Přes tisíc odborářů zaplnilo sportovní halu Sparty

Transkript

1 společností Měsíčník pro Odborový svaz pracovníků peněžnictví a pojišťovnictví Přes tisíc odborářů zaplnilo sportovní halu Sparty ZPRÁVY ZE ŽIŽKOVA Na práci zprostředkovatele čeká zaměstnanců našeho sektoru, str. 4 STALO SE U OSPPAP Proč navrhujeme tak razantní navýšení mezd?, str. 5 PRÁVNÍ SERVIS Kratší pracovní doba, str. 7 BYTOVÉ PORADENSTVÍ Neplatiči v SVJ, str. 8 Odborový svaz pracovníků peněžnictví a pojišťovnictví V Praze Stanovisko předsednictva OS PPP k vyjednávání o navyšování mezd pro rok V návaznosti na personální situaci v subjektech, které náš svaz zastřešuje, kdy došlo k nezdravé fluktuaci zaměstnanců mimo sektor, považuje předsednictvo OS za důležité informovat členské organizace o stanovisku k navyšování mezd v příštím roce a zároveň je vyzvat a doporučit jim, aby se tímto stanoviskem při kolektivním vyjednávání řídili. Nezaměstnanost v ČR klesá, je stále složitější pro firmy hledat nové zaměstnance. Vnímáme velké zhoršení kvality obsluhy klientů. Stávající zaměstnanci jsou přetěžováni, což se projevuje také na zhoršené kvalitě jejich fyzického a především duševního zdraví. Žádný subjekt, ve kterém máme své členy, není na pokraji bankrotu, krize či červených čísel. Naopak, naši zaměstnavatelé vykazují dlouhodobě a stabilně stále velmi vysoké zisky, o čemž svědčí pololetní výsledky. Tři největší bankovní domy v ČR vydělaly za půl roku celkem téměř 25 mld. Kč. Dlouholetým odlivem dividend do zahraničí tak mateřské společnosti využívají levnou pracovní sílu v České republice, aby vytvářely své nadprůměrné zisky. Rozdělení zisku v bankovním sektoru v České republice zaměstnavatel/akcionář mzdy Zdroj: dostupné výroční zprávy finančních subjektů Rozdělení zisku v zemích mateřských zaměstnavatel/akcionář mzdy 14 odborových svazů, zastupující zaměstnance rozpočtové sféry, vyhlásilo stávkovou pohotovost. Lze očekávat, že dojde k nárůstu mezd. Od dojde ke zvýšení minimální mzdy v ČR a také průměrná hrubá mzda v ČR roste rychlým tempem. Průzkumy spokojenosti zaměstnanců ukazují velkou nespokojenost s pracovními podmínkami, oceněním své práce i nespokojenost s managementem firem. V souvislosti se shora uvedenými skutečnostmi doporučujeme, aby se zástupci zaměstnanců, kteří budou vyjednávat, nebáli ve svých návrzích atakovat hranici 15 % průměrného navýšení základních mezd. Doporučujeme stanovit si postup na základě analýz, obdržených od zaměstnavatelů tak, aby nedocházelo k rozevírání pomyslných nůžek ve mzdách zaměstnanců v jednotlivých útvarech. Základní mzda pod ,- Kč je ostudou našeho sektoru. Předsednictvo OS je připraveno vám při vyjednáváních pomoci. Není na co čekat. Lepší čas již možná nebude. Odborový svaz pracovníků peněžnictví a pojišťovnictví Sekretariát: Náměstí Winstona Churchilla 2, Praha 3, VAŠE REAKCE Reakce na stanovisko předsednictva, str. 6 BOZP Oslňování monitoru Ergonomie a uspořádání pracovního místa, str. 9 1

2 AKTUÁLNÍ TÉMA Přes tisíc odborářů zaplnilo sportovní halu Sparty Moderátor mítinku, předseda ČMKOS Josef Středula (vpravo) s hostem z Rakouska Odboráři z celé země se sjeli do Prahy na mítink Konec levné práce Už potřetí se v pražské libeňské hale Sparty v Kovanecké ulici konal manifestační mítink ČMKOS Konec levné práce. Na patnáct stovek odborářů z celého Česka a napříč svazy dorazilo, aby se mohli opět společně setkat, podebatovat, vyměnit si informace, a hlavně během mítinku zrekapitulovat výsledky kampaně Konec levné práce, která začala v roce Hned zkraje při příchodu od metra Českomoravská byl vidět poutač Odborového svazu pracovníků peněžnictví a pojišťovnictví. U improvizovaného stánku jsme našim odborářům rozdávali slušivá modrá trička, která jsme nechali pro mítink vyrobit. Celkem se do triček s motivačním sloganem S námi jste silnější obléklo 28 odborářů. Největší zastoupení měly Moderní odbory ČSOB. Manifestační mítink začal za doprovodu dynamické hudby přesně v 11 hodin. Zahájila ho místopředsedkyně ČMKOS Radka Sokolová. Přivítala všechny přítomné odboráře a následně na pódium přivedla hlavního průvodce mítinku předsedu ČMKOS Josefa Středulu, který celou akcí provázel. Po gratulaci pana předsedy ke svátku Radky Sokolové mohl samotný mítink Konec levné práce začít! Volební rok a téma mezd na prvním místě Také třetí setkání nabídlo řadu zajímavých a užitečných podnětů, tentokrát ale bylo o to pikantnější v tom, že se blíží volby do Poslanecké sněmovny. Volební rok je pro odboráře mimořádně zajímavý. Předseda ČMKOS upozornil na důležitost kampaně Konec levné práce, která vyvinula přirozený tlak na všechny politické strany. Prakticky všechna politická uskupení mají jako hlavní bod svých programů mzdovou otázku. Hlavní odborový předák v prezentaci shrnul strategie největších politických stran, jak chtějí navyšování mezd řešit. Některé zvažují daňovou progresi a zdanění osob s vyššími příjmy, jiné zase chtějí snížit odvody pro zaměstnavatele, kteří by tak z hrubé mzdy mohli svým zaměstnancům přidat i více než tisíc korun měsíčně. Snažení odborů přináší své ovoce, a je proto nesmírně důležité, aby každý svědomitý člověk šel k volbám a vybral tu stranu, které plně důvěřuje a o které je přesvědčený, že pomůže zlepšit pracovní podmínky nás zaměstnanců. 20. a 21. října to budete moci ovlivnit. Nejít k volbám znamená dát hlas straně, kterou nechcete. Letošní mítink Konec levné práce se proto o to více zaměřoval na tematiku růstu mezd a platů v Česku. Z grafů a statistik je patrné, že Česko je i po 27 letech od pádu komunismu na chvostu mzdové tabulky EU. Předběhlo nás už i Slovensko a země, u kterých bychom to ani nečekali. Budeme se donekonečna vymlouvat po vzoru fotbalové 2

3 AKTUÁLNÍ TÉMA reprezentace na příliš těžkého soupeře, přičemž těch lehčích už mnoho není, neboť všichni už jsou silnější než my, anebo s tím konečně začneme něco dělat, protože do EU jsme určitě nevstupovali s představou, že po 13 letech členství budeme žebrákem evropského společenství? Děsivá čísla a srovnání například s německými nebo francouzskými kolegy, kdy by si za svůj plat mohli koupit zhruba tři a půl českého zaměstnance, a pracovní ukazatele, kde český zaměstnanec při komparaci s německým během čtyřletého srovnání odpracuje až o rok více, a to za třetinovou mzdu než jeho německy mluvící soused, vystřídaly o poznání pozitivnější a příznivější zprávy. Rosteme s odbory U odborů stejně jako u kterékoli jiné organizace, která se snaží o zlepšení pracovních podmínek, platí železné pravidlo, že čím silnější (početnější) je, tím má větší vliv, a tudíž i větší možnost něco ovlivnit a změnit. Každého odboráře-zaměstnance proto jistě zajímá, jestli se členská základna rozrůstá anebo klesá. Manifestační mítink přinesl v tomto směru dobré zprávy, od spuštění kampaně Konec levné práce v roce 2015 získala ČMKOS přes 26 tisíc nových členů, přičemž od loňského do letošního června to bylo celkem nových členů, což je vůbec nejvíce od měření tohoto ukazatele. Založeno bylo na 97 nových odborových organizací včetně vůbec první ve společnosti Amazon. Internetový obchod láká pozitivní mediální kampaní, slibuje zajímavé výdělky a benefity, realita je ale jiná a pro mnoho zaměstnanců se jedná o vůbec jejich nejhorší pracovní zkušenost v životě. Zřízení odborové organizace ve Zlíně by mohlo pracovní podmínky alespoň částečně zlepšit. Jedná se o první vlaštovku, ale zároveň o velký úspěch, gratulujeme! S jakými plány půjde ČMKOS do příštího roku? Předseda ČMKOS Josef Středula během svého provázení mítinkem občas pomrkával po přítomných novinářích, kteří napjatě očekávali, s jakými požadavky na růst mezd odboráři pro příští rok půjdou. Pan předseda napřed odtajnil prognózy Ministerstva financí ČR, které očekává růst objemu mezd a platů na hranici 8 %. ČMKOS přichází s požadavkem na růst 8 10 %. Znovu se ukazuje, že záměry odborů nejsou z jiného světa, nerozumné, a že odboráři jen nehulákají, jak to stále dokolečka prohlašuje jeden pan prezident, hájící zájmy podnikatelů. Naopak vždy reagujeme na aktuální situaci. V dobách krize jsme také netlačili na růst mezd, který by z pochopitelných důvodů nebyl možný, ale snažili jsme se stabilizovat pracovní místa a zabránit propouštění. Nyní, kdy je růst domácí ekonomiky 4,7 %, je ale čas říci si o vyšší mzdy. Kdy jindy bychom to měli dělat? Na mítink dorazila i řada významných hostů ze zahraničí Vize OSPPP pro rok 2018 O sektoru peněžnictví a pojišťovnictví se spolu s oblastí informační a komunikační činnosti mluví jako o vůbec nejvýdělečnějším odvětví. Když srovnáme profese, kde zaměstnanci pobírají mzdy do 16 tisíc korun a kde nad 50 tisíc korun hrubého, vykazuje náš sektor vůbec nejlepší ukazatele a na první pohled se jeví jako nejbohatší a nejstabilnější. Tato čísla jsou ale uměle navýšena příjmy manažerů, které jsou do statistik rovněž zahrnuty. V ústraní ale zůstávají pozice pracujících v call centrech, na pokladnách nebo v back officech, kde jsou často mzdy právě do zmiňovaných 16 tisíc korun měsíčně. Tyto částky jsou na sektor, který svým mateřským společnostem v zahraničí odvádí ročně miliardové zisky a díky ekonomickému progresu České republiky a lepší kupní síle obyvatelstva se bankám daří víc a víc, tak takovéto mzdy jsou skutečně směšné a neakceptovatelné. Kde jinde by měli zaměstnanci dostat přidáno a praco- 3

4 AKTUÁLNÍ TÉMA S námi jste silnější. Zleva asistentka OSPPP Božena Rajmanová, předsedkyně MO ČSOB Lada Spielbergerová, tajemnice MO ČSOB Kamila Remešová a inspektor BOZP Mirek Zajíc vat za důstojnou mzdu než v sektoru, kterému se mimořádně daří?! I proto Odborový svaz pracovníků peněžnictví a pojišťovnictví vystupuje se Stanoviskem a doporučením jednat o požadavku 15% navýšení mezd napříč sektorem. Jedná se o rozumnou částku, která odpovídá skutečnosti. Pakliže sektor zažívá úspěšné období, tak je třeba adekvátně odměnit ty, díky kterým se bankám a pojišťovnám tak daří zaměstnance. Závěrečné resumé Třetí manifestační mítink Konec levné práce nabídl další úspěšné snažení odborů a ukázal, že odborové organizace jsou v kondici, daří se navyšovat mzdy tam, kde to dříve nepřipadalo v úvahu, a nové organizace vznikají v místech, kde to ještě donedávna bylo tabu. Náš svaz nečeká lehké období, kolektivní vyjednávání teď míří na zprostředkovatele a my budeme požadovat, aby kolektivní smlouva vyššího stupně byla podepsána tak, jak jsme ji předložili. V praxi to znamená, že chceme dotáhnout do konce ještě osm bodů, například to, aby neklesala reálná mzda, atd. Do vyjednávacího týmu půjde předseda OSPPP František Hupka a místopředsedové Karel Přibil, Aleš Veverka, dále pak Ladislava Spielbergerová, právní podporu zajistí pan inženýr Grossmann a jako náhradník bude připraven Jan Drahokoupil. Pevně věříme, že vyjednávání o nové KSVS dotáhneme do úspěšného konce a pomůžeme zlepšit pracovní podmínky zaměstnanců v sektoru. Děkujeme vám za vaši podporu, jsme tu pro vás! Ondřej Švec Specialista pro komunikaci a marketing OSPPP 4

5 ZPRÁVY ZE ŽIŽKOVA Na práci zprostředkovatele čeká zaměstnanců našeho sektoru Vážené kolegyně a kolegové, Amerikou se prohánějí hurikány a pustoší, co jim stojí v cestě a naší zemí se ženou stávkové pohotovosti. Jsem rád, že sebevědomí zaměstnanců narostlo. Jak jsme na tom v našem sektoru? Směřujeme tam také. Jak jsem již psal v minulém čísle Peněžníku, došlo k určení zprostředkovatele. Na první schůzce s ním jsem byl přítomen s předsedou Svazu bank a pojišťoven, který zastupuje zaměstnavatele. Oba dva jsme shodně prohlásili, že jsme připraveni jednat za jeho asistence a mediace. Hledal se vhodný termín. V pondělí jsme se obě vyjednávací skupiny sešly v neutrálních prostorách právnické fakulty, ale sami. Pan zprostředkovatel, působil při obhajobách diplomových prací, a s omluvou nás žádal, abychom jednali sami. To jsme činili 10 měsíců a k cíli to nevedlo. Další jednání je plánováno na Mohu si o tom myslet, co chci, ale přijde mi to velmi nestandardní. Upozornil jsem ho, že na jeho práci čeká zaměstnanců našeho sektoru. Pokud jsem vás opakovaně vyzýval k napsání vašich názorů na naši práci, tak nyní apeluji ještě více. Pište svým předsedů, pište mě, pište z práce, nebo z domova, ale sdělujte nám své pocity a zkušenosti z práce. Potřebujeme znát příběhy z vašich pracovišť a také vaše osobní zkušenosti. Předem díky za to. Líbí se mi velká vlna solidarity napříč odborovými svazy a organizacemi. Osobně jsem podpořil jednání svazů rozpočtové sféry a také učitele na jejich protestním shromáždění v Betlémské kapli. Je velmi poučné sledovat tyto akce, tisková prohlášení a tiskové konference. Já za sebe mohu říci, že jsem připraven hájit vaše zájmy daleko razantněji. Jste připraveni také? Měníme se. Měníme podobu grafickou podobu Peněžníku, měníme komunikaci, ve které apeluji na vaše lídry, aby byli více mezi vámi. Na vás, řadové členy, apeluji, abyste si při volbách vybírali opravdové lídry, kterým věříte a kteří jsou schopni měnit odbory z dob ROH na nové a moderní odbory. Kde přejdete od kolekcí ke službám pro lidi. Někde se to povedlo a k tomu rozhodnutí vám gratuluji, někde na to však není odvaha, nebo převažuje strach. Nebojte se změn. Chtěl bych na tomto místě pogratulovat Jirkovi Kaizrovi a jeho týmu z firmy COM plus, za odvedenou práci při uzavírání kolektivní smlouvy. Byla to práce na tři roky, ale povedlo se. Je to druhá nová kolektivní smlouva v našem sektoru za poslední rok. Mám na vás všechny velikou prosbu. Hovořte se svými kolegy o naší práci, o našem stanovisku k navyšování mezd, o našich názorech, protože jen tak jsme schopni prodat naši práci. Už dávno jsem řekl, že pokud každý z vás, přivede do odborů jednoho nového člena, bude nás jednou tolik. S vaší aktivitou se budeme posunovat mnohem rychleji. Díky vám za to. Předseda Bc. František Hupka mobil: hupka.frantisek@cmkos.cz 5

6 ?! STALO SE U OSPPP Proč navrhujeme tak razantní navýšení mezd? Dlouho jsme se snažili vyjednávat a vyjednávání nikam nevedla, možná pouze k dílčím úspěchům. Naší snahou bylo hledat kompromisy mezi potřebami zaměstnanců a požadavky akcionářů. Byli jsme trpělivý a věřili slibům managementu. S odstupem času to lze možná vnímat jako ztrátu času, ale není tomu tak. Našli jsme trhliny jak v našich řadách, tak také v reakcích zaměstnavatelů. Prošlapávali jsme si cestu k tomu, abychom po ní dnes mohli kráčet. Kráčet vzpřímení, hrdě a schopni překračovat překážky. Mohou si to zaměstnavatelé dovolit? Ano, jednoznačně mohou. Co se týče bankovního sektoru, tak naše firmy jsou těmi, které držely mateřské společnosti nad vodou, když si procházely krizemi. Byla to skvělá práce našich zaměstnanců, kteří za zlomkovou mzdu (oproti kolegům ze západního světa) odváděli neskutečné množství práce. Výsledky za posledních 7 let nijak nenasvědčují tomu, že by nebyly banky schopny generovat stále vysoké zisky. Jakým způsobem kompenzují poklesy úrokových sazeb a marží, jsou manažerskými rozhodnutími pověřených manažerů. Prodávají se nemovitosti a šetří se personální náklady. Vytvářely se uměle dceřiné společnosti našich matek v podobě IT firem, které byly průtokovým kanálem na finance přímo ven z republiky. Nyní si je kupujeme za drahé peníze zpět? Dochází k navyšování základních mezd o stokoruny a dochází ke krácení bonusů o tisíce. Pokud se navyšují mzdy, tak je to z ušetřených peněz za neobsazené pozice. O fluktuaci jsme již napsali mnoho. V sektoru komerčních pojišťoven je problém trošku jiný a tím je jeden z největších švarcsystémů v rámci našeho hospodářství. Co to je švarcsystém? Osoba samostatně výdělečně činná, vystupující pod hlavičkou svého zaměstnavatele. Kmenoví zaměstnanci jsou drženi na uzdě, někde dokonce není možno udržet odborovou organizaci, protože managementy velmi intenzivně potírají odborovou činnost. Žádná z pojišťoven není v krizi, a pokud ano, tak se tváří že ne. V sektoru zdravotních pojišťoven dochází k nárůstu výběru pojistného, což je způsobeno především nízkou nezaměstnaností. Zaměstnanci spravují peníze státu a nemohou zůstat mimo navyšování, které proběhne ve zdravotních a sociálních službách. U zdravotních pojišťoven dochází ke generační obměně zaměstnanců, a pokud nebudou stávající a budoucí zaměstnanci finančně motivováni, budou pojišťovny opouštět, případně bude pro pojišťovny velmi těžké nové zaměstnance najít. Všechny zdravotní pojišťovny jsou v dobré kondici. Za absolutní trapnost považujeme nepřijetí našeho návrhu v rámci vyjednávání o kolektivní smlouvě vyššího stupně, aby v našem sektoru byla minimální mzda ve výši ,- Kč ani další návrh, aby zaměstnancům neklesala reálná mzda. Personální ředitel má obavu nepřijmout ambiciózní plán personálních nákladů, a zároveň nemá odvahu zavázat se k tomu, že zaměstnanci dostanou za práci zaplaceno podle toho, jak budou pracovat? On má větší strach z toho, že nedostane odměny, než z toho, že ho zaměstnanci vypískají? On se bojí jednoho nadřízeného víc, než zaměstnanců? To je velmi špatná poloha. Evropský průzkum tzv. gender pay gap ukazuje, že v ČR ve finančním a pojišťovacím sektoru je nejvyšší gender pay gap v rámci celé EU a to skoro 41%. Jak je to vůbec možné? Naše ženy dotují zisky bank? Ano, je to pouze část pravdy. Zisky dotují všichni naši zaměstnanci. Dost už bylo trpělivosti, je na místě říct si o to, co si zasloužíte vy, kteří se podílíte na úspěchu svých firem. Za ten úspěch dostalo zaplaceno pouze pár vyvolených, kteří ani netuší, v jakém stavu vyčerpanosti své zaměstnance mají. Pojďme to společně měnit. Pojďme změnit ILUZE O PENĚŽNICTVÍ. 6

7 VAŠE REAKCE NA STANOVISKO Dobrý den reaguji na vaši výzvu ohledně výšky platu. Jen krátce. V dubnu 2019 odcházím do důchodu, v bance pracuji 26 let a můj základní plat je od roku 2010 neměnný. Výše základní platu , Kč. A pak mám být hrdá na to, že jsem zaměstnancem banky? Jiřinka Odborový svaz pracovníků peněžnictví a pojišťovnictví V Praze Stanovisko předsednictva OS PPP k vyjednávání o navyšování mezd pro rok V návaznosti na personální situaci v subjektech, které náš svaz zastřešuje, kdy došlo k nezdravé fluktuaci zaměstnanců mimo sektor, považuje předsednictvo OS za důležité informovat členské organizace o stanovisku k navyšování mezd v příštím roce a zároveň je vyzvat a doporučit jim, aby se tímto stanoviskem při kolektivním vyjednávání řídili. Nezaměstnanost v ČR klesá, je stále složitější pro firmy hledat nové zaměstnance. Vnímáme velké zhoršení kvality obsluhy klientů. Stávající zaměstnanci jsou přetěžováni, což se projevuje také na zhoršené kvalitě jejich fyzického a především duševního zdraví. Žádný subjekt, ve kterém máme své členy, není na pokraji bankrotu, krize či červených čísel. Naopak, naši zaměstnavatelé vykazují dlouhodobě a stabilně stále velmi vysoké zisky, o čemž svědčí pololetní výsledky. Tři největší bankovní domy v ČR vydělaly za půl roku celkem téměř 25 mld. Kč. Dlouholetým odlivem dividend do zahraničí tak mateřské společnosti využívají levnou pracovní sílu v České republice, aby vytvářely své nadprůměrné zisky. Rozdělení zisku v bankovním sektoru v České republice Rozdělení zisku v zemích mateřských společností Díky za jasný, stručný a razantní dopis a nástin postupu. Už nyní jste udělali pro věc odborů velikou věc, hlavně díky jejich zviditelnění. Obdobně pan Středula s celým týmem na celostátní úrovni. Věřím a doufám, že vyjednávání dopadnou rozumně. Máte pravdu, že částka 20 tis. Kč a méně je hanbou v bankovním sektoru, vzhledem ke značným příjmům a také ve srovnání vůči stále rostoucím mzdám v jiných odvětvích. Jako jakýsi orientační bod, který může dokazovat, že si zaměstnavatel aspoň trochu váží práce svých zaměstnanců při vlastním permanentním velice dobrém zisku, beru osobně medián, což je aktuálně Kč. Je moc dobře, že jste začali vysvětlovat a upozorňovat na různé nesrovnalosti při srovnání praxe u nás a v zahraničí, respektive u přiznaných hospodářských výsledků jednotlivých firem a následného kolektivního vyjednávání s odbory při řešení případného růstu příjmů zaměstnanců. Který byl dosud mizivý a navíc průměrný, což znamená, že mnohým zaměstnancům nerostla mzda léta, tedy ve skutečnosti při započtení inflace klesala! Tyto věci totiž až příliš mnoho zaměstnanců nevidí anebo si je spíš neuvědomuje. zaměstnavatel/akcionář mzdy zaměstnavatel/akcionář mzdy Zdravím Vás a ostatní z týmu odborů. Zdroj: dostupné výroční zprávy finančních subjektů 14 odborových svazů, zastupující zaměstnance rozpočtové sféry, vyhlásilo stávkovou pohotovost. Lze očekávat, že dojde k nárůstu mezd. Od dojde ke zvýšení minimální mzdy v ČR a také průměrná hrubá mzda v ČR roste rychlým tempem. Průzkumy spokojenosti zaměstnanců ukazují velkou nespokojenost s pracovními podmínkami, oceněním své práce i nespokojenost s managementem firem. V souvislosti se shora uvedenými skutečnostmi doporučujeme, aby se zástupci zaměstnanců, kteří budou vyjednávat, nebáli ve svých návrzích atakovat hranici 15 % průměrného navýšení základních mezd. Doporučujeme stanovit si postup na základě analýz, obdržených od zaměstnavatelů tak, aby nedocházelo k rozevírání pomyslných nůžek ve mzdách zaměstnanců v jednotlivých útvarech. Základní mzda pod ,- Kč je ostudou našeho sektoru. Předsednictvo OS je připraveno vám při vyjednáváních pomoci. Není na co čekat. Lepší čas již možná nebude. Odborový svaz pracovníků peněžnictví a pojišťovnictví Sekretariát: Náměstí Winstona Churchilla 2, Praha 3, Pavel Vážené kolegyně, kolegové! Vaše stanovisko zaslané všem ZO OS je velmi správný krok a vhodná motivace právě v této době pro úspěšné kolektivní vyjednávání o mzdách. Přeji vám všem hodně úspěchů. -S pozdravem- PhDr. Marie Klucová 7

8 PRÁVNÍ SERVIS Kratší pracovní doba Zaměstnankyni má v důsledku dovršení 3. roku dítěte končit rodičovská dovolená a bude nastupovat zpět do zaměstnání. Na osobní schůzce již před časem požádala zaměstnavatele v souvislosti s péčí o malé dítě o možnost pracovat na kratší úvazek (namísto současných 40 chtěla 30 hodin týdně). Tato žádost byla zaměstnavatelem odmítnuta s tím, že pro ni má moc práce, kterou by při kratším úvazku nemohla stihnout, a že kvůli tomu nechce přijmout dalšího zaměstnance. Kromě kratší pracovní doby by pro zaměstnankyni mohlo být řešením i uplatnění pružné pracovní doby. Standardně se u zaměstnavatele pracuje od 8 do 16 hodin. Zaměstnankyni by (zejména vzhledem k provozní době školky) vyhovovala pružná pracovní doba s pevným úsekem od 9 do 14 hodin. V takovém případě by zřejmě nemusela žádat o kratší pracovní dobu, případně jen na 35 hodin. Může zaměstnankyně žádat jen o kratší úvazek, nebo i o pružnou pracovní dobu? Může zaměstnavatel takovouto žádost odmítnout, nebo musí vyhovět? Z hlediska právní úpravy je pro řešení uvedeného případu klíčové ustanovení 241 odst. 2 zákoníku práce, resp. konkrétně tato jeho část: Požádá-li zaměstnankyně nebo zaměstnanec pečující o dítě mladší 15 let o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby, je zaměstnavatel povinen vyhovět žádosti, nebrání-li tomu vážné provozní důvody. Neplatí tedy, že by zaměstnavatel musel žádosti o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu pracovní doby vyhovět úplně vždy. Pokud ovšem žádost zamítne, musí být schopen toto své rozhodnutí zdůvodnit a opřít o existenci vážných provozních důvodů. Skutečnost, že by zaměstnavatel kvůli rozsahu pracovních úkolů musel namísto zaměstnance, jemuž umožnil pracovat po kratší pracovní dobu, přijmout jiného zaměstnance, nemůže být sama o sobě považována za vážný provozní důvod k odmítnutí žádosti. Oporu pro toto tvrzení lze najít i ve výsledcích soudní rozhodovací činnosti, konkrétně v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , sp. zn. 21 Cdo 1821/2013 (jeho znění je dohledatelné na Nejvyšší soud zde v rámci odůvodnění výslovně uvedl, že zaměstnavatel má a musí řešit případný nedostatek pracovní síly vzniklý v důsledku umožnění kratší pracovní doby přijetím dalšího zaměstnance. Samozřejmě záleží vždy na konkrétních okolnostech, například i na tom, zda lze s ohledem na situaci trhu práce takového dalšího zaměstnance najít. V daném případě, kdy zaměstnankyně žádá o kratší pracovní dobu v rozsahu 30, případně 35 hodin, je třeba také zvážit, zda by řešení nemohlo přinést nějaké opatření na poli organizace a efektivity práce, případně umožnění výkonu práce z domova. Můžeme shrnout, že s ohledem na výše citované ustanovení 241 odst. 2 zákoníku práce musí zaměstnavatel v návaznosti na žádost zaměstnance učinit vše pro to, aby této žádosti mohl vyhovět. Pouhý poukaz na velké množství pracovních úkolů rozhodně není pro odmítnutí žádosti dostatečný. Pokud jde o možnost úpravy pracovní doby (z pevného rozvrhu na pružnou pracovní dobu), podotýkám, že ustanovení 241 odst. 2 zákoníku práce dává stejnou oporu jak pro žádost o kratší pracovní dobu, tak i pro žádost o jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby. Touto jinou vhodnou úpravou je bezpochyby míněna právě úprava rozvržení pracovní doby. Takže i v tomto ohledu platí, že když zaměstnanec požádá o vhodnou úpravu pracovní doby, je zaměstnavatel povinen tomu vyhovět, ledaže by mu bránily vážné provozní důvody. Je také velmi dobře možné kombinovat žádost o kratší pracovní dobu s žádostí o vhodnou úpravu této pracovní doby. Dovedu si představit, že zaměstnankyně pečující o 3leté dítě požádá, aby měla kratší pracovní dobu 35 hodin týdně a současně pružné rozvržení. I ve vztahu k této žádosti platí, že zaměstnavatel musí vyhovět, nebrání-li tomu vážné provozní důvody. Ve světle výše uvedeného velmi doporučuji, aby se zaměstnankyně nedala odbýt výsledkem osobního jednání a s výslovným odvoláním na ustanovení 241 odst. 2 zákoníku práce zaměstnavatele písemně požádala o kratší pracovní dobu, případně i o vhodnou úpravu rozvržení. Písemná forma je významná proto, aby o podání žádosti existoval důkaz a současně aby zaměstnavatel k řešení situace přistoupil s odpovídající vážností. Pokud zaměstnavatel i tak žádost odmítne, bude třeba seznámit se s důvody tohoto rozhodnutí. Nebude-li odůvodnění dostatečně přesvědčivé, může zaměstnankyně podat žalobu na určení, že zde vážné provozní důvody k odmítnutí nejsou, a zaměstnavatel je tedy povinen podané žádosti vyhovět. Právník OSPPP JUDr. Jaroslav Stránský, Ph.D. mobil: stransky@prps.cz 8

9 BYTOVÉ PORADENSTVÍ Neplatiči v SVJ Jsme společenství vlastníků a nevíme si rady s neplatiči. Co s nimi, jak máme postupovat? Pro vlastníky jednotek plyne ze zákona (zejména zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů), mimo jiné, povinnost přispívat na správu domu a pozemku a dále platit zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby), jakož i hradit případné nedoplatky s těmito plněními související. Je-li vlastník v prodlení (má dluh vůči SVJ) s plněním těchto povinností, má SVJ povinnost tento dluh po neplatiči vymáhat a má při tom právo požadovat zaplacení úroku, případně poplatku z prodlení z dlužné částky. Dluh může SVJ vymáhat soudní i mimosoudní cestou. V případě soudní cesty vymáhání dluhu po neplatiči musí žalobě předcházet upomínka k zaplacení dlužné částky (předžalobní výzva), kterou je vlastník jednotky vyzván, aby svůj dluh uhradil v dodatečné lhůtě, s tím, že pokud jej neuhradí, bude přistoupeno k podání žaloby. Další cestou je cesta mimosoudní, kdy SVJ s neplatičem uzavře dohodu o uznání dluhu a popřípadě splátkovém kalendáři. Nebude-li neplatič vlastník jednotky na upomínku reagovat, může společenství vlastníků přistoupit k podání žaloby. Ta se zpravidla podává u okresního (obvodního) soudu v místě bydliště dlužníka. Za podání žaloby se hradí soudní poplatek, jehož výše se odvíjí od výše žalované částky. Pokud společenství vlastníků prokáže před soudem nárok na zaplacení dlužné částky, vydá soud rozhodnutí, kterým vlastníkovi jednotky uloží povinnost uhradit dlužnou částku. Jestliže vlastník jednotky nebude plnit ani na základě pravomocného a vykonatelného rozhodnutí soudu, lze přistoupit k výkonu rozhodnutí (exekuci). Výkon rozhodnutí může být prováděn několika způsoby, například srážkami ze mzdy a jiných příjmů, přikázáním pohledávky (například i obstavení bankovního účtu), prodejem movitých či nemovitých věcí či postižením závodu (podniku). Vykonávací (exekuční) řízení se zahajuje rovněž na návrh. V této souvislosti je také třeba hlídat, zda se neplatící vlastník jednotky nenachází v úpadku, tedy zda ohledně jeho osoby není vedeno insolvenční řízení. To lze ověřit prostřednictvím internetových stránek Ministerstva spravedlnosti ČR na adrese: cz, v rubrice Insolvenční rejstřík. Zjistí-li společenství vlastníků, že insolvenční řízení je vedeno, musí svou pohledávku za vlastníkem jednotky uplatnit v tomto řízení formou přihlášky pohledávky, a to co nejdříve po zahájení insolvenčního řízení, nejpozději však ve lhůtě uvedené v rozhodnutí soudu o úpadku, jinak ji nelze v rámci insolvenčního řízení uspokojit. Z uvedeného vyplývá, že postup společenství vlastníků v případě, kdy se potýká s neplatícím vlastníkem jednotky (případně jiným neplatičem), musí být především aktivní. Jde o čas. Společenství vlastníků zejména musí sledovat platební morálku jednotlivých členů a v případě zjištění problémů aktivně a včas vymáhat vzniklé pohledávky. Předseda sdružení nájemníků ČR, z.s. Místopředseda České společnosti pro rozvoj bydlení Ing. Milan Taraba mobil: info@son.cz, taraba@son.cz Neplatiče často čeká velmi tvrdý postih 9

10 BOZP Oslňování monitoru Často se při našich kontrolách ptáte, jak je to s nastavením monitoru a jiných zobrazovacích ploch. Nejednou jsme se při kontrole setkali s tím, že zaměstnavatel určuje, jakou polohu má monitor mít. Bohužel při nařízení zaměstnavatel vůbec nebere v úvahu, že nastavení monitoru může způsobovat oslnění. Výše uvedené detailněji řeší 45 NV 361/2007 Sb., kde se uvádí: Pracoviště, které je osvětlováno denním osvětlením, pokud na něm může docházet ke zvýšené tepelné zátěži nebo oslnění, musí mít osvětlovací otvory vybaveny clonícími zařízeními umožňujícími regulaci přímého slunečního záření. Tím samozřejmě zákonodárce předpokládá i možnost clonící zařízení používat. Co se týká údržby uvedených ploch, to probíhá dle zpracovaného harmonogramu zaměstnavatele. Minimálně je nutné osvětlovací otvory čistit 1x za 2 roky, pokud však budou po celou dobu vlastnosti osvětlení zachovány. Ergonomie a uspořádání pracovního místa Toto je velice široké téma a pro odpověď na tuto otázku jsem zvolil grafické znázornění (viz obrázek). Pokud se jedná o pracoviště, kde je běžné přepisování textu, musí být vybaven stojanem na tiskopisy. Podložka pod nohy musí být poskytnuta každému, kdo o to požádá. Další vybavení pracoviště vychází především z analýzy rizik, kterou musí mít zaměstnavatel zpracovánu a se kterou vás při nástupu do zaměstnání musí seznámit. V této části bych zdůraznil používání gelových podložek pod myš. Ty pomáhají předcházet různým onemocněním, nejčastěji pak syndromu karpálního tunelu. Tato nemoc byla v loňském roce nejčastěji hlášenou nemocí z povolání. Svazový inspektor BOZP Miroslav Zajíc mobil: zajic.miroslav@cmkos.cz 10

11 Měsíčník pro Odborový svaz pracovníků peněžnictví a pojišťovnictví Ročník 1 číslo říjen Redakce a sídlo OSPPP: nám. W. Churchilla 2, , Praha 3 Předseda: Bc. Hupka František hupka.frantisek@cmkos.cz Kontakty: dotazy@osppp.cz Specialista pro komunikaci a marketing: Mgr. Ondřej Švec svec.ondrej@cmkos.cz Svazový inspektor: Miroslav Zajíc zajic.miroslav@cmkos.cz Sekretariát: Božena Rajmanová rajmanova.bozena@cmkos.cz Grafická úprava: Petra Kolmanová