Lišejníky pískovcových oblastí CHKO Broumovsko.

Transkript

1 Lišejníky pískovcových oblastí CHKO Broumovsko. Literární excerpce The Lichens of Sandstone areas of the protected area Broumovsko in the Czech Republic literary excerption Jitka Zelinková Katedra botaniky PøF UK Praha, Benátská 2, Praha 2; Key words: lichens, CHKO Broumovsko, sandstone Abstract: A literary excerption of historic publications has led to a sum of 174 entries that contain 93 lichen species.the table includes information about recently valid name of the particular lichen, original name, localities, collector s name and the source of information. The first entry about a lichen specimen collected in the area appeared in Mann's work, but only Ku ák explored the local lichen flora more thoroughly in 1910s, 1920s and 1930s. The historical entries show, that several nationally rare and endangered (Cetraria sepincola, Bryoria implexa, Peltigera aphthosa, Pannaria pezizoides) or presently missing species of the Czech lichen flora (Bunodophoron melanocarpum, P. venosa) occurred in the area. The lichen flora of sandstone rock towns differs from their environs with marlstone geological background, where Arthonia lapidicola, Eiglera flavida, Rinodina bischoffii, Rhizocarpon petraeum, Acarospora glaucocarpa are reported. During recent exploration which started in 2003 only quite common and toxitolerant species (Hypogymnia physodes, Lecanora conizaeoides, Hypocenomyce scalaris, Platismatia glauca) have been recorded in larger abundance. A more detailed lichenological exploration is going to be held in nearest years. Obsah 1 ÚVOD STRUÈNÁ CHARAKTERISTIKA STUDOVANÉHO ÚZEMÍ Geograficko - geologické vymezení Fytogeografie a vegetace Ochrana pøírody LICHENOLOGICKÝ VÝZKUM V PÍSKOVCOVÝCH OBLASTECH BROUMOVSKA METODIKA PRÁCE Metodika vlastní excerpce Komentáøe k tabulkám BUNODOPHORON MELANOCARPUM (Sw.) Wedin DISKUSE ZÁVÌR LITERATURA TABULKA EXCERPOVANÝCH DAT Seznam druhù zjištìných excerpcí Tabulka excerpovaných dat... 92

2 82 Acta Mus. Richnov., Sect. natur. 11(2): 81-99, ÚVOD Cílem této práce je literární excerpce lišejníkù pískovcových území v CHKO Broumovsko. Téma mé seminární práce úzce souvisí s tématem diplomové práce ( Floristika a ekologie lišejníkù vybraných území CHKO Broumovsko) a dá se chápat jako její literární pøedstupeò. Údaje zjištìné literární excerpcí byly zpracovány do tabulek, kde je uveden druh lišejníku, lokalita a substrát (pokud ho autor uvedl), jméno autora sbìru a zkrácená citace publikace, ze které jsem daný údaj získala. Tato základní data jsem se snažila zhodnotit v kapitole Diskuse a doplnila o struènou charakteristiku pøírodních pomìrù na Broumovsku. Postup pøi zpracování dat je uveden v kapitole Metodika práce, která také obsahuje komentáøe k tabulkám. Jako samostatnou kapitolku jsem zpracovala problematiku výskytu lišejníku Bunodophoron melanocarpum, který byl døíve v Adršpašských skalách velmi hojný. Poslední doložený nález tohoto druhu byl hlášen rovnìž z Adršpašských skal v roce 1960; dnes se B. melanocarpum na území Èech považuje s vysokou pravdìpodobností za vyhynulý. Zde bych také ráda vyjádøila své podìkování všem, bez kterých by tato seminární práce vznikala jen obtížnì - v první øadì svému školiteli Zdeòku Soldánovi za záštitu nad prací a zapùjèení literatury, knihovnicím za bezproblémové pùjèování mnohdy vzácných historických publikací, Ondøeji Peksovi a Davidu Svobodovi za zapùjèení nìkterých hùøe dostupných publikací a cenné rady, rodièùm za všeobecnou podporu a veškerému lidu herbáøovému za pøíjemnou a podnìtnou pracovní atmosféru. 2 STRUÈNÁ CHARAKTERISTIKA STUDOVANÉHO ÚZEMÍ 2.1 Geograficko - geologické vymezení Svou práci jsem zamìøila pøedevším na tato pískovcová území východoèeské CHKO Broumovsko: Adršpašsko - teplické skály, vrch Ostaš a Hejda, Broumovské stìny a pøilehlé okolí. Broumovsko jako celek je souèástí Èeského masivu a to èásti oznaèované jako vnitrosudetská pánev. Ta pøesahuje na SZ a JV do sousedního Polska, její èeská èást však odpovídá Broumovské vrchovinì, která je budována kontinentálními sedimenty a vulkanity svrchního karbonu, dále kontinentálními uloženinami spodního triasu a moøskými uloženinami svrchní køídy. Nejmladší cyklus køídové moøské sedimentace tvoøí bøezenské souvrství. Tyto køemenné kvádrové pískovce dnes tvoøí denudaèní zbytky uprostøed pánve (Faltysová et al. 2002). Obklopeny jsou svrchnokøídovými glaukonitickými prachovci (opuky). Kvádrové pískovce Broumovských stìn vznikly døíve. Svrchnokøídové - nejstarší - vrstvy kvádrových pískovcù vystupují na povrch pouze pøi okrajích polické pánve, napøíklad ve formì kuesty u Janovic (Èech et Gawlikowska 1999). Z hlediska regionálního geomorfologického èlenìní základní jednotky - provincie Èeská vysoèina - patøí zkoumaná území do její severní až východní èásti - krkonošsko - jesenické (sudetské) soustavy, z toho podsoustavy orlické. Severozápadní èást orlické podsoustavy vyplòuje Broumovská vrchovina, tvoøená tøemi podcelky. Z nich nejrozsáhlejší, støední, se nazývá Polická vrchovina. Dominujícími prvky právì jejího georeliéfu jsou tabulové plošiny a kuesty s pískovcovými skalními mìsty. Kvádrové pískovce se na Broumovsku objevují ve všech tøech hlavních fázích modelace: pásmo odnosem nejménì narušené (s plochým nebo oblým povrchem krytým zvìtralinami a jen nízkými skalními výchozy); pásmo rozèlenìné roklemi a kryté skalními útvary typu tors; pásmo skalních mìst s výraznym vertikálním èlenním hlubokými kaòony a soutìskami, skalními stìnami a vìžemi o výšce až 100 metrù, s výraznou a pestrou modelací jejich povrchu. Zde se vyskytují podzemní pseudokrasové jevy propasti a jeskynì. Termín pseudokras byl vytvoøen pro pojmenování morfologicky obdobných tvarù reliéfu,

3 Zelinková J.: Lišejníky pískovcových oblastí CHKO Broumovsko. Literární excerpce. 83 jako jsou povrchové a podzemní tvary krasové. Narozdíl od krasu, který vzniká na horninách lehko rozpustných pøevážnì chemickými procesy, pseudokrasové tvary vznikají na horninách nerozpustných èi tìžko rozpustných pùsobením pøedevším fyzikálních procesù zvìtráváním, erozí, skalním øícením a odnosem hornin. Pøi vývoji tìchto útvarù na vìtších plochách lze pøímo hovoøit o pseudokrasovém reliéfu (Faltysová et al. 2002). Adršpašsko - teplické skály, nejvìtší celistvé skalní mìsto v ÈR i ve støední Evropì, s rozlohou 1803,43 ha se nacházejí v severní èásti Polické vrchoviny, jihovýchodnì od Adršpachu a západnì od Teplic nad Metují. Jejich území se morfologicky projevuje jako tabulová plošina, vystupující pøi ose výrazné brachysynklinály (tj. krátké mísovité vrásy). Tabulová plošina je znaènì porušena tektonickými zlomy. Nejvìtší je skalský zlom, protínající pøíènì celou Polickou vrchovinu a oddìlující èást masivu na jihu Adršpašsko - teplických skal (Skály Rùžek, 694 m n.m.). Nejvyšším bodem plošiny je vrch Èáp(785,9 m n.m.). Rozsáhlejší Teplické skály zaujímají jižní a západní èást masivu a dìlí se na Skalský høeben (706 m n.m.), høebeny Èápu (785,9 m n.m.), Supích skal (771,4 m n.m.) a Kraví hory (734 m n.m.), dále na rozsáhlejší a divoce èlenìné plošiny Bludištì a Roklin, mezi nimiž se podél zdrojnic a toku Skalského potoka rozkládá Teplické skalní mìsto. Plošnì menší Adršpašské skály jsou od východu dìleny na rozlehlejší a ménì èlenìnou plošinu Buèiny (Koòský høbet 646,9 m n.m.) a menší, ale hlubokými roklemi èlenìnou plošinu, která na severozápadì vrcholí Starozámeckým vrchem (680,8 m n.m.). Tyto dvì èásti mezi sebou svírají prostor samotného Adršpašského skalního mìsta. Broumovské stìny s výmìrou 1179,4 ha jsou skalnatý høbet táhnoucí se v délce 11 km ve smìru SZ - JV mezi mìsty Police nad Metují a Broumovem. Severní polovinu Broumovských stìn tvoøí jednoduchý a úzký asymetrický høbet (typická kuesta), který od výrazného Honského Špièáku (652,2 m n.m.) pøechází na jihovýchodì pøes Strážnou horu (688,4 m n.m.) a Louènou horu (647 m n.m.) do mírné ploché sníženiny u obce Slavný. V prùbìhu celého høbetu jsou v nejvyšších místech èetné kolmé a pøevislé skalní stìny, v nìkterých partiích až 50 m vysoké (Hvìzda, Supí hnízdo aj.). K jihozápadu jsou mírnì uklonìné svahy èlenìny nìkolika hlubokými a dlouhými skalními kaòony (Kováøova rokle). Severovýchodní svahy jsou vzhledem ke své pøíkrosti èlenìny kratšími roklemi. V blokových akumulacích obou svahù se nacházejí pseudokrasové jeskynì. Jižní polovina Broumovských stìn od obce Slavný až po sedlo Machovský køíž na jihovýchodì nabývá složitìjší morfologii; tektonické poruchy èlení terén do rozsáhlých pískovcových strukturních plošin s výrazným pseudokrasovým reliéfem. Na jihovýchodì je to plošina Signálu (707,8 m n.m.), pøíkøe spadající do údolí Židovky a k zdrojnicím Bìlského potoka. Okraje a povrch plošiny jsou èlenìny do menších skalních mìst. Plošina Božanovského Špièáku (772,7 m n.m.) je nejvyšší èástí celých Broumovských stìn. Je známa výskytem velkého poètu tzv. skalních høibù. Poslední strukturní plošinou Broumovských stìn je pískovcové plató mezi vrcholy Velké Kupy (708,4 m n.m.) a Koruny (769,3 m n.m.). Stolový vrch Ostaš (700,2 m n.m.) se nachází ve støední èásti Polické vrchoviny severnì od mìsta Police nad Metují. Vrcholová strukturní plošina o rozmìru 500 m na 400 m je na okrajích èlenìna skalními vìžemi, východní èást je èlenìna v malé skalní mìsto, zvané Horní labyrint (nebo Bludištì). Ve vazbì na toto èlenìní se vyskytují i pseudokrasové jeskynì. Na jihozápadním svahu nacházíme balvanová moøe a proudy. Na samotný vrch Ostaš pøímo navazuje skalní masiv Koèièích skal, který je oddìlen nìkolikastupòovou tektonickou strukturou s poklesem o m na polickém zlomu. Další pøíèná zlomová linie s údolím potoka Kluèánka pak od masivu Ostaše i Koèièích skal oddìluje pískovcový pahorek Hejda (625,8 m n.m.) (Faltysová et al. 2002).

4 84 Acta Mus. Richnov., Sect. natur. 11(2): 81-99, Fytogeografie a vegetace Do území regionu zasahují 2 fytogeografické obvody: mezofytikum a oreofytikum. Pøevážná èást území patøí k obvodu hercynské a subatlantské kvìteny mezofytiku. Jedná se konkrétnì o okres sudetské mezihoøí, v nìmž se rozlišují podokresy Polická kotlina, Broumovská kotlina, Žaltman, Ostaš, Broumovské stìny, Javoøí hory a Hejšovina. Adršpašské skály jsou vyèlenìny jako okres oreofytika, což mj. zdùrazòuje pøítomnost nìkolika horských druhù, zde rostoucích v inverzních polohách: napø. podbìlice alpská (Homogyne alpina), mléèivec alpský (Cicerbita alpina) a dalších druhù vyšších poloh - žebrovice rùznolistá (Blechnum spicans), vranec jedlový (Huperzia selago), žlu ucha orlíèkolistá (Thalictrum aquilegifolium) aj. Výraznìji teplomilných druhù je z území znám jen nevelký poèet (Faltysová et al. 2002). Oblast se nachází v dubobukovém až smrkobukovém vegetaèním stupni, rekonstrukènì jsou tu zastoupeny pøedevším kvìtnaté buèiny. V broumovské kotlinì, v souèasnosti silnì odlesnìné, se pøedpokládají dubohabrové háje. Teplicko - adršpašské skály byly v minulosti pokryty submontánními smrkovými bory, na svazích zde a v ostatních skalních oblastech Broumovska se nalézaly su ové lesy, podél vodních tokù luhy a olšiny. V okolí Police nad Metují (pøedevší nižší polohy smìrem ke Žïáru, Èeské Metuji a na jih k Petrovicím a Bezdìkovu) se pøedpokládá výskyt acidofilních doubrav (viz Mikyška a kol. 1969). Nejzachovalejšími pøirozenými lesními spoleèenstvy jsou reliktní bory na kvádrových pískovcích (Dicrano - Pinion) a su ové lesy (Tilio - Acerion) na pøíkrých svazích údolí a kuest polické køídové pánve. Pøirozené smrèiny (Piceion exelsae) se vyskytují pouze maloplošnì v inverzních polohách skalních oblastí. Kvìtnaté a acidofilní buèiny se zachovaly jen zbytkovì, napøíklad v Adršpašsko - teplických skalách. V dnešní celkové skladbì lesù CHKO pøevládá (72%) smrk ztepilý (Picea abies), rozšíøený lesnickým hospodaøením zejména na úkor listnáèù a jedle. Menší podíl pak mají další døeviny. Borovice lesní (Pinus silvestris) 8%, bøíza (Betula sp.) 6%, buk lesní (Fagus sylvatica) stejnì jako modøín opadavý (Larix decidua) 5%, olše šedá (Alnus incana) a o. lepkavá (A. glutinosa) 1%. Javor klen (Acer pseudoplatanus) a j. mléè (A. platanoides) 1%. Ostatní druhy se podílejí jen zlomky procenta (Faltysová a kol. 2002). 2.3 Ochrana pøírody CHKO Broumovsko byla zøízena vyhláškou Ministerstva životního prostøedí ÈR è. 157 v roce Zabírá 410 km² a zahrnuje severní èást náchodského okresu a východní okraj okresu Trutnov. K jejímu vzniku vedla snaha o udržení pøírodních hodnot, šetrné využívání pøírodních zdrojù, obnovu krajiny i trvale udržitelného života v ní. Severní, východní a jihovýchodní hranici tvoøí státní hranice s Polskem.Vnitrostátní hranice vede po ose Žïárky - Hronov - Zbeèník - Horní Kostelec - po tzv. Panské cestì pøes Odolov pod Žaltman - kolem Radvanic až ke státní hranici u Chvalèe. V úseku Žïárky - Horní Kostelec - Paseka je totožná s okrajem vnitrosudetské pánve, kterou CHKO vyplòuje (Faltysová a kol. 2002). V CHKO se nalézají následující maloplošná zvláštì chránìná území: NPR Adršpašsko - teplické skály, 1803,43 ha, vyhlášeno 1933 NPR Broumovské stìny, 1179, 40 ha, vyhlášeno 1956 PR Ostaš, 29,50 ha, vyhl PR Køížová cesta (Køížový vrch - 666,8 m n.m. mezi obcemi Adršpach a Zdoòov), 12,92 ha, vyhl PP Borek (na vrcholu Lysého vrchu - 611,2 m n.m. severozápadnì od Teplic nad Metují), 3,63 ha, vyhl PP Koèièí skály, 6,08 ha, vyhl. 1956

5 Zelinková J.: Lišejníky pískovcových oblastí CHKO Broumovsko. Literární excerpce LICHENOLOGICKÝ VÝZKUM V PÍSKOVCOVÝCH OBLASTECH BROUMOVSKA Všechny tyto skály následkem erose a denudace tvoøí bludištì roklí a údolí, obrácených k rùzným stranám svìtovým, které svou polohou jmenovitì rozvoji tajnosnubné flory hoví. Je tudíž pochopitelno, že se odedávna tìšily zasloužené pozornosti botanikù èeských i nìmeckých (Ku ák, 1923) Adršpach navštívil za úèelem sbìru flory tajnosnubné už na poèátku 19. století Ku ákùv jmenovec Mann (Mann 1825). Bìhem 19. století se sice další údaje v literatuøe objevují, ale jen sporadicky. Jedná se o práci Steinovu (Stein 1879) èi Koerberovy sbìry (Schindler 1970). Ponejvíce je uvádìn druh lišejníku Bunodophoron melanocarpum, jehož byl Adršpach vedle Prachovských skal a Labských pískovcù patrnì vyhlášenou lokalitou; svùj zájem lichenologové ve vìtší míøe soustøedili do sousedních Krkonoš èi Orlických hor a Jeseníkù. Sám Ku ák uvádí, že ve starších obdobích zde lišejníkovou kvìtenu studovali všichni èeští botanikové, nicménì upozoròuje na zøídkavé publikace nálezù z tìchto dob (Ku ák 1927). Právì Ku ákovy práce z poèátku 20. století se ukázaly být pro mou excerpci stìžejními (1911, 1923, 1927). Dlužno dodat, že Ku ák byl prvním, který publikoval nálezy nejen z nejpopulárnìjších pískovcù Broumovska, tj. Adršpašsko - teplických skal, ale i z nedaleké Ostaše a Broumovských stìn. Zde cituji jeho poznámku k vlastní badatelské práci v oblasti Broumovska (Ku ák 1927), ze které je patrný i tehdejší stav lesních porostù: Mnohokráte jsem prohlédl pískovcové skály na Ostaši u Police, v Adršpachu, Teplicích, na Hvìzdì a jmenovitì menší isolovanou skupinu pískovcovch skal zvanou Skály se zøíceninou hradu stejného jména, kterou považuji za nejzajímavìjší z uvedených. Je zde zastoupena nejen pískovcová flora ve význaèných associacích, ale i staleté buky a prastaré smrky, platany a topoly, pak souše a paøezy ve skalách jsou bohatým nalezištìm lišejníkù. Ve stejné dobì jako Ku ák studovali pískovce na Broumovsku i Anders (1928), Domin (Servít 1911), Bayer (1922) a Hilitzer (1924). Po druhé svìtové válce, kdy se dá obecnì øíci, že zájem o Broumovsko ponìkud upadl, zdejší kraj navštívil Suza (1947); údaje o výskytu druhu Bunodophoron melanocarpum publikují Èernohorský, Nádvorník et Servít (1956). Poté kromì fytocenologické studie Rejmánkovy (Rejmánek 1968), zaznamenávající pøevážnì bìžné makrolišejníky z Ostaše a Hejdy, již nikdo ucelenìjší seznam druhù neuveøejnil. 4 METODIKA PRÁCE 4.1 Metodika vlastní excerpce Bìhem práce na excerpci jsem prohlédla zhruba 125 literárních titulù rùznorodého charakteru, vèetnì nìkterých publikovaných seznamù exsikátù. Vodítkem k literatuøe vydané do roku 1999 mi byla bibliografie z práce Vìzda et Liška (1999). Nicménì jen v 17 literárních pramenech jsem objevila data vztahující se k území Broumovska. Tyto publikace (èasopisecké, knižní) se dají rozdìlit asi takto: a) floristická zpracování oblasti totožné s mnou sledovaným územím (pø. Ku ák 1923, Rejmánek 1968) nebo toto území zahrnující sem patøí napø. práce Steinova (1879) èi Ku ákova (1927). b) práce z kategorie zajímavých/nových/vzácných nálezù obsahující údaje z rùzných lokalit (napø. Bayer 1922, Servít 1946, Liška a kol.1998). c) zpracování jednoho konkrétního taxonu (pø. Sphaerophorus melanocarpus, Parmelia incurva) èi skupiny lišejníkù (napø. Laubflechten Mitteleuropas) s údaji o jeho nalezištích, kam se dají zaøadit kupøíkladu tyto publikace: Schindler 1970, Suza 1948, Anders d) herbáøové položky (PRC).

6 86 Acta Mus. Richnov., Sect. natur. 11(2): 81-99, 2004 Základní data - druh, lokalitu, jméno autora sbìru a publikaci, kde byl údaj uveden, jsem zpracovala do tabulky v poèítaèovém programu Microsoft Excel. Tato databáze obsahuje oproti verzi tištìné navíc sloupeèek údajù s originálním znìním popisu lokality èi autorovými širšími poznámkami k lokalitì èi pøítomnosti jiných druhù. (Pokud byl údaj v literatuøe psán nìmecky èi latinsky, pøeložila jsem jej do èeštiny kvùli lepší pøehlednosti tištìné databáze). Pøi pøekládání místopisných jmen (napø. Adersbach, Weckelsdorf) uvedených v cizím jazyce jsem uvedla v souèasnosti používané jméno, pokud byly údaje psány èesky, ponechala jsem je v originální verzi. Pokud se vyskytl v literatuøe opakovaný - zdvojený údaj o nìjakém sbìru, do tabulky jsem jej zahrnula pouze jednou. Tam, kde se nedalo s jistotou urèit, zda jde o zdvojený údaj, v tabulce jsem jej ponechala. Dnešní nomenklatura lišejníkù uvádìná ve sloupci Druh byla až na dvì výjimky (Bunodophoron melanocarpum, Pertusaria pseudocorallina) sjednocena podle práce Vìzda et Liška (1999). V souèasnosti správné jméno druhu Bunodophoron melanocarpum, který je v katalogu lišejníkù a ve starších pracech uvádìn pod jménem Sphaerophorus melanocarpus jsem pøevzala z internetové The PLANTS database viz seznam literatury. V druhém pøípadì jde o synonymum Isidium westringii pro druh Pertusaria pseudocorallina, které nebylo v katalogu lišejníkù (Vìzda et Liška 1999) uvedeno použila jsem zde Santessonovu práci (Santesson 1993). Aèkoliv vìtšina literárních údajù pochází z nìkteré pískovcové oblasti Broumovska, do tabulky excerpovaných dat jsem zahrnula i publikované nálezy ze sousedících lokalit v rámci CHKO Broumovsko. 4.2 Komentáøe k tabulkám Následující komentáøe blíže vysvìtlují obsah jednotlivých sloupcù tabulky z pøílohy 2. a) Druh platné jméno lišejníku. Jednotlivá jména druhù jsou zde øazena abecednì. V tomto sloupci se také u nìkterých údajù objevují symboly,. Vztahují se spíše ke zvláštnosti lokality èi sustrátu, sem byly zaøazeny pro lepší pøehlednost. Symbol oznaèuje literární údaj lokalizovaný jen velice nejednoznaènì - napøíklad není možné usoudit, které z pískovcových oblastí Broumovska se týká. Symbol znaèí údaj z lokality mimo pískovcová mìsta, povìtšinou jde o opuku tzn. bazofilní druhy lišejníkù. b) Pùvodní jméno, tj. jméno uvedené v literatuøe ponecháno ve stejné formì v jaké bylo nalezeno v dané literatuøe; pokud byly uvedeny vnitrodruhové taxony, jsou uvedeny i v tomto sloupci. c) Lokalita pokud byla v literatuøe slouèena a je jednoznaèné, že byl daný druh sbírán na více místech, pak ji rozepisuji (pø. skalní mìsto v Teplicích a Adršpachu rozepisuji na Teplice a Adršpach). Obsahuje èasto i údaje o substrátu u epifytù druh stromu, na kterém lišejník rostl zde je Ku ákem èasto uvádìn platan, kterým ale podle mého názoru ve své dobì oznaèoval javory (Acer pseudoplatanus, A. platanoides). Zkratka c.fr. znamená plodnou stélku; útv.=útvar, útvaru; obl.=oblast,oblasti. d) Sbìratel tento sloupeèek byl pøidán zejména proto, že se v literatuøe èato objevují údaje pøevzaté, tzn. že sám autor publikace zdejší kraj nenavštívil, publikuje ale sbìry svých kolegù. Tuto kolonku jsem ponechala prázdnou pokud nebylo z kontextu jasné, že položku sbíral autor sám a zároveò není jasnì uvedeno jméno pøípadného jiného sbìratele. Uvádím zde datum sbìru, pokud bylo publikováno. U Schindlerových údajù (Schindler 1970) jsou uvedeny pùvodní zkratky herbáøù (v jednom pøípadì záhlaví schedy), ve kterých autor publikace položku objevil. M. = Botanische Staatssammlung München, B. = Botanischer Garten und Botanisches Museum Berlin - Dahlem, Zen.

7 Zelinková J.: Lišejníky pískovcových oblastí CHKO Broumovsko. Literární excerpce. 87 e) Literatura uvádím zde zkrácenou citaci literatury, podle níž lze v kapitole Literatura dohledat daný zdroj dat. Z dùvodu nedostatku prostoru je pak elektronické verzi této tabulky je pøipojen mezi sloupeèky d) a e) navíc sloupec s originálním znìním popisu lokality. Uvedeny jsou také poznámky autora ke sbíranému, pokud se nevešly do sloupce Lokalita. 5 BUNODOPHORON MELANOCARPUM (Sw.) Wedin Rozšíøení tohoto makrolišejníku (døíve Sphaerophorus melanocarpus (Sw.) DC., Sphaerophorus compressus Ach.) je celosvìtové (krom Antarktidy všechny svìtadíly), má ale (sub)ocánický charakter viz mapka. V Evropì se tìžištì jeho výskytu nachází na Britských ostrovech, Norsku, SZ Francii a Iberském poloostrovì. S disjunkcemi se vyskytuje ve støední Evropì (Liška a kol. 1998): Nìmecko, Rakousko, území Èeské republiky, Slovenska, Polska; udáván je ze Švýcarska (Schindler 1970). Je vázán vìtšinou na vlhká, stinná stanovištì, èasto s pískovcovým substrátem. Zopf jej ovšem sbíral i na žule, Schnabl na spodu kmenù starých jedlí a smrkù (sec. Schindler 1970). K. A. Lye (sec. Schindler 1970) a Schindler (Schindler 1970) uvádìjí jako jeho doprovodný druh ve Skandinávii a Nìmecku játrovku Anastrophyllum minutum (Schreb.) R.M. Schust. V souvislosti s výskytem B. melanocarpum na území Èech stejnou játrovku uvádí i Liška a kol. (1998). Dnes je B.melanocarpum v èervených seznamech Nìmecka a Švýcarska zaøazen do skupiny kriticky ohrožených druhù. Pøi excerpci literatury mì zaujaly pomìrnì èetnìjší historické údaje o výskytu tohoto druhu, v nìkterých pramenech (Stein 1878) se totiž opakovanì vyskytoval jako jediný údaj uvádìný z oblasti Broumovska. Pokud je uveden, èasto pak jen z oblasti Adršpašsko - teplických skal (Anders 1928), (Stein 1878) a již ménì èasto z pískovcových oblastí Èesko - Saského Švýcarska a Èeského ráje, jež jsou jedinými dalšími místy jeho výskytu v Èechách. Zdá se proto, že Adršpach byl jeho vyhlášenou lokalitou, kde se B. melanocarpum vyskytoval hojnì a lichenologové sem Mapa rozšíøení druhu Budophoron melanocarpum (Sw.) Wedin (sec. Schindler 1970)

8 88 Acta Mus. Richnov., Sect. natur. 11(2): 81-99, 2004 jezdili cílenì. Sbíral jej zde již v polovinì 19. století Körber, Uechtritz a Sendtner - jak zjistil Schindler (Schindler 1970) podle nalezených položek v Mnichovském a Berlínském herbáøi. V Mnichovském herbáøi objevil Schindler i Ku ákovu položku z roku Z téhož místa pochází zajímavý údaj o položce datované rokem 1876 a s uvedeným jménem sbìratele Itern Schindler ale toto jméno uvádí s otazníkem a poznámkou o špatné èitelnosti rukopisu. Podle mého názoru jde s velkou pravdìpodobností o podpis Bertholda Steina, který nález stejného lišejníku publikoval o 3 roky pozdìji (Stein 1879) s podobným popisem lokality. Ku ák sám pak publikoval nálezy z Broumovska ve 20. letech 20. století (Ku ák 1927) kde krom lokalit vlastních Adršpašsko - teplických skal popsal i vzácnìjší nálezy B. melanocarpum z ponìkud izolovaného skalního útvaru Skály (viz kapitola 2.1.). Ve stejné dobì ho sbíral i Anders (Anders 1928). Nádvorník jej popisuje z lokalit v severních Èechách a v okolí Police nad Metují (Èernohorský a kol. 1956). Uvedením sbìru V. Skalického z roku 1960 (Liška a kol. 1998) pak publikované nálezy druhu Bunodophoron melanocarpum v Adršpachu i na území Èech konèí. V herbáøi PRC se nachází položka Váni z èervna 1960 pocházející ze spoleèné exkurze se Skalickým. V té dobì byly porosty tohoto lišejníku ještì dosti bohaté (Váòa, osobní sdìlení). Bìhem dalších let, zøejmì vlivem zneèištìní tento lišejník vymizel a na území ÈR je dnes nezvìstným; jeho nalezení ale nelze zcela vylouèit (Liška a kol. 1998). Skupina èeských lichenologù setrvává v (zatím marné) honbì za jeho znovunalezením (v souèasnosti probíhající lichenologický výzkum v Èeském Švýcarsku - Z. Palice, Š. Bayerová, O. Peksa a D. Svoboda). 6 DISKUSE Vzhledem k tomu, že soustavnìji se lichenofloøe Broumovska vìnoval pouze Ku ák, k opakovanému publikování nalézaných druhù v rùzných letech docházelo pomìrnì zøídka. Tím se také kvantitativní zhodnocení nalezených dat jeví jako pomìrnì nesnadné a zavádìjící. Zvláštì proto, že když jsem pro sebe odhalila pomìrnì význaèné postavení druhu Bunodophoron melanocarpum vzhledem k jeho rozšíøení na území Èeské republiky, mohla jsem již cílenì a s vìtším úspìchem hledat v literatuøe o nìm pojednávající. Tímto vzniklo vìtší množství dat o nìm (viz. také kapitola 5) v pomìru k druhùm, které se na mnou zkoumaném území mohly vyskytovat èastìji, ale nebyla jim tehdejšími autory vìnována taková pozornost. Z nalezených druhù je jich 31 saxikolních (z toho 9 basofilních - na opuce), 30 epifytických, 19 terestrických. Ve zbylých pøípadech jsou to druhy s nejednoznaènou ekologií, vyskytující se jak na skalním substrátu, tak i na stromech (Pertusaria pertusa, Ramalina pollinaria, Arthonia arthonioides) a fakultativnì epixylické (Micarea denigrata - epifyt/epixylický/skalní substrát, Parmeliopsis ambigua - epifyt/epixylický druh). Nalezeny byly i údaje o èistì epixylických druzích (Xylographa paralella). Bunodophoron melanocarpum se vyskytoval pøedevším na mechatých skalách. Zajímavá je skuteènost, že mezi terikolními lišejníky se objevily krom bìžnìjších druhù rodu Cladonia i dnes už v Èechách vzácné, citlivé druhy lišejníkù jako Peltigera aphtosa, P. venosa, Pannaria pezizoides. Samostatným fenoménem je hojný historický výskyt subatlantického lišejníku Bunodophoron melanocarpum, který je dnes považován v Èechách za témìø jistì vyhynulý. Je otázkou, zda i mnohé další ke zneèištìní citlivé druhy (pøedevším epifytické - Cetraria sepincola, Ramalina farinacea, Bryoria implexa, Usnea sp.) již následkem imisí bìhem let minulých z území broumovských pískovcù nezmizely. Z druhù uvádìných z Broumovska v literatuøe se mi dosud podaøilo nalézt jen ménì nároèné, vìtšinou acidofilní a toxitolerantní druhy epifytù

9 Zelinková J.: Lišejníky pískovcových oblastí CHKO Broumovsko. Literární excerpce. 89 (Hypogymnia physodes, Parmelia sulcata, Platismatia glauca, Lecanora conizaeoides). Pøehled zjištìných 93 druhù samozøejmì nemusí být úplný, k doplnìní zjištìných údajù se hodlám vrátit v rámci své diplomové práce. 7 ZÁVÌR Excerpcí bylo nalezeno celkem 174 údajù o 93 druzích lišejníkù. Nejèastìji byly uvádìny tyto lišejníky: Arthonia arthonioides, Bunodophoron melanocarpum, Cladonia digitata, Cladonia squamosa, Hypogymnia vittata, Icmadophila ericetorum, Parmelia incurva. Ukázalo se, že v pískovcích Broumovska se vyskytovaly nìkteré na území Èech dnes už vzácné (Cetraria sepincola, Bryoria implexa, Peltigera aphtosa, P. venosa, Pannaria pezizoides ), èi možná vyhynulé (Bunodophoron melanocarpum) druhy. Ponìkud odlišná je lichenoflora okolí pískovcových území, jedná se vìtšinou o bazický substrát - opuku. jsou zde zastoupeny druhy jako Arthonia lapidicola, Eiglera flavida, Rinodina bischofii, Rhizocarpon petraeum, Acarospora glaucocarpa. Jako výzva ke znovunalezení lišejníku Bunodophoron melanocarpum v Èechách je skuteènost, že byl v Èechách sbírán naposled právì v Adršpachu. Z lokalit zahrnutých do mé práce byly v minulosti nejlépe prozkoumány Adršpašsko - teplické skály (zvláštì Ku ákem). 8 LITERATURA Anders J. (1928): Die Strauch - und Laubflechten Mitteleuropas p., ed. G.Fischer, Jena. Anonymus (2004): USDA, NRCS The PLANTS Database, Version 3.5 [ plants.usda.gov]. Bayer E. (1922): O nìkterých zajímavých nálezech lišejníkù v Èechách. - Vìda Pøír., Praha, 3: Èech S. et Gawlikowska E. (1999): Góry stolowe Mts. Geological map for tourists [1:50 000]. - ed. Pañstwowy Instytut Geologyczny et Èeský geologický ústav, Warszava - Praha. Èernohorský Z., Nádvorník J. et Servít M. (1956): Klíè k urèování lišejníkù ÈSR.I.díl p., ed. Nakl. ÈSAV, Praha. Faltysová H., Mackovèin P., Sedláèek M. et al. (2002): Královéhradecko. In: Mackovèin P. a Sedláèek m. (eds.): Chránìná území ÈR, svazek V p., ed. AOPK ÈR a EkoCentrum Brno, Praha. Hilitzer A. (1924): Enumeratio critica Parmeliacearum Bohemiae. - Ann. Mycol., Berlin, 22: Ku ák V. (1911): Druhý pøíspìvek ku kvìtenì èeských lišejníkù. Vìstn. Klubu Pøírod. Prostìjov 14: Ku ák V. (1923): Lišejníková flora pískovcových skal v severovýchodních Èechách. - In: Anonymus [red.], Vìstník I. sjezdu èeskoslovenských botanikù v Praze, p , ed. Ès. Bot. Spoleè., Praha. Ku ák V. (1927): Tøetí pøíspìvek ku kvìtenì èeských lišejníkù. Preslia, Praha, 5: Liška J. (1992): The distribution of epiphytic lichens in Bohemia. - Bryonora, Praha, 9: Liška J. et Pišút I. (1995): Lišajníky. In: Kotlaba F. [red.], Èervená kniha ohrozených vzácnych druhov rastlín a živoèíchov SR a ÈR 4, p , ed. Príroda, Bratislava. Liška J., Palice Z. et Dìtinský R. (1998): Zmìny v rozšíøení vzácných a ohrožených lišejníkù v Èeské Republice I. Pøíroda, Praha, 12: Mann W. (1825): Lichenum in Bohemia observatorum dispositio succinctaque descriptio p., Pragae. Mikyška R. a kol. (1969): Geobotanická mapa ÈSSR. 1. Èeské Zemì. List M XVII Náchod

10 90 Acta Mus. Richnov., Sect. natur. 11(2): 81-99, 2004 [1: ], ed. Academia a Kartografické nakladatelství, Praha. Rejmánek M. (1968): Vegetaèní a kvìtenné pomìry Ostaše a Hejdy v Polické pánvi. - Pr. Mus. Hradec Králové a Pardubice, ser. A 9: Santesson R. (1993): The Lichens and Lichenicolous Fungi of Sweden and Norway. - SBT - förlaget, Lund. 240 pp. Schindler H. (1970): Über das Vorkommen von Sphaerophorus melanocarpus (Sw.) DC. im nördlichen Schwarzwald. Beitr. Naturk. Forsch. Südwestdeutschl., Karlsruhe, 29: Servít M. (1911): Zur Flechtenflora Böhmens und Mährens. Hedwigia, Dresden, 50: Servít M. (1946): The new lichens of the Pyrenocarpae Group. I. Stud. Bot. Èechosl., Praha, 7: Servít M. (1959): Lišejníky Podkrkonoší a sousedního území. Pr. Mus. Hradec Králové a Pardubice, ser. A 1: Stein B. (1879): Flechten. In: Cohn F. [red.], Kryptogamen - Flora von Schlesien. Zweiter Hälfte, p. 400, ed. J.U.Kern's Verlag, Breslau. Suza J. (1948): Parmelia incurva v lišejníkové flóøe støední Evropy. Vìstn. Král. Èes. Spoleè. Nauk, cl. math. - natur., Praha, 1947/8: Vìzda A. et Liška J. (1999): Katalog lišejníkù Èeské republiky. (A catalogue of lichens of the Czech Republic.) 283 p., ed. Botanický ústav AV ÈR Prùhonice, Praha.

11 Zelinková J.: Lišejníky pískovcových oblastí CHKO Broumovsko. Literární excerpce TABULKA EXCERPOVANÝCH DAT 9.1 Seznam druhù zjištìných excerpcí Acarospora glaucocarpa (Ach.) Körb Anaptychia ciliaris (L.) Körb. Arthonia arthonioides (Ach.) A.L.Sm. Arthonia lapidicola (Taylor) Branth et Rostrup Aspicilia calcarea (L.) Mudd Bryoria implexa (Hoffm.) Brodo et D.Hawksw Bunodophoron melanocarpum (Sw.) Wedin Calicium corynellum Ach. Ex Hepp. Calicium salicinum Pers. Cetraria islandica (L.) Ach. Cetraria sepincola (Ehrh.) Ach. Chaenotheca chrysocephala (Turner ex Ach.) Th.Fr. Chaenotheca trichialis (Ach.) Th.Fr. Cladonia arbuscula (Wallr.) Flot. Cladonia cenotea (Ach.) Schaer. Cladonia cervicornis (Ach.) Flot. Cladonia coccifera (L.) Willd. Cladonia coniocrea auct. Cladonia digitata (L.) Hoffm. Cladonia fimbriata (L.) Fr. Cladonia gracilis (L.) Willd. Cladonia macilenta Hoffm. Cladonia pleurota (Flörke) Schaer. Cladonia pyxidata (L.) Hoffm. Cladonia rangiferina (L.) Hoffm. Cladonia rangiformis Hoffm. Cladonia squamosa Hoffm. Cystocoleus ebeneus (Dillwyn) Thwaites Diploschistes scruposus (Schreb.) Norm. Eiglera flavida (Hepp) Hafellner Haematoma ochroleucum (Neck.) J.R.Laundon Hypogymnia physodes (L.) Nyl. Hypogymnia tubulosa (Schaer.) Hav. Hypogymnia vittata (Ach.) Parr. Icmadophila ericetorum (L.) Zahlbr. Lecania dubitans (Nyl.) A.L.Sm. Lecanora cenisia Ach. Lecanora dispersa (Pers.) Sommerf. Lecanora hagenii (Ach.) Ach. Lecanora rugosela Zahlbr. Lecanora swartzii (Ach.) Ach. Lecidea fuscoatra (L.) Ach. Lecidea plana (J.Lahm) Nyl. Lecidella carpathica Körb. Leproloma membranaceum (Dicks.) Vain. Micarea denigrata (Fr.) Hedl. Micarea lignaria (Ach.) Hedl. Opegrapha rupestris Pers. Pannaria pezizoides (Weber) Trevis. Parmelia acetabulum (Neck.) Duby Parmelia exasperata De Not. Parmelia glabra (Schaer.) Nyl. Parmelia incurva (Pers.) Fr. Parmelia saxatilis (L.) Ach. Parmelia sulcata Taylor Parmeliopsis ambigua (Wulfen) Nyl. Peltigera aphtosa (L.) Willd. Peltigera venosa (L.) Hoffm. Pertusaria corallina (L.) Arnold Pertusaria leioplaca DC. Pertusaria ocellata Körb. Pertusaria pertusa (Weigel) Tuck. Pertusaria pseudocorallina (Lilj.) Arnold Physcia aipolia (Ehrh. ex Humb.) Fürnr. Physcia stellaris (L.) Nyl. Physconia distorta (With.) J.R.Laundon Physconia enteroxantha (Nyl.) Poelt Placynthiella uliginosa (Schrad.) Coppins et P.James Placynthium nigrum (Huds.) Gray Platismatia glauca (L.) W.L.Culb. Et C.F.Culb. Porpidia macrocarpa (D.C.) Steud. Pseudevernia furfuracea (L.) Zopf Racodium rupestre Pers. Ramalina farinacea (L.) Ach. Ramalina pollinaria Ach. Rhizocarpon geographicum (L.) DC. Rhizocarpon petraeum (Wulfen) A.Massal Rinodina bischoffii (Hepp) A.Massal. Sarcogyne regularis Körb. Schismatoma pericleum (Ach.) Branth et Rostr. Thelotrema lepadinum (Ach.) Ach. Trapelia coarctata (Sm.) M.Choisy Umbilicaria deusta (L.) Baumg. Umbilicaria hirsuta (Sw. ex Westr.) Hoffm. Umbilicaria polyphylla (L.) Baumg. Usnea Dill. ex Adans. Verrucaria deminuta (Servít) Servít Verrucaria submersella Servít Verrucaria viridula (Schrad.) Ach. Vulpicida pinastri (Scop.) Mattson et M.J.Lai Xanthoria candelaria (L.)Th.Fr. Xanthoria parietina (L) Th.Fr. Xylographa paralella (Ach.: Fr.) Behlen et Desberger

12 92 Acta Mus. Richnov., Sect. natur. 11(2): 81-99, Tabulka excerpovaných dat Druh Jméno uvedené v literatuøe Lokalita Sbíral Literatura Acarospora glaucocarpa (Ach.) Körb Acarospora glaucocarpa (Whlbg.) Körb. na opuce u Hlavòova Ku ák Ku ák 1927 Acarospora glaucocarpa (Ach.) Körb Acarospora glaucocarpa (Whlbg.) Körb. na kamení v úvoze ve Skalách Ku ák Ku ák 1927 Anaptychia ciliaris (L.) Körb. Anaptychia ciliaris (L.) Mass. Na lipách ve Skalách Ku ák Ku ák 1927 Arthonia arthonioides (Ach.) A.L.Sm. Arthonia lecideoides Th.Fr. pískovce køídového útv. v obl. Broumovské - celé svislé stìny, na kùøe pøech. ve formu corticola Ku ák Ku ák 1923 Arthonia arthonioides (Ach.) A.L.Sm. Arthonia arthonioides A.L.Sm. na pískovci ve Skalách Ku ák Ku ák 1927 Arthonia arthonioides (Ach.) A.L.Sm. Arthonia arthonioides A.L.Sm. na mechu ve Skalách hojnì plodný Ku ák Ku ák 1927 Arthonia arthonioides (Ach.) A.L.Sm. Arthonia arthonioides f. corticola Zahlbr. na platanech ve Skalách Ku ák Ku ák 1927 Arthonia arthonioides (Ach.) A.L.Sm. Arthonia arthonioides f. corticola Zahlbr. na smrkách ve Skalách Ku ák Ku ák 1927 Arthonia arthonioides (Ach.) A.L.Sm. Arthonia arthonioides A.L.Sm. na pískovci na Ostaši Ku ák Ku ák 1927 Arthonia arthonioides (Ach.) A.L.Sm. Arthonia arthonioides A.L.Sm. na pískovci v Adršpachu Ku ák Ku ák 1927 Arthonia arthonioides (Ach.) A.L.Sm. Arthonia arthonioides A.L.Sm. Na pískovci v Teplicích Ku ák Ku ák 1927 Arthonia lapidicola (Taylor) Branth et Rostrup Allarthonia fusca Sandst. na opuce mezi Hlavòovem a Hvìzdou u Police Ku ák Ku ák 1927 Aspicilia calcarea (L.) Mudd Lecanora calcarea (L.) Smf. na opuce u Hlavòova Ku ák Ku ák 1927 Bryoria implexa Alectoria implexa (Hoffm.) Nyl. na jehliènatých stromech ve Skalách Ku ák Ku ák 1927 (Hoffm.) Brodo et D.Hawksw. Bunodophoron melanocarpum (Sw.) Wedin Sphaerophorus melanocarpus (Sw.) DC. Adršpach-Teplice nad Metují Anders 1928 Bunodophoron melanocarpum (Sw.) Wedin Sphaerophorus compressus okolí Police nad Metují Èernohorský, Servít, Nádv Bunodophoron melanocarpum (Sw.) Wedin Sphaerophorus melanocarpus DC. Na pískovcových skalách v Adršpachu Ku ák Ku ák 1927 Bunodophoron melanocarpum (Sw.) Wedin Sphaerophorus melanocarpus DC. Na pískovcových skalách v Teplicích, zde u vchodu do skal hojnì plodný Ku ák Ku ák 1927 Bunodophoron melanocarpum (Sw.) Wedin Sphaerophorus melanocarpus DC. vzácnì ve Skalách Ku ák Ku ák 1927 Bunodophoron melanocarpum (Sw.) Wedin Sphaerophorus melanocarpus (Sw.) DC. v okolí Adršpachu Skalický 1960 Liška, Palice, Dìtinský 1998 Bunodophoron melanocarpum (Sw.) Wedin Sphaerophorus melanocarpus (Sw.) DC. severovýchodní Èechy, okres Náchod, Adršpašské skály, ca 620 m Váòa 1960 Bunodophoron melanocarpum (Sw.) Wedin Sphaerophorus melanocarpus (Sw.) DC. na vlhkých skalách pískovcového labyrintu blízko Adršpachu v Cechách, plodný Koerber 1854 Schindler 1970 Bunodophoron melanocarpum (Sw.) Wedin Sphaerophorus melanocarpus (Sw.) DC. na vlhkých skalách pískovcového labyrintu blízko Adršpachu v Cechách, plodný Koerber Schindler 1970 Bunodophoron melanocarpum (Sw.) Wedin Sphaerophorus melanocarpus (Sw.) DC. na kvádrovém pískovci u Teplic n. Met Itern (?) Schindler 1970

13 Zelinková J.: Lišejníky pískovcových oblastí CHKO Broumovsko. Literární excerpce. 93 Druh Jméno uvedené v literatuøe Lokalita Sbíral Literatura Bunodophoron melanocarpum (Sw.) Wedin Sphaerophorus melanocarpus (Sw.) DC. na vlhkých skalách pískovcového labyrintu blízko Adršpachu v Èechách, kvádrový pískovec, plodný Sendtner Schindler 1970 Bunodophoron melanocarpum (Sw.) Wedin Sphaerophorus melanocarpus (Sw.) DC. na pískovci v Adršpachu, sterilní Ku ák 1918 Schindler 1970 Bunodophoron melanocarpum (Sw.) Wedin Sphaerophorus compressus Ach. pískovce køídového útv. v obl. Broumovské Calicium corynellum Ach. ex Hepp. Calicium chlorinum (Ach.) Schaer. pískovce køídového útv. v obl. Broumovské - celé svislé stìny-sterilní Ku ák Ku ák 1923 Calicium salicinum Pers. Calicium hyperellum Ach. Na smrku ve Skalách Ku ák Ku ák 1927 Cetraria islandica (L.) Ach. Cetraria islandica (L.) Ach. Hejda a Ostaš a okolí-pískovcové skály-suché stìny a temena skal - místa Cetraria sepincola (Ehrh.) Ach. Cetraria saepincola (Ehrh.) Ach. pískovce køídového útv. v obl. Broumovské - menší plochy stìn - nejvyprahlejší místa Ku ák Ku ák 1923 Cetraria sepincola (Ehrh.) Ach. Cetraria saepincola (Ehrh.) Ach. Na platanech ve Skalách Ku ák Ku ák 1927 Cetraria sepincola (Ehrh.) Ach. Cetraria saepincola (Ehrh.) Ach. v Broumovské vrchovinì Liška et Pišút 1995 Chaenotheca chrysocephala Chaenotheca chrysocephala Fh.Fr. na smrku v Adršpachu Ku ák Ku ák 1927 (Turner ex Ach.) Th.Fr. Chaenotheca chrysocephala Chaenotheca chrysocephala Fh.Fr. Na smrkách ve Skalách Ku ák Ku ák 1927 (Turner ex Ach.) Th.Fr. Chaenotheca trichialis (Ach.) Th.Fr. Chaenotheca trichialis Hellb. na mechu trouchnivém ve skalních šterbinách ve Skalách Ku ák Ku ák 1927 Cladonia arbuscula (Wallr.) Flot. Cladonia sylvatica auct. Na lesní pùdì na Ostaši Ku ák Ku ák 1927 Cladonia arbuscula (Wallr.) Flot. Cladonia sylvatica auct. Hejda a Ostaš a okolí-pískovcové skály-suché stìny a temena skal-místa Cladonia cenotea (Ach.) Schaer. Cladonia cenotea (Ach.) Schaer. ve Skalách Ku ák Ku ák 1927 Cladonia cervicornis (Ach.) Flot. Cladonia verticillata (Hoffm.) Schaer. pískovce køídového útv. v obl. Broumovské - skály a rozpadlý pískovec - èetnì Ku ák Ku ák 1923 Cladonia coccifera (L.) Willd. Cladonia coccifera (L.) Willd. pískovce køídového útv. v obl. Broumovské - skály a rozpadlý pískovec - èetnì Ku ák Ku ák 1923 Cladonia coniocraea auct. Cladonia coniocrea auct. Hejda a Ostaš a okolí-pískovcové skály suché stìny a temena skal-místa Cladonia digitata (L.) Hoffm. Cladonia digitata (L.) Hoffm. pískovce køídového útv. v obl. Broumovské - skály a rozpadlý pískovec - pøeèetné formy Ku ák Ku ák 1923 Cladonia digitata (L.) Hoffm. Cladonia digitata Schaer. ve Skalách Ku ák Ku ák 1927

14 94 Acta Mus. Richnov., Sect. natur. 11(2): 81-99, 2004 Druh Jméno uvedené v literatuøe Lokalita Sbíral Literatura Cladonia digitata (L.) Hoffm. Cladonia digitata (L.) Hoffm. na Hvìzdì u Police Ku ák Ku ák 1927 Cladonia digitata (L.) Hoffm. Cladonia digitata Schaer. Hejda a Ostaš a okolí-pískovcové skály suché stìny a temena skal-místa Cladonia fimbriata (L.) Fr. Cladonia fimbriata (L.) Fr. pískovce køídového útv. v obl. Broumovské - skály a rozpadlý pískovec - èetnì Ku ák Ku ák 1923 Cladonia fimbriata (L.) Fr. Cladonia fimbriata (L.) Fr. Hejda a Ostaš a okolí-pískovcové skály suché stìny a temena skal-místa Cladonia gracilis (L.) Willd. Cladonia gracilis (L.) Willd. pískovce køídového útv. v obl. Broumovské - skály a rozpadlý pískovec - èetnì Ku ák Ku ák 1923 Cladonia macilenta Hoffm. Cladonia macilenta, C.floerkeana, C.bacillaris pískovce køídového útv. v obl. Broumovské - skály a rozpadlý pískovec - èetnì Ku ák Ku ák 1923 Cladonia macilenta Hoffm. Cladonia macilenta (Hoffm.) Nyl. ve skalách teplických Ku ák Ku ák 1927 Cladonia macilenta Hoffm. Cladonia macilenta (Hoffm.) Nyl. Hejda a Ostaš a okolí-pískovcové skály suché stìny a temena skal-místa Cladonia pleurota (Flörke) Schaer. Cladonia pleurota (Flörke) Schaer. Hejda a Ostaš a okolí-pískovcové skály suché stìny a temena skal-místa Cladonia pyxidata (L.) Hoffm. Cladonia pyxidata (L.) Hoffm. pískovce køídového útv. v obl. Broumovské - skály a rozpadlý pískovec - èetnì Ku ák Ku ák 1923 Cladonia pyxidata (L.) Hoffm. Cladonia pyxidata (L.) Hoffm. Hejda a Ostaš a okolí-pískovcové skály - suché stìny a temena skal-místa Cladonia rangiferina (L.) Hoffm. Cladonia rangiferina (L.) Hoffm. pískovce køídového útv. v obl. Broumovské - skály a rozpadlý pískovec - èetnì Ku ák Ku ák 1923 Cladonia rangiferina (L.) Hoffm. Cladonia rangiferina (L.) Web. na lesní pude na Ostaši u Police Ku ák Ku ák 1927 Cladonia rangiferina (L.) Hoffm. Cladonia rangiferina (L.) Hoffm. Hejda a Ostaš a okolí-pískovcové skály - suché stìny a temena skal-místa Cladonia rangiformis Hoffm. Cladonia rangiformis pískovce køídového útv. v obl. Broumovské - skály a rozpadlý pískovec - èetnì Ku ák Ku ák 1923 Cladonia rangiformis Hoffm. Cladonia rangiformis Hoffm. Hejda a Ostaš a okolí-pískovcové skály - suché stìny a temena skal-místa Cladonia squamosa Hoffm. Cladonia squamosa Hoffm. pískovce køídového útv. v obl. Broumovské - skály a rozpadlý pískovec-pøeèetné formy Ku ák Ku ák 1923

15 Zelinková J.: Lišejníky pískovcových oblastí CHKO Broumovsko. Literární excerpce. 95 Druh Jméno uvedené v literatuøe Lokalita Sbíral Literatura Cladonia squamosa Hoffm. Cladonia subsquamosa Nyl. na pískovci v teplických skalách Ku ák Ku ák 1927 Cladonia squamosa Hoffm. Cladonia squamosa Hoffm. ve skalách teplických Ku ák Ku ák 1927 Cladonia squamosa Hoffm. Cladonia squamosa Hoffm. ve Skalách Ku ák Ku ák 1927 Cladonia squamosa Hoffm. Cladonia squamosa Hoffm. Hejda a Ostaš a okolí-pískovcové skály - suché stìny a temena skal-místa Cystocoleus ebeneus (Dillwyn) Thwaites Coenogonium nigrum auct. na pískovcových skalách u vrchu Hvìzda u Police nad Metují Bayer Bayer 1922 Diploschistes scruposus (Schreb.) Norm. Diploschistes scruposus (Schreb.) Norm. Hejda a Ostaš a okolí-pískovcové skály suché stìny a temena skal Rejmánek Rejmánek 1968 Eiglera flavida (Hepp) Hafellner Lecanora flavida Hepp. Na opukových plotnách u cesty mezi Hlavòovem a Hvìzdou u Police Ku ák Ku ák 1927 Haematoma ochroleucum Haematoma coccineum (Dicks.) Körb. pískovce køídového útv. v obl. Broumovské (Neck.) J.R.Laundon - celé svislé stìny-sterilní Ku ák Ku ák 1923 Haematoma ochroleucum Haematoma coccineum (Dicks.) Körb. Na pískovci ve Skalách pokrývá ster. stélka (Neck.) J.R.Laundon znaèné plochy; c.fr. vzácnì na pø. ve zøíceninì hradní Ku ák Ku ák 1927 Haematoma ochroleucum Haematoma coccineum (Dicks.) Körb. Skály - c.fr. vzácnì na pø. ve zøíceninì hradní Ku ák Ku ák 1927 (Neck.) J.R.Laundon Hypogymnia physodes (L.) Nyl. Parmelia physodes (L.) Ach. pískovce køídového útv. v obl. Broumovské - veliké plochy stìn Ku ák Ku ák 1923 Hypogymnia physodes (L.) Nyl. Parmelia physodes (L.) Ach. Skalní mìsto u Teplic nad Metují, asi m, na boku velkého balvanu, spoleènì s Parmelia incurva Suza 1947 Suza 1948 Hypogymnia physodes (L.) Nyl. Parmelia physodes (L.) Ach. Hejda a Ostaš a okolí-pískovcové skály suché stìny a temena skal-místa Hypogymnia tubulosa (Schaer.) Hav. Parmelia tubulosa (Schaer.) Bitter Skalní mìsto u Teplic nad Metují, asi m, na boku velkého balvanu, velmi zídka, spoleènì s Parmelia incurva Suza 1947 Suza 1948 Hypogymnia vittata (Ach.) Parr. Parmelia vittata (Ach.) Nyl. Adršpach Hilitzer 1924 Hypogymnia vittata (Ach.) Parr. Parmelia vittata (Ach.) Nyl. na pískovcových balvanech ve Skalách Ku ák Ku ák 1927 Hypogymnia vittata (Ach.) Parr. Parmelia vittata (Ach.) Nyl. na pískovcových balvanech u Teplic Ku ák Ku ák 1927 Hypogymnia vittata (Ach.) Parr. Parmelia vittata (Ach.) Nyl. na pískovcových balvanech v Adršpachu Ku ák Ku ák 1927 Hypogymnia vittata (Ach.) Parr. Parmelia vittata (Ach.) Nyl. u Adršpachu Domin Servít 1911 Icmadophila ericetorum (L.) Zahlbr. Icmadophila ericetorum (L.) A.Zahlbr. na vlhkém pískovci v teplických skalách Ku ák 1910 Ku ák 1911 Icmadophila ericetorum (L.) Zahlbr. Icmadophila ericetorum pískovce køídového útv. v obl. Broumovské

16 96 Acta Mus. Richnov., Sect. natur. 11(2): 81-99, 2004 Druh Jméno uvedené v literatuøe Lokalita Sbíral Literatura Icmadophila ericetorum (L.) Zahlbr. Icmadophila ericetorum (L.) A.Zahlbr. Na vlhkém pískovci ve Skalách Ku ák Ku ák 1927 Icmadophila ericetorum (L.) Zahlbr. Icmadophila ericetorum (L.) A.Zahlbr. Na vlhkém pískovci v Teplicích Ku ák Ku ák 1927 Icmadophila ericetorum (L.) Zahlbr. Icmadophila ericetorum (L.) A.Zahlbr. Na vlhkém pískovci v Adršpachu Ku ák Ku ák 1927 Lecania dubitans (Nyl.) A.L.Sm. Lecania dimera (Nyl.) Th.Fr. na starých jasanech u Adršpachu Domin Servít 1911 Lecanora cenisia Ach. Lecanora cenisia Ach. pískovce køídového útv. v obl. Broumovské - celé svislé stìny Ku ák Ku ák 1923 Lecanora cenisia Ach. Lecanora cenisia Ach. na pískovci na Ostaši u Police pokrývá celou jednu svislou stìnu Ku ák Ku ák 1927 Lecanora dispersa (Pers.) Sommerf. Lecanora dispersa (Pers.) Ach. na opuce u Hlavòova Ku ák Ku ák 1927 Lecanora hagenii (Ach.) Ach. Lecanora Hagenii Ach. na opuce u Hlavòova Ku ák Ku ák 1927 Lecanora rugosela Zahlbr. Lecanora rugosa (Pers.) Nyl. hojnì, krásnì rozvinutá na jasanech u Adršpachu Domin Servít 1911 Lecanora swartzii (Ach.) Ach. Lecanora sordida pískovce køídového útv. v obl. Broumovské f. schwartzii (Ach.) Rabenh. Lecanora swartzii (Ach.) Ach. Lecanora sordida na pískovci ve Skalách Ku ák Ku ák 1927 var. schwartzii (Ach.) Rabenh. Lecidea fuscoatra (L.) Ach. Lecidea fuscoatra (L.) Ach. pískovce køídového útv. v obl. Broumovské Lecidea plana (J.Lahm) Nyl. Lecidea plana (J.Lahm) Nyl. pískovce køídového útv. v obl. Broumovské Lecidella carpathica Körb. Lecidea latypaea Ach. na opuce u cesty z Hlavòova na Hvìzdu Ku ák Ku ák 1927 Leproloma membranaceum (Dicks.) Vain. Psoroma lanuginosum (Ach.) Müll. Arg. pískovce køídového útv. v obl. Broumovské - celé svislé stìny-sterilní Ku ák Ku ák 1923 Micarea denigrata (Fr.) Hedl. Catillaria synothea Beltram. Na starém døíví ve Skalách Ku ák Ku ák 1927 Micarea lignaria (Ach.) Hedl. Bacidia ligniaria Lettau Na staré zahnilé støeše ve Skalách Ku ák Ku ák 1927 Opegrapha rupestris Pers. Opegrapha saxicola pískovce køídového útv. v obl. Broumovské - celé svislé stìny, hojnì plodná Ku ák Ku ák 1923 Opegrapha rupestris Pers. Opegrapha saxicola Ach. na pískovci ve Skalách Ku ák Ku ák 1927 Opegrapha rupestris Pers. Opegrapha saxicola Ach. na Hvìzdì Ku ák Ku ák 1927 Pannaria pezizoides (Weber) Trevis. Pannaria pezizoides Adršpach spolu s Peltigera aphtosa a P. venosa Ku ák Ku ák 1923 Pannaria pezizoides (Weber) Trevis. Pannaria pezizoides (Weber) Trevis. Teplice n. M. spolu s Peltigera aphtosa Ku ák Ku ák 1923 a P. venosa Parmelia acetabulum (Neck.) Duby Parmelia acetabulum (Neck.) Duby. ve Skalách Ku ák Ku ák 1927 Parmelia exasperata De Not. Parmelia exasperata Nyl. na kmenech jasanu u Adršpachu Domin Servít 1911 Parmelia glabra (Schaer.) Nyl. Parmelia glabra Nyl. na starých jasanech u Adršpachu Domin Servít 1911 Parmelia incurva (Pers.) Fr. Parmelia incurva (Pers.) Fr. pískovce køídového útv. v obl. Broumovské

17 Zelinková J.: Lišejníky pískovcových oblastí CHKO Broumovsko. Literární excerpce. 97 Druh Jméno uvedené v literatuøe Lokalita Sbíral Literatura Parmelia incurva (Pers.) Fr. Parmelia incurva (Pers.) Fr. Na nejvyšších výslunných plochách pískovcových na Ostaši vzácnì 1918 Ku ák Ku ák 1927 Parmelia incurva (Pers.) Fr. Parmelia incurva (Pers.) Fr. Na pøíkrých pískovcových skalách Skalního mìsta u Teplic nad Metují, asi m Suza 1947 Suza 1948 Parmelia incurva (Pers.) Fr. Parmelia incurva (Pers.) Fr. Skalní mìsto u Teplic nad Metují, asi m, na boku velkého balvanu, rùžic, s dalšími druhy Suza Suza 1948 Parmelia incurva (Pers.) Fr. Parmelia incurva (Pers.) Fr. Broumovské stìny: vrch Koruna (772 m), na pískovcové skále. Suza Suza 1948 Parmelia incurva (Pers.) Fr. Parmelia incurva (Pers.) Fr. Hejda a Ostaš a okolí-pískovcové skály-suché stìny a temena skal Rejmánek Rejmánek 1968 Parmelia saxatilis (L.) Ach. Parmelia saxatilis (L.) Ach. pískovce køíd. útv. v obl. Broumovské - veliké plochy stìn Ku ák Ku ák 1923 Parmelia saxatilis (L.) Ach. Parmelia saxatilis (L.) Ach. Hejda, Ostaš a okolí - pískovcové skály, suché stìny a temena skal Rejmánek Rejmánek 1968 Parmelia sulcata Taylor Parmelia sulcata Taylor na stromech ve Skalách Ku ák Ku ák 1927 Parmelia sulcata Taylor Parmelia sulcata celé Broumovsko Liška Liška 1992 Parmelia sulcata Taylor Parmelia sulcata Taylor Hejda a Ostaš a okolí - pískovcové skály, suché stìny a temena skal, místa Parmeliopsis ambigua (Wulfen) Nyl. Parmeliopsis ambigua (Wulfen) Nyl. pískovce køíd. útv. v obl. Broumovské Parmeliopsis ambigua (Wulfen) Nyl. Parmeliopsis ambigua (Wulfen) Nyl. na Ostaši Ku ák Ku ák 1927 Peltigera aphtosa (L.) Willd. Peltigera aphtosa Willd. Adšpach-vlhké skály spolu s Pannaria pezizoides Ku ák Ku ák 1923 Peltigera aphtosa (L.) Willd. Peltigera aphtosa Willd. na stinné skále pískovcové v Adršpachu Ku ák Ku ák 1927 Peltigera venosa (L.) Hoffm. Peltigera venosa (L.)Hoffm. Na kamenech u vchodu do teplických skal Ku ák 1910 Ku ák 1912 Peltigera venosa (L.) Hoffm. Peltigera venosa (L.)Hoffm. Teplice nad Metují - vlhké skály spolu s Pannaria pezizoides Ku ák Ku ák 1923 Pertusaria corallina (L.) Arnold Pertusaria corallina L. v teplických skalách ster. skupina Ku ák Ku ák 1927 Pertusaria leioplaca DC. Pertusaria leioplaca (Ach.) Schaer. Na bukách ve Skalách Ku ák Ku ák 1927 Pertusaria leioplaca DC. Pertusaria leioplaca (Ach.) Schaer. na jasanech u Adršpachu Domin Servít 1911 Pertusaria ocellata Körb. Pertusaria ocellata var. flotowiana Körb. pískovce køíd. útv. v obl. Broumovské - celé svislé stìny, hojnì plodná Ku ák Ku ák 1923 Pertusaria ocellata Körb. Pertusaria ocellata var. flotowiana Körb. Na pískovcových skalách na Ostaši pokrývá velké plochy Ku ák Ku ák 1927 Pertusaria ocellata Körb. Pertusaria ocellata var. flotowiana Körb. Na pískovcových skalách ve Skalách - velké plochy Ku ák Ku ák 1927