UNIVERZITY JANA EVANGELISTY PURKYNĚ V ÚSTÍ NAD LABEM ÚSTAV TECHNIK Y A ŘÍZENÍ V ÝROBY ZÁMĚR ROZVOJE

Transkript

1 ÚSTAV TECHNIKY A ŘÍZENÍ VÝROBY UNIVERZITY JANA EVANGELISTY PURKYNĚ V ÚSTÍ NAD LABEM ÚSTAV TECHNIK Y A ŘÍZENÍ V ÝROBY ZÁMĚR ROZVOJE ŘÍJEN 23

2 OBSAH. I. Výchozí stav Pedagogická oblast 3 2. Oblast vědy a výzkumu Zahraniční aktivity, mezinárodní spolupráce Personální oblast a organizace Materiální zajištění.. 19 II. Zdůvodnění a cíle záměru Umístění vytvářeného pracoviště Demografický vývoj Ústeckého kraje Odlišnosti, požadavky firem Cíle a jejich rozsah 28 III. Studijní programy.. 34 IV. Harmonogram realizace 395 V. Cílový stav Organizační zabezpečení a personální stav Pedagogická činnost Materiální zajištění. 45 2

3 I. VÝCHOZÍ STAV 1. PEDAGOGICKÁ OBLAST 1.1 Studijní záležitosti V současnosti Ústav techniky a řízení výroby zajišťuje studijní program UJEP 233R Strojírenská technologie, obor Řízení výroby v prezenční a kombinované formě studia. Počet studentů programu k je 371, v prezenční formě 147, v kombinované 224. Studium v prezenční a kombinované formě studia probíhá v Ústí nad Labem, část studia ve formě kombinované probíhá ve spolupráci s VOŠ v Chomutově Dále se ústav podílí na výuce studijních programů akreditovaných Pedagogickou fakultou UJEP: M753 Učitelství pro základní školy, studijní obor Technická výchova pro 2. st. ZŠ, B171 Fyzika, studijní obor Počítačové modelování ve fyzice a technice, B182 Aplikovaná informatika, studijní obor Informační systémy, B282 Chemie a technická chemie, studijní obor Technicko manažerské studium pro chemické a jim příbuzné obory. V rámci celoživotního vzdělávání na ústavu probíhá celá řada kurzů určených pro pracovníky výrobních podniků (viz tab.viii) Zároveň pro vlastní studenty ústav zajišťuje přednášky renomovaných a zahraničních odborníků, navíc studenti mají možnost zahraničních pobytů v rámci programu Erasmus aj. 1.2 Počet studentů na ústavu Počet studentu na ústavu a jeho rozložení vzhledem k roku studia studenta odpovídá délce studia bakalářského studijního programu, jeho náročnosti a dalším faktorům jako jsou: propadovost, zájem uchazečů o studium, aj. (viz níže). Tab.I Počet studentů podle doby studia (stav k ) Forma 1. r. 2. r. 3. r. 4. r. 5. r. 6. r. 7. r. Součet Kombinovaná Prezenční Celkem Pozn,: Počty jsou převzaty z agendy STAG, kde je u studentů započítáno do doby studia i jeho přerušení Počet studentů podle roku studia 1 8 Prezenční studium Kombinované studium r. 2. r. 3. r. 4. r. 5. r. 6. r. 7. r. Obr.1 Počet studentů podle roku studia 3

4 1.2.1 Vývoj počtu studentů v letech 1999 až 23 Tab.II Vývoj počtu studentů v letech 1999 až 23 Rok Prezenční studium Kombinované studium Celkem Prezenční studium Kombinované studium Obr.2 Vývoj počtu studentů v letech Počet studentů ústavu se za dobu jeho existence více než ztrojnásobil. Využito bylo zájmu absolventů středních škol technického a ekonomického zaměření, který byl podpořen ze strany ústavu řadou propagačních akcí. Na základě demografického vývoje Ústeckého kraje, ze kterého je takřka 8% všech studentů ústavu je možné očekávat v budoucích letech mírný nárůst, či stagnaci. Udržitelnost trendu z minulých let (viz obr. 2) nelze bez výrazného kvalitativního posunu v ústavem nabízených studiích předpokládat Počet absolventů Počet absolventů odpovídá počtu přijímaných a náročnosti studia. V budoucnu lze očekávat jejich nárůst. Ústav neměl dosud nezaměstnané absolventy, vzhledem ke stálému zájmu výrobních podniků (viz obr. 4) je možné podobnou situaci očekávat i nadále. Tab.III Počet absolventů Rok Prezenční studium Kombinované studium Celkem

5 Prezenční studium Kombinované studium Obr.3 Vývoj počtu absolventů v letech Potřeba absolventů vysokých škol strojního inženýrství ve strojírenských podnicích Technika životního prostředí Aplikovaná mechanika Tepelně energetická zařízení Optimalizace řízení a inženýrská informatika Materiálové inženýrství Skutečný počet absolventů Požadovaný počet absolventů Výrobní a inovační inženýrství Ekonomika a řízení strojírenské výroby Dopravní technika Výrobní stroje a zařízení Strojírenská technologie Obr.4 Potřeba absolventů strojírenských studijních programů v průmyslu Zdroj: Mádlová, D. Využití marketingového výzkumu pro stanovení nabídky/poptávky odborných zaměření absolventů strojních fakult v České republice. Strojírenská technologie, 1998, roč.3, č.3, s Přijímací řízení Tab.IV Počet přihlášených, přijatých a zapsaných studentů v letech 1999 až 23 Přihlášeno Přijato Zapsáno Roky PS KS Celkem PS KS Celkem PS KS Celkem

6 Počet zapsaných studentů v letech 1999 až Prezenční studium Kombinované studium Obr.5 Počet zapsaných studentů v letech Přijímací zkouška je tvořena testem technicko ekonomických předpokladů, zaměřeným spíše než na zkoušení sumy vědomostí, na schopnost uchazeče řešit problémy, logicky myslet. Od vzniku ústavu je pro přijímací řízení využíváno i druhé kolo, obvykle probíhá na začátku měsíce září Přihlášeno Přijato Zapsáno Obr.6 Vývoj počtu přihlášených, přijatých a zapsaných studentů v letech Studijní neúspěšnost za rok 22 Studium studijního programu Strojírenská technologie je poměrně náročné. Počet neúspěšných studentů, tedy těch, kteří opouští studium bez diplomu je přibližně 15% ze všech studentů ústavu. Propadovost v prvním roce studia se dlouhodobě pohybuje kolem 25%. Hlavní příčiny tohoto jsou známé. Na začátku studia je to především přechod do nového studijního i sociálního prostředí. Problémy přináší naplánování studia v kreditním systému, který umožňuje volbu vlastního studijního tempa, na druhou stranu předpokládá odpovědný přístup studenta. Tradičním úskalím studia jsou některé stěžejní předměty: matematika, fyzika, mechanika, konstruktivní geometrie aj. U studentů kombinované formy 6

7 studia se jako důvod uváděný pro přerušení, či ukončení studia často objevuje pracovní zaneprázdněnost. Studenti prezenčního studia odcházejí do zahraničí, nebo za zdánlivě výhodnými pracovními nabídkami. Ústav se snaží těmto problémům předcházet. Aby byl zmírněn dopad vysokoškolského tempa výuky na studenty v 1. roce studia, pořádá pro ně ústav před začátkem zimního semestru od akademického roku 21 týdenní kurz matematiky. Pro akademický rok byl kurz rozšířen na dva týdny. Obdobná situace ve výuce fyziky byla řešena zvýšením její hodinové dotace o 1hod/týden. Studentům je k dispozici studijní oddělení, studenti mají možnost své problémy konzultovat se zástupcem pro studium. Tab.V Studijní neúspěšnost za rok 22 Důvody Počet Zanechání studia 23 Ukončení pro nesplnění stud. podmínek 39 Úmrtí Přestup na jiný stud. program (školu, fakultu) 3 % 5% 35% Zanechání studia Ukončení pro nesplnění stud. podmínek Úmrtí 6% Přestup na jiný stud. program (školu, fakultu) Obr.7 Důvody studijní neúspěšnosti 1.5 Počet studentů podle trvalého bydliště Jak dokládají uvedené tabulky je zřejmý regionální dosah ÚTŘV. Takřka 8% studentů je z Ústeckého kraje, více než 3% má trvalé bydliště přímo v okresu Ústí nad Labem. To odpovídá ambicím ústavu být regionálním arbitrem technického vzdělávání Ústeckého kraje. 7

8 Tab.VI Počet studentů podle krajů Kraj Počet [%] Ústecký ,1% Středočeský 22 7,4% Liberecký 11 3,7% hl.m.praha 9 3,% Karlovarský 7 2,4% Pardubický 4 1,3% Jihlavský 3 1,% Plzeňský 2,7% Královéhradecký 2,7% Budějovický 2,7% Zlínský,% Ostravský,% Olomoucký,% neurčeno,% Brněnský,% Celkem 297 1,% hl.m.praha Obr.8 Počet studentů ústavu podle krajů bydliště 8

9 Tab.VII Počet studentů podle okresu trvalého bydliště Okres trvalého bydliště Počet [%] Okres trvalého bydliště Počet [%] Ústí nad Labem 91 3,85% Ústí nad Orlicí 2,68% Chomutov 44 14,92% Benešov 1,34% Teplice 32 1,85% Beroun 1,34% Litoměřice 22 7,46% Havlíčkův Brod 1,34% Děčín 19 6,44% Cheb 1,34% Most 16 5,42% Jičín 1,34% Mladá Boleslav 14 4,75% Jihlava 1,34% Hl.m. Praha 9 3,5% Kladno 1,34% Louny 9 3,5% Klatovy 1,34% Česká Lípa 8 2,71% Mělník 1,34% Karlovy Vary 5 1,69% Náchod 1,34% Liberec 3 1,2% Plzeň-město 1,34% Rakovník 3 1,2% Praha-východ 1,34% Chrudim 2,68% Sokolov 1,34% Písek 2,68% Třebíč 1,34% Chomutov Teplice Most Hl.m. Praha Louny Karlovy Vary Liberec Chrudim Obr. 9 Počet studentů podle okresu trvalého bydliště Tab.VIII Kurzy ÚTŘV v rámci celoživotního vzdělávání Poř. číslo Název kurzu Datum Trvání kurzu Počet účastníků 1. Nové poznatky v obrábění kovů 2. Kryogenní inženýrství Duben květen 22 Duben 22 červen 23 Místo konání 5x8 hodin 6 ÚTŘV Ústí n. L. 3 semestry 19 Ferox Děčín 9

10 3. CAD/CAM Květen 22 červen Obrábění kovů Listopad prosinec 22 6x8 hodin 4 ÚTŘV Ústí n. L. 4x8 hodin 11 Aisan Louny 1.6 Studentské hodnocení výuky Jedním z prostředků vlastní evaluace libovolné složky vysoké školy je hodnocení výuky studenty. Na ústavu je využíváno dvou nástrojů, celouniverzitního dotazníku, který je určen pro hodnocení konkrétního kurzu, zadává si jej a vyhodnocuje sám vyučující a průzkumu ÚTŘV, který hodnotí ústav jako celek, vznikl a je vyhodnocován s podporou interního grantu ústavu. Tento dotazník je v nezměněné podobě zadáván již po čtvrté. Výsledky průzkumu z roku 22 jsou shrnuty v následujících odstavcích. V charakteristikách otázek které můžeme zařadit do okruhu obecné hodnocení studia převažuje pozitivní názor na tázaná témata, neutrální názor je významný, negativní názor je ve většině případů zanedbatelný. Studenti považují skladbu předmětů a předávané informace za aktuální a důležité pro jejich budoucí praxi, výuka kurzů splňuje jejich očekávání. Atmosféra studia je hodnocena jako spíše příjemná. Existuje segment studentů kteří se pozitivně vyjadřují k mimostudijním aktivitám organizovaných ústavem a požadují jejich rozšíření. Otázky týkající se okruhu Hodnocení procesu výuky lze rozdělit na tři témata: hodnocení procesu výuky z hlediska odborného, pedagogického a z hlediska materiálně technického zabezpečení. Lze konstatovat, že studenti považují výuku z hlediska úrovně odbornosti za vysokou, přestože spíše teoretickou; kladně hodnotí i aktuálnost získávaných poznatků a jejich využitelnost. Z hlediska pedagogického vedení je výuka považována spíše za vhodnou. Účast na přednáškách považují studenti za nutnou. Významná část studentů navštěvující pravidelně přednášky navštěvuje pravidelně i knihovnu, zároveň to považují za předpoklad absolvování kurzů. Většina seminářů navazuje na přednášky a požadavky k zápočtům a zkouškám jsou považovány za přiměřené až vyšší. Studenti zastávají neutrální názor na aktivní či pasivní způsob přijímání informací ve výuce, přestože pasivní znalost problematiky nepovažují za dostačující pro získání zkoušky nebo zápočtu. Materiálně technické zabezpečení výuky je považováno za průměrné až mírně nedostačující, stejně jako jeho využívání. Studenti doporučují vybavenost ústavu zlepšovat kvalitativně. Přístup k vybavení učeben mimo vyučování považují za přínosný. Počítačovou učebnu mimo dobu vyučování nikdy nenavštívilo plných 35% studentů, na druhou stranu významné negativní vztahy k ostatním otázkám zdůvodňují nedostatečné využívání počítačové učebny jejím umístěním. Doporučená literatura je z větší části dostupná a to formou zapůjčování v knihovně čemuž odpovídají i pravidelné návštěvy studentů v knihovnách. Skladba studijního programu je hodnocena spíše kladně. Studenti považují výběr předmětů za odpovídající jejich budoucí praxi a předávané informace za využitelné. Celkově hodnotí výuku jako spíše teoretickou a tomu odpovídají i požadavky na rozšíření rozsahu aplikovaných, komunikačních a praktických předmětů, zatímco rozsah abstraktních a teoretických předmětů je považován za optimální. 1

11 Okruh hodnocení provozu a poskytovaných služeb lze rozdělit do těchto témat: konzultace, nabídka bakalářských prací, informovanost studentů a mimostudijní aktivity organizované ústavem. Konzultace nejsou častým jevem, spíše příležitostným a jsou považovány za pomoc při studiu. Nepřítomnost vyučujícího v době vypsaných konzultačních hodin je jev spíše ojedinělý, ale vyučující jsou ochotni podávat informace i mimo konzultační hodiny. Informovanost je považována za dobrou a informace o studijních záležitostech jsou získávány převážně z oficiálních zdrojů. Nabídka bakalářských prací spíše vyhovuje. Mimostudijní aktivity organizované ústavem studentům vyhovují a panuje názor je spíše rozšířit. 2. OBLAST VĚDY A VÝZKUMU Výzkum prováděný na ústavu je zaměřen do tří směrů. Jedná se: - o výzkum obrábění, - výzkum v oblasti mechaniky strojů, - aplikace mikrovln v průmyslu, kdy záměrem je ustavení Centra přesných technologií, nebo realizace Výzkumného záměru na národní úrovni ve spolupráci s ostatními pracovišti strojírenské technologie českých vysokých škol. V této oblasti byla podniknuta řada kroků (podány granty GA ČR, MŠMT atd.) včetně sjednocení pracovišť strojírenské technologie českých vysokých škol. Úzkou spoluprací pracovišť vznikl také celostátní časopis Strojírenská technologie (od roku 1996), později (od roku 2) s anglickou verzí Manufacturing Technology. Časopis zveřejňuje nejnovější poznatky dosažené v uvedené oblasti výzkumu na vysokých školách a slouží k propojení vysoké školy a výroby, tj. vědy výzkumu a výroby. Při časopise je vydávána knižnice odborné literatury. V oblasti obrábění ústav velice úzce spolupracuje s výrobní sférou (např. Carborundum Electrite, BMD Teplice, Best Kunštát, Škoda Auto Mladá Boleslav). V této oblasti publikovali pracovníci ústavu řadu prací. Ústav řeší úlohy GA ČR z oblasti vysoce přesných technologií a technologické terminologie. Ústav založil tradici Mezinárodního kongresu přesného obrábění a v roce 21 byl jeho hlavním organizátorem a pořadatelem za účastí 9 evropských zemí. Další oblastí výzkumu je stanovení momentů setrvačnosti rozměrných těles ve spolupráci s Výzkumným ústavem železničním. Oblast je řešena také interními granty. Jedná se zejména o stanovení momentů setrvačnosti velkých a nepravidelných těles s proměnlivým těžištěm. Aplikace je možno zaměřit do oblasti automobilů a kolejových vozidel. Třetí oblastí je aplikace mikrovln pro průmyslové využití, kdy byla úspěšně odzkoušena aplikace pro komparační měření drsnosti povrchu. Další výzkum je zaměřen na použití metody k měření úbytku brousicích kotoučů v průběhu jejich činnosti. Poznatky z výzkumu jsou předávány studentům a odborné veřejnosti formou publikací a odborných kurzů. Četnost předkládání projektů a úspěšnost v grantových soutěžích ukazuje obr.1 a 2 a tab.ix a X. Do výzkumné činnosti ústavu jsou také zapojováni studenti, kteří se podíleli na řešení projektů FRVŠ G1 (Studentská vědecká činnost) v roce 22 a 23. Jednalo se o projekty Atlas mikrostruktur kovů a Stanovení únosnosti obráběných povrchů. Dalším projektem zapojení studentů je GA ČR, kde se podílejí na řešení 11

12 grantu 956 Základní výzkum progresivních technologií. Projekt je řešen na úrovni spoluřešitele. 2.1 Grantová činnost ÚTŘV za roky Tab.IX Předložené projekty Rozvoj technických bakalářských studií FRVŠ Přednáškový pobyt FRVŠ Ekologické broušení kovových materiálů GA ČR Inovace elektrotechnické laboratoře FRVŠ Časopis kateder VŠ MŠMT Dlouhodobý projekt ve výuce FRVŠ Účast na konferenci v USA MŠMT Databanka broušení PF UJEP Knihovnička a časopis kateder VŠ MŠMT Experimentální stanovení momentů setrvačnosti PF UJEP Inovace výuky bakalářského studia FRVŠ Příprava laboratoře přesných technologií MŠMT Účast na konferenci ICPR v Osace MŠMT Výzkum přesných technologií GA ČR Vyšetřování nestacionárního přetvoření PF UJEP Knihovnička a časopis kateder VŠ MŠMT Pracovní pobyt na University Bristol TEMPUS Výzkum vysoce přesných technologií GA ČR Vyšetřování nestacionárního přetvoření PF UJEP Výzkum broušení keramických materiálů GA ČR Základní výzkum přesných technologií GA ČR Konference přesných technologií GA ČR Účast na konferenci ICPR v Irsku GA ČR Výzkum tuhosti technologického systému GA ČR Časopis a knihovnička strojírenské technologie GA ČR Strojírenská technologie-časopis prezentace VŠ ČLF Vytvoření jednotné koncepce technického vzdělávání GA ČR Rozšíření nabídky bakalářského technicko-ekonom. studia FRVŠ Experimentální stanovení vlastních frekvencí Příjem družicových signálů ÚTŘV Licí technologie ÚTŘV Popularizace vědecko-výzkum.práce VŠ MŠMT-BG Atlas mikrostruktur kovů FRVŠ Pracoviště pro analýzu zapojení a výrobu ploš.spojů FRVŠ Vytvoření koncepce tech.vzdělávání FRVŠ Učebna CAPP-CAD-CAM FRVŠ CD-ROM technika GA ČR Výzkum náhrady síry při impregnaci brous.kotoučů GA ČR Výzkum tuhosti technologického systému GA ČR 12

13 4. 2 Strojírenská technologie-časopis pracovišť VŠ MŠMT Výzkumné centrum přesných technologií MŠMT Propagace stroj.technologie na středních školách MŠMT Strojírenská technologie-časopis pro vědu a výzkum MŠMT Analýza a vývoj objemových funkcí ÚTŘV Vyšetřování vlivu nesymetrie desky ÚTŘV Měření úbytku brousicího kotouče ÚTŘV Studentské hodnocení výuky ÚTŘV Terminologie strojírenské technologie GA ČR Základní výzkum nano a mikro technologií GA ČR Výzkum náhrady impregnace sírou GA ČR Stanovení tuhosti technologického systému GA ČR Metody hodnocení efektivnosti investic GA ČR Strojírenská technologie-nástroj rozvoje MŠMT, MZV Budování univerzitního institutu v Bolívii MŠMT Atlas mikrostruktur kovů FRVŠ Rozvoj bakalářského studia FRVŠ Laboratoř měření FRVŠ Tvorba mediálního zázemí IC ÚTŘV FRVŠ Informační systém stroj.technologie MŠMT Laboratoř elektrických pohonů ÚTŘV Ráz a přenos impulzu ÚTŘV Účast na konferenci v Košicích ÚTŘV Úspory energií v průmyslovém sektoru ÚTŘV Studentské hodnocení výuky ÚTŘV Vliv parametrů broušení-konference v Madridu ÚTŘV Strojírenská technologie, studij.obor Řízení výroby MŠMT Laboratoř měření FRVŠ Výzkum únosnosti povrchu po obrábění FRVŠ Audiovizuální laboratoř pro výuku FRVŠ Vyšetřování vlivu obecné nesymetrie při kmitání GA ČR Technicko ekonomický bakalářský program na Universidad El Alto v Bolívii MZV Databáze informací pro podnikání CESNET Multimediální laboratoř s volným přístupem FRVŠ Vliv obecné nesymetrie při kmitání těles GA ČR Ráz a přenos impulzu GA ČR Výzkum vzniku a stanovení zbytkových napětí GA ČR Rozvoj technického vzdělávání na Polytechnic of Namibia MZV Výzkum použití a způsobu dodávky kapaliny při broušení MŠMT 13

14 Tab.X Získané externí grantové projekty Rozvoj technických bakalářských studií FRVŠ Přednáškový pobyt FRVŠ Inovace elektrotechnické laboratoře FRVŠ Časopis kateder VŠ MŠMT Účast na konferenci v USA MŠMT Databanka broušení PF UJEP Knihovnička a časopis kateder VŠ MŠMT Experimentální stanovení momentů setrvačnosti PF UJEP Inovace výuky bakalářského studia FRVŠ Vyšetřování nestacionárního přetvoření PF UJEP Knihovnička a časopis kateder VŠ MŠMT Pracovní pobyt na University Bristol TEMPUS Vyšetřování nestacionárního přetvoření PF UJEP Časopis a knihovnička strojírenské technologie GA ČR Experimentální stanovení vlastních frekvencí a tuhosti ÚTŘV Popularizace vědecko-výzkum.práce VŠ MŠMT(BG) Propagace stroj.technologie na středních školách MŠMT Strojírenská technologie-časopis pro vědu a výzkum MŠMT Základní výzkum nano a mikro technologií GA ČR Budování univerzitního institutu v Bolívii MŠMT Strojírenská technologie-nástroj rozvoje MŠMT Tvorba mediálního zázemí IC ÚTŘV FRVŠ Popularizace vědecko-výzkum.práce VŠ MŠMT(BG) Strojírenská technologie, studij.obor Řízení výroby MŠMT 25. od 1999 Výzkumný záměr Doc.Novák Terminologie strojírenské technologie GA ČR Laboratoř elektrických pohonů FRVŠ Tepelné a mechanicko tepel.zprac.kovů FRVŠ Strojírenská technologie rozvoj oboru MŠMT Výzkum únosnosti povrchu po obrábění FRVŠ Databáze informací pro podnikání CESNET Technicko ekonomický bakalářský program na Universidad El Alto v Bolívii MZV Rozvoj technického vzdělávání na Polytechnic of Namibia MZV Výzkum použití a způsobu dodávky kapaliny při broušení MŠMT 14

15 Podané Přijaté Podané Přijaté Podané Přijaté Podané Přijaté Podané Přijaté FRVŠ GA ČR MŠMT Ostatní Interní Obr.1 Úspěšnost podaných projektů v grantových soutěžích FRVŠ Podané FRVŠ Přijaté GA ČR Podané GA ČR Přijaté MŠMT Podané MŠMT Přijaté Ostatní Podané Ostatní Přijaté Interní Podané Interní Přijaté Obr.11 Četnost podaných a přijatých projektů v jednotlivých rocích 3. ZAHRANIČNÍ AKTIVITY, MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE 3.1 Studenti Probíhají výměny a pobyty studentů v rámci programu ERASMUS. V roce 21 řešili 3 studenti ze Švédska diplomové práce na ÚTŘV. Následně absolvovali ve Švédsku v zimním semestru semestrální studium 4 studenti třetího roku bakalářského studia. V letním semestru probíhala výuka Programování výrobních 15

16 strojů pod garancí švédské univerzity. Na závěr semestru proběhla zkouška studentů ve Švédsku. V letním semestru 24 studenti 2. roku studia budou semestr absolvovat na švédské univerzitě. Ve výměnách a pobytech studentů bude dále pokračováno. V letním semestru přednáší volitelný kurz Applied Mechanics profesor bristolské univerzity dr. G. J. Trmal. Tento kurz probíhá pravidelně od roku 22. Uvedené aktivity umožňuje na ústavu již delší dobu zavedený mezinárodní kreditní systém ECTS. 3.2 Pedagogové Zahraniční aktivity pedagogů lze rozdělit na oblast účasti na konferencích a oblast odborných pobytů. Na konferencích v zahraničí se zúčastňují všichni pedagogové. Jedná se o země: Slovensko, Irsko, Španělsko, Slovinsko, Polsko, USA atd. Ústav také inicioval vznik Kongresu přesného obrábění, který pořádal v 1. ročníku roku 21. V roce 23 se podílel na kongresu v Praze, v roce 25 se kongres stěhuje do zahraničí na univerzitu do Vídně. Pedagogové ústavu se účastní také pobytů v zahraničí a výměnných pobytů. Mezi nejdůležitější můžeme zařadit: 1998 Bristol 1 měsíc 2 23 týdenní několikatýdenní pobyty pedagogů na Kristianstad University ve Švédsku 22, 23 pobyt bolívijských pedagogů na ÚTŘV v délce 1 měsíce 21, 22 pobyt pedagogů ÚTŘV v Bolívii 23 návštěva děkana Univerzity z Namibie 22, 23 pobyt britského profesora na ÚTŘV 23, 24 půlroční pobyt pracovníka ústavu na liverpoolské univerzitě Pedagogové ústavu vyučovali na University Kristianstad a Universidad Pública de El Alto v Bolívii. Ústav řeší 2 projekty zahraniční rozvojové pomoci zavedení technicko ekonomického studia na Universidad Pública El Alto v Bolívii a University of Namibia v Jižní Africe. 4. PERSONÁLNÍ OBLAST A ORGANIZACE Současný stav personální oblasti je uveden v tabulce XI. od roku Řada pracovníků ústavu je zapojena v doktorandském studiu, pracuje na habilitačních pracích a zvažuje profesorské řízení. Plán růstu pracovníků je jmenovitě v tabulce XII. Ústav spolupracuje s řadou externích spolupracovníků, kteří se podílejí přímo na výuce (cvičení, přednášky) nebo vedou závěrečné bakalářské práce a praxe studentů. Externí pracovníky tvoří specialisté z praxe. 16

17 Ústav je vnitřní organizací jednolitý útvar tvořený jednotlivými sekcemi. Současné organizační schéma ústavu znázorňuje obr.12. Současné personální obsazení ústavu: Profesoři: Prof. Ing. Milan Apetaur, DrSc. Prof. Ing. Alexandr Grečenko, DrSc. Docenti: Doc. Ing. Zdeněk Bayer, CSc. Doc. Dr. Ing. František Holešovský Doc. Ing. Jan Mlčoch, CSc. Doc. Ing. Peter Ponický, CSc. Doc.Ing.Iva Ritschelová, CSc. Odborní asistenti: PhDr. Stanislav Kunc, CSc. Ing.Sylvia Kuśmierczak, PhD. Ing. Josef Soukup, CSc. (předložena habil.práce) Ing.Jaroslav Šípal, PhD. Mgr. Jaroslav Zukerstein, PhD. Ing.Tomáš Hrala (doktor.studium) Ing.Michal Hrala Mgr. Jan Janovec (doktor.stud.) Ing. Nataša Náprstková (doktor.stud.) Mgr.Jan Novotný (doktor.studium) Ing.Bronislav Převrátil (příprava doktor.studia nový pracovník) Ing. Michael Straka Ing.Ladislav Stančík Externí spolupracovníci: Mgr. Michal Gruber fyzika PhDr. Jan Hanousek ergonomie Ing. Zdenek Kubišta - logistika Ing.Vladimír Náprstek informatika Prof. Ing. Jaroslav Tměj, CSc. technologie Doc. Ing. Zdenek Vorlíček, CSc.- stavba strojů Ing.Petr Zahálka řízení jakosti Ing.Miroslav Led cizí jazyky Ing. Libor Rejf, CSc. organizační chování Tab.XI Současný stav pracovníků ústavu Evidenční počet Přepočtený počet Průměrný věk Příprava na prof./habilitaci/ disertaci Profesoři, DrSc Docenti prof.říz.příprava Odborní asistenti /1/ CSc. Odborní asistenti /4 Asistenti Lektoři Ostatní pracovníci Celkem /1/4 17

18 Tab.XII Předpoklad habilitačních a jmenovacích řízení Habilitační řízení Obor Rok Mgr. Jaroslav Zukerstein, PhD. Inženýrská 26 pedagogika Ing. Sylvia Kusmierczak, PhD. Materiály 26 Ing. Josef Soukup, CSc. Procesní 24 inženýrství Ing. Jaroslav Šípal, CSc. Energetika 26 Jmenovací řízení Doc. Dr. Ing. František Holešovský Doc. Ing. Peter Ponický, CSc. Strojírenská technologie Management kvality Doc. Ing. Zdeněk Bayer, CSc. UJEP Ústí n. L., ÚTŘV, obor termomechanika Prof. RNDr. Jiří Cihlář, CSc. UJEP Ústí n. L., prorektor, obor matematika Doc. Ing. Naděžda Čuboňová, CSc. TU Žilina, Slovensko, obor řízení procesů Doc. Ing. Jaroslav Daďourek, CSc. TU Liberec, obor materiály Prof. Ing. Alexandr Grečenko, DrSc. UJEP Ústí n. L., ÚTŘV, obor konstrukce Doc.Dr. Ing. František Holešovský UJEP Ústí n. L., ÚTŘV, obor technologie Prof. Ing. Stanislav Holý, CSc. ČVUT Praha, fakulta strojní, obor mechanika Doc. Ing. Karel Chadt, CSc. ŠKODA Mladá Boleslav, obor ekonomie Ing.Václav Chrz, CSc. Ferox Děčín, ředitel pro inženýrské činnosti Doc.Ing.Josef Kout, CSc. TU Pardubice, obor mechanika Vědecká rada ÚTŘV Prof. Ing. Karel Macík, CSc. ČVUT Praha, fakulta strojní, obor řízení a ekonomika podniku Prof. Ing. Jan Mádl, CSc. ČVUT Praha, fakulta strojní, obor technologie 18

19 Doc.Ing.Peter Ponický,CSc. UJEP Ústí n. L., ÚTŘV, obor materiály Doc. Ing. Přemysl Pokorný, CSc. TU Liberec, fakulta strojní, obor konstrukce strojů a zařízení Dr. Ing. Helena Sjölander Kristiandstat University, Švédsko, obor management Prof. RNDr. Karel Vacek, DrSc. MFF Praha, obor fyzika Doc. Ing. Zdeněk Vorlíček, CSc. MPO - náměstek ministra průmyslu, obor stroje a zařízení 5. MATERIÁLNÍ ZAJIŠTĚNÍ V současné době je ústav umístěn v hlavní budově v ulici Na Okraji, kde probíhají přednášky a výuka na počítačích. Druhým objektem je budova laboratoří a dílen Za Válcovnou vzdálená asi 2 km. V této budově probíhá praktická výuka. 1. Učebny 2 posluchárny pro 5 posluchačů 2 posluchárny pro 25 posluchačů zasedací místnost ústavu pro 18 osob (místnost je užívána také k výuce jazyků při dělení do skupin a ke konzultacím kombinovaného studia) 2. Laboratoře. Tab.XIII Seznam laboratoří a odborných pracovišť Název ks kapacita rozloha m 2 Laboratoř projektování strojů a zařízení Laboratoř materiálů Laboratoř technologie Laboratoř elektrických pohonů Elektrotechnická laboratoř Počítačová učebna CAD/CAM Dílny kovo ruční, strojní Dílna dřevo ruční Dílna dřevo strojní Kovárna, svařovna 1 35 Sklady 2 2*3 Výzkumná laboratoř broušení 1 3 Knihovna a studovna

20 Obr.12 Organizační schéma ústavu 2

21 3. Informační systémy Ústav je napojen na celouniverzitní informační síť optickým kabelem. V oblasti použití počítačů je dáno 24 PC k dispozici studentům a každý pracovník ústavu má svůj počítač. Další počítače jsou použity v laboratořích. Celkově má ústav 54 počítačů a 2 pracovní stanice ve spolupráci se Škoda Auto Mladá Boleslav k využití a výuce grafického produktu Catya 5. Ústav má vytvořenu učebnu výpočetní techniky (CAD/CAM), studovnu a knihovnu napojenou na internet a zaveden knihovní výpůjční systém TINLIB. Knihovna a studovna zahrnují v současné době 5942 svazků knih a 186 časopisů v převážně v českém, anglickém a německém jazyce. Dále je k dispozici studijní VHS a CD fond. Publikační fond knihovny a studovny je neustále doplňován. Ústav dále využívá odborný fond knihoven univerzitních složek (technická a ekonomická literatura). II. ZDŮVODNĚNÍ A CÍLE ZÁMĚRU 1. UMÍSTĚNÍ VYTVÁŘENÉHO PRACOVIŠTĚ Ústav techniky a řízení výroby byl zřízen a je budován ve městě Ústí nad Labem. Toto město se stalo sídelním místem hejtmana Ústeckého kraje. Ve městě je od roku 1953 Vyšší pedagogická škola, Pedagogický institut, Pedagogická fakulta a nyní Univerzita Jana Evangelisty Purkyně. Polohou se Ústecký kraj nachází na severozápadě České republiky, kde hraničí s Německem. Kraj je tradičně zaměřen na zemědělství a průmysl. Velmi hustá je dopravní infrastruktura. Doprava je zajišťována silniční sítí, kdy je ve výstavbě také dálnice D8 z Prahy do Drážďan, železniční dopravou a dopravou lodní při využití toku řeky Labe. Ústecký kraj má již tradičně rozvinutou oblast průmyslové výroby. Přestože došlo k zániku řady dříve úspěšných firem (Desta Děčín) dochází v současné době k přílivu investic do kraje a realizaci nových výrob. Z průmyslových oblastí se jedná zejména o výroby: - strojírenská (BMD Teplice, Teplické strojírny, Krušnohorské strojírny, Metal Ústí nad Labem, Armaturka, Ferox Děčín, Kovohutě Povrly, Strojírny Louny, MEVA Roudnice, Obaly Ústí nad Labem, Chabařovické strojírny, TRCZ Lovosice, Sandvik Chomutov, TOS Varnsdorf a další) - chemická (Spolchemie Ústí nad Labem, Lovochemie Lovosice, Chemopetrol Litvínov) - potravinářství (Pivovar Ústí nad Labem, Louny, Most, KB Likér Ústí nad Labem, Mlékárna Bohušovice, Opavia Lovosice atd.) - těžba (Mostecká uhelná, Severočeské doly a.s. atd.) - energetika (elektrárny Tušimice, Ledvice, Počerady) 21

22 Průmysl kraje se objevuje na předních místech v České republice při srovnání příchodu investic, tvorbě hrubého domácího produktu a tržbách z průmyslové činnosti. Vývoj uvedené oblasti od roku 1997 ukazuje graf (obr. 13). Z dalšího grafu (obr. 14) lze usoudit neměnný rozsah průmyslové výroby v posledních letech, kdy se jedná o porovnání podniků s více než 1 zaměstnanci. Z uvedených fakt vyplývá potřeba absolventů vysokých škol a zejména potřeba absolventů technicky orientovaných vysokých škol, kteří jsou základní složkou investic, inovací a rozvoje průmyslu. Ukazatele průmyslové výroby Obr. 13 Vývoj průmyslové výroby od roku 1997 počet podniků Celkem zpracovatelský průmysl Těžba surovin Výroba kovů a kovodělných výrobků mil.kč Pořízené hmotné a nehmotné investice Tržby z průmyslové činnosti Hrubý domácí produkt v tržních cenách Výroba strojů a zařízení Výroba přístrojů Výroba dopravních prostředků Výroba a rozvod energií Obr.14 Vývoj počtu podniků s více než 1 zaměstnanci v letech Na problém je nutno podívat se také historicky, což je dáno zejména těžbou uhlí, rozvinutou energetikou, strojírenskou a chemickou výrobou. K zajištění uvedeného typu průmyslu migrovala do kraje velká skupina obyvatel bez hlubšího vzdělání. Dnešní stav navazuje na stav posledních desítek let a je alarmující zejména v oblasti vzdělanosti a návaznosti na požadavky moderní výroby včetně nových investic v kraji. 22

23 Kraj sousedí s kraji Karlovarský, Středočeský a Liberecký. Uvedené kraje mimo Středočeský nemají tak výrazně průmyslové zaměření jako kraj Ústecký. Přesto jsou kraje např. Středočeský a Liberecký zajišťovány technickou vysokou školou v kraji. Průmyslová oblast Ústeckého kraje byla před rokem 1989 zajišťována absolventy nejprve pomocí umístěnek později jako úkol pro členy strany. Kraj, dříve Severočeský, měl vždy problémy se získáváním pracovníků se středním a vysokoškolským vzděláním. Od roku 1989 se tento nedostatek vzdělaných lidí v kraji projevuje stále výrazněji, v současné době přes funkci univerzity, narůstá vzdělanost velmi pomalu a technickou vzdělanost v kraji zajišťuje pouze ÚTŘV a částečně FŽP UJEP. Naivní je domnívat se, že z ostatních technických vysokých škol se absolventi budou umísťovat v Ústeckém kraji. Stále je tomu spíše naopak. Absolventi v Praze, Liberci a Plzni mají řadu možností v atraktivních lokalitách a raději pracují i mimo obor jen proto, aby nemuseli opouštět tyto lokality. Tento stav navazuje přímo na strukturu obyvatel. V kraji žije menšina německé národnosti a z dob rozvoje důlní činnosti romská menšina. Kraj má zvýšenou kriminalitu zejména v oblasti krádeží, devastovanou krajinu po důlní činnosti a pomalu se obnovující přírodu. Kvalita životního prostředí patří k nejnižším v rámci České republiky. 2. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ ÚSTECKÉHO KRAJE Podíváme-li se na graf (obr. 15), musíme konstatovat, že také Ústeckého kraje se dotýká snížení porodnosti a postupné snižování populace mladé generace. Přesto nelze počítat s radikálními změnami ve vzdělání vyšších stupňů, ale nastává výrazný úbytek žáků základních škol. Vyšší typy škol (střední s maturitou, vyšší odborné školy a vysoké školy) by výrazný úbytek neměly zaznamenat, protože je nutno brát v úvahu celosvětový trend ve vzdělávání s růstem kvality populace. To znamená, že primární, sekundární i 7 osob let let 65 a více let Obr. 15 Demografický vývoj v Ústeckém kraji od roku

24 Vývoj počtu žáků 9. třídy ZŠ, 1.ročníku SŠ a maturitního ročníku SŠ do roku třída 1.ročník SŠ maturitní ročník Obr. 16 Vývoj počtu žáků a studentů základních a středních škol na základě demografického vývoje terciální sektor budou vyžadovat stále kvalifikovanější pracovníky. Tam, kde před roky byla dostatečná kvalifikace odborné učiliště s maturitou je dnes nutno mít úplné střední vzdělání nebo vyšší odborné či dokonce bakalářský stupeň vzdělání VŠ. Je to dáno složitostí technologií, nároky výroby i dalších činností na pracovníky organizací. Trend je znám již dlouhou dobu z nejvyspělejších zemí USA, Japonsko. U maturitních ročníků středních škol došlo k největšímu propadu absolventů v letech (viz.graf obr. 16). V závislosti na vývoji lze větší pokles absolventů středních škol očekávat až v roce Vysokoškolské vzdělání Velmi alarmující je situace v dosaženém stupni vzdělání obyvatel Ústeckého kraje. Jedná se o skupinu pracovně aktivních obyvatel, kdy procentuální zastoupení jednotlivých stupňů vzdělání ukazuje graf na obr. 17. V grafu uvedená čísla nejsou potěšující přesto, že řada orgánů dokládá a tvrdí, že počet vysokoškolsky vzdělaných lidí do kraje bude vychován na ostatních vysokých školách v oblastech, které nelze studovat na Univerzitě J.E.Purkyně v Ústí nad Labem, na univerzitě, která má zajišťovat vzdělání v kraji. Podíváme-li se na složení vysokoškolsky vzdělané populace (obr. 18), musíme konstatovat, že průmyslový rozvoj kraje není zajištěn personálně v žádném případě. Od roku 1991 poklesl počet technicky vzdělaných pracovníků s VŠ vzděláním asi o 8%, největší nárůst zaznamenalo ekonomické vzdělání, snad i za pomoci Fakulty sociálně ekonomické UJEP 7% nárůst. Potom se nelze divit, že noví investoři v kraji, např.japonské firmy TRCZ, RCZ, anglická firma Black&Decker a další musí pracovníky dovážet ze Středočeského a dalších krajů, případně přijímat zahraniční pracovníky s VŠ vzděláním. 24

25 základní 24,2 27,3 střední 41,8 39,3 střední s maturitou 28,7 25,2 vysokoškolské 4,3 5,3 ostatní 1 2,9 Obr. 17 Nejvyšší dosažené vzdělání obyvatel kraje v aktivním věku Podíl jednotlivých směrů vysokoškolského vzdělání [%] Obr. 18 Zastoupení jednotlivých typů vzdělání u vysokoškolsky vzdělaných obyvatel 3. ODLIŠNOSTI, POŽADAVKY FIREM Studijní program, který v současné době zajišťuje ÚTŘV 233 Strojírenská technologie, obor Řízení výroby je vytvořen a koncipován na základě řady jednání a diskusí s výrobními podniky Ústeckého kraje (dříve DESTA Děčín, FEROX Děčín, Krušnohorské strojírny, Metal Ústí nad Labem, Teplické strojírny, BMD, Temos Teplice atd.) a Škoda Auto Mladá Boleslav. Stavba programu vychází z požadavků uvedených podniků a dalších podniků s nimiž jsou studium a profil absolventa diskutována při pravidelných setkáních vedení ÚTŘV a vedení podniků. 25

26 Současnou podobu ukazuje obr. 11 v porovnání k zaměření kurzů. Uvedená stavba programu koresponduje s požadavky podniků Ústeckého kraje je vyžadován absolvent se znalostí ekonomických zákonů, základních technologií a konstrukčních výpočtů, znalý základů personalistiky a práce s lidmi. Důležitá je znalost 2 světových jazyků. Z toho hlediska vychází i jazyková nabídka ústavu, kdy jedním jazykem je vždy angličtina a druhý jazyk je možno doplnit ze seznamu: Německý jazyk Ruský jazyk Španělský jazyk Italský jazyk Francouzský jazyk 1991 bohoslov ecké % zemědělské 8% umělecké 1% ostatní 5% univ erzitní 42% ekonomické 8% technické 36% univerzitní technické ekonomické zemědělské umělecké bohoslovecké ostatní 21 umělecké 1% zemědělské 5% bohoslov ecké 1% ostatní 7% univ erzitní 44% ekonomické 13% technické 29% univerzitní technické ekonomické zemědělské umělecké bohoslovecké ostatní Obr. 19 Procentuální podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel V porovnání s ostatními programy českých vysokých škol je záběr studia širší. Porovnání ukazuje obr. 2. U programu ÚTŘV celé studium provází ekonomické a technologické kurzy a kurzy organizační (Podnikové právo, Organizační chování) což 26

27 jiné programy neobsahují. Tvorba studijního plánu programu Strojírenská technologie vycházela také z poznání obdobných studií v zahraničí (Anglie, Švédsko). Celá koncepce je dovršena navazujícím inženýrským studiem oboru, kdy si student při vlastní zodpovědnosti vybírá k povinným kurzům kurzy další. Tím se vytváří profil jednotlivých absolventů. 1% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% všeobecné praxe jazyky organizace informatika ekonomika technologické technické vědní základ % 1ÚTŘV 1VŠB 1ČVUT 2ÚTŘV 2VŠB 2ČVUT 1% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % ÚTŘV 3VŠB 3ČVUT 4ÚTŘV 4VŠB 4ČVUT 27

28 1% 8% 6% 4% 2% % ÚTŘV 5VŠB 5ČVUT 6ÚTŘV 6VŠB 6ČVUT Obr. 2 Porovnání jednotlivých plánů studia v jednotlivých semestrech Důvodem vytvoření navazujícího inženýrského programu je požadavek podniků Ústeckého kraje, který je totožný s požadavkem řady úspěšných absolventů na možnost pokračování ve studiu. Podniky Ústeckého kraje nutně potřebují velkou skupinu absolventů Bc. studia, ale také přibližně stejně velkou skupinu inženýrů pro svůj další rozvoj, investiční záměry, inovace atd. Bakalář k uvedeným činnostem není připravován a je nutno jeho znalosti a dovednosti pro uvedené činnosti rozšířit. Stejně jako bakalářské studium se liší podílem jednotlivých skupin předmětů. Lze konstatovat, že studium programu Strojírenská technologie a management na ČVUT je výrazněji zaměřeno technicky s vysokým podílem vědního základu. Studium Technologický management na VŠB v Ostravě odpovídá svému názvu a je zaměřeno zejména na technologii výroby. V porovnání s uvedenými typy studia je studium na ÚTŘV vyvážené v zaměření kurzů, technické a technologické kurzy jsou dotovány obdobným počtem hodin přímé výuky. Studijní program je rovnoměrně doplněn ekonomickými předměty od 1. semestru studia. Studium má také nižší dotaci matematiky, která je zaměřena více aplikovaně jako podpora dalšího studia (ČVUT 23 hodin, ÚTŘV 14 hodin), jako jediné studium vysílá budoucí absolventy na 5-ti týdenní řízenou praxi. Profil absolventa bakalářského studia odpovídá požadavku výroby na pracovníka pro výrobní útvary podniků Ústeckého kraje. 4. CÍLE A JEJICH ROZSAH Dva roky po podpisu Boloňské deklarace a tři roky po Sorbonnské deklaraci se v Praze setkali evropští ministři zodpovědní za vysoké školství, kteří reprezentují 32 signatářů těchto dokumentů, aby zhodnotili pokrok, jehož bylo dosaženo, a vytyčili směry a priority pro následující období probíhajícího procesu. Ministři znovu potvrdili 28

29 svůj závazek vytvořit do roku 21 Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání. Musí se pokračovat v úsilí na podporu mobility, aby studenti, učitelé, výzkumní a administrativní pracovníci mohli využívat bohatství Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání včetně jeho demokratických hodnot, různorodosti kultur, jazyků i vysokoškolských systémů Další opatření, která sledují šest cílů boloňského procesu Vytváření Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání je podmínkou pro to, aby se zvýšila atraktivita a konkurenceschopnost evropských vysokých škol. Vysokoškolské vzdělávání je veřejný statek a i v budoucnosti zůstane - veřejnou odpovědností. Studenti jsou plnohodnotnými členy akademické komunity. - Přijetí srozumitelného a srovnatelného systému titulů Na institucionální, národní i evropské úrovni zavést jednoduché, účinné a spravedlivé uznávání, které bude brát v úvahu zásadní rozmanitost kvalifikací. - Přijetí systému založeného v podstatě na dvou hlavních cyklech Úlohou je vytvořit strukturu založenou na dvou hlavních cyklech pregraduálním a graduálním (bakalářské - /v Helsinkách (únor 21)/ i magisterské ). - Zavedení kreditového systému Podmínkou větší flexibility procesu vzdělávání a získávání kvalifikací je přijetí společných evropských základů kvalifikací a že je nutné podpořit tento krok kreditovým systémem, jako je např. ECTS, nebo jiným systémem, který je s ECTS kompatibilní, který zaručí jak přenosovou, tak akumulační funkci. Spolu se vzájemně uznaným systémem zajišťování kvality mohou tato opatření usnadnit přístup studentů na evropský trh práce a posílit kompatibilitu, atraktivitu a konkurenceschopnost evropského vysokého školství. Je žádoucí používání kreditového systému a Dodatku k diplomu. - Podpora mobility Nejdůležitějším cílem, Boloňské deklarace, je zlepšit mobilitu studentů, učitelů, výzkumných a administrativních pracovníků. Proto je zapotřebí hledat cesty k odstranění překážek volného pohybu studentů, učitelů, výzkumných a administrativních pracovníků. - Posílení Evropské spolupráce v zajišťování kvality Nutnost těsné evropské spolupráce a vzájemné důvěry jsou i základem kvality, i akceptování kvality. Vysoké školy, národní agentury a Evropská síť pro zajišťování kvality ve vysokoškolském vzdělávání (ENQA) ve spolupráci s odpovídajícími institucemi z jednotlivých zemí, by měli vytvořit společné referenční rámce k rozšiřování tech nejlepších zkušeností. - Posílení evropské dimenze ve vysokoškolském vzdělávání V uvedené oblasti je důležité posílení rozvoje modulů, kursů a sylabů na všech úrovních s evropským obsahem, zaměřením či uspořádáním. V tomto smyslu jde 29

30 především o moduly, kursy a studijní programy nabízené ve spolupráci institucí různých zemí, které vedou k uznávanému společnému titulu. - Celoživotní učení Celoživotní učení je základní prvek Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání. V budoucí Evropě, jejíž společnost i ekonomika budou založeny na znalostech, musí strategie celoživotního učení přijmout výzvu ke zvyšování konkurenceschopnosti, využívání nových technologií a přispívat ke zlepšování sociální soudržnosti, rovných příležitostí a kvality života. - Vysoké školy a studenti Zapojení univerzit i dalších vysokých škol a studentů jako kompetentních, aktivních a konstruktivních partnerů do budování a utváření Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání je potřebné a vítané. Vysoké školy pokládají vytváření kompatibilního a efektivního, jakkoli diversifikovaného a adaptabilního, Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání za velmi důležité. - Posílení atraktivity Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání Srozumitelnost a srovnatelnost evropských vysokoškolských titulů na celém světě by měla být podpořena vypracováním společného rámce kvalifikací, koherentními mechanismy pro zajišťování kvality a akreditačními/certifikačními mechanismy i zlepšením informovanosti. Zejména kvalita vysokoškolského vzdělávání a výzkumu je a měla by být důležitým znakem mezinárodní přitažlivosti a konkurenceschopnosti Evropy. Rozvoj spolupráce mezi evropskými zeměmi je prioritou v zavádění a využívání perspektiv transnárodního vzdělávání. Dle ujednání z Prahy, další konference se bude konat v druhé polovině roku 23 v Berlíně s cílem zhodnotit dosažený pokrok a stanovit priority a směry pro další fáze procesu směrem k Evropskému prostoru vysokoškolského vzdělávání. Je zapotřebí vytvořit strukturu pro pokračování procesu, která se bude skládat z řídící skupiny (Follow-up Group) a přípravné skupiny (Preparatory Group). Řídící skupina (Followup Group) bude složena ze zástupců všech signatářských zemí, nových účastníků a Evropské komise, a měla by být řízena příslušnou předsednickou zemí. 4.2 Terciální vzdělávání Terciální vzdělávání, jsou všechny typy státem uznávaného vzdělávání, které navazuje na vzdělání zakončené maturitní zkoušku a to buď na střední škole a nebo na střední odborné škole (studium jazyků, rekvalifikační nebo inovační kurzy, celoživotní vzdělávání apod.). Obecné rysy terciálního vzdělávání: dospělí lidé (mají motivaci a vetší zodpovědnost) vztah mezi učiteli a studenty vliv studentů na chod vzdělávací instituce V terciálním vzdělávání se dosahuje nejvyšších stupňů vzdělání, což ovlivňuje kvalitu celé společnosti. Terciální vzdělávání má vliv na celé vzdělávání, neboť učitelé na všech typech škol jsou vzděláni v tomto sektoru. 3

31 - Cíle terciálního vzdělávání: do roku 25 umožnit 1/2 19ti-letých nastoupit do některého typu terciálního vzdělávání rovný a v maximální míře otevřený přístup ke vzdělání vylučující diskriminaci z jakéhokoliv důvodu rozvoj celoživotního vzdělávání stejně jako v zemích EU to, že každý student v terciálním vzdělávání stráví část svého studia mimo svojí školu, pokud možno, tak v zahraničí využívat a podporovat rozvoj lidských zdrojů a) pečovat o osobností i odborný růst b) pomáhat studentům v orientaci ve studijních příležitostech) 2/3 3/4 mladých lidí budou mít maturitní zkoušku a to buď na střední škole nebo střední odborné škole Zvyšováním počtu vzdělaných lidí v populaci, patří k prioritám každé země a svedší o její kultuře, ekonomickém postavení a vyspělosti. Studijní a vzdělávací programy v terciálním vzdělávání se zaměří na budoucí společenské uplatnění absolventů a rychle se měnící skladbu trhu práce. Všichni studenti v terciálním vzdělávání by měli mít možnost aktivně propojovat tvůrčí práci s výukou, toto propojení vytváří podnětově bohaté prostředí a silně motivuje k další činnosti. Struktura úrovní terciálního vzdělávání: pomaturitní odborné studium - osvědčení o získání odborné znalosti na úrovni vyšší než středoškolské vyšší odborné studium - diplomovaný specialista v oboru bakalářské studium - umožňuje uplatnění na trhu práce, ale i další navazující studium magisterské magisterské studium - zaměřeno na získání teoretických i praktických poznatků založených na vědecké, výzkumné a další tvůrčí činnosti doktorské studium - nejvyšší stupeň terciálního vzdělávání, zaměřeno především na výzkum, vývoj a samostatnou tvůrčí činnost různé další státem uznávané typy studia - patří do rámce celoživotního vzdělávání, obvykle to jsou krátké typy studia, orientované buď na povolání a nebo na zájmovou činnost Kapacita terciálního vzdělávání musí počítat se zvyšujícím se zájmem starší populace o studium, která může mít potřebu si doplnit formální stupeň studia. Podstatnou část terciálního vzdělávání tvoří vysoké školy. Základní činností vysokých škol je výuka neoddělitelně propojená s výzkumem, vývojem a další tvůrčí či uměleckou činností. Rozvoj vysokých škol neuniverzitního typu bude pokračovat, jednak zřizováním soukromých vysokých škol (umožňuje to od zákon o vysokých školách) a zřizováním neuniverzitních vysokých škol zákonem o vybraných státních vyšších odborných škol. Rozvoj systému vysokých škol je ale také úzce spojen s kvalifikačním růstem akademických pracovníků. Kvalita výuky, výzkumu a ostatních tvůrčích činností vysokých škol je úzce spjata s kvalitou těchto odborníků. Vysoké školy proto připravují vzdělávání mladých akademických pracovníků zejména v doktorských programech s cílem snížit nepříznivou věkovou strukturu. Předpokládá se využití krátkodobých a střednědobých kurzů a zahraničních stáží. Mezinárodní spolupráci, jejímž základem je mobilita studentů i učitelů, usnadňuje prostupnost studia a postupná harmonizace organizace studia. Důležitým krokem k podpoře myšlenky vytvořit otevřený evropský prostor vysokoškolského 31

32 vzdělávání (3 stupňové vysokoškolské studium (1.stupeň bude bakalářské studium na něj naváže stupeň postgraduální, tento stupeň může být buď krátký titul magistr a nebo dlouhý ukončený získáním doktorátu). Mezinárodní spolupráce vyžaduje zlepšení, rozšíření a prohloubení jazykové přípravy, která usnadní jak mobilitu studentů, tak i pedagogů. Nabídka studia nemá u vysokých škol plně kopírovala nabídku obsahu akreditovaných studijních programů a tito lidé by studovali bezplatně a druhá skupina by za totéž studium platila. Na druhé straně je však žádoucí, aby vzdělávání takto dosažené bylo na základě příslušných osvědčení akceptováno při vstupu do akreditovaného studijního programu v co nejvyšší míře ve shodě s představou obsaženou v Boloňské deklaraci. 4.3 Vzdělávání dospělých Prognózy ukazují, že potřeba vzdělávání dospělých se bude v příštím období dále zvyšovat a že vzdělávání dospělých bude čím dál víc ovlivňovat výsledky na úrovni jak makro tak i mikroekonomické. Vzdělání se rozšířilo od mladých po dospělé a ze škol do řady dalších institucí a při tomto rozšiřování zasáhlo všechny odvětví lidské činnosti. Vzdělávání dospělých je zaměřeno na velmi rozmanité skupiny (zaměstnance podniků, uchazeče o zaměstnání a občany vůbec) a proto i tématika vzdělávání musí být velmi rozmanitá, ale i metody učení a výuky se uplatňují různě. Náklady na vzdělávání dospělých jsou hrazeny z různých zdrojů jak veřejných tak i z soukromých. Vzdělávání dospělých má 3 části: vzdělání vedoucí k dosažení stupně vzdělání (vyšší školy, vysoké školy) další profesní vzdělávání (rekvalifikační a kvalifikační kurzy) ostatní součásti vzdělávání dospělých (zájmové vzdělávání, vzdělávání seniorů) Pokud porovnáváme vzdělávání dospělých u nás a v zemích EU, vzdělávání dospělých u nás se rozvíjí pomaleji. Vzdělávání dospělých má 3 hlavní problémy : problém kompetencí a právního rámce ve vzdělávání dospělých (nikdo nemá odpovědnost za toto vzdělávání) problém motivace (neexistují pobídky a mechanismy k stimulaci tohoto vzdělávání) problém mechanismů systémového rozvoje (není zajišťována kvalita, systém certifikace a monitorování mezinárodní spolupráce) Velmi rozsáhlou součástí vzdělávání dospělých je další profesní vzdělávání, např. péče o rozvoj lidských zdrojů a to jak na úrovni sektorů tak i regionů. Nejvýznamnějším a nejznámějším vzděláváním je rekvalifikační vzdělávání a to jak 32