
BUNĚČNÁ TRANSFORMACE A NÁDOROVÉ BUŇKY 1 VÝZNAM BUNĚČNÉ TRANSFORMACE V MEDICÍNĚ Příklad: Buněčná transformace: postupná kumulace genetických změn Nádorové onemocnění: kolorektální karcinom 2 3 BUNĚČNÁ TRANSFORMACE
Molekulární základy dědičnosti. Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA
Molekulární základy dědičnosti Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA Ústřední dogma molekulární genetiky - vztah mezi nukleovými kyselinami a proteiny proteosyntéza replikace DNA RNA
MENDELOVSKÁ DĚDIČNOST
MENDELOVSKÁ DĚDIČNOST Gen Část molekuly DNA nesoucí genetickou informaci pro syntézu specifického proteinu (strukturní gen) nebo pro syntézu RNA Různě dlouhá sekvence nukleotidů Jednotka funkce Genotyp
REKOMBINACE Přestavby DNA
REKOMBINACE Přestavby DNA variace v kombinacích genů v genomu adaptace evoluce 1. Obecná rekombinace ( General recombination ) Genetická výměna mezi jakýmkoli párem homologních DNA sekvencí - často lokalizovaných
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním
Doprovodný materiál k práci s přípravným textem Biologické olympiády 2014/2015 pro soutěžící a organizátory kategorie B
Doprovodný materiál k práci s přípravným textem Biologické olympiády 2014/2015 pro soutěžící a organizátory kategorie B Níže uvedené komentáře by měly pomoci soutěžícím z kategorie B ke snazší orientaci
Metodika kontrol uzavřeného prostoru při nakládání s geneticky modifikovanými mikroorganismy. Školení pracovníků
Metodika kontrol uzavřeného prostoru při nakládání s geneticky modifikovanými mikroorganismy Školení pracovníků Miroslav Pátek Mikrobiologický ústav AV ČR, v.v.i. Laboratoř molekulární genetiky bakterií
IMUNOGENETIKA I. Imunologie. nauka o obraných schopnostech organismu. imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány
IMUNOGENETIKA I Imunologie nauka o obraných schopnostech organismu imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány lymfatická tkáň thymus Imunita reakce organismu proti cizorodým
Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze
Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze Studium biologie na PřF UK v Praze Bakalářské studijní programy / obory Biologie Biologie ( duhový bakalář ) Ekologická a evoluční biologie ( zelený
Inovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním
Buňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308
Buňka Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: 27. 10. 2012 Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308 Číslo projektu Číslo materiálu CZ.1.07/1.5.00/34.0702 VY_32_INOVACE_BIO.prima.02_buňka Škola Gymnázium, Třeboň, Na Sadech
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
http://vtm.zive.cz/aktuality/vzorek-dna-prozradi-priblizny-vek-pachatele Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Eva Strnadová. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz ;
BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:
BUNĚČ ĚČNÁ STAVBA ŽIVÝCH ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA: Prokaryota, eukaryota, viry, bakterie, živočišná buňka, rostlinná buňka, organely buněčné jádro, cytoplazma, plazmatická membrána, buněčná stěna, ribozom,
Biologie - Oktáva, 4. ročník (humanitní větev)
- Oktáva, 4. ročník (humanitní větev) Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k podnikavosti
-nukleové kyseliny jsou makromolekulární látky, jejichž základní stavební jednotkou je nukleotid každý nukleotid vzniká spojením:
Otázka: Molekulární základy dědičnosti Předmět: Biologie Přidal(a): Mulek NUKLEOVÉ KYSELINY -nositelkami genetické informace jsou molekuly nukleových kyselin tvořené řetězci vzájemně spojených nukleotidů,
Buňky, tkáně, orgány, soustavy
Lidská buňka buněčné organely a struktury: Jádro Endoplazmatické retikulum Goldiho aparát Mitochondrie Lysozomy Centrioly Cytoskelet Cytoplazma Cytoplazmatická membrána Buněčné jádro Jadérko Karyoplazma
Klonování gen a genové inženýrství
Klonování gen a genové inženýrství Genové inženýrství užite né termíny Rekombinantní DNA = DNA, ve které se nachází geny nejmén ze dvou zdroj, asto ze dvou zných druh organism Biotechnologie = manipulace
Genetika. Genetika. Nauka o dědid. dičnosti a proměnlivosti. molekulárn. rní buněk organismů populací
Genetika Nauka o dědid dičnosti a proměnlivosti Genetika molekulárn rní buněk organismů populací Dědičnost na úrovni nukleových kyselin Předávání vloh z buňky na buňku Předávání vlastností mezi jednotlivci
Biologie - Oktáva, 4. ročník (přírodovědná větev)
- Oktáva, 4. ročník (přírodovědná větev) Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k
Tématické okruhy pro státní závěrečné zkoušky
Tématické okruhy pro státní závěrečné zkoušky Obor Povinný okruh Volitelný okruh (jeden ze dvou) Forenzní biologická Biochemie, pathobiochemie a Toxikologie a bioterorismus analýza genové inženýrství Kriminalistické
Struktura a funkce biomakromolekul
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 7. Interakce DNA/RNA - protein Ivo Frébort Interakce DNA/RNA - proteiny v buňce Základní dogma molekulární biologie Replikace DNA v E. coli DNA polymerasa a
Tématické okruhy pro státní závěrečné zkoušky
Tématické okruhy pro státní závěrečné zkoušky Program / Obor Povinný okruh Volitelný okruh (jeden ze tří) Mikrobiologie a buněčná biologie Mikrobiologie životního prostředí Obor: Mikrobiologie Bioinženýrství
Inovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. MBIO1/Molekulární biologie 1 Tento projekt je spolufinancován
TEST: GENETIKA, MOLEKULÁRNÍ BIOLOGIE
TEST: GENETIKA, MOLEKULÁRNÍ BIOLOGIE 1) Důležitým biogenním prvkem, obsaženým v nukleových kyselinách nebo ATP a nezbytným při tvorbě plodů je a) draslík b) dusík c) vápník d) fosfor 2) Sousedící nukleotidy
Výuka genetiky na PřF OU K. MALACHOVÁ
Výuka genetiky na PřF OU K. MALACHOVÁ KATEDRA BIOLOGIE A EKOLOGIE BAKALÁŘSKÉ STUDIJNÍ PROGRAMY Experimentální Systematická Aplikovaná (prezenční, kombinovaná) Jednooborová Dvouoborová KATEDRA BIOLOGIE
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku) B I O L O G I E 1. Definice a obory biologie. Obecné vlastnosti organismů. Základní klasifikace organismů.
-zakladatelem je Johan Gregor Mendel ( ), který se narodil v Hynčicích na Moravě
Otázka: Genetika I Předmět: Biologie Přidal(a): Paris -věda, která se zabývá dědičností a proměnlivostí -zakladatelem je Johan Gregor Mendel (1822 1884), který se narodil v Hynčicích na Moravě 1. MOLEKULÁRNÍ
Deoxyribonukleová kyselina (DNA)
Genetika Dědičností rozumíme schopnost rodičů předávat své vlastnosti potomkům a zachovat tak rozličnost druhů v přírodě. Dědičností a proměnlivostí jedinců se zabývá vědní obor genetika. Základní jednotkou
Dědičnost pohlaví Genetické principy základních způsobů rozmnožování
Dědičnost pohlaví Vznik pohlaví (pohlavnost), tj. komplexu znaků, vlastností a funkcí, které vymezují exteriérové i funkční diference mezi příslušníky téhož druhu, je výsledkem velmi komplikované série
Základy buněčné biologie
Maturitní otázka č. 8 Základy buněčné biologie vypracovalo přírodozpytné sympózium LP, AM & DK na konferenci v Praze, 1. Máje 2014 Buňka (cellula) je nejmenší známý útvar, který je schopný všech životních
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Populační genetika (KBB/PG)
Základní pojmy obecné genetiky, kvalitativní a kvantitativní znaky, vztahy mezi geny
Obecná genetika Základní pojmy obecné genetiky, kvalitativní a kvantitativní znaky, vztahy mezi geny Doc. RNDr. Ing. Eva PALÁTOVÁ, PhD. Ing. Roman LONGAUER, CSc. Ústav zakládání a pěstění lesů LDF MENDELU
GENETIKA dědičností heredita proměnlivostí variabilitu Dědičnost - heredita podobnými znaky genetickou informací Proměnlivost - variabilita
GENETIKA - věda zabývající se dědičností (heredita) a proměnlivostí (variabilitu ) živých soustav - sleduje rozdílnost a přenos dědičných znaků mezi rodiči a potomky Dědičnost - heredita - schopnost organismu
Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ
Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ Klonování a genetické modifikace Sci-fi Skutečnost 6. Molekulární biotechnologie a transgenní organismy Dolly the Sheep Nadexprese proteinů Genetické modifikace a
Příprava vektoru IZOLACE PLASMIDU ALKALICKÁ LYZE, KOLONKOVÁ IZOLACE DNA GELOVÁ ELEKTROFORÉZA RESTRIKČNÍ ŠTĚPENÍ. E. coli. lyze buňky.
Příprava vektoru IZOLCE PLSMIDU LKLICKÁ LYZE, KOLONKOVÁ IZOLCE DN E. coli plasmidová DN proteiny proteiny + + vysrážená plasmidová lyze buňky + snížení ph chromosomální DN centrifugace DN chromosomální
Kapitola 3 Biomolecular Design and Biotechnology. Překlad: Jaroslav Krucký
Kapitola 3 Biomolecular Design and Biotechnology Překlad: Jaroslav Krucký Problémy chemie a biologie mohou být velmi nápomocné, jestliže se naše schopnost vidět to, co děláme, a dělat věci na atomární
Mnohobuněčné kvasinky
Laboratoř buněčné biologie PROJEKT Mnohobuněčné kvasinky Libuše Váchová ve spolupráci s laboratoří Prof. Palkové (PřFUK) Do laboratoře přijímáme studenty se zájmem o vědeckou práci Kontakt: vachova@biomed.cas.cz
Speciace neboli vznik druhů. KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek
Speciace neboli vznik druhů KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek Co je to druh? Druh skupina org., které mají společné určité znaky. V klasické taxonomii se jedná pouze o fenotypové znaky. V evoluční g. je druh
Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů
Buňka - buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů - je pozorovatelná pouze pod mikroskopem - na Zemi existuje několik typů buněk: 1. buňky bez jádra (prokaryotní buňky)- bakterie a
Nukleové kyseliny Replikace Transkripce, RNA processing Translace
ukleové kyseliny Replikace Transkripce, RA processing Translace Prokaryotická X eukaryotická buňka Hlavní rozdíl organizace genetického materiálu (u prokaryot není ohraničen) Život závisí na schopnosti
doc. RNDr. Milan Bartoš, Ph.D.
doc. RNDr. Milan Bartoš, Ph.D. Konference Klonování a geneticky modifikované organismy Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 7. května 2015, Praha Výroba léků rekombinantních léčiv Výroba diagnostických
19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza
19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza Proteosyntéza vyžaduje především zajištění primární struktury. Informace je uložena v DNA (ev. RNA u některých virů) trvalá forma. Forma uskladnění
Aplikované vědy. Hraniční obory o ţivotě
BIOLOGICKÉ VĚDY Podle zkoumaného organismu Mikrobiologie (viry, bakterie) Mykologie (houby) Botanika (rostliny) Zoologie (zvířata) Antropologie (člověk) Hydrobiologie (vodní organismy) Pedologie (půda)