Metodika ke klíčové aktivitě 3: Vzdělávací a tréninkový program pro profesi lektor hmatového modelování pro nevidomé

Transkript

1 Metodika ke klíčové aktivitě 3: Vzdělávací a tréninkový program pro profesi lektor hmatového modelování pro nevidomé Projekt: Nové příležitosti pro zaměstnání osob s těžkým zrakovým postižením na výukovém a tréninkovém pracovišti HMATELIÉR, Praha 7, Umělecká 5, zřizovaném občanským sdružením OKAMŽIK sdružení pro podporu nejen nevidomých EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND PRAHA & EU: INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI

2 Obsah: 1. Základní informace o vzdělávacím programu 1. 1 Úvod 1. 2 Cíle vzdělávacího programu 1. 3 Cílová skupina vzdělávacího programu 1.4 Východiska 2. Teoretické základy pro lektorování 2.1. Cíle kurzu Lektorování beze zraku 2.2. Struktura první části kurzu Obecná doporučení pro vzdělávání dospělých 2.3. Druhá část kurzu - praktický trénink vedení kurzu nebo workshopu 3. Příprava zrakově postiženého lektora k vedení workshopu/kurzu 3.1 Formy přípravy na akce 4. Předávání technik z oblasti keramických dovedností hmatového modelování pro zrakově postižené lektory 5. Závěr 4.1 Výuka technik pro osoby slabozraké a tzv. se zbytky zraku 4.2 Výuka technik pro osoby nevidomé s vizuální pamětí 4.3 Výuka technik pro osoby nevidomé od narození Přílohy: Nevidomí lidé a výtvarné výstavy autor Miroslav Michálek

3 1. Základní informace o vzdělávacím programu Metodický text zahrnuje postupy pro práci s klienty v oblasti vzdělávání a tréninkové práce pro profesi Lektor hmatového modelování a jiných keramických technik pro zrakově postižené Vzdělávací a tréninkový program je součástí projektu Nové příležitosti pro zaměstnání osob s těžkým zrakovým postižením, jejímž realizátorem je Okamžik sdružení pro podporu nejen nevidomých. Občanské sdružení Okamžik je od roku 2000 profilováno jako zařízení, jehož posláním je podporovat plnohodnotný a samostatný život lidí se zrakovým postižením a propojovat ho se světem lidí bez postižení prostřednictvím sociálních služeb, dobrovolnických, vzdělávacích, kulturních a osvětových aktivit. Kromě těchto aktivit zřizuje sdružení Okamžik též Hmateliér ateliér a dílnu hmatového modelování pro nevidomé, kde se zrakově postižení klienti vzdělávají pro budoucí profesi Řemeslník hmatového modelování a Lektor hmatového modelování Cíle vzdělávacího programu Cílem vzdělávacího a tréninkového programu je připravit zrakově postižené klienty s vhodnými předpoklady a zájmem na roli lektora hmatového modelování pro nevidomé. Absolvent vzdělávacího programu bude připraven na: -jednorázové seznamování s vybranými technikami práce s hlínou vhodnými pro nevidomé, jejich krátkodobé zaškolování ve vybrané technice či dlouhodobou výuku nevidomých a jinak těžce zrakově postižených vedení tvořivých keramických dílen a workshopů pro účastníky z řad zrakově postižených a vidící veřejnosti. Lektorování mohou absolventi realizovat: buď v samostatné výdělečné činnosti v oblasti lektorování keramických technik pro zrakově postižené i pro vidící veřejnost jako zaměstnanci např. zařízení pro osoby se zrakovým postižením. Dalším cílem programu je umožnit klientům praxi v odzkoušení jejich nabytých dovedností v rámci veřejných workshopů, výstav, a dalších prezentačních a prodejních akcí, pořádaných sdružením Okamžik a při předávání dovedností novým zrakově postiženým zájemcům o zvládání keramických technik, nebo méně zkušeným zájemcům vzdělávajících se pro profesi Řemeslník hmatového modelování Cílová skupina vzdělávacího programu Cílovou skupinou pro vzdělávací a tréninkový program Lektor hmatového modelování a jiných keramických technik jsou osoby s těžkým zrakovým postižením, které byly vzdělány pro profesi Řemeslník hmatového modelování a mají profesní zájem předávat své nabyté dovednosti a zkušenosti v oblasti řemeslné práce

4 s keramikou dalším zrakově postiženým zájemcům nebo zájemcům z řad vidící veřejnosti. 1.4 Východiska vzdělávacího programu Předpokladem pro úspěšné dokončení vzdělávacího a tréninkového programu Lektor hmatového modelování a jiných keramických technik je absolvování kurzu komunikačních a lektorských dovedností s obecnými informacemi, praktickým cvičením a závěrečnou veřejnou prezentací, které sdružení Okamžik pořádá pro zrakově postižené klienty v rámci projektu Nové příležitosti pro zaměstnání osob s těžkým zrakovým postižením v rámci klíčové aktivity 6 uvedeného projektu. Tento kurz obsahuje seznámení se standardními komunikačními a lektorskými dovednostmi s ohledem na možnosti práce lektora se zrakovým postižením. Po absolvování tohoto kurzu si klient procvičuje lektorské dovednosti při výukové a tréninkové práci ve Hmateliéru jako praktikum s méně zkušenými klienty, kteří se zde vzdělávají pro profesi Řemeslník hmatového modelování a s novými zájemci o tuto profesi. za odborného dohledu vedoucí lektorky a své nové dovednosti si ověřuje v rámci workshopů aj. veřejných akcí sdružení Okamžik a v praxi si zkouší své dovednosti v rámci systematické práce se zrakově postiženými klienty, kteří se pravidelně vzdělávají ve Hmateliéru pro profesi Řemeslník hmatového modelování 2. Teoretické základy pro lektorování Základem pro dovednosti lektorování byl pro klienty kurz Lektorské dovednosti beze zraku OKAMŽIK, sdružení pro podporu nejen nevidomých s časovou dotací 60 hodin. Kurz vedla odborná lektorka na oblast komunikace a lektorských dovedností. 2.1 Cíle kurzu Cílem kurzu bylo seznámit účastníky se standardními lektorskými dovednostmi a společně pak hledat možnosti a vhodné způsoby práce pro lektora se zrakovým omezením Struktura první části kurzu Obecná doporučení pro vzdělávání dospělých partnerství, respekt potřebnost a užitečnost pro účastníky zkušenost a praxe účastníků jako základní prvek dalšího rozvoje Prezentační dovednosti Prezentace jako proces příprava - v předstihu (včetně analýzy cílové skupiny - posluchačů) - bezprostředně před prezentací (včetně osobní psychologické přípravy, zvládání trémy) realizace (fáze prezentace) zahájení, průběh, závěr vyhodnocení

5 téma a cíle prezentace struktura sdělení Komunikační nástroje základní pravidla rétoriky neverbální komunikace (řeč těla) získávání zpětné vazby práce s technickými pomůckami Speciální dovednosti jak zaujmout posluchače navázání a udržování kontaktu s posluchači podpora zapamatování Vyhodnocení prezentace zdroje zpětné vazby závěry pro další vystoupení Specifika práce se skupinou postoje účastníků, vliv očekávání přímé a nepřímé obrany co účastníky ohrožuje vliv atmosféry ve skupině jak rozvíjet tvůrčí klima ve skupině, podpora aktivity typy intervencí (expertní a facilitující přístup) čeho se vyvarovat při práci se skupinou Metody a formy práce se skupinou výklad, prezentace případové studie hraní rolí v modelových situacích icebreakers a energizující aktivity simulační hry videotrénink (včetně rozborů a zpětné vazby) skupinové diskuse burza nápadů, výměny zkušeností fórum problémových situací kreativní hry Problémové situace při workshopu a možnosti řešení problémové typy účastníků a jak s nimi jednat problémy, které si může způsobovat sám lektor, jak se jich vyvarovat problémy vyplývající z absence zrakové kontroly lektora Druhá část kurzu - praktický trénink vedení vlastního samostatného workshopu nebo lektorského kurzu

6 V průběhu druhého týdne lektorských dovedností si každý účastník sestavil modelový program (workshop) a realizoval ho v kurzu. Výsledek byl dokumentován videonahrávkou Modelový program měl odpovídat reálné situaci, se kterou se bude účastník setkávat ve své praxi., takže předvádějící měli možnost okamžité zpětné vazby z nahrávky i z reakcí dalších účastníků kurzu. 3. Příprava zrakově postiženého lektora pro praktické vedení výuky Při přípravě zrakově postiženého lektora zejména na vedení workshopu nebo dlouhodobého programu určeného nevidomým je třeba probrat varianty situací a řešení např. k následujícím tématům: informování zájemců o konkrétních údajích spojených s akcí v odpovídajícím formátu, tj. zda všichni ovládají komunikaci prostřednictvím u, s jakým formátem textu jsou schopni pracovat, v jakém předstihu potřebují informace, aby si mohli zajistit doprovod atd; zajistit obvyklé informace o dostupnosti místa konání akce, např. zda klienti potřebují tzv. popis trasy pro nevidomé, které zpracovávají vidící odborníci nebo laici poučení o tématu; v případě možné volby mezi místy konání akce zvolit optimálně dostupné místo, v případě uskutečnění akce v rámci většího celku (např. veletrhů) zajistit informovanost pořadatelů o specifických potřebách nevidomých k orientaci v objektu, kde se společná akce koná; zvážit optimální počet účastníků s ohledem na jejich míru zrakového postižení a dovednosti sebeobsluhy a orientace v interiéru; vyhodnotit potřebu pomoci vidících spolupracovníků, jejich předpoklady pro dobrou spolupráci s nevidomými (zkušenosti s cílovou skupinou, event. dílčí znalost práce s hlínou apod.); promyslet optimální uspořádání interiéru dle počtu účastníků a obsahu akce (rozmístění předmětů pro výuku, odložení svrchníků, umístění vodících psů, uložení jídla účastníků event. možnosti jejich stravování včetně zajištění doprovodu na něj); zajištění bezpečného pohybu více nevidomých v celém adekvátním prostoru (dílna, šatna, WC, chodba atd. tak, aby nedocházelo ke střetům mezi nimi, event. dohodnout pravidla pohybu (např. na chodbě po pravé straně, využívání tzv. bezpečnostní pozice při chůzi bez hole atd.; promyslet a stanovit pravidla pro manipulaci s materiálem a výrobky tak, aby nedošlo k jejich poškození (sražení ze stojanu či stolu při chůzi apod.); proškolit nejbližšího spolupracovníka (asistenta, spolu-lektora) ve specifických potřebách osob se zrakovým postižením v oblasti komunikace a doprovázení; s tímto nejbližším spolupracovníkem přesně ujasnit role a dohodnout se s ním, na jaké okolnosti má zrakově postiženého lektora upozorňovat, event. dohodnout si zjednodušující prvky pro vzájemnou komunikaci;

7 promyslet celý průběh akce od příchodu účastníků přes jejich vlastní účast na programu až po jejich odchod včetně zajištění doprovodů tak, aby akce mohla v určený čas začít i skončit při dodržení bezpečnosti účastníků; dohodnout formu podávání zpětné vazby od účastníků a naplánovat evaluaci akce se spolupracovníky tak, aby příští mohla být kvalitně připravena; obdobně je nutno s budoucími lektory hmatového modelování probrat varianty situací pro akce s vidícími v rozsahu odpovídající jiné cílové skupině. 3.1 Formy přípravy na akce Vhodnými formami přípravy na akce jsou: diskuze a diskusní workshopy účastníků vzdělávacího programu a dalších zkušených nevidomých vč. pracovníků organizace (brainstorming ke každému z okruhů a otázek, diskuze nad výstupy); tréninkové workshopy realizované v rámci projektu již zs cílovou skupinou; předávání zkušeností lektorkou vzdělávacího programu právě na základě s probíhajícího kurzu se vzdělávajícími se účastníky vzdělávacího programu) pojmenování jejich zkušenosti a její zpracování pro další využití). 4. Předávání technik z oblasti keramických dovedností hmatového modelování pro zrakově postižené lektory Programová výuka technik hmatového modelování předávaná zrakově postiženými i vidícími, v této oblasti proškolenými lektory, se individuálně liší vzhledem ke stupni zrakového postižení vyučovaných klientů. Při předávání technik a dovedností ve výuce je třeba zohlednit, zda jde o osoby: a) slabozraké b) se zbytky zraku, které mají ještě určitý, omezený způsob vidění c) nevidomé, které ale v minulosti, byť omezeným způsobem viděly, a mají zbytky vizuální paměti d) nevidomé od narození, bez vizuální zkušenosti 4.1 Výuka technik pro osoby slabozraké a tzv. se zbytky zraku Pro výuku osob slabozrakých a osob se zbytky zraku je vhodné využít pro počáteční fázi tzv. klapky na oči, které umožňují při výuce a práci spolehnout se výhradně na hmatové dovednosti, které klienti mívají i při tomto druhu postižení dobře vyvinuty a praxí v běžném životě posilovány. Klienti tak získávají pocit jistoty a určité svobody, že práci zvládnou i bez zrakové kontroly a nejsou zatíženi obavami o výsledek. Spolehnou se základně na své hmatové dovednosti. Tento postup je důležitý i vzhledem k možné progresivitě jejich zrakového postižení. Tito klienti mají dobrou vizuální představu o světě, mívají přesné znalosti o vzhledu běžných i uměleckých předmětů, které kdysi viděly a omezeným způsobem dosud vidí. Kontrolu výsledku své práce mohou ještě získat prostřednictvím zpětné vazby od vidících.

8 4.2 Výuka technik pro osoby nevidomé s vizuální pamětí Pro výuku osob nevidomých, které zcela ztratily možnost vidění např. v dětství nebo v průběhu dospělosti, ale mají ještě zachovánu vizuální paměť, je třeba upravit formy vzdělávání individuálně, neboť do programu vstupují s rozdílnými zkušenostmi o vizuálním světě. Někteří mají velmi dobré znalosti o hmatatelné realitě i o např. současném umění, byť ho sledují převážně hmatem, nebo zprostředkovaně od vidících. Někteří se seznamují s možnostmi výtvarného vyjadřování vlastně poprvé. Zde je potřeba umožnit jim co nejširší nabídku podnětů k získání nových představ základně o reálných - nikdy neviděných předmětech. Následně pak o výtvarném prostorovém umění a jeho trendech, jako to zatím ve skrovné míře zajišťují např. instituce, pořádající hapestetické výstavy. Osvědčilo se užití modelů objektů hmatem nedosažitelných (stavby, architektura, figury zvířat aj.) a doplňování všeobecných informací, které umožňují rozšíření náhledu a možnost dorovnávat informační deficit vyplývající ze zrakového postižení. Takto postižení klienti mají možnost kontrolovat výsledky své práce jen hmatem a zpětnou vazbou od vidících. 4.3 Výuka technik pro osoby nevidomé od narození Pro výuku klientů nevidomých od narození jsou možné 2-3 typy předávání dovedností s ohledem na vizuální možnosti: a) Nevidomý od narození + vidící lektor b) Nevidomý od narození + zrakově postižený lektor s vizuální pamětí c) Nevidomý od narození + lektor nevidomý od narození Ad a) V tandemu nevidomý + vidící lektor je potřeba vytvoření společně sdílené představy budoucího hmatově reálného předmětu - výrobku, který ale nikdy nebyl klientem viděn, jen příp. prostřednictvím hmatového vzoru. Tato fáze je pro klienta i lektora nejdůležitější a nejtěžší. Některé pojmy jsou oboustranně chápány jen abstraktně, v běžně užívaných pojmech, bez možnosti vzájemné kontroly, jak rozlišně klient a lektor chápe jejich smysl. Např. pojem barva, je pro klienta i lektora jistě odlišný. Pokud klient nikdy barvu neviděl a zná ji jen z popisu (tráva = zelená) bude společná představa jen pocitová, nikdy ne zcela jasná. Pro vidícího lektora je zas zhola nemožné zažít vnitřní zkušenost úplného předchozího nevidění čehokoli, např. barev, prostoru, předmětů, byť při vzdělávání pro nevidomé pracuje pro hlubší porozumění problematiky s klapkami na očích. K výuce takto postižených klientů je vhodný individuální přístup lektora s hledáním zpúsobů předávání informací vzhledem k možnostem vnímání beze zraku.

9 Zde záleží na schopnostech lektora, aby přispěl k co nejsamostatnější a nejpřesnější výtvarné realizaci představy klienta. K předání představy o výtvarném vyjádření, např. perspektivě se osvědčuje např. přirovnání ke zvuku, jeho přibližování, oddalování, jehož nuance nevidomí velmi dobře vnímají. Ad b) Předávání dovedností mezi nevidomým od narození + zrakově postiženým lektorem s vizuální pamětí se osvědčuje. Zrakově postižený lektor má ještě v paměti vizuální představu o realitě a zároveň zkušenosti s tím, jaká omezení zrakové postižení způsobuje. Dovede se tedy již lépe vcítit do situace klienta nevidomého od narození. Ad c) Vhodným spojením pro předávání praktických zkušeností při práci s materiálem pro nevidomé od narození je získávání informací z praxe od stejně postiženého člověka. Zde se stírají rozdíly a možné oboustranné nepochopení mezi sdělením viditelného těžko popsatelného a nikdy neviděného. Nevidomí od narození si předávají své zkušenosti na základě podobného způsobu vnímání. 5. Závěr Doporučenou součástí vzdělávání klientů je jejich seznamování s prací v s příbuzných zařízeních pracujících s podobnou problematikou, jako jsou např.: Mezinárodní škola Axmanovy techniky hmatového modelování pro zdravotně postižené v Tasově na Moravě Pobytové rehabilitační a rekvalifikační středisko pro nevidomé Dědina Šmolíkova 866/1, Praha 6 Tato metodika obsahuje informace k datu ukončení projektu, tj. k Zpracovala: Jarmila Kerlická vedoucí dílny Hmateliér

10 Příloha: K inspiraci pro nevidomé lektory může posloužit informační text Nevidomí lidé a výstavy vydaný o. s. Okamžik, jehož autorem je Ing. Miroslav Michálek Nevidomí lidé a výtvarné výstavy Nabízíme Vám úvodní informace k několika následujícím otázkám: 1. Mají nevidomí lidé zájem o výtvarné umění? Mnozí možná ne, ale jiní ano. Někteří dříve viděli a výtvarno je vždy zajímalo a stále zajímá, někteří jednotlivci dokonce chodí s průvodcem na výstavy a nechávají si popisovat obrazy. Jiné nevidomé zajímá výtvarné umění jako součást intelektuálního a kulturního života. Někteří nevidomí vyhledávají příležitost nahlédnout do běžných výstav pomocí tzv. hmatových stezek. Další zajímají specializované hapestetické výstavy pro nevidomé. A několik nevidomých do výtvarného umění nebo uměleckého řemesla také přináší vlastní tvorbu. 2. Co je to hapestetika? Hapestetika nebo-li hmatová estetika je obor zaměřený na estetickou hodnotu hmatového vnímání nevidomých lidí. Vedle informační hodnoty hmatového vjemu tak vystupuje do popředí estetický zážitek spojený s objektem vnímání a vnitřním světem nevidomého. Více o hapestetice najdete např. v publikaci Terezie Hradílkové a Vladimíry Sýkorové Dotýkejte se, prosím! (vydalo Sdružení Hapestetika, Praha 1998, 3. Jaké jsou rozdíly mezi hapestetickou výstavou a zpřístupněním běžné výstavy nevidomým? Hapestetické výstavy jsou prvoplánově určeny pro nevidomé návštěvníky s cílem přiblížení hmatem vnímatelného umění nevidomým nebo prezentace speciálních uměleckých předmětů určených pro vnímání hmatem. Zpřístupnění běžné výstavy nevidomým lidem (např. pomocí hmatové stezky) má pro ně kromě estetické hodnoty i hodnotu informační přibližuje umění a společenský život většinové (vidící) společnosti. Zpřístupňování výstav napomáhá integraci nevidomých do běžného života (na výstavu může jít celá rodina, nevidomý člen rodiny není ze sdílení zážitků vyloučen). 4. Co je to hmatová stezka na běžné výtvarné výstavě a jak ji vytvořit? Hmatová stezka pro nevidomé slouží alespoň k částečnému přiblížení běžné výstavy nevidomým návštěvníkům. V praxi to znamená vybrat přiměřeně velký soubor objektů, které jsou dobře vnímatelné hmatem a zároveň dostatečně reprezentují hlavní ideu výstavy. Vystavované objekty je nutno vhodně umístit pro manuální prohlídku, opatřit popisem v Braillově písmu a uspořádat tak, aby si je nevidomý mohl samostatně a v klidu prohlédnout. Tomu mohou napomoci vodicí linie vytvořené hmatnými lištami na stolech, vymezení směru pohybu pomocí provazů, připravený personál atp.

11 Poraďte se s profesionály pracujícími s nevidomými a se zkušenými nevidomými návštěvníky výstav (viz též Adresář poskytovatelů služeb pro osoby se zrakovým postižením, Okamžik 2008). Vyhledejte zkušené organizátory hapestetických i běžných výstav s hmatovými expozicemi pro nevidomé. 5. Jaká učinit organizační a technická opatření při výstavách a obdobných kulturních akcích určených nevidomým? Pro informování o akci využijte informační kanály dostupné nevidomým (rozhlasové pořady pro nevidomé, speciální časopisy, ové konference nevidomých). Myslete na dobrou dopravní dostupnost objektu (umístění vzhledem k MHD, ideální je vytvoření popisu trasy k místu konání odborníkem a umístění akustického orientačního majáku nad vchod do objektu atp.). Poskytněte nevidomému informace v Braillově písmu nebo ve zvukové podobě nebo zajistěte poučený personál připravený nevidomému informace podat. Zajistěte proškolení vaší pořadatelské služby v dovednostech správné komunikace a doprovázení nevidomých. 6. Co přinášejí nevidomí do výtvarného umění a uměleckého řemesla? Jsou to například: umělecké řemeslo Axmanova technika hmatového modelování pro nevidomé a její pomocí vytvářené předměty v Mezinárodním centru hmatového modelování v Tasově na Moravě (viz výrobky řemeslníků ateliéru a dílny hmatového modelování Hmateliér občanského sdružení Okamžik ( osobitou tvorbu několika nevidomých umělců založenou na speciálních technikách pro nevidomé (katalogy Okamžiku: Pavla Francová 2004, Pavel Sláma 2005, Naslepo 2011, Božena Přikrylová 2012). O související tematice se dočtete v knize Evžena Perouta Arteterapie se zrakově postiženými (Okamžik, 2005) 7. Na co byste měli pamatovat při pomoci a komunikaci s nevidomým návštěvníkem výstavy? Komunikujte partnersky rovný s rovným. Gesta a mimiku můžete nahradit slovním popisem ( podávám vám ruku atp.) Vyhýbejte se nepřesným nebo různě interpretovatelným směrovým výrazům ( tam, vpravo bez upřesnění). Pomoc nevidomému nabídněte a domluvte se, v čem má spočívat. Při doprovázení se nevidomý přidržuje za vaši paži a jde půlkrok za vámi. Chcete-li nevidomému ukázat určitý předmět, vyzvěte ho, aby svou rukou sjel po vaší, která se předmětu dotýká. Při popisu předmětů postupujte od celku k detailu, nedohodnete-li se jinak. Více o komunikaci a pomoci nevidomým naleznete na internetových stránkách organizací poskytujících nevidomým služby a v letácích a publikacích vydavatele (

12