ANALÝZA SOCIÁLNĚ EKONOMICKÉ SITUACE ROMSKÉ POPULACE V ČESKÉ REPUBLICE S NÁVRHY NA OPATŘENÍ

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ANALÝZA SOCIÁLNĚ EKONOMICKÉ SITUACE ROMSKÉ POPULACE V ČESKÉ REPUBLICE S NÁVRHY NA OPATŘENÍ"

Transkript

1 SOCIOKLUB SDRUŽENÍ PRO PODPORU ROZVOJE TEORIE A PRAXE SOCIÁLNÍ POLITIKY Plzeňská 175, , Praha 56, BOX 19 Tel , , ANALÝZA SOCIÁLNĚ EKONOMICKÉ SITUACE ROMSKÉ POPULACE V ČESKÉ REPUBLICE S NÁVRHY NA OPATŘENÍ PŘÍLOHA K ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVĚ O PROJEKTU VÝZKUMU A VÝVOJE Č. HS91/02 (SMLOUVA Č. GK MPSV-01-82/02) Praha 30. listopadu 2003

2 Obsah Závěry a doporučení str. 4 Hana Frištenská, Petr Víšek Analýza faktorů, ovlivňujících společenskou str. 16 integraci Romů v ČR Hana Frištenská Úvodní hypotézy k přípravě výzkumu o situaci a vývoji postavení romské minority v Česku Petr Víšek str..26 Možnosti statistiky a demografie při studiu romské populace str. 37 na příkladu evropských zemí a České republiky Květa Kalibová Specifické rysy demografické reprodukce romské populace a její podmíněnosti Květa Kalibová str..66 Plodnost nezletilých a nemanželská plodnost str. 79 v regionálním pohledu Květa Kalibová Analýza dotazníkového šetření mezi úspěšnými Romy str. 85 Jadwiga Šanderová Vyhodnocení hloubkových rozhovorů s úspěšnými Romy str. 112 Kazimír Večerka Sociálně-mobilitní faktory a romská komunita str. 136 v České republice Renata Weinerová Průběžná zpráva z výzkumu rodinných anamnéz str. 144 Ivan Vodochodský a Petra Klvačová Tradiční a noví klienti aneb str. 150 co vyprávějí rodinné kazuistiky? Ivan Vodochodský, Petra Klvačová Romové a majorita v České republice str. 176 očima tištěných médií Irena Kašparová Determinanty zdraví romské populace v České republice str. 200 Libuše Nesvadbová Mikrofinance a snižování chudoby Nouzový sociální fond str. 224 Bajgerová E., Hacaperková. D., Vzájemné soužití o.s., UNHCR Romská komunita ve městě názory Romů str. 338 STEM 2

3 Srovnávací studie o vývoji sociální situace rodin str. 268 v Matiční ulici v městské části Neštěmice v Ústí nad Labem Národní centrum sociálních studií,o.p.s. Poznámky k integraci a soužití str. 276 s romskou komunitou v lokálním prostředí Zdeněk Uherek Sociální vzestup a romské migrace str. 281 Zdeněk Uherek Studenti romistiky na praxi v Bystranech str. 296 Milena Hübschmannová Programy pro Romy str. 308 STEM Programy romské asistence str. 326 Ivan Fiala Dobré zkušenosti z realizace projektů zaměřených str. 368 na zlepšení situace Romů v České republice Jitka Gjuričová Sociální služby v prostředí romské minority: str. 377 problém etnicity poskytovatele Štěpán Moravec Program nulové tolerance v českých městech str. 385 Petr Víšek Obce a jejich romské komunity str. 389 Hana Frištenská Romové, nacionalismus a rozvojové programy str. 400 Karel A. Novák Kultura romských osad str. 413 Marek Jakoubek Romské tradice a jejich konfrontace se současností str. 430 Viktor Sekyt Romové, Evropa a mezinárodní instituce str. 449 Roman Krištof 3

4 Závěry a doporučení Hana Frištenská, Petr Víšek Úvodem o výzkumu Tato publikace obsahuje všechny věcné výstupy výzkumu a je uvozena textem, který formuluje poznatky, nové otázky, názory a doporučení a je určitou interpretací výsledků dílčích studií, terénních výzkumů a anket. Tyto autorské studie obsahují vlastní závěry a konstatování a k celému výsledku výzkumu je proto třeba přistupovat jako k celku. Tato interpretace je jen jedna z možných, protože postupně byly ve výzkumu zpracovávány studie k závažným a klíčovým otázkách a problémům, a ty budou vyžadovat zahájení širší odborné diskuse a konkretizaci do praktických realizačních opatření. Některé studie otevřely zcela nové otázky a přístupy. Zadáním projektu a smlouvou byly stanoveny tři základní cíle projektu a témata, která měla být při výzkumu zpracována, a které tvoří hlavní výstupy celého dvouletého projektu, s tím, že bude postupováno v jednotlivých etapách. Stanovené hlavní cíle projektu byly: Analýza faktorů ovlivňujících společenskou integraci a sociální vzestup romských obyvatel s návrhy na opatření v oblasti sociální politiky. Vedle samotné detekce těchto faktorů analyzovat sociální, zejména vztahové důsledky, které individuální nebo rodinný sociální vzestup měl. Analýza a prognóza demografického vývoje romských obyvatel v ČR do roku Tato analýza měla mj. obnovit odhady počtu Romů v ČR, reagovat na nelegální imigraci, zaujmout stanovisko k výsledkům sčítání lidu a porovnat výsledky sčítání lidu s předchozími sčítáními pokud jde o sociální statut přihlášených k romské národnosti. Vyjádřit se také (také na základě zahraničních zkušeností a zvyklostí) k problematice statistického sledování v této citlivé oblasti. Analýza sociálně ekonomické situace romské populace v ČR s návrhy na opatření. Tato analýza měla přinést informace o situaci, především pak informace o procesech a mechanismech, které se v životě romské minority uplatňují a frekventovaně opakují v oblasti vzdělávání, přípravy na povolání, rizikových jevů, bydlení, zaměstnání, sociální závislosti apod. Klíčová přitom nejsou zjištění kvantitativní, ale informace charakterizující jevy a procesy, tedy informace kvalitativní povahy. Řešitel od počátku práce vycházel z faktu, že výzkum romské problematiky má řadu významných limitů a problémů souvisejících s malou zkušeností těch, kteří výzkumy provádějí (jde spíše o ojedinělé pokusy, zejména pokud jde o snahu vniknout analýzou dovnitř romských komunit a jejich světa) a které jsou tak řídké, že není možné spoléhat na prověřené metodiky, i těch, kteří jsou jejich objektem (příslušníci romských komunit). Nejdůležitějším z podstatných problémů výzkumu problematiky života příslušníků romských komunit je značná obtížnost získávání etnicky strukturovaných ( tvrdých ) dat. Druhým problémem je specifická sociální strukturovanost romských komunit, což komplikuje přístup a informační průnik cizího neromského i cizího romského prvku. Konečně, třetím hlavním problémem je určitá nedůvěra a nezkušenost běžné romské populace s výzkumy, dotazováním, dotazníky apod. Nicméně tyto problémy a východiska byly popsány již v projektu výzkumu a byly hledány cesty jejich řešení tak, aby výzkum byl multidimenzionální, typologický a jako výzkum kvalitativní hledal a poznával procesy a jevy. Prvním krokem výzkumu bylo zpracování hypotéz o současném stavu romské komunity, jejich sociální situaci, statusu, vývoji, aspiracích a podobně. Tyto hypotézy byly zpracovány co nejšířeji a co nejotevřeněji jako určitá tvrzení tak, aby reprezentovala soudobá (rok 2002) a frekventovaná pozitivní i negativní hodnotící stanoviska. K těmto hypotézám se potom 4

5 vyjadřují někteří autoři dílčích studií, potvrzují je nebo vyvracejí, popř. formulují hypotézy nové, které bude třeba v další práci ověřit. Výchozí hypotézy jsou obsaženy v textu reakce na ně v některých studiích. Jak předpokládal projekt, bylo třeba volit více cest a metod (a to netradičních a nových) jak získávat informace a jak překonat bariéry, které před obdobným výzkumem stojí. Především byl sestaven výzkumný tým a jeho pravidelnými členy se stali také příslušníci romské komunity - Ladislav Goral a Margita Lakatošová. Vedle nich se ad hoc (podle potřeby) účastnili setkání týmu zástupci nevládních romských organizací Slovo 21 - skupina Manuše a Athinganoi. Účast samotných Romů v týmu, ať jako konzultantů, přímých řešitelů, ale také jako mediátorů při jednání s Romy, byla nezastupitelná. Ad hoc působil ve výzkumném týmu jako konzultant i Arne B. Mann, slovenský expert, a to s ohledem na propojenost vztahů romské komunity s příbuzenskými strukturami ve Slovenské republice. Cílem volby více cest sběru informací bylo postupně vytvořit určitou mozaiku, která by po vzájemné komparaci těchto dílčích kroků umožnila věcně podloženou diskusi, vyslovení určitých stanovisek a posléze jejich transformování do doporučení a návrhů, jakož i do volby postupu dalšího výzkumu. Výzkum v průběhu roku 2002 měl především metodologický význam. V jeho průběhu byly získány výchozí informace jak věcné, tak zkušenosti pro další orientaci a praktickou realizaci výzkumu. Výzkum potvrdil předpokládané metodologické problémy a limity v této oblasti, a to v míře, kterou řešitelé neočekávali. Zajištění aktivity samotných Romů (ať již jako respondentů, tak i externích poradců) přineslo řadu nových problémů a nových otázek. Poznatky z výzkumu se staly podkladem pro volby metod výzkumu v druhé etapě. Potvrzuje se, že výzkum romské populace je v případě, že výzkumníci chtějí pracovat uvnitř komunity spíše ojedinělou a nezvyklou záležitostí, že standardní metody sociologického výzkumu selhávají. Řada prací potom zůstává u exploatace jiných zdrojů literatury a kompiluje. Dalším poznatkem je i to, že sumarizace velkého počtu odpovědí i s malým okruhem identifikačních znaků může přinést významné informace, které mohou být odlišné od osobního názoru romských respondentů i řešitelů, který opakovaně deklarují. Tazatelé se setkali s názorem zásadně odmítajícím (byť i zcela anonymizovaným) vstup do soukromé sféry, problémem písemně (narativně) reagovat na otázky, s odpověďmi, které jsou formulovány přáním příliš vyhovět tazateli apod. Pokud jde o první etapu (rok 2002) výzkum se, pokud jde o analýzu sociálně mobilitních faktorů, orientoval na analýzu osobních příběhů, byl řešen především problém jak nalézt a oslovit příslušníky romských komunit, kteří dosáhli určitého postavení nejen v romských komunitách, ale i v neromské společnosti. Byly hledány způsoby jak takové osobnosti získat ke spolupráci, a to na různé úrovni a různým způsobem. Nespojitost romské komunity (vzájemná distance velkorodin) omezuje využití metody snowball, zejména proto, že tato metoda nejde zpravidla směrem napříč popř. vertikálně sociálně-etnickou strukturou, ale kopíruje ji v jedné vrstvě. Přitom právě tato struktura (resp. existence různých rodových substruktur s rozdílným sociálním statusem) může být jedním z mobilitních faktorů. Proto byla volena cesta aktivního kontaktu s nevládními organizacemi, které sdružují úspěšné a vzdělané Romy, dále pak cesta kontaktu s profesionálně zařazenými Romy, s využitím osobní známosti řešitelů v romském prostředí. Tyto cesty měly také přispět k tomu, aby respondenti výzkumu více důvěřovali a byli ochotnější podílet se na něm. Dalším řešením bylo zpracování monotematických studií popř. sekundární analýzy některých cizích studií se snahou získat pohledy z více úhlů, terénní výzkumy a sondy. V průběhu dvou let řešení projektu došlo v oborech zabývajících se romskou problematikou i v decizní sféře k významné akceleraci poznatků a názorů. Pokud jde o decizní sféru přijala na počátku roku 2002 vláda ČR Koncepci integrace příslušníků romských komunit. 5

6 Součástí vládního dokumentu byl i výzkum SOCIOKLUBU o problematice holobytů ve vztahu romské komunitě, který upozornil na závažný společenský jev sociálního vytěsňování a vylučování romských komunit. Významným způsobem se precizoval názor státu na tuto oblast zejména v souvislosti s problémem emigrace Romů z České republiky do Velké Británie. Jde zejména o dokumenty vlády ČR Akční plán boje k omezení žádostí příslušníků romské komunity z České republiky o azyl v zemích Evropské unie a Norska a Analýza možností zefektivnění práce v zájmu předcházení sociálního vyloučení v romských komunitách a odstraňování jeho důsledků prostřednictvím k tomu určené agentury a další vládní dokumenty. Byly zveřejněny zcela nové přístupy k této oblasti, zejména z oboru kulturní antropologie. Také tyto změny výzkum svým zaměřením v druhé etapě reflektoval. Lze dokonce konstatovat, že pokud jde o některé oblasti jako je zásadní analýza situace romské populace (na základě dostupných dat) nebo problematika statistického sledování podle etnické příslušnosti předběhly některé dokumenty vlády záměry výzkumu. Došlo také k některým událostem, které transparentně odhalily problémy vzniklé po uskutečnění druhé etapy reformy veřejné správy, pokud jde o řešení problémů příslušníků romských komunit na úrovni měst (problémy vymahatelnosti závazků státu na samosprávách) a obecněji o způsob, jakým bude stát garantovat své záměry v této oblasti v situaci, kdy většina příslušných aktivit je svěřena do samostatné nebo přenesené působnosti orgánům samosprávy. Kodaňským summitem se stala reálnou účast ČR v EU a tím i závaznost Směrnice EK 43/2000, která obsahuje ustanovení o přímé a nepřímé diskriminaci podle etnické příslušnosti. Zavazuje státy k plnění příslušných ustanovení. V ČR ovšem zatím stát nemá dostatek nástrojů k zabezpečení vymahatelnosti této směrnice. V průběhu roku 2003 je v České republice zpracováván Národní plán boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení. Specifickou situací České republiky je fakt, že ve významném průmětu se hranice vymezující chudé až extrémně chudé obyvatelstvo shoduje s hranicí vymezující část etnických Romů. Pro řešení chudoby a sociálního vyloučení je řešení problematiky sociálního vyloučení romských komunit velmi významné. Při stanovení programu na rok 2003 bylo konstatováno, že k zabezpečení záměrů výzkumu je zapotřebí mimo jiné analyzovat evropské vidění problému integrace romských komunit, analyzovat specifika (vlastního) systému sociální ochrany romské komunity s vyhodnocením jejich reálných pozitivních a naopak retardačních prvků, analyzovat možnosti a shrnout názory na problematiku sběru, zpracování a uchování etnicky tříděných dat v České republice ve vztahu k romské národnosti. Jde o problematiku statistické identifikace Romů. Vyjasnění tohoto problému má praktické důsledky pro veřejnou správu a další subjekty. Zatím bylo možné obhajovat nečinnost veřejné správy nedostatkem tvrdých dat. Byla vyslovena hypotéza, že v budoucnu bude patrně nezbytné volit takové cesty a řešení, které jejich absenci nahradí a na cílovou skupinu dosáhnou. Již v průběhu roku 2003 se k problematice vyjádřila vláda ČR a její postup je v ve výzkumu akceptován a komentován. Zcela zásadním způsobem ovlivnil situaci v pojetí problematiky projev komisařky EU paní Diamantopoulové na konferenci v Budapešti, kde vyzvala Romy k opuštění některých tradičních životních zvyklostí, které je izolují a omezují vyhlídky na jejich sociální vzestup a evropskou integraci. Tento projev a koncept otázek, o němž mluví, je třeba považovat za významný průlom v pohledu na celou problematiku a praktická aplikace si vyžádá další analytické práce povahy aplikovaného výzkumu. Tento zcela nový přístup je ve výzkumných studiích, které byly zpracovány v závěru výzkumu již reflektován. 6

7 Program aktivit roku 2003 průběžně reagoval na poznatky ze studií, které byly zpracovávány postupně po sobě a jejichž závěry vyvolaly nové otázky. Zadání nových studií reagovalo také na vývoj všeobecné situace v této oblasti (důsledky reformy veřejné správy, program tzv. nulové tolerance, na problém imigrace Romů ze Slovenské republiky a na publikování prací z oboru kulturní antropologie a další. Práce se tak akcelerovala a poznatky postupně fokusovaly do tvrzení, která však mají i nadále povahu hypotéz či zásadních otázek a které by měly být v budoucnu aplikovány do programů praktické politiky resp. jejich změn. Tematicky lze výzkumné práce v roce 2003 rozdělit do tří komplexů. Ve všech komplexech bylo postupováno tak, že se problémy analyzovaly dílčími monotematickými studiemi, dílčími terénními výzkumy či anketami a zapojením více autorů tak, aby se zachytil co možno nejširší pohled od tematické oblasti. Prvním komplexem jsou práce směřující k analýze sociálně ekonomické situace příslušníků romských komunit, druhým tematickým komplexem je analýza programů, které se pro příslušníky romských komunit v České republice realizují, zkušenosti s nimi a návrhy na aktivity v rámci obcí. Třetí komplex studií představují zčásti témata, která byla na počátku roku předpokládána, tj. analýza systému sociální ochrany (a sociálního chování) v romském prostředí a jejich srovnání s požadavky moderní doby a zčástí témata, která se otevřela nově publikovanými (nebo jen existujícími a zatím nepublikovanými, nebo neobhájenými) pracemi z oblasti kulturní antropologie a z oblasti praktické politiky. Jednotlivé studie, výsledky šetření a anket jsou tematicky řazeny podle témat zadání, tj. otázky sociálního vzestupu, demografie, sociálně ekonomická situace a cesty k řešení tak, aby na sebe postupně navazovaly bez ohledu na datum tvorby. Tým autorů nepředstavoval myšlenkový monolit, spíše naopak. Právě proto považoval řešitel za správné a nezbytné, umožnit zpracování a prostřednictvím výzkumu publikování nových přístupů a názorů, a vytvořit tak podmínky pro to, aby se o nich otevřena odborná diskuse. Jak ukazuje postup prací (zejména v roce 2003) byla postupně analyzována stále nová témata, která se otevřela v již (předtím) dokončených pracích. Témata (resp. zadání studií) se odvíjela principem sněhové koule od dílčích monotematických sond až k vysoce zobecňujícím tématům a společensko politické a zahraničně politické dimenzi. Jakkoliv je obvyklý spíše postup opačný (od obecného ke konkrétnímu) v tomto výzkumu vedly dílčí monotematické studie, šetření a analýzy k závěru, že je patrně třeba revidovat makrosociální a politický přístup k celé oblasti a redefinovat zadání, které stojí v této oblasti před státem, samosprávou a romskými komunitami. Takový postup ovšem ztěžuje zpracování konkrétních realizačních závěrů, protože samotná redefinice problému bude (de facto ve vystoupení romské reprezentace již je) předmětem kontroverzních diskusí. Jde především o vymezení sociální dimenze celého problému. Řada závěrů, návrhů i doporučení nutně zůstává na úrovni znovu otevřených otázek, hypotéz, které je třeba dále ověřovat a rozpracovávat. V rámci výzkumu bylo zpracováno 21 monotematických studií, byly provedeny 2 korespondenční ankety, uskutečněn jeden výzkum formou polostandardizovaných rozhovorů, a byly uskutečněny 3 terénní výzkumy. Diskuse a doporučení Otázka redefinice politiky Jak je to ostatně vlastní všem výzkumů v oblasti romské problematiky, otevírají se v diskusi vždy znovu a znovu nejobecnější a fundamentální témata. Prvním takovým tématem je, kdo je vlastně cílovou skupinu aktivit státu v této oblasti. Prvním problémem je (jako ostatně ve všech pracích a výzkumech na toto téma) kdo je vlastně Rom a kolik Romů v Česku žije. Účelová volba označení romské komunity a jejich příslušníci je velmi racionální, a 7

8 vytváří dobrý základ pro nasměrování aktivit (monitoring komunit, jejich klasifikace apod.), ale rozhodně nedává odpověď na vše, například na otázky, směřujících k počtu etnických Romů u nás. Jediný přijatelný způsob zjištění počtu Romů, kteří se k této národnosti hlásí, je dobrovolná deklarace v rámci Sčítání lidu. V posledním sčítání lidu se k této národnosti přihlásil nepochybně jen minimální podíl Romů, navíc ještě menší než při sčítáním předchozím. Odborně je možné (a také se tak) činí vznést řadu argumentů, proč se Romové bojí, nechtějí (nerozumí) přihlásit k této národnosti. Má ovšem někdo právo nebrat v úvahu svobodně vyjádřené rozhodnutí svéprávných občanů o přihlášení se k národnosti? Má právo je interpretovat jinak? V jiných situacích se bez problémů přenáší na Romy různé role (např. representovat část komunity) a nijak se nezpochybňuje jejich svéprávnost. Pak je třeba položit skutečně otázku co znamená, že se Romové k této národnosti hlásí stále méně. Je to subjektivní pocit ztráty bezpečí ve společenském prostředí, kde Romové žijí? A odráží tento pocit reálný stav? Je to výraz snahy po integraci či asimilaci? Tato otázka je relevantní právě v kontrastu s etnicko emancipačními snahami a snahami vytvořit romský národ, které prezentují někteří romští reprezentanti. Odpověď na tuto otázku je důležitá pro diskusi o proporcích a aktivitách ve třech dimenzích romského problému, jak se v České republice koncipoval. Lidskoprávním, entickokulturním a sociálním. V procesu vývoje posledních let se projevují dva proudy. První je etnickoemancipační trend podobný procesu obrození českého národa. Druhým je proces boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení. V obou oblastech se angažuje řada subjektů z romského i neromského prostředí (orgány veřejné správy, neziskové organizace, církve a jejich zařízení apod.). Mezi nimi vznikají komplikované vztahy, které jejich úsilí spíše tříští, než aby jej spojovaly a zesilovaly. Navíc se v jejich činnosti často směšují nástroje národně emancipační s nástroji k odstranění chudoby a sociálního vyloučení i když jsou obě snahy zřejmě o něčem jiném a jak výzkum ukázal nejen, že se nedoplňují, ale mohou být dokonce i protichůdné. Schopnosti subjektů (z majoritní společnosti) získat prostředky na sociální projekty ve prospěch rozvoje romských komunit iritují romské reprezentace, které mají zato, že by, v souladu s jimi uchopenou tendencí etnicko emancipační, měly být ony příjemcem. Slogan jen Romové vědí co Romové potřebují a jak na to je, jak ukázal výzkum, chybný. Když se tak už stane a sami Romové se vyskytnou v řetězci rozhodování, dostávají se do velmi ožehavé situace, do určitého středu zájmu svého a své komunity se zájmy komunit jiných. Odtud pak řevnivost. Současně je však třeba zdůraznit, že spoluúčast příslušníků romských komunit ve všech oblastech, které se jich týkají, je nutná a nevyhnutelná se všemi riziky a problémy, které to přináší. I za cenu našeho pocitu, že to problém nejenže neusnadňuje, ale často neobyčejně komplikuje. Vznikl negativní jev, kterým je romský průmysl popř. etnobyznys. První aspekt je ten, že se ví, že na romská témata se dají ještě získat peníze. Druhý je, že zvítězí ten, kdo umí napsat projekty, což nemusí vůbec souviset s jeho schopností realizovat užitečné aktivity, což je bohužel stále běžnější. Třetím aspektem je, že etnocentricky myslící romské reprezentace soudí, že příjemcem romských peněz by měli být Romové.(10) V této situaci je třeba zřejmě výrazně oddělit sociální dimenzi od dimenze lidských práv (ochrana před diskriminací) a dimenze etnicko kulturní (ochrana kulturních práv národnosti). Sociální dimenze je problematikou chudoby a sociálního vyloučení a ta se zdaleka netýká všech Romů ale příslušníků (jak se užívá) vyloučených romských komunit. Týká se občanů (resp. osob) v takové situaci a povinnosti státu pomáhat jim v chudobě a proti vylučování - to nemá etnickou variantu, nicméně předpokladem účinného použití takových nástrojů je určitá proetnická kvalifikace těch, kteří je používají. Práva národnostních menšin jsou jazyková a kulturní, nikoliv však sociální. Práva sociální jsou pro všechny občany stejná, ovšem poskytovaná na principu rovnosti. Sociální pomoci však musí 8

9 být vůči všem kvalifikovaná, včasná, účinná, motivující, přiměřená, ale nemůže být etnická. Sociální péče je poskytována vždy v individuálním případě, nikoliv Romům, ale konkrétnímu občanu. Jen prvky komunitní práce komunikují se skupinou. Chudoba a sociální vyloučení jsou fenomény, které se nevztahují primárně k Romům, ale k jakékoliv societě, která se ocitne v obdobné situaci. To není romský problém. Sociální vyloučení příslušníků romských komunit by proto mělo být řešeno v hlavním proudu boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení (princip meanstreaming) a nikoliv jako problém romské chudoby. Je patrně nezbytné sociální dimenzi odetnizovat, tím odpolitizovat a politiku nahradit profesionalizací. Současně osvobodit ostatní dimenze pozice problému minority, totiž lidskoprávní a etnicko kulturní od břemena všech problémových rysů kultury chudoby, která se, pravda častěji vyskytuje v romských komunitách, ale není to romské etnické specifikum. Tomuto názoru konvenuje příprava vytvoření vládní agentury, která by se profesionálně zabývala podporou sociální inkluze, podporou projektů v prospěch vyloučených romských komunit, nikoliv však aktivitami v oblasti lidskoprávní a etnicko emancipační. Proto je třeba zcela přesně říci, co je vlastním obsahem a cílem politiky státu v této oblasti. A lze napovědět, že jsou dva. Lidskoprávní ochrana před diskriminací a ochrana kulturních národnostních práv na jedné straně a boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení na straně druhé. První aktivitou stát reaguje na deklaraci příslušnosti k národnosti (ať již v případě diskriminace, tak v případě podpory kultury). V druhém případě je povinností státu vyhledávat osoby a skupiny osob, které jsou v situaci chudoby a ohroženy sociálním vyloučením. Na základě výsledků deklarace příslušnosti k romské národnosti, a na základě znalosti o životě vyloučených romských komunit je patrné, že obě skupiny nejsou identické. Konec konců diskuse o těchto otázkách vyústila v návrh Českého statistického úřadu, pokud jde o statisticky tříděná data, a který vzala na vědomí vláda České republiky. Pro obě role státní politiky budou sbírány nadále v zásadě dva druhy informací. Prvními budou údaje o dobrovolném přihlášení se k národnosti v rámci sčítání lidu (k tomu deklarace národnosti při požadavcích na uplatňování kulturních práv). Druhými budou sociologická šetření o životě romských komunit, právě s ohledem na rizika chudoby a sociálního vyloučení, na vznik a reprodukování syndromu kultury chudoby a podobně. Tedy jako zdroj informací pro politiku státu. Zvláštní kategorii tvoří problematika diskriminace, kde ovšem není třeba sbírat statistické informace o velikosti cílové skupiny, protože jde o konkrétní účinná řešení individuálních případů obětí tohoto jevu. Romové se v České republice setkávají jak s diskriminativními přístupy zejména v oblasti zaměstnanosti a na trhu práce, tak prakticky nepostižitelnou všudypřítomnou permanentní averzí majoritní společnosti v obchodech, dopravních prostředcích. Pociťují, že jsou považováni za primárně podezřelé a rizikové a tento postoj je jim dáván najevo okázalým dohledem v obchodech, kontrolami nákupů bezpečnostními pracovníky, kontrolami v dopravě, bezdůvodnými perlustracemi policisty apod. Tento problém pak pociťují jako křivdu právě ti, kteří tyto představy (předsudky) majoritní společnosti nenaplňují a jsou na cestě k integraci či ji dosáhli. Bohužel postoje veřejnosti a sociální distanci vyvolávají a formují ti příslušníci romských komunit, kteří zatím, žijíce ve vnitřní izolaci, o integraci nejeví zájem a majoritní společnost považují za cizí, vnější a nepřátelský svět. Jakou hodnotu má v tomoto případě informace o etnické příslušnosti? Směrnice 43/2000 EK hovoří o nepřímé diskriminaci tehdy, když se někdo cítí znevýhodněn. Tuto skutečnost tedy avizuje a měl by začít pracovat mechanizmus šetření, postihu a jistě i určité následné evidence. V této chvíli může být jeho etnická příslušnost důležitým faktorem. Nemusíme však vědět, kolik osob by mohlo být diskriminováno, kolik jich bylo diskriminováno, ale přijmout legislativu proti, vyvíjet prevenci, získat schopnost přijmout informaci a trestat. 9

10 Integrace, asimilace? Zvláště naléhavou se jeví otázka, co to znamená, když komisařka Diamantopoulová(29) říká, že je třeba opustit určité archetypy jednání. Ve výsledcích výzkumu autoři na tyto otázku odpovídají. Je to V. Sekyt(18), který uvádí na řadě příkladů, že romství jako soubor charakteristik tradičních hodnot a životního stylu je znevýhodňujícím a retardačním prvkem. Pokud jde o romství, je třeba ho posuzovat jako určitou sociálně kulturní konfiguraci jednání, archetypů myšlení a sociálního chování, souboru názorů a životních postupů a strategií (civilizační vzorec). Romská konfigurace civilizačního vzorce se v řadě pohledů odlišuje od téhož komplexu majority. Nelze říci, že ta konfigurace je horší nebo zaostalá, nýbrž pouze, že je jiná. Pochází z jiného geografického i civilizačního prostředí, zachovala si prvky tohoto prostředí a prvky tradiční společnosti. Je jiná a nešťastná v tom smyslu, že v podmínkách civilizačního modelu evropské civilizace představuje významný brzdící a znevýhodňující faktor. Je brzdou sociálního vzestupu. Některé prvky jsou v rozporu s evropským civilizačním vzorcem (vrozená nerovnost lidí, neplnoprávné postavení ženy). Dosud se hledaly chyby vždy jen na integrující společnosti a jejich institucích a nikdo neměl dost odvahy hledat je také v samotném subjektu integračního procesu. Majorita tato specifika brala sice na vědomí, ale akceptovala je jako romský folklorní kolorit, úspěšně vysvětlovaný a obhajovaný etnografy. Nikdo nedokumentoval jejich vliv na možnosti vzestupu, jak to učinil V.Sektyt. Pozoruhodná je také studie M.Jakoubka(4),(35) který identifikuje ve svých pracích jako nejzávažnější odlišnosti romského světa vrozenou a nezměnitelnou nerovnost lidí a odtud plynoucí dogma rituální čistoty, které je věcným vyjádřením nerovnosti. Do vzorce tradičních a neměnných zvyklostí romských pospolitostí patří nerovné postavení žen. Výsledkem je absence obecného, absence obce v romských komunitách, protože obecné může vznikat jen tam, kde jsou rovní partneři. Na místo toho v romských komunitách platí absolutní priority rodiny a jejích zájmů, včetně neměnnosti rolí příslušníků romských rodin, o kterých můžeme říci, že přesahují rámec romské rodiny a jsou v důsledku rolemi etnickými. Je zřejmé, že první z faktorů jsou v přímém rozporu nejen s evropským civilizačním vzorcem, ale přímo s mezinárodními dokumenty, jako je všeobecná deklarace lidských práv a další. Další faktory jsou překážkou pro vytvoření politické reprezentace a podobně. Všechna toto zjištění mají dva zásadní důsledky. V takové situaci nabývá na kontroverzi diskuse a vymezování a odlišování pojmů integrace a asimilace. Pojem integrace je definovaný jako proces včlenění (vstup a přijetí) do společnosti při zachování všeho pozitivního z původních etnických specifik. Vyloučí-li se sporné prvky životního stylu a sociálního chování, jak je popsali V.Sekyt a M.Jakoubek, zbývá jen jazyk, hudba, slovesné umění, hmotná kultura tedy kultura v úzkém smyslu slova, nikoliv kultura životního stylu. Jak již v roce 1999 konstatovala Šiklová J.,(43) všechny aktivity, které byly podporovány nejen národními, ale i evropskými institucemi představují de facto silný asimilační tlak a vedly a vedou k vylučování tohoto co pojmenoval Sekyt romství - jako znevýhodňující faktor, čili vedou k destrukci tohoto romství. Romové jsou projevem komisařky Diamantopoulové vyzváni k tomu, aby se přizpůsobili sociálně kulturním hodnotám a životnímu stylu evropské civilizace, ovšem s příslibem účasti na tomto procesu, účinné pomoci, ochrany před diskriminací a garancí ochrany etnické kultury. Jak naznačil výzkum, bariéru romství nejvíce překonali ti, kdož asimilovali otázkou však zůstává, zda vědomé popření etnické kontinuity není pro ně osobně příliš velkou a možná zbytečnou ztrátou. Ti však dosáhli vzestupu. Pak vyvstává otázka, za integrace není jen iluzí či přechodným stavem, který (jak ukázal výzkum) se váže spíše k osudu jednotlivce a jedné generace, který může být poté zvrácen oběma směry, než aby se 10

11 pro velké skupiny lidi cílovým stavem. Pod všudypřítomným civilizačním tlakem se uskutečňuje asimilace a lze vyslovit velmi vážnou obavu, že nemá alternativu. Jak uvádí Sekyt i další autoři, před Romy stojí volba přizpůsobit se nebo zůstat skanzenem ve stavu sociálního vyloučení. Ale i existence skanzenu je v současné uniformující se Evropě iluzí. Současně je třeba ovšem zcela zásadně konstatovat, že nelze vyvíjet jiný tlak na překonání romství, protože jde o zcela soukromou dimenzi a jakákoliv nátlak je nemožný a neúčinný. Romství jako problematický fenomén překonali ti, kteří chtěli a měli k tomu dost sil a kteří měli to štěstí, že se nestali s protitlakem neromské veřejnosti. Lze vyslovit dokonce obavu, že úspěšnost sociálního vzestupu Romů byla především jejich zásluhou a politiky státu nebyly účinné. Z toho plyne závěr, že pokud jde o sociální dimenzi je jediným zcela přijatelným zásadním programovým řešením připravenost k intenzivní individuální pomoci těm, kteří chtějí jít nahoru. Současně je ovšem třeba říci, že sociální distance, kterou majorita vůči Romům, bez ohledu na jejich sociální status uplatňuje je významný brzdící faktor pro to, aby Romové měli odvahu opustit sociální ochranu, kterou jim poskytuje romství, zůstat v meziprostoru, nebudou-li mít alespoň náznak jistoty, že budou přijati do nového společenství. Je to pro ně velmi těžká volba a má závažné důsledky, jak to ukazuje analýzy životních příběhů z městské části Praha 3 (8,9). Lesk a bída projektů - hlavního nástroje proromských politik Analýza tzv. projektů pro romské komunity, které se v České republice i za pomoci zahraničních subjektů často jako jediný projev zájmu o řešení ve prospěch Romů uskutečňovaly a uskutečňují, ukazuje na řadu závažných problémů. Svou podstatou tyto projekty, včetně projektů obecních, napravují problémy, které jsou důsledkem specifik romství, ale nemění podstatu těchto problémů. Jen znovu a znovu řeší důsledky a to po celá desetiletí. Projekty jsou nahodilé a realizují se tam, kde se najde aktivní subjekt, s ním projekt začíná a končí. Projekty působí pilovitě, po ukončení se situace vrací do původního stavu, nenastává multiplikační efekt respektive nastává-li v některých případech, zúčastnění jej neumí rozpoznat a definovat. Obce realizují, podporují nebo tolerují projekty (včetně toho, že téměř výlučně všechny aktivity pro své romské komunity takto nazývají) a dávají tím najevo, že to není organická součást jejich role ale něco mimořádného, na co je třeba získat jiné nerozpočtové prostředky. To se ale týká i politiky státu, i tam se v delších obdobích opakují přístupy (někdy mající povahu mýtů), aniž je ověřena úspěšnost předchozích. Nic méně znovu se opakují mýty a klišé, která se praktikovala před dvaceti lety. Jedním z nich je např. všeobecné tvrzení, že jde o problém na generace. Stejné tvrzení zaznívalo před jednou generací, státní politikou byla ovlivňována (občas tlakem na hranici únosnosti) celá jedna generace, ale výsledky nikdo neanalyzoval. Pokud došlo (a skutečně došlo) k sociálnímu vzestupu části romské populace, výzkum vysledoval spíše, že šlo o výsledek individuální osobní snahy těch, kteří svoje sociální postavení změnili. Také ze strany majoritní společnosti nešlo zřejmě o vliv institucí, ale o osobní angažovanost konkrétního člověka, který pomohl. Stejně tak se v roce 2003 objevily názory o zásadním významu vzdělání (tj.ovlivníme-li děti ovlivníme postupně celou populaci jak prosté) a v tom primárně umístění dětí, kterým rodiče nevytvářejí vhodné sociokulturní podmínky do mateřských škol, včetně stimulace tohoto přístupu sociální dávkou. Přitom právě tito rodiče byli v dětství předmětem intenzivního výchovného a vzdělávacího působení, cca 75 % z nich navštěvovalo mateřské školy a prakticky všechny se zúčastnily tzv. rekreačně výchovných táborů a sociálně zdravotních kurzů. Kam se ztratil tento vklad? Zdá se, že to vysvětluje Sekyt. Pokud se nezmění pozice dítěte v romské rodině, bude se stále po generace opakovat totéž. Nebylo by ovšem správné tuto skutečnost bagatelizovat. Na konci 80 let po výše uvedených a plošně uplatněných opatřeních navštěvovalo střední školy v tehdejší ČSR cca 30 romských dětí. Nyní jen rámci státní podpory figuruje přes tisíc 11

12 středoškoláků a učňů z romských komunit - tedy nejen státní podpora, ale kupodivu i vlastnosti společenského prostředí, ve kterém nyní spolu s Romy žijeme, není jen pro jednotlivce ohrožujícím prvkem, ale také prostředím, které umožňuje individuální sociální vzestup i Romům lépe než kdykoliv před tím. Potřeba výzkumu Správnému zacílení politiky přispívá zásadní nedostatek výzkumu v této oblasti. V České republice neexistuje výzkumná instituce, která by se soustavně, cíleně a dlouhodobě zabývala tímto složitým problémem. Jednotlivé výzkumy jsou realizovány nahodile, za šťastné situace, kdy takový grant - projekt někdo vyhlásí a podpoří v rámci účelové podpory vědy a výzkumu. Na tomto výzkumu se podílely více než dvě desítky odborníků z různých institucí. Ale pokud jde o výši grantu po odečtení provozních nákladů a přímých nákladů na šetření a ankety, představovala finanční dotace tohoto projektu mzdové zabezpečení dvou pracovníků po dobu dvou let. Přitom v roce 2003 neváhala vláda České republiky, vědoma si závažnosti situace, investovat bezmála dvojnásobný objem prostředků k ověření jediného tématu celé problematiky, totiž problému příchodu Romů ze Slovenské republiky. Zcela zásadní je zejména nedostatek dlouhodobého, kontinuálního výzkumu, který by byl (na základě longitudinálních studií) schopen monitorovat vývoj a především účinnost přijímaných opatření. Chybí možnost analyzovat dlouhodobě vybrané lokality, sledovat případně i skupiny rodin a pod. (MPSV udělilo nově grant právě na 1,5 letý stacionární výzkum, který je řešen západočeskou univerzitou- ale jeho možnosti jsou limitované). Nedostatek výzkumu brání možnosti analyzovat celkovou situaci a stát disponuje paušalizujícími tvrzeními. Přitom se potvrzuje, že situace je v jednotlivých městech, dokonce i čtvrtích zcela odlišná, že by bylo třeba monitorovat vybrané lokality dlouhodobě apod. Přitom určitý počin byl vykonán (na základě grantu MPSV) v roce 1997 výzkumem, který analyzoval dlouhodobá řešení, od roku 1945 do roku Závěrem Na základě všech studiích i vstupů do romských komunit i do příběhů jednotlivých lidí je možné vyslovit názor, že v ČR, pokud jde o romské komunity, akceleruje sociální a územní diferenciace. Pokud jde o sociální diferenciaci, zvyšují se rozdíly mezi oběma póly sociálního rozvrstvení rozevírají se pomyslné nůžky mezi dobře sociálně situovanou skupinou romských rodin a skupinami, které žijí ve vyloučených lokalitách. Mezi nimi stojí zřejmě relativně početné části romských komunit, jejichž úroveň většinu nedosahuje středostavovské úrovně majoritní populace a jejichž postavení je velmi křehké a nestabilní, pokud jde o jejich sociální status. Lze konstatovat, že většina romské populace je sociálně ohrožena. Pokud se týká územní diferenciace, potvrdila se hypotéza, že velké romské komunity se zvětšují rychleji než ostatní a na druhé straně, že zhruba v 50% českých měst jsou romské komunity menší než 200 osob. Potvrdila se hypotéza, že čím větší komunita, tím větší problémy, až do stavu, kdy se komunita uzavře vnějšímu světu a stane se ghettem. To se týká asi 20% českých obcí. I tato skutečnost potvrzuje nutnost realizovat regionální a místní opatření, v ideálním případě podporované státem. Většina studií provedeného výzkumu opakovaně uvádí, že řešením tohoto stavu je analyzovat zcela konkrétní situaci na úrovni města či obce a realizovat opatření, modifikovaná podle této analýzy. 12

13 Ve výzkumu použitá literatura Vlastní zdroje zpracované v rámci výzkumu 1. Fiala, I., Programy romské asistence NROS-PHARE, SOCIOKLUB, Praha Gjuričová, J., Dobré zkušenosti z realizace projektů zaměřených na zlepšení situace Romů v České republice, SOCIOKLUB, Praha Hübschmannová, M., a kol., Terénní sonda v Bystranoch, SOCIOKLUB, Praha Jakoubek, M., Kultura romských osad, SOCIOKUB, Praha Kalibová, K., Možnosti statistiky a demografie při studiu romské populace na příkladu evropských zemí a České republiky, SOCIOKLUB, Praha Kalibová, K., Specifické rysy demografické reprodukce romské populace a její podmíněnosti, SOCIOKLUB, Praha Kašparová, I., Romové a majorita v České republice očima tištěných medií, SOCIOKLUB, Praha Klvačová, P., Vodochodský, I., Průběžná zpráva z výzkumu rodinných anamnéz, SOCIOKLUB, Praha Klvačová, P., Vodochodský, I., Tradiční a noví klienti aneb Co vyprávějí rodinné kauzistiky, SOCIOKLUB, Praha Krištof, R., Romové, Evropa a mezinárodní instituce, SOCIOKLUB, Praha Mikrofinance a snižování chudoby (Nouzový sociální fond), SOCIOKLUB, Praha Moravec, Š., Sociální služby v prostředí romské minority: problém etnicity poskytovatele, SOCIOKLUB, Praha Nesvadbová, L., Determinanty zdraví romské populace v České republice, SOCIOKLUB, Praha Novák, K. A., Romové, nacionalismus a rozvojové programy, SOCIOKLUB, Praha Programy pro Romy (Materiálová studie), STEM pro SOCIOKLUB, Praha Přepisy rozhovorů s romskými poradci a asistenty, SOCIOKLUB, Praha Romská komunita ve městě - názory Romů (Výsledky experimentální sondy), STEM pro SOCIOKLUB, Praha Sekyt, V., Romské tradice a jejich konfrontace se současností (Romství jako znevýhodňující faktor), SOCIOKLUB, Praha Srovnávací studie o vývoji sociální situace rodin v Matiční ulici v městské části Neštěmice v Ústí nad Labem, SOCIOKLUB, Praha Šanderová, J., Analýza dotazníkového šetření mezi úspěšnými Romy, SOCIOKLUB, Praha

14 21. Uherek, Z., Poznámky k integraci a soužití s romskou komunitou v lokálním prostředí, SOCIOKLUB, Praha Uherek, Z., Sociální vzestup a romské migrace, SOCIOKLUB, Praha Úvodní hypotézy k přípravě výzkumu o situaci a vývoji postavení romské minority v Česku, SOCIOKLUB, Praha Večerka, K., Vyhodnocení hloubkových rozhovorů s úspěšnými Romy, SOCIOKLUB, Praha Weinerová, R., Sociálně-mobilitní faktory a romská komunita v České republice (Výsledky sondy uskutečněné mezi romskou elitou ve Velkých Karlovicích u Vsetína ve dnech ), SOCIOKLUB, Praha 2003 Ostatní zdroje 26. Analýza důvodů vedoucích příslušníky romské komunity k emigraci z České republiky. MV ČR, odbor bezpečnostní politiky, září říjen 2002, Sborník Rady vlády pro záležitosti romské komunity 27. Analýza možností zintenzivnění a zefektivnění práce v zájmu předcházení sociálního vyloučení v romských komunitách a odstraňování jeho důsledků prostřednictvím k tomu určené agentury. Vláda ČR, usnesení č ze dne 13. listopadu Co se osvědčilo (Úspěšné romské projekty ve střední a východní Evropě) Partners Hungary Foundation, Diamantopoulouvá, A., Projev na Konferenci Světové banky o Romech, Budapešť Doporučení Rec (2001) o zlepšování ekonomického a sociálního postavení Romů a kočovníků v Evropě, Výbor ministrů, Rada Evropy 27. listopadu Džaniben, časopis romistických studií, Praha 32. Frištenská, H., Víšek, P., Co jste chtěli vědět o Romech, VCVS ČR, o.p.s., Praha Frištenská, H., Diskriminace rasově a etnicky odlišných, Realita a řešení, JUDr. I. Tomeš - Personnel Consulting s.r.o, Praha Integrace menšin v Evropě zaměřeno na Romy, Sborník mezinárodní konference VCVS ČR, o.p.s., Praha Jakoubek, M., Kacířská esej o romských kulturách, Disertační práce, Praha Jakoubek, M., Poduška, O., Romské osady v kulturologické perspektivě, Nakladatelství Doplněk, Praha Kováč, M., Mann, A., ed., Boh všetko vidí duchovný svět Rómov na Slovensku, Chornos Publishing, Bratislava

15 38. Kužel, S., ed., Terénní výzkum integrace a segregace, Cargo Publishers, Plzeň Lewis, O., Kultura chudoby, (The culture of Poverty, Scietific American, sv. 215, č.4, str ) 40. Pracovní neautorizovaný záznam vystoupení doc. I. Radičové na mezinárodní konferenci v Prešově, Prešov Ringold, D., Orenstein, M. A., Wilkens, E., Anotace Romové v rozšiřující se Evropě: Prolomení kruhu chudoby, Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj, Washington Romové, bydlení, soužití, kol., Sešity pro sociální politiku, SOCIOKLUB, Praha Romové v České republice, kol., Sešity pro sociální politiku, SOCIOKLUB, Praha Romové ve městě, kol., Sešity pro sociální politiku, SOCIOKLUB, Praha Studie o řešení sociálních problémů v romské komunitě ve městě Jablonec nad Nisou, SOCIOKLUB, Praha Súhrnná správa o Rómoch na Slovensku, Institut pro veřejné otázky, Bratislava Ševčíková, H., Sociální reprezentace sociálních pracovníků očima Romů, Diplomová magisterská práce, Ostravská univerzita, Ostrava Šimíková, I., Navrátil, P., Winkler, J., Hodnocení programů zaměřených na snižování rizika sociálního vyloučení romské populace, VÚPSV, Brno Šišková, T., ed., Menšiny a migranti ve České republice, Portál, Praha Zpráva o výsledcích výzkumu k problematice holobytů ve vztahu k romské minoritě pro MMR ČR, SOCIOKLUB, Praha Zpráva o výzkumu názorů samospráv na aktuální přítomnost Romů ze Slovenské republiky a možnou zatíženost a problémovost z důvodů případné imigrace a usazování slovenských Romů v obcích a městech ČR, SOCIOKLUB, Praha Zpráva pro jednání vlády ČR "Zpráva o návrhu postupu ke zjišťování statistického zastoupení příslušníků romských komunit ve školách, v evidenci úřadů práce a v jiných institucích", ČSÚ, Praha

16 Analýza faktorů, ovlivňujících společenskou integraci Romů v ČR (pokus o souhrn) Hana Frištenská Sociální vzestup a společenská integrace (úvodem) Je-li žádoucím stavem změnit sociální postavení mnoha Romů tak, aby bylo srovnatelné se sociálním postavením většiny příslušníků neromské společnosti, pak je nutné podpořit jejich sociální vzestup. Na tomto místě je třeba zdůraznit, že sociální vzestup Romů je a jistě musí být dosahován úsilím jednotlivců, kteří jsou ke změně svého sociálního postavení subjektivně motivování a k dosažení úspěchu mobilizují své vlastní schopnosti. Toto pravidlo není v případě Romů takovou samozřejmostí, jakou se může zdát. Již nikdy, jak doufáme, nebude sociální vzestup organizován pro romské komunity jako pro jeden celek silami zvenčí za pomoci mocenských nástrojů státu tak, jako tomu bylo za komunistického režimu. Příliš dobře jsme se po jeho pádu v roce 1989 přesvědčili o tom, že to, co se Romům jaksi "přihodilo" obvykle bez jejich vlastního úsilí, nebyl skutečný sociální vzestup (jak inzerovala politická moc), ale pouze umělé zvýšení životní úrovně, o kterou Romové přišli po roce 1989 tak překvapivě rychle a dostali se do tak hlubokého sociálního a morálního propadu, že to můžeme považovat za důkaz nesmyslnosti sociálního inženýrství jakéhokoliv druhu. Pro příště je proto nutné uvažovat pouze v kategoriích individuálního a také individualizovaného sociálního vzestupu Romů jako o žádoucím stavu. Jeho zákonitosti je třeba hledat, nalézt a podporovat. Je jistě nepochybné, že v případě sociálního vzestupu Romů jako dynamického procesu (konečně právě tak jako v případě sociálního vzestupu jiných skupin lidí) je nutné počítat s triádou aktérů, kteří takový proces nejen podmiňují, ale sehrávají v něm rozhodující roli: je to rodina (v případě Romů ve smyslu rodu nejen jako svazku pokrevních příbuzných, ale také jako základního prvku etnického společenství), je to jednotlivec, který sociální hranici a do značné míry i etnickou hranici překračuje je to neromské okolí tedy ti, které bychom rádi nazvali "zainteresovanou veřejností", která mu takový vzestup umožňuje a v lepším případě jeho osobní úsilí podporuje. Všechny tyto tři entity, které stojí na počátku i na konci dynamiky změn v individuálních osudech lidí, mají v případě Romů odlišné charakteristiky, než je tomu v případě stejných procesů v neromské společnosti. Již předem je třeba říci, že tyto specifické vlastnosti činí sociální vzestup Romů objektivně komplikovanějším, subjektivně namáhavějším a v mnoha ohledech nejednoznačnějším, než je tomu u příslušníka neromského okolí. Z hlediska výzkumu je nutné si také ujasnit vztah mezi sociálním vzestupem Romů a jejich subjektivním prožíváním pocitu úspěchu. Je nepochybné, že v tradiční romské rodině je úspěchem něco zcela jiného, než je sociální vzestup v chápání neromské společnosti. Je však také nepochybné, že mnozí Romové chtějí prožít pocit úspěchu tak, jak je chápán jejich neromským okolím, a mnoho proto činí. Pro tyto Romy je jejich sociální vzestup pociťován jako úspěch a také jako zadostiučinění za velkou námahu, kterou mu věnovali, i za ztráty, které museli podstoupit. Rodina, rod - specifika systému sociální ochrany romských rodů Co je romipen a vlastní sociální ochrana Romů Romství (romipen jak říkají Romové) je vlastnost nositele romské kultury v tom nejobecnějším smyslu (Sekyt). Rodina či lépe rod je tím základním a naprosto nejdůležitějším prostředím, kde lze romipen získat. Romipen je stále ještě pro většinu Romů, ať už tento fakt naplno reflektují či nikoliv, ať už jsou schopni o této kategorii hovořit či ji pouze prožívat, extrémně důležitý soubor kulturních návyků, znalosti jazyka, uspořádání rodových a rodinných tradic, organizace rodinného života, uznávaných či naopak odmítaných hodnot, specifická rodinná výchovy, způsob i odlišnosti komunikace uvnitř rodu, uvnitř i vně vlastní komunity i s vnějším neromských světem a také systém používaných stereotypů, 16

17 předsudků i víry. Mít romipen podmiňuje získání úcty v romském rodu i v romské komunitě. Být označován jako "pativalo Rom" je stále velmi žádoucím oceněním v tradičním chápání romské komunity Romem majícím čest je ten, kdo je plnohodnotným nositelem romství, kdo zná a plní své role v rodinném a etnickém společenství. Romipen je tedy subjektivně prožíváno jako závazek vůči svým lidem a na druhé straně jako podmínka plného zapojení do rodového života. Romství je vlastností, kterou jedinec získává narozením a životem v romské rodině tím, že se ztotožní s její hodnotovou orientací (Sekyt). Romství je možné ztratit (například výchovou v dětském domově, odchodem z romské rodiny a asimilací), ale není možné jej zcela získat nově ani zpět (například tím, že Nerom začne v romské rodině žít či že se někdo z Romů po výchově v neromskou společností do romského prostředí vrátí). Jak říká V. Sekyt, romství je do značné míry věcí citu proto je obtížně vysvětlitelné, do značné míry nenaučitelné a nelze napodobit. Romové citem také poznávají, kdo romipen má a kdo jej nemá. Jak bylo již řečeno, romipen je soubor vlastností, poznatků a prožitků, které však nejsou stejně důležité či intenzivní a jejich hodnota se v čase proměňuje. Pokud je některý znak romství pominutelný (pokud k němu kdy vůbec patřil) je to antropologický typ, který my zvenčí považujeme často dokonce pro příslušnost k romskému etniku za určující. K těmto měnícím se či ztrácejícím se součástem romství také patří romština, jazyk, který postupně vyprchává pod vlivem dominantních kultur, v jejichž prostředí Romové žijí. Je nepochybně mnoho Romů, kteří romipen mají, a přitom již romštinu neznají nebo nepoužívají (Sekyt) 1. Co však je samotnou podstatou romipen a současně jejím nejodolnějším prvkem je vědomí jednotlivce o své příslušnosti k rodině či rodu (resp. kastě). Komponenty této hodnoty jsou poslušnost rodině, úcta ke starším a povinnost chránit mladší a slabé, zvýhodňování všech členů rodiny oproti všem ostatním a zvláštní model vztahů k ostatním příslušníkům romských komunit na základě vědomí v podstatě kastovní příslušnosti. Nepřehlédnutelným znakem romipen, která s těmito komponenty souvisí, je ale od majoritní společnosti zcela odlišný průběh individualizace jednotlivce v rámci rodu, systém rodinné solidarity a vzájemného sociálního zabezpečení (Sekyt). Romové žijí uvnitř přísně reglementovaného společenství své rodiny. Rodinná výchova dětí se zcela orientuje na to, aby získaly romipen a zejména aby pochopily a přijaly svoji roli a povinnosti uvnitř rodiny. Romipen ve významu poslušnosti k rodině a sdílení všech jejích rozhodnutí, činů a hodnot je základním znakem rodinné solidarity jako tradiční dovednosti romských komunit, jak přežít v nepřátelském světě. Pozitiva a limity romství/romipen V. Sekyt identifikuje jako základ romipen zvláštní předivo vztahů, které Romové tradičně budují, udržují a hlavně povinně dodržují ve velkých romských rodinách. V různé intenzitě (protože každá romská komunita, každý romský rod a každá nukleární rodina se od sebe liší a liší se samozřejmě jak jsou tradiční hodnoty jednotlivých romských pospolitostí v takovém společenství udržovány). Rodinné vztahy jsou podřízeny v podstatě několika základním principům: - jedinec není důležitý, rodina je všechno, 1 Z experimentální sondy STEM, kterou tato společnost vykonala jako část tohoto výzkumu v dubnu 2003 mezi romskou komunitou v Jablonci nad Nisou, vyplývá, že pro většinu Romů není používání romštiny běžnou záležitostí. Romští respondenti uvedli, že v 31% romštinu nepoužívají vůbec, v 29% pouze výjimečně a jen pro 40% respondentů je romština jazykem, který používají v běžné komunikaci. Dále 53% respondentů uvedlo, že jejich děti romsky nemluví nebo jen s obtížemi, a 65% respondentů nechce, aby se jejich děti romsky učily institucionalizovanou formou. 17

18 - individuální rozvoj není žádoucí, hlavní je poslušnost rodině a roli, kterou každý jedinec tradičně v rodině má (dítě, chlapec, muž, otec, děvče, matka, babička atd.), - individualizované vlastnictví není pěstováno, všechno "mé" patří rodině, vše je třeba dát k dispozici, - nejsou činěna závažná individuální rozhodnutí, o všem důležitém v rodině rozhoduje ona a jejímu rozhodnutí je třeba se podřídit - jinak může být jedinec krutě potrestán (včetně vyloučení), - nejváženější osobností v romské pospolitosti není ten, kdo je nejsilnější individualitou, ale ten, kdo nejlépe plní svoji roli v rodině a je jejím nejposlušnějším členem, - výchova dětí je zacílena na výchovu k romipen a k poslušnosti rodině, vše ostatní - zejména neromské vzdělávání je cizorodým prvkem, nevýznamným a v extrémní podobě nebezpečným (pokud se pro konkrétního příslušníka rodiny stane přitažlivým), - romipen obsahuje také prvky kultovní čistoty ("moje rodina je žuži, ostatní rodiny jsou v podezření, že jsou degeše") - otázka "Z jaké jsi rodiny?" je nejdůležitějším identifikačním prvkem, který určuje či vylučuje budoucí vztahy. Mít romipen má pro jednotlivce, patřícího do romského rodu, řadu výhod: - každý někam patří, Romové nejsou vykořeněni a odcizeni (což je jedním z průvodců postmoderního člověka v současném světě), - je stále obklopen láskou a milovanými lidmi, - vždy dostane pomoc, morální i hmotnou (samozřejmě v rozměrech, jakých je rodina schopna), - nenese za sebe odpovědnost, tu nese rodina, - má-li nějaký handicap (fyzický, duševní i morální), rodina jej nevyloučí ze svého středu, - na žádný z prožitků není sám, vše prožívá v milované pospolitosti a tím jsou jeho příjemné prožitky zesíleny a nepříjemné sdíleny, - nezná osamělý strach z minulosti, z budoucnosti, ze sebe a svých rozhodnutích, veškeré druhy strachu nese s ostatními společně. Přes tyto pozitivní a jistě sympatické rysy je romipen v současném světě i z hlediska samotných Romů a jejich přežití jednoznačně retardujícím prvkem, bránícím jejich sociálnímu vzestupu jako nutnému předpokladu jejich integrace do neromské společnosti. Hlavními důvody, proč romipen takto působí, je to, že: - neumožňuje individuální rozvoj, na kterém je sociální vzestup i dosažení určitého sociálního postavení založeno, - nepodporuje v plné míře vzdělávat se neromským způsobem a dosahovat znalostí, které jsou nezbytné, - brání rozvoji osobních ctižádostí v neromském světě, touhy individualizovaně uspět, která by konkrétní Romy motivovala k sociálnímu vzestupu a konečně k integraci do okolního světa, - odsuzuje Romy žít v sociálním vyloučení, ale dokonce i v hmotné bídě, protože nedosahují vzdělání, které je potřebné k vykonávaní kvalifikovaných profesí, - brání Romům rozvíjet pracovní ambice a touhu uspět v povolání (stejně vše, co získám na penězích, musím odevzdat rodině), - klade důraz na přítomnost a společné prožitky, nikoliv na promýšlení, rozvoj životních strategií a plánování s ohledem na budoucnost, - nepodporuje rozvoj schopnosti jednotlivce "odkládat" příjemný prožitek, pokud je to prospěšné, a tím brání rozvoji volních vlastností (Sekyt), - odsuzuje Romy k určitému předem danému "etnickému" osudu, ze kterého je velmi těžké najít východisko, - konečně (a paradoxně) také brání sjednocování romských pospolitostí, jako zárodku romského národa - pokud by si to Romové sami přáli. 18

19 Romství jako znevýhodňující faktor - romipen v současném světě Hovoříme-li o sociálním vzestupu jako důsledku osobního úsilí jednotlivce a o jeho pocitu úspěchu, je třeba obecněji vymezit, co je za úspěch považováno v neromském světě a jaké strategie a dovednosti k jeho dosažení vedou. I když je pocit úspěchu něčím velmi subjektivním a variabilním, lze s určitou mírou nadsázky říci, že současný člověk považuje za součásti svého pocitu úspěchu určité společenské postavení, bohatství či dostatek, ale i nezávislost, pocit svobody, autoritu a pocit sebevědomí, dosažené vzdělání a možnost svého osobního rozvoje. Uspět ve společnosti velmi podstatně vytváří subjektivní pocit úspěchu. Takového výsledku jsme v naší civilizaci zvyklí dosahovat prací úspěch v práci či dokonce i ona sama je tedy nejdůležitější složkou celkové úspěšnosti jednotlivce (Sekyt). K tomu, abychom získali dobrou práci a uspěli v ní, je nezbytným předpokladem vzdělání, čím vyšší, čím specializovanější, tím lepší. Schopnost a ochotu učit se, a to nejlépe po celý život, považujeme za hlavní předpoklad individuálního rozvoje. K tomu, abychom byli úspěšní, je tedy třeba, abychom byli vzdělaní, schopní samostatně a kvalifikovaně pracovat, připraveni učit se novým věcem, být flexibilní, nezávislí, vědomi si své ceny, důstojnosti a schopni nést za sebe a svá rozhodnutí plnou odpovědnost (Sekyt). Téměř vše, co jsme zde uvedli, je v rozporu s tradičním romipen. Romové nejsou a ani nemohou být nezávislí a samostatní, patří svému rodu. Protože romipen neobsahuje požadavek na individuální rozvoj (dokonce je s ním v určitém rozporu), není vítáno, aby se tak dělo. Neromské vzdělávání je naproti tomu koncipováno jako prostředek k individuálním rozvoji a jeho hlavním cílem je rozvinutí osobních ambicí. Proto není tradiční romskou rodinou vítáno, aby se jeho příslušníci neromským způsobem vzdělávali, a s určitou nedůvěrou se setkává, pokud někteří z nich ve vzdělávání se najdou zalíbení. To je nepochybně jedním z důvodů, proč Romové o vzdělání neusilují a nerozvíjejí ani své osobní ambice a volní vlastnosti. To je ovšem také hlavním důvodem, že nemají přístup k dobré a kvalifikované práci, která by umožnila jejich sociální vzestup, a současně s tím respektované místo v neromské společnosti. Romipen je tak retardačním prvkem hlavně ve dvou směrech: brání osobnímu vzdělávání se a dále systémem rodinné solidarity zpomaluje rozvoj osobní odpovědnosti. Vše by bylo zřejmě pochopitelnější, kdyby Romové o sociální vzestup a subjektivní prožívání úspěchu nestáli. Vše však nasvědčuje tomu, že o takový pocit stojí (Sekyt) 2. Zdá se tedy, že prvky vlastního úspěchu vidí mnoho Romů podobně, ne-li stejně jako my. Je tomu tak? Nepochybně po úspěchu v neromské společnosti touží (to říká i V. Sekyt a máme o tom mnoho důkazů v rozhovorech a dotaznících, které pro náš výzkum poskytli ti z Romů, kteří takového úspěchu dosáhli). Romové v ČR, ale v Evropě vůbec, žijí jako malá menšina, neprodyšně obklopeni zcela odlišnou civilizací, která navíc vůči nim není tradičně přátelská. Romské kultura, tak jsme ji vymezili v předcházejících odstavcích, se od hodnot a tradic společnosti, která Romy 2 Ve studii "Sociální vzestup a romské migrace" Z. Uherka, která byla zpracována pro tento výzkum, je zmínka o tom, že v roce 1994 dr. Rybová učinila sérii řízených rozhovorů s Romy v Jablonci nad Nisou, jejichž smyslem bylo zjistit "romskou" definici sociálního úspěchu. Podle dr. Rybové Romové sociální úspěch definují jako (postupně): - ekonomický úspěch, - být podnikatelem, - mít partnera z majoritní společnosti, - mít partnera z vlivné romské rodiny, - chodit do práce a pracovat pro majoritu (v případě Jablonce nejlépe pracovat pro Němce), - nemuset se bavit s chudými Romy (pro Jablonec jsou to Romové ze Zeleného údolí), - mít málo dětí, - chodit do kostela, - bydlet uvnitř města. 19

20 obklopuje, výrazně liší. Kultura romských komunit není totiž odrůdou evropských kultur, ale je něčím kvalitativně zcela jiným, svébytným a autentickým (Jakoubek), co na jedné straně s majoritními kulturami jen obtížně koexistuje a na druhé straně udržuje romské rody soudržné a svým specifickým způsobem je před vlivem majoritní kultury chrání (a to jak před projevy jejich nepřátelství, tak i před možnostmi sociálního vzestupu, které nabízejí). Je otázka, zda romipen jako specifický systém ochrany romských rodin je především reziduem na původní vlast Romů, nebo zda je především důsledkem tlaku neromského prostředí, ve kterém Romové již po staletí žijí. V. Sekyt uvádí, že romipen a jeho význam zesiluje v obdobích, která jsou k Romům zvláště nepřátelská - z toho lze dovodit, že zeslabuje a vytrácí se v obdobích, která jsou vůči Romům příznivá (bohužel, zatím v historii našeho soužití tato období nikdy netrvala tak dlouho, abychom získali důkaz o platnosti tohoto pravidla). Nicméně především Romové se musí rozhodnout (zdůrazňujeme, že oni sami se musí rozhodnout), zda budou žít izolovaně jako ve skanzenu (Sekyt) podle svého romipen, a to současně znamená na okraji společnosti a v hmotné nouzi, nebo zda se jej do značné míry vzdají ve pospěch kvalitnějšího života v neromském světě. My je musíme obklopit prostředím, kde romipen jako návod na přežití a ochranu ztratí svůj smysl. Jednotlivec - sociálně mobilitní faktory uvnitř romských komunit Motivy Romů k sociálnímu vzestupu Přes všechno, co bylo řešeno o romipen, je mezi Romy nemálo těch, kteří překročí bariéru svého rodového či chcete-li etnického osudu a snaží se o naplnění svých ambicí jako svébytné a odpovědné individuality. Z výzkumu vyplývá, že nejsilnějším faktorem, který působí na to, že jednotlivec podnikne cestu ke změně svého sociálního postavení a životu v neromské společnosti, je navzdory tomu, co již bylo řečeno, jeho romská rodina (obvykle nukleární). Může to být taková rodina, která požívá po řadu let autoritu uvnitř romských komunit (Šanderová) a má tradiční a trvalé vztahy s neromskou společností, ale může to být i rodina zcela standardní (Weinerová), kde však již v minulých generacích byly deklarovány hodnoty, jako je práce apod. Mnozí z Romů však (za podpory své nukleární rodiny či bez ní) jdou až po odříznutí se od svého rodu a riskují ztrátu romipen a tím i úcty a podpory své skupiny. Mnozí z nich již vědí, jak je tato ztráta bolestivým procesem, na jehož konci navíc na ně nemusí čekat adekvátní odměna v podobě plnohodnotného pocitu úspěchu, protože společnost je nepřijme tak, jak předpokládali. Takových lidí je mezi Romy řada. Co způsobilo, že tito Romové dosahují dobrého sociálního postavení nejen ve svých komunitách, ale ve společnosti obecně, zatímco ostatní nikoliv? Odkud čerpali sílu k tomuto růstu a kdo jim přitom pomohl? Odkud pramení energie, kterou bylo potřeba vyvinout k překonání všech překážek, které nutně stojí v cestě tomu, kdo se rozhodne jít sám za sebe nad rámec své romské role a stát se emancipovaným příslušníkem občanské společnosti? Jaké mají motivy k tomu dosáhnout úspěchu v neromské společnosti, úspěchu, o kterém vědí, že nebude jejich vlastními lidmi doceněn a dokonce může znamenat jejich ztrátu? A ještě jedna otázka se přímo nabízí jsou tito lidé novou, sice netradiční, ale respektovanou romskou elitou a lze je za ni i z pohledu samotných romských rodů považovat? V rámci výzkumu jsme se rozhodli se na to zeptat těch, jichž se to přímo týká, tedy Romů, kteří dosáhli určitého stupně neromského vzdělání, mají kvalifikované profese (často kromě svého neromského vzdělání využívají své "etnické kvalifikace", tj. pracují pro romské komunity jako sociální poradci, sociální asistenti či v jiných podobných profesích) a nepochybně žijí na sociální úrovni, srovnatelné se střední třídou neromské společnosti. Taková metoda nebyla dosud nikdy použita, jistě také proto, že je jednak velmi obtížné získat kontakt na romské respondenty s uvedenými charakteristikami, kteří navíc se nepřestali považovat za příslušníky romských komunit. Opravdu těžké je poté je motivovat 20

ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: 5.1 Udržení stávajících sociálních služeb terénních a ambulantních

ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: 5.1 Udržení stávajících sociálních služeb terénních a ambulantních ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: Název Cíle: Popis a zdůvodnění Cíle: Na která zjištění z analýz cíl reaguje Seznam opatření, které vedou k naplnění Cíle: 5.1 Udržení stávajících

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny (dálkové studium) TÉMATA

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny (dálkové studium) TÉMATA PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět Obor vzdělání: Kód oboru: Školní rok: 2013/2014 Třída: DS5 ROMISTIKA Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny (dálkové studium)

Více

Analýza postojů a vzdělávacích potřeb romských dětí a mládeže. Výsledky kvantitativní a kvalitativní sondy v devíti základních školách

Analýza postojů a vzdělávacích potřeb romských dětí a mládeže. Výsledky kvantitativní a kvalitativní sondy v devíti základních školách Analýza postojů a vzdělávacích potřeb romských dětí a mládeže Výsledky kvantitativní a kvalitativní sondy v devíti základních školách Základní informace o projektu Zadavatel Nadace rozvoje občanské společnosti

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA 1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA Prioritní oblast Cíl Úkol Indikátor 1. Včasná péče Zvýšit účast sociálně dětí v předškolním vzdělávání. Vytvoření komplexního

Více

Evaluace průřezových témat

Evaluace průřezových témat KONFERENCE 2013 EVALUACE PRO BUDOUCNOST Evaluace průřezových témat Daniel Svoboda 28. 5. 2013 1 Úvod Busanské partnerství pro efektivní rozvojovou spolupráci potvrdilo, že odstraňování chudoby a nerovností

Více

Tematická zpráva. Žáci vzdělávaní podle RVP ZV přílohy upravující vzdělávání žáků s LMP

Tematická zpráva. Žáci vzdělávaní podle RVP ZV přílohy upravující vzdělávání žáků s LMP přílohy upravující vzdělávání žáků s LMP Praha, leden 2015 Obsah Úvod... 3 Cíle... 3 Metoda... 3 Odborné konzultace... 5 Validita dat... 5 1 Zjištění... 6 1.1 Počty žáků podle vzdělávacího programu...

Více

stručný popis problému, který projekt řeší;

stručný popis problému, který projekt řeší; PROJEKT PRO SŠ - sborníky vymezení modulů, které bude projekt realizovat Vymezení modulů: Projekt se zaměřuje na vzdělávání v oblasti multikulturní výchovy (modul B). Projekt spojuje aktivity modulu výzkumu

Více

Standard učitele pro kariérní systém

Standard učitele pro kariérní systém Standard učitele pro kariérní systém OBLAST: 3 Název: Učitel a jeho okolí Podnázev: Rozvoj školy, klima školy, spolu s kolegy, s rodiči a sociálními partnery. Anotace: Učitel vnímá své povinnosti ve vztahu

Více

AKTUÁLNÍ OTÁZKY ROZVOJE REGIONŮ

AKTUÁLNÍ OTÁZKY ROZVOJE REGIONŮ Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti VYSOKÁ ŠKOLA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE PRAHA AKTUÁLNÍ OTÁZKY ROZVOJE REGIONŮ Ing. Jiří Lauerman PRAHA 2012 Název: Aktuální otázky rozvoje regionů

Více

Cvičení ze společenských věd

Cvičení ze společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

2. Evropský sociální fond

2. Evropský sociální fond 2. Evropský sociální fond Úkoly Evropského sociálního fondu vyplývají jednak přímo ze Smlouvy (speciální ustanovení o ESF), jednak z rámce úkolů strukturálních fondů. Smlouva o ES: Hlava XI článek 146/ex-čl.

Více

Sociologie Etnické menšiny, problematika interetnického soužití: předsudky, diskriminace, integrace. Mgr. Petra Klvačová, PhD. 27. 2.

Sociologie Etnické menšiny, problematika interetnického soužití: předsudky, diskriminace, integrace. Mgr. Petra Klvačová, PhD. 27. 2. Sociologie Etnické menšiny, problematika interetnického soužití: předsudky, diskriminace, integrace Mgr. Petra Klvačová, PhD. 27. 2. 2014 Etnicita (Giddens 1999) kulturní praktiky a názory určité skupiny

Více

NÁVRH AKČNÍHO PLÁNU REALIZACE KONCEPCE VČASNÉ PÉČE O DĚTI ZE SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODŇUJÍCÍHO PROSTŘEDÍ

NÁVRH AKČNÍHO PLÁNU REALIZACE KONCEPCE VČASNÉ PÉČE O DĚTI ZE SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODŇUJÍCÍHO PROSTŘEDÍ NÁVRH AKČNÍHO PLÁNU REALIZACE KONCEPCE VČASNÉ PÉČE O DĚTI ZE SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODŇUJÍCÍHO PROSTŘEDÍ Vláda ČR na svém zasedání dne 14. května 2008 schválila usnesením č. 539 Zprávu vlády o realizaci Koncepce

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA Sociální činnost pro národnostní menšiny TÉMATA

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA Sociální činnost pro národnostní menšiny TÉMATA PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA Obor vzdělání: Sociální činnost pro národnostní menšiny Kód oboru: 75-41-M/01 Školní rok: 2014/2015 Třída: SČ4A

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě VYTVOŘENÍ INDIVIDUÁLNÍHO PLÁNU PÉČE O DÍTĚ V okamžiku, kdy sociální pracovnice a přizvaní odborníci a organizace dokončili

Více

VÝZKUM TRHU, MÉDIÍ A VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ, VÝVOJ SOFTWARE

VÝZKUM TRHU, MÉDIÍ A VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ, VÝVOJ SOFTWARE VÝZKUM TRHU, MÉDIÍ A VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ, VÝVOJ SOFTWARE Národních hrdinů 7, 10 12 Praha tel.: 22 01 111, fax: 22 01 101 e-mail: median@median.cz www.median.cz VÝZKUMNÁ ZPRÁVA ANALÝZA DETERMINANTŮ PRACOVNÍ

Více

Půjčovat si peníze nebo pořizovat věci na dluh je. vždy rizikem. půjčovat si peníze nebo pořizovat věci na dluh je v dnešní době přirozenou

Půjčovat si peníze nebo pořizovat věci na dluh je. vždy rizikem. půjčovat si peníze nebo pořizovat věci na dluh je v dnešní době přirozenou TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 86 840 19 E-mail: jana.novakova@soc.cas.cz Názory obyvatel na přijatelnost půjček leden 014

Více

Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat.

Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat. 3. Kvalitativní vs kvantitativní výzkum Kvantitativní výzkum Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat. Kvantitativní výzkum

Více

Stát a jeho fungování - obec, občan,obyvatel, etnikum, rasa, národ, národnost Prezentace pro žáky SŠ

Stát a jeho fungování - obec, občan,obyvatel, etnikum, rasa, národ, národnost Prezentace pro žáky SŠ Stát a jeho fungování - obec, občan,obyvatel, etnikum, rasa, národ, národnost Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK Gymnázium

Více

Adresa: Kontaktní osoba: Ing. Martina Jeníčková Na poříčním právu 1/ Telefon: 221 923 587 128 01 Praha 2 Fax: E-mail: martina.jenickova@mpsv.

Adresa: Kontaktní osoba: Ing. Martina Jeníčková Na poříčním právu 1/ Telefon: 221 923 587 128 01 Praha 2 Fax: E-mail: martina.jenickova@mpsv. Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky na projekt z programu veřejných zakázek ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích pro potřeby státní správy BETA Předkladatel - garant

Více

1. Prosazování principů rovnosti žen a mužů jako součást politiky vlády

1. Prosazování principů rovnosti žen a mužů jako součást politiky vlády 1. Prosazování principů rovnosti žen a mužů jako součást politiky vlády 1. 1. V rámci své mediální politiky a s ohledem na průřezový charakter politiky rovných příležitostí žen a mužů zdůrazňovat tento

Více

Seminář na téma Agentura pro odstraňování sociálního vyloučení v romských lokalitách. Praha 25.- 26. 7. 2007 Lichtenštejnský palác

Seminář na téma Agentura pro odstraňování sociálního vyloučení v romských lokalitách. Praha 25.- 26. 7. 2007 Lichtenštejnský palác při Úřadu vlády Agentura pro odstraňování sociálního vyloučení v romských lokalitách Praha 25.- 26. 7. 2007 Lichtenštejnský palác Důvody pro vznik Agentury Absence komplexních a dlouhodobých nástrojů Prohlubující

Více

Memorandum o spolupráci

Memorandum o spolupráci Memorandum o spolupráci Česká republika - Úřad vlády ČR Agentura pro sociální začleňování (dále jen Agentura ) zastoupená: Bc. Martinem Šimáčkem, ředitelem sídlem: nábřeží Edvarda Beneše 4, 118 01, Praha

Více

OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD)

OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) SEMINÁŘ PRO MAS PRAHA 29. 7. 2015 VĚCNÉ ZAMĚŘENÍ OPZ IP 2.3 CLLD Specifický cíl 2.3.1: Zvýšit zapojení lokálních aktérů do řešení problémů nezaměstnanosti

Více

9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová

9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová 9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová Strukturu a kvalitu bytového fondu lze považovat za jeden z indikátorů kvality života a rozvoje regionu (Baxa 2010). Charakter a způsob bydlení (např.

Více

Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce

Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce Profesionální sociální pracovník PhDr. Melanie Zajacová Tábor, 23. září 2014 Obsah Úvodem Očekávání od sociálních pracovníků Akademická disciplína

Více

Korupce změnil se její charakter nebo náš názor?

Korupce změnil se její charakter nebo náš názor? Korupce změnil se její charakter nebo náš názor? Miroslav Scheinost Institut pro kriminologii a sociální prevenci Praha 4. olomoucká sociologická podzimní konference Olomouc, FF UP 23. 24. října 2014 Korupce

Více

CÍL 2: SPRAVEDLNOST VE ZDRAVÍ

CÍL 2: SPRAVEDLNOST VE ZDRAVÍ CÍL 2: SPRAVEDLNOST VE ZDRAVÍ DO ROKU 2020 SNÍŽIT ZDRAVOTNÍ ROZDÍLY MEZI SOCIOEKONOMICKÝMI SKUPINAMI NEJMÉNĚ O JEDNU ČTVRTINU ZLEPŠENÍM ÚROVNĚ DEPRIVO- VANÝCH POPULAČNÍCH SKUPIN Spravedlnost ve zdraví

Více

JAK SI STOJÍ ČESKÁ PARADIPLOMACIE?

JAK SI STOJÍ ČESKÁ PARADIPLOMACIE? POLICY PAPER Petr Drulák, Lucie Königová, Petr Kratochvíl Duben 2004 Ústav mezinárodních vztahů Nerudova 3 118 50 Praha 1 Tento autorský text neprošel ediční úpravou. 2 Mezinárodní vztahy bývají často

Více

Inkluzivní vzdělávání

Inkluzivní vzdělávání Inkluzivní vzdělávání Instand Karlovy Vary 2014 PhDr. J. Slowík, Ph.D. Mgr. Ivana Čamková Co je to inkluze? postoj vycházející z přesvědčení, že všichni lidé jsou si rovni v důstojnosti a právech nikdy

Více

II. Skutečnosti zjištěné při kontrole

II. Skutečnosti zjištěné při kontrole Informace z kontrolní akce NKÚ č. 12/22 Peněžní prostředky státu poskytované nestátním neziskovým organizacím prostřednictvím rozpočtové kapitoly Ministerstvo vnitra Kontrolní akce byla zařazena do plánu

Více

Sólo rodiče v ČR. APERIO Společnost pro zdravé rodičovství. Eliška Kodyšová

Sólo rodiče v ČR. APERIO Společnost pro zdravé rodičovství. Eliška Kodyšová Sólo rodiče v ČR APERIO Společnost pro zdravé rodičovství 13. ledna 2014 Eliška Kodyšová proč sólo rodiče? pečující osoba živitel/kai sám SÓLO RODIČ proč sólo rodiče? ÚPLNÁ RODINA RODINA NEúplná SÓLO rodina

Více

Rovné příležitosti. Od nediskriminace k rovným příležitostem

Rovné příležitosti. Od nediskriminace k rovným příležitostem Rovné příležitosti Od nediskriminace k rovným příležitostem Rovné příležitosti Dva klíčové prvky všeobecného principu rovných příležitostí jsou zákaz diskriminace na základě státní příslušnosti (článek

Více

ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU

ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU CZ ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU 2007 - EVROPSKÝ ROK ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ PRO VŠECHNY The European Older People s Platform La Plate-forme européenne des Personnes âgées OBYVATELSTVO ZEMÍ

Více

Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti. Realizuje Agentura pro sociální začleňování, Úřad vlády ČR

Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti. Realizuje Agentura pro sociální začleňování, Úřad vlády ČR Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti Realizuje Agentura pro sociální začleňování, Úřad vlády ČR Násilí z nenávisti Jednání motivované předsudky nebo nenávistí namířené proti osobě, skupinám, jejich

Více

INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE

INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE Popis iniciativy a jejího cíle Iniciativa EQUAL je definována čl. 20 (1) Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999, o obecných ustanoveních o Strukturálních fondech,

Více

Transformace na školu inkluzivního typu hledání možných cest pro společné vzdělávání

Transformace na školu inkluzivního typu hledání možných cest pro společné vzdělávání Transformace na školu inkluzivního typu hledání možných cest pro společné vzdělávání Inkluze přirozený přístup ke vzdělávání Inkluzivní vzdělávání lze chápat jako přístup, který předpokládá zařazení všech

Více

Komunitní práce a inkluze Romů

Komunitní práce a inkluze Romů Komunitní práce a inkluze Romů L E I DA S C H U R I N G A Předmluva Klíč k úspěchu v rozvoji romských komunit a jejich začlenění do většinové společnosti spočívá v jejich aktivní účasti a předpokladu,

Více

Občané o ekonomické situaci svých domácností

Občané o ekonomické situaci svých domácností eu00 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 0 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o ekonomické situaci svých domácností Technické

Více

Městský úřad Catania. "Osvědčené zkušenosti"- "Hudba ve škole"

Městský úřad Catania. Osvědčené zkušenosti- Hudba ve škole Obec Catania Rámcový program URBACT Projekt Prevent Městský úřad Catania "Osvědčené zkušenosti"- "Hudba ve škole" 1. Začněte "štíhle! Tedy - prezentujte svůj projekt nebo osvědčenou praxi 10 větami "Osvědčené

Více

PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI

PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Helena Kolibová Karviná 2012 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176) Rozvoj kompetencí

Více

2. 1. Ve vztahu k uživateli sociální služby

2. 1. Ve vztahu k uživateli sociální služby Etický kodex občanských poradců Občanské poradny Jihlava Etický kodex občanských poradců vychází ze Základní listiny práv a svobod, Etického kodexu sociálních pracovníků české republiky a kodexu přijatého

Více

ŽIDOVSKÁ OBEC OLOMOUC VNITŘNÍ ŘÁD POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY

ŽIDOVSKÁ OBEC OLOMOUC VNITŘNÍ ŘÁD POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY ŽIDOVSKÁ OBEC OLOMOUC VNITŘNÍ ŘÁD POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY I. CHARAKTERISTIKA 1. Název a místo poskytování sociálních služeb: Židovská obec Olomouc odborné sociální poradenství. 2. Sociální poradenství

Více

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR 1 aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické

Více

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR

MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Č.j. PO-2247/GŘ-VZ-2007 Kódové označení: SŘ-B Praha 10. září 2007 listů: 10 S c h v a l u j e: genmjr. Ing. Miroslav Štěpán v.

Více

TOP MANAGEMENT PROGRAM

TOP MANAGEMENT PROGRAM 1/1/2015 TTI SUCCESS INSIGHTS TOP MANAGEMENT PROGRAM Popis metody František Vlčík Top Mananagement Program Lidé ve vrcholných pozicích společnosti dosáhli svého postavení kombinací vlastních dovedností,

Více

ENVIRONMENTALISTIKA GYM

ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA CHARAKTERISTIKA PRŮŘEZOVÉHO TÉMATU V době, kdy jsme svědky rychlého zhoršování stavu globálních životodárných systémů z hlediska podmínek udržitelného rozvoje,

Více

Životní svět jako fenomenologický a sociologický problém

Životní svět jako fenomenologický a sociologický problém A Životní svět jako fenomenologický a sociologický problém 1 Životní svět 1.1 Životní svět jako svět přirozeného postoje (domov a cizota) 1.2 Zásoba vědění 1.3 Významy v životním světě a systémy relevance

Více

Jak hodnotit změnu přístupu místních aktérů k otázkám sociálního začleňování aneb potíže s kvalitativní evaluací

Jak hodnotit změnu přístupu místních aktérů k otázkám sociálního začleňování aneb potíže s kvalitativní evaluací Jak hodnotit změnu přístupu místních aktérů k otázkám sociálního začleňování aneb potíže s kvalitativní evaluací Hana Synková (Agentura pro sociální začleňování) Jakob Hurrle (Centrum pro společenské otázky

Více

Občané o ekonomické situaci svých domácností duben 2009

Občané o ekonomické situaci svých domácností duben 2009 eu0 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 0 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o ekonomické situaci svých domácností duben 00 Technické

Více

Základní škola Poběžovice

Základní škola Poběžovice Základní škola Poběžovice Inkluze hledání možných cest Motto: Otevřít školu znamená otevřít především sebe sama Proč chceme právě inkluzivní školu? Chceme dát šanci na kvalitní vzdělání všem dětem bez

Více

Cíl semináře. Pomáháme Vám s úspěchem.

Cíl semináře. Pomáháme Vám s úspěchem. Cíl semináře Předání zkušeností a názorů prezentujících na klíčové faktory pro tvorbu dobré ISRÚ Získání představy o potřebných konkrétních krocích Sdílení zkušeností a názorů všech přítomných Společnost

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O REALIZACI PROJEKTU NÁVRAT DO PRÁCE

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O REALIZACI PROJEKTU NÁVRAT DO PRÁCE ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O REALIZACI PROJEKTU NÁVRAT DO PRÁCE 1. Projekt Návrat do práce Projekt Návrat do práce - podpora znevýhodněných osob z odlišného sociokulturního prostředí a osob po výkonu trestu odnětí

Více

S T A T U T. Základní listina Komunitního plánování sociálních služeb Písek

S T A T U T. Základní listina Komunitního plánování sociálních služeb Písek Podpora zavádění, realizace a vyhodnocování procesu střednědobého plánování rozvoje sociálních služeb na ORP Písek CZ.1.04/3.1.03/97.00052 S T A T U T Základní listina Komunitního plánování sociálních

Více

PRAHA 12. Základní přehled

PRAHA 12. Základní přehled PRAHA 12 Základní přehled Správní obvod Praha 12 je tvořen územím městských částí Praha 12 (Cholupice, Kamýk, Komořany, Modřany a Točná) a Praha-Libuš (Libuš a Písnice). Podíl cizinců na žijících na území

Více

DOBROVOLNICTVÍ JAKO NÁSTROJ ODSTRAŇOVÁNÍ SOCIÁLNÍHO VYLOUČENÍ NA ÚSTECKU. Karolína RANGLOVÁ

DOBROVOLNICTVÍ JAKO NÁSTROJ ODSTRAŇOVÁNÍ SOCIÁLNÍHO VYLOUČENÍ NA ÚSTECKU. Karolína RANGLOVÁ DOBROVOLNICTVÍ JAKO NÁSTROJ ODSTRAŇOVÁNÍ SOCIÁLNÍHO VYLOUČENÍ NA ÚSTECKU Karolína RANGLOVÁ Na úvod svého příspěvku bych ve stručnosti nastínila, co chápeme pod pojmem skupiny ohrožené sociálním vyloučením.

Více

IP Podpora vzdělávání v sociální oblasti v MSK III CZ.1.04/3.1.00/A9.00011. lektor: Mgr. Jaroslava Krömerová

IP Podpora vzdělávání v sociální oblasti v MSK III CZ.1.04/3.1.00/A9.00011. lektor: Mgr. Jaroslava Krömerová Proces střednědobého plánování rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji v letech 2015 2020 v kontextu návaznosti na rozvoj a strategii komunitního plánování sociálních služeb v Ostravě IP Podpora

Více

Vzdělávání dětí a žáků z rodin s nízkým ekonomickým statusem

Vzdělávání dětí a žáků z rodin s nízkým ekonomickým statusem Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Individuální projekt OP LZZ

Individuální projekt OP LZZ Individuální projekt OP LZZ Systémová podpora procesů transformace systému péče o rodiny a děti Karlovy Vary, 8. říjen 2012 PhDr. Miloslav Macela ředitel odboru rodiny a ochrany práv dětí Reforma systému

Více

Možnosti využití případové konference v následné péči. Doc.PhDr. Oldřich Matoušek PhDr. Hana Pazlarová, Ph.D.

Možnosti využití případové konference v následné péči. Doc.PhDr. Oldřich Matoušek PhDr. Hana Pazlarová, Ph.D. Možnosti využití případové konference v následné péči Doc.PhDr. Oldřich Matoušek PhDr. Hana Pazlarová, Ph.D. Důvody proč plánovat následnou péči Osobní kontakt zainteresovaných Rychlá koordinace Vyšší

Více

12/22 Peněžní prostředky státu poskytované nestátním. neziskovým organizacím prostřednictvím rozpočtové kapitoly Ministerstvo vnitra.

12/22 Peněžní prostředky státu poskytované nestátním. neziskovým organizacím prostřednictvím rozpočtové kapitoly Ministerstvo vnitra. Věstník NKÚ, kontrolní závěry 237 12/22 Peněžní prostředky státu poskytované nestátním neziskovým organizacím prostřednictvím rozpočtové kapitoly Ministerstvo vnitra Kontrolní akce byla zařazena do plánu

Více

Úplné znění. Zásad vlády pro poskytování dotací ze státního rozpočtu České republiky nestátním neziskovým organizacím ústředními orgány státní správy

Úplné znění. Zásad vlády pro poskytování dotací ze státního rozpočtu České republiky nestátním neziskovým organizacím ústředními orgány státní správy Úplné znění Zásad vlády pro poskytování dotací ze státního rozpočtu České republiky nestátním neziskovým organizacím ústředními orgány státní správy Schváleno usnesením vlády ze dne 1. února 2010 č. 92,

Více

Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost

Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi pozdravit Vás a toto setkání jménem Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Všichni

Více

Situační SWOT analýza jako vhodný podklad pro přípravu DZ MŠMT Milan Pospíšil Ostrava, 27. listopadu 2014

Situační SWOT analýza jako vhodný podklad pro přípravu DZ MŠMT Milan Pospíšil Ostrava, 27. listopadu 2014 Situační SWOT analýza jako vhodný podklad pro přípravu DZ MŠMT Milan Pospíšil Ostrava, 27. listopadu 2014 www.kredo.reformy-msmt.cz Úvodní SWOT analýza IPN KREDO Byla provedena analýza 33 domén v 7 strategických

Více

CEDR komunitní centrum, občanské sdružení VÝROČNÍ ZPRÁVA 2010 VÝROČNÍ ZPRÁVA 2010

CEDR komunitní centrum, občanské sdružení VÝROČNÍ ZPRÁVA 2010 VÝROČNÍ ZPRÁVA 2010 VÝROČNÍ ZPRÁVA OBSAH 1. ÚVODNÍ SLOVO 2. ZÁKLADNÍ ÚDAJE 3. VZNIK A POSLÁNÍ 4. PROJEKTY 5. ZPRÁVA O HOSPODAŘENÍ 6. PODĚKOVÁNÍ 7. FINANČNÍ PODPORA 8. SPOLUPRÁCE A PODPORA 1. ÚVODNÍ SLOVO Vážené čtenářky,

Více

Setkání pracovních skupin Kravaře

Setkání pracovních skupin Kravaře Setkání pracovních skupin Kravaře Dana Diváková 10. 9. 2013 1 Co je komunitní plánování Komunitní plánování /dále jen KP/ je metoda, která umožňuje zpracovávat rozvojové materiály pro různé oblasti veřejného

Více

DETERMINE Evropské konsorcium pro aktivity v oblasti sociálně-ekonomických determinant zdraví. Hana Janatová, SZÚ

DETERMINE Evropské konsorcium pro aktivity v oblasti sociálně-ekonomických determinant zdraví. Hana Janatová, SZÚ DETERMINE Evropské konsorcium pro aktivity v oblasti sociálně-ekonomických determinant zdraví Hana Janatová, SZÚ DETERMINE Spolufinancován: DG SANCO, 1.Program pro veřejné zdraví 2003-2008 Trvání: červen

Více

Pilotní kurz lektorů SP CSR

Pilotní kurz lektorů SP CSR Pilotní kurz lektorů SP CSR j Přednášející: doc.phdr.jana Kutnohorská, CSc. Organizace:Ostravská univerzita v Ostravě Název projektu: Sociální pilíř konceptu společenské odpovědnosti (CSR), ve vztahu k

Více

ÚKOLY PRO JEDNOTLIVÉ RESORTY

ÚKOLY PRO JEDNOTLIVÉ RESORTY REALIZAČNÍ PLÁN KONCEPCE ROMSKÉ INTEGRACE 2010 2013 1. Ministr vlády pro lidská práva ÚKOLY PRO JEDNOTLIVÉ RESORTY 1.1 Připravit do 31. 12. 2011 novelu zákona č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních

Více

Sociologie II. Dr. Křížová, dr. Štastná, dr. Janečková, mgr. Klvačová

Sociologie II. Dr. Křížová, dr. Štastná, dr. Janečková, mgr. Klvačová Sociologie II Dr. Křížová, dr. Štastná, dr. Janečková, mgr. Klvačová Témata LS Sociální vyloučení, chudoba, sociální inkluze a exkluze. Marginalizace. Proměny práce a zaměstnání Identita etnických menšin-

Více

MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ. Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143

MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ. Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143 MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Vedení lidí Je proces ovlivňování podřízených k takovému chování, které je optimální pro dosahování cílů organizace. Zohledňuje

Více

Anketní šetření k funkci asistent pedagoga. Odpovědi ředitelů škol/školských zařízení

Anketní šetření k funkci asistent pedagoga. Odpovědi ředitelů škol/školských zařízení Anketní šetření k funkci asistent pedagoga Odpovědi ředitelů škol/školských zařízení 1 Dotazník zaslán do 176 škol/škol.zařízení 12 dotazníků vráceno z důvodu zrušení školy Dotazník reálně zaslán do 164

Více

Pivo, víno a lihoviny v české společnosti v roce 2012

Pivo, víno a lihoviny v české společnosti v roce 2012 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: +420 210 310 584 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz Pivo, víno a lihoviny v české společnosti v

Více

Sociální vyloučení a prostor

Sociální vyloučení a prostor Za čistší město: Problémové lokality a jejich obyvatelé z pohledu místní politiky a správy Towards a purer city: Problem localities and Their Inhabitants from the Perspective of Local Authorities Mgr.

Více

Projekt Pojďte do školky!

Projekt Pojďte do školky! Projekt Pojďte do školky! Projekt Pojďte do školky! datum zahájení: 1. 7. 2013 datum ukončení: 30. 06. 2015 Realizace ve všech krajích ČR mimo Prahy ve spolupráci 9 neziskových organizací za podpory Operačního

Více

EVROPSKÁ KOMISE PROTI RASISMU A NESNÁŠENLIVOSTI

EVROPSKÁ KOMISE PROTI RASISMU A NESNÁŠENLIVOSTI CRI(98)29 Version tchèque Czech version EVROPSKÁ KOMISE PROTI RASISMU A NESNÁŠENLIVOSTI VŠEOBECNÉ POLITICKÉ DOPORUČENÍ ECRI Č. 3 POTÍRÁNÍ RASISMU A NESNÁŠENLIVOSTI SMĚŘUJÍCÍ VŮČI ROMŮM PŘIJATO 6 BŘEZEN

Více

Národní plán boje proti chudobě

Národní plán boje proti chudobě Národní plán boje proti chudobě přehled výchozích dokumentů a konceptů I. Úvod Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen MPSV ) je ústředním orgánem státní správy, do jehož působnosti spadá mimo jiné

Více

Krize veřejných zdravotních systémů a reforma financování

Krize veřejných zdravotních systémů a reforma financování Krize veřejných zdravotních systémů a reforma financování Seminar Starting points for Czech health reform 16.4. 17.4. Prague Macháček, Hroboň, Julínek Health reform.cz PROBLÉMY VEŘEJNÝCH SYSTÉMŮ ZDRAVOTNÍ

Více

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO Vzdělání Učivo patří mezi jeden ze tří hlavních činitelů výuky. Za dva zbývající prvky se řadí žák a učitel. Každé rozhodování o výběru učiva a jeho organizaci do kurikula vychází

Více

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Marie Hatalová Jihlava 2. prosince 2014 Současný stav přípravy OPZ Schválení návrhu OPZ vládou ČR - 9. 7. 2014 Zaslání návrhu

Více

Cizinec, který vstupuje na území České republiky s úmyslem požádat o azyl, musí

Cizinec, který vstupuje na území České republiky s úmyslem požádat o azyl, musí Cizinec, který vstupuje na území České republiky s úmyslem požádat o azyl, musí svůj záměr sdělit policii, což může učinit na hraničním přechodu. Samotná azylová procedura začíná podáním návrhu na zahájení

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Hlavní zaměření programu Globálním cílem OP VVV je urychlit přechod ČR k růstu prostřednictvím lidského kapitálu pomocí investic do základů znalostní ekonomiky.

Více

Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013. motivace a vůle

Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013. motivace a vůle Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013 motivace a vůle Motivace Proč chcete studovat psychologii? Sepište seznam svých motivů Motivace základní pojmy termín motivace z latinského moveo

Více

I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika Typy (modely) sociální politiky, její funkce a nástroje

I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika Typy (modely) sociální politiky, její funkce a nástroje OBSAH Úvod................................................ 11 I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika.................... 17 1.1 Místo sociální politiky ve společenském systému....

Více

Hodnocení mainstreamingové strategie Průřezová skupina NTS - Integrace osob ze sociálně vyloučených lokalit

Hodnocení mainstreamingové strategie Průřezová skupina NTS - Integrace osob ze sociálně vyloučených lokalit Program Iniciativy Společenství EQUAL Hodnocení mainstreamingové strategie Průřezová skupina NTS - Integrace osob ze sociálně vyloučených lokalit Prosinec 2007 Zprávu v rámci projektu Zajištění činnosti

Více

Číslo projektu 1J 046/05-DP1 Název Gender v managementu Doba řešení 1.2.2005-1.8.2008. Řešitel Ing. Jan Vlach Kontaktní Mgr.

Číslo projektu 1J 046/05-DP1 Název Gender v managementu Doba řešení 1.2.2005-1.8.2008. Řešitel Ing. Jan Vlach Kontaktní Mgr. Číslo projektu 1J 046/05-DP1 Název Gender v managementu Doba řešení 1.2.2005-1.8.2008 Řešitel Ing. Jan Vlach (spoluřešitelé) VÚPSV Kontaktní Mgr. Aleš Kroupa osoba VÚPSV Odborný JUDr. Kristina Koldinská,

Více

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Obsah Demografický vývoj v České republice Národní akční plán podporující

Více

Teorie a praxe mezinárodní vztahů (Poznámky ke studiu předmětu)

Teorie a praxe mezinárodní vztahů (Poznámky ke studiu předmětu) Teorie a praxe mezinárodní vztahů (Poznámky ke studiu předmětu) 1. Mezinárodní vztahy a jejich specifický charakter Mezinárodní vztahy představují složitý a dynamicky se vyvíjející systém a jejich zkoumání

Více

Position paper. Podpora inkluzívního vzdělávání romských dětí.

Position paper. Podpora inkluzívního vzdělávání romských dětí. Position paper Podpora inkluzívního vzdělávání romských dětí. Východiska současné situace 2 Dlouhodobě se odborníci v oblasti pedagogiky a sociálního začleňování zabývají rolí vzdělávání v řešení sociálního

Více

Zpráva s výstupy z veřejného setkání v rámci KPSS v MČ Praha 10 dne 2. června 2008 s cílem připravit SWOT analýzu pro oblast sociálních služeb

Zpráva s výstupy z veřejného setkání v rámci KPSS v MČ Praha 10 dne 2. června 2008 s cílem připravit SWOT analýzu pro oblast sociálních služeb TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM, STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY A ROZPOČTEM HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY Zpráva s výstupy z veřejného setkání v rámci KPSS v MČ Praha 10 dne 2. června

Více

Součastnost a budoucnost interkulturní práce v ČR

Součastnost a budoucnost interkulturní práce v ČR Součastnost a budoucnost interkulturní práce v ČR Marina Pojmanová, Jana Vlastníková Jeronýmovy dny 2014, 8. 11. 2014 Co je interkulturní práce? Interkulturní práce vychází především ze sociální práce

Více

Národní soustava povolání

Národní soustava povolání OP RLZ, Opatření 3.3 Rozvoj dalšího profesního vzdělávání Systémový projekt Národní soustava povolání Ing. Michaela NAVRÁTILOVÁ Ministerstvo práce a sociálních věcíčr, Odbor 35, Odbor implementace programů

Více

Výběrové šetření o zdravotně postižených osobách v ČR za rok 2007. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.

Výběrové šetření o zdravotně postižených osobách v ČR za rok 2007. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso. Výběrové šetření o zdravotně postižených osobách v ČR za rok 2007 Kdo se na výběrovém šetření podílel MZ, MPSV a MŠMT Úřad pro ochranu osobních údajů statistická a výzkumná pracoviště - ČSÚ, ÚZIS, ÚIV,

Více

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Práce se skupinou Mgr. Monika Havlíčková Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Sociální skupina je sociologický pojem označující sociální útvar, o němž platí: 1. je tvořen

Více

Big Data a oficiální statistika. Unicorn College Open 24. dubna 2015 Doc. Ing. Marie Bohatá, CSc.

Big Data a oficiální statistika. Unicorn College Open 24. dubna 2015 Doc. Ing. Marie Bohatá, CSc. Big Data a oficiální statistika Unicorn College Open 24. dubna 2015 Doc. Ing. Marie Bohatá, CSc. Obsah příspěvku Charakteristiky Big Data Výzvy a úskalí z perspektivy statistiky Výzvy z perspektivy computing

Více

První prorůstová a propopulační důchodová reforma.

První prorůstová a propopulační důchodová reforma. První prorůstová a propopulační důchodová reforma. Demo verze Podívejme se na problém dostatku nově narozených dětí čistě z ekonomického, nikoliv emocionálního hlediska při použití representativních dat

Více