Metodologie vědecké práce

Transkript

1 Metodologie vědecké práce Doc. Ing. Ondřej Krejcar, Ph.D. KIT, FIM, UHK Podpora přednášky kurzu Hodnocení výsledků VaV

2 Proč jsme zde? Chceme zlepšit kvalitu své vědecké a publikační práce Chceme vědět, kde publikovat Chceme vědět, jak publikovat efektivně a rentabilně Tzn. kde publikovat a získat nejvíce RIV bodů, ----\ citačních ohlasů ----/ za nejméně financí Chceme mít kde publikovat, tedy kde pracovat Pokud nebudeme publikovat, nebudeme tvořit body a UHK nebude výzkumnou institucí budeme pouze učit a to zřejmě jen bakaláře Žádné GAČRy, TAČRy, žádný výzkum, atd.. (nebudou doktorandi, )

3 Přehled VŠ a Univerzit v ČR pořadí posun Organizace Počet bod. výsledků Body Univerzita Karlova v Praze České vysoké učení technické v Praze Masarykova univerzita Vysoké učení technické v Brně Univerzita Palackého v Olomouci Vysoká škola chemicko-technologická v Praze Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Západočeská univerzita v Plzni Univerzita Pardubice Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava Mendelova univerzita v Brně Česká zemědělská univerzita v Praze Technická univerzita v Liberci Vysoká škola ekonomická v Praze Ostravská univerzita v Ostravě Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Veterinární a farmaceutická univerzita Brno Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Slezská univerzita v Opavě Univerzita Hradec Králové Janáčkova akademie múzických umění v Brně Vysoká škola umělecko-průmyslová v Praze Akademie výtvarných umění v Praze

4 Přehled VŠ a Univerzit mezinárodně I Ve světě poměrně respektovaný žebříček nejlepších univerzit světa ARWU (Academic Ranking of Word Universities) - čtyři ukazatele: 1. kritériem je kvalita vzdělávání Počet Nobelových a jiných mezinárodně významných vědeckých cen udělených pracovníkům hodnocené univerzity kdykoli v minulosti (20 %) 2. kritérium se týká kvality učitelů 1. Nobelovy a jiné významné ceny, které obdrželi pracovníci dané univerzity, byť v době udělení pracovali jinde (20 %) 2. a počet vysoce citovaných autorů v databázi ISI Web of Knowledge (20 %) 3. kritérium pro měření kvality vědy 1. počet článků v prestižních časopisech Nature a Science (20 %) 2. a počet publikací v databázi ISI Web of Knowledge (20 %) 4. kritériem je velikost univerzity (10 %) žebříček ARWU 2007

5 Přehled VŠ a Univerzit mezinárodně Ia v budoucnu v ČR??? Ve světě poměrně respektovaný žebříček nejlepších univerzit světa ARWU (Academic Ranking of Word Universities) - čtyři ukazatele: 1. kritériem je kvalita vzdělávání Počet Nobelových a jiných mezinárodně významných vědeckých cen udělených pracovníkům hodnocené univerzity kdykoli v minulosti (20 %) 2. kritérium se týká kvality učitelů 1. Nobelovy a jiné významné ceny, které obdrželi pracovníci dané univerzity, byť v době udělení pracovali jinde (20 %) 2. a počet vysoce citovaných autorů v databázi ISI Web of Knowledge (20 %) 3. kritérium pro měření kvality vědy 1. počet článků v prestižních časopisech Nature a Science (20 %) 2. a počet publikací v databázi ISI Web of Knowledge (20 %) 4. kritériem je velikost univerzity (10 %) žebříček ARWU 2007

6 Přehled VŠ a Univerzit mezinárodně II ARWU 2007 rank Tabulka nejlepších univerzit světa v žebříčku ARWU Harvardova univerzita, USA 2. Stanfordova univerzita, USA 3. Kalifornská univerzita Berkeley, USA 4. Univerzita v Cambridgi, Velká Británie 5. Massachusettský technologický institut, USA 6. Californský technologický institut, USA 7. Columbijská univerzita, USA 8. Princetonská univerzita, USA 9. Chicagská univerzita, USA 10. Oxfordská univerzita, Velká Británie Karlova univerzita, Česko Regional Rank

7 Přehled VŠ a Univerzit mezinárodně III THES -QS World University Rankings Instituce Overall Ranking Arts & Humanities Natural Sciences Engineering & IT Social Sciences Life Sciences Academy of Sciences of the Czech Republic Brno University of Technology 601+ Charles University Czech Technical University In Prague Masaryk University Tomas Bata University in Zlin Wroclaw University of Technology 314 University of Cambridge Imperial College London country%3a%22czech%20republic%22&solrsort=sort_title%20asc

8 Struktura publikací v ČR (dle prof. Slabého) Body za časopisy Jimp ve WoS v celostátním průměru institucí tvoří asi 63 %, za SCOPUS a ERIH asi 6%, za J rec asi 4% celkem je 73 % asi ¾ bodů Body za monografické práce tvoří asi 8% bodů Body za sborníky s ISI kódem činí asi 2% bodů Zbytek bodů je za aplikované výsledky

9 Výsledky UHK 2010 a 2011 UHK 2010 Druh výsledků uznané Jimp Jneimp Jrec BC D Počet výsledků Body výsledků Korigované body výsledků UHK 2011 Druh výsledků uznané Jimp Jneimp Jrec BC D k Počet výsledků etapa Body výsledků rozdíl [%] rozdíl [bodů] podíl [%] průměr ČR [%] kvalita publikací [bodů] Průměr UHK pro IF články (Jimp) je 31 RIV bodů. - VŠB Ostrava má 42, Univerzita Karlova má 48.

10 Výsledky FIM, UHK 2010 a 2011 FIM, UHK 2010 Druh výsledků uznané Jimp Jneimp Jrec BC D F G R S Z neuznané Počet výsledků Body výsledků Korigované body ,30 10,49 5,78 22,38 8,00 FIM, UHK 2011 Druh výsledků uznané Jimp Jneimp Jrec BC D F G R S Z neuznané k Počet výsledků etapa Body výsledků rozdíl [%] rozdíl [bodů] ,53 11,98 6,84 37,42 8,88 FEI, VŠB 2010 uznané Jimp Jneimp Jrec BC D F G R S Z neuznané Počet výsledků Body výsledků Korigované body ,86 10,29 4,00 10,30 8,00 FEI, VŠB 2011 uznané Jimp Jneimp Jrec BC D F G R S Z neuznané k Počet výsledků etapa Body výsledků rozdíl [%] rozdíl [bodů] ,60 11,56 4,71 31,87 9,11 30,11 29,64 27,91 29,19 - Průměr UHK pro IF články (Jimp) je 31 RIV bodů. - FEI VŠB Ostrava má 38, Univerzita Karlova má 48.

11 Problémy UHK (dle prof. Slabého) Na UHK je minimálně Jimp ( časopis ve WoS), málo Jneimp (SCOPUS, ERIH), relativně nejvíce Jrec, ale seznam RV není využíván široce a většinu publikací tvoří Media4You (velmi nápadné, zranitelné, zavání odebráním periodika ze seznamu, bude li se s důsledky pro UHK, FIM O.K. Je třeba se jednoznačně zaměřit na Jimp a Jneimp, tedy na mezinárodní časopisy O.K. do budoucna je to velmi prozíravé obliba databáze SCOPUS roste (zavádí se impakt článků) O.K. Je třeba velmi zvažovat kvalitu svého výzkumného výsledku a snažit se o kvalitní Jimp a tedy excelenci

12 Výsledky Jimp FIM, UHK 2006 až 2010 rok jazyk časopis autor Body výsledku Podíl Skupina Body organizace oborů organizace Structure of the eigenspace of a Monge matrix in max-plus Discrete applied Gavalec Martin, Plávka algebra 2008 ENG mathematics Ján 25,3 100,00% 3 25,327 Structure and dimension of the eigenspace of a concave Discrete applied Gavalec Martin, Plávka Monge matrix 2009 ENG mathematics Ján 24,4 100,00% 3 24,351 Discrete applied Gavalec Martin, Plávka Simple image set of linear mappings in a max-min algebra 2007 ENG mathematics Ján 16,9 100,00% 3 16,886 Gavalec Martin, Eigenspace of a circulant max-min matrix 2010 ENG Kybernetika Tomášková Hana 14,6 100,00% 3 14,61 Maximal solutions of two-sided linear systems in max-min Krbálek Pavel, algebra 2010 ENG Kybernetika Pozdílková Alena 14,6 100,00% 3 14,61 Gavalec Martin, Plávka Monotone interval eigenproblem in max-min algebra 2010 ENG Kybernetika Ján 14,6 66,70% 3 9,74 Gavalec Martin, Solving systems of two-sided (max, min)-linear equations 2010 ENG Kybernetika Zimmermann Karel 14,6 50,00% 3 7,305 E+M. Ekonomie a Disparity obcí v oblasti poskytování informací 2010 CZE management Bachmann Pavel 14,4 100,00% 1 14,399 E+M. Ekonomie a Mohelská Hana, Kozel Modely firem s mobilně orientovanou architekturou 2010 CZE management Tomáš 14,4 100,00% 1 14,399 E+M. Ekonomie a Janeček Václav, Hynek Motivační systém jako faktor zvyšování efektivnosti podniku 2010 CZE management Josef 14,4 100,00% 1 14,399 E+M. Ekonomie a Znalostní management v českých podnicích 2010 CZE management Marešová Petra 14,4 100,00% 1 14,399 Faktory prostředí ovlivňující rychlost pohybu chodců ve Československá Franěk Marek, Ondráček městě 2010 CZE psychologie Lukáš 14,2 66,70% 1 9,46 E+M. Ekonomie a Myslivec Jaroslav, Vizualizace vícerozměrných dat symbolovými grafy 2010 CZE management Skalská Hana 12,3 50,00% 3 6,144 Geneze neoklasických modelů růstu 2007 CZE Ekonomický časopis Duczynski Petr 9,5 100,00% 1 9,46 Janeček Václav, Hynek K efektivnosti podniku ve znalostní ekonomice 2007 CZE Ekonomický časopis Josef 9,5 100,00% 1 9,46 On the Correlations of Nominal Money and Real Output: A Simple Cross-Country Analysis ENG Ekonomický časopis Duczynski Petr 9,5 100,00% 1 9,46 Computing an eigenvector of a Monge matrix in max-plus Mathematical methods of Gavalec Martin, Plávka algebra 2006 ENG operations research Ján 8,4 100,00% 3 8,385 - Průměr pro IF články (Jimp) je v ČR 31 RIV bodů. - FIM UHK má 14,53, UHK má 31, FEI VŠB Ostrava má 38, Univerzita Karlova má 48.

13 Výsledky Jimp FIM, UHK 2006 až 2010 Eigenspace of a circulant max-min matrix Maximal solutions of two-sided linear systems in max-min algebra Monotone interval eigenproblem in max-min algebra Body Podíl Skupina Body rok jazyk časopis autor výsledku organizace oborů organizace Gavalec Martin, 2010 ENG Kybernetika Tomášková Hana 14,61 100,00% 3 14,61 Krbálek Pavel, 2010 ENG Kybernetika Pozdílková Alena 14,61 100,00% 3 14,61 Gavalec Martin, Plávka 2010 ENG Kybernetika Ján 14,61 66,70% 3 9,74 Solving systems of two-sided (max, min)-linear equations 2010 ENG Kybernetika Gavalec Martin, Zimmermann Karel 14,61 50,00% 3 7,305 E+M. Ekonomie a Disparity obcí v oblasti poskytování informací 2010 CZE management Bachmann Pavel 14, ,00% 1 14,399 Modely firem s mobilně orientovanou architekturou 2010 CZE E+M. Ekonomie a management Mohelská Hana, Kozel Tomáš 14, ,00% 1 14,399 Motivační systém jako faktor zvyšování efektivnosti podniku 2010 CZE E+M. Ekonomie a management Janeček Václav, Hynek Josef 14, ,00% 1 14,399 Znalostní management v českých podnicích 2010 CZE E+M. Ekonomie a management Marešová Petra 14, ,00% 1 14,399 Faktory prostředí ovlivňující rychlost pohybu chodců ve městě 2010 CZE Československá psychologie Franěk Marek, Ondráček Lukáš 14,191 66,70% 1 9,46 Vizualizace vícerozměrných dat symbolovými grafy 2010 CZE E+M. Ekonomie a management Myslivec Jaroslav, Skalská Hana 12,289 50,00% 3 6,144 Structure and dimension of the eigenspace of a concave Discrete applied Gavalec Martin, Plávka Monge matrix 2009 ENG mathematics Ján 24, ,00% 3 24,351 Structure of the eigenspace of a Monge matrix in maxplus algebra Discrete applied 2008 ENG mathematics Gavalec Martin, Plávka Ján 25, ,00% 3 25,327 Discrete applied Gavalec Martin, Plávka Simple image set of linear mappings in a max-min algebra 2007 ENG mathematics Ján 16, ,00% 3 16,886 Geneze neoklasických modelů růstu 2007 CZE Ekonomický časopis Duczynski Petr 9,46 100,00% 1 9,46 K efektivnosti podniku ve znalostní ekonomice 2007 CZE Ekonomický časopis Janeček Václav, Hynek Josef 9,46 100,00% 1 9,46 On the Correlations of Nominal Money and Real Output: A Simple Cross-Country Analysis ENG Ekonomický časopis Duczynski Petr 9,46 100,00% 1 9,46 Computing an eigenvector of a Monge matrix in max-plus Mathematical methods of Gavalec Martin, Plávka algebra 2006 ENG operations research Ján 8, ,00% 3 8,385 FIM UHK bude v Jimp obhajovat v roce ,9 bodu. V roce 2012 dalších 35,8 bodu!

14 Problémy UHK (dle prof. Slabého) Na UHK je nadbytek publikací typu D (sborník konference s ISI kódem) a seznam je opět využíván úzce a zájem se soustřeďuje na diskutabilní a kritizované WSEASové konference. O.K. Nemyslím si, že je konferenčních příspěvků nadbytek, nicméně jsou vybírány nevhodné konference, které v mnohých případech nejsou kvalitní WSEAS apod. O.K. do budoucna je třeba se zaměřit na konference kvalitní (např. Springer LNCS sborníky), které nabízejí i publikace vybraných článků v časopisech s IF

15 Problémy UHK (dle prof. Slabého) UHK nemá zatím žádné podstatné aplikované výsledky zadané za UHK a nemá politiku v této oblasti (finanční rezerva na skutečné patenty a patentová řízení apod.) O.K. UHK nemá žádné aplikované výsledky v RIV O.K. do budoucna je třeba se zaměřit minimálně na evidované (např. R-Software, nebo prototyp - pro FIM)

16 Problémy UHK (dle prof. Slabého) Univerzita má proto v průměru nízký počet bodů na 1 výsledek a nízkou citovanost výsledků. Hodnoceno s despektem. Navíc velká administrativní náročnost, problém zdrojů, velký objem zbytečných prací,. O.K. Citovanost výsledků roste s jejich vhodným umisťováním do kvalitních publikačních periodik ať už časopisů, tak i konferenčních sborníků O.K. Je třeba si hlídat svoje citace!!! V databázích jsou chyby!!! Viz. později reálné příklady.

17 Řešení pro zlepšení FIM UHK 1. Je třeba dodržovat moderní metodologii vědecké práce 2. Je třeba vychovávat mladé vědce především z řad doktorandů a ukazovat jim cestu 3. Je třeba dobře pozitivně motivovat k vědecké práci (splněno) 4. Je třeba realizovat pouze bodované výsledky. V současnosti je pouze 181 výsledků z 343 bodovaných. To je vysoce neefektivní.. a) 84 % článků nebylo bodováno (Jneuz.=68, Jimp=15, Jneimp=24 Jrec=42) nutné realizovat pouze bodované (dvakrát měř a jednou řeš)

18 Moderní metodologie vědecké práce I rozdělení úloh ve vědeckých týmech 1. Mladý vědec musí psát konferenční příspěvky 2. Mladý perspektivní vědec musí jezdit na konference a prezentovat sám své příspěvky před plénem mezinárodně uznávaných odborníků a získávat tak zpětnou vazbu na svou práci. Musí sám (případně se zkušeným vědcem) navazovat kontakty na konferencích. 3. Perspektivní vědec musí umět pracovat s nabytými znalostmi a kontakty 4. Mezinárodně uznávaný vědec 5. Mezinárodně uznaný vědec

19 Moderní metodologie vědecké práce II úkoly vědců 1. Mladý vědec musí psát konferenční příspěvky. a) Publikovat výsledky své diplomové práce a dále průběžné výsledky svého výzkumu v oblasti stanovené školitelem/vědcem 2. Mladý perspektivní vědec a) musí jezdit na konference a prezentovat sám své příspěvky před plénem mezinárodně uznávaných odborníků a získávat tak zpětnou vazbu na svou práci. b) musí sám (případně se zkušeným vědcem) navazovat kontakty na konferencích vedoucí: 1. K mezinárodní spolupráci na výzkumných problémech či lépe přímo společných projektech 2. Zvýšení povědomí o realizovaném výzkumu svém i svého pracoviště 3. Využívání prací kolegů k realizování vlastního výzkumu a jejich citování 4. Získání citací na své publikace = ohodnocení kvality své práce 3. Perspektivní vědec musí umět pracovat s nabytými znalostmi a kontakty 4. Mezinárodně uznávaný vědec 5. Mezinárodně uznaný vědec

20 Moderní metodologie vědecké práce III úkoly vědců 1. Mladý vědec musí psát konferenční příspěvky 2. Mladý perspektivní vědec 3. Perspektivní vědec musí umět pracovat s nabytými znalostmi a kontakty: a) Vytváření sítí mezinárodních odborníků v dané vědní oblasti b) Zapojení se do oponentních řízení článků konferenčních či později i časopiseckých c) Rozšíření znalostí i své sítě o další odborníky a jejich práce pomocí oponentur d) Zapojení se do programových výborů konferencí e) Využívání této sítě pro podporu svých realizovaných časopiseckých článků 4. Mezinárodně uznávaný vědec a) Sám vytváří podmínky pro publikační realizace svých kolegů a stává se tím ještě více známým b) Je editorem speciálních sekcí časopisů na úžeji zaměřené vědecké téma c) Je zván na konference, aby prezentoval klíčové přednášky v dané vědní oblasti 5. Mezinárodně uznaný vědec

21 Moderní metodologie vědecké práce IV práce s moderními informačními zdroji 1. Mladý vědec musí psát konferenční příspěvky. a) používání internetových zdrojů (databází ISI WOK, atd.) k citování. Je to nejrychlejší zdroj informací! (vynechejme wikipedii apod.) b) Dbát na kvalitu prezentace, neboť každý čtenář nejprve článek proletí a pokud ho nezaujme, nečte ho! c) Používat obrázky, schémata, tabulky, grafika doba je uspěchaná a nikdo nemá čas hledat informace v několika stranách souvislého textu! d) Vhodně strukturovat články. 2. Mladý perspektivní vědec - jezdí na konference a prezentuje sám své příspěvky a) Je třeba klást důraz na kvalitu prezentací využívání vektorové grafiky ve schématech (MS Visio), OBRÁZKY b) Pokud prezentace plénum nezaujme, nikdo si nepřečte článek a nenaváže na prezentovanou práci!!! => ŽÁDNÉ CITACE!!! 3. Mladý perspektivní vědec musí sám navazovat kontakty na konferencích a) Pokud získá kontakt na kolegu, minimálně prohledá databáze článků (lépe pročte jeho články) za účelem zařazení kolegy do kategorie (vědec 1-6) pro definici další práce s ním (mladému vědcovi může poradit sám, s perspektivním vědcem by měl vztah dále rozvíjet, atd.) b) Pokud ho nějaká práce kolegy zaujme, uloží si ji pro další potenciální práci, jako zdroj nápadů a znalostí a především ji CITUJE!!! 4. Perspektivní vědec musí umět pracovat s nabytými znalostmi a kontakty: 5. Mezinárodně uznávaný vědec 6. Mezinárodně uznaný vědec

22 Moderní metodologie vědecké práce V práce s moderními informačními zdroji 1. Mladý vědec musí psát konferenční příspěvky. a) používání internetových zdrojů (databází ISI WOK, atd.) k citování. Je to nejrychlejší zdroj informací! (vynechejme wikipedii apod.) b) Dbát na kvalitu prezentace, neboť každý čtenář nejprve článek proletí a pokud ho nezaujme, nemusí ho ani číst c) Používat obrázky, schémata, tabulky, grafika doba je uspěchaná a nikdo nemá čas hledat informace v několika stranách souvislého textu! d) Vhodně strukturovat články. 2. Mladý perspektivní vědec - jezdí na konference a prezentuje sám své příspěvky a) Je třeba klást důraz na kvalitu prezentací využívání vektorové grafiky ve schématech (MS Visio), OBRÁZKY b) Pokud prezentace plénum nezaujme, nikdo si nepřečte článek a nenaváže na prezentovanou práci!!! => ŽÁDNÉ CITACE!!! 3. Mladý perspektivní vědec musí sám (případně se zkušeným vědcem) navazovat kontakty na konferencích a) Pokud získá kontakt na kolegu, minimálně prohledá databáze článků (lépe pročte jeho články) za účelem zařazení kolegy do kategorie (vědec 1-6) pro definici další práce s ním (mladému vědcovi může poradit sám, s perspektivním vědcem by měl vztah dále rozvíjet, atd.) b) Pokud ho nějaká práce kolegy zaujme, uloží si ji pro další potenciální práci, jako zdroj nápadů a znalostí a především ji CITUJE!!! 4. Perspektivní vědec musí umět pracovat s nabytými znalostmi a kontakty: a) Vytváření sítí mezinárodních odborníků v dané vědní oblasti b) Zapojení se do oponentních řízení článků konferenčních či později i časopiseckých c) Rozšíření znalostí i své sítě o další odborníky a jejich práce pomocí oponentur d) Zapojení se do programových výborů konferencí e) Využívání této sítě pro podporu svých realizovaných časopiseckých článků 5. Mezinárodně uznávaný vědec a) Sám vytváří podmínky pro publikační realizace svých kolegů a stává se tím ještě více známým b) Je editorem speciálních sekcí časopisů na úžeji zaměřené vědecké téma, edituje či sám vydává knihy c) Je zván na konference, aby prezentoval klíčové přednášky v dané vědní oblasti 6. Mezinárodně uznaný vědec

23 Jaké výsledky a kam? Všechny stupně vědce (nastíněné v předchozím slajdu) spojuje otázka: Jaké výsledky jeho práce jsou vhodné pro jaké (nejen publikační) médium? 1. D konferenční příspěvek (8 bodů) 2. Jneimp časopis indexovaný ve SCOPUSU (12 bodů) 3. Jimp časopis s IF (nízký IF do cca 1,0) (10 až 20 bodů) 4. Jimp časopis s IF (vyšší IF od cca 1,0 až 2,5) (20 až 100 bodů) 5. Jimp časopis s IF (vyšší IF od cca 2,5 výše) (80 až 305 bodů) 6. R software (40 bodů) 7. Z poloprovoz (100 bodů) 8. F užitný vzor (40 bodů)

24 Jaké výsledky, kam a za jak dlouho? Typ výsledku Realizace výsledku Dokumentace Oponentní řízení Publikace / indexace Celkem D konf Jneimp Jimp (<1) Jimp (1-2,5) Jimp (>2,5) R SW Z poloprovoz F už. vzor

25 Jaké výsledky, kam, za kolik? Typ výsledku Prezentace výsledku [EUR] Publikace / indexace [EUR] Celkem [CZK] D konf Jneimp Jimp (<1) Jimp (1-2,5) Jimp (>2,5) R SW 0 200? 5000 Z poloprovoz 0 200? 5000 F už. vzor 0 200? 5000 nepočítáno s náklady na vlastní realizaci výsledků tedy vývoj aplikace, nákup HW, SW atd,

26 Jimp rozlišení kvality bodů dle vzorce: Jimp = Faktor Faktor = (1 - N) / (1 + (N / 0,057)) N je normované pořadí časopisu, N = (P - 1) / (Pmax - 1) P = pořadí časopisu v oboru dle Journal Citation Report (JCR) v řadě seřazené sestupně podle IF Pmax = celkový počet časopisů v daném oboru dle Journal Citation Report

27 Jimp bodové hodnocení Elsevier Measurement Category Name Total Journals in Category Journal Rank in Category Quartile in Category Jimp 2010 ENGINEERING, MULTIDISCIPLINARY Q2 29,66338 INSTRUMENTS & INSTRUMENTATION Q3 20,23744 IF ,846 Tabulka popisuje konkrétní případ, kdy jsem publikoval článek v časopise s citačním faktorem JCR IF byl pro rok 2011 stanoven na 0,846 V prvním oboru je časopis v druhé čtvrtině všech časopisů a je tedy poměrně kvalitní Přesto jsem za něj získal pouze 29,66 RIV bodů

28 Jimp bodové hodnocení Journal Sensors (MDPI) 2011 Category Name Total Journals in Category Journal Rank in Category Quartile in Category Jimp 2010 CHEMISTRY, ANALYTICAL Q3 23,5373 ELECTROCHEMISTRY Q3 20,23774 INSTRUMENTS & INSTRUMENTATION Q1 58,1306 IF , Category Name Total Journals in Category Journal Rank in Category Quartile in Category Jimp 2010 CHEMISTRY, ANALYTICAL Q2 26,39 ELECTROCHEMISTRY Q3 21,75 INSTRUMENTS & INSTRUMENTATION Q1 69,65 IF ,821 Další konkrétní případ, kdy jsem publikoval článek v časopise s JCR IF byl pro rok 2010 stanoven na 1,821. Jelikož se impakty zveřejňují až v červnu následujícího roku, počítal jsem v době přijetí článku v lednu s předběžným bodovým ziskem 69,65 RIV bodů. Pro rok 2011 (IF 2010) se IF stanovil na 1,771, což časopis posunulo o 3 příčky dolů v kategorii Instruments & Instrumentation a zisk RIV bodů se hned propadl o 11,5 bodu až na 58,13. Aby toho ale nebylo dost, finální bodový zisk se dozvím až se stanoveným IF pro rok 2011, který se zveřejní až v červnu Důležité je tedy i hlídat si pětiletý IF (5 years IF) a trend IF za poslední roky

29 Které časopisy jsou impaktované? Additional Resources 3. Journal Citation Reports

30 JCR Journal Citation Report V zobrazené tabulce vybereme např. hledání konkrétního časopisu: V zobrazené tabulce vybereme např. hledání konkrétního časopisu:

31 JCR Journal Citation Report Vybereme odkaz na časopis..

32 JCR Journal Citation Report Vybereme Journal Ranking..

33 Tabulka pořadí časopisu v kategorii..

34 Získání počtu bodů J imp Journal Sensors (MDPI) 2011 Category Name Total Journals in Category Journal Rank in Category Quartile in Category Jimp 2010 CHEMISTRY, ANALYTICAL Q3 23,5373 ELECTROCHEMISTRY Q3 20,23774 INSTRUMENTS & INSTRUMENTATION Q1 58,1306 IF ,771 Dosazením do původního vzorce dostaneme počet bodů, které můžeme obdržet za článek Jimp. Bodování RIV ostatních kategorií je definované bez vzorce.

35 Jimp kde publikovat? CZE

36 Jimp kde publikovat? CZE

37 Jimp kde publikovat? Oborově Vybrat View Journal Summary List

38 Jimp kde publikovat? Oborově Vybrat třídit podle Impact Factor

39 Jimp kde publikovat? Vybrat časopis Vybereme např. KNOWLEDGE-BASED SYSTEMS

40 Jimp kde publikovat? Vybrat časopis Informace vypovídající o kvalitě časopisu najdeme pod Impact Factor Trend Informace o vydavateli a další podrobnosti

41 Jimp kde publikovat? Vybrat časopis Informace vypovídající o kvalitě časopisu najdeme pod Impact Factor Trend

42 Jimp kde publikovat? Vybrat časopis Zadáním názvu a ISSN najdeme web vydavatele a časopisu TEDY ZDE

43 Jimp kde publikovat? Vybrat časopis Pan Fujita je velmi seriózní, ale také velmi vytížený Takřka všechny časopisu Elsevieru mají vzestupný trend IF!!!

44 Jimp kde publikovat? Vybrat časopis Pan Fujita je velmi seriózní, ale také velmi vytížený Takřka všechny časopisu Elsevieru mají vzestupný trend IF!!! Elsevier nepožaduje žádné poplatky za publikaci příspěvků

45 Jimp kde publikovat? Shrnutí Problémem je nalezení nejvhodnějšího časopisu pro náš zamýšlený článek Hledání přes uvedený postup je poměrně zdlouhavé Bohužel navíc mnohé časopisy v kategorii jsou multioborové Některá vydavatelství poskytují přehledné seznamy svých časopisů, ale je to spíše výjimka.. Navíc jsou časopisy vždy zobrazeny všechny a ne jen impaktované, které potřebujeme

46 Jimp kde publikovat? Shrnutí Jednou z výjimek je Hindawi (ale toto vydavatelství má zase časopisy, kde požadují poplatek za publikaci)

47 Jimp kde publikovat? Shrnutí Problémem je nalezení nejvhodnějšího časopisu pro náš zamýšlený článek Hledání přes uvedený postup je poměrně zdlouhavé Bohužel navíc mnohé časopisy v kategorii jsou multioborové Některá vydavatelství poskytují přehledné seznamy svých časopisů, ale je to spíše výjimka.. Navíc jsou časopisy vždy zobrazeny všechny a ne jen impaktované, které potřebujeme Dalším problémem je absolutní nemožnost zjištění délky evaluačního procesu u většiny časopisů. Výjimkou je švýcarské vydavatelství MDPI: Průměrná doba od přijetí k review do publikace = 50 dní

48 Jimp publikační proces (pro IF>1) 1. Po napsání článku v šabloně vydavatele je nutné jej poslat k oponentuře (stačí PDF). O přijetí k review rozhoduje Editor sám. Pravděpodobnost přijetí k review, pokud nemáte konexe a známé oponenty = 1/10 Na rozhodnutí o přijetí k review se čeká cca týden až měsíc 2. Pokud se vám podaří získat alespoň posudek Review again with Major Changes (přepsat s velkými změnami), jste na dobré cestě. Doba od podání článku k review je cca ½ roku. 3. Nyní máte cca 1 měsíc na opravy nedostatků, angličtiny, korektury a další. Bez kvalitní ANGLIČTINY (rodilý mluvčí) se neobejdete!!! 4. Po opětovném zaslání obdržíte finální rozhodnutí cca do ¼ roku. V kladném případě je očekávána do 14 dnů finální verze s editovatelným dokumentem a grafikou s min 600dpi, nebo lépe vektorovou.

49 Jimp shrnutí (pro IF>1) 1. Práce na kvalitním článku trvá cca půl roku jednomu autorovi. a) Je vhodné pracovat v kolektivech a spoluprací s kolegy využít schopností všech 2. Relativně nejsnazší cesta je získat doporučení na kvalitní konferenci, která vydává sborník např. ve Springeru, či Elsevieru. Jak se na takovou konferenci dostat? napsat kvalitní článek na co nejbližší téma zaměření konference Bude podrobně diskutováno později 3. Nalezení tematicky nejvhodnějšího časopisu pro náš zamýšlený článek. Vhodné je sledovat kolik článků časopis publikuje (čím více, tím lépe) pokud málo, svědčí to uzavřené komunitě, nebo o malém počtu citací..

50 Jneimp SCOPUS Hodnotí se pouze články, ne conference paper Pokud je článek jako article zároveň ve WoS, hodnotí se jen jednou.

51 D kde publikovat? 1. problémem je nalezení konference, jejíž sborník je skutečně indexován na ISI CPCI (Conference Proceedings Citation Index) 2. problémem je aktuálně velmi dlouhá doba od konání konference do indexace na ISI CPCI Jednoznačným řešením je vždy prohledání databáze ISI CPCI a ověření (obsahuje i další aspekty důležité pro potenciálního autora jako citovanost článků)

52 D kde publikovat? LNCS/LNAI Chceme např. poslat příspěvek na konferenci The 4th Asian Conference on Intelligent Information and Database Systems Na ISI WOK vyhledáme články pod názvem konference

53 D kde publikovat? LNCS/LNAI Výsledkem je 248 nalezených článků ( ) konference je indexovaná. Vidíme také vzrůstající tendenci počtu článků (rok 2011 ještě není plně indexován) Konference má i 25 citací. Jeden z 10 článků má citaci šance na citaci je 1/10 za 2 roky. Další výhodou této konference je publikace rozšířených verzí vybraných článků v časopise IJIIDS zdarma (zatím indexován ve SCOPUS jako article - tedy 12 RIV bodů v ČR)

54 D kde publikovat? vyhledávání Springer poskytuje např. seznam plánovaných konf. LNCS série: ftp://ftp.springer.de/pub/lncs_fcp.pdf IEEE poskytuje přehlednou databázi konferencí - je možné vyhledávat podle kritérií: Dalším zdrojem je přímo konferenční server: Zde by mělo hrát velkou roli vedení projektu, či katedry/fakulty v definici a seznamu vhodných konferencí Důležité i pro podávání projektů, kde je třeba uvádět plán na další období.

55 D kvalita konferencí Kvalitu konference určuje především vydavatel sborníku příspěvků: Nejlepší je zřejme ACM, kde je akceptační kvóta cca 15% tzn. že počet přijatých příspěvků je maximálně 15 % ze všech zaslaných Dalším vydavatelem je Springer, který má kvótu pro publikaci max 50% Jeho nejlepší série jsou LNCS, LNAI, LNBI, IFIP, CCIS, IFMBE, atd. Většina sborníků Springeru je také automaticky ve WoS, ale ne všechny! Čím nižší je akceptační kvóta, tím je konference kvalitnější. Seriózní konference zveřejňují toto číslo na webu, či v předmluvě sborníku. Pozor na konference, které tímto údajem manipulují! Další kvalitní konference jsou pořádané přímo IEEE Mají v názvu IEEE (např. IEEE Conference on Vehicular Technology) Vyšší počet oponentských posudků ukazuje na kvalitu U IEEE či Springer konferencí jsou standardem 3 4 review. WSEAS apod. nedává review žádné, nebo jen známkované!!!

56 D kvalita konferencí Springer vs IEEE Porovnání kvality je možné vidět na příkladu, kdy z konference IEEE je pouze 20 vybraných článků publikováno ve Springeru

57 Jak napsat kvalitní článek J či D? I náročnost Nejprve je třeba odhadnout náročnost tématu/projektu, který chceme opublikovat Pro mladého a mnohdy i pro perspektivního vědce je tento problém velmi náročný k řešení Zde je stěžejní role zkušeného vědce, který dokáže odhadnout náročnost tvořeného článku a vhodnost do J či D. Je třeba také dávat pozor na zbytečně kvalitní publikace podávané do nekvalitních konferencí! Časově stojí publikace na kvalitní i nekvalitní konferenci bohužel skoro stejně!!! Opět je třeba ctít heslo dvakrát měř a jednou řeš

58 Jak napsat kvalitní článek J či D? II smysl publikace Je třeba také odhadnout a lépe ověřit smysl tématu/projektu, který chceme opublikovat I mladý vědec by měl být schopen si udělat analýzu stavu aktuální problematiky ve vědeckém světě a na základě pročtených článků udělat rešerši. TOTO JE TAKÉ ZÁKLADNÍM STAVEBNÍM KAMENEM JAKÉHOKOLIV ČLÁNKU Snažíme se najít mezeru v tématu, kterou nikdo zatím nevyřešil, nebo špatně a tu zaplnit naším řešením. V KLADNÉM PŘÍPADĚ MÁ NAŠE SNAŽENÍ SMYSL A MŮŽEME SVĚTU NĚCO PŘINÉST

59 Jak napsat kvalitní článek J či D? III Kapitola 1. Introduction Jelikož jsme našli vhodné téma a udělali jsme si rešerši vědeckých prací, můžeme začít psaním. Úvodní kapitola by měla být úvodem do problematiky. Musíme v ní hodně citovat, ale spíše obecnější témata. Postupujeme od obecnějších témat k našemu problému Tato kapitola musí čtenáře nadchnout a musí ho udržet při zájmu. Musí zaznít: V jaké oblasti se pohybujeme? Co je základním problémem a proč je to problém? Závěrem musí být odstavec, který jasně řekne, co je cílem projektu/článku, tedy nové řešení aktuálně pro dané parametry. V závěru kapitoly je vhodné poskytnout přehled, co kde čtenář najde nutné u rozsáhlejších článků.

60 Jak napsat kvalitní článek J či D? IV Kapitola 2. Problem Definition V další kapitole bude analýza definovaného problému určitě jsou vhodné grafy, jak to vypadá pro aktuální stav, který chceme měřit, analyzovat, modifikovat a vyvinout pro to nové řešení/algoritmy, atd. Také je vhodné podložení matematickým aparátem. Jestli existují případy řešení, resp. jak se to v současnosti řeší?

61 Jak napsat kvalitní článek J či D? V Kapitola 3. Related Work Tato kapitola je naprosto stěžejní pro Editora v případě časopisů a pro oponenty vždy. Žádný vědec nemá absolutní znalosti o všem, je tedy nutné zde uvézt maximum relevantních cizích prací na dané téma, přičemž musí závěrem zaznít, že jedině ta naše metoda/přístup je jediná, která to řeší. V čem je problém aktuálně používaných řešení? Výhody a nevýhody, cena, dostupnost, realizovatelnost, časová náročnost, atd. Práce je také vhodné porovnat, nejlépe tabulkovým přehledem zvyšuje přehlednost O každé práci je nutné se zmínit alespoň odstavcem. Z toho musí jasně vyznít, proč je potřeba najít nové řešení.. Je také vhodné se k jiným řešením vracet i v dalších kapitolách článku s odkazem, že takto to neděláme působí promyšleně a celistvě.

62 Jak napsat kvalitní článek J či D? VI Kapitola 4. Solution Design Návrh řešení je třeba čtenáři představit maximálně přehledně, srozumitelně, ale přitom technicky či matematicky korektně. Vhodné je využít: schéma navrhované architektury (IS), abstraktní UML návrh, odkazy na citace použitých komponent/prací Můžeme postupovat od popisu větších celků (abstrakcí) k jednotlivým částem/komponentám Můžeme i krátce charakterizovat vybrané komponenty/prvky formou grafů/tabulek Nebo naopak od popisu jednotlivých částí/komponent k větším celkům (abstrakcím) Záleží na daném problému je cílem architektura řešení, nebo využití existujících komponent k novému účelu?

63 Jak napsat kvalitní článek J či D? VII Kapitola 5. Implementation Tato kapitola může být v některých odůvodněných případech vynechána, ale musíme počítat s tím, že oponent to vytkne. Vhodné popsat vznikající problémy při realizaci Implementační specifika řešení Pracovní postup, pokud je specifický (jinak odkaz) Vhodná je také např. fotodokumentace řešení, pokud je řešení aplikačně specifické Je např. potřeba ukázat miniaturní rozměry v porovnání s konkurencí/jinými autory

64 Jak napsat kvalitní článek J či D? VIII Kapitola 6. Testing of Developed Solution Začít je třeba zopakováním, co je cílem článku/projektu a tedy co očekáváme od našeho řešení a jak bude řešení ověřeno/otestováno. Navrhneme testovací metodologii Popíšeme podmínky testů (technické parametry) a průběh testování. Vhodné je např. foto testovacího řetězce, pokud se jedná o praktické řešení. Vzniklé problémy a jejich řešení Ukážeme přehledně sumarizace testů formou grafů či tabulek Důležité je zde porovnání s existujícími řešeními přesně dle parametrů V závěrečném odstavci sumarizujeme dosažené výsledky v porovnání s ostatními řešeními

65 Jak napsat kvalitní článek J či D? IX Kapitola 7. Conclusions Nejprve shrneme co bylo cílem článku Jaké řešení bylo vyvinuto a co k tomu bylo potřeba Komponenty, cena řešení, časová náročnost, atd.. Shrneme jak kvalitní je řešení nejlépe matematickým aparátem (přesnost, chybovost, MTDF, atd.) Nastíníme další možnosti rozvoje řešení vědeckou komunitou Naše další úmysly pokračování projektu

66 Jak napsat kvalitní článek J či D? X Formátování Každý časopis i konference používají svůj vlastní formát článků. Springer má B5, IEEE zase A4 dvousloupcově Rozsah 10 stran Springeru přibližně odpovídá 6 stranám IEEE A konference mají skutečně za standardní vložné tyto max. délky příspěvků Editoři časopisů jsou benevolentnější v požadování správně naformátovaného full paperu, ale po případné akceptaci ho stejně vyžadují, ale ne striktně (mají svá editační oddělení) Pro mnohé konference je nicméně špatně naformátovaný článek důvodem k okamžitému vyřazení z oponentského procesu (často bez oznámení) pravidlo u IEEE Nejvhodnější je tedy psát článek přímo v šabloně časopisu/konference od počátku a NEMĚNIT ŽÁDNÝ STYL, jinak bylo celé předchozí snažení zbytečné většinou nezbyde, než článek kompletně znovu přeformátovat do původního stylu.

67 Jak napsat kvalitní článek J či D? XI Styl psaní Student většinou píše svoji diplomovou práci v první osobě: Vytvořil jsem, udělal jsem, navrhl jsem, atd. Student také při psaní vytvoří neskutečné množství gramatických chyb. Slovosled je mnohdy také tristní. Mladý vědec se tedy musí soustředit bohužel i na tuto skutečnost a psát články v anglickém jazyce: Nepoužívat nikdy první osobu ani u článků, kde jsem jediným autorem Používat množné číslo We made a.., nebo lépe It was created..

68 Jak dobře prezentovat? I Dobrá prezentace je: Krátká (standardní čas je 15 min. + 5min. na otázky) Výstižná (je třeba rychle přejít od obecného k problému a jeho řešení) Rychlá (prezentující nesmí dlouze přemýšlet utíkají mu posluchači) Dobrá prezentace obsahuje: Obrázky Texty jen jako hesla Tabulky Grafy Animace, jen např. schémat architektur

69 Jak dobře prezentovat? II Optimální délka prezentace je cca 1 slajd na 1 minutu. Pokud je prezentující zdatný, nepotřebuje tolik slajdů raději mluví spatra k obrázkům, schématům, grafům,.. Při dobré prezentaci ani nevnímáte přepínání obrazovek sledujete mluvčího Prezentace může být živá tedy můžete chodit, pokud to není na škodu Při prezentaci je třeba se vždy dívat do pléna (opak je neslušný)

70 Jak dobře prezentovat? III Prezentující by měl být vhodně oblečen oblek a kravata pro muže není nikdy na škodu Rifle a tričko si může dovolit jen opravdový IT specialista Úvodem prezentace je vhodné poděkovat předsedajícímu sekce za jeho milé představení Vaší osoby (byť je většinou žádné) Je také vhodné představit univerzitu a pracoviště a samozřejmě spoluautory (vhodné i rozdělení úloh na projektu) Prezentace by měla mít jednotné vizuální schéma Vhodně zvolenou kombinaci barvy textu a pozadí ne žlutý text na modrém pozadí Ideální je černý text na bílém pozadí a jednoduchý vzor okna, aby nebyl posluchač odváděn od pozornosti a lehce četl Také minimální velikost písma je vhodná větší než 12 bodů

71 Problémy citací na ISI WOK I Problémem UHK je nedostatek citací na realizované práce. Okamžité řešení se nabízí v cíleném monitoringu citací prací jednotlivými autory na ISI WOK i SCOPUSU dochází často k nepropojování referencí článků na zdroje. (vinou extrahování dat z PDF) Citovanost článků je tedy menší a neodpovídá skutečnosti řešením je požadavek na opravu (což je bohužel časově náročné, ale vyplatí se). Zvýší se tím šance na získání GAČRů, hodnocení akreditací apod.

72 Problémy citací na ISI WOK II Na IEEEXplore je článek, který mne cituje

73 Problémy citací na ISI WOK III článek na ISI WOK odkaz Cited References

74 Problémy citací na ISI WOK IV Reference č. 7 je propojená, č.6 není Dochází ke změnám číslování!

75 Problémy citací na ISI WOK V Vybrat suggest a correction

76 Problémy citací na ISI WOK VI Vyplníme všechna pole

77 Problémy citací na ISI WOK VII Vyplníme všechna pole Identifikujeme co nejvíce dat o referencovaném článku Nejlépe uvést UT WOS číslo z ISI WOK

78 Problémy citací na ISI WOK VIII Nyní musíme čekat cca 14 dní na vyřešení opravy A dalších cca 21 dní na opravu v databázích ISI WOK Dle mých statistik

79 Budoucnost hodnocení RIV? Článek v impaktovaném časopise s nenulovým IF - Jimp Článek v recenzovaném časopise z databáze Scopus Jneimp - SNIP (IF) Článek ve sborníku konference z databáze ISI Proceedings - D Článek ve sborníku konference z databáze Scopus Ds - SNIP Patent EU, USA, Japonsko nebo národní patent s platnou licenční smlouvou (>=200b RIV) - P Užitný vzor - U Průmyslový vzor, ostatní patenty - Pvzo, Post E X C E L E N C E

80 Přehled VŠ a Univerzit mezinárodně Ia v budoucnu v ČR??? Ve světě poměrně respektovaný žebříček nejlepších univerzit světa ARWU (Academic Ranking of Word Universities) - čtyři ukazatele: 1. kritériem je kvalita vzdělávání Počet Nobelových a jiných mezinárodně významných vědeckých cen udělených pracovníkům hodnocené univerzity kdykoli v minulosti (20 %) 2. kritérium se týká kvality učitelů 1. Nobelovy a jiné významné ceny, které obdrželi pracovníci dané univerzity, byť v době udělení pracovali jinde (20 %) 2. a počet vysoce citovaných autorů v databázi ISI Web of Knowledge (20 %) 3. kritérium pro měření kvality vědy 1. počet článků v prestižních časopisech Nature a Science (20 %) 2. a počet publikací v databázi ISI Web of Knowledge (20 %) 4. kritériem je velikost univerzity (10 %) žebříček ARWU 2007

81 Dotazy a náměty k diskuzi?