LUDĚK SÝKORA a JANA TEMELOVÁ

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "LUDĚK SÝKORA a JANA TEMELOVÁ"

Transkript

1 PREVENCE PROSTOROVÉ SEGREGACE LUDĚK SÝKORA a JANA TEMELOVÁ Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta Ministerstvo pro místní rozvoj

2 PREVENCE PROSTOROVÉ SEGREGACE Doc. RNDr. Luděk Sýkora, Ph.D. Mgr. Jana Temelová, Ph.D. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Centrum pro výzkum měst a regionů Ministerstvo pro místní rozvoj Praha 2005

3 OBSAH PŘEDMLUVA 4 SEGREGACE: DEFINICE, PŘÍČINY, DŮSLEDKY, ŘEŠENÍ Jana Temelová, Luděk Sýkora CO JE REZIDENČNÍ SEGREGACE Aleš Burjanek MŮŽEME ZJISTIT MÍRU SEGREGACE? Martin Ouředníček JE REZIDENČNÍ SEGREGACE VŽDY JEN SOCIÁLNÍM PROBLÉMEM? Michal Illner MOŽNOST VYUŽITÍ NÁSTROJŮ ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ PRO PREVENCI SEGREGACE Karel Maier INTEGRACE IMIGRANTŮ BEZ OBCÍ? DŮM STAVĚNÝ NA PÍSKU! Dušan Drbohlav FAKTOROVÁ ANALÝZA SEGREGACE - PŘÍKLAD BRNA Ondřej Mulíček FAKTORY SOCIÁLNÍHO VYLOUČENÍ Lukáš Radostný NEGATIVNÍ DŮSLEDKY ETNICKÉ DEFINICE SOCIÁLNÍHO VYLOUČENÍ ROMSKÝCH POPULACÍ Štěpán Moravec VYTĚSŇOVÁNÍ ROMSKÝCH KOMUNIT Petr Víšek NĚKTERÉ MOŽNOSTI SPRÁVCE BYTOVÉHO FONDU V ANTISEGREGAČNÍ POLITICE MĚSTA Pavel Merta PERCEPCE PROSTOROVÝCH DISPROPORCÍ V SOUČASNÝCH I PŘIPRAVOVANÝCH STRATEGICKÝCH DOKUMENTECH MĚSTA BRNA Radoslava Cicvárková MOŽNOSTI ČERPÁNÍ PROSTŘEDKŮ STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ EU V OBLASTI PŘEDCHÁZENÍ SEGREGAČNÍCH JEVŮ V RÁMCI SPOLEČNÉHO REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU Radka Soukupová

4 PŘEDMLUVA V důsledku narůstající sociální diferenciace obyvatelstva, rozmanitosti nabídky bydlení a dalších faktorů dochází v České republice k růstu segregace. Segregaci se nevyhneme, vždyť do určité míry jde o přirozený projev rezidenčních preferencí vnitřně rozrůzněného obyvatelstva. Segregaci však vidíme i jako společenský problém, který může narušovat sociální soudržnost v oblastech, kde se projevuje ve zvýšené míře. Musíme si být vědomi dlouhodobých důsledků v lokalitách a regionech a připravit postupy, mechanismy a nástroje, které pomohou při prevenci vysoké míry segregace, popř. při zmírňování jejích některých důsledků. Cílem předkládané publikace je představit zástupcům veřejné správy, nevládním neziskovým organizacím a představitelům výzkumných institucí klíčové otázky spojené se segregací, seznámit s problémy, kterým by měla být věnována zvýšená pozornost a vyvolat všeobecnou diskusi na toto téma, která povede ke vzájemné spolupráci zainteresovaných institucí. Luděk Sýkora, Jana Temelová 4

5 Jana Temelová, Luděk Sýkora Segregace: definice, příčiny, důsledky, řešení SEGREGACE: DEFINICE, PŘÍČINY, DŮSLEDKY, ŘEŠENÍ JANA TEMELOVÁ, LUDĚK SÝKORA Doc. RNDr. Luděk Sýkora, Ph.D., Mgr. Jana Temelová, Ph.D., Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje a Centrum pro výzkum měst a regionů, Albertov 6, Praha 2, Příspěvek stručně shrnuje základní aspekty segregace, její příčiny a důsledky i možnosti prevence, a to především na základě studia zahraničních zkušeností. Termínem segregace rozumíme nerovnoměrné rozmístění různorodých skupin obyvatelstva v území, a to podle místa jejich, zpravidla trvalého, bydliště. Segregace má různorodé příčiny, nabývá velmi rozmanitých forem a přináší rozličné důsledky. Omezený rozsah příspěvku umožňuje pouze vstupní nastínění problematiky. Naším cílem je poskytnout základní rámec pro další studium segregace. Pojem segregace má dva poněkud odlišné významy a zabarvení. Můžeme ho vnímat jako hodnotově neutrální analytický termín, kde segregací rozumíme míru rozdílů v prostorovém rozložení rozmanitých sociálních skupin obyvatelstva. Takovou míru můžeme změřit a porovnávat její změnu za určité období nebo odlišnosti mezi různými skupinami obyvatel, městy či regiony. Termín segregace je však většinou používán jako normativní s tím, že segregace představuje společenský problém. Velmi však záleží na hodnotách sdílených danou společností, kdy se určitá míra sociálně-prostorové diferenciace, tj. segregace v prvním výše uvedeném slova smyslu, stává problémem, tj. segregací v druhém výše uvedeném pojetí. V předkládaném příspěvku využíváme obě pojetí. Definice segregace, přehled forem, jichž nabývá, a nastínění možností jejího měření či diskuse příčin zůstávají spíše v úrovni analytické. Hlavním motivem pro studium segregace je však náš pohled vnímající určitou míru a formy segregace jako problém, který narušuje sociální soudržnost v oblastech, kde se projevuje ve zvýšené míře. Naším cílem je na tento problém a jeho možné negativní důsledky poukázat, vyvolat odbornou diskusi o příčinách a důsledcích segregace i možnostech využití nástrojů územního plánování, bytové politiky apod. pro prevenci popř. zmírnění některých jejích důsledků v České republice. 5

6 Jana Temelová, Luděk Sýkora Segregace: definice, příčiny, důsledky, řešení Definice rezidenční segregace Rezidenční segregaci je možné definovat jako relativní prostorové oddělení nebo proces oddělování určitých skupin obyvatelstva od zbytku společnosti do různých oblastí a zón sídel na základě socioekonomických, etnických a kulturních charakteristik (Burjanek, 1997; Musterd a kol., 1999). Segregaci tak můžeme chápat jednak jako stav, jednak jako proces prostorové diferenciace obyvatelstva. Rezidenční segregace existuje, pokud některé části města vykazují nadprůměrné a jiné podprůměrné zastoupení určité skupiny obyvatel ve vztahu k podílu této skupiny ve městě jako celku (Baršová, 2002; Lyons, 2003; Musterd a kol., 1999; Musterd a Ostendorf, 1998). Prostorová segregace je tak úzce svázána s územní koncentrací. Segregaci můžeme vnímat z pohledu míry vnitřní prostorové různorodosti sídel (úroveň rozdílů mezi jednotlivými čtvrtěmi) a zároveň podle odlišnosti určité čtvrti od ostatních částí města z hlediska sociální skladby zde žijících obyvatel. Massey a Denton (1988) upozorňují, že skupiny obyvatel mohou být segregovány různými způsoby. Pro hodnocení segregace doporučují sledovat rovnoměrnost rozmístění a možnosti vzájemného kontaktu skupin obyvatel v městském prostoru. Skupinu, která je v porovnání se zbytkem populace v prostoru města rozmístěná nerovnoměrně a u které z jejího prostorového rozložení vyplývají horší podmínky pro navázání kontaktu s ostatními skupinami populace, nazývají Massey a Denton (1988) rezidenčně segregovanou. Prostorově oddělené bydlení odlišných skupin obyvatelstva se nejvýrazněji vztahuje k etnické či rasové příslušnosti a sociálně ekonomickým charakteristikám obyvatel. Poněkud méně se v sociálně-prostorovém rozrůznění projevují demografické znaky jednotlivců (např. věk), typ domácností (např. fáze rodinného cyklu) a kulturní charakteristiky (např. životní styl) (Burjanek, 1997; Musterd a Ostendorf, 2003; Savage a Warde, 1993). Sociální prostor bývalých socialistických měst byl na rozdíl od měst formovaných tržní ekonomikou diferencován zejména demografickými charakteristikami obyvatelstva (Musil, 1987). Z hlediska velikosti území může existovat prostorová segregace mezi jádrovými městy a jejich zázemím v rámci metropolitních oblastí a městských regionů, mezi jednotlivými čtvrtěmi uvnitř měst nebo mezi obytnými bloky v rámci jedné čtvrti (Musterd a kol., 1999). 6

7 Jana Temelová, Luděk Sýkora Segregace: definice, příčiny, důsledky, řešení Formy rezidenční segregace Existence sociálního, etnického, kulturního i jiného rozrůznění společnosti vede prostřednictvím prostorového oddělování k vytváření rozmanitých forem koncentrace a segregace různorodých skupin obyvatel. Z hlediska pochopení příčin i hodnocení důsledků je důležité rozlišovat mezi dobrovolným a nedobrovolným oddělením skupin obyvatel v prostoru, tedy mezi separací a segregací. K separaci dochází, pokud se určitá skupina obyvatel sama prostorově vyčleňuje na základě vlastních preferencí a aktivity, naopak segregace vzniká v důsledku diskriminace menšiny většinovou společností (Sýkora, 2000). Dobrovolné či nedobrovolné oddělení určité skupiny obyvatel od zbytku společnosti vede k vytváření odlišných forem segregace. Rozmanité formy prostorové koncentrace a segregace jsou také určovány charakteristikami oddělené skupiny (vertikální diferenciace daná sociálně-ekonomickým statusem a horizontální diferenciace daná etnickou či rasovou příslušností, typem domácností, demografickými a kulturními znaky, životním stylem apod.), fyzickými stránkami bydlení (typ a stav zástavby) či velikostí segregovaného území (sídlo, čtvrť nebo část sídla, ulice, skupina domů, jeden dům). U oddělené skupiny zpravidla dochází ke kombinaci vertikálních a horizontálních charakteristik. Ghetta představují extrémní formu rezidenční segregace. Jde o oblast, ve které se nedobrovolně koncentrují členové určité sociální skupiny a mají v této oblasti převažující podíl na její celkové populaci. Ghetto je obvykle charakterizováno chudobou, nezaměstnaností a nekvalitním bydlením (Gottdiener a Budd, 2005). Marcuse (1997) rozlišuje dvě formy ghetta, klasické ghetto a ghetto vyděděnců. Jestliže klasické ghetto definují tři prvky, a to prostorové oddělení, podřadnost a nedobrovolné vymezení vlastní identity, ghetto vyděděnců přidává další rozměr. Je jím specifický vztah ghettoizované skupiny s většinovou společností spočívající v současném působení ekonomického a prostorového vyloučení (např. černošská ghetta v amerických městech). Vedle etnických a rasových ghett zmiňuje Burjanek (1997) jako další typ ghetto na službách závislých obyvatel (v něm se soustřeďují staré osoby s nízkými příjmy, mentálně a zdravotně postižení, chronicky nezaměstnaní apod.). V souvislosti s koncentrací městské chudoby se hovoří též o slumech (charakterizovaných velmi zchátralým bytovým fondem) a nouzových koloniích (shanty towns, squatter settlements) tvořených shluky provizorních příbytků zpravidla na perifériích velkoměst rozvojového světa (Burjanek, 1997). 7

8 Jana Temelová, Luděk Sýkora Segregace: definice, příčiny, důsledky, řešení Enklávy jsou oblasti obývané převážně jednou etnickou nebo kulturní skupinou. Marcuse (1997) definuje enklávu jako dobrovolně vyvinutou prostorovou koncentraci, ve které se soustřeďují příslušníci určité skupiny obyvatelstva za účelem zvýšení ekonomického, sociálního, politického anebo kulturního rozvoje vlastních členů. Příkladem mohou být kulturní, imigrační nebo etnické enklávy. Citadela je oblast, ve které se dobrovolně soustřeďují příslušníci určité skupiny obyvatelstva definované vůči svému okolí nadřazeným postavením z hlediska moci, bohatství a společenského statusu, a to za účelem ochrany a zvýšení svého nadřazeného postavení (Marcuse, 1997). Citadely mají často formu uzavřených komunit (gated communities; Blakely a Snyder, 1997, Landman, 2000), které jsou od okolí odděleny fyzickou bariérou, jasně označeným a kontrolovaným vstupem (kamerové systémy, bezpečnostní služby) s cílem udržet nežádoucí jedince vně pevnosti. Za určitou formu citadely je možné považovat i gentrifikovanou čtvrť. Možnosti hodnocení segregace K hodnocení prostorové diferenciace obyvatelstva na území měst a regionů lze přistupovat dvěma základními způsoby. První způsob představují etnografické studie a popis sociálního klimatu jednotlivých částí města zaměřený na jejich specifika v kontextu města jako celku. Důležitým zdrojem informací pro kvalitativní výzkum segregace jsou terénní výzkumy, rozhovory, pozorování, dotazníková šetření apod. Druhý přístup je založen na kvantitativním statistickém zhodnocení sociálně prostorové diferenciace, přičemž cílem je nalézání pravidelností, zobecňování zjištěných skutečností a vytváření modelů prostorového uspořádání. Hlavními zdroji pro statistickou analýzu jsou data z censů, sociálních a migračních statistik či statistik bydlení. Sociálně prostorovou strukturu města je pak možno vyjádřit následujícími způsoby: prostorovým vzorcem, kdy výstupem je kartogram vytvořený na základě lokalizačního kvocientu, faktorové analýzy, shlukové analýzy nebo jejich kombinací. mírou prostorové diferenciace/ různorodosti, kdy výstupem je jedna hodnota charakterizující celé město (ukazatele segregace měří relativní stupeň rezidenčního oddělení různých skupin obyvatel v městském prostoru; pro výpočet je nutné znát celkový počet obyvatel a počet členů dané skupiny za celé sledované území a za jeho dílčí územní jednotky). Massey a Denton (1988) doporučují, aby prostorové rozložení skupin obyvatel bylo měřeno více ukazateli z důvodu zachycení jeho rozmanitých stránek. Základním ukazatelem nerovnoměrnosti je index odlišnosti a index segregace. Pro měření rezidenčního kontaktu jsou nejvhodnějšími ukazateli index interakce a index izolace. 8

9 Jana Temelová, Luděk Sýkora Segregace: definice, příčiny, důsledky, řešení Za nejvhodnější postup považujeme kombinaci výše uvedených přístupů. Ukazatele segregace naznačí míru významnosti problému, poznání prostorového rozložení identifikuje území s významnou koncentrací určitých skupin obyvatel. Kvalitativní výzkum lokalit pomůže odhalit příčiny a mechanismy vzniku segregace, charakter a intenzitu vzájemných interakcí mezi segregovanou a většinovou společností v konkrétním území a rozmanité důsledky segregace. Index odlišnosti měří relativní rozdíl mezi prostorovým rozložením dvou jevů (dvou charakteristik populace nebo dvou skupin obyvatelstva) v rámci vnitřního územního členění města. Index porovnává podíly každé územní jednotky na celku města z hlediska koncentrace obou porovnávaných jevů v dané územní jednotce, přičemž jevy X a Y mohou představovat: dvě odlišné skupiny obyvatel (např. bílé x černošské obyvatelstvo, obyvatelé se základním vzděláním x vysokoškoláci) X je určitá skupina obyvatel a Y představuje doplněk do celkové populace X je určitá skupina obyvatel a Y představuje populaci celkem (standardizace vůči celkové populaci). k ID xy = 1/2 (x i /X - y i /Y) 1 x i, y i = počet příslušníků skupin X a Y v i-té územní jednotce X, Y = celkový počet příslušníků skupin X a Y v celém teritoriu (městě) k = počet územních jednotek v daném teritoriu Index segregace udává relativní rozdíl mezi prostorovým rozložením jedné skupiny obyvatel a zbytkem populace. Index segregace vychází z indexu odlišnosti, který porovnává určitou skupinu obyvatel X s celkovou populací města Y, přičemž navíc zohledňuje velikost skupiny X (její podíl na celkové populaci). IS xn = ID xn / [1-(X / Y)] ID xn = index odlišnosti mezi skupinou X a celkovou populací Y X = celkový počet příslušníků skupiny X v daném teritoriu Y = celkový počet obyvatel v daném teritoriu Index interakce měří míru kontaktu mezi dvěma skupinami obyvatel (např. příslušníky menšinové skupiny X a většinové skupiny Y). k xp * y = (x i /X) (y i /t i ) 1 x i, y i = počet příslušníků skupin X a Y v i-té územní jednotce t i = celkový počet obyvatel v i-té územní jednotce X = celkový počet příslušníků skupiny X v celém teritoriu (městě) k = počet územních jednotek v daném teritoriu Index izolace analogicky udává míru vzájemného kontaktu mezi příslušníky stejné skupiny X. k xp * y = (x i /X) (x i /t i ) 1 9

10 Jana Temelová, Luděk Sýkora Segregace: definice, příčiny, důsledky, řešení Podmíněnosti a příčiny rezidenční segregace Prostorová segregace se utváří prostřednictvím rozhodování individuálních domácností, jež reagují na komplexní vztahy uvnitř společenských struktur a trendů jejich změn na různých měřítkových úrovních (Van Kempen, 2003). Rezidenční segregace nemá přitom jednu příčinu, ale je výsledkem komplexního působení různých sociálních a ekonomických procesů a podmíněností (Massey a Denton, 1988; Massey a Eggers, 1990; Musterd a kol., 1999; Musterd a Ostendorf, 2003; Van Kempen, 1994; Van Kempen, 2003). Nicméně nepanuje shoda ohledně významu přičítaného jednotlivým faktorům při objasňování příčin sociálně a prostorově rozdělených měst. Sociálně-prostorová diferenciace sídel a regionů je odrazem rozrůznění společnosti podle socioekonomických, etnických, kulturních a dalších charakteristik obyvatelstva. Segregace je tak vyjádřením sociálních rozdílů a sociálních nerovností v dané společnosti. Poznání segregace musí zahrnovat jak procesy sociální diferenciace a jejich podmíněnosti, tak i prostorový vzorec, který je výsledkem průmětu sociální diferenciace do konkrétního prostředí měst a regionů. Sociální diferenciace přitom sama o sobě nemusí nutně vést k prostorové segregaci. Zpravidla však sociální rozrůzňování přináší i procesy sociálně prostorové diferenciace vedoucí k vytváření segregace ve smyslu prostorově odlišného rozmístění rozmanitých sociálních skupin obyvatelstva. Segregace byla ve 20. a 30. letech 20. století významnou oblastí zájmu Chicagské školy urbánní sociologie. Rozdělení socioekonomických a kulturních skupin obyvatelstva do různých částí města považovali sociologové tohoto směru za jeden z hlavních procesů formujících vnitřní strukturu a charakter expandujícího severoamerického města první poloviny 20. století (Burgess, 1925). Chicagská škola považovala společenské rozvrstvení a sociální diferenciaci městského prostoru za funkční mechanismus utváření a fungování městského organismu. V současnosti je segregaci věnována pozornost zejména v souvislosti s narůstající sociální polarizací. V 80. letech 20. století vedly narůstající rozdíly mezi bohatými a chudými, patrné zejména ve velkých metropolích, k formulaci myšlenek o rozděleném či duálním městě (Hamnett, 2001; Marcuse, 1993; Mollenkopf a Castells, 1991). Určitá míra segregace a její některé formy jsou přitom vnímány jako problémové, narušující a ohrožující sociální soudržnost a v důsledku toho i ekonomické fungování a celkovou udržitelnost rozvoje společnosti. 10

11 Jana Temelová, Luděk Sýkora Segregace: definice, příčiny, důsledky, řešení Behaviorální přístup se při vysvětlování podmíněností, vzorců a procesů prostorové koncentrace a segregace zaměřuje na stranu poptávky, klade důraz na preference, vnímání a rozhodovací proces jedinců a domácností z hlediska lokalizace a typu bydlení. Různé skupiny obyvatel mají vzhledem ke své etnické příslušnosti, sociálněekonomickému postavení či fázi rodinného cyklu odlišné rezidenční potřeby a preference. Prostorová koncentrace těchto skupin se vysvětluje jejich vlastní volbou bydlet v určité oblasti (Johnston, 1984; Van Kempen, 1994). Motivací může být snaha bydlet v blízkosti obyvatel stejných či podobných charakteristik a životního stylu nebo žít v místech, která z hlediska potřeb domácnosti zajišťují upřednostňovaný standard. Důležitým determinantem segregace jsou však finanční zdroje domácností a jednotlivců, které do značné míry určují pozici domácností na trhu s byty a možnosti uplatnění preferencí při konkrétní lokalizaci v prostoru měst. Procesy prostorové segregace i výsledné prostorové uspořádání ovlivňují i kulturně podmíněné zvyklosti daných populací, např. úroveň mobility vyplývající z ochoty se stěhovat, dojíždět do práce na velké vzdálenosti nebo žít v sociálně smíšených nebo naopak homogenních komunitách. Většina pozornosti při objasňování sociálních nerovností a prostorových vzorců rozdělených měst je v poslední době věnována strukturálním podmíněnostem. Z velkého množství faktorů považují Musterd a kol. (1999), Hamnett (1996) a další za nejvýznamnější procesy globální ekonomické restrukturalizace a rozdíly existující v míře sociálního přerozdělování, tj. rozdíly v povaze sociálního státu (welfare state). Ekonomická restrukturalizace se ve vyspělých městech západního světa projevuje deindustrializací a nárůstem významu sektoru služeb. To vede ke změnám na pracovním trhu a k sociální polarizaci, která se dále odráží v prostorové segregaci příjmových skupin obyvatelstva a ve změnách sociálně prostorové struktury postindustriálního města (Ostendorf a kol., 2001, Sýkora, 2001; Van Kempen, 1994). V debatě o důsledcích ekonomické restrukturalizace pro sociální strukturu ve městech se výrazněji objevují dva pohledy: vlivnější teorie sociální polarizace a mismatch teorie. Sociální polarizace, tj. narůstání rozdílů mezi obyvatelstvem na obou okrajích společenského spektra, je považována za klíčovou charakteristiku globálních měst a tzv. duálního nebo rozděleného města (Mollenkopf a Castells, 1991; Castells, 1989; Friedmann a Wolff, 1982; Sassen, 1991). Základní myšlenkou mismatch teorie je, že postindustriální ekonomika klade vyšší nároky na vzdělání a odbornou specializaci pracovníků. To vede k vyloučení narůstající části populace z pracovního trhu, protože její kvalifikace neodpovídá novým potřebám ekonomiky (skills mismatch). Kromě nedostatečné kvalifikace jsou tito lidé vystavěni též prostorovému nesouladu mezi místem bydliště a místy potenciálního pracoviště (spatial 11

12 Jana Temelová, Luděk Sýkora Segregace: definice, příčiny, důsledky, řešení mismatch); žijí totiž ve vnitřním městě, kde v porovnání s jinými lokalitami došlo k nejvyššímu úbytku pracovních míst ve výrobě. Naopak, lidé s vyššími příjmy zpravidla bydlí v příměstských oblastech a pracují v centrálních částech měst. Sociálně-prostorová segregace bydlišť je tak doplněna o funkční-prostorovou segregaci pracovišť, které při nesouladu prostorových vzorců vytváří výše uvedený rozpor. Sociální důsledky vyplývající z ekonomické restrukturalizace jsou usměrňovány institucionálním kontextem režimu sociálního státu (welfare state regime) (Hamnett, 1998; Musterd a Ostendorf, 1998, 2003; Musterd a kol., 1999). Režim sociálního státu je určen postojem státu k nerovnostem, tj. mírou státních zásahů a přerozdělování. Dobře rozvinutý systém sociálního státu se silnou přerozdělovací politikou (např. progresivní daně, minimální mzda, sociální dávky pro důchodce, nemocné a nezaměstnané, podpora sociálního bydlení) je považován za úspěšnější při ochraně určitých skupin obyvatel před sociálním vyloučením a prostorovou segregací a izolací (Musterd a Ostendorf, 1998, 2003). Institucionální přístup zdůrazňuje význam institucí pro pochopení rezidenční struktury; zabývá se rolí státních úřadů, finančních institucí, bytových asociací apod. při ovlivňování bytové situace jedinců a domácností. Na straně nabídky závisí rezidenční segregace na dostupnosti různé kvality bydlení v jednotlivých lokalitách města (Van Kempen, 2003). Půda jako zdroj je omezená a má různou hodnotu, což vede k odlišné lokalizaci různě výnosných aktivit v městském prostoru (Sassen, 1991, 1996; Savage a Warde, 1993). Důležitou roli proto hraje fyzická a funkční prostorová struktura města regulovaná nástroji územního plánování. Role institucí ve fungování bytového systému není zcela nezávislá na chování a postojích jednotlivců. V tomto smyslu upozornil Pahl (1975) na důležitou roli městských manažerů a strážců, kteří kontrolují přístup ke zdrojům, jako je například výstavba sociálního bydlení nebo hypotéky. V této souvislosti mohou hrát roli postoje jedinců i institucí založené na předsudcích či stereotypech. Negativní důsledky rezidenční segregace Důsledky rezidenční segregace úzce souvisí s rozmanitými formami prostorových koncentrací různých skupin obyvatel. Pokud je prostorové oddělení vytvořeno na dobrovolné bázi, mohou být důsledky takového seskupení pro jeho obyvatele pozitivní. Soustředění lidí vzájemně si blízkých svým socioekonomickým postavením, etnickou příslušností, náboženstvím či jinými znaky do enkláv, případně citadel, může posílit pocit bezpečí, komunitní sounáležitosti, podpořit tvorbu sociálních sítí, podnikání a podobně (Balakrishnan a Gyimah, 2003; Burjanek, 1997; Marcuse, 1997). Daleko více pozornosti je 12

13 Jana Temelová, Luděk Sýkora Segregace: definice, příčiny, důsledky, řešení ovšem věnováno negativním důsledkům plynoucím z rezidenční segregace a izolace sociálně slabších a etnicky či rasově vymezených skupin obyvatel. Taková segregace je často spojována s různými druhy sociálních problémů: kriminalitou, deviantním chováním, nízkou úrovní dosaženého vzdělání, nezaměstnaností, chátrajícím bytovým fondem, špatnou kvalitou služeb a podobně. Oddělení různých skupin do odlišných rezidenčních prostředí vede k omezení komunikace mezi skupinami obyvatelstva a ve svém důsledku může oslabit sociální soudržnost společnosti jako celku. Prostorová koncentrace chudoby navíc představuje bariéru životních šancí a sociálních příležitostí těch, kteří v takových koncentracích žijí (Friedrichs a kol., 2003; Van Kempen, 1994). Důležitá je otázka, do jaké míry sociální struktura a prostředí čtvrti ovlivňují své obyvatele v jejich chování, postojích, psychické sféře i životních příležitostech, tedy jak významný je tzv. neighbourhood effect. Atkinson a Kintrea (2001) rozlišují šest typů vlivů prostředí oblasti: vliv koncentrace, lokalizace, sociálního prostředí, socializace, fyzického prostředí a veřejných služeb. Musterd a Ostendorf (2003) považují neighbourhood efekt nejen za důsledek segregace, ale také za příčinu vedoucí k dalšímu prohlubování tohoto procesu. Hlavní pozornost je věnována zejména negativním vlivům sociálního prostředí rezidenčních čtvrtí na sociální mobilitu jedinců a domácností, na životní šance, na dosaženou úroveň vzdělání nebo na schopnost začlenit se do většinové společnosti (Atkinson a Kintrea, 2001; Musterd a Ostendorf, 2003; Van Kempen, 1994). Tvrzení, že čtvrť může mít negativní vliv na své obyvatele, se nejčastěji objevuje v americké literatuře v souvislosti s ghettoizací. Složení populace ghetta negativně působí na životní šance a možnosti sociální mobility obyvatel ghettoizované čtvrti (Cutler a Glaeser, 1997; Massey a Denton, 1993; Ostendorf a kol., 2001; Van Kempen, 1994; Wilson, 1987). Rostoucí prostorová koncentrace chudého obyvatelstva vede k vytvoření sociálního prostředí, které postrádá instituce, role a hodnoty potřebné k úspěchu ve společnosti (Wilson 1987). Únik z ghetta je považován za mimořádně nesnadný. Lewis (1968) hovoří o tzv. kultuře chudoby, kdy velmi chudí jedinci sdílí a dále reprodukují vzorce chování a životní způsoby, které jim na jednu stranu umožňují vyrovnat se se svou situací, na druhou stranu ale jejich chudobu znásobují (např. postojem ke vzdělání). Wilson (1987; též Massey a Denton, 1993) se domnívá, že izolované prostředí koncentrované chudoby vede v amerických městech ke vzniku skupiny obyvatel nazývané underclass a s ní spojeným přejímáním deviantních vzorců chování (kultura chudoby). Za členy underclass jsou považováni jedinci postižení chudobou, z níž v podstatě nemají možnost úniku a jsou proto trvale ekonomicky závislí na sociální pomoci (Johnston a kol., 13

14 Jana Temelová, Luděk Sýkora Segregace: definice, příčiny, důsledky, řešení 2000). Za příčinu sociálního vyloučení underclass jsou považovány buď strukturální nerovnosti, které znevýhodňují určité skupiny obyvatel, nebo kulturní podmíněnosti, kdy sociální vyloučení vyplývá z kultury chudoby, tj. postojů a chování sdílených příslušníky samotné skupiny underclass (Sommerville, 1998). Diskuse o důsledcích rezidenční segregace, koncentraci chudoby, sociální izolaci, ghettech a existenci skupiny underclass úzce souvisí s konceptem sociálního vyloučení určitých skupin obyvatel. Sociální vyloučení je nejčastěji definováno jako vyloučení z pracovního trhu nebo trvalého zaměstnání (většinou nekvalifikované obyvatelstvo a ženy) (Somerville, 1998). Druhý význam sociálního vyloučení se vztahuje k odepření statutu občanství a s ním spojeným poskytováním sociálních výhod určitým skupinám obyvatel (většinou imigrantům) (Somerville, 1998). Underclass zpravidla trpí oběma formami vyloučení (Somerville, 1998). Vedle sociálního vyloučení se též hovoří o marginalizaci a stigmatizaci, tj. nedobrovolném postavení určitých skupin obyvatelstva na okraji společnosti a jejich negativním vnímání zbytkem společnosti, které mohou být jak příčinou tak důsledkem rezidenční segregace. Možnosti prevence a zmírnění důsledků segregace Přestože určitý stupeň sociální a prostorové diferenciace společnosti je přirozený, funkční a nevyhnutelný, existuje obecně sdílené přesvědčení, že vlády mohou zmírňovat výraznější nerovnosti v sociálně ekonomických podmínkách obyvatel různých rezidenčních prostředí a předcházet tak vzniku (příp. zmírňovat důsledky) rezidenční segregace. Musterd a kol. (1999) nicméně připomínají, že vědomosti o působení a relativní váze jednotlivých faktorů vedoucích k sociálně prostorovým nerovnoměrnostem nejsou zdaleka dostatečné k tomu, aby bylo možné poskytnout jednoznačné doporučení politikům na místní či národní úrovni. V zásadě je pro využití veřejných politik nutné odlišovat mezi různými formami rezidenční segregace, zejména je-li prostorová koncentrace výsledkem vlastní volby jedinců, nebo zda vznikla v důsledku omezení daných vnějším prostředím a skupiny jsou segregovány nedobrovolně (Marcuse, 1997; Musterd a kol., 1999). Politický zájem se zaměřuje především na problémy vyplývající z nedobrovolné segregace a vytváření koncentrací sociálně slabých, rasových a etnických menšin. Z toho však vyplývá určité nebezpečí v posilování nevraživosti a stigmatizace těchto skupin většinovou společností. Druhá strana sociálního spektra a vytváření ghett bohatých jsou však často opomíjeny a nejsou vnímány jako problém, přestože k celkové úrovni sociálněprostorového oddělení různých skupin obyvatel přispívají a ovlivňují tak naše vnímání společenské sounáležitosti a v důsledku i sociální soudržnost. Mezi nejčastěji uváděné 14

15 Jana Temelová, Luděk Sýkora Segregace: definice, příčiny, důsledky, řešení oblasti politických intervencí, které mohou přispět ke zmírnění důsledků či prevenci segregace, patří opatření v oblasti bytové politiky, územního plánování, sociální politiky a místního ekonomického rozvoje. V evropských zemích se uplatňují zejména dva hlavní typy intervencí v oblasti bytové politiky, které mají za cíl ovlivnit rezidenční segregaci (Musterd a kol., 1999). První přístup zahrnuje intervence na straně poptávky. Musterd a kol. (1999) považuje cíle této politiky za těžko naplnitelé, protože existuje mnoho podmínek, které musí být splněny (sociální nerovnoměrnosti nejsou příliš velké, výběr na trhu s byty je omezený, státní intervence a přerozdělovací mechanismy jsou silné). Druhým přístupem jsou nástroje zaměřené na stranu nabídky bydlení včetně široce koncipovaných programů restrukturalizace měst. Cílem politik městské restrukturalizace je diverzifikovat bytový fond rezidenčních čtvrtí a tím přispět ke zlepšení podmínek pro vzestupnou sociální mobilitu příjmově slabších obyvatel. Sociálně smíšených obytných zón je dosaženo restrukturalizací bytového fondu takovým způsobem, aby se v jedné čtvrti nacházely byty s různou kvalitou, cenou i způsobem užívání. Důležitým prostředkem je zlepšení kvality fyzického prostředí a služeb ve čtvrtích s vysokým podílem levného nájemního bydlení s cílem přilákat lidi vyšších příjmových kategorií. Další z politik městské restrukturalizace představuje podpora ekonomické revitalizace (Musterd a kol., 1999). Místní správa je často schopna určit lokality, které jsou potenciálně nejvhodnější pro rozvoj nových, lokálně vázaných ekonomických činností. Nové ekonomické aktivity vytvářejí pracovní příležitosti na různých příjmových i kvalifikačních úrovních. Podle Musterda a kol. (1999) vede politika městské restrukturalizace kromě prevence segregace i ke zlepšení kvality městského prostředí, k zatraktivnění bytového fondu pro různé typy domácností a k rozšíření ekonomických kapacit ve městě. Marcuse (1997) tvrdí, že hlavní politickou ideologií ve vztahu k rezidenčně segregovaným skupinám a zónám v USA (tj. ghettům) byla dlouhou dobu integrace. V rámci tzv. politiky otevřeného bydlení byla podporována vzestupná sociální mobilita obyvatel ghett, zapojení do hlavního ekonomického proudu, vystěhovávání obyvatel ven z ghett a jejich integrace do suburbií. V posledních letech se ve veřejné politice USA objevil nový přístup, který se na ghetto dívá jako na neúspěšnou, ale permanentní enklávu a snaží se proto podporovat jeho ekonomické, sociální a politické hodnoty. Cílem tzv. politiky posílení zón je přiblížit charakteristiky ghetta enklávě, tzn. podporovat vzájemnou solidaritu obyvatel, vytváření sociálních sítí, chránit vnitřní trh, podporovat politickou účast, kulturní soudržnost, 15

16 Jana Temelová, Luděk Sýkora Segregace: definice, příčiny, důsledky, řešení společné tradice a historii (Marcuse, 1997). Tato opatření mají přilákat příslušníky střední černošské třídy zpátky do ghett a tím z nich vytvořit životaschopné komunity. Nelson a kol. (2004) tvrdí, že regulace plynoucí z tradičního územního plánování snižují schopnost domácností s nízkými příjmy a rasových menšin najít vhodné bydlení ve slušných čtvrtích tím, že oddělují různé typy bytového fondu a omezují nabídku dostupného bydlení. Politika tzv. kontroly městského rozvoje (urban containment) je pokusem regulovat využití území takovým způsobem, který omezuje nebo dokonce odstraňuje sociální vyloučení. Hlavní rozdíl mezi tradičním plánováním a kontrolou městského rozvoje spočívá v důrazu na kombinaci restriktivních a podpůrných prostředků k usměrňování územního rozvoje. Rezidenční segregace v USA, v Evropě a v České republice Míra etnické, rasové a třídní rezidenční segregace i separace je v evropských městech obecně daleko nižší v porovnání se situací v severoamerických městech (Burjanek, 1997; Friedrichs a kol., 2003; Musterd a Ostendorf, 2003, Ostendorf a kol., 2001). Také prostorová struktura segregace různých skupin obyvatelstva není zcela shodná. Baršová (2002) uvádí, že pro severoamerická města je typická šachovnicová segregace chudých a bohatých. V evropských městech lidé s vyšším sociálním statusem zpravidla obývají několik rozlehlých a sourodých oblastí, zatímco sociálně a ekonomicky slabší skupiny se koncentrují do většího množství prostorově fragmentovaných menších zón. Na rozdíl od americké zkušenosti se v Evropě ne vždy soustřeďuje nejvíce problémů ve vnitřním městě (Friedrichs a kol., 2003). Silnou koncentrací sociálních problémů se vyznačují vnější městské zóny nebo poválečné komplexy sociálního bydlení vystavěné na okrajích měst. Podle Massey a Eggers (1990) je rasová, nikoliv třídní segregace klíčovým faktorem vysvětlujícím koncentraci chudoby černošského obyvatelstva do ghett v amerických metropolitních oblastech. Rezidenční segregace v evropských městech naproti tomu vychází častěji z rozdílů v socioekonomickém postavení než z rasových nebo etnických odlišností (Burjanek, 1997). V Evropě jsou etnické menšiny zpravidla koncentrované v malých územích uvnitř měst. Jejich velikost je v porovnání s americkými městy menší a jejich rezidenční vzorec není tolik segregovaný (Savage a Warde, 1993). Ghetta známá z USA vznikají v evropských společnostech výjimečně. Srovnávací studie naznačují, že neighbourhood efekty jsou v evropských městech daleko méně významné než v severoamerických městech, především díky rozmanitější struktuře bydlení v městských čtvrtích a systému sociálního státu, který snižuje existující sociální 16

17 Jana Temelová, Luděk Sýkora Segregace: definice, příčiny, důsledky, řešení rozdíly prostřednictvím řady podpůrných mechanismů a programů (Atkinson a Kintrea, 2001; Friedrichs a kol., 2003; Musterd a Ostendorf, 1998; Ostendorf a kol., 2001). Transformační změny na počátku 90. let v České republice způsobily, že se poměrně homogenní společnost z období socialismu začala diferencovat. Rostoucí příjmové rozrůznění a diverzifikace na trhu s nemovitostmi se odrazily v odlišných požadavcích a možnostech různých skupin populace na bydlení co do polohy i kvality. Rychle se zvyšující příjmovou diferenciaci domácností, transformaci systému bydlení a rostoucí vliv realitního trhu na různorodost nabídky bydlení lze považovat za hlavní příčiny rostoucí sociálně prostorové diferenciace v našich městech. Sýkora (1999) uvádí tři mechanismy vedoucí k narůstajícím sociálně prostorovým nerovnostem ve městech: sociální mobilitu domácností ve stávajících obytných čtvrtích (aniž dojde k prostorové mobilitě), stěhování v rámci existujícího bytového fondu a migraci lidí s vyššími příjmy do nově postavených suburbánních rezidenčních zón nebo vnitroměstských kondominií. Přes poměrně nízkou úroveň segregace v našich městech poukazují někteří autoři na skupiny, které jsou tímto problémem ohroženy více než jiné. Segregační tendence jsou nejzřetelnější u romské menšiny, jejíž příslušníci se často ocitají na okraji společnosti, ať už pod tlakem vnějších vlivů nebo v důsledku vlastních dispozic (Baršová, 2002; Víšek, 2002). Vznik enkláv u jiných etnických komunit a nových přistěhovalců je spíše výjimečný (Baršová, 2002). K vytváření segregačních tlaků na romskou menšinu v 90. letech podle Baršové (2002) přispěla změna vlastnických vztahů v oblasti nájemního bydlení, privatizace bytového fondu obcí i chybějící koncepční přístup k řešení sociálního bydlení na národní i místní úrovni. Ačkoli Romové představují podle Luxe a kol. (2003) v přístupu k přiměřenému bydlení ohroženou menšinu, domnívá se, že problémem je též jejich soužití s většinovou populací, nízké vzdělání a kvalifikace, vysoká nezaměstnanost, neznalost jazyka apod. Burjanek (1997) považuje za současný příklad nedobrovolné segregace odsun nepřizpůsobivých občanů do kolonií s holobyty, tedy do lokalit a objektů vyčleněných pro poskytování náhradního ubytování neplatičům nájemného. Většinu nájemníků holobytů představují příslušníci romského etnika (Lux a kol., 2003). Za specificky českou lze považovat věkovou segregaci na sídlištích, kam se původně přistěhovali mladí lidé, kteří dnes zestárli. 17

18 Jana Temelová, Luděk Sýkora Segregace: definice, příčiny, důsledky, řešení Závěry V České republice má na rezidenční segregaci dominantní vliv ekonomické postavení jedinců a domácností, které může být v některých případech podmíněno jejich etnickou příslušností (Rómové, menšiny imigrantů). Příjmová diferenciace domácností od roku 1990 narůstá. Výsledkem je i rozrůznění poptávky po bydlení. Nabídka bydlení je rovněž různorodá co do kvality bytového fondu a rezidenčního prostředí. Tímto přirozeným procesem může postupně dojít k fyzickému a sociálnímu zafixování určitých lokalit, které mohou nabýt charakter exklusivních citadel na jedné straně a ghett vyloučených na straně druhé. Mezi specifická území, která si v této souvislosti zaslouží pozornost, jsou vnitroměstské lokality s chátrajícím bytovým fondem, vybraná sídliště, gentrifikující se zóny uvnitř měst a nová příměstská sídla. V souvislosti s probíhající suburbanizací vyšších příjmových vrstev a nebezpečím vzniku segregace je důležitý vztah vnitřních měst a obcí v okolí jádra městských regionů. Ačkoli nejvíce pozornosti je věnováno segregaci sociálně slabých či etnických menšin, místem potenciálních sociálních problémů může být též separované bydlení bohatých, které v extrémní formě nabývá podoby uzavřených komunit. Segregaci je možné čelit ovlivňováním příčin na straně poptávky. Míru nerovnosti v rozdělování společenského bohatství může stát v případě její přílišné polarizace korigovat pouze intervencí ve formě přerozdělování prostřednictvím daní a veřejných rozpočtů. Specifickou otázkou je vytvoření možností aktivně participovat na trhu práce a umožnit tak elementární mobilitu a volbu na trhu s bydlením co největšímu počtu obyvatel. Nástroje na řešení nezaměstnanosti by se v podmínkách České republiky měly zaměřit na koncentraci nezaměstnanosti v menších územích v rámci systému osídlení, včetně vnitroměstské diferenciace. Např. současná regionální politika by měla být doplněna o vnitroměstskou dimenzi (tzv. urban policy). Na straně nabídky lze využít nástroje územního plánování k prevenci vzniku fyzicky a zprostředkovaně i sociálně homogenních oblastí a naopak k podpoře fyzické, funkční a v důsledku i sociální různorodosti prostředí našich sídel. Vzhledem k fragmentaci systému místní správy v České republice a velkému počtu malých obcí vede meziobecní konkurence a rivalita k segregaci utvářené nikoliv uvnitř obcí, ale mezi obcemi. Jde přitom zejména o vztah vnitřních měst a okolních obcí v kontextu probíhající suburbanizace vyšších příjmových vrstev. V tom případě je nezbytná horizontální meziobecní a meziregionální a vertikální (regionální-obecní) koordinace územně plánovací dokumentace a strategických rozvojových dokumentů a programů. 18

19 Jana Temelová, Luděk Sýkora Segregace: definice, příčiny, důsledky, řešení Státní bytová politika rovněž disponuje programy, které mohou segregaci posílit a nebo ji naopak zmírnit. Programy v současnosti nedeterminují lokalitu využití státní finanční podpory. Teritoriální vázanost poskytnutí vybraných podpor přitom může být významným nástrojem omezujícím procesy vedoucí k segregaci. V současnosti u nás chybí obecná diskuse o přirozené míře sociální diferenciace v našich sídlech a stanovení kritérií, kdy začneme hovořit o segregaci ohrožující sociální soudržnost a ekonomickou efektivnost společenského systému. Poděkování: Za podnětné připomínky děkujeme Kateřině Janků z katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Ostravské univerzity a Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Literatura ATKINSON, R., KINTREA, K. (2001): Disentangling area effects: evidence from deprived and nondeprived neighbourhoods. Urban Studies 38, č. 12, str BALAKRISHNAN, T.R. A GYIMAH, S. (2003): Spatial residential pattern of selected ethnic groups: Significance and policy implications. Canadian Ethnic Studies 35, č. 1, str BARŠOVÁ, A. (2002): Problémy bydlení etnických menšin a trendy k residenční segregaci v Česká republice. In: Víšek, P. (ed.): Romové ve městě. Socioklub. Praha. BLAKELY, E. J., SNYDER, M. G. (1997): Putting up the gates. National Housing Institute, Shelterforce Online, May/ June BURGESS, E.W. (1925): The Growth of the City: An Introduction to a Research Project. In: Park, R.E., Burgess, E. W., McKenzie, R.D., The City. Chicago, The University of Chicago Press. BURJANEK, A. (1997): Segregace. Sociologický časopis 33, č. 4, str CASTELLS, M. (1989): The Informational City. Cambridge, Blackwell. CUTLER, D.M., GLAESER, E.L. (1997): Are ghettos good or bad? The Quarterly Journal of Economics 112, č. 3, str FRIEDMANN, J., WOLFF, G. (1982): World city formation. An agenda for research and action. International Journal of Urban and Regional Research 6, č. 3, str FRIEDRICHS, J., GALSTER, G., MUSTERD, S. (2003): Neighbourhood effects on social opportunities: the European and American research and policy context. Housing Studies 18, č. 6, str GOTTDIENER, M., BUDD, L. (2005): Key Concepts in Urban Studies. London, Sage. HAMNETT, CH. (1996): Social polarization, economic restructuring and welfare state regimes. Urban Studies 33, č. 8, str HAMNETT, CH. (2001): Social segregation and social polarization. In: Paddison R. (ed), Handbook of Urban Studies. Sage Publications. London. JOHNSTON, J.R., GREGORY, D., PRATT, G., WATTS, M. (eds) (2000): The Dictionary of Human Geography. Blackwell Publishing. Malden, Oxford, Melbourne a Berlin. JOHNSTON, J. R. (1984): Residential Segregation, the State and Constitutional Conflict in American Urban Areas. Academic Press (Harcourt Brace Jovanovich, Publishers). London. LANDMAN, K. (2000): Gated Communities and Urban Sustainability: Taking a Closer Look at the Future. Proceedings: Strategies for a Sustainable Built Environment. Pretoria, August LEWIS, O. (1968): The culture of poverty, In: D.P. Moynihan (ed.): On Understanding Poverty: Perspectives for the Social Sciences. Basic Books. New York. LUX, M., SUNEGA, P., KOSTELECKÝ, T., ČERMÁK, D. (2003): Standardy bydlení 2002/03. Finanční dostupnost a postoje občanů. Sociologický ústav AV ČR. Praha. 19

20 Jana Temelová, Luděk Sýkora Segregace: definice, příčiny, důsledky, řešení LYONS, M. (2003): Spatial segregation in seven cities: a longitudinal study of home ownership, Housing Studies 18, č. 3, str MAIER, K. (2003): Regulační prvky regulačních plánů v České republice. Připraveno k publikaci jako součást sborníku výzkumných prací Proměny urbanismu. MAIER, K. (2004): Možnost využití nástrojů územního plánování pro prevenci prostorové segregace. Podkladová zpráva pro tuto studii. MARCUSE, P. (1997): The enclave, the citadel, and the ghetto. What has changed in the postfordist U.S. city. Urban Affairs Review 33, č. 2, str MARCUSE, P. (1993): What s so new about divided Cities? International Journal of Urban and Regional Research 17, č. 3, str MASSEY, D.S., DENTON, N.A. (1993): American Apartheid. Harvard University Press. Cambridge. MASSEY, D. S., DENTON, N. A. (1988): The dimensions of residential segregation. Social Forces 67, č. 2, str MASSEY, D.S., EGGERS, M.L. (1990): The ecology of inequality: minorities and the concentration of poverty, The American Journal of Sociology 95, č. 5, str MOLLENKOPF, J. H., CASTELLS, M. (eds.) (1991): Dual city. Restructuring of New York. Russel Sage Foundation. New York. MUSTERD, S., OSTENDORF, W. (2003): Social exclusion and segregation: neighbourhood effects. Eurex European Online Seminar on Urban Transformation, Poverty, Spatial Segregation and Social Exclusion, Lecture 6, 27th February. MUSTERD, S., OSTENDORF, W. (eds.) (1998): Urban Segregation and the Welfare State. Inequality and Exclusion in Western Cities. Routledge. London and New York. MUSTERD, S., PRIEMUS, H. A VAN KEMPEN, R. (1999): Towards undivided cities: the potential of economic revitalisation and housing redifferentiation. Housing Studies 14, č. 5, str NELSON, A. C., DAWKINS, C. J., SANCHEZ, T. W. (2004): Urban containment and residential segregation: a preliminary investigation. Urban Studies 41, č. 2, str OSTENDORF, W., MUSTERD, S., DE VOS, S. (2001): Social mix and the neighbourhood effect. Policy ambitions and empirical evidence. Housing Studies 16, č. 3, str PAHL, R.E. (1975): Whose City? And Further Essays on Urban Society. Penguin, London. SASSEN, S. (1996): Cities and communities in the global ekonomy. American Behavioral Scientist 39, č. 5, str SASSEN, S. (1991): The Global City. Princenton University Press. Princeton. SAVAGE, A., WARDE, M. (1993): Urban Sociology, Capitalism and Modernity. Macmillan Press. London. SOMERVILLE, P. (1998): Explanations of social exclusion: where does housing fit in? Housing Studies 13, č. 6, str SÝKORA, L. (2000): Globalizace a její společenské a geografické důsledky. In: Jehlička, P., Tomeš, J., Daněk, P. (eds): Stát, prostor, politika: vybrané otázky politické geografie. Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Přírodovědecká fakulta UK, Praha. SÝKORA, L. (1999): Processes of Socio-Spatial Differentiation in a Post-Communist Prague. Housing Studies 14, č. 5, str VAN KEMPEN, E. (1994): The dual city and the poor: social polarisation, social segregation and the life hanges. Urban Studies 31, č. 7, str VAN KEMPEN, R. (2003): Segregation and housing conditions of immigrants in Western European cities. Eurex European Online Seminar on Urban Transformation, Poverty, Spatial Segregation and Social Exclusion, Lecture 7, March 13th. VÍŠEK, P. (2002): Sídelní etnická segregace, její rizika a důsledky pro obce. In: Veselý, M. (ed.): Úvod do terénní sociální práce. DROM, romské středisko. Brno. WILSON, W.J. (1987): The Truly Disadvantaged: the Inner City, the Underclass, and Public Policy. University of Chicago Press. Chicago. 20

2.3 Proměna věkové struktury

2.3 Proměna věkové struktury 2.3 Proměna věkové struktury Proces suburbanizace má značný vliv na proměnu věkové struktury obcí (nejen) v suburbánní zóně Prahy. Vzhledem k charakteristické věkové struktuře migrantů (stěhují se především

Více

-10 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

-10 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Hrubá míra migračního salda (promile) B Sociálně prostorová diferenciace Prahy v historické perspektivě 3.2 MIGRACE V PRAZE 2000 2013 Martin Ouředníček, Ivana Přidalová Migrační bilance Prahy je výslednicí

Více

9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová

9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová 9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová Strukturu a kvalitu bytového fondu lze považovat za jeden z indikátorů kvality života a rozvoje regionu (Baxa 2010). Charakter a způsob bydlení (např.

Více

Kvantitativní analýza stavu a vývoje segregace/separace obyvatelstva

Kvantitativní analýza stavu a vývoje segregace/separace obyvatelstva 2 Kvantitativní analýza stavu a vývoje segregace/separace obyvatelstva Martin Ouředníček, Jakub Novák Úvod Segregace se stala v 90. letech sledovaným sociálním tématem v médiích i ve společnosti. Zvýšila

Více

Možnosti využití nástrojů bytové politiky a územního plánování při prevenci a zmírnění negativních důsledků segregace

Možnosti využití nástrojů bytové politiky a územního plánování při prevenci a zmírnění negativních důsledků segregace 6 Možnosti využití nástrojů bytové politiky a územního plánování při prevenci a zmírnění negativních důsledků segregace Úvod Luděk Sýkora Analýzy v předcházejících kapitolách přispěly k vytvoření celkového

Více

2.4 Nová bytová výstavba

2.4 Nová bytová výstavba 2.4 Nová bytová výstavba Nová bytová výstavba spolu s poptávkou po bydlení jsou důležitými faktory populačního vývoje suburbánní zóny Prahy. Jako hlavní determinanty migračního chování se odrážejí ve vývoji

Více

Regionální disparity v dostupnosti bydlení, jejich socioekonomické důsledky a návrhy opatření na snížení regionálních disparit

Regionální disparity v dostupnosti bydlení, jejich socioekonomické důsledky a návrhy opatření na snížení regionálních disparit Regionální disparity v dostupnosti bydlení, jejich socioekonomické důsledky a návrhy opatření na snížení regionálních disparit Představení projektu Ing. Mgr. Martin Lux hlavní řešitel projektu Sociologický

Více

METODIKA SLEDOVÁNÍ ROZSAHU REZIDENČNÍ SUBURBANIZACE V ČESKÉ REPUBLICE

METODIKA SLEDOVÁNÍ ROZSAHU REZIDENČNÍ SUBURBANIZACE V ČESKÉ REPUBLICE Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Urbánní a regionální laboratoř URRlab METODIKA SLEDOVÁNÍ ROZSAHU REZIDENČNÍ SUBURBANIZACE V ČESKÉ REPUBLICE

Více

SOCIÁLNÍ PROMĚNY PRAHY VE 20. STOLETÍ Z POHLEDU RŮZNÝCH DISCIPLÍN OCIÁLNĚ PROSTOROVÁ DIFERENCIACE ČESKÝCH ZEMÍ V HISTORICKÉ PERSPEKTIVĚ

SOCIÁLNÍ PROMĚNY PRAHY VE 20. STOLETÍ Z POHLEDU RŮZNÝCH DISCIPLÍN OCIÁLNĚ PROSTOROVÁ DIFERENCIACE ČESKÝCH ZEMÍ V HISTORICKÉ PERSPEKTIVĚ SOCIÁLNÍ PROMĚNY PRAHY VE 20. STOLETÍ Z POHLEDU RŮZNÝCH DISCIPLÍN PROGRAM SEKCE Významné změny sociálně prostorové struktury obyvatelstva Prahy ve 20. století RNDr. Petra Špačková, Ph.D., RNDr. Lucie Pospíšilová

Více

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA 1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA Prioritní oblast Cíl Úkol Indikátor 1. Včasná péče Zvýšit účast sociálně dětí v předškolním vzdělávání. Vytvoření komplexního

Více

0% 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011. Základní Odborné bez maturity Úplné středoškolské s maturitou Vysokoškolské Bez vzdělání Nezjištěno

0% 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011. Základní Odborné bez maturity Úplné středoškolské s maturitou Vysokoškolské Bez vzdělání Nezjištěno 4.1 VZDĚLANOST V ČESKU Petra Špačková Vzdělanostní úroveň je důležitým ukazatelem při hodnocení vertikální diferenciace struktury obyvatelstva (Machonin a kol. 2000), zejména jeho sociálního statusu. Úroveň

Více

Strategický cíl 1 Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé)

Strategický cíl 1 Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé) Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé) Kulturní a živé město se silnými lokálními komunitami, které nabízí podmínky pro demografickou reprodukci, kvalitní vzdělávání založené na inovativním a

Více

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY VLIV PODNIKOVÉ KULTURY NA PRACOVNÍ SPOKOJENOST A EMOCIONÁLNÍ POHODU ZAMĚSTNANCŮ 1 Ing. Luiza Šeďa Tadevosyanová OSNOVA I. Teoretická část Základní pojmy Vliv podnikové kultury na organizaci Funkce podnikové

Více

4.2 VZDĚLANOST V PRAZE

4.2 VZDĚLANOST V PRAZE 4.2 VZDĚLANOST V PRAZE Petra Špačková Vzdělanostní úroveň je důležitým ukazatelem při hodnocení vertikální diferenciace struktury obyvatelstva (Machonin a kol. 2000), zejména jeho sociálního statusu. Úroveň

Více

NĚKOLIK POZNÁMEK K SOUČASNÉ SUBURBÁNNÍ VÝSTAVBĚ

NĚKOLIK POZNÁMEK K SOUČASNÉ SUBURBÁNNÍ VÝSTAVBĚ NĚKOLIK POZNÁMEK K SOUČASNÉ SUBURBÁNNÍ VÝSTAVBĚ Jana Temelová, Martin Ouředníček Suburbanizace znamená rozšiřování městské zástavby, stěhování městského obyvatelstva a dalších aktivit z jader měst do jejich

Více

Nájemní bydlení jak dál?

Nájemní bydlení jak dál? Nájemní bydlení jak dál? Ing. Mgr. Martin LUX, Ph.D. Sociologický ústav AV ČR, v.v.i Jilská1 110 00 Praha 1 martin.lux@soc.cas.cz http://seb.soc.cas.cz Východiska SFRB a podpora výstavby nájemních bytů

Více

Transformace společnosti z pohledu nových sociálních rizika

Transformace společnosti z pohledu nových sociálních rizika KONFERENCE: Integrovaný přístup k sociálním, bezpečnostním a zdravotním rizikům Transformace společnosti z pohledu nových sociálních rizika Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. - sociolog, analytik ACCENDO -

Více

Vliv regionálních rozdílů ve finanční dostupnosti bydlení na migraci za prací

Vliv regionálních rozdílů ve finanční dostupnosti bydlení na migraci za prací Vliv regionálních rozdílů ve finanční dostupnosti bydlení na migraci za prací Petr SUNEGA petr.sunega@soc.cas.cz http://seb.soc.cas.cz Oddělení socioekonomie bydlení Struktura prezentace Důvody pro zkoumání

Více

9.1 KVALITA BYTOVÉHO FONDU V PRAZE Zuzana Kopecká

9.1 KVALITA BYTOVÉHO FONDU V PRAZE Zuzana Kopecká 9.1 KVALITA BYTOVÉHO FONDU V PRAZE Zuzana Kopecká Kvalita bytového fondu je ukazatelem, který vypovídá jak o samotné kvalitě bydlení (fyzická stránka), tak o způsobu či stylu bydlení obyvatelstva (sociální

Více

Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy

Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy ÚTVAR ROZVOJE HL. M. PRAHY Odbor strategické koncepce Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy Zpracoval Petr Gibas, MSc. Odbor strategické koncepce, oddělení strategie

Více

Sociálně vyloučené lokality Karlovarského kraje. Mgr. Kamila Lišková

Sociálně vyloučené lokality Karlovarského kraje. Mgr. Kamila Lišková Sociálně vyloučené lokality Karlovarského kraje Mgr. Kamila Lišková Analýza sociálně vyloučených romských lokalit a komunit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti neboli Gabalova analýza

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Základní škola Havířov Podlesí F. Hrubína 5/1537 okres Karviná ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁNÍ DODATEK č.1 Pro 8.ročník 1 ZEMĚPIS Vyučovací předmět Období Člověk a příroda ZEMĚPIS 3. 8.

Více

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Studium předmětu umožní studentům základní orientaci v procesech, které

Více

ACADEMIA MERCURII soukromá střední škola, s.r.o., ŠVP Ekonomické lyceum Učební osnovy: Geografie

ACADEMIA MERCURII soukromá střední škola, s.r.o., ŠVP Ekonomické lyceum Učební osnovy: Geografie Ročník Téma Výsledky Učivo 1. září - říjen Země jako vesmírné těleso charakterizuje Slunce jako hvězdu a popíše sluneční soustavu popíše uspořádání hvězd do galaxií zná současné názory na vznik a vývoj

Více

Demografie, bydlení a veřejná vybavenost v Praze

Demografie, bydlení a veřejná vybavenost v Praze SEKCE STRATEGIÍ A POLITIK Demografie, bydlení a veřejná vybavenost v Praze SHRNUTÍ DEMOGRAFIE BYDLENÍ REGIONÁLNÍ ŠKOLSTVÍ OBCHOD SPORT A REKREACE KULTURA SOCIÁLNÍ SLUŽBY A ZDRAVOTNICTVÍ VYSOKÉ ŠKOLY OBCHOD

Více

ATELIER KOHOUT - TICHÝ

ATELIER KOHOUT - TICHÝ Ústav urbanismu č. 519 Vedoucí ústavu: ing. arch. Jan Jehlík ATELIER KOHOUT - TICHÝ Ing. arch. Michal Kohout, ing. arch. David Tichý Ph.D. hostující konzultant: ing.arch. Irena Fialová Zimní semestr 2009

Více

METODIKA ODHADU DŮSLEDKŮ NOVÉ BYTOVÉ VÝSTAVBY PRO DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ A SOCIÁLNÍ INFRASTRUKTURU V SUBURBÁNNÍCH OBCÍCH

METODIKA ODHADU DŮSLEDKŮ NOVÉ BYTOVÉ VÝSTAVBY PRO DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ A SOCIÁLNÍ INFRASTRUKTURU V SUBURBÁNNÍCH OBCÍCH METODIKA ODHADU DŮSLEDKŮ NOVÉ BYTOVÉ VÝSTAVBY PRO DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ A SOCIÁLNÍ INFRASTRUKTURU V SUBURBÁNNÍCH OBCÍCH Pilotní projekt Zpracovali: RNDr. Jana Temelová, Ph.D. RNDr. Jakub Novák, Ph.D. RNDr.

Více

3.1 HISTORICKÉ ASPEKTY MIGRACE V PRAZE Martin Ouředníček, Ivana Přidalová

3.1 HISTORICKÉ ASPEKTY MIGRACE V PRAZE Martin Ouředníček, Ivana Přidalová 3.1 HISTORICKÉ ASPEKTY MIGRACE V PRAZE Martin Ouředníček, Ivana Přidalová Mapový list zachycuje stěžejní historické etapy vývoje migrace v Praze od meziválečného období do současnosti. Tematicky navazuje

Více

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR 1 aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické

Více

Sedmá koordinační schůzka řešitelů projektu. Blansko, 2.-3.4. 2009. Oddělení socioekonomie bydlení Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

Sedmá koordinační schůzka řešitelů projektu. Blansko, 2.-3.4. 2009. Oddělení socioekonomie bydlení Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Nástroje ke zvýšení finanční dostupnosti bydlení za cílem omezit sociální vyloučení a ke snížení disparit ve finanční dostupnosti bydlení za cílem posílit migraci za prací - metodika Sedmá koordinační

Více

Metodické postupy: Nástroje ke zvýšení finanční dostupnosti bydlení za cílem pozitivně ovlivnit demografické chování mladé generace

Metodické postupy: Nástroje ke zvýšení finanční dostupnosti bydlení za cílem pozitivně ovlivnit demografické chování mladé generace Metodické postupy: Nástroje ke zvýšení finanční dostupnosti bydlení za cílem pozitivně ovlivnit demografické chování mladé generace Tomáš Kostelecký, Jana Vobecká tomas.kostelecky@soc.cas.cz jana.vobecka@soc.cas.cz

Více

Nová sociální a bezpečnostní rizika v transformující se společnosti 21. století

Nová sociální a bezpečnostní rizika v transformující se společnosti 21. století Nová sociální a bezpečnostní rizika v transformující se společnosti 21. století doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. - sociolog, analytik Ing. Ivana Foldynová - expert v oblasti regionálního rozvoje a prostorového

Více

Budou česká sídliště místy bydlení chudých?

Budou česká sídliště místy bydlení chudých? Temelová, J., Novák, J., Ouředníček, M., Puldová, P. (2009): Budou česká sídliště místy bydlení chudých? Era 21, roč. 9, č. 1, s. 53-54. Budou česká sídliště místy bydlení chudých? Jana Temelová, Jakub

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně postiženým krajům ( MSK, ÚK a KVK)

Více

rozhodně souhlasí spíše souhlasí spíše nesouhlasí rozhodně nesouhlasí neví

rozhodně souhlasí spíše souhlasí spíše nesouhlasí rozhodně nesouhlasí neví TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: +420 2 3 4 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Názory občanů na drogy květen Technické parametry

Více

Viktor KVĚTOŇ, Miroslav MARADA. Univerzita Karlova vpraze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje

Viktor KVĚTOŇ, Miroslav MARADA. Univerzita Karlova vpraze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Viktor KVĚTOŇ, Miroslav MARADA Univerzita Karlova vpraze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje kvalitní dopravní poloha je považována za nutnou, nikoliv za postačující

Více

I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika Typy (modely) sociální politiky, její funkce a nástroje

I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika Typy (modely) sociální politiky, její funkce a nástroje OBSAH Úvod................................................ 11 I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika.................... 17 1.1 Místo sociální politiky ve společenském systému....

Více

6.1 KRIMINALITA V PRAZE Jana Jíchová

6.1 KRIMINALITA V PRAZE Jana Jíchová 6.1 KRIMINALITA V PRAZE Jana Jíchová Města představují složitý systém vyznačující se vysokou sociální různorodostí se specifickou strukturou i sociálními vztahy (Musil 1967). Koncentrují se v nich nejen

Více

Děti migrantů v monokulturní zemi. Gergõ Pulay

Děti migrantů v monokulturní zemi. Gergõ Pulay Leden 2007 Děti migrantů v monokulturní zemi Gergõ Pulay Recenze na jednu z nejzajímavějších knih, která v poslední době vyšla v Maďarsku o migraci. Zabývá se druhou generací migrantů v Maďarsku. Recenze

Více

Geografie města. Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz

Geografie města. Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz Geografie města Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz Vnitřní struktura města morfologická (vertikální, horizontální) funkční sociální Morfologická struktura města vertikální: výšková

Více

Evropský Habitat Praha, 16.-18. března 2016. Pražská deklarace

Evropský Habitat Praha, 16.-18. března 2016. Pražská deklarace Evropský Habitat Praha, 16.-18. března 2016 Pražská deklarace My, delegace národních vlád členských států regionu Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN), dále jen region, jakož

Více

Teorie centrálních míst. Přednáška z předmětu KMA/DBG2 Otakar ČERBA

Teorie centrálních míst. Přednáška z předmětu KMA/DBG2 Otakar ČERBA Teorie centrálních míst Přednáška z předmětu KMA/DBG2 Otakar ČERBA Teorie centrálních míst Teorie centrálních míst neboli teorie prostorové rovnováhy Zabývá se problematikou prostorového systému osídlení,

Více

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 8 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek

Více

VEŘEJNÉ FINANCE. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

VEŘEJNÉ FINANCE. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. VEŘEJNÉ FINANCE 5 FISKÁLNÍ FEDERALISMUS Obsah: 5.1 Prostorové aspekty veřejných financí. 5.2 Fiskální federalismus. 5.3 Fiskální decentralizace. 5.1 Prostorové aspekty veřejných financí. Veřejné finance

Více

Tržní cena bydlení v prostoru a čase

Tržní cena bydlení v prostoru a čase Diskusní setkání Stavebního fóra, f FOR ARCH 2008, PVA Letňany, 25.9.2008 Tržní cena bydlení v prostoru a čase Ing. Mgr. Martin LUX Jilská 1 110 00 Praha 1 martin.lux@soc.cas.cz http://seb.soc.cas.cz Tržní

Více

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal Sociální inovace Mgr. Ivo Škrabal Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Inovace Sociální inovace Příklady Sociální ekonomika teorie o má za úkol hledat a vytvářet příležitosti pro osoby ohrožené

Více

ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU

ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU CZ ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU 2007 - EVROPSKÝ ROK ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ PRO VŠECHNY The European Older People s Platform La Plate-forme européenne des Personnes âgées OBYVATELSTVO ZEMÍ

Více

SOCIÁLNĚ PROSTOROVÁ DIFERENCIACE: DEFINICE A VYMEZENÍ POJMU

SOCIÁLNĚ PROSTOROVÁ DIFERENCIACE: DEFINICE A VYMEZENÍ POJMU SOCIÁLNĚ PROSTOROVÁ DIFERENCIACE: DEFINICE A VYMEZENÍ POJMU Martin Ouředníček, Jana Temelová 1. Úvod Česká republika prochází v období po roce 1989 řadou společenských a ekonomických změn. Tyto změny postupně

Více

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl OBSAH Úvod................................................. 11 I. Oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika....... 17 1.1 Místo sociální politiky ve společenském systému........

Více

Celková strategie hodnocení programu iniciativy EQUAL v České republice (pro období 2004-2008)

Celková strategie hodnocení programu iniciativy EQUAL v České republice (pro období 2004-2008) Celková strategie hodnocení programu iniciativy EQUAL v České republice (pro období 2004-2008) 1. Základní aspekty Obsah: 2. Monitoring a evaluace 3. Hodnocení implementace 4. Hodnocení principů Programu

Více

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl OBSAH Úvod................................................. 11 I. Oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika....... 17 1.1 Místo sociální politiky ve společenském systému........

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Zeměpis 9. ročník Zpracoval: Mgr. Tomáš Majer Obyvatelstvo a hospodářství posoudí na přiměřené úrovni prostorovou organizaci světové populace, její rozložení, strukturu,

Více

S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T

S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T 3 LS, akad.rok 2014/2015 Strategický management - VŽ 1 Proces strategického managementu LS, akad.rok 2014/2015 Strategický management - VŽ 2 Strategický management

Více

Cíl Vyhodnotit současný stav migračně prostorové diferenciace území ČR a migrační tendence na základě údajů za obce ČR

Cíl Vyhodnotit současný stav migračně prostorové diferenciace území ČR a migrační tendence na základě údajů za obce ČR Cíl Vyhodnotit současný stav migračně prostorové diferenciace území ČR a migrační tendence na základě údajů za obce ČR Data Obce ČR 2011 (Veřejná databáze ČSÚ) SPSS IBM, ArcGIS Proměnné: intenzita migračního

Více

Zdravotně sociální problematika z pohledu VÚPSV, v.v.i. aktuální poznatky a priority pro další výzkum. Ladislav P r ů š a Praha, 13.

Zdravotně sociální problematika z pohledu VÚPSV, v.v.i. aktuální poznatky a priority pro další výzkum. Ladislav P r ů š a Praha, 13. Zdravotně sociální problematika z pohledu VÚPSV, v.v.i. aktuální poznatky a priority pro další výzkum Ladislav P r ů š a Praha, 13. ledna 2015 představení VÚPSV, v.v.i. první výzkumné pracoviště v resortu

Více

5 PŘÍPADOVÉ STUDIE REGIONŮ ŘEŠENÍ DISPARIT ROZVOJEM CESTOVNÍHO RUCHU

5 PŘÍPADOVÉ STUDIE REGIONŮ ŘEŠENÍ DISPARIT ROZVOJEM CESTOVNÍHO RUCHU 5 PŘÍPADOVÉ STUDIE REGIONŮ ŘEŠENÍ DISPARIT ROZVOJEM CESTOVNÍHO RUCHU 5.1 Přehled použitých metod a jejich základní charakteristiky 5.1.1 Základní metody výzkumu Ze základních metod výzkumu byly použity:

Více

ilová koordinační schůzka projektu WD-05-07-3 "Regionální disparity", 13.-14.3.2008, Poděbrady

ilová koordinační schůzka projektu WD-05-07-3 Regionální disparity, 13.-14.3.2008, Poděbrady Metodika k plnění dílčího cíle c DC007 a související aktivitě A0803 Renata Zdařilov ilová DC007 Dílčí cíl 007 aktivita A0803 1.1.2008-31.12.2008 Analýza vývoje fyzické dostupnosti bydlení, resp. disparit

Více

Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů

Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů Jitka Langhamrová,Vysoká škola ekonomická, Praha Téma rodina a domácnost je velice často diskutované. Je velké množství možností, jak na rodinu

Více

METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE

METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE Cílem předmětu je seznámit studenty s pojmem demokracie. V průběhu kurzu bude sledován obsahový vývoj pojmu demokracie. Posluchačům

Více

Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby Geografické informace, zdroje dat, kartografie a topografie

Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby Geografické informace, zdroje dat, kartografie a topografie Zeměpis - 6. ročník Geografické informace, zdroje dat, kartografie a topografie Organizuje a přiměřeně hodnotí geografické informace a zdroje dat z dostupných kartografických produktů a elaborátů, z grafů,

Více

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Životní úroveň, rodinné finance a sociální

Více

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE červen 2013 1 Zpracovatel: GaREP, spol. s r.o. Náměstí 28. října 3 602 00 Brno RNDr. Hana Svobodová, Ph.D. RNDr. Kateřina Synková Ing. Jan Binek, Ph.D. 2 1.

Více

Rave Research Techno kultura a užívání drog MUDr. Hana Sovinová, PhDr. Ladislav Csémy Úvod V letech 1998-1999 se Praha zúčastnila projektu, který sledoval užívání drog mezi evropskou velkoměstskou mládeží

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Konference Zaměstnanost 2015 / Karlovy Vary Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně

Více

Strategický cíl 3. Prosperita

Strategický cíl 3. Prosperita Prosperující město 3.1 Služby města pro podnikání a investice zajišťující příliv investic a podporu podnikatelských aktivit 3.2 Pracovní příležitosti bez bariér cílem zlepšit možnosti účasti na trhu práce

Více

Postavení venkova v krajích České republiky

Postavení venkova v krajích České republiky Postavení venkova v krajích České republiky Úvod 1. Vymezení venkova Obsah publikací 2. Venkovský a městský prostor v kraji 2.1. Území, sídelní struktura, dostupnost 2.2. Obyvatelstvo 2.3. Ekonomika 2.4.

Více

Podpora inovační výkonnosti (ano, ale...) Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz

Podpora inovační výkonnosti (ano, ale...) Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Podpora inovační výkonnosti (ano, ale...) Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Ročenka konkurenceschopnosti 2006-2007 Růst a stabilita Globalizace Konkurenceschopnost Institucionální

Více

Zeměpis PRŮŘEZOVÁ TÉMATA POZNÁMKY

Zeměpis PRŮŘEZOVÁ TÉMATA POZNÁMKY Zeměpis ročník TÉMA G5 Úvod do geografie Země jako vesmírné těleso Znázornění Země na mapách vymezí objekt studia geografie; rozdělí geografii jako vědu; zhodnotí význam geografie pro společnost; geografie

Více

Adresa: Kontaktní osoba: Ing. Martina Jeníčková Na poříčním právu 1/ Telefon: 221 923 587 128 01 Praha 2 Fax: E-mail: martina.jenickova@mpsv.

Adresa: Kontaktní osoba: Ing. Martina Jeníčková Na poříčním právu 1/ Telefon: 221 923 587 128 01 Praha 2 Fax: E-mail: martina.jenickova@mpsv. Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky na projekt z programu veřejných zakázek ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích pro potřeby státní správy BETA Předkladatel - garant

Více

17.2.2013 Ing. Zuzana Trhlínová 1. Evropská města v noci

17.2.2013 Ing. Zuzana Trhlínová 1. Evropská města v noci 17.2.2013 Ing. Zuzana Trhlínová 1 Evropská města v noci REGION A REGIONÁLNÍ VĚDY URBANIZACE 17.2.2013 Ing. Zuzana Trhlínová 2 Proměny funkcí sídel Faktory ekonomické, sociální, politické Proces urbanizace

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti

Více

SEGREGACE: TEORIE A PRAXE NA PŘÍKLADU MĚSTA OLOMOUCE

SEGREGACE: TEORIE A PRAXE NA PŘÍKLADU MĚSTA OLOMOUCE UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA GEOGRAFIE Kateřina ČERVINKOVÁ SEGREGACE: TEORIE A PRAXE NA PŘÍKLADU MĚSTA OLOMOUCE Diplomová práce Vedoucí práce: RNDr. Pavel Ptáček, Ph.

Více

Vnímání potravin spotřebitelem. Ing. Jan Pivoňka, Ph.D.

Vnímání potravin spotřebitelem. Ing. Jan Pivoňka, Ph.D. Vnímání potravin spotřebitelem Ing. Jan Pivoňka, Ph.D. Vliv kultury a socioekonomického prostředí na vnímání potravin spotřebitelem Analýza marketingového prostředí (makroprostředí) Ekonomické vlivy Demografické

Více

Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen 2013

Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen 2013 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 9 E-mail: anezka.pribenska@soc.cas.cz Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen

Více

Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2014

Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2014 ov1 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 80 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Postoje české veřejnosti k cizincům březen 201

Více

Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti. Realizuje Agentura pro sociální začleňování, Úřad vlády ČR

Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti. Realizuje Agentura pro sociální začleňování, Úřad vlády ČR Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti Realizuje Agentura pro sociální začleňování, Úřad vlády ČR Násilí z nenávisti Jednání motivované předsudky nebo nenávistí namířené proti osobě, skupinám, jejich

Více

ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: 5.1 Udržení stávajících sociálních služeb terénních a ambulantních

ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: 5.1 Udržení stávajících sociálních služeb terénních a ambulantních ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: Název Cíle: Popis a zdůvodnění Cíle: Na která zjištění z analýz cíl reaguje Seznam opatření, které vedou k naplnění Cíle: 5.1 Udržení stávajících

Více

Test pro přijímací řízení do magisterského navazujícího studia modul ekonomika řízení lidských zdrojů Varianta - B -

Test pro přijímací řízení do magisterského navazujícího studia modul ekonomika řízení lidských zdrojů Varianta - B - 1. Kdo se podílí na řízení v organizaci: a) personalisté, vrcholový management, liniový management b) vrcholový management, liniový management, personální agentura c) úřad práce, personalisté, vrcholový

Více

Komunitní plánování - věc veřejná

Komunitní plánování - věc veřejná Komunitní plánování - věc veřejná Jak zjistit, co lidé opravdu chtějí? Jak zlepšit život v obci? Co to je komunitní plánování? Metoda, která umožňuje zpracovávat rozvojové materiály pro různé oblasti veřejného

Více

Hodnocení čerpání prostředků. v podmínkách MV. Ing. Vladimír Hubáček Ing. Martin Vohnický

Hodnocení čerpání prostředků. v podmínkách MV. Ing. Vladimír Hubáček Ing. Martin Vohnický Hodnocení čerpání prostředků EU v podmínkách MV Ing. Vladimír Hubáček Ing. Martin Vohnický Odbor interního auditu a supervize Praha 12 / 2 / 2009 Obsah Jaké jsou možnosti čerpání z čeho čerpáme Ministerstvo

Více

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Příloha č. 1 TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Dle bodů 1-3 je možné samostatně zvolit téma. Tento výběr podléhá schválení pracovní skupinou Domácí práce. 1. Samostatně vybrané téma na základě studia

Více

METODIKA. hodnocení rizika vývoje produkce zpracovatelského průmyslu

METODIKA. hodnocení rizika vývoje produkce zpracovatelského průmyslu METODIKA hodnocení rizika vývoje produkce zpracovatelského průmyslu Ministerstvo průmyslu a obchodu (2005) odbor hospodářské politiky Adviser-EURO, a.s. Metodika - hodnocení rizika vývoje produkce zpracovatelského

Více

Přeshraniční vlivy působící na místní společenství českého pohraničí

Přeshraniční vlivy působící na místní společenství českého pohraničí Přeshraniční vlivy působící na místní společenství českého pohraničí Výzkum byl realizován na katedře sociální práce v letech 2005-2007, byl dotován z prostředků Ministerstva práce a sociálních věcí ČR

Více

Vzdělávání dětí a žáků z rodin s nízkým ekonomickým statusem

Vzdělávání dětí a žáků z rodin s nízkým ekonomickým statusem Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

SÍDLA, OSÍDLENÍ A JEJICH STRUKTURA TYPY SÍDEL

SÍDLA, OSÍDLENÍ A JEJICH STRUKTURA TYPY SÍDEL SÍDLA, OSÍDLENÍ A JEJICH STRUKTURA TYPY SÍDEL SÍDLO základní jednotka osídlení každé obydlené místo, včetně příslušných ploch, které jsou jeho obyvatelstvem bezprostředně využívány výsledek spolupůsobení

Více

EUROREGION. Datamining. zápočtová analýza č. 2

EUROREGION. Datamining. zápočtová analýza č. 2 EUROREGION Datamining zápočtová analýza č. 2 Zpracovali: Robert Poch, Pavel Petřek Cvičící: Mgr. Tomáš Karban Zdrojová data: http://www.kolej.mff.cuni.cz/~tkar6261/dbi022/download/euroregion.zip Použitý

Více

Regionální dopady sektorových politik

Regionální dopady sektorových politik Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje & Urbánní a regionální laboratoř 20. listopadu 2008, Seminář Výzkumného záměru MSM 0021620831 Regionální

Více

Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV)

Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV) Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV) Zpracoval: Bc. Jaroslav Mikšaník, Úřad práce ČR E-mail: Jaroslav.Miksanik@ol.mpsv.cz Olomouc, 12. 10. 2011 Obsah přednášky 1)

Více

Regionální disparity v dostupnosti bydlení, jejich socioekonomické důsledky a návrhy opatření na snížení regionálních disparit

Regionální disparity v dostupnosti bydlení, jejich socioekonomické důsledky a návrhy opatření na snížení regionálních disparit Regionální disparity v dostupnosti bydlení, jejich socioekonomické důsledky a návrhy opatření na snížení regionálních disparit Představení projektu Ing. Mgr. Martin Lux, Ph.D. hlavní řešitel projektu Třetí

Více

PRAHA 12. Základní přehled

PRAHA 12. Základní přehled PRAHA 12 Základní přehled Správní obvod Praha 12 je tvořen územím městských částí Praha 12 (Cholupice, Kamýk, Komořany, Modřany a Točná) a Praha-Libuš (Libuš a Písnice). Podíl cizinců na žijících na území

Více

N 3, Politická a ekonomická transformace v zemích střední a východní Evropy

N 3, Politická a ekonomická transformace v zemích střední a východní Evropy Cahiers du CEFRES N 3, Politická a ekonomická transformace v zemích střední a východní Evropy Olivier Bouin, Marie-Elizabeth Ducreux (Ed.) Kamil JANÁČEK Transformace české ekonomiky a situace na trhu práce

Více

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Práce se skupinou Mgr. Monika Havlíčková Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Sociální skupina je sociologický pojem označující sociální útvar, o němž platí: 1. je tvořen

Více

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY ZMĚNA č.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ (Ve smyslu 18, resp. 50 zákona č.183/2006 Sb., v rozsahu přílohy č.5 vyhlášky č.500/2006sb.) POŘIZOVATEL:

Více

1 Zdraví, právo na zdraví

1 Zdraví, právo na zdraví 1 Zdraví, právo na zdraví V současné době není žádný stát na světě schopen zabezpečit takovou zdravotní péči, která by jeho občanům poskytla vše, co medicína umožňuje. Uvedený problém není pouze problémem

Více

Chudoba vs. sociální vyloučení přechod od vertikální koncepce k horizontálnímu pojmu Chudoba nedostatek finančních prostředků a ekonomických statků

Chudoba vs. sociální vyloučení přechod od vertikální koncepce k horizontálnímu pojmu Chudoba nedostatek finančních prostředků a ekonomických statků Chudoba vs. sociální vyloučení přechod od vertikální koncepce k horizontálnímu pojmu Chudoba nedostatek finančních prostředků a ekonomických statků Sociální vyloučení osoba, rodina, domácnost, společenství

Více

Technické parametry výzkumu

Technické parametry výzkumu TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz K některým aspektům výběru piva českými konzumenty

Více

Zimní semestr 2008 / 2009. kód pro zápis do KOS: 106 VYPSANÉ ATELIÉRY: 1. URBANISMUS 2. SOUBOR STAVEB 3. BYTOVÝ DŮM - COHOUSING 4.

Zimní semestr 2008 / 2009. kód pro zápis do KOS: 106 VYPSANÉ ATELIÉRY: 1. URBANISMUS 2. SOUBOR STAVEB 3. BYTOVÝ DŮM - COHOUSING 4. Ústav urbanismu č. 519 Vedoucí ústavu: ing. arch. Jan Jehlík ATELIER KOHOUT - JIRAN - TICHÝ Ing. arch. Michal Kohout, ing. arch. Zdeněk Jiran, ing. arch. David Tichý Ph.D. Zimní semestr 2008 / 2009 kód

Více

Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu

Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Potenciální ekonomické a

Více

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020 Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický

Více