Plasy (okres Plzeň sever), klášter. Fragment tordovaného sloupku s. 1

Transkript

1 Plasy (okres Plzeň sever), klášter. Fragment tordovaného sloupku s. 1 VĚC Lokalita / Okres Plasy Areál / Část areálu Klášter Adresa Objekt / Část objektu Fragment tordovaného sloupku šestilaločnatého profilu Místní souvislosti Evidenční číslo MD Klíčová slova Nalezeno v průběhu archeologického výzkumu architektonický článek, fragment, okno, sloupek, obloun, tordování, klikatka 1. OKOLNOSTI AKCE Objednávka Národního památkového ústavu územního odborného pracoviště v Plzni. Na základě dohody s dr. Kamenickou, vedoucí archeologického výzkumu v areálu plaského kláštera. Autor Ing. Jan Sommer, Praha Datum akce / zápisu / Metoda dokumentace Stupeň podrobnosti 2. SOUHRNNÉ ZNAKY VĚCI Lokalizace Souvislosti Označení (inv. č.) Původ (pokud není na původním místě) Charakteristika (forma, funkce, materiál) Tvar (popis, orientační skica) Funkční uspořádání Slohové zařazení Prohlídka. Oměření. Videozáznam. Foto. Sgraf. Obrysová šablona. III IV / +/-2 mm Datace (od do, styl) Asi kolem roku Autor návrhu Výrobce Související osoby Pracovna archeologického výzkumu v 1. patře konventní budovy. V době dokumentace nebyla ještě inventarizace v rámci archeologického výzkumu provedena. Fragment byl nalezen v průběhu archeologického výzkumu na ploše jižně od sakristie klášterního kostela. Fragment dříku subtilního sloupku šestilaločnatého profilu. Oblouny jsou odděleny výžlabky, jež spolu vytvářejí plynulý vlnitý profil ("sinusovitý"). Fragment je závažně poškozen. Zřejmě se jedná jen o krátký zlomek delšího sloupkovitého tělesa, na obou koncích přelomeného. Oblouny profilace se šikmo obtáčejí kolem ideálního válcového tělesa. V jednom z výžlabků bylo zjištěno, že u nynější lomové plochy výžlabek končil, a to tak, že se zalamoval přibližně kolmým směrem tedy, že se v daném místě obracel smysl šroubovice. Tomu odpovídá i tvarování sousedního oblounu v daném místě. Patrně fragment sloupku, snad nosného prvku sdruženého okna, nebo součásti členitého ostění portálku. Nelze ovšem vyloučit ani jiný drobný architektonický motiv připomeňme např. sloupky pulpitu v osecké kapitulní síni. Ke slohovému zařazení není snadné se vyjádřit. Věřme, že po případných dalších nálezech souvisejících částí bude možné určitější vyjádření. Tordované prvky se spíše vzácně uplatňovaly především u kvalitních staveb románského slohu. Vyskytují se ovšem i v členění pozdně gotickém. Vzhledem k malé velikosti fragmentu zatím zcela předběžně uvažuji o vzniku v pokročilém románském období kolem roku Huť plaského kláštera(?).

2 Plasy (okres Plzeň sever), klášter. Fragment tordovaného sloupku s. 2 Vývoj Význam Širší vztahy (slohové filiace, analogie aj.) Související prvky (kontext) Dílčí prvky Relace Potenciál Pozn. Výstavy Dokumenty Způsob a místo osazení prvku není známé. Zatím nelze určit ani dobu a způsob zániku a přemístění do místa nálezu při archeologickém výzkumu. Doklad stavební činnosti v rámci kláštera v době románské? Zatím vzácně nalezený, vcelku ojediněle, avšak celkem elementárně tvarovaný prvek lze těžko srovnávat s nějakými obecnějšími analogiemi. Lapidární forma profilace zatím není z našeho prostředí známá. Tordované sloupky v našem prostředí lze zčásti označit jako kanelované vnitřní pár sloupků v ostění portálu v Záboří nad Labem; zde jsou výžlabky odděleny jemnými zářezy. Kanelovaný profil se objevuje spíše na oblounech profilů (Záboří nad Labem obloun v záklenku portálu nad tordovanými sloupky, Rovná tordovaný profil arkád věžní tribuny, Novosedly oblouny v ostění portálu). Běžnější je profilace, v níž jsou kombinovány mělké výžlabky s nevýraznými oblouny, obvykle oddělenými jemným odsazením (Doksany severní portál trojlodí klášterního kostela, Žabonosy sloupek tribuny, prut v profilaci vstupního portálu, Vinec vnější sloupky portálu, zkroucené mírně, asi jen o třetinu, Údlice některé sloupky pod obloučkovým vlysem apsidy, Vroutek portál, zde je profilování jemné, šroubovice jsou husté). Portál z ambitu do kostela v klášteru v Oseku má na levé straně sloupek spletený z oblounů (3 nebo 4?), oddělených pouze zářezem. Tento sloupek je zajímavý proměnlivým stoupáním šroubovice. (Podobně je z oblých provazců spleten oblý prut v ostění portálu kostela na Proseku.) Plaský sloupek je v našich podmínkách rozhodně vzácný zalomením smyslu šroubovice. Samozřejmě nevíme, zda se na sloupku smysl měnil vícekrát, nebo jen jednou (jak je tomu např. u sloupků v Záboří nad Labem, kde ovšem jsou do místa zlomu šroubovic vloženy vinné hrozny). Dvě protiběžné šroubovice (které tak vlastně nejsou šroubovicemi, neboť linie výžlabků vlastně na polovině obvodu sloupku stoupá a na druhé klesá) jsou na kanelovaném sloupku v arkádě na jižní straně presbyteria horní kaple v Chebu. Výskyt provazcových útvarů převážně z let spojil V. Mencl se švábskými vlivy (Václav MENCL: Vývoj středověkého portálu v Českých zemích, in: Zprávy památkové péče, roč. 20, 1960, s. 12). Nelze ovšem zastřít, že se tordované prvky např. v ostěních portálů objevují v nejpozdější fázi gotiky asi nejčastěji v soklech. Je však pravdou, že se asi nikdy nejednalo o volný sloupek. Proto přes určitou možnost výhrad počítám s pozdně románským původem plaského sloupku. Avšak ani z pozdně románského období žádnou přímou analogii zřejmě dosud nemáme. Zatím nebyly spolehlivě zjištěny. Nálezy dalších souvisejících dílů. Doložení příslušnosti k určité části areálu kláštera. Existence tordovaného sloupku může předběžně svědčit pro existenci vyspělých vrcholně až pozdně románských prvků jak v rámci klauzury, tak i na některých dalších částech klášterního okrsku. Je tedy třeba skutečně s velkou vážností přistupovat ke sledování všech zásahů do terénů i do pozdějších konstrukcí. Významné románské prvky mohou být jak v masách navážek, tak v druhotném užití ve zdivu kterékoliv stavby v sousedství. V obci by se měl prosadit režim průběžného sledování výkopových i stavebních prací. Spolehlivá datace vzniku zatím není možná. Do doby rozmnožení nalezených prvků nebo do předložení těsnějších analogií z jiných míst nelze pozoruhodný sloupek přesněji slohově zařadit. Rozhodně však lze vyzdvihnout jeho subtilitu i osobité geometrické a objemové členění, jehož výslednicí je dramatická odhmotněná plasticita. Existence takového článku dává velkou naději na nalezení dalších náročněji členěných prvků, jejichž vyhodnocení by mohlo přispět k upřesněné klasifikaci architektury kláštera, považované pod dojmem masivní basiliky spíše za vzor cistercké strohosti.

3 Plasy (okres Plzeň sever), klášter. Fragment tordovaného sloupku s. 3 Literatura 3. DETAILY Detaily lokalizace / Souřadnice Rozměry (stručně slovně, příp. schéma na dalším listu) Hmotnost Materiál Způsob výroby / montáže Stopy opracování Povrchová úprava Maximální průměr sloupku asi 14,2 cm. Průměr oblounů asi 4,5 cm. Maximální zachovaná výška fragmentu asi 18 cm.? Pískovec světle šedo-okrové barvy. Jemněji zrnitý. Kamenické opracování. Osazení zednické. Vzhledem ke značnému erodování fragmentu nejsou stopy kamenických nástrojů patrné. Nebyla zjištěna. Výrobní značky, přípravné značky Nebyly zjištěny. Stopy konstrukčního spojení Stopy funkce Znečištění / Poškození Dodatečné úpravy, změny Stratigrafie Nápisy Ozdoby (popis, ikonografie) Technické parametry Další související analýzy 4. STAV A PÉČE Vlastník Využití Stav a uložení Doporučení pro péči Námět pro další průzkumy Další související analýzy Nebyly zjištěny. Nebyly zjištěny. Fragment dříku je na obou stranách odlomen. Povrch je erodovaný, drolivý. Po likvidaci původního okna byl fragment přemístěn nejspíše do místa nálezu. Mohl však být také druhotně transportován při velkých přesunech materiálu při barokní výstavbě v areálu. Součást nálezového souboru archeologického výzkumu. Uložení v místnosti je příznivé. Omezit manipulaci, neboť každý pohyb kusu způsobuje úbytek materiálu, který je mírně erodovaný. Prvek by tedy měl být co nejdříve uložen na vhodné místo, z něhož by jej nebylo třeba přemísťovat. Vzhledem k hloubkové erozi by bylo možné doporučit zpevnění prvku vhodným přípravkem. Vzhledem k ojedinělosti prvku by takový zásah neměl být příliš odkládán. Z hlediska poznání zdrojů kamene, ale také pro poznání vazeb k jiným zjištěným prvků z areálu kláštera by bylo vhodné zpracovat petrografický průzkum. 5. PŘÍLOHA (údaje o dokumentech, připojených k listu) Plánová dokumentace Fotodokumentace

4 Plasy (okres Plzeň sever), klášter. Fragment tordovaného sloupku s. 4 Obr. 1. Nárys (somrograf). (" = poškozená a odlomená místa)

5 Plasy (okres Plzeň sever), klášter. Fragment tordovaného sloupku s. 5 Obr. 2. Fotografie..

6 Plasy (okres Plzeň sever), klášter. Fragment tordovaného sloupku s. 6 Obr. 3. Profil (hřeben korigováno).

7 Plasy (okres Plzeň sever), klášter. Fragment tordovaného sloupku s. 7 Obr. 4. Schematická rekonstrukce. (čárkovaně vyznačen rozsah dokumentovaného fragmentu)