1. Charakteristika trvalek Všeobecné rozdìlení trvalek Zásady výbìru druhù pro naše podmínky Použití trvalek...

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "1. Charakteristika trvalek Všeobecné rozdìlení trvalek Zásady výbìru druhù pro naše podmínky Použití trvalek..."

Emilie Bláhová
před 7 lety
Počet zobrazení:

5 Obsah Pár slov úvodem Charakteristika trvalek Všeobecné rozdìlení trvalek Zásady výbìru druhù pro naše podmínky Použití trvalek Pìstování trvalek Rozmnožování trvalek Ochrana proti chorobám a škùdcùm Sortiment významných druhù trvalek Použitá literatura Rejstøík latinských názvù Rejstøík èeských názvù... 91

6 Motto: Chceš-li být š astný jeden den, opij se. Chceš-li být š astný jeden rok, ožeò se. Chceš-li být š astný celý život staò se zahradníkem. Èínské pøísloví

7 Pár slov úvodem Zámìrem této publikace je seznámit ètenáøe aspoò struènì s obrovským množstvím zahradních trvalek, které mùžeme pìstovat v našich zahradách. Kromì pøírodních (botanických) druhù vzniká každoroènì ve výzkumných ústavech a šlechtitelských stanicích velké množství šlechtìných odrùd (kultivarù) a køížencù (hybridù). Nìkteré se pìstují desítky let, jiné zakrátko zanikají a jsou nahrazeny novými. Kromì estetických vlastností rostliny (tvar a vybarvení listù, kvìtù, doba a délka kvetení i plody) ovlivòuje zájem o pìstování i urèitý módní trend. Ten se mìní a souvisí napø. i s architekturou staveb, životním stylem apod. S ohledem na omezený rozsah publikace jsou úplnì vynechány rostliny cibulovité a hlíznaté, jejichž zpracování by vydalo na samostatné dílo. Kromì klasických trvalek jsem považoval za nutné zmínit se alespoò struènì o jedné samostatné skupinì, a tou jsou okrasné trávy. Sortiment rostlin je v publikaci øazen abecednì. U každého druhu (nebo skupiny druhù téhož rodu) je uveden pùvod, struèný botanický popis, nároky na pìstování (slunce, pùda, vlhkost, pøípadnì zimní ochrana) a použití. Rozmnožování je struènì popsáno v samostatné kapitole. Vzhledem k obrovskému množství kultivarù u nìkterých druhù nebylo možné (ani úèelné) uvést všechny (a už starší, nebo nové), protože, jak už bylo øeèeno, situace ve vývoji nových se stále mìní. Rovnìž vìtší èi menší oblíbenost nìkterých druhù a kultivarù ovlivòuje jejich kupování. Svou roli hraje také snadnost (nebo naopak nesnadnost) rozmnožování nìkterých druhù v soukromém, tedy domácím prostøedí. Aktuální stav sortimentu druhù a kultivarù bývá uvádìn minimálnì jednou roènì v nabídkách (katalozích) všech vìtších školkaøských a zahradnických firem. Botanické názvosloví (nomenklatura) je v publikaci zpracováno podle souèasné zahradnické terminologie, používané jak v zahradnicky vyspìlých státech západní Evropy, tak i u nás. U druhù, jejichž názvy jsou sporné (nebo se èasto mìní), uvádím i synonyma. Kromì latinských (vìdeckých) názvù uvádím i názvy èeské, ale pøevážnì jen u rodù. U druhù se používají už ménì, nejsou vžité. Pro pøehlednost v tomto širokém sortimentu rostlin všech svìtadílù zámìrnì vynechávám za názvem rostlin zkratky autorù botanických popisù, které jinak v odborné literatuøe k názvu samozøejmì patøí. Ing. Petr Paseèný

8 1. Charakteristika trvalek Trvalky jsou rostliny vytrvalé (ne døevnatìjící), žijící na zahradì více let. Nìkdy se jim øíká také pereny (z latinského názvu perennis vytrvalý). Zimu pøeèkávají vìtšinou jen jejich podzemní orgány. Nadzemní èásti na podzim odumírají (s výjimkou nìkolika málo stálezelených druhù). Termín trvalky není termínem vìdecky botanickým, ale èistì prakticky zahradnickým. Vyjadøuje zpùsob pìstování rostlin v našich podmínkách.tyto rostliny pochází ze všech oblastí zemìkoule, od severu až k jihu, od moøské hladiny až po velehory. Jsou to rostliny rùzných øádù, èeledí a rodù, èili botanicky nejsou nijak pøíbuzné. Rostou v nejrùznìjších klimatických a pùdních podmínkách a jsou souèástí rùzných rostlinných spoleèenstev. Znalost pøírodních stanovištních podmínek nám umožòuje dobøe se orientovat v požadavcích rostlin na pìstitelské prostøedí. Každý klimatický typ oblasti pøírodního rozšíøení vymezuje dost podstatnì nároky rostlin na teplotu, celkové roèní množství srážek a jeho rozdìlení bìhem roku, na kvalitu pùd a také na vzdušnou vlhkost. Pro zjednodušení a praktické pìstování si zahradníci trvalky rozdìlili do nìkolika skupin podle pøibližných nárokù. 1.1 Všeobecné rozdìlení trvalek Struèné, ale pøehledné a dostaèující je rozdìlení trvalek podle jejich podobných požadavkù na prostøedí do ètyø skupin. 1. Rostliny horské, skalní (petrofyty) se tøemi podskupinami (rostliny velehorské, horské a rostliny krasových oblastí). 2. Rostliny stepních èi suchých stanoviš (xerofyty). 3. Rostliny prùmìrných stanoviš vèetnì kulturnì pìstovaných trvalek (mezofyty) se tøemi podskupinami (lesní stínomilné, luèní svìtlomilné a jižní teplomilné). 4. Rostliny vodní vèetnì moèálovitých (hydrofyty). 1.2 Zásady výbìru druhù pro naše podmínky Pøi výbìru druhù trvalek pro svou zahradu vycházíme pøedevším z klimatických podmínek oblasti, kde se zahrada nachází. Tvoøí je nadmoøská výška

9 a s ní související množství srážek bìhem roku (vèetnì snìhové pokrývky), prùmìrná roèní teplota (s letními maximy a zimními minimy) a množství sluneèního svitu. To jsou ukazatele, které tìžko ovlivníme. Jiné podmínky bude mít tedy pìstitel v podhorských a horských oblastech a úplnì jiné pìstitel v nížinách. V mikroklimatu zahrady se dá však zmìnit hodnì, bude záležet na druzích trvalek, které chceme pìstovat. Mùžeme ovlivnit kvalitu pùdy, množství zálivkové vody, oslunìní, nebo naopak pøistínìní a rovnìž zimní ochranu (pokud ji rostlina vyžaduje). Pøesto je dùležité vycházet hlavnì z konkrétních podmínek zahrady, i když jsou rostliny do urèité míry pøizpùsobivé. Nikoliv ale natolik, aby nám stepní, sluncemilné rostliny dobøe prosperovaly v hajním, stinném a vlhkém mikroklimatu. Pokud si však vybereme druhy, jejichž nároky na stanovištì budou shodné nebo podobné podmínkám naší zahrady, budou rostliny zdravé a silné, nebudou trpìt chorobami ani škùdci a starost o nì bude minimální. Pøi vysazování rostlin do záhonù (nejèastìjší zpùsob) sázíme na jeden záhon vždy rostliny stejných nebo podobných nárokù. Napø. rostliny pocházející z tìžších, živných pùd budeme sázet na dobøe vyhnojený záhon, který mùže být i nìco málo pod úrovní okolního terénu a bude se v nìm po deštích alespoò krátce zdržovat vláha. Rostlinám rostoucím na bøezích vod bude tento zpùsob také vyhovovat. Rostliny ze suchých stepí a luk budeme vysazovat na jižní slunné svahy, do lehèích, propustných pùd. Nejsou-li pùdy propustné, je nutné je vydrenážovat (štìrkem nebo hrubým pískem). Rostliny vyloženì horské, skalní v nížinách trpí v létì nadmìrným teplem a suchem. Proto je budeme pìstovat jedinì na odvrácených severních až východních svazích. Pro rostliny hajní a lesní, vyžadující polostín a vlhèí pùdy, bude ideální umístìní v podrostu vyšších listnatých stromù a keøù. Pro každou zahradu a každé stanovištì se dá vybrat dostatek druhù, jenom je nutné znát jejich nároky. Na tom záleží pìstitelský úspìch. Kultivary druhù, vzniklé výbìrem, mají vìtšinou nároky shodné jako druh, jenom jsou nároènìjší na živiny a vodu. U kultivarù vzniklých køížením nìkolika druhù bude záležet na pùvodu šlechtìní a rovnìž na pùvodu druhù použitých ke køížení. Tak se mùže stát, že nìkteré kultivary budou odolnìjší, vitálnìjší než pùvodní druh a nìkteré zase naopak choulostivìjší.

Podobné dokumenty

Obsah. Pár slov úvodem... 7

Obsah. Pár slov úvodem... 7 Obsah Pár slov úvodem... 7 1. Charakteristika trvalek... 8 1.1 Všeobecné rozdìlení trvalek... 8 1.2 Zásady výbìru druhù pro naše podmínky... 8 1.3 Použití trvalek... 10 2. Pìstování trvalek... 12 3. Rozmnožování