Charakter nositelů důchodového pojištění

Transkript

1 Charakter nositelů důchodového pojištění (ident. kód HR141/05) Štěpánka Pollnerová, Milan Šlapák, Martin Holub, Mirjam Suchomelová, Mária Mikušková VÚPSV, v.v.i. Praha 2008

2 Publikace byla schválena ediční radou ve složení: doc. Ing. Ladislav Průša, CSc. (VÚPSV, v.v.i. Praha) Ing. Martin Holub, Ph.D. (VÚPSV, v.v.i. Praha) Mgr. Miriam Kotrusová, Ph.D. (VÚPSV, v.v.i. Praha) Ing. Robert Jahoda, Ph.D. (MU Brno) Ing. David Prušvic, Ph.D. (MF ČR) Ing. Jan Mertl, Ph.D. (VŠFS Praha) doc. Ing. Miroslav Brdek, CSc. Vydal Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v.v.i. Praha 2, Palackého náměstí 4 jako svou 381. publikaci Vyšlo v roce 2008, 1. vydání, náklad 220 výtisků, počet stran 199 Tisk: VÚPSV, v.v.i. Recenze: JUDr. Kristina Koldinská (FF UK) JUDr. Božena Michálková, Ph.D. (ČSSZ) ISBN

3 Abstrakt Přípravy dalšího pokračování reformy důchodového pojištění v České republice vyvolávají otázku, jaký bude další vývoj organizace tohoto systému. Reforma si může vyžádat transformaci současného nositele pojištění - České správy sociálního zabezpečení - a v souladu se zvolenou koncepcí reformy bude třeba zvážit i stávající strukturu institucí důchodového systému a případně potřebu vytvořit instituce nové. Cílem výzkumné publikace je poskytnout informace o organizačním uspořádání jednotlivých pilířů důchodového systému ve vybraných státech EU (Belgie, Dánsko, Kypr, Maďarsko, Malta, Německo, Portugalsko, Rakousko, Slovensko, Slovinsko, Spojené království a Švédsko) a nositelích důchodového pojištění v těchto zemích. Publikace se dále zabývá přenosem důchodových práv mezi nositeli pojištění, přenosem důchodových práv do zahraničí, kontrolou nad činností nositelů pojištění a výplatou důchodových dávek. Klíčová slova: důchodové pojištění, nositelé pojištění, mezinárodní srovnání, důchodová reforma Abstract The nature of the pension insurance institutions Arrangements for the continuation of pension reform in the Czech Republic raise the question of the future development of the organisation of the pension system. Pension reform may require the complete transformation of the current pension insurance institution - The Czech Social Security Administration. In compliance with such reform it will be necessary to maintain the current structure of pension insurance institutions and will possibly require the setting up of new pension insurance institutions. The aim of the study is to provide information on how individual pension system pillars are organised in selected EU member states (Austria, Belgium, Denmark, Cyprus, Germany, Hungary, Malta, Portugal, Slovakia, Slovenia, Sweden and the United Kingdom) and on the pension insurance institutions in these countries. Furthermore, the study is concerned with the transfer of pension entitlements between insurance institutions, the transfer of pension claims abroad, control over the work of insurance institutions and the disbursement of pensions. Key words: Pension insurance, pension insurance institutions, international comparison, pension reform

4

5 Obsah Úvod...9 Belgie Uspořádání důchodového systému Institucionální struktura Charakter nositelů pojištění Výplata důchodových dávek Kontrola činnosti nositelů pojištění Změny institucionální struktury Přenos důchodových práv...35 Dánsko Uspořádání důchodového systému Institucionální struktura Charakter nositelů pojištění Výplata důchodových dávek Kontrola činnosti nositelů pojištění Změny institucionální struktury Přenos důchodových práv...60 Kypr Uspořádání důchodového systému Institucionální struktura Charakter nositelů pojištění Výplata důchodových dávek Kontrola činnosti nositelů pojištění Změny institucionální struktury Přenos důchodových práv...67 Maďarsko Uspořádání důchodového systému Institucionální struktura Charakter nositelů pojištění Výplata důchodových dávek Kontrola činnosti nositelů pojištění Změny institucionální struktury a související problémy Přenos důchodových práv...76 Malta Uspořádání důchodového systému Institucionální struktura Charakter nositelů pojištění...78 Úkoly a organizační struktura Výplata důchodových dávek Kontrola činnosti nositelů pojištění Změny institucionální struktury Přenos důchodových práv...80 Německo Uspořádání důchodového systému Institucionální struktura Charakter nositelů pojištění Výplata důchodových dávek Kontrola činnosti nositelů pojištění

6 6. Změny institucionální struktury Přenos důchodových práv Portugalsko Uspořádání důchodového systému Institucionální struktura Charakter nositelů pojištění Výplata důchodových dávek Kontrola činnosti nositelů pojištění Změny institucionální struktury Přenos důchodových práv Rakousko Uspořádání důchodového systému Institucionální struktura Charakter nositelů pojištění Výplata důchodových dávek Kontrola činnosti nositelů pojištění Změny institucionální struktury Přenos důchodových práv Slovensko Uspořádání důchodového systému Institucionální struktura Charakter nositelů pojištění Výplata důchodových dávek Kontrola činnosti nositelů pojištění Změny institucionální struktury Přenos důchodových práv Slovinsko Uspořádání důchodového systému Institucionální struktura Charakter nositelů pojištění Výplata důchodových dávek Kontrola činnosti nositelů pojištění Změny institucionální struktury Přenos důchodových práv Spojené království Uspořádání důchodového systému Institucionální struktura Charakter nositelů pojištění Výplata důchodových dávek Kontrola činnosti nositelů pojištění Změny institucionální struktury Přenos důchodových práv Švédsko Uspořádání důchodového systému Institucionální struktura Charakter nositelů pojištění Výplata důchodových dávek Kontrola činnosti nositelů pojištění Změny institucionální struktury Přenos důchodových práv

7 Shrnutí a závěry Uspořádání důchodových systémů Vybrané charakteristiky nositelů pojištění Výplata důchodových dávek Kontrola činnosti nositelů pojištění Změny institucionální struktury Přenos důchodových práv Literatura Příloha

8

9 Úvod Úvod Příprava dalšího pokračování reformy důchodového pojištění v České republice vyvolává otázku, jaký bude další vývoj organizace tohoto systému. Reforma si může vyžádat transformaci současného nositele pojištění - České správy sociálního zabezpečení a v souladu se zvolenou koncepcí reformy bude třeba zvážit i stávající strukturu institucí důchodového systému a případně potřebu vytvořit instituce nové. Cílem předkládané výzkumné zprávy je poskytnout informace o organizačním uspořádání jednotlivých pilířů důchodového systému ve vybraných členských státech EU a o nositelích důchodového pojištění v těchto zemích. Tyto informace budou využity zadavatelem projektu (Ministerstvo práce a sociálních věcí) v rámci důchodové reformy. Základní výstupy se měly týkat: vztahů nositelů pojištění v rámci jednotlivých pilířů i mezi nositeli pojištění různých pilířů, charakteru nositelů pojištění v jednotlivých pilířích důchodového systému, charakteru výplaty nároků z důchodového pojištění, možnosti nositelů pojištění působit v zahraničí, zajištění kontroly činnosti nositelů pojištění, možnosti přenositelnosti důchodových práv mezi nositeli pojištění v rámci důchodových pilířů jednoho státu i mezi nositeli pojištění různých států. V průběhu zpracovávání projektu byl na základě dostupnosti údajů a po dohodě se zadavatelem zvolen tento výběr 12 zemí: Belgie, Dánsko, Kypr, Maďarsko, Malta, Německo, Portugalsko, Rakousko, Slovensko, Slovinsko, Spojené království a Švédsko. Struktura zprávy odpovídá požadavkům zadavatele a obsahuje v první části dílčí přehledy za jednotlivé státy a v části druhé shrnutí hlavních získaných poznatků ve formě srovnávacích tabulek a komentářů. Základní metodou řešení bylo dotazníkové šetření mezi národními experty (korespondenti MISSOC). Dotazník pro národní experty (viz příloha) obsahoval kromě okruhů otázek vztahujících se k výše uvedeným tématům také otázku na úpravu přenosu důchodových práv euroúředníků (nařízení Rady 259/68) podle dodatečného požadavku zadavatele. Šíře poskytnutých odpovědí se u jednotlivých zemí významně lišila, například minimum informací (a v řadě případů dokonce žádné) se týkalo třetího pilíře. Ke shromáždění doplňujících údajů byly využity především dokumenty publikované národními nositeli pojištění, dostupná primární legislativa a studie mezinárodních institucí (EU, ISSA, Světová banka). Vzhledem ke specifičnosti zadání projektu však některé informace nebyly dostupné. Rozdíly v množství získaných poznatků se odráží v různém rozsahu kapitol za jednotlivé země. 9

10 Úvod Ve zprávě je použita následující definice pilířů důchodového systému 1 : 1. pilíř: Základní státní důchodové schéma, obvykle s povinnou účastí. Schémata jsou obvykle průběžně financovaná, se státní garancí, spravovaná veřejnou institucí. Na úrovni Evropského společenství jsou tato schémata koordinována nařízením 1408/ pilíř: Schémata druhého pilíře jsou obecně spjata se zaměstnáním nebo výkonem profese ( zaměstnanecké důchodové systémy nebo odvětvová důchodová schémata ). Účast v těchto schématech je omezena na osoby pracující v určitých sektorech, odvětvích, profesích nebo podnicích a vzniká na základě dohody mezi sociálními partnery nebo s odvoláním na standardy např. v určitém odvětví. Velmi často jsou tato schémata fondově financovaná: zaměstnavatel a zaměstnanec platí příspěvky, které jsou investovány a následně využity k financování důchodových dávek. 3. pilíř: Schémata, která mohou být použita jako doplněk k prvnímu nebo druhému pilíři nebo k oběma pilířům. Účast v systému je zajišťována na individuální úrovni uzavřením smlouvy přímo s poskytovatelem produktu, obvykle s životní pojišťovnou nebo se subjektem kolektivního investování. Příspěvky jednotlivců jsou akumulovány a investovány a výsledný fond je následně použit k zajištění důchodových dávek jednotlivce. Na projektu se podílel výzkumný tým VÚPSV ve složení: Štěpánka Pollnerová Milan Šlapák Martin Holub Miriam Suchomelová Mária Mikušková Jana Lukavcová Marie Zikmundová 1 Založeno na dokumentu: Eurostat, Working Group Social protection (2003): Pension Schemes and Pillars, Luxemburg. 10

11 Belgie Belgie 1. Uspořádání důchodového systému 1. pilíř 2. pilíř 3. pilíř Zákonné schéma pracovníků v zaměstnaneckém poměru, zákonné schéma samostatně výdělečně činných pracovníků, zákonné schéma veřejného sektoru Doplňkový důchod zahrnující dva typy systémů: za prvé skupinová pojištění a za druhé instituce zabezpečení (dříve nazývané penzijní fondy) doplňková penze pro: - pracovníky (zákon týkající se doplňkových důchodů a jejich daňového režimu a určitých doplňkových výhod v sociálním zabezpečení, 28/04/03) - pracovníky samostatně výdělečně činné (zákon-program o doplňkových důchodech samostatně výdělečně činných osob, 24/12/02) - úředníky ve veřejných podnicích (neexistuje sociální legislativa) Založen na individuálním zabezpečení: životní pojištění a penzijní spoření: - životní pojištění - fondy penzijního spoření 2. Institucionální struktura 1. pilíř instituce finanční správa výplata dávek úroveň - Národní úřad sociálního zabezpečení (Office national de sécurité sociale) - ONSS - ONSSAPL - CSP - OSSOM ONSS (viz níže) Národní důchodový úřad (Office national des pensions) viz níže Orgány zabezpečující výběr příspěvků a globální správu Národní úřad sociálního zabezpečení - Office national de sécurité sociale (ONSS) je pověřen výběrem příspěvků na sociální zabezpečení v systému pracovníků v zaměstnaneckém poměru. Tyto příspěvky rovněž rozděluje mezi jednotlivé oblasti sociálního zabezpečení. Od zavedení globální správy sociálního zabezpečení je ONSS pověřen rozdělováním veškerých finančních prostředků sociálního zabezpečení mezi instituce, které zabezpečují správu jednotlivých oblastí globální správy (včetně státní subvence pro sociální zabezpečení). Národní úřad sociálního zabezpečení provinční a místní správy - Office national de sécurité sociale des administrations provinciales et locales (ONSSAPL) vybírá příspěvky od smluvních úředníků, kteří spadají do všeobecného systému pracovníků v zaměstnaneckém poměru a kteří pracují v provinční a místní správě. Jejich příspěvky jsou předávány ONSS v rámci globální správy, s výjimkou příspěvků na oblast rodinných přídavků a nemocí z povolání. Pokladna pomoci a zabezpečení pro námořníky - Caisse de secours et de prévyoance en faveur des marins (CSP) vybírá příspěvky od námořníků a předává je ONSS- globální správě. 11

12 Belgie Úřad zámořského sociálního zabezpečení - Office de sécurité sociale d outre-mer (OSSOM) vybírá příspěvky na sociální zabezpečení od všech Belgičanů nebo cizinců, kteří vykonávají profesionální činnost v některé zemi mimo Evropský hospodářský prostor. OSSOM spravuje zámořské sociální zabezpečení a vyplácí poživatelům dávky. Přiznávání a výplata dávek - správa přiznaných nároků Národní důchodový úřad (ONP) je příslušný pro přiznávání a výplatu důchodů pracovníků v zaměstnaneckém poměru, zaručeného příjmu starším osobám a záruky příjmu starším osobám. Pro účely přiznávání důchodu je Všeobecná spořitelní a penzijní pokladna (Caisse générale d Epargne et de Retraite - CGER) pověřena správou individuálního důchodového účtu pracovníků v zaměstnaneckém poměru, jinými slovy správou individuálních údajů o průběhu profesionálního života (viz dále). Regionální oddělení ONP jsou pověřena zkoumáním žádostí o důchody. Kancelář mezinárodních smluv (Bureau des conventions internationales - BCI = ústřední správa) plní stejný úkol pro: - osoby, které se zdržují v Belgii, které byly účastny pojištění v důchodovém systému v některé zemi Evropského hospodářského prostoru nebo zemi, se kterou Belgie uzavřela smlouvu o sociálním zabezpečení, a které spadají do věcné a osobní působnosti nařízení Rady Evropských společenství nebo některé bilaterální či multilaterální smlouvy; - osoby, které se zdržují v cizině a které byly zaměstnány v Belgii. Národní důchodový úřad (ústřední správa) zabezpečuje pravidelnou výplatu dávek, na které má poživatel nárok. Spravuje rovněž přiznané nároky. 2. pilíř Přehled penzijních plánů 1) pro zaměstnance a) na odvětvové úrovni - Commission Paritair (Paritní komise - orgán složený z reprezentantů odborů a zaměstnavatelů příslušného sektoru, například v ocelářském sektoru) vyjedná na úrovni odvětví kolektivní smlouvu CLT, která stanoví podrobná pravidla zaměstnaneckých penzijních plánů, tato kolektivní smlouva může na základě požadavku komise podle královského dekretu zavazovat všechny zaměstnavatele v odvětví. Pokud je takový penzijní plán zaveden, je účast v něm až na malé výjimky povinná pro všechny zaměstnance. b) na podnikové úrovni, kde záleží většinou na iniciativě zaměstnavatele. Zde bude plán pokrývat všechny nebo jen část zaměstnanců. Pokud je takový plán zaveden, je účast v něm až na malé výjimky pro zaměstnance také povinná. c) na individuální úrovni, kde se zavazuje zaměstnavatel ve vztahu s jedním konkrétním zaměstnancem. 2) pro osoby samostatně výdělečně činné, kde se rozhoduje každý podle vlastní vůle 12

13 Belgie V souladu s úrovní, na které je rozhodnutí přijato, jsou aplikovatelná různá pravidla. Penzijní plán má formu penzijní smlouvy mezi zaměstnavatelem/ organizátorem a institucí, která penzijní plán provádí. Tato smlouva obsahuje obligatorně pravidla pro vybírání příspěvků, finanční management, správu, kalkulaci rezerv, výplatu dávek Penzijní plán může spravovat: penzijní fond, penzijní fond pro větší počet zaměstnavatelů (často bývá zakládán sesterskými podniky jedné skupiny), pojišťovací společnost přes skupinovou pojistnou smlouvu nebo individuální pojistnou smlouvu pro osoby samostatně výdělečně činné, penzijní pokladna / penzijní fond pro osoby samostatně výdělečně činné. Která instituce bude penzijní plán vykonávat, závisí na zaměstnavateli (případně na jiném subjektu podle úrovně, na které je plán založen - paritní komise na odvětvové úrovni či jedinec sám v případě osoby samostatně výdělečně činné). Novinkou v této oblasti je zavedení solidarity. Pokud penzijní plán (ať je spravován penzijním fondem nebo pojišťovnou, či ať jde o úroveň odvětví, podniku či osoby samostatně výdělečně činné) zavádí některé prvky solidarity (jako krytí období nezaměstnanosti či pracovní neschopnosti, invalidity a/nebo pozůstalostní penze či indexaci dávky), je zvýhodněn daňovou slevou. Prvek solidarity musí být jasně formulován ve smlouvě solidarity. Tato smlouva je potom prováděna institucí zabezpečení, pojišťovnou a na úrovni odvětví může být provádění smlouvy svěřeno Sektorovému sociálnímu fondu (the Social Sector Fund). Popis uspořádání doplňkových penzijních plánů: Z důvodu zjednodušení není v načrtnutých schématech brána v úvahu existence zmíněných plánů solidarity. (1) Zaměstnanecké penzijní plány na úrovni odvětví Paritní komise může tedy rozhodnout o zavedení jednotného penzijního plánu pro dané odvětví. Tato komise však nemá právní postavení, proto právní předpisy požadují, aby byl vytvořen tzv. organisateur, který je právně odpovědný za řádné vykonávání penzijního plánu. Ten může být organizován prostřednictvím založení penzijního fondu nebo svěření pojišťovací společnosti. Protože by vzhledem k povaze celoodvětvových penzijních plánů bylo obtížné vytvářet přímé spojení organizátora a podniku, většina těchto plánů přenechává výběr příspěvků Národnímu úřadu pro sociální zabezpečení ONSS. Ten příspěvky převádí na organizátory jednotlivých odvětvových penzijních plánů, kteří je převádí penzijnímu fondu nebo pojišťovací společnosti. Další veřejná instituce na národní úrovni Banque Carrefour de la Sécurité Sociale - BCSS shromažďuje data o odpracovaných hodinách, vyplacených mzdách atd., které potom předává jednotlivým organizátorům na úrovni odvětví. Organizátor sám je poskytuje penzijnímu fondu či pojišťovací společnosti. 13

14 Belgie Penzijní fond obdrží příspěvky a je zodpovědný za hospodaření s aktivy a pasivy, správu, účetnictví a výkaznictví. Penzijní fond bude většinou řešit problematiku správy sám, ale není vyloučeno ani její přenesení na Sektorový sociální fond. Hospodaření s investičním majetkem je většinou přeneseno na banky nebo specializované domácí či zahraniční finanční instituce (výpočty dávek jsou často svěřovány specializovaným konzultantům /Mercer, Watson Wyatt, Aon, Hewitt../). Data o členech jsou poskytována organizátorem penzijnímu fondu. Jde o data nutná k výpočtu dávky, k přesnému informování pojištěnce v rámci požadavku transparentnosti a bezproblémovému vyplácení dávek oprávněnému příjemci dávky. Sociální legislativa reguluje vztah mezi organizátorem, zaměstnavatelem, zaměstnancem a penzijním fondem stejně jako vztah mezi penzijním fondem a pojištěncem. Důležitým prvkem je zde odpovědnost organizátora. Jestliže nejsou k dispozici dostatečné finanční prostředky pro výplatu dávek, je to právě organizátor, kdo musí situaci řešit. Pokud jde o penzijní plány na odvětvové úrovni je organizátor oprávněn k vymáhání mimořádného příspěvku od zaměstnavatelů k pokrytí závazků. To platí pouze pro plány dávkově definované. Pro příspěvkově definované penzijní plány musí organizátor (a tím tedy i zaměstnavatel) garantovat minimální výnos. Na správný způsob implementace těchto pravidel dohlíží Bankovní, finanční a pojišťovací komise CBFA. Finanční předpisy regulují fungování nositelů pojištění i financování penzijních nároků (výpočet finančního zajištění, investiční pravidla, účetní pravidla ). Tyto právní předpisy původně určené pro pojišťovací společnosti jsou aplikovatelné na základě královského dekretu i na penzijní fondy. Nicméně tato legislativa platná pro penzijní fondy bude brzy nahrazena speciální úpravou (v důsledku implementace Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/41/ES ze dne o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohledu nad nimi). Na dodržování právních předpisů dohlíží Bankovní, finanční a pojišťovací komise CBFA. 14

15 Belgie 1.a Zaměstnanecký penzijní plán prováděný na úrovni odvětví s penzijním fondem zaměstnavatel zaměstnavatel zaměstnavatel zaměstnanec zaměstnanec zaměstnanec data příspěvky ONSS data data BCSS data Tato oblast nespadá pod regulaci a dohled. příspěvky Fond sociálního sektoru organizátor outsourcing sociální dohled příspěvky data správa, vedení účetnictví, výkaznictví, databáze IT obezřetnostní dohled penzijní fond řízení aktiv Banka, finanční instituce outsourcing sociální dohled Penze - anuita souhrnná suma řízení závazků Pojistněmatematický konzultant příjemce dávky 15

16 Belgie 1.b Zaměstnanecký penzijní plán prováděný na úrovní odvětví s pojišťovací společností zaměstnavatel zaměstnavatel zaměstnavatel zaměstnanec zaměstnanec zaměstnanec data příspěvky ONSS data data KSZ data Tato oblast nespadá pod regulaci a dohled. příspěvky Fond sociálního sektoru organizátor sociální dohled příspěvky data správa, vedení účetnictví, výkaznictví, databáze IT obezřetnostní dohled Pojišťovací společnost řízení aktiv sociální dohled Penze - anuita souhrnná suma řízení závazků Příjemce dávky 16

17 Belgie Jestliže je penzijní plán prováděn prostřednictvím kolektivní pojistné smlouvy, je jediným rozdílem oproti schématu 1. a, že pojišťovací společnost vykonává všechny úkoly sama a nepřenáší je (po většinu času) na jiné subjekty. Vzhledem k charakteru pojistné smlouvy je odpovědnost pojišťovací společností větší, než tomu je u penzijních fondů. To nicméně zcela nezbavuje konečné odpovědnosti organizátora a potažmo zaměstnavatele. Pokud jde o regulaci v oblasti sociální legislativy, je zde situace víceméně podobná jako u 1. a (jsou zde rozdíly s ohledem na management instituce jmenovitě hlavně v rozhodovacím procesu). Finanční regulace životních pojišťoven je odlišná zejména na úrovni financování. Pro životní pojišťovny platí přísnější finanční pravidla vzhledem k jejich větší odpovědnosti. Také účetní pravidla jsou přísnější, protože jde o obchodní společnosti (většinou akciové). Pravidla pro investice jsou víceméně stejná. Současná finanční regulace je výsledkem implementace směrnice 2002/83/EC. Na dodržování právních předpisů z oblasti sociálního zabezpečení i finančního práva dohlíží Bankovní, finanční a pojišťovací komise CBFA. (2) Zaměstnanecké penzijní plány na podnikové úrovni Příspěvky jsou většinou placeny zaměstnavatelem, ale někdy přispívá také zaměstnanec. To se většinou děje formou odpočtu pojistného z měsíční mzdy, zaměstnavatel potom převádí tyto příspěvky (měsíčně / čtvrtletně / ročně ) do penzijního fondu. Data o pojištěncích poskytuje penzijnímu fondu zaměstnavatel. Tato data jsou potřebná k výpočtu dávky, k přesnému informování pojištěnce v rámci požadavku transparentnosti a bezproblémovému vyplácení dávek oprávněnému poživateli. Penzijní fond je zodpovědný za hospodaření s aktivy a pasivy, správu, účetnictví a výkaznictví. Menší fondy často přenáší správu, účetnictví a výkaznictví na zaměstnavatele, který platí příspěvky. Hospodaření s investičním majetkem je většinou přeneseno na banky nebo specializované domácí či zahraniční finanční instituce (výpočty dávek jsou často svěřovány specializovaným konzultantům (Mercer, Watson Wyatt, Aon, Hewitt..). Sociální a finanční legislativa pro tuto oblast platí stejná jako pro 1. a, kromě odlišností v oblasti rozhodovacích procesů. Na dodržování právních předpisů zde dohlíží Bankovní, finanční a pojišťovací komise CBFA. 17

18 Belgie 2.a Zaměstnanecký penzijní plán prováděný na podnikové úrovni s penzijním fondem zaměstnavatel zaměstnanec příspěvky data outsourcing sociální dohled správa, vedení účetnictví, výkaznictví, databáze IT obezřetnostní dohled Penzijní fond řízení aktiv Banka, finanční instituce outsourcing sociální dohled Penze - anuita - souhrnná suma řízení závazků Pojistněmatematický konzultant Příjemce dávky 18

19 Belgie 2.b Zaměstnanecký penzijní plán prováděný na podnikové úrovni s pojišťovací společností zaměstnavatel zaměstnanec data příspěvky sociální dohled správa, vedení účetnictví, výkaznictví, databáze IT obezřetnostní dohled Pojišťovací společnost řízení aktiv sociální dohled řízení závazků Penze - anuita - souhrnná suma Příjemce dávky V případě, že je penzijní plán prováděn prostřednictvím kolektivní pojistné smlouvy, je jediným rozdílem oproti schématu 1. a, že pojišťovací společnost vykonává všechny úkoly sama a nepřenáší je (po většinu času) na jiné subjekty. Vzhledem k charakteru pojistné smlouvy je odpovědnost pojišťovací společnosti větší než tomu je u penzijního fondu. To nicméně zcela nezbavuje konečné odpovědnosti organizátora a potažmo zaměstnavatele. Pokud jde o regulaci v oblasti sociální legislativy, je zde situace víceméně podobná jako u 2. a (jsou zde rozdíly s ohledem na management instituce jmenovitě hlavně v rozhodovacím procesu). Finanční regulace je stejná jako pro 1.b. Na dodržování právních předpisů z oblasti sociálního zabezpečení i finančního práva dohlíží CBFA. 19

20 Belgie (3) Zaměstnanecké penze na úrovni individuální Jak již bylo řečeno, penzijní plán může být vytvořen pro jednotlivého zaměstnance pouze, pokud již existuje penzijní plán pro všechny ostatní jeho zaměstnance. Za účelem zjednodušení dohledu je stanovena zaměstnavateli povinnost o takovém individuálním plánu informovat Bankovní, finanční a pojišťovací komisi CBFA. Finanční legislativa předpokládá financování takového nároku prostřednictvím penzijního fondu (který již provádí podnikový penzijní plán) nebo prostřednictvím zvláštní pojistné smlouvy. (4) Doplňkové penze pro osoby samostatně výdělečně činné Od roku 2004 sociální legislativa rozšířila předpis o penzích i na osoby samostatně výdělečně činné. Tyto osoby mohou podepsat penzijní smlouvu s penzijní pokladnou (penzijním fondem) nebo s pojišťovací společností. Protože zde není zaměstnavatel, tato osoba bude v přímém kontaktu s institucí zabezpečení nebo pojišťovací společností. Bankovní, finanční a pojišťovací komise CBFA dohlíží na dodržování pravidel postavených na stejných principech jako u regulace pro odvětvovou či podnikovou úroveň plánů. Je zde nicméně brána v úvahu specifická povaha této úrovně. 20

21 Belgie 3.a Případ, kdy je penzijní kontrakt vykonáván penzijním fondem OSVČ příspěvky sociální dohled správa, vedení účetnictví, výkaznictví, databáze IT obezřetnostní dohled penzijní fond řízení aktiv Banka, finanční instituce outsourcing sociální dohled Penze - anuita - souhrnná suma řízení závazků Pojistněmatematický konzultant Příjemce dávky Penzijní fond je pod dohledem Bankovní, finanční a pojišťovací komise CBFA podle finančně právní legislativy stejně jako ostatní fondy (na podnikové úrovni). Nicméně z důvodu neexistence zaměstnavatele jsou zde přísnější finanční pravidla (vyšší technická rezerva). 21

22 Belgie 3.b Případ, kdy je penzijní kontrakt vykonáván pojišťovací společností OSVČ příspěvky sociální dohled správa, vedení účetnictví, výkaznictví, databáze IT obezřetnostní dohled Instituce zabezpečení řízení aktiv sociální dohled Penze - anuita - souhrnná suma řízení závazků Příjemce dávky Pokud vykonává penzijní kontrakt pojišťovací společnost, platí zde stejná pravidla jako u podnikových penzijních plánů. 3. Charakter nositelů pojištění 1. pilíř Národní důchodový úřad Právní forma a struktura Veřejná instituce sociálního zabezpečení. Národní důchodový úřad (ONP) vznikl 1. dubna 1987 sloučením Národního důchodového úřadu pracovníků v zaměstnaneckém poměru (ONPTS) a Národní pokladny starobních a pozůstalostních důchodů (CNPRS). ONPTS byl pověřen přiznáváním důchodů pracovníků v zaměstnaneckém poměru. CNPRS byla pověřena výplatou důchodů pracovníků v zaměstnaneckém poměru a pracovníků samostatně výdělečně činných. 22

23 Belgie ONP je řízen paritním způsobem zástupci organizací pracovníků a zaměstnavatelů v řídícím výboru. Poslání a kompetence Národního důchodového úřadu: A. shromažďování údajů týkajících se průběhu profesionálního života B. zkoumání a přiznávání nároků C. výplata přiznaných nároků správa přiznaných nároků D. kontrola E. informace A. Shromažďování údajů Pro účely přiznávání důchodů je správou individuálního důchodového účtu pracovníků v zaměstnaneckém poměru pověřena Všeobecná spořitelní a penzijní pokladna (CGER). CGER je povinna podávat každý rok přehled dávek zúčtovaných poživatelům. Řídící výbor určuje mezi členy personálu Národního důchodového úřadu stálého delegáta, který vykonává v CGER kontrolní funkci. Ten předává řídícímu výboru svá zjištění formou čtvrtletních zpráv. B. Zkoumání a přiznávání nároků 1. Založit (znovuzaložit) a shromažďovat dokumentaci týkající se: a/ důchodů v systému pracovníků v zaměstnaneckém poměru, zaručeného příjmu pro starší osoby a záruky příjmů pro starší osoby; b/ výpisů z individuálního důchodového účtu; c/ posuzování budoucích důchodových nároků (Service Info-Pensions). 2. Regionální oddělení jsou pověřena zkoumáním žádostí o důchod a žádostí o zaručený příjem podaných poživateli žijícími v Belgii. Kancelář mezinárodních smluv (BCI) plní stejný úkol pro: osoby, které se zdržují v Belgii a které byly účastny pojištění v důchodovém systému v některé zemi Evropského hospodářského prostoru nebo zemi, se kterou Belgie uzavřela smlouvu o sociálním zabezpečení, a které spadají do věcné a osobní působnosti nařízení Rady Evropských společenství nebo některé bilaterální či multilaterální smlouvy; osoby, které se zdržují v cizině a které byly zaměstnány v Belgii. 3. Jsou zde rovněž zpracovávány žádosti o zaplacení příspěvků za doby bez účasti na pojištění (doba studia, určité doby přerušení profesionální činnosti ). 23