KONCEPCE VÝUKOVÉHO MODULU HANA ATCHESON, HELENA JANASOVÁ, TEREZA SKOŘEPOVÁ

Transkript

1 ENGLISH FOR ART, DESIGN AND MULTIMEDIA KONCEPCE VÝUKOVÉHO MODULU HANA ATCHESON, HELENA JANASOVÁ, TEREZA SKOŘEPOVÁ

2

3 English for Art, Design and Multimedia Koncepce výukového modulu Hana Atcheson, Helena Janasová, Tereza Skořepová Zlín 2011

4 Tato publikace je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 1. vydání Hana Atcheson, Helena Janasová, Tereza Skořepová, 2011 ISBN

5 KONCEPCE VÝUKOVÉHO MODULU Tato koncepce výukového modulu vznikla v rámci projektu Inovace výuky angličtiny v programu Výtvarná umění Fakulty multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem (ESF) a státním rozpočtem České republiky. Evropský sociální fond je jedním ze tří strukturálních fondů Evropské unie. Je klíčovým finančním nástrojem pro realizování Evropské strategie zaměstnanosti. Hlavním posláním ESF je rozvíjení zaměstnanosti, snižování nezaměstnanosti, podpora sociálního začleňování osob a rovných příležitostí se zaměřením na rozvoj trhu práce a lidských zdrojů. Více informací naleznete na webových stránkách ESF viz Název operačního programu: Název prioritní osy: Název oblasti podpory: Název projektu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost 7.2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj Vysokoškolské vzdělávání Inovace výuky angličtiny v programu Výtvarná umění Podrobné informace o projektu získáte na webových stránkách projektu viz

6 Koncepce výukového modulu Kurz, jehož příručkou nyní listujete, se zaměřuje na odbornou angličtinu (dále ESP) pro studenty umění, multimediálních oborů a designu. Než se seznámíte se specifiky tohoto kurzu, šitého na míru studentům na vyšších odborných školách a univerzitách, podívejme se, jak je ESP (English for Specific Purposes, všeobecně rozšířená zkratka) definováno a chápáno. Popularita ESP roste již od 60. let 20. století. Kurzy odborné angličtiny se staly běžnou a žádanou nabídkou studijních programů na druhém a zejména třetím vzdělávacím stupni v mnoha nejen anglicky mluvících zemích. Jedním z mnoha důkazů dynamicky se rozvíjejícího oboru je také existence odborného časopisu English for Specific Purposes: An International Jounal, který je zasvěcen diskuzím na toto téma. Co je tedy ESP? Jak poznáme, že vyučujeme angličtinu odbornou a ne všeobecnou? Jsou nějaké kritéria, jež nám bezpečně pomohou zařadit kurz do kolonky ESP? Ačkoli debata na toto téma probíhá několik desetiletí, je stále nemožné definovat ESP jednou výstižnou větou, neboť lingvisté samotní nazírají obor ESP z různých úhlů. Jedna skupina chápe ESP jako jazyk, kterému se student učí z jednoho či více jasně stanovených důvodů. Druhé, jen o něco málo odlišné pojetí, pracuje s názorem, že ESP je vlastně zejména o přístupu k výuce, kdy jsou veškeré metody a obsah voleny s ohledem na to, proč se student jazyk učí. Důvody pro výuku či učení se ESP charakterizuje další skupina jako profesní, či týkající se konkrétního povolání. Britský lingvista Tony Dudley-Evans definuje ESP pomocí absolutních a proměnlivých charakteristik. Absolutní charakteristiky zahrnují například to, že je kurz ESP navržen učitelem způsobem, který přesně odpovídá požadavkům studentů, využívá v jednotlivých hodinách metody či aktivity typické pro určitá odvětví či disciplínu a klade si za cíl naučit studenta jejich jazykový styl. Proměnlivé charakteristiky jsou pak to, že je ESP navržena pro jeden konkrétní obor a může pracovat s metodologií odlišnou od metodologie obecné angličtiny. Kurzy ESP jsou pravděpodobně zaměřeny na dospělé studenty, jež je navštěvují v rámci univerzitního programu či v zaměstnání. Úroveň je tudíž vyšší, středně pokročilá až pokročilá a předpokládá již osvojení si běžných jazykových struktur. Studenti do kurzu ESP přicházejí s cílem naučit se komunikovat o svých profesních znalostech a dovednostech. ESP vyžaduje dokonalou analýzu potřeb, která určí, jaké konkrétní znalosti a dovednosti by si student potřeboval/měl osvojit a podle ní se pak navrhuje sylabus každého ESP kurzu. Obsah ESP kurzu se tedy liší od kurzu obecné angličtiny zejména volbou kontextu, v němž se odborný jazyk vyučuje. Materiály jsou vybírány z konkrétní oblasti, často se jedná o autentické texty, neboť je všeobecně známo, že se studenti jazyku učí nejefektivněji, pokud je jim výukový materiál blízký a relevantní. Vhodná volba materiálů také zaručí, že se studenti seznámí s jazykem tak, jak je v jejich oboru skutečně užíván a osvojí si funkce, které budou ve své profesi potřebovat zvládat.

7 ESP je kombinací učení se jazyku s konkrétní profesní oblastí a tato kombinace je pro studenta velmi motivující - jazyk se studuje v kontextu profesně důležitém pro studenta, což zvyšuje efektivitu učení i motivaci samotnou, učitel má možnost maximálně využívat odborných znalostí svých studentů. Učitel ESP kurzu zastává mnoho rolí. Organizuje kurz, vybírá vhodné studijní materiály, rozhoduje o tom, jakých cílů a v jakém časovém horizontu má student dosáhnout, hodnotí studentův pokrok. Organizace ESP kurzu je pro učitele velkou výzvou, neměl by se zdráhat konzultovat sylabus s odborníky z oboru, ale především mít na paměti, že stále zůstává zejména učitelem jazyka/angličtiny. I pro něj může být výuka v kurzu zároveň příležitostí dozvědět se řadu zajímavých informací z jiných oblastí. Specifika kurzu Předkládaný kurz, který byl vytvořen pro studenty Fakulty multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně je rozvržen do dvou na sebe navazujících semestrů po třinácti výukových týdnech. FMK nabízí více než 10 specializací dvou studijních oborů, Multimedia a design a Animovaná tvorba, ve výtvarných studijních programech Výtvarná umění nebo Teorie a praxe audiovizuální tvorby. V kurzu se proto prolínají témata, která jsou alespoň do jisté míry společná specializacím, jež se mohou od sebe na první pohled podstatně lišit. Pracuje se s tématy, která souvisí s činností následujících specializací: design obuvi, design oděvu, design skla, grafický design, prostorová tvorba, průmyslový design, reklamní fotografie, vizuální komunikace, 3D design a animovaná tvorba. V rámci studijního programu Teorie a praxe audiovizuální tvorby byly začleněny aktivity následujících specializací: animovaná tvorba, kamera, produkce, režie a scenáristika. Výběr obsahů jednotlivých lekcí není ale soustředěn pouze podle studijních oborů, je kladen důraz na rozšíření slovní zásoby, která je společná výtvarnému jazyku popisu uměleckého díla nebo navrhovaného produktu. Zimní semestr je proto zahájen úvodem k základním prvkům a principům designu. Studenti získávají slovní zásobu, která je zaměřena na podrobné rozlišení barev, linií, tvarů, textury, prostorových vztahů a typů kompozice. Pokračuje se přiblížením druhů materiálů, postupy při navrhování, ekologickým designem, popisem spolupráce návrháře a zadavatele, je také začleněn přehled typů médií a formy reklamy. Výše uvedené výtvarné obory a s nimi související výtvarné činnosti poskytují samy o sobě nesmírně široké spektrum aktivit, které nelze dokonale adaptovat do reality, kterou poskytuje univerzální jazyková učebna. Není možné simulovat klasickou výuku v ateliéru, což by bylo ideální pro maximální efektivitu jazykové výuky ESP. Nicméně, jak již bylo řečeno, při vhodné volbě autentických materiálů lze dosáhnou optimální jazykové i profesní úrovně kurzu. Dnes již základním předpokladem dobře vybavené vysokoškolské učebny je připojení na internet, možnost projekce na plátno a sdílení onlineových zdrojů například přes Moodle. Každá výtvarná škola má svá specifika, nepředpokládá se, že kurz je nutné a možné adaptovat ve všech jeho aspektech. Je zohledněna zejména univerzální nosná linie výtvarného navrhování v užitém umění, slovní zásoba týkající se základních prvků a principů designu, materiály a média, dále například činnost v galerijní praxi a výstavnictví, ale také jak sestavit portfolio a jak připravit prezentaci. Média a reklama jsou spojovacími články všech studijních specializací Fakulty multimediálních komunikací, společná je vizuální komunikace za pomocí základních výtvarných prvků a principů. Kurz je soustředěn na studenta užitého umění, který při komunikaci o své tvorbě využívá pojmů z oblasti popisu výtvarného navrhování, sestavování portfolia a prezentace návrhů, plakátů a návrhářských panelů.

8 Tato slovní zásoba je rozšiřována v širším kontextu výtvarné tvorby například v rámci následujících lekcí: Elements and principles of design, Colours in marketing, Materials, What s in a shape?, Media and advertising, So, what is it you do?, Art media and techniques, Imagine plan create (design process), Present yourself. Jednotlivé oborové specializace jsou potom podrobněji zohledněny v lekcích, které nesou název Storyboards, Graphic design, Eco design, Process of film making, Interior design and art installations, Museum jobs, Putting bricks together a další. Proces osvojování si cizího jazyka by měl probíhat ve spirále. Je potřeba slovní zásobu rozšiřovat a zároveň takzvaně recyklovat. Proto jednotlivé lekce počítají s postupným budováním slovní zásoby. V průběhu druhého semestru se student setkává znovu například s tématem průmyslového a grafického navrhování a má možnost znovu využít slovní zásoby z prvních lekcí zimního semestru. V lekcích, kde jsou procvičovány prezentační dovednosti je příležitost k popisu svého vlastního díla v prezentaci. Tady student opět využije znalosti slovní zásoby z předcházejícího semestru. Instrukce v poznámkách pro vyučující jsou uspořádány podle následujících kategorií: Název aktivity, její téma a cíl výukové jednotky, doporučené přípravné postupy a materiály. Následuje instrukce k úkolům v pracovních listech studenta s přesným popisem řešení. Ve většině případů je lekce ukončena doporučením pro možné variace, jsou také uváděny rozšiřující aktivity a odkazy na další literaturu a webové stránky. Počet lekcí odpovídá časovému rozvržení vysokoškolského semestru, 13 týdnů výuky. Celkem 24 lekcí je rozvrženo ve dvou semestrech tak, aby v úvodní lekci, která není označena pořadovým číslem studenti získali informace k rozvržení semestru a k požadavkům na zápočet či zkoušku. Na závěr kurzu je zařazena opakovací lekce Consolidation, ze které lze čerpat na konci každého semestru (Test yourself I a Test yourself II) nebo souhrnně na konci celého kurzu. Jedna výuková jednotka týdně představuje 90 minut. Čas určený pro jednotlivé lekce je v praxi variabilní. Záleží na jednotlivých studijních skupinách a domácí přípravě studentů. U některých delších aktivit, zvláště v případě čtení delších autentických textů jsou navrženy způsoby, jak tyto aktivity rozdělit do práce více dnů nebo více skupin. Cíle lekcí jsou především jazykové, ale také obsahově obohacující pro studium výtvarného směru. Materiály potřebné k výuce jsou snadno dostupné z odkazů, uvedených na konci jednotlivých lekcí. Předpokládaná doba přípravy na výuku je variabilní, učitelům jazyků méně seznámeným s výtvarnými obory doporučujeme maximální rozšíření obzoru za pomocí doplňujících materiálů uvedených v TN. V rámci pilotního ověření kurzu byl v průběhu každého semestru pozván jeden rodilý mluvčí, výtvarník s dlouholetou zkušeností. Pro studenty je takto poskytnuta příležitost přímé komunikace s výtvarníkem, který může inspirovat k dalšímu zájmu o obor a studium. Doporučuje se tento model v rámci možností dané školy zachovat. Poznámky pro učitele sledují v rozpisu lekcí dílčí jazykové dovednosti mluvení, čtení, poslech, psaní a rozvoj slovní zásoby. Tyto dovednosti jsou jednoznačně odlišeny přímo v TN. Jednotlivé aktivity navrženého kurzu jsou tvořeny podle jazykové úrovně v rozsahu B1 až C1. Vedle názvu a tématu je uvedena i odhadovaná doba trvání navrhované činnosti, její cíle, potřebný materiál a v neposlední řadě je rozepsán samotný proces výuky. V mnoha případech jsou vypracovány varianty a navrženy možné navazující rozšiřující aktivity. Podle možností je uváděn odkaz na webové stránky, které sloužily jako zdroj inspirace nebo kde lze jednotlivé činnosti aplikovat, popřípadě dále upravovat podle individuální potřeby vyučujícího.

9 Cíle kurzu: Předpokládá se, že po ukončení kurzu: - student se dokáže orientovat na anglofonním trhu práce - student je schopen komunikovat o svém oboru v angličtině - student si významně rozšíří slovní zásobu ze svého, ale i z jiných výtvarných oborů - student je schopen plně využívat cizojazyčnou odbornou literaturu - student zvládá samostatně přípravu a účast v zahraničních soutěžích, výstavách a projektech Požadavky na studenta Aby student úspěšně kurz absolvoval, je potřeba splnit docházku, která u studentů v denním studiu činí 80%. V průběhu seminářů je očekávána studentova aktivní účast a postupná příprava na závěrečný test či zkoušku. Test je zdařile absolvován, pokud student dosáhne výsledku 60% a více, u ústní zkoušky pak musí prokázat dobrou orientaci v problematice probírané v kurzu a předložit svou osobní Authentic materials bank, která dále potvrdí jeho zájem o obor a znalost slovní zásoby. Pokud pedagog používá online podporu kurzu v Moodle, je povinností studenta se do této podoby kurzu zaregistrovat a pravidelně jej navštěvovat. Vyučovací metody Kurz je založen na kombinaci několika vyučovacích metod, a to metody monologické (přednáška, výklad, instruktáž a dialogické (diskuze, rozhovor, brainstorming). Je využíváno metod práce s textem (studijní podpora či autentické texty), metod aktivizujících (simulace, hra) a metody individuální práce studentů. Výstupní dovednosti absolventa Student cíleně rozvíjí schopnost komunikovat ve svém oboru. Dokáže kriticky popsat výtvarné dílo v anglickém jazyce, orientuje se v základních pojmech vizuální kompozice. Absolvent je způsobilý studovat odbornou literaturu, má lepší jazykovou vybavenost a tím pádem také rozšířené možnosti při účasti na zahraničních výstavách či v zahraničních soutěžích. Získané způsobilosti studenta jsou uplatnitelné ve výtvarné praxi mnoha oborů.

10 Doporučená literatura metodická literatura DELLER, S., PRICE, C. Teaching other subjects through English. Oxford: Oxford University Press ISBN BASTURKMEN, H. Developing Courses in English for Specific Purposes. Palgrave Macmillan, ISBN HARDING, K. English for Specific Purposes. Oxford: Oxford University Press ISBN COYLE, D., HOOD, P., MARSH, D. Content and Language Integrated Learning. Cambridge: Cambridge University Press ISBN MEHISTO, P., MARSH, D., FRIGOLS, M. Uncovering CLIL. Oxford: Macmillan Education, ISBN FINEBERG, J. Art Since Prentice Hall, ISBN TAYLOR, B. Art Today. Laurence King, ISBN HILL, A. WATSON, J. Dictionary of Media and Communication Studies. Hodder Arnold, ISBN OEI, L., DE KEGEL, C. Elements of Design. Thames and Hudson, ISBN PIPES, A. Foundations of Art and Design. Laurence King, ISBN

11

12 Název Autorky Grafika Vydavatel Vydání English for Art, Design and Multimedia Koncepce výukového modulu Hana Atcheson, Helena Janasová, Tereza Skořepová Ludmila Dvořáková Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Fakulta multimediálních komunikací první Vyšlo 2011 Publikace neprošla redakční ani jazykovou úpravou. ISBN

13

14