Evropská unie a problém mezinárodní migrace

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie Evropská unie a problém mezinárodní migrace Diplomová práce Autor: Bc. Vladimir Kovbasej Finance Vedoucí práce: Ing. Stanislav Heczko, Ph.D. Praha 2017

2 Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem závěrečnou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Teplicích dne: Bc. Vladimir Kovbasej

3 Poděkování: Tímto bych rád poděkoval mému vedoucímu diplomové práce Ing. Stanislavu Heczkovi, Ph.D. a to nejen za odbornou pomoc, konzultace, trpělivost, rady a čas který mi poskytl ale i za celkový pozitivní a hlavně ochotný přístup, který mi věnoval při napsání této diplomové práce. Mé poděkování také patří mé přítelkyni za rady a pomoc, kterou mi poskytla.

4 Anotace Cílem diplomové práce je analyzovat a popsat mezinárodní migraci jako samostatný jev, posléze problematiku rozebrat z pohledu Evropské unie. V neposlední řadě se zaměřit na analýzu současné migrační krize. První kapitola diplomové práce je zaměřená na charakteristiku pojmu migrace, příčin migrace, forem migrace a důsledků migrace. Druhá kapitola je zaměřená na migraci v Evropské unii. Třetí kapitola se zaobírá problematikou migrační politiky Evropské unie a společné migrační politiky EU. Čtvrtá kapitola je věnována současné migrační krizi a závěrečná kapitola znázorňuje vlastní výzkum, který má za cíl zjistit názory veřejnosti na migraci a na současnou migrační krizi. Klíčová slova: Migrace, důsledky migrace, mezinárodní migrace, migrační krize, migrační politika. Anotation The aim of the thesis is to analyze and describe international migration as a separate phenomenon and then parsing the issue from the perspective of the European Union. Finally focus on the analysis of the current immigration crisis. The first chapter of the thesis is focused on the concept of migration, the causes of migration, patterns of migration and the consequences of migration. The second chapter focuses on migration in the European Union. The third chapter deals with issues of migration policy of the European Union and a common EU migration policy. The fourth chapter is devoted to the current migration crisis and final chapter illustrates own research that aims to determine public opinion on migration and on current migration crisis. Keywords: Migration, the consequences of migration, international migration, migration crisis, migration policy.

5 Obsah: Úvod MIGRACE, JEJÍ PŘÍČINY, FORMY A DŮSLEDKY POJEM PŘÍČINY MIGRACE Ekonomické a neekonomické příčiny migrace Finanční a nefinanční příčiny migrace Základní přehled teoretických přístupů k příčinám migrace FORMY (TYPY) MIGRACE Specifické formy mezinárodní migrace DŮSLEDKY MIGRACE EU A MEZINÁRODNÍ MIGRACE STRUČNÁ HISTORIE MIGRACE V EU SOUČASNÉ MIGRAČNÍ TOKY VÝVOJ MIGRAČNÍCH TOKŮ VE VYBRANÝCH ZEMÍCH EU VÝVOJ MIGRAČNÍCH TOKŮ V ČR MIGRAČNÍ POLITIKA EU A ZEMI EU MIGRAČNÍ POLITIKA EVROPSKÉ UNIE Vývoj migrační politiky TREVI Schengenská dohoda Dublinská úmluva Maastrichtská smlouva nebo Smlouva o Evropské unii SPOLEČNÁ IMIGRAČNÍ POLITIKA ZEMI EVROPSKÉ UNIE Závěry rady z Tampere z roku EURODAC z roku Haagský program z roku Zelená kniha o budoucím společném evropském azylovém systému z roku Stockholmský program z roku Post Stockholmský program z roku

6 3.2.7 Společná pravidla stanovená a realizovaná v rámci SEAS SOUČASNÁ MIGRAČNÍ KRIZE MIGRAČNÍ KRIZE NA BLÍZKÉM VÝCHODĚ MIGRAČNÍ KRIZE V ČÍSLECH MIGRACE V BUDOUCNU POSTOJ EU A ZEMÍ EU K MIGRAČNÍ KRIZI ZÁCHRANA, NEBO ZKÁZA EVROPY? VLASTNÍ VÝZKUM VYHODNOCENÍ VÝZKUMU Seznam pouţité literatury Přílohy

7 Úvod Přemisťování a přesídlování lidí má své místo ve společnosti od starodávných časů. Lidé se přesouvali z různých příčin a důvodů, avšak hlavní příčinou bylo vţdy hledání lepších ţivotních podmínek. Nejdříve se přemísťování odehrávalo jen na malé vzdálenosti, ale s rozvojem společnosti se stěhování a jeho role v ţivotech lidí stále více rostla. Zvětšovaly se i vzdálenosti, na které se dalo cestovat. O něco později vzrostly dobyvatelské zájmy a přemísťování se začalo uskutečňovat s cílem objevovat a osvojovat nové země. Začaly se postupně objevovat a formulovat základní skupiny migrantů jako jsou např. objevovatelé, vědci, obchodníci atd. Migrace směřovala na Nový svět, Afriku, Karibik, Brazílii a Jiţní státy Ameriky. Masové přesídlování populace bylo charakteristické v dobách velkých geografických objevů. V uplynulých dobách Španělsko, Portugalsko, Anglie, Francie, Holandsko vytvořily v Americe početné kolonie, coţ mělo za následek zvýšený zájem o migraci do Ameriky z mnohých států Evropy. S plynoucím časem se motivy migrace obyvatelstva měnily v souladu s jevy a procesy probíhající ve společnosti. V období kapitalismu se odehrál strmý růst migrace, kde hlavní příčinou migrace byla ekonomika, důvodem byla potřeba pracovní síly. V posledním desetiletí vedle ekonomických faktorů migrace sehrály velkou roli politické faktory. Docházelo a stále dochází k vytvoření nových států, změně státních hranic, různým proměnám politik evropských států, Asii, Afriky a v neposlední řádě válečným konfliktům propukajícím v bezprostřední blízkosti Evropy. Migrace obyvatelstva sehrála obrovskou roli v rozvoji lidstva. Můţeme ji označit jako určitou formu adaptace vůči měnícím se podmínkám existence. Současná populace je velmi pohyblivá a dynamická. V dnešní době je široce praktikováno přemisťování jak na krátké tak i na dlouhé vzdálenosti a to jak v rámcích jednoho státu, tak i mezi státy či dokonce kontinenty. Nejváţnější sociálněekonomická funkce migrace obyvatelstva, spočívá v zabezpečení jisté úrovně pohyblivosti obyvatelstva a jeho teritoriálního přerozdělování v industriálních centrech tak i rozvojových oblastí. Tím pádem migrace obyvatel přispívá k plnému vyuţití pracovní síly a růstu výroby. Nicméně důsledky migrace jsou rozporné a diskutabilní. V důsledku toho, ţe se přemísťují lidé různé národnosti, různých sociálních skupin s odlišnými tradicemi a odlišnými pohledy, migrace velmi ovlivňuje ţivot obyvatel v těch místech, kam směřují. Z tohoto pohledu migrační proces vyţaduje důkladné studie a analýzy pro stanovení základních zákonitostí, a taktéţ regulace migračního procesu s cílem předejít neţádoucím situacím. V širokém spektru různých směrů veřejného ţivota, regulovaných činností státu je migrační politika jedna z nejsloţitějších, protiřečících a 7

8 bolestivých témat pro náš stát. Migrační politika musí slouţit nejen národním zájmům České republiky, zabezpečujíc tak bezpečnost, přispívat k rozvoji ekonomiky, zvyšovat demografický potencionál ale také se musí budovat tak, aby migrační politika byla v zájmech těch, kdo je její bezprostřední uţivatel přistěhovalci a zabezpečení jejich práv. Na rozdíl od jiných sfér, migrační politika se nedotýká jen některých stran ţivota člověka (zdraví, vzdělání) ale zahajuje komplexní proměnu, zakořenělé změny podmínek existence. Okolnosti historických činů za posledních 20 let se změnily natolik, ţe v plné míře přesměrovaly vektor migračních toků, jejich dynamiku a s tím související problémy. Cílem diplomové práce je analyzovat a popsat mezinárodní migraci jako samostatný jev, posléze problematiku rozebrat z pohledu Evropské unie. V neposlední řadě se zaměřit na analýzu současné migrační krize. V souvislosti se stanoveným cílem byly určeny hlavní úlohy, a to: - zváţit hlavní koncepty migrace její druhy, příčiny a důsledky, - nastínit historii a vyjevit současné tendence mezinárodní migrace a její směry, - shrnout migrační politiku Evropské unii, - analyzovat současnou migrační krizi z pohledu Evropské unie, - provést výzkum názorů veřejnosti na migraci a na současnou migrační krizi. 8

9 1. Migrace, její příčiny, formy a důsledky. Migrace je jev, který je tak starý jako samotná existence lidstva. Je to velmi známý fenomén a má také velkou váhu. Pokud se ohlédneme do historie, uvidíme, ţe díky migraci vznikly takové státy jako USA, Kanada, Austrálie, Nová země a Izrael. Pokud zapátráme ještě do vzdálenější minulosti tak zjistíme, ţe i původní národ amerického kontinentu, jsou potomci lidí, kteří přišli ze Sibiře přes Beringův průliv, kdy úroveň oceánu byla niţší. V Evropě stoji za zmínku velké stěhování národu, jehoţ důsledkem jsou ve značné míře etnické změny západního světa. Za zmínku stojí i migrace Afričanů do Ameriky. V tomto případě však šlo o migraci nucenou. Nejdůleţitější je, ţe všechny tyto velké migrační vlny obyvatel vedly k transformaci globálního rozvoje a k demografickým změnám. 1.1 Pojem Samotné slovo migrace pochází z latinského slova Migratio, coţ v překladu znamená přesouvání. 1 V českém spisovném slovníku najdeme označení migrace jako: stěhování, změnu bydlení, změna sídliště přecházením z jednoho místa na druhé, přemísťování, stěhování skupin obyvatelstva a jiná označení. 2 Migrace je definovaná především jako stěhování obyvatel z jedné země do druhé. Někdy se taková definice rozšiřuje a říká, ţe migrace není jen stěhování z jedné země do druhé ale také stěhování mezi regiony. Z tohoto hlediska můţeme rozdělit migraci na tu, která probíhá uvnitř státu neboli vnitrostátní a na migraci, která zapříčiní překročení státních hranic neboli migraci mezinárodní. 3 V souvislosti s pojmem migrace je zapotřebí odlišovat migraci od mobility, jelikoţ dochází k velmi časté záměně těchto dvou pojmů. Mobilita na rozdíl od migrace pojímá veškeré pohyby osoby, jako jsou například dočasná změna bydliště, cestování, dojíţďka a tak dále. 4 S pojmem migrace souvisí především pojem migrant. Podle definice Organizace spojených národů je za migranta povaţována kaţdá osoba, která překročí mezinárodní hranice 1 Latinský slovník on- line. [online]. [cit ]. Dostupné z: 2 Slovník spisovného jazyka českého. [online]. [cit ]. Dostupné z: edej=hledat&heslo=migrace&sti=empty&where=hesla&hsubstr=no 3 PALÁT, Milan. Determinanty vzniku migrace a statistiky cizinců v Evropské unii. Ostrava: Key Publishing, Monografie (Key Publishing). ISBN Str ROLNÝ, Ivo a Lubor LACINA. Globalizace, etika, ekonomika. Boskovice: Albert, pp. ISBN X. 9

10 a zůstává v jiné zemi déle neţ rok. 5 Ovšem taková definice je zaměřena pouze na migranta, který emigroval do zahraničí a překročil mezinárodní hranici. Pro účely této práce, migrantem se bude rozumět také osoba, která mění pobyt pouze v rámci jednoho státu, například změna regionu. Je dobré rozlišovat mezi pojmy emigrant a imigrant. Kdy emigrant označuje osobu, opouštějící území svého domovského státu s cílem usídlit se v zahraničí a imigrant označuje cizince, přicházejícího do země za účelem pobytu dlouhodobějšího charakteru. S tím souvisejí pojmy emigrace a imigrace. Emigrace označuje proces, při němţ obyvatelé opouštějí své domovské země s cílem usadit se v zahraničí. Imigrace znamená proces, při kterém se na území státu usídlují cizinci. 6 Český právní řad ovšem nezná pojem migrant. Namísto tohoto termínu se uţívá pojem cizinec. Dle zákona o pobytu cizinců na území České republiky se cizincem rozumí osoba, která není státním občanem České republiky, včetně občana Evropské unie. 7 Dle této definice můţeme zjevně rozdělit cizince na dvě kategorie a to: na občana Evropské unie a na občana třetích zemí. V současné době lze migrační jev pokládat za velice váţný globální fenomén, jelikoţ se dotýká všech zemí. Kvůli tomu se dokonce v roce 2006 v New Yorku konal summit OSN o migraci. Výsledkem summitu byl schválený návrh tehdejšího tajemníka OSN Kofi Annana na vytváření globálního fóra pro migraci a rozvoj. Toto fórum by se mělo scházet jednou za rok Příčiny migrace V této podkapitole se zaměřím na příčiny (důvody), které vedou k migraci obyvatelstva. Pro účely této práce jsem vybral rozdělení: ekonomické a neekonomické a finanční a nefinanční. Následně rozeberu základní přehled teoretických přístupů příčin migrace. Tato teoretická východiska tvoří jakýsi rámec problematiky příčin migrace, z něhoţ vychází tato práce. Mnou zvolené teorie jsou: neoklasická teorie migrace, Ravensteinovy zákony, push pull teorie, nová ekonomie pracovní migrace, teorie světového systému, teorie dvojího trhu, 5 UNSD: International migration. [online]. [cit ]. Dostupné z: ic/sconcerns/migration/migrmethods.htm 6 Ministerstvo vnitra České republiky: Terminologický slovník. [online]. [cit ]. Dostupné z: ww.mvcr.cz/clanek/terminologicky-slovnik.aspx 7 ČESKO. Zákon č. 326/1999 Sb. Zákon o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů. 8 HECZKO, Stanislav. Pracovní texty k předmětu Mezinárodní ekonomické vztahy. Ústí nad Labem: Fakulta sociálně ekonomická UJEP, ISBN Str

11 teorie sítí, teorie transnacionálního prostoru, institucionální teorie a teorie kumulativní příčinnosti Ekonomické a neekonomické příčiny migrace Příčin mezinárodní lidské migrace existuje široké mnoţství. Dle Heczka (2007) můţeme mezinárodní migraci rozdělit do dvou základních skupin. Do první skupiny spadají příčiny, které mají ekonomický charakter. Do druhé skupiny pak příčiny, které nesou neekonomický charakter. Do neekonomické mezinárodní migrace se řadí příčiny jako: náboţenství, národnostní rodinné důvody, politicko-bezpečnostní a především politické. Do této kategorie můţeme také dále zařadit důvody, které člověk nemůţe ţádným způsobem ovlivnit, patří sem především přírodní katastrofy. Ţivelné pohromy výrazně zhoršují ekonomický stav obyvatelstva a mnohdy jsou častou příčinou k migraci. V roce 1999 bylo oficiálně evidováno okolo 17 milionů uprchlíků, neboli běţenců před válkou a perzekucí, dalších pět milionů osob reprezentovalo tzv. vnitřní uprchlíky. Do ekonomické mezinárodní migrace se řadí početnější skupina osob, jelikoţ právě ekonomické příčiny bývají nejčastějším důvodem k migraci. Do této kategorie spadá například nerovnoměrný ekonomický vývoj v jednotlivých zemích, z něhoţ plynou rozdíly v ţivotní úrovni obyvatel a ve výši reálných mezd. Mezinárodní migrace je dále spojena s pohybem přímých zahraničních investic a se změnami strukturální povahy. 9 Vyspělé země jsou charakteristické nadbytkem kapitálu, ovšem dlouhodobě čelí nedostatkům výrobního faktoru práce. U méně rozvinutých či rozvojových zemí je tomu naopak, to znamená, ţe mají přebytek výrobního faktoru práce a nedostatek kapitálu. Je tedy přirozené, ţe se práce přelévá do ekonomik, čelícím nedostatku tohoto výrobního faktoru, a tak dochází k migraci. 10 Tabulka č. I: Toky výrobních faktorů mezi vyspělými a méně rozvinutými zeměmi. Zdroj: PALÁT, Milan. Mezinárodní migrace a ekonomika v Evropské unii: vývoj, determinanty, politiky a trendy. Ostrava: Key Publishing, Monografie (Key Publishing). ISBN Str. 14 Vyspěle země Méně rozvinuté země Kapitál Přebytek kapitálu Nedostatek kapitálu Práce Nedostatek práce Přebytek práce 9 HECZKO, Stanislav. Pracovní texty k předmětu Mezinárodní ekonomické vztahy. Ústí nad Labem: Fakulta sociálně ekonomická UJEP, ISBN Str PALÁT, Milan. Mezinárodní migrace a ekonomika v Evropské unii: vývoj, determinanty, politiky a trendy. Ostrava: Key Publishing, Monografie (Key Publishing). ISBN Str

12 Z uvedeného vyplývá, ţe k mezinárodní migraci dochází především ze zemí méně rozvinutých do zemí rozvinutějších. Nicméně existují situace, kdy dochází k migraci v opačném směru. Tato migrace je ovšem výrazně slabší. Nicméně lze vyčlenit několik důvodů pro pohyb pracovní síly do zemí s niţší ekonomickou úrovní. K těmto důvodům patří zejména: 11 Moţnost přímé zahraniční investice z rozvinuté země do země méně rozvinuté. Zahraniční investice následně doprovází přechod zahraničních odborných pracovníků a manaţerů. Deficit na trhu hostitelské země v určitých oborech. Například v 90 létech u nás nedostatek lektorů anglického jazyka. Deficit můţe nastat v jakémkoliv specializovaném oboru a vést k mezinárodní migraci. Celkem ojedinělým aţ výjimečným důvodem bývá nedostatek pracovních příleţitostí pro kvalifikované pracovníky v některých oborech. Kvalifikovaní pracovníci nemohou získat práci odpovídající jejích kvalifikaci a opět se tímto uchylují k migraci Finanční a nefinanční příčiny migrace Další rozdělení příčin mezinárodní migrace uvádí Palát (2014). Říká, ţe existují dvě kategorie motivačních faktorů, proč se lidé rozhodují pro migraci. Jsou to kategorie finanční a kategorie nefinanční. Ekonomicky myslící člověk (potencionální migrant) nejprve musí porovnat celkové náklady, které jsou spojené s přechodem do jiné země a celkové přínosy, které tím získá. Pokud celkové přínosy kompenzují veškeré vynaloţené náklady spojené s přesunem, dochází k motivaci daného jedince k migraci. Pozorujeme zde závislost mezi výsledným rozdílem nákladů a přínosů. Čím menší je rozdíl mezi těmito veličinami, tím méně důvodů má potencionální migrant k migraci. Čím větší je rozdíl např. v průměrné mzdě mezi původní a potencionální hostitelskou zemí, tím vyšší motivační faktor pro migraci představuje. Čím jsou vyšší ekonomické nerovnosti mezi státy, tím je větší zájem o migraci do země s lepší ekonomikou z finančních důvodů. Pro porovnávání a zjištění skutečného přínosů (příjmů) z práce, kvůli kterému se nejčastěji migruje, se například vyuţívá parita kupní síly. Finanční podněty jsou navíc ovlivněny aspekty jako zohlednění sociálního systému, který se jeví zvlášť v dnešní době jako velmi lákavou příčinou pro migraci do jiné země. Dalším aspektem proč se rozhodnout pro migraci je existence rozdílu v sazbách daně z příjmu. Stejně 11 HECZKO, Stanislav. Pracovní texty k předmětu Mezinárodní ekonomické vztahy. Ústí nad Labem: Fakulta sociálně ekonomická UJEP, ISBN Str

13 jako u mezinárodního pohybu kapitálu se hledá země s nejvyšším očekáváným výnosem po zdanění, coţ můţe být určitým motivačním faktorem. Nefinanční kategorie je ovšem ne méně důleţitá neţ finanční a mnohdy je i důleţitější. Jsou zde zahrnuté aspekty jako lepší ţivotní úroveň, a to nejen v čistě ekonomickém slova smyslu, ale například také v šanci vyuţití existujícího systému zdravotnictví, důchodového systému, pokročilého školského systému s příleţitostí pro vzdělávání přistěhovalců a jejich dětí. Další příčinou je existence společnosti, která je tolerantní k menšinám a migrantům. Samotná moţnost ţít v této společnosti je pro někoho důvodem, proč se rozhodnout pro migraci. Neméně důleţitým faktorem je také geografické rozloţení dané země, dopravní sítě a infrastruktury. V dnešní době informačních technologií jsou poměrně snadno veškeré výše zmiňované informace zjistitelné, pomocí internetu Základní přehled teoretických přístupů k příčinám migrace. Ravensteinovy zákony Angličan Ernst Georg Ravenstein, průkopník v oblasti teorie migrace, v letech 1885 aţ 1889, napsal detailnější práci zabývající se migrací. Jeho výzkum migrace následně ovlivnil další odborné publikace týkající se procesu a struktury migrace. Ravensteinova práce obsahuje na základě pozorování, určité zákonitosti migračních procesů. Autor formuluje sedm základních migračních zákonů, dále jen Ravensteinovy zákony: Kaţdý proud migrace generuje zpětnou migraci. 2. Většina migrantů se přemisťuje především na krátké vzdálenosti. 3. Pokud se migranti přesouvají na delší vzdálenosti, mají nutkání vybírat jako svou destinaci velká města. 4. Venkovské obyvatelstvo migruje více neţ obyvatelé městských oblastí. 5. V mezinárodní migraci jsou rodiny méně aktivní, naopak vetší aktivitu projevují mladší a dospělí jedinci. 6. Majoritní počet migrantů tvoří právě dospělé osoby. 7. Velká města se rozrůstají především v důsledku migrace, neţ díky přirozenému přírůstku. 12 PALÁT, Milan. Mezinárodní migrace a ekonomika v Evropské unii: vývoj, determinanty, politiky a trendy. Ostrava: Key Publishing, Monografie (Key Publishing). ISBN Str Ravenstain, E. G. The Laws of Migration. Journal of the Royal Statistical Society, 1889, 52: pp. 13

14 Lze souhlasit s tím, ţe kaţdý migrační proud vytváří jistý tok opačným směrem, jelikoţ čistá migrace tvoří součást migrace hrubé mezi dvěma místy (či zeměmi). Do jisté míry jako všeobecně platné můţeme povaţovat i zákony migrace týkající se vzdálenosti, na kterou lidi migrují. Také se v těchto zákonech odhaluje vztah mezi objemem migrace a vzdálenosti migrace. Ovšem z toho by vyplývalo, ţe čím větší vzdálenost, tím menší je migrace, coţ znamená, ţe na obrovské vzdálenosti by migrace vymizela téměř úplně. V dřívějších dobách by tomu tak opravdu bylo, ale v současné době díky obrovskému pokroku nejen v dopravě ale i jiných technologiích, se migrace stala mnohem pohodlnější a rychlejší. Vzdálenost, na kterou osoby migrují, se zcela nepochybně značně zvětšila. Nesmíme také zapomenut na důleţitý faktor jako je růst obyvatelstva na zeměkouli, nikdy na planetě nebylo tolik lidí a tolik moţností k migraci jako právě teď a díky čemuţ se zvýšila i samotná migrace. Ochotu migrovat na větší vzdálenosti podpořil bezesporu i rozvoj v oblasti komunikačních technologií, jako internet, mobilní telefony atp. Migrace do velkých měst jako zákonitost pro migranty ze vzdálenějších oblastí je téţ zřejmá i v současnosti. Tuto zákonitost můţeme pozorovat zvlášť v dnešní době. Je to svým způsobem logické. Ve velkém městě má migrant větší šanci se uplatnit. Další zákon, migrace venkovského obyvatelstva, je opodstatněn především tím, ţe ve městě je zákonitě více práce neţ na venkově. Ve větších městech můţeme hovořit o lepších ţivotních podmínkách, školství anebo lepším zdravotnictví. Právě tyto důvody bývají nejčastější příčinou k migraci venkovského obyvatelstva. Tato situace ale v dnešní době není naprosto přesná. Nyní můţeme pozorovat fenomén zvaný (amenitní migrace) 14, který znamená stěhování obyvatel z velkých měst na vesnice anebo také do starých částí měst. Z tohoto důvodu zákonitost migrace z venkova do měst povaţuji v dnešní době poněkud za nepřesnou. Další zákonitost je, ţe nejpočetnější skupinu migrantů tvoří mladí a dospělí jedinci, pro které je rozhodnutí v důsledku neexistence nejrůznějších závazků snadnější. S tímto tvrzením naprosto souhlasím. Mladí a dospělí jedinci mají větší šanci na uplatnění v nové zemi, jelikoţ se dokáţou lepé přizpůsobovat novým podmínkám a rychle se učit nové věci a to včetně cizího jazyka. Zákonitost o migraci rodin je v současné době poněkud odlišná neţ v dobách Revensteina. Všeobecně lze chápat, proč jsou rodiny v migraci méně aktivní. Důvodů je hodně, ale nejzákladnějším důvodem je a vţdy bude nákladová stránka celého procesu. Nynější doba se snaţí vylepšit situaci s migrací rodin, proto se vytvořila politika slučování 14 Loquenz, Jan, Martin, Šimon Amenitní migrace. Geografické rozhledy (2): ISSN

15 rodin. Tato politika umoţňuje snadnější získávání potřebných dokladů pro vycestování a následné ţití v zemi. Poslední zákon zmiňuje fakt, ţe k růstu měst dochází především v důsledku migrace obyvatel, neţ díky přirozenému přírůstku obyvatelstva. Osobně se s tímto faktem také ztotoţňuji. Pokud platí i zákony stěhování do měst (s výjimkou amenitní migrace) je zákon růstu měst kvůli migraci naprosto logický. 15 Výše zmiňované zákony pocházející z dob Revensteina, jsou nadále platné aţ na některé úpravy a doplnění. Neoklasická teorie migrace Jedná se o jednu ze základních teorií vysvětlujících příčiny migrace, která byla na svém vrcholu v 60. letech 20. stol. Za hlavní příčinu migrace povaţuje neoklasická škola nerovnoměrné rozdělení práce a kapitálu. Teorie je vysvětlována buď na úrovni celé země (makroekonomický přístup) nebo na úrovni jednotlivce (přístup mikroekonomický). Z hlediska makroekonomického, neoklasická škola uvádí hlavní příčinu mezinárodní migrace jako rozdíl ve mzdách a příleţitostech mezi jednotlivými zeměmi. Migrace je důsledkem existujících nepoměrů v příjmech a také na pracovním trhu v jednotlivých státech. Rozvinuté ekonomiky se při hospodářském růstu potýkají s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků na trhu práce. Práce se vzhledem ke kapitálu stává nedostatečnou, a taková nerovnováha v rozdělení výrobních faktorů působí tlak na zvyšování mezd. Ekonomicky myslicí pracovníci se tedy snaţí maximalizovat svoji mzdu a migrace pracovníků do zemí s nedostatkem pracovní síly a vysokými mzdami, by měla postupně vést ke srovnání rozdílů v úrovni mezd. Po úplném vyrovnání rozdílů, podle zastánců této teorie migrace, zcela ustane. Na první pohled je zřejmé, ţe se jedná o vysvětlení migrace omezenou na jedinou oblast. Tento fakt představuje velké zjednodušení jinak velmi obsáhlého a komplexního jevu. V mikroekonomickém neoklasickém přístupu hraje nejdůleţitější roli racionalita migranta. Potencionální migrant rozhoduje na základě racionálního posouzení a zváţení veškerých nákladů a přínosů, které s sebou migrace nese. Migranti berou ve svých rozhodnutích na vědomí konkrétní očekávané náklady a přínosy spojené s migrací. I zde se počítá s tím, ţe hlavním důvodem k migraci je nerovnost na pracovních trzích v jednotlivých zemích. 15 PALÁT, Milan. Mezinárodní migrace a ekonomika v Evropské unii: vývoj, determinanty, politiky a trendy. Ostrava: Key Publishing, Monografie (Key Publishing). ISBN Str

16 Neoklasická teorie migrace se upírá pouze na dva faktory: nerovnoměrné rozdělení práce a nerovnoměrné rozdělení kapitálu. Na základě dané teorie by lidé migrovali z chudších zemí s niţšími mzdami do zemí bohatších se mzdami vyššími. Následně po odeznění rozdílů by migrace měla ustat. To by ale nevysvětlovalo ustávající či rostoucí toky mezi vyspělými zeměmi anebo naopak mezi chudými zeměmi. Samotné prohlubování či vyrovnání rozdílů v úrovni mezd mezi zeměmi nemusí vést k ustávání či prohlubování migrace. Daná teorie však také nepočítá s takovými faktory, jako jsou faktory neekonomické např. podle Heczka (2007) 16. Neekonomické faktory jsou sice méně časté, avšak je zapotřebí s nimi také důkladně pracovat. Další problém podle Massey et. Al., (2005) 17 je, ţe není brána v úvahu segmentace trhu práce. Jednotlivé segmenty práce se totiţ mohou vyvíjet odlišně a mobilita mezi nimi je velmi omezená. 18 Push pull teorie (teorie tlaku a tahu) Model push pull se vytvářel hned několika autory v druhé polovině dvacátého století. Základy tohoto modelu poloţil Bogue (1963) 19. Základy byly dále rozpracovány autory Lee, E. S. a Jansenem, C. Faktory, kteří obyvatelstva migraci rozdělují do dvou skupin, a to na skupinu push (tlak) a na skupinu pull (tah). Dle autorů je migrace zapříčiněna silami, které migranta buď vypuzují ze země jeho původu anebo silami, které ho naopak přitahují do cílové země. Push faktory jsou nepříznivé okolnosti v oblasti, ve které člověk ţije a pull faktory jsou naopak okolnosti, které člověka přitahují k migraci do jiné oblasti. Lee (1966) 20 uvádí následující Push pull faktory: 16 HECZKO, Stanislav. Pracovní texty k předmětu Mezinárodní ekonomické vztahy. Ústí nad Labem: Fakulta sociálně ekonomická UJEP, ISBN Str Massey, D. S., et al. Social and Economic Aspects of Immigration. In: Understanding and Optimizing Human Development, Annals of the New York academy of Sciences, Vol New York: New York Academy of Sciences, 2005, pp PALÁT, Milan. Mezinárodní migrace a ekonomika v Evropské unii: vývoj, determinanty, politiky a trendy. Ostrava: Key Publishing, Monografie (Key Publishing). ISBN Str Bogue, D. J. Techniques and Hypotheses fot the Study of Differential Migration: some Notes from an Experiment with U. S. Data. International Population Conference, New York, Lee, E. S. A theory of migration. University of Pensylvania. [online]. [cit ], Dostupné z: htt p:// 16

17 Tabulka č. II: Push pull faktory neboli příčiny migrace dle teorie tlaku a tahu. Zdroj: PALÁT, Milan. Mezinárodní migrace a ekonomika v Evropské unii: vývoj, determinanty, politiky a trendy. Ostrava: Key Publishing, Monografie (Key Publishing). ISBN Str Push faktory Pull faktory Nedostatek pracovních míst Málo příleţitostí Špatná zdravotní péče Ztráta bohatství Diskriminace Znečištění Špatné podmínky k bydlení, válka Primitivní podmínky Přírodní katastrofy Hladomor, sucho Politické obavy, pronásledování Nedostatek svobody Vyhroţování, zastrašování Pracovní příleţitosti Lepší ţivotní podmínky Politická a náboţenská svoboda Lepší zdravotní péče Vzdělání Průmysl Atraktivní geografická rozloha Rodinné vazby Bezpečnostní důvody Výše uvedené faktory v podstatě můţeme rozdělit do tří základních skupin a to: ekonomické, kulturní a environmentální. 21 Do ekonomické skupiny patří příčiny, jako jsou např.: nedostatek pracovních míst a pracovních příleţitostí. Do kulturní skupiny zařádíme důvody jako např.: diskriminace a náboţenská svoboda. Do environmentální skupiny řadíme např.: geografickou rozlohu, sucho, přírodní katastrofy atd. Z hlediska dnešní doby, nejpočetnější skupinu migrantů podle mého názoru tvoří ekonomičtí migranti. 21 PALÁT, Milan. Mezinárodní migrace a ekonomika v Evropské unii: vývoj, determinanty, politiky a trendy. Ostrava: Key Publishing, Monografie (Key Publishing). ISBN Str

18 Nová ekonomie pracovní migrace Teorie ekonomie pracovní migrace vychází z neoklasické ekonomie. Nová ekonomie pracovní migrace zastává názor, ţe odhodlání k migraci vzniká ve větších skupinách spolu blízkých lidí, tudíţ nevzniká jen u jednotlivých izolovaných subjektů. Větší spolu související skupiny se vytváří právě proto, aby mohly maximálně minimalizovat moţnost rizik a maximalizovat své příjmy. 22 Pro příklad si můţeme představit rodiny, domácnosti anebo také komunity. V této teorie ekonomické faktory jako pracovní trh, nejsou rozhodujícími, aby potencionální migranty orientovaly k pohybu. Klíčovým faktorem je především minimalizace rizika jako např. chudoba. 23 Teorii nové ekonomie pracovní migrace můţeme znázornit na příkladu venkovské domácnosti. Domácnost vzdoruje výzvám kapitalistické ekonomiky a nemá dostatek kapitálu pro modernizaci, ovšem zároveň zde není dostupný či dostatečně rozvinutý pojistný a úvěrový trh. Nedostatek uvěrových a pojistných trhů vede rodinu k zaslání jednoho svého člena (především by se jednalo o nejvzdělanějšího jedince) do města. Díky pravidelnému zasílání peněz se zajistí zvýšení celkového příjmu rodiny a také se díky diverzifikaci zdrojů příjmů výrazně sníţí riziko. Dalším příkladem je relativní posuzování chudoby, nikoli pouze vnímání chudoby absolutní. Domácnost pozoruje okolo sebe jiné domácnosti, z nichţ jeden nebo více členů migrovalo do měst, a díky prostředkům zas0ílaných zpátky, dosahují vyššího ţivotního standardu. Takové vzájemné porovnávání ţivotní úrovně je důsledkem rozhodnutí o migraci. 24 Teorie světového systému Teorie světového systému nachází příčiny migrace ve vyústění historického uspořádání trţních vztahů a jeho měnící se struktury v rámci světového systému. Hlavním argumentem je, ţe kořeny mezinárodní migrace jsou dány historicky a to strukturou světového trţního uspořádání. Migrace podle této teorie vzniká na základě objevujících se nerovností mezi rozvinutějšími oblastmi a méně rozvinutým oblastmi také nazývané periferie. Kapitalistické výrobní vztahy a ekonomické vztahy pronikají do periferií, které nejsou kapitalistické. Tímto vytvářejí anebo předpřipravují mobilní pracovní populaci. 22 STARK, Oded. The Migration of Labor [online] [cit ]. Dostupné z: res.com/stark1991migrationoflaborchapts1-3.pdf 23 Antropoweb. Migrace. [online]. [cit ]. Dostupné z: 24 PALÁT, Milan. Mezinárodní migrace a ekonomika v Evropské unii: vývoj, determinanty, politiky a trendy. Ostrava: Key Publishing, Monografie (Key Publishing). ISBN Str

19 Podle této teorie lze mezinárodní migrace pozorovat na migračních proudech mezi bývalými koloniemi a evropskými státy, coţ je důkazem dobře vyvinuté infrastruktury. 25 Teorie dvojího trhu Tato teorie pramení z teorie neoklasické ekonomie stejně jako i nová ekonomie pracovní migrace. Teorie dvojího trhu se zaměřuje na poptávkovou stranu migrace v cílových zemích a nabírání pracovníků ze zemí rozvojových. Jako zásadní příznak jsou zdůrazňovány strukturální podmínky v přijímající zemi. Teorie tvrdí, ţe migrace nevzniká na základě nerovnosti mezd ale z důvodů nedostatku specializovaných pracovníků v určitých sektorech v přijímajících zemích. V zemích s rozvinutou ekonomikou dochází k situaci, kdy na pracovním trhu jsou niţší pozice a lidé čelí jistým motivačním problémům tyto pozice obsadit. Taková práce pro ně znamená sníţený společenský status a také málo moţností ke kariernímu růstu a seberealizace. Však pro pracovníky z rozvojových zemí jsou faktory jako společenský status a nízké pracovní pozice zcela zanedbatelné. Proto taková země s rozvinutou ekonomikou poptává zaměstnance ze zahraničí a to především z méně rozvinutějších zemí. 26 Na základě této teorii lze předpokládat, ţe celá odvětví nevhodná pro obyvatele se zvýšeným statusem, mohou být ovládnuty migranty, pro které status nehraje velkou roli. Teorie sítí Teorie sítí byla vytvořena ve Velké Británii na Manchesterské škole. Na začátku se teorie zabývala studiem migrace z venkovských oblastí do velkých měst v Africe. Později tato teorie byla úspěšně pouţita i pro studium migrace ve vyspělých zemích Evropy či ve Spojených státech. Podstatou jsou tzv. migrační sítě, které propojují stávající (a potencionální) migranty s těmi, kteří jiţ absolvovali migraci v minulosti. Existence takových sociálních vazeb v rámci teorií sítí, vede v důsledku k minimalizaci hrozeb a rizik spojených s migrací. Sítě můţeme vnímat různě, jelikoţ se neustále rozvíjí různými směry. Jako příklad takových sítí si můţeme uvést následující: Sociální vazby na osoby blízké Kontakty s přáteli, spolupracovníky. Internetové sociální sítě (kontakt s migranty, kteří jiţ tento proces podstoupili) atd. 25 Antropoweb. Migrace. [online]. [cit ]. Dostupné z: 26 PALÁT, Milan. Mezinárodní migrace a ekonomika v Evropské unii: vývoj, determinanty, politiky a trendy. Ostrava: Key Publishing, Monografie (Key Publishing). ISBN Str

20 Teorie sítí výrazně ovlivňuje migraci. Především ji dělá mnohem bezpečnější a dovoluje migrantům získat maximum informací o migračním procesu. Někdy můţe fungovat i jako varovný signál. Díky migračním sítím je potencionální migrant schopnější se orientovat na novém místě např. hledání zaměstnání, ubytování, veškeré administrativní úkony atd. 27 Teorie transnacionálního prostoru Teorie transnacionalismu jak dále uvádím, je úzce spjata s teorií sítí. Mnozí lidé jsou toho názoru, ţe migranti ţijí v jakési komunitáristické izolaci. V dnešní době uţ to ovšem tak zcela není, ba naopak migranti ţijí v rozvinutém sociálním prostředí. Pro příklad migrant můţe pracovat a ţít v zahraničí, ale zároveň neztratit své vazby se svojí zemí původu, díky internetu, krátkým a levným letům atp. Takto vzniká nová skupina transnacionálních migrantů. Tito migranti udrţují silné vazby nejen se svou domovskou zemi ale také i s jinými, kde má migrant příbuzné nebo známé. Díky silným vazbám mohou migranti ţít střídavě v různých zemích a participovat na občanském ţivotě. Tuto teorii povaţuji za jakési rozšíření anebo prohloubení teorii sítí, kdy se vytvářejí nové vazby a prohlubují vazby stávající mezi migranty a to především díky současné globalizace. 28 Institucionální teorie Nevysvětluje přímo příčiny migrace, nýbrţ se soustředí na procesy, které s ní souvisejí. V důsledku migrace vznikají nové instituce. Daný teoretický proud se pak zabývá tím, jaké funkce mají tyto instituce, nakolik se tyto instituce samotné podílejí na institucionalizaci (a tím i kontrole) migračních proudů apod. Migrace se potom stává jakýmsi trhem institucí, kde mohou fungovat a prosperovat jak vládní tak i nevládní instituce jako jsou například dobrovolnické a neziskové instituce. 29 Teorie kumulativní příčinnosti Teorie kumulativní příčinnosti je zaloţená na ideji, ţe určitý proces vyvolává určité transformace v prostředí. Tyto transformace následně posilují anebo udrţují proces, který původní změnu vyvolal. 30 Teorie říká, ţe migrace vede k nejrůznějším změnám, které 27 PALÁT, Milan. Mezinárodní migrace a ekonomika v Evropské unii: vývoj, determinanty, politiky a trendy. Ostrava: Key Publishing, Monografie (Key Publishing). ISBN Str Tamtéţ 29 Antropoweb. Migrace. [online]. [cit ]. Dostupné z: 30 BARŠOVÁ, Andrea a Pavel BARŠA. Přistěhovalectví a liberální stát: imigrační a integrační politiky v USA, západní Evropě a Česku. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Mezinárodní politologický ústav, ISBN

21 následně mohou vytvářet a také vytvářejí další důvody a předpoklady k nárůstu migrace. Migrace na základě této teorii je vnímaná jako důsledek řady změn, které byly původně zapříčiněny jí samotnou. Všechny mnou uvedené teorie, poskytují moţná teoretická vysvětlení mezinárodní migrace. Ovšem nedá se to vnímat jako komplexní vysvětlení všech příčin v celé své šíři. Nelze se také upínat pouze na jednu z teorií, jelikoţ jsou všechny mezi sebou propojené a jen díky tomu je moţné vystihnout alespoň základní vysvětlení příčin mezinárodní migrace Formy (typy) migrace Abychom se mohli dobře orientovat v migraci, je důleţité si vysvětlit různé formy migrace a také provést jejich důkladnou charakteristiku. Typologie migrace je na tolik rozšířená, ţe se dá říct, co autor, to jiné druhy a jiné členění. Rozhodl jsem se pouţít typologii migrace podle počtu migrantů směřujících do cílových zemí, jelikoţ toto rozdělení je dnes aktuální. Dle vybrané typologie musíme rozlišovat následující typy migrace: 32 a. Individuální migrace jedná se o případ, kdy do cílové země míří migranti, kteří nejsou součástí ţádné (kýmkoliv a jakkoliv vyvolané) kolektivní vlny z určitého regionu. Tuto skupinu migrantů tvoří relativně malý a stabilní počet, který je pro domácí obyvatelstvo a celkovou ekonomiku dané země, relativně snadno zvládnutelný. Nepředstavuje pro zemi a její obyvatel zjevný šok. Lze také konstatovat, ţe taková migrace má v drtivé většině legální charakter. Individuální migrace se vyznačuje především svobodou vůle potencionálního migranta. Na dotyčného v podstatě nemají vliv emoce davu (davové šílenství). Rozhoduje se často přímo pro konkrétní a předem vybrané místo a konkrétní pracovní pozici. b. Masová migrace se vyznačuje zejména velkým počtem emigrantů v krátkém časovém období z jednoho či více podobných regionů. Tato migrace má kolektivní charakter. Migranti často nemají předem představu, v jakém konkrétním místě se chtějí usadit a ani co v dané zemi budou dělat. Stát, do kterého se taková vlna migrantů dostaví, není schopen toto mnoţství pojmout. Dochází k destabilizaci ekonomiky a následným rostoucím obavám aţ nepokojům domácího obyvatelstva. 31 PALÁT, Milan. Mezinárodní migrace a ekonomika v Evropské unii: vývoj, determinanty, politiky a trendy. Ostrava: Key Publishing, Monografie (Key Publishing). ISBN Str JANÁČKOVÁ, Stanislava, Jan SKOPEČEK, Martin SLANÝ, et al. Masová imigrace: záchrana, nebo zkáza Evropy?. Vydání první. Praha: Institut Václava Klause, Publikace (Institut Václava Klause). ISBN Str

22 Země nejsou připravené unést náhlý příliv migrantů, jak ekonomicky tak i organizačně. Z uvedeného členění migrace je naprosto zřejmé, ţe individuální migrace můţe mít pozitivní ekonomické efekty, i kdyţ v tomto případě musíme zvaţovat, kdo z těchto pozitivních efektů bude těţit. Taková migrace neubliţuje ekonomice státu a ani nevyvolává nepokoje mezi domácím obyvatelstvem. Migranti spadající do této kategorie mohou být velmi kvalifikovaní a tím pádem přináší na pracovní trh nové znalosti a dovednosti, kterými ostatní účastníci nedisponují, lze očekávat pozitivní efekt na produktivitu. S jeho činností budou pravděpodobně spojeny vedlejší pozitivní externality v tom smyslu, ţe nové poznatky budou přijímat ostatní zaměstnanci a tím zvyšovat svou výkonnost. Je nutné dodat, ţe to jsou pouze předpoklady pro individuální migraci. Kvalifikovaní pracovníci se mohou nacházet i v masové migraci, ovšem nepřinesou tak pozitivní vliv jak při migraci individuální. Tento typ migrace je ale u nás výjimečný a uţ vůbec s ním nelze počítat v souvislosti s masovou vlnou migrace. Pro zaměstnavatele lze očekávat přínos v případě méně kvalifikovaných migrantů. Pokud v ekonomice chybí dostatečná pracovní síla, mohou jí migranti doplnit. Přínosem pro zaměstnavatele ale budou pouze ve chvíli, kdy je nedostatek domácí pracovní síly. V důsledcích zvýšené konkurence migranti tlačí mzdy směrem dolů, coţ šetří zaměstnavatelům náklady. Pro domácí pracovníky je taková migrace spíše záporná, coţ platí i pro státní rozpočet, který díky niţším mzdám získá méně peněz z daní a odvodů. Benefit z toho nese opět pouze zaměstnavatel. 33 Migrace je téţ často chápána jako změna trvalého pobytu. Z toho hlediska můţeme migraci rozdělit na migraci: 34 Migrace vnitřní je definována jako změna trvalého pobytu za hranicí určité administrativní jednotky, zpravidla to jsou obce. Migrace mezinárodní je pak označená jako změna obvyklého pobytu za hranice státu. OSN stanovuje limitní hranici jednoho roku pobytu za hranicemi daného státu. 33 JANÁČKOVÁ, Stanislava, Jan SKOPEČEK, Martin SLANÝ, et al. Masová imigrace: záchrana, nebo zkáza Evropy?. Vydání první. Praha: Institut Václava Klause, Publikace (Institut Václava Klause). ISBN Str Demografický informační portál. Migrace. [online]. [cit ]. Dostupné z: migrace_obecne= 22

23 Zatímco vnitřní migrace lze dobře zachytit statistikou Hlášení o stěhování, je sledování mezinárodní migrace značné problematické. Další způsoby členění migraci můţou být následovné: Dle dobrovolnosti: Migrace dobrovolná Migrace nedobrovolná (migrace nucená) Dle doby trvání: Migrace krátkodobá (do 1 roku) Migrace dlouhodobá (nad 1 rok) Dle příčiny: Ekonomická migrace Politická migrace Trendová migrace V dnešní době nese migrace světový charakter a proto členění migrace a samotných hledisek je velmi rozsáhlé téma. Vyjmenované členění je pouze zlomek, avšak poskytuje dobré základní poznatky v typologii migrace Specifické formy mezinárodní migrace Podle Heczka (2007) existují určité specifické formy mezinárodní migrace. Rozebereme ty, které se jeví nejvíce globálními a aktuálními. Jedná se především o tyto formy: Přeshraniční migrace v tomto případě pracovníci (anebo tzv. pendleři) ţijí ve své zemi a za prací dojíţdějí za hranice. Taková situace se projevovala v první polovině 90. let 20. století v českém, polském a maďarském pohraničí. Přeshraniční migrace, tak můţe způsobit destabilizaci na lokálních trzích práce vysílajících zemí, například by se mohlo jednat o dočasný nedostatek pracovníků ve stavebnictví, zdravotnictví či pohostinství. Nelegální migrace rostoucí nelegální migrace pracovních sil je velkým problémem nejen minulého století, ale i současnosti. Práce takto nelegálních pracovních sil má 23

24 výrazné výhody před prací domácích pracovníků. Jde o to, ţe cizinec neuplatňuje své nároky na dovolenou, pracuje o svátcích anebo v sobotu a neděli a neţádá za to příplatky. Obvykle nemá vysoké poţadavky na obydlí a stravu. Vykonává i práci, na kterou nebyl sjednán, mívá i vyšší pracovní motivaci a disciplínu. Zaměstnavatel neplatí za své nelegální zaměstnance pojistné na zdravotním a sociálním pojištění a neodvádí za ně daně z příjmu. Nelegální migrace se nejčastěji uskutečňuje prostřednictvím pašování lidi a obchodování s lidmi. Podle OSN výnosy plynoucí z ilegálního obchodu s lidmi činí ročně přes 10 miliard dolarů. Značný problém se také projevuje v tom, ţe nelegální migraci je obtíţně statisticky zachytit. Odliv mozků je pojem pocházející z 60. let 20. století, kdy Spojené státy přetahovaly lékaře ze Spojeného království. V nynější době se odliv mozků netýká pouze rozvinutých zemí, ale stále více i zemí rozvojových. Cílové země získávají prostřednictvím nabízených vysokých platů kvalifikovanou a produktivní pracovní sílu, zatímco vysílající země tuto pracovní sílu ztrácejí a k tomu zároveň ztrácejí také náklady vynaloţené na jejich vzdělání. Zvláštní pozornost vyţaduje odliv mozků ze specializovaných odvětví jako je zdravotnictví, školství, vědy a výzkumu. Pokud se zaměříme na dnešní dobu, tak hlavní cílovou zemí pro odliv mozků zůstává USA, přičemţ dlouhodobě vykazuje rostoucí trend. Není proto divu, ţe kupříkladu 70% programátorů softwaru společnosti Microsoft Corporation pochází z Indie a Latinské Ameriky. 35 Jako poslední specifikum mezinárodní migrace bych chtěl uvést psychologickou formu migrace. Toto podání je zajímavé především tím, ţe je formulováno povahou člověka, psychickým stavem, geneticky atd. Migrace se můţe projevovat kvůli dobrodruţné povaze, touze poznávat nové anebo kvůli adrenalinu. 36 Tento jev není tak dobře analyzován a rozpracován v literatuře, ačkoliv si myslím, ţe psychický aspekt mezinárodní migrace by mohl být velmi přínosný pro pochopení migrace, zvlášť z psychologického úhlu pohledu. 35 HECZKO, Stanislav. Pracovní texty k předmětu Mezinárodní ekonomické vztahy. Ústí nad Labem: Fakulta sociálně ekonomická UJEP, ISBN Str DRBOHLAV, Dušán. Sborník České geografické společnosti: Hlavní důvody a důsledky mezinárodní migrace obyvatelstva. [online]. [cit ]. Dostupné z: Wq_b6RkoL8J:geography.cz/sbornik/wp-content/uploads/downloads/2014/03/1994_99_3_Drbohlav_Hlavniduv odyadusledky.pdf+&cd=1&hl=cs&ct=clnk&gl=cz 24

25 1.4 Důsledky migrace Globální ekonomická krize opět započala debatu ohledně problematiky mezinárodní migrace. V čase před vypuknutím krize byla mezinárodní migrace v politicko-ekonomických kruzích hodnocená především pozitivně. V současné době se stále častěji objevují názory na opačné straně spektra. Důvodem těchto názorů jsou především negativní důsledky migrace. 37 Důsledky mezinárodní migrace mohou být jak negativní, tak i pozitivní a to jak pro hostitelskou zemi (země imigrace), tak pro zemi vysílající (země emigrace). Pozitivní důsledky pro hostitelskou zemi K pozitivním důsledkům pro hostitelskou zemi náleţí příliv zahraničních pracovní síly, která můţe zaplnit mezery na trhu práce v oblastech neatraktivních pro domácí pracovníky, jako je např. stavebnictví, pohostinství, zdravotnictví. Příliv migrantů zvyšuje agregátní poptávku po zboţí a sluţbách a také agregátní nabídku zboţí a sluţeb, coţ přispívá k ekonomickému růstu země. Zahraniční migranti mohou předat nové znalosti a poznatky domácím pracovníkům, taktéţ bývají obvykle čistými plátci do veřejných rozpočtů. Pokud se bude jednat o příliv kvalifikovaných migrantů a specialistů, můţe to přivést úspory v nákladech na vzdělání, protoţe země jiţ získá kvalifikovanou pracovní sílu. Neméně důleţitou také hraje roli kulturní obohacení pro hostitelskou zemi. 38 Dalším pozitivním faktorem je, ţe migrace ovlivňuje neutěšený demografický vývoj. Vyspělé země řeší problém stárnutí populace, který se dříve nebo později musí projevit (nebo se jiţ projevuje a bude se projevovat ještě více) propadem ekonomicky aktivního obyvatelstva. Potencionální migranti se jeví jako výborné řešení nastalé situace. Práci po stárnoucích pracovnících, kteří odcházejí do důchodu, budou přebírat migranti a ekonomika státu bude nenarušeně fungovat dále. Někteří se také domnívají, ţe ekonomika nejen bude fungovat, ale ještě se zocelí, protoţe migranti mají často vyšší míru porodnosti, a demografický problém je tímto vyřešen. Většinu migrantů představují mladší lidé, kteří jsou flexibilnější a jsou schopni se lépe přizpůsobovat novým podmínkám, neţli starší pracovníci, kteří uţ mají svoji jiţ zaběhlou kariéru a soukromý ţivot, coţ většina z nich není ochotná ohrozit. Navíc mladí lidé jsou lepší v učení nových dovedností a nového jazyka. Z těchto důvodů rostoucí počet migrantů 37 PALÁT, Milan. Mezinárodní migrace a ekonomika v Evropské unii: vývoj, determinanty, politiky a trendy. Vyd. 1. Ostrava: Key Publishing, Monografie (Key Publishing). ISBN Str HECZKO, Stanislav. Pracovní texty k předmětu Mezinárodní ekonomické vztahy. Ústí nad Labem: Fakulta sociálně ekonomická UJEP, ISBN Str

26 (především mladých) zvyšuje počty osob v produktivním věku a trh se tak stává flexibilnějším. 39 Negativní důsledky pro hostitelskou zemi Příliv nekvalifikovaných migrantů můţe zatíţit sociální systém, jak v krátkém tak i v dlouhém období. Podnikatelé si od toho slibují levnější pracovní sílu a pokles mezd. Brzy však zjistí, ţe se místo toho dočkají spíše zvýšení daní. Finanční zvládnutí migrace bude vyţadovat jak zapojení daňových poplatníků, tak i vlády. Daňových poplatníků by se to dotklo především zavedením nových daní a zvýšením daní současných. Vláda by musela zasáhnout dalším nárůstem své zadluţenosti. Úrokové sazby z vládních dluhů nezůstanou na nízké úrovni a budou se zvyšovat. Ekonomické dopady migrace závisí na socio-ekonomických charakteristikách a schopnostech imigrantů. Nynější studie prokázaly, ţe kvalita lidského kapitálu migrantů dlouhodobě klesá. Tímto klesá i jejích schopnost ekonomické a ostatně i společenské asimilace. Zvyšuje se riziko vysoké nezaměstnanosti a závislosti na sociálních dávkách. V konečném důsledku migrace má negativní fiskální dopad a negativní dopad na blahobyt domácího obyvatelstva. 40 Další negativní důsledky pro hostitelskou zemi: Konkurence zahraniční síly vyvolá sociální nespokojenost, coţ můţe vést aţ ke xenofobii vůči cizincům. Na trhu práce můţe docházet ke skryté diskriminaci cizinců, která působí ve většině případů na sniţování mezd. Masové vyuţívání zahraniční pracovní síly můţe vést k poklesu jejich nároků na vyuţití své kvalifikace, na pracovní prostředí, stravování, bydlení atp. Takto se zahraniční pracovní síla stává atraktivní pouze pro zaměstnavatele, ovšem ne na dlouho. Méně atraktivní jiţ pro instituce chránící domácí pracovní trh, coţ pak vede tyto instituce ke zpřísnění podmínek pro získávání pracovního povolení. Levná pracovní síla ze zahraničí vede rovněţ k poklesu poţadavků zaměstnavatelů na kvalifikaci pracovníků. Naopak zaměstnavatelé zvyšují poţadavky na pracovní výkon. 39 PALÁT, Milan. Mezinárodní migrace a ekonomika v Evropské unii: vývoj, determinanty, politiky a trendy. Vyd. 1. Ostrava: Key Publishing, Monografie (Key Publishing). ISBN Str JANÁČKOVÁ, Stanislava, Jan SKOPEČEK, Martin SLANÝ, et al. Masová imigrace: záchrana, nebo zkáza Evropy?. Vydání první. Praha: Institut Václava Klause, Publikace (Institut Václava Klause). ISBN Str

27 Důsledkem těchto poţadavků je nezájem některých zaměstnavatelů zavádět nové technologie a zvyšovat tím produktivitu práce domácích pracovníků. Odlišná mentalita, kultura, náboţenství, tradice, to vše můţe vést aţ k národnostní nebo dokonce rasové nesnášenlivosti. Příkladem toho jsou nepokoje v Paříţi na přelomu let 2005/ Pozitivní důsledky pro vysílající zemi Pro vysílající země je typické sniţování nabídky pracovních síly, coţ můţe vést k poklesu míry nezaměstnanosti. Tím mohou migranti získávat nové pracovní příleţitosti, v jejich zemi nedostupné. Migranti, kteří podporují své rodiny ze zahraničí, způsobí růst devizových zdrojů pouţitelných k rozvoji domácí ekonomiky. Odchodem migranta do zahraničí vznikají v cizině zahraniční komunity a seskupení migrantů. Tyto tzv. diaspory podporují pohyb zboţí, informací, sluţeb a investic mezi mateřskou a hostitelskou zemí. Migrace pracovníků do zahraničí se ve vysílající zemi můţe stát impulsem k investicím do lidského kapitálu. Pokud by se jednalo o případ krátkodobé migrace, vysílající země po jejich opětovném návratu získá pracovníky s novými pracovními zkušenostmi a poznatky. Negativní důsledky pro vysílající zemi Negativní důsledky pro vysílající zemi můţou být následovné: - V zemi, v níţ dochází k odlivu pracovníků, můţe zvyšovat tlak na růst mezd v odvětvích a oborech, odkud pracovní síla odchází. Je to důsledkem vyšší poptávky po deficitních profesích a také případní migranti po návratu domů mívají vyšší mzdové nároky. - Odliv vysoce kvalifikovaných zaměstnanců má negativní vliv na řadu oborů především v sektoru sluţeb, jako jsou: věda, výzkum, školství, zdravotnictví a průmysl. Tak dochází ke zpomalení ekonomické růstu a růstu produktivity práce. - V případě, kdy se zaměstnanci nevrátí do své země, státu se tak nevrací náklady vynaloţené na vzdělání těchto osob. Také stát přichází o daně, které by jinak emigrovaní pracovníci museli platit. - Migrace můţe přispět k růstu rozdílů v důchodech v domovské zemi. Je moţné, ţe to povede ke zvýšení sociálního a politického napětí v daném státě HECZKO, Stanislav. Pracovní texty k předmětu Mezinárodní ekonomické vztahy. Ústí nad Labem: Fakulta sociálně ekonomická UJEP, ISBN Str

28 Pokud bych to měl shrnout, tak mnoho autorů jako např. Hemilton, Whaley a Rodrik potvrzují, ţe ekonomický přínos mezinárodní migrace je obrovský, jelikoţ volný pohyb pracovníků vede k přerozdělení práce. Takto se práce stává výkonnější a přispívá k růstu ekonomiky a zvýšení blahobytu. Podle studie UK Department of Communities and Local Goverment z roku odhadovaný propad migrantů o zhruba 360 tisíc v roce 2015 by vedl k následnému sníţení počtu pracovních sil o 200 tisíc osob a měl by za následek 0,1 0,125 procentní pokles hospodářského růstu. Obvykle se ovšem neberou v úvahu všechny sociální a ekonomické náklady, které souvisejí s pohybem pracovní síly. To by mohlo vést k přehodnocení celé situace HECZKO, Stanislav. Pracovní texty k předmětu Mezinárodní ekonomické vztahy. Ústí nad Labem: Fakulta sociálně ekonomická UJEP, ISBN Str Hamilton, B., Whaley J. Effeciency and Distributional Implications of Global Restrictions on Labour Mobility. Journal of Development Economics 14: 61 75, Rodrik, D. In Search of Prospeity: Analytic Narratives on Economic Growth. Oxford: Princeton University Press, 2003, 520pp. 45 UK Department of Communities and Local Goverment. Local Government Finance [online]. [cit ]. Dostupné z: 46 PALÁT, Milan. Mezinárodní migrace a ekonomika v Evropské unii: vývoj, determinanty, politiky a trendy. Vyd. 1. Ostrava: Key Publishing, Monografie (Key Publishing). ISBN Str

29 2. EU a mezinárodní migrace 2.1 Stručná historie migrace v EU Migrace pro Evropu není nic nového, jiţ v minulosti dokázala absorbovat migrační vlny z Asie, stejně jako i dlouhodobé přistěhovalectví v období průmyslové revoluce ( století) z koloniálních území všech kontinentů. Proces pozvolného přistěhovalectví přinesl dva zásadní výsledky: migranti se minimálně jazykově rychle asimilovali a domácí společnost si postupně zvykla na jejich odlišný vzhled i kulturní odlišnosti. Migranti se ostatně postupně přizpůsobovali kulturním zvyklostem majority. Evropská populace tehdy ještě stále rostla a přistěhovalce dokázala absorbovat a sama se dokázala zbavit předsudků a xenofobii vůči cizincům. 47 Uvedu stručný nástin vývoje migrace ve 20 století. Nejzásadnější zlomy migrace nastoupily v období válek. Migrace během první světové války. První světová válka ukončila epochu liberální migrační politiky. Tato politika dříve umoţňovala masovou migraci. Koloběh migrace mezi Evropu a jejími koloniemi se v průběhu války zcela obrátil. Např. ve Francii se objevila silná reemigrace (reemigrace znamená návrat cizince do země, ze které odešel) cizinců, kteří se sem přistěhovali před válkou. Se zahájením války začala imigrace pracovníků z Afriky a Indočíny. Ve zbrojním průmyslu pracovali i Evropani jako: Portugalci, Řekové, Italové a Španělové. Stále největší potřebu pracovní síly však pociťovalo Německo, které ji nedokázalo uspokojit ani násilným zadrţováním zahraničních pracovníků. Válka Německu zablokovala nejdůleţitější předválečný zdroj zahraničních sezonních pracovníků z východu. Nové pracovní síly Německo našlo v Polsku a Belgii. V roce 1916 v Německu pracovalo přibliţně 1,6 milionů válečných zajatců. Před první světovou válkou v Evropě ţilo zhruba 5 miliónů cizinců neboli sezonních pracovníků. Po vypuknutí války, Velká Británie zavedla první opatření, která omezovala pohyb cizinců z nepřátelských zemí. První sv. válka zcela změnila dosavadní politický, kulturní a sociální řád celého světa [EDITOR OĽGA ŠRAJEROVÁ]. Migrace, tolerance, integrace: otázky z mezinárodní vědecké konference konané ve dnech 5. a 6. října 2004 ve Slezském ústavu Slezského zemského muzea v Opavě. Opava: Slezské zemské museum, ISBN Str Is.mendelu.cz: Mendelova univerzita v Brně [online]. [cit ]. Dostupné z: ovna/opory/zobraz_cast.pl?cast=

30 Migrace mezi první a druhou světovou válkou Z globálního hlediska byla migrace v období mezi válkami diametrálně odlišná od předchozí migrace. Lidé sice měli moţnost emigrovat do zámoří, ale neodcházeli ve velkém mnoţství tak jak před první světovou válkou. Hlavním důvodem bylo to, ţe nebyla taková poptávka po pracovnících (a v době velké hospodářské krize ve 30. letech 20. století prakticky ustala úplně). Následujícím důvodem bylo zavedení migračních zákonů, pasů a regulace volného pohybu osob. Dalším typickým rysem pro meziválečné období se stala politická emigrace z nově vzniklých diktatur. Nastala například v Německu po tom, co Hitler převzal moc a započalo politické pronásledování, antisemitské zákony v roce 1933 či také norimberské zákony z roku Poslední vlnou bylo pronásledování Ţidů do vypuknutí druhé světové války Migrace během druhé světové války Velmi typickou charakteristikou této doby byla vynucená migrace, kterou můţeme rozdělit do tří skupin: 1. Uprchlíci z oblasti, kde se bojovalo (evakuace obyvatel před válečným konfliktem) 2. Zadrţování a deportováni lidí (především váleční zajatci) 3. Lidé, kteří byli vyhnání z bývalého území Německé říše lidí. 50 Dle odhadu během druhé světové války bylo vysídleno nebo usmrceno více neţ 50 milionů Migrace po druhé světové válce Významný zlom nastal po skončení druhé světové války, kdy příliv migrantů začal prudce narůstat v souvislosti s ekonomickou prosperitou v demokratických a ekonomicky se rychle rozvíjejících státech Evropy. Dokázaly přijmout nejen miliony přistěhovalců z chudších jihoevropských států, ale také z postupně dekolonizovaných zemí. Příčiny proč Evropské státy mohly pojmout tolik migrantů, jsou obecně známe - s ekonomickým růstem také rostla potřeba nekvalifikovaných a nízko kvalifikovaných pracovních sil. Státy tak soupeřily s přílivem migrantů tím ţe: vytvářely kvóty, restriktivní opatření a další pravidla regulující počty migrantů. 49 Is.mendelu.cz: Migrace obyvatelstva, historické mezníky a význam migrace pro současnost i budoucnost. Men delova univerzita v Brně [online]. [cit ]. Dostupné z: ast.pl?cast= Tamtéţ 30

31 Tím se také z emigrace postupně začal stávat nelegální byznys s obrovským finančním efektem a je nanejvýš pravděpodobné, ţe se situace nezmění ani v budoucnosti. 51 Jak jiţ bylo naznačeno, dominantním typem migrace v Evropě v 60. letech a na počátku 70. let (aţ do hospodářské recese v roce ) byla především pracovní migrace. Od poloviny 20. stol. se migrační politiky v mnoha zemích západní Evropy v důsledku nedostatku pracovních sil po dosaţení plné zaměstnanosti postupně stávaly velice tolerantní. V průběhu let začala růst nezaměstnanost a tak se přístup k migraci v Evropě stával stále více restriktivním. 52 Důvody byly různé. Ekonomiky evropských států začaly váznout a Evropané více poţadovali po příchozích migrantech příslušné technické vzdělání a odbornou kvalifikaci. Pro migranty to byl potencionální problém. Z těchto důvodů se migrační vlny přemístily do USA, Kanady a Austrálie. Během této fáze emigrovalo zhruba 12 milionů obyvatel z celého světa. 53 Pád komunistického reţimu zapříčinil období transformace. Některé země získaly nezávislost a naopak některé zanikly. Tímto se migrace v bývalých komunistických zemích výrazně zvýšila. Mezinárodní migrace v Evropě byla tedy velmi ovlivněná převratnými historickými událostmi ve 20. století Současné migrační toky Volný pohyb pracovní síly je základním kamenem pro evropskou integraci jiţ od 50. let 20. století. V politické rovině tzv. tvůrci EU doufali, ţe tento druh mobility podpoří vzájemné porozumění mezi obyvateli Evropy. 55 Pokud budeme brát v úvahu celkovou migraci v EU a to jak migraci do Evropské Unie, tak i migraci uvnitř EU, tak během roku 2014 se do členských státu EU-28 přistěhovalo celkem 3,8 milionu osob. Odhaduje se, ţe z výše uvedených 3,8 milionu osob za rok 2014 představovali 1,6 milionu státní příslušnici třetích zemí. Zhruba 1,3 milionu lidí se státním občanstvím jiného členského 51 [EDITOR OĽGA ŠRAJEROVÁ]. Migrace, tolerance, integrace: otázky z mezinárodní vědecké konference konané ve dnech 5. a 6. října 2004 ve Slezském ústavu Slezského zemského muzea v Opavě. Opava: Slezské zemské museum, ISBN Str PALÁT, Milan. Mezinárodní migrace a ekonomika v Evropské unii: vývoj, determinanty, politiky a trendy. Vy d. 1. Ostrava: Key Publishing, Monografie (Key Publishing). ISBN Str Is.mendelu.cz: Mendelova univerzita v Brně [online]. [cit ]. Dostupné z: hovna/opory/zobraz_cast.pl?cast= PALÁT, Milan. Mezinárodní migrace a ekonomika v Evropské unii: vývoj, determinanty, politiky a trendy. Vy d. 1. Ostrava: Key Publishing, Monografie (Key Publishing). ISBN Str BALDWIN, Richard E. a Charles WYPLOSZ. Ekonomie evropské integrace. 1. vyd. Přeloţil Stanislav ŠARO CH. Praha: Grada, ISBN Str

32 státu EU, neţ byl stát, do kterého se přestěhovali. Přibliţně 870 tisíc bylo obyvatel, kteří se přestěhovali do členského státu EU, jehoţ občanství jiţ měli (můţou to být například vracející se státní příslušnici anebo příslušníci narození v zahraničí). Nejvyšší počet přistěhovalců v roce 2014 můţeme pozorovat v Německu, kde tento počet činil přistěhovalců. Za Německem následuje Spojené království s počtem migrantů. Téměř o polovinu méně neţ Spojené království měla migrantů Francie a to migrantů. Dále např. Španělsko migrantů a Itálie Nejvyšší počet emigrantů v roce 2014 hlásí Španělsko s tisíci emigrantů dále Německo , Spojené království , Francie a Polsko emigrantů. Celkem patnáct členských států Evropské unie hlásilo za rok 2014 vyšší míru přistěhovalectví neţ vystěhování. Naproti tomu v zemích jako Bulharsko, Irsko, Řecko, Španělsko, Chorvatsko, Kypr, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovinsko a tři pobaltské členské státy naopak počet vystěhovaných osob překročil počet přistěhovalců Vývoj migračních toků ve vybraných zemích EU Z demografického hlediska pro vyjádření vývoje migrace můţeme pouţít migrační saldo (neboli čistá migrace), které vyjadřuje rozdíl počtu přistěhovalých (imigrantů) a vystěhovalých emigrantů v dané oblasti. V závislosti na výsledcích pak hovoříme buď o migračním růstu či úbytku. Pro lepší grafické znázornění však pouţiji hrubou míru čisté migrace, coţ je poměr čisté migrace k průměrnému počtu obyvatel v daném roce v přepočtu na 1000 obyvatel. 57 4,0% Vývoj hrubé míry migračního salda EU 28 3,0% 2,0% 1,0% 0,0% Graf č. I: Vývoj hrubé míry migračního salda EU 28. Zdroj: Vlastní zpracování, data z Eurostat Statistics Explained. Statistika migrace a migrující populace. [online]. [cit ]. Dostupné z: 57 is.muni.cz. UKAZATELE MIGRACE [online]. [cit ]. Dostupné z: 04/Z0044/29000/Mobilita_3.txt 32

33 Lucembu Švýcarsko Lotyšsko Kypr Estonsko Španělsko Irsko Rakousko Německo Řecko Itálie Norsko Švecko Dánsko Francie Portugalsko ČR Nizozemsko Slovinsko Finsko Maďarsko Slovensko Bulharsko Rumunsko Polsko 1 0,3 0,1 0,1 4,2 3,9 3,9 3,5 2,7 1,9 6,5 6,3 5,9 5,8 5,8 8,8 8,3 12,3 11,3 10,3 16, ,9 43,5 21,7 Patrný vývoj hrubé míry migračního salda v zemích Evropské unie jako celku v období let můţeme sledovat z výše uvedeného grafu č. I. Do roku 2001 se hodnoty ukazatele pohybovaly přibliţně v rámcích jednoho aţ dvou procent. V roce 2002 pozorujeme zřetelný růst, který souvisí s obnovením evropské ekonomiky. Strmý růst následuje obdobný strmý propad od roku 2008 (v důsledku tehdy se jiţ šířící finanční a ekonomické krize). 58 Nyní porovnáme podíly cizinců na celkovém obyvatelstvu ve vybraných Evropských státech. Pro porovnání jsem zvolil roky 2008, 2011 a Podíl cizinců za rok 2008 (v procentech): 25 Podíl cizinců na obyvatelstvu ve vybraných evropských státech za rok Graf č. II: Podíl cizinců na obyvatelstvu ve vybraných evropských státech za rok Zdroj: Vlastní zpracování, data z - Z grafu je patrné, ţe největší podíl cizinců ve státě má Lucembursko a to aţ 43,5% na celkovém počtu obyvatel, coţ je téměř polovina obyvatel. Následně za Lucemburskem je Švýcarsko s podílem 21,7% cizinců. Dále Lotyšsko, Kypr a Estonsko s přibliţně podobným počtem a to (Lotyšsko 17,9%), (Kypr 16,1%), (Estonsko 16%). 58 PALÁT, Milan. Mezinárodní migrace a ekonomika v Evropské unii: vývoj, determinanty, politiky a trendy. Vyd. 1. Ostrava: Key Publishing, Monografie (Key Publishing). ISBN Str

34 Lucembur Švýcarsko Kypr Lotyšsko Estonsko Španělsko Rakousko Irsko Německo Řecko Norsko Itálie Švecko Dánsko Francie Portugalsko Nizozemsko Slovinsko ČR Finsko Maďarsko Slovensko Bulharsko Polsko 2,1 1,3 0,6 0,1 4,2 4,2 4,2 4 3,4 6,8 6,4 5,9 9,1 8,6 8,2 8, ,2 10,6 16, , ,8 Pokud se podíváme na země s nejniţším zastoupením cizinců, tak sem patří Polsko a Rumunsko s 0,1% dále Bulharsko 0,3%, Slovensko 1% a Maďarsko 1,9%. Pro tyto země jak jiţ kaţdý předpokládá je typická právě migrace za prací do zemí s rozvinutější ekonomikou. V České republice je zastoupení cizinců na obyvatele země 3,9% stejně tak i v Nizozemsku. Následně si znázorníme počty cizinců za rok 2011: 25 Podíl cizinců na obyvatelstvu ve vybraných evropských státech za rok Graf č. III: Podíl cizinců na obyvatelstvu ve vybraných evropských státech za rok Zdroj: Vlastní zpracování, data z Pokud porovnáme vybraná období, tak pozorujeme zcela nepatrné rozdíly. V Lucembursku jako země s největším zastoupením cizinců na počet obyvatel, se hodnota zvýšila na 43,8% z předchozích 43,5%. Ve Švýcarsku se oproti roku 2008 počet cizinců zvýšil o 1,1 procentního bodu (p. b.). Na Kypru populace cizinců zvýšila o 3,9 p. b. Například Estonsko nezaznamenalo ţádný příliv cizinců oproti roku 2008, stejně tak i Polsko. V České republice bylo zvýšení zcela zanedbatelné a to jen o 0,1 p. b. Německo posílilo z 8,8% na 9,1% cizinců. V této souvislosti můţeme pozorovat ve většině zemi Evropské unie trend zvyšování počtů cizinců na domácí obyvatele. 34

35 Lucembur Švýcarsko Kypr Lotyšsko Estonsko Rakousko Irsko Belgie Španělsko Norsko Německo Itálie Spojené král Řecko Švédsko Dánsko Francie Slovinsko Nizozemsko ČR Portugalsko Finsko Maďarsko Slovensko Bulharsko Polsko 1,4 1,1 0,8 0,3 4,7 4,4 4,1 3,8 3,8 12,4 11,8 11,3 10,1 9,4 8,7 8,1 7,8 7,8 7,1 7,1 6,3 15,2 14,8 18,6 45,3 23,8 Proto, abychom mohly podpořit výše uvedenou myšlenku o tom, ţe počet cizinců v zemích Evropské unie se neustále zvětšuje, znázorníme další období: 25 Podíl cizinců na obyvatelstvu ve vybraných evropských státech za rok Graf č. IV: Podíl cizinců na obyvatelstvu ve vybraných evropských státech za rok Zdroj: Vlastní zpracování, data z Pokud porovnáme Lucembursko jako zemi s největším zastoupením cizinců, tak zjistíme, ţe počet cizinců se opět zvýšil oproti roku 2011 o 1,5. Celkově se v Lucembursku počet cizinců na obyvatele za 6 let zvýšil o 1,8 p. b. Ve Švýcarsku pozorujeme větší nárůst počtu cizinců, oproti roku 2011 se tento počet zvýšil na 23,8%. Za 6 let se tímto počet cizinců ve Švýcarsku zvýšil o 2,1 p. b. v porovnání k obyvatelstvu. Kypr naproti tomu zaznamenal pokles cizinců oproti roku 2011 o 1,4 p. b., ovšem v porovnání s rokem 2009, kdy počet cizinců byl 16,1%, se mnoţství o hodně nezmenšilo. V Lotyšsku na uvedené statistice můţeme pozorovat spíše trend klesající. V porovnání s rokem 2011 se hodnota znovu sníţila a to o 1,1 p. b. Pokud srovnáme celé šestileté období, tak pokles cizinců byl o 2,7 p. b. Estonsko zaznamenalo pokles o 1,2 p. b. oproti roku Rakousko sleduje růst cizinců po celé pozorované období 6 let a to o 2,1 p. b. V Německu ačkoliv by se předpokládalo, ţe počet cizinců bude růst, stejně jak tomu bylo v roce

36 oproti roku 2009, tak v roce 2013 se stav obrátil a počet se začal zmenšovat a to do 8,7% cizinců na německé obyvatele. V Polsku se míra cizinců drţí v podstatě na velmi malé úrovni. V roce 2013 bylo vypočítáno 0,3%, coţ oproti roku 2009 a 2011, kdy toto číslo bylo stejné (0,1%), není příliš velký rozdíl. Co se týče České republiky, tak v průběhu 6 let se kvantum cizinců na počet Čechů, mírně vzrostl. Sledujeme, ţe v roce 2009 počet cizinců činil 3,9%, v roce 2011 byl počet 4% a v roce ,1%. Myslím, ţe takový růst počtu cizinců je pro Českou republiku zdravý, ovšem pouze v krátkém období. S perspektivou na 100 let, pokud by to pokračovalo stejným tempem, tak počet by mohl vzrůst o více neţ 10%, coţ uţ by nebylo pro ekonomiku a hlavně pro obyvatele příliš příjemné. Na základě porovnání šesti letého období můţeme dojít k závěrům, ţe trend zvyšování cizinců v Evropské unii není zas tak silný ale spíše mírný. Přiliv cizinců se kompenzuje migrací cizinců mezi zeměmi EU anebo zemí mimo EU. Tato statistická analýza počtu cizinců na obyvatele země EU však nepokrývá období migrační krize, která vypukla v roce 2015, této migrační krizi bude věnována samostatná kapitola. 2.4 Vývoj migračních toků v ČR V České republice můţeme sledovat rostoucí tendenci migrace. Myslím si, ţe je to způsobeno především blahodárným ekonomickým vývojem a především díky dobré ţivotní úrovni. Pro znázornění migračních vlny jsem vybral roky od 1993 aţ po rok Poslouţí to jako dobrý základ pro analýzu vývoje migračních toků do České republiky. V České republice ovšem není v migračních statistikách kategorie obvyklý pobyt migrantů zavedený, proto jsou pro účely plnění Nařízení (např. Evropského parlamentu či Rady EU) za cizince s obvyklým pobytem povaţováni: 59 cizinci s přechodným pobytem (občané Evropské unie a jejich rodinní příslušníci) cizinci s dlouhodobým pobytem (neboli občané tzv. třetích zemí) cizinci s trvalým pobytem (sem patří jak občané EU, tak i občané třetích zemí) cizinci s přiznaným azylem na území ČR 59 PALÁT, Milan. Determinanty vzniku migrace a statistiky cizinců v Evropské unii. Vyd. 1. Ostrava: Key Publishing, Monografie (Key Publishing). ISBN Str

37 Pro účely práce znázorním cizince s trvalým pobytem a dlouhodobým pobytem nad 90 dnů Vývoj počtu cizinců v ČR podle typu pobytu v tisících Trvalé pobyty Dlouhodobé pobyty nad 90 dnů Graf č. V: Vývoj počtu cizinců v ČR podle typu pobytu v tisících. Zdroj: Vlastní zpracování, data z Na první pohled je zřejmé, ţe migrace v České republice v průběhu znázorněného období neustále roste. Trvalé pobyty vykazují neustálou tendenci růstu. V roce 1993 počet osob s trvalým pobytem činil pouze 31 tisíc a do roku 2000 se tento počet prakticky zdvojnásobil a to na 67 tisíc cizinců s trvalým pobytem. Od roku 2000 do roku 2006 se počet cizinců s trvalým pobytem opět zdvojnásobil. V průběhu celkového sledovaného období trvalé pobyty ani jednou nezaznamenaly pokles oproti předchozím rokům. V roce 2015 tento počet činil jiţ 260 tisíc osob s trvalým pobytem, coţ je opět skoro dvojnásobek oproti roku Dlouhodobé pobyty také vykazují tendenci růstu ovšem s jistým kolísáním v určitých letech. Nepochybně velký růst osob s dlouhodobým pobytem nad 90 dnů můţeme pozorovat v letech 1993 aţ V roce 1993 bylo zaznamenáno pouze 46 tisíc osob s dlouhodobým pobytem a v průběhu následujících let aţ do roku 1999 se tento počet téměř zčtyřnásobil a to na počet 162 tisíc. Po roce 1999 následoval určitý pokles sledované hodnoty na 134 tisíc v roce 2000 a 141 tisíc v roce Dále následoval růst počtů cizinců s dlouhodobým pobytem aţ do roku 2008, kdy tento počet činil 265 tisíc cizinců, coţ je zároveň nejvyšší 37

38 zaznamenaný počet dlouhodobých pobytu ve sledovaném období. V následujících letech do roku 2015 pozorujeme propad hodnoty a to do 205 tisíc. Celkově nejvíce cizinců v České republice dle statistiky bylo (dohromady trvalý a dlouhodobý pobyt) ve zkoumaném roce 2015 ( ). Výše uvedené statistické výpočty jsou ovšem jen část obsáhle problematiky týkající se migrace do České republiky. Je nutné se také zabývat takovými ukazateli, jako jsou ţádosti o azyl, ţádosti o mezinárodní ochranu v ČR anebo nelegální migrace. Do těchto skupin spadají velké počty cizinců, které tak ovlivňují celkový vývoj počtu cizinců v České republice Vývoj počtu žadatelů o mezinárodní ochranu v ČR Graf č. VI: Vývoj počtu ţadatelů o mezinárodní ochranu v ČR Zdroj: Vlastní zpracování, data z Nejvyšší počet ţádostí o mezinárodní ochranu Česká republika zaţila v letech , kdy v roce 2001 počet ţádosti překročil 18 tisíc. Od vstupu ČR do Evropské unie v roce 2004, lze pozorovat sestupný trend počtu ţádostí o mezinárodní ochranu. Tento vývoj koresponduje s vývojem počtu ţádostí o mezinárodní ochranu podaných na území většiny členských zemí Evropské unie. Například v roce 2009 podíl České republiky na celkovém počtu ţádostí o mezinárodní ochranu podaných v zemích Evropské unie představoval přibliţně 0,5%. Česká republika se tak zařadila na 18. místo v počtu podaných ţádostí o udělení mezinárodní ochrany ve srovnání 38

39 s ostatními členskými zeměmi. Nejčetnějším zastoupenou zemí původu ţadatelů o mezinárodní ochranu v České republice v roce 2009 byla Ukrajina (203 ţadatelů), Kazachstán (186 ţadatelů) a Mongolsko (159 ţadatelů). 60 Další významnou skupinou tvoří nelegální migranti v České republice (pouze odhalená) Nelegální migrace cizinců Přes státní hranice Nelegální pobyt Graf č. VII: Nelegální migrace cizinců Zdroj: Vlastní zpracování, data z Od vstupu České republiky do Schengenského prostoru roku 2008, jsou sledovány dvě základní kategorie nelegální migrace: 1. Nelegální překročení vnější schengenské hranice ČR v této skupině jsou sledovány osoby, které nedovoleně překročily nebo se pokusily překročit vnější schengenské hranice (letiště) ČR. 2. Nelegální pobyt v této skupině jsou cizinci zjištění na území České republiky, včetně tranzitního prostoru na letištích, kteří porušují zákonem předepsané podmínky pro pobyt cizince. Při porovnání roku 2009 s rokem 2008 můţeme konstatovat, ţe došlo ke zvýšení počtu osob, které byly zjištěny při nelegální migraci na území ČR. Celkově bylo odhaleno 60 Ministerstvo vnitra České republiky: Zpráva o situaci v oblasti migrace a integrace cizinců na území České republiky v roce 2009 [online]. [cit ]. Dostupné z: 39

40 4457 osob z toho 190 osob (tj. 4,3%) zjištěno při nelegální migraci přes vnější schengenské hranice České republiky a 4267 osob (tj. 95,7%) při nelegálním pobytu. 61 Po roce 2009 můţeme pozorovat prudké zmenšení zjištěných nelegálních migrantů. Od roku 2009 po rok 2014 je zaznamenán rostoucí trend. V roce 2014 statistika ukazuje, ţe bylo celkem odhaleno 4822 nelegálních migrantů, přičemţ 181 nelegálních migrantů přes schengenské hranice ČR a 4641 nelegálně pobývajících migrantů na území České republiky. Osobně si myslím, ţe statisticky zachytit v plné míře nelegální migraci je velmi obtíţné nebo téměř nemoţné. Budou vţdy existovat neodhalení nelegální migranti, ovšem v jakém počtu není známo. Z toho důvodu jsem pouţil v názvu grafu (pouze odhalená) nelegální migrace. Také si myslím, ţe daný ukazatel nelegální migrace by měl slouţit především jako ilustrativní znázornění. 61 Ministerstvo vnitra České republiky: Zpráva o situaci v oblasti migrace a integrace cizinců na území České republiky v roce 2009 [online]. [cit ]. Dostupné z: 40

41 3. Migrační politika EU a zemi EU 3.1 Migrační politika Evropské unie Od svého počátku Evropská unie vnímala migrační politiku jako jednu z velkých výzev, která vyţaduje koordinovaný přístup. Kontrolovaný a také nekontrolovaný příliv přistěhovalců do evropských zemí souvisí s celou řadou mezinárodních otázek, jako jsou například mezinárodní strategie, globalizace ekonomiky, prevence konfliktu, boj proti chudobě a mnoho dalších. Evropská unie dále uvádí: Unie vyvíjí společnou přistěhovaleckou politiku, jejímţ cílem je ve všech etapách zajistit účinné řízení migračních toků, spravedlivé zacházení pro státní příslušníky třetích zemí oprávněně pobývající v členských státech, jakoţ i předcházení nedovolenému přistěhovalectví a obchodu s lidmi a posílení boje proti těmto činnostem. 62 Právní základ nalezneme v čl. 79 a 80 Smlouvy o fungování Evropské unie. Pravomoc Evropské unie v otázkách migrace Evropská unie má pravomoc vymezit podmínky pro vstup a pobyt státních příslušníků třetích zemí, kteří legálně vstupují do některého z jejich členských států a pobývají v něm a to i za účelem sloučení rodin. Členské státy EU mají i nadále právo určovat, kolika osobám ze třetích zemí povolí vstup za účelem hledání zaměstnání. EU můţe povzbuzovat a podporovat členské státy v přijímání opatření, jejichţ cílem je rozvíjet integraci státních příslušníků třetích zemí, kteří v daném státě pobývají legálně. Neexistují ţádná ustanovení pro harmonizaci vnitrostátních právních předpisů a nařízení. Evropská unie musí bránit nelegálnímu přistěhovalectví a omezovat jeho rozsah. Zabraňovat tomu lze zejména pomocí uplatňování účinné návratové politiky, při které jsou důsledně dodrţována základní lidská práva a svobody. Nelegální osobou z pohledu EU se rozumí osoba, která přijíţdí do EU bez náleţitého víza či povolení, anebo také osoba, která pokračuje v pobytu i po skončení platnosti víza. EU můţe uzavírat dohody se třetími zeměmi o zpětném přebírání státních příslušníků třetích zemí do země původu nebo do tranzitní země pokud tyto osoby nesplňují anebo 62 EUR - lex. Konsolidované znění Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie [online]. [cit ]. Dostupné z: 41

42 přestaly splňovat podmínky pro vstup, přítomnost či pobyt na území jednoho z členských států Vývoj migrační politiky Prapočátky vývoje postupů států v oblasti migrační politiky, bylo moţné pozorovat na prvních ojedinělých krocích usilujících o koordinovaný přístup v 70. letech 20. století. V lednu roku 1974 vyzvala Rada Evropskou komisi k vypracování akčního programu. Cílem tohoto programu by mělo být zlepšování podmínek migrujících pracovníků v členských státech a posílení volného pohybu uvnitř EHS. Ve své odpovědi Evropská komise označila situaci migrujících pracovníků za jeden z největších sociálních problémů v Evropě a také zdůrazňovala problematiku nelegální migrace v EU. Základní otázkou a zároveň dilema evropské migrační politiky spočívalo od začátku v tom, ţe na jedné straně bylo nutné zajistit mezinárodní a národní standardy na ochranu práv přistěhovalců a na straně druhé státy EU dávaly přednost represivnímu přístupu vůči potencionálním migrantům (převáţně z vnitropolitických důvodů). Zkoordinování těchto dvou důvodů je jistým problémem i v dnešní době TREVI TREVI (Terrorisme, Radicalisme, Extremisme, Violence Internationale) slovo pocházející z francouzštiny v překladu znamená: terorismus, radikalizmus, extremismus, mezinárodní násilí. TREVI je obvykle označované jako první náznak spolupráce v oblasti migrační politiky v Evropské unii. TREVI je název pro informační spolupráci ministrů vnitra a justice států ES/EU, která byla zaloţena v roce 1975 a její činnost započala 29. června Hlavním posláním neboli úkolem skupiny TREVI byl boj proti mezinárodnímu terorismu a obchodu s drogami. Nejdůleţitější změna měla nastat ve spolupráci a především prohloubení spolupráce mezi policejními sloţkami, bezpečnostními sluţbami, celní a emigrační sluţbou EU. Ministři vnitra EU se měli scházet dvakrát za rok na poradách o kooperaci a společné strategii. Smlouva o EU dále upravuje v čl. 9 spolupráci členských 63 Evropský parlamen: Přistěhovalecká politika. [online]. [cit ]. Dostupné z: ropa.eu/ftu/pdf/cs/ftu_ pdf 64 SCHEU, Harald Christian a Michal ČÁSTEK. Aktuální otázky migrační politiky Evropské unie. 1. vyd. Praha: Vysoká škola finanční a správní, ISBN Str

43 států EU v oblastech justice a vnitřních věcí. Pracovní skupiny TREVI byly následně obsahově včleněny do činnosti EUROPOLU. 65 Pracovní skupina TREVI byla dále rozdělená na několik skupin pro lepší koordinaci a to na skupiny: 1. TREVI (I): skupina zabývající se anti-terorizmem 2. TREVI (II): skupina zabývající se veřejným pořádkem, výcvikem a vybavením. 3. TREVI (III): skupina zabývající se drogami a organizovaným zločinem 4. TREVI (IV): zrušení vnitřních hranic Schengenská dohoda Za jistého předchůdce schengenské dohody lze povaţovat Saarbruckenskou dohodu z roku 1984, kterou uzavřela Spolková republika Německo a Francie. Dohoda se týkala řešení nekonečných front na hraničních přechodech mezi oběma státy v důsledku stávkové pohotovosti evropských dopravců. Saarbruckenska dohoda mínila postupně zrušit kontroly na společných hranicích obou států a také uplatnit princip volného pohybu zboţí a osob. V roce 1995 jednání o volném pohybu v zemích Beneluxu vyvrcholilo v podpis Schengenské dohody mezi Německem, Francií a státy Beneluxu. Smyslem Schengenské dohody bylo vytvoření zóny volného pohybu osob a zrušení kontrol na společných vnitřních hranicích. Zrušení vnitřních hranic doprovázelo následné zpřísnění kontrol na hranicích vnějších. O pět let později všechny státy potvrdily své úmysly podpisem Schengenské prováděcí úmluvy. Úmluva detailně stanovila veškerá opatření související se zrušením kontrol a s potřebnými kompenzačními opatřeními. Jak plyne z čl. 17 Schengenské dohody, smluvní strany usilují o odstranění kontrol na společných hranicích a o jejich přesunutí na vnější hranice. Za tímto účelem smluvní strany usilují o harmonizaci právních a správních předpisů o zákazech a omezeních, na kterých jsou kontroly zaloţeny. Dále usilují o přijetí opatření na ochranu bezpečnosti a pro zamezení nedovolenému přistěhovalectví ze zemí mimo Evropské společenství. 67 Taková zásadní změna reţimu státních hranic vyţadovala jistý čas na přípravu, proto ještě trvalo dalších pět let, neţ začala být naplňovaná Schengenská spolupráce v praxi. V březnu 65 EUROSCOP: TREVI: (Terrorisme, Radicalisme, Extrémisme, Violence Internationale). [online]. [cit ]. Dostupné z: 66 Policejní akademie ČR: Schengenská materie historie a geneze. (Pikna,B.) [online]. [cit ]. Dostup né z: 67 EUROSCOP. Dohoda mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích, podepsaná v Schengenu dne 14. června 1985 [online]. [cit ]. Dostupné z: 43

44 1995 došlo k odstranění hraničních zábran a jediným znakem o překročení státních hranic byl cizojazyčný nadpis Dublinská úmluva Dublinská úmluva byla podepsaná 15. června 1990, v platnost vstoupila roku od 1. září Plný název Dublinské úmluvy je: Úmluva o určení státu příslušného pro posuzování ţádosti o azyl podané v některém z členských států Evropských společenství. Úmluva vychází ze Ţenevské úmluvy z roku 1951, která byla rozšířena o Newyorský protokol z roku Hlavní podstatou Dublinské úmluvy je určení, jaký členský stát EU má projednávat podanou ţádost o azyl. Dublinská úmluva stanovuje dvě základní pravidla: 1. Povinnost zabývat se podanou ţádostí o azyl má první členský stát EU, jehoţ hranice migrant překročil. Čl. 2 odst. 1. Členské státy se zavazují k tomu, aby kaţdý cizinec, který v jednom z nich podá na hranicích nebo na jejím území ţádost o azyl, shledal svou ţádost za posuzovanou. 69 Byť by šlo jen o přejezd, případně přestup na letišti. 2. Ţádost projedná stát, na jehoţ území se jiţ nachází rodinný příslušník ţadatele, ovšem pouze v případě pokud byl tomuto příslušníkovi přiznán status uprchlíka. Čl. 4. Jestliţe má ţadatel o azyl v jednom členském státě člena své rodiny, kterému bylo přiznáno postavení uprchlíka ve smyslu Ţenevské konvence doplněné Newyorským protokolem a který tam legálně trvale ţije, je tento stát odpovědný za posouzení ţádosti za podmínky, ţe si to zúčastnění přejí. 70 Po velké vlně kritiky byla Dublinská úmluva částečně přepracována a v současné době platí tzv. Dublin 2, coţ je nařízení Rady EU. 71 Dublinská úmluva prošla změnami jako např.: zásady aby nedocházelo k migračnímu řízení jedné osoby ve více státech nebo naopak, ţe se ţádný stát nehodlá ţádosti zabývat a jiné. 68 EUROSCOP: Co je Schengen [online]. [cit ]. Dostupné z: 69 EUROSCOP: DUBLINSKÁ KONVENCE [online]. [cit ]. Dostupné z: ery/5/ a87_d012_4d1b_962d_bc d3f.pdf 70 Tamtéţ 71 Migraceonline: Dublinská úmluva [online]. [cit ]. Dostupné z: 44

45 Maastrichtská smlouva nebo Smlouva o Evropské unii 72 Maastrichtská smlouva byla podepsaná 7. února 1992 a vstoupila v platnost 1. listopadu Otevřela novou etapu evropské integrace, jelikoţ umoţňuje zahájit politickou integraci. Vytváří Evropskou unii zaloţenou na třech pilířích: 1. Evropské společenství 2. Společná zahraniční a bezpečnostní politika 3. Policejní a soudní spolupráce v trestních věcech Smlouva zavedla evropské občanství, posílila pravomoci Evropského parlamentu a zaloţila hospodářskou a měnovou unii. Maastrichtská smlouva překonává původní hospodářské cíle a stanovuje pět nových: 1. posílit demokratickou legitimitu institucí 2. zefektivnit fungování institucí 3. zaloţit hospodářskou a měnovou unii 4. rozvíjet sociální rozměr Společenství 5. zavést společnou zahraniční a bezpečnostní politiku 3.2 Společná imigrační politika zemi Evropské unie Státy Evropské unie v roce 1999 se shodly, ţe vzhledem k propustnosti vnitřních hranic Unie je zapotřebí mít společnou imigrační politiku. Společná pravidla by měla platit především v oblasti podmínek vstupu a pobytu imigrantů, v postupu pro udělování pobytů či v opatřeních proti nelegální imigraci a neoprávněnému pobytu nebo boji pašeráctví a obchodování s lidmi. Zároveň ale je ponechána velká míra pravomocí v rukách státu Evropské unie. Jedná se o rozhodnutí o počtu migrantů, které na své území vpustí, a také mají výhradní právo určovat si pravidla a pokyny pro udělování povolení pobytu. Stejně tak členské stát samy rozhodují o jednotlivých ţádostech o udělení pobytu EUR-lex: Maastrichtská smlouva o Evropské unii [online]. [cit ]. Dostupné z: 73 Evropské hodnoty: Rozhoduje Evropská unie o přílivu imigrantů do Česka? [online]. [cit ]. Dostupné z: 45

46 Společný evropský azylový systém (SEAS) Z pohledu Evropské unie byl azyl prvopilířovou společnou azylovou politikou, od přijetí Amsterdamské smlouvy (byla podepsána v roce 1997 s platností od roku 1999), která migrační politiku přenesla z třetího pilíře do pilíře prvního. Klíčovým pojmem společné azylové politiky je společný evropský azylový systém (SEAS). K jeho vzniku a budování směřovaly všechny práce a diskuze, které na úrovni Evropské unie v posledních letech probíhaly. Ve finále měl SEAS plně harmonizovat azylové politiky jednotlivých členských států zahrnující všechny fáze řízení mezinárodní ochrany od přijímání aţ po integraci i případný návrat do země původu. Z obecného hlediska můţeme rozeznat dvě fáze procesu budování Společného evropského azylového systému. Jako počáteční body byly samozřejmě národní azylové systémy. 1. První fáze pojímá přijetí minimálních standardů. V praxi to znamená, ţe je potřeba docílit alespoň základní harmonizace. Legislativním základem pro tuto fázi slouţí Smlouva o zaloţení ES a to článek Druhá fáze spočívala ve zvýšení těchto dosaţených standardů. Pro tuto fázi jako legislativní základ poslouţila Smlouva o fungování Evropské unie a konkrétněji článek 78. odst. 1. Všechny fáze tvorby Společné evropské azylové politiky musejí logicky vycházet z politické shody pro další harmonizaci. Harmonizační opatření a směry SEAS jsou pravidelně obsaţené v politických dokumentech, tyto dokumenty poskytují výhled na delší časové období a jsou tak povaţovány za koncepční stavební kameny SEAS. Jako základní a zásadní dokumenty patří Závěry rady z Tampere z roku 1999, EURODAC z roku 2000, Haagský program z roku 2004, Zelená kniha o budoucím společném evropském azylovém systému z roku 2007, Stockholmský program z roku 2009 a Post-Stockholmský program z roku Závěry rady z Tampere z roku 1999 Zvláštní zasedání Evropské rady se uskutečnilo 15. a 16. října 1999 v Tampere, které bylo věnováno vytváření prostoru svobody, bezpečnosti a práva Evropské unii. Evropská rada byla odhodlána plně vyuţít moţnosti, které poskytuje Amsterdamská smlouva, a rozvíjet 74 Ministerstvo vnitra České republiky: Společný evropský azylový systém [online]. [cit ]. Dostupné z: 46

47 Evropskou unii jako prostor svobody, bezpečnosti a práva. Tento cíl Evropská rada natrvalo zařadila na první místo své politické agendy. Základní svobody, které jsou dostupné občanům Evropské unie, přitahují mnoho dalších občanů na celém světě, kteří svobody přijímané občany EU jako samozřejmost uţívat nemohou. Taková situace ţádá, aby Unie rozvíjela společnou azylovou a imigrační politiku a zároveň dohlíţela a kontrolovala vnější hranice, aby se zastavila nelegální migrace a bojovalo proti těm, kdo se dopouští mezinárodních zločinů. Samostatné a navzájem těsně spjaté problémy azylové politiky a migrační politiky vyţaduje vypracování společné politiky EU. Na radě v Tampere byly zvoleny především tyto prvky: 75 Partnerství se zeměmi původu. Jde o to, ţe Evropská unie potřebuje komplexnější přístup k migraci přičemţ z toho vyplývá, ţe se Evropská unie musí zaměřit i na problematiku politiky, lidských práv a rozvoje v zemích a regionech původu a tranzitních. V praxi to znamená bojovat proti chudobě, předcházet konfliktům, rozšiřovat pracovní příleţitosti a atp. Společný Evropský azylový systém. Evropská rada souhlasila s tím, aby se pracovalo na vytvoření Společného evropského azylového systému především na plné a všestranné aplikaci Ţenevské úmluvy. Spravedlivé zacházení s příslušníky třetích zemi. Evropská unie musí v plné míře zajistit spravedlivé zacházení s příslušníky třetích zemí, kteří legálně pobývají na území členských státu EU. Politika EU by měla usilovat o to, aby se jim dostalo srovnatelných práv a povinností jako jsou práva a povinnosti občanů EU. Řízení migračních toků. Evropská rada klade důraz na potřebu účinnějšího řízení migračních toků ve všech fázích. Vyzývá k tomu, aby země původu a tranzitní země úzce spolupracovaly a vypracovaly informační kampaně o momentálních moţnostech legálního přistěhovalectví, aby se zabránilo obchodování s lidmi. Závěry Evropské rady jsou hlavním základem SEAS. Na základě tohoto planu, byl navrhnut pětiletý plán společné politiky a společných opatření. 75 Policejní akademie České republiky v Praze: Zasedání evropské rady konané ve dnech 15. a 16. října 1999 v Tampere [online]. [cit ]. Dostupné z: 47

48 3.2.2 EURODAC z roku 2000 Jedná se o nařízení Rady ze dne 11. prosince 2000 o zřízení systému Eurodac pro porovnání otisků prstů za účelem uplatňování Dublinské smlouvy. Tímto nařízením byla v Evropské unii zřízena databáze otisků prstů azylantů. Otisky ţadatelů o azyl se předávají do centrálního systému EURODAC, a to bez ohledu na to, kde se v EU nachází. Samotný systém funguje od roku 2003 a od té doby se osvědčil jako velmi úspěšný nástroj IT. V roce 2013 systém EURODAC prošel jistou inovací a zdokonalením. Nejdůleţitější změny nastaly právě v tom, ţe doposud bylo moţné pouţít databázi EURODAC pouze k azylovým účelům. Nové nařízení nyní umoţňuje vnitrostátní policii a Europolu porovnávat otisky prstů pořízené v souvislosti s vyšetřováním trestných činů s těmi, jeţ jsou obsaţeny v systému EURODAC. Děje se tak za přísně kontrolovaných podmínek a pouze pro účely prevence, odhalování a vyšetřování závaţné trestné činnosti a terorismu Haagský program z roku 2004 Byl schválen na zasedání Evropské rady 5. listopadu Haagský program (posílení svobody, bezpečnosti a práva v Evropské unii) koncepčně navazuje na všeobecný program Rady z Tampere z roku Stanovuje obecné priority a politické cíle v oblasti vnitřní bezpečnosti Evropské unie na období 2005 aţ Cíle tohoto Haagského programu vymezené komisi lze shrnout jako deset priorit a to: 78 1) Základní práva a občanství: tvorba obsáhlých politik 2) Boj proti terorismu: příprava celosvětové reakce 3) Společný azylový prostor: zavedení účinného harmonizovaného postupu v souladu s hodnotami a humanitárními tradicemi Evropské unie 4) Řízení migrace: stanovení vyváţeného přístupu 5) Integrace: maximalizace příznivého dopadu migrace na naši společnost a hospodářství 6) Vnitřní hranice, vnější hranice a víza: rozvoj integrované správy vnějších hranic pro vyšší bezpečnost osob 76 EURODAC: Evropská komise: [online]. [cit ]. Dostupné z: 77 Ministerstvo vnitra České republiky: Víceletý program pro oblast spravedlnosti a vnitřních věcí [online]. [cit ]. Dostupné z: 78 Komise Evropských společenství: Haagský program: deset priorit pro nadcházejících pět let [online]. [cit ]. Dostupné z: 48

49 7) Soukromí a bezpečnost při sílení informaci: dosaţení ideální rovnováhy 8) Organizovaná trestní činnost: vývoj strategické koncepce 9) Občanské a trestní právo: zajištění účinného evropského prostoru práva pro všechny Svoboda, bezpečnost a právo: sdílení odpovědnosti a solidarity Haagský program v obecné rovině vytyčil směry pro budoucí vývoj Evropské unie v celé oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí. Stanovil těmto směrům konkrétní opatření s časovým plánem pro jejich přijetí Zelená kniha o budoucím společném evropském azylovém systému z roku 2007 Tento dokument, který nese označení KOM (2007) 301, vypracovaný ve formě Zelené knihy o budoucím společném evropském azylovém systému, je následujícím krokem v plnění závazků obsaţených v Haagském programu. V případě tohoto dokumentu jde o závazek vytvořit společný azylový prostor. Fundamentální myšlenkou vznikajícího systému je zajištění ochrany těm, kteří ji potřebují, a rovného a efektivního zacházení s těmi, kteří na takový druh ochrany nemají nárok. Závazek plynoucí ze Zelené knihy byl rozdělen na dvě fáze: 1. Fáze číslo jedna měla za cíl harmonizaci úprav členských států na základě společných minimálních standardů zaručujících spravedlnost, účinnost a transparentnost. Jedná se především o to, ţe v případě společného prostoru bez hranic by zachování samostatných azylových systémů v jednotlivých členských státech přirozeně znamenalo zvýšený počet ţádostí ve státech s mírnější úpravou. V takovém případě by byl porušen princip solidarity a jednalo by se o nekoncepční řešení. Jednotný azylový systém v tomto případě znamenal koncepční řešení s cílem zaručit ţadatelům o azyl stejné podmínky ve všech členských státech Evropské unie. 2. Druhá fáze je zaloţena na pečlivém vyhodnocení opatření přijatých v rámci první fáze. V tomto smyslu komise jiţ předloţila návrhy týkající se druhé fáze, i kdyţ proces hodnocení nástrojů a iniciativ první fáze nebyl dokončen. Hlavním důvodem je, aby mohla být jiţ nyní zahájena hloubková reflexe a debaty o budoucím Společném evropském systému Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky: Usnesení výboru pro evropské záleţitosti [online]. [cit ]. Dostupné z: 49

50 Předloţením Zelené knihy Evropská komise jako její tvůrce zahájila širokou debatu o konstrukci především druhé fáze Společného evropského azylového systému. Zelená kniha byla rozdělená na 4 hlavní oblasti: Právní nástroje 2. Provádění doprovodná opatření 3. Solidarita a vzájemné sdílení zátěţe 4. Vnější rozměr azylu Právní nástroje řešily např. problematiku vyřizování ţádostí o azyl, kdy byl kladen důraz na zlepšení účinného přístupu k moţnosti podat ţádost o azyl. Dále také byl kladen důraz na potřebu ještě více sblíţit vnitrostátní pravidla, znovu posoudit obsah a přidanou hodnotu určitých procesních institutů. Právní nástroje taktéţ věnovaly pozornost podmínkám přijetí ţadatelů o azyl a poskytování ochrany. Doprovodná opatření znamenala jít nad rámec toho, co jiţ bylo navrţeno, a uvaţovat o dalších oblastech, kde by bylo moţné spolupráci členských státu EU prospěšně rozšířit. Takové úvahy by měly zahrnovat způsoby, jak maximalizovat dopad spolupráce ve smyslu dalšího sbliţování vnitrostátní judikatury a praxe. Solidarita a vzájemné sdílení zátěţe zahrnovala aspekty jako: sdílení odpovědnosti a finanční solidaritu. Ve vnějším rozměru azylu se řešily otázky podpory třetích zemí při posilování ochrany, přesídlení (jako nástroj ochrany), role Evropské unie jako celosvětového hráče v otázkách uprchlictví a jak se vypořádat se smíšenými migračními toky na vnějších hranicích Stockholmský program z roku 2009 Prvotní návrh Stockholmského programu představila Komise Evropské unie 10. června Nový víceletý plán byl přijat v prosinci Jeho hlavní prioritou nadcházejících let bude zaměření se na zájmy a potřeby občanů a dalších osob, za které EU nese zodpovědnost Ministerstvo vnitra České republiky: Společný evropský azylový systém [online]. [cit ]. Dostupné z: 81 KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ: ZELENÁ KNIHA o budoucím společném evropském azylovém s ystému [online]. [cit ]. Dostupné z: es/pdf_cz/eu_asylum_acquis/zelena-kniha-2007.pdf 82 Ministerstvo vnitra České republiky: Víceletý program pro oblast spravedlnosti a vnitřních věcí [online]. [cit ]. Dostupné z: 50

51 Priority Stockholmského programu jsou stanoveny v období a to především v oblasti práva, svobody a bezpečnosti. Program navazuje na výsledky programu z Tampere a Haagského programu a jeho cílem je reagovat na budoucí výzvy a nadále zpevňovat a posilovat oblast práva, svobody a bezpečnosti. Všechna opatření Stockholmského programu jak jiţ bylo řečeno, by měly zaměřovat na zájmy a potřeby občanů EU. S cílem zabezpečit bezpečnost Evropy, v níţ jsou dodrţována a respektována základní práva a svobody občanů, se Stockholmský program zaměřuje na tyto priority: 83 Evropa práv - Evropská unie musí zajistit svým občanům základní práva a svobody vycházející z Listiny základních práv EU a z Evropské úmluvy na ochranu lidských práv a základních svobod. Evropa spravedlnosti prostor práva musí být realizován Evropskou unií a je nutné zjednodušit přístup občanu ke spravedlnosti. Evropa, která chrání program navrhuje rozvoj vnitřní bezpečnosti pro EU s cílem zlepšit ochranu občanů a boj proti organizované trestné činnosti a terorismu. Evropa solidarity politika EU by se měla soustředit na solidaritu a odpovědnost a měla by se věnovat potřebám zemí EU a migrantů. Evropská rada neustále zdůrazňuje, ţe je třeba, aby se migrační politika EU stala nedílnou součástí vnější politiky Evropské unie. Dále zdůrazňuje, ţe v souladu s globálním přístupem k migraci je zapotřebí podnikat další kroky k maximalizaci pozitivních a minimalizací negativních vlivů migrace na rozvoj a právě úspěšná integrace oprávněně pobývajících občanů třetích zemí je klíčová pro maximální vyuţití přínosů migrace Post Stockholmský program z roku 2014 Dokument, který navazuje na Stockholmský program ukončený v roce 2014, je tzv. Post stockholmský program neboli sdělení Evropské komise (Otevřená bezpečná Evropa: cesta k realizaci). 85 V roce 2014 vytvořila Evropská komise Strategické směry pro prostor svobody, bezpečnosti a práva na období následujících let. Nyní má být kladen důraz především na důslednou implementaci dříve přijatých právních nástrojů a jejich soudrţné uplatňování. 83 EUR-Lex: Stockholmský program [online]. [cit ]. Dostupné z: 84 RADA EVROPSKÉ UNIE: Stockholmský program [online]. [cit ]. Dostupné z: cz/soubor/1-stockholmsky-program.aspx 85 Ministerstvo vnitra České republiky: Azyl v Evropské unii [online]. [cit ]. Dostupné z: 51

52 Dále komise uvádí, ţe hlavní prioritou je provedení SEAS (společný evropský azylový systém) do vnitrostátního práva a jeho provádění. Z toho vyplývá, ţe ţadatelům o mezinárodní ochranu tak mají být poskytovány stejné procesní záruky a ochrana ve všech státech Evropské unie. Přezkoumání Strategických směrů byl stanoven aţ na rok 2017, proto mají orgány EU a orgány členských státu neustále čas, aby zajistily vhodnou legislativní a procesní činnost navazující na tyto směry. 86 V této souvislostí je zajímavé se zmínit, ţe podle rakouské televize dne Evropský soudní dvůr v Lucemburku rozhodl, ţe ţádná země EU není povinna poskytovat humanitární vízum, s nímţ můţe její nositel podat ţádost o azyl. Zaleţet má pouze a jenom na rozhodnutí státu, zda poskytne či neposkytne vízum lidem, kteří jsou údajně pronásledované ve své vlasti Společná pravidla stanovená a realizovaná v rámci SEAS Spolupráce zemí Evropské unie je hlavním cílem migrační politiky zemi EU. Spolupráce státu umoţňuje lepé reagovat na problémy spojené s migrací, efektivně a rychle bojovat s nelegální migrací. Musí se ale ovšem dodrţovat evropské tradice v oblasti azylu a ochrany. V posledních letech se spolupráce zaměřuje především na oblasti řízení pracovní migrace, řešení problému přítomnosti neregulérních migrantů nebo o kooperaci se třetími zeměmi za účelem lepšího propojení migrace a rozvoje. Proto EU kriticky sleduje, nakolik je naplňování cílů migrační politiky státu EU uskutečnitelné, nakolik jsou zájmy jednotlivých států společné a nakolik se skutečně podaří sjednotit evropskou migrační politiku. 88 Ve smlouvách o fungování Evropské unie jsou obsaţeny základní minimum pravidel, na kterých se země EU dohodly v oblasti celkového systému SEAS. Unie vyvíjí společnou politiku týkající se azylu, doplňkové ochrany a dočasné ochrany s cílem poskytnout kaţdému státnímu příslušníkovi třetí země, který potřebuje mezinárodní ochranu, přiměřený status a zajistit dodrţování zásady nenavrácení. Pro tyto účely přijímají Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem opatření týkající se společného evropského azylového systému. 89 Opatření dle článku 78 odst. 2 smlouvy o fungování Evropské unie jsou následující: 86 DRDÚLOVÁ, Irena. Srovnání implementace unijní azylové politiky v České republice a ve Velké Británii. Olomouc, Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci. 87 Unijní soud: Státy nejsou povinny udělovat všem humanitární víza. Právo, , s. 17, ISSN Migraceonline: MIGRACE A EU [online]. [cit ]. Dostupné z: igrace-a-eu 89 KONSOLIDOVANÉ ZNĚNÍ SMLOUVY O FUNGOVÁNÍ EVROPSKÉ UNIE [online]. [cit ]. Dostupné z: 52

53 1. Jednotný azylový status pro státní příslušníky třetích zemí platný v celé Unii a jednotný status doplňkové ochrany pro státní příslušníky třetích zemí, kteří, aniţ by získali evropský azyl, potřebují mezinárodní ochranu. Obě uvedená opatření byla realizována kvalifikační Směrnicí Evropského parlamentu a Rady EU ze dne 13. prosince 2011 o normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli poţívat mezinárodní ochrany, o jednotném statusu pro uprchlíky nebo osoby, které mají nárok na doplňkovou ochranu, a obsahu poskytnuté ochrany. 2. Společný reţim dočasné ochrany vysídlených osob v případě hromadného přílivu. Toto opatření bylo realizováno jiţ v první fázi budování SEAS směrnicí o dočasné ochraně. 3. Společný postup pro udělování a odnímání jednotného azylového statusu nebo statusu doplňkové ochrany. Opatření bylo provedeno procedurální Směrnicí Evropského Parlamentu a Rady EU ze dne 26. června 2013 o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany. 4. Kritéria a mechanismy pro určení členského státu příslušného pro posouzení ţádosti o azyl nebo doplňkovou ochranu. Toto opatření bylo realizováno přepracovaným Dublinem III, Nařízením Evropského Parlamentu a Rady EU ze dne 26. června 2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu k posuzování ţádosti o mezinárodní ochranu. 5. Formy týkající se podmínek pro přijímání ţadatelů o azyl nebo doplňkovou ochranu. Opatření realizováno přijímací Směrnicí Evropského Parlamentu a Rady EU ze dne 26. června 2013, která stanovila normy pro přijímání ţadatelů o mezinárodní ochranu. 90 V současné době ve světle (či spíše stínu) uprchlické krize, dosavadní systém společné evropské azylové politiky potřebuje zjevné reformy pro budování bezpečné, spravedlivé a udrţitelné společné azylové politiky. Rozsáhlý, nekontrolovatelný příchod migrantů a ţadatelů o azyl značně zatěţuje nejen azylové systémy mnoha členských států, ale rovněţ společný evropský azylový systém jako celek. Právě proto se uskutečnilo zasedání Evropské komise v Bruselu 6. dubna 2016 za účelem reformy společného evropského azylového 90 Ministerstvo vnitra České republiky: Společný evropský azylový systém. [online]. [cit ]. Dostupné z: 53

54 systému. Za hlavní prioritu je povaţováno pět oblastí, kde by měl být SEAS strukturálně zdokonalen: Vytvoření udrţitelného a spravedlivého systému pro určení členského státu odpovědného za ţadatele o azyl a to hlavně proto, aby bylo moţné lépe řešit velký počet příchodů a zajistit spravedlivé sdílení odpovědnosti. 2. Dosaţení větší konvergence a omezení jevu asylum shopping kdy Evropská komise v tomto směru plánuje navrhnout další harmonizaci azylových řízení za účelem zajištění humánnějšího a rovnějšího zacházení s ţadateli o azyl napříč Unií a omezení motivačních faktorů, které přitahují ţadatele do malého počtu členských států. 3. Předcházení druhotnému pohybu v rámci EU aby se zamezilo zneuţívání Dublinské smlouvy jevem asylum shopping, mohla by Evropská komise navrhnout opatření o neoprávněném druhotném pohybu a postihovat jej. 4. Nový mandát pro azylovou agenturu EU v tomto směru můţe Evropská komise navrhnout změnu mandátu Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu, a to tak, aby úřad plnil novou roli spočívající v provádění politik a rovněţ měl výraznější operativní roli. 5. Posílení systému EURODAC Evropská komise můţe navrhnout úpravu systému EURODAC a především rozšířit jeho účel, čímţ se usnadní boj proti nelegální migraci. Evropská komise soustavně a nepřetrţitě pracuje na vytvoření společné evropské reakce na uprchlickou krizi a problém migrace. 92 Otázku však zůstává, zda postupy Evropské komise jsou opravdu správné a přinesou alespoň částečné zlepšení situace otázky migrační krize. Věřím však, ţe celkový systém Evropské unie pracuje správně a nastalé problémy budou v blízké době vyřešeny. 91 Evropská komise: Evropská komise - Tisková zpráva. [online]. [cit ]. Dostupné z: 92 Evropská komise: Evropská komise - Tisková zpráva. [online]. [cit ]. Dostupné z: 54

55 4. Současná migrační krize V posledních dvou letech Evropa zaţívá největší hromadný pohyb osob od druhé světové války. Odhadem do Evropské unie přicestovalo přes jeden milion uprchlíků a migrantů. Hlavním důvodem pro přistěhovalce je v naprosté většině prchání před válkou a terorem v Sýrii a dalších problémových zemích. Evropská unie ve světle této krize a zájmu řešení se dohodla na řadě opatření, mezi která patří i snaha o řešení klíčových příčin krize, jakoţ i značné zvýšení pomoci osobám, které potřebují humanitární pomoc v rámci EU, tak i mimo ni. Neustále se také vedou spory ohledně relokace ţadatelů o azyl, kteří jsou jiţ v Evropské unii. Relokace v tomto případě znamená přesídlení potřebných osob ze sousedících zemí a navrácení osob, které nejsou způsobilé k získání azylu. 93 Uvedl jsem, ţe hlavním důvodem migrační krize je útěk před válkou a terorem. Nyní se pojďme blíţe seznámit s hlavními příčinami útěku obyvatel ze své vlasti. 4.1 Migrační krize na Blízkém východě Pokud se zaměříme na hlavní problematické toky migrantů, tak se budeme zabývat především Blízkým východem. Na současných problémech Blízkého východu se podepsalo mnoho aktérů jak vnějších tak i vnitřních. Mezi vnější aktéry patři Spojené státy, Rusko a jejich spojenci. Co se týče Spojených států, víme, ţe před lety začaly prosazovat palivovou ekonomickou politiku. Politika spočívala v podpoře a výkupu etanolu z přeměněného obilí a kukuřice. Avšak v kombinaci s dlouhodobým suchem v Sýrii to vedlo k navýšení cen potravin. V letech 2007 aţ 2011 se cenový index potravin zvýšil téměř dvojnásobně. Tyto změny doprovázely následné nepokoje, které vyvrcholily Arabským jarem. Rusko se především angaţuje v přístavu Tartús, který je posledním přístavem ve Středozemním moři, který Rusko vyuţívá. Tyto námořní přístavy mají pro Rusko velmi významnou strategickou pozici. Proto Kreml postupně rozšiřuje svůj vliv v Sýrii. 94 Vnitřní příčiny jsou více komplikované. Například Irákem zmítá i násilí mezi šíity a sunnity (jsou to dvě hlavní ramena islámu, sunnité tvoří cca 90% všech muslimů a šíité tvoří 93 Evropská komise: EU a uprchlická krize. [online]. [cit ]. Dostupné z: 94 E15.CZ: Uprchlická krize: Počátky a příčiny. [online]. [cit ]. Dostupné z: ora/uprchlicka-krize-pocatky-a-priciny

56 druhou nejpočetnější skupinu v islámu po sunnitech) 95. Tato situace se po odchodu posledních vojenských jednotek USA v roce 2011 vyostřila a země zaţila Arabské jaro. Dále následovala Irácká krize, která vyústila v krvavé povstání v roce 2011, přičemţ země byla postupně vtaţena do konfliktu války v Sýrii, kde sunnité bojují za svrţení reţimu prezidenta Bašára al-asada a šíité za jeho udrţení. Výše zmíněné vysvětlení by zdálo se být jednoduché, ovšem po příchodu Islámského státu se situace ještě více zkomplikovala. Vůdce Islámského státu Abu Bakar al-bagdádí se prohlásil za Chalífu (následníka Mohameda) a pod jeho velením sunnitský Islámský stát začal vraţdit šíity v Iráku. Největší úspěchy Islámského státu bylo dobití Mosulu (druhého největšího města v Iráku) a později vítězství ve východní Sýrii, čímţ si Islámský stát upevnil pozici v Anbáru (největším iráckém kraji). Jenţe po dobití města Mosulu nacházejícího se v Kurdistánu se do aktivního boje proti Islámskému státu zapojili i syrští Kurdové. Celý konflikt, který zde probíhá, není ničím jiným neţ občanskou válkou, která začala demonstracemi v roce 2011, kterým dnes říkáme Arabské jaro. Alovitská (šíitská) vláda v čele s Bašárem al-asadem a jeho stran Baas (podporovaná mimo jiné také Ruskem a Iránem) bojuje v podstatě proti svým odpůrcům. Těmi jsou většinou sunnité, kteří jsou pobouřeni chováním vlády a hladomorem. Proti Bašáru al-asadovi se ale také postavila i část jeho vlastní armády a radikálové. Aby to ovšem nebylo tak jednoduché, tak do konfliktu se zapojují i další tzv. aktéři. Rebelové mají podporu Spojených států a bohatých arabských zemí. Do bojů se zapojují jak uvedení Kurdové, kterým jde především o vlastní nezávislost. V neposlední řadě zde prosazují své zájmy teroristické organizace Islámský stát a an-nusrá (za něţ často bojují radikálové). Další skupina radikálů bojuje v Sýrii za šíitský Hizballáh, který je na straně vlády. Islámský stát je v dnešní době v podstatě proti všem, i proti svým bývalým spojencům. Proti Islámskému státu se vyhraňují všichni (alespoň na venek). Proto je situace v celé oblasti velice komplikovaná a vyřešit ji lze jen velmi obtíţné a nemůţeme se proto příliš divit, ţe odtud prchá tolik lidí. Irán je posledním velkým aktérem na Blízkém východě a nejčastěji se o něm mluví v souvislosti s jaderným programem a nesouhlasem Spojených států. Země se jeví jako velice nestabilní, i ve volbách se se odráţí napětí. Irán se dosud nevzpamatoval z převratu v roce 95 Ptejte se knihovny: Šíité a sunnité. [online]. [cit ]. Dostupné z: otazy/siite-a-sunnite 56

57 1979. Hlavní role Íránu ve válce je jasná Irán je největším podporovatelem Bašara al- Asada. 96 Ačkoliv to byl opravdu pouze velmi stručný nástin situace Blízkého východu, můţeme konstatovat, ţe nejzásadnějším důvodem všech uvedených problémů jsou politickonáboţenské příčiny. Pro náš svět jsou tyto příčiny mnohdy sloţité a nepochopitelné (ve smyslu proč kvůli tomu válčit), ačkoliv naše historie je také plná přinejmenším podobných událostí. 4.2 Migrační krize v číslech Vlna uprchlíků v roce 2015 přinejmenším překvapila, ne-li omráčila celou Evropu. Existují zdroje, které sledují aktuální informace zejména o počtech příchozích. Jsou to: 97 Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) jedná se o Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, zabývá se prosazováním mezinárodních dohod o uprchlících a poskytováním pomoci. Hlavním cílem UNHCR v České republice je podporovat úsilí o vybudování komplexního, udrţitelného a samostatného azylového systému. Uvedeným cílem umoţní státu posoudit ţádosti mezinárodní ochrany v souladu s mezinárodně uznávanými standardy a s mezinárodním právem. 98 Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) mezinárodní organizace se zabývá pomocí s migrací v následujících okruzích: Dobrovolné návraty a reintegrace, Migrace a rozvoj, Pracovní migrace, Prevence a potírání obchodu s lidmi, Budování kapacit v migračním managementu, Integrace cizinců v České republice. V současné době má tato organizace jiţ 151 členských států. 99 Frontex Evropská agentura, která byla zaloţena pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích státu EU. Hlavními úkoly agentury Frontex jsou: plánování a koordinace společných operací, koordinace společných návratových operací cizích státních příslušníků, analýzy rizik a především pomoc zemím schengenského prostoru. Pohraniční stráţe EU Frontexu jsou sloţeny z hraničních kontrol, ostrahy pozemních 96 E15.CZ: Uprchlická krize: Počátky a příčiny. [online]. [cit ]. Dostupné z: ora/uprchlicka-krize-pocatky-a-priciny Evropské hodnoty: Profily syrských uprchlíků a jejich migrační strategie. [online]. [cit ]. Dostupné z: 98 Praţská kancelář UNHCR. UNHCR v České republice [online]. [cit ]. Dostupné z: 99 IOM: O nás. [online]. [cit ]. Dostupné z: 57

58 a námořních hranic, určování státní příslušnosti nelegálních migrantů a rozpoznávání falešných dokladů. 100 Eurostat je statistický úřad Evropské unie se sídlem v Lucembursku. Jeho klíčovým úkolem je poskytování statistiky na evropské úrovni umoţňující srovnání mezi jednotlivými zeměmi a regiony. Ke konci listopadu 2015 přišlo podle UNHCR celkem okolo milion lidí. Zatímco počet migrantů od roku 2008 do 2014 nikdy nepřekročil osob za rok. Takto dlouhodobý trend se změnil uţ v roce 2014, kdy přišlo z nenadání 200 tisíc migrantů. Evropská unie nebyla připravená na to, ţe v roce 2015 přijde ještě čtyřnásobně aţ pětinásobně vyšší počet lidí. 101 UNHCR mapuje migrační toky ve Středozemí a pracuje s údaji, které sami pracovníci UHCR sbírají v Řecku na hranicích, a dále s údaji od ministerstev v Itálii, Řecku, Španělsku a na Maltě. Zároveň také uvádějí, ţe data nemusejí být přesná a ve skutečnosti mohou být mnohem vyšší. Aktuálně za rok 2015 můţeme rozeznat tři hlavní cesty, kterými směřují uprchlicí a to: migrační cesta přes Řecko, migrační cesta přes Itálii a migrační cesta přes Španělsko. Do Řecka dorazilo celkem migrantů. Tvořili je z 56% Syřané, 24% Afgánci, 10% Iráčané, 3% Pákistánci a niţší procento migrantů z Afriky. Dost velké procento migrantů tvoří ţeny s dětmi a to 45%, ostatních 55% tvoří muţi. Do Itálie v roce 2015 dorazilo migrantů. Jsou to Eritrejci 26%, 14% Nigerijci, 8% Somálci, 6% Súdánci, 5% Syřané a malé procento Afričanů. Z celkového počtu migrantů v Itálii bylo 75% muţů a 25% ţen s dětmi. Dalších migrantů dorazilo do Španělska. Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) se zabývá migračními trasami ještě podrobněji neţ UNHCR. IOM znázorňuje jak migrační proudy na Blízkém východě a v Africe postupně kumulují, aţ se nakonec spojí do tří nejvýznamnějších tras přes Španělsko, Itálii a Řecko EUR-Lex: Evropská agentura pro řízení vnějších hranic Frontex. [online]. [cit ]. Dostupné z: Evropské hodnoty: Moţnosti odhadu vývoje migračních toků. [online]. [cit ]. Dostupné z: Evropské hodnoty: Profily syrských uprchlíků a jejich migrační strategie. [online]. [cit ]. Dostupné z: 58

59 Obrázek č. I: Migrační toky přes Španělsko, Itálii a Řecko. Zdroj: Údaje o počtech migrantů se liší od UNHCR jen nepatrně. IOM se rovněţ zabývá počtem vnitřně vysídlených osob v krizových regionech. Pro nás jsou tyto údaje klíčové, protoţe jde o lidi, kteří byli nuceni opustit domovy a přebývají v přechodném ubytování v jiných regionech v zemi původu. Mohou to tedy být potencionální budoucí migranti. Dle údajů IOM je osob nucených opustit své domovy k ( ) celkem v Sýrii, v Súdánu, v Iráku, v Kongu, v Pákistánu, v Somálsku, v Nigerii, v Turecku, v Afghánistánu a na Ukrajině. Co se týče minulého roku 2016, tak statistické údaje o příchozích migrantech prozatím nejsou k dispozici, jsou očekávány v první polovině roku Některé číselné informace ovšem dohledatelné jsou, především se jedná o číselné vyjádření migrantů dle OSN. Do Evropy se v roce 2016 podle údajů OSN dostalo migrantů, z toho po moři a zbytek cestoval po souši. Dále se také uvádí, ţe 4690 běţenců při této cestě do Evropy zahynulo nebo jsou pohřešováni OSN spočítala migranty. Metro (227). 59

60 4.3 Migrace v budoucnu V dnešní době se stávají zvlášť aktuálními odhady vývoje migračních toků. Dělají se proto, abychom byli lépe připraveni k moţným situacím, které mohou nastat v budoucnu. Vzhledem k současné migrační krizi můţeme konstatovat, ţe Evropská unie nebyla připravena k takové vlně uprchlíků. Zda selhaly odhady vývoje migračních toků? Dokáţeme-li vůbec říct, kolik migrantů ještě přijde v následujících letech? Jsou to aktuální otázky související s migrační krizí. Kaţdá migrační politika totiţ pracuje s předpokladem o počtu migrantů. Do pravidel legální migrace, azylové politiky a integrační politiky se promítá, zda očekáváme deseti tisíce migrantů či miliony migrantů. Takto je předpoklad o počtu migrantů klíčový pro všechny aktuálně vznikající nové politiky (ať uţ mechanismus přerozdělování ţadatelů mezi členskými státy či efektivní kontrolu vnějších hranic). 104 V této souvislosti uvedu předpověď migračních toků do Evropy v krátkodobém a dlouhodobém horizontu. Dle Evropské komise z pohledu krátkodobého horizontu, dle OSN dlouhodobější předpověď a s nejdelším časovým horizontem podle EUROSTATU. r mil. (Evropska komise) r mil. (OSN) r mil. (EUROST AT) Obrázek č. II: Předpověď migračních toků. Zdroj: u-v%c3%bdvoje-migra%c4%8dn%c3%adch-tok%c5%af-aneb-kolik-migrant%c5%afje%c5%a1t%c4%9b-p%c5%99ijde.pdf Evropská komise v listopadu 2015 zveřejnila krátkodobou předpověď přílivu migrantů, kde odhaduje, ţe do Evropy přijdou ještě celkem 3 miliony ţadatelů o azyl do roku Evropské hodnoty: Moţnosti odhadu vývoje migračních toků aneb kolik migrantů ještě přijde? [online]. [cit ]. Dostupné z: 60

61 Zároveň poukazuje na závaţné problémy s kvalitou zpracovaných dat. Evropská komise odhaduje pokračování rostoucího trendu vysokých počtů migrantů do roku 2016 a potom jeho postupnou normalizaci neboli sníţení jejich počtu v roce S dlouhodobější předpovědí se pracuje v projektech OSN. Předpoklad je, ţe do roku 2050 přijde do Evropy celkem 31 milionů migrantů. Mezi hlavní cílové země migrantů budou patřit Německo, Velká Británie a Itálie. S nejdelším časovým horizontem pracovaly projekce Eurostatu z roku V horizontu do roku 2060 se zde předpokládá příchod celkem 70 milionů migrantů, z nichţ 40 milionů bude mířit do Eurozóny. 105 Aktuálně v roce 2017 je podle německých bezpečnostních sloţek připraveno proniknout přes Středozemní moře do Evropské unie aţ šest miliónů uprchlíků. Necelých 3milióny je soustředěno v Turecku, 1,2 miliónu čeká u Středozemního moře na dobré počasí a příleţitost, další migranti se chtějí dostat do EU přes Jordánsko, Egypt, Tunisko, Alţírsko, Maroko, Řecko a balkánské trasy. Kolik z těchto uvedených migrantů přijde skutečně do Evropy, záleţí především na migrační a azylové politice Postoj EU a zemí EU k migrační krizi Téma postoje Evropské unie a zemí Evropské unie je velmi zavádějící. Jsou neustále vedeny diskuze o politice a práci EU v oblasti migrační krize. Objevují se jak pozitivní názory ohledně migrační politiky EU tak i opačné názory a především kritika migrační politiky EU. V této práci se nemohu přiklonit ani k jedné z těchto stran kritiků či podpůrců. Pokusím zachovat co největší objektivitu a uvádět názory obou proti sobě stojících břehů. Pokud budeme vycházet ze všeobecné roviny, tak se Evropská unie snaţí řešit migrační krizi od samého počátku a to především několika způsoby: 107 Poskytování humanitární a rozvojové pomoci ze svého rozpočtu Evropská unie věnovala na řešení uprchlické krize v letech 2015 a 2016 přes 10 miliard eur. Mnozí lidé přicházející do EU potřebují základní věci jako čistou vodu, potravu a obydlí. V této souvislosti Evropská unie financuje projekty, jeţ řeší nejnaléhavější humanitární potřeby. EU rovněţ poskytuje humanitární pomoc uprchlíkům 105 Evropské hodnoty: Moţnosti odhadu vývoje migračních toků aneb kolik migrantů ještě přijde? [online]. [cit ]. Dostupné z: Do EU se chystá šest miliónů běţenců. Právo Evropská komise: EU a uprchlická krize [online]. [cit ]. Dostupné z: 61

62 a migrantům v zemích mimo EU, např. v Turecku, Libanonu, Jordánsku a Iráku. V Turecku se nachází největší počet uprchlíku okolo 3 milionů, z nichţ 2,5 milionu jsou Syřané. Evropská unie a její členské státy v letech 2016 aţ 2018 mají v plánu poskytnout Turecku podporu v hodnotě 6 miliard eur. Záchrana životů na moři a ochrana hranic EU - Evropská unie zvyšuje svou kapacitu na provádění záchranných a pátracích operací ve Středozemním moří a na rozbíjení zločineckých sítí. Ztrojnásobením dostupných zdrojů. Členské státy se v červnu 2016 dohodly na zřízení nové evropské pohraniční a pobřeţní stráţe, která má posílit správu a bezpečnost vnějších hranic EU. Evropský policejní úřad otevřel nové Evropské středisko pro boj proti převaděčství (organizované převaděčství migrantů). Toto středisko má poskytovat členským státům EU podporu při boji proti zločineckým organizacím zapojených do organizovaného převaděčství migrantů do Evropské unie. Relokace, přesídlení a navrácení na základě návrhu Evropské komise se členské státy nejprve dohodly, ţe do září 2017 relokují ţadatelů o azyl z Řecka a Itálie do jiných zemí EU. Do července 2016 bylo relokováno však pouze osob. EU rovněţ usiluje o vytvoření bezpečného a legálního způsobu, jak se mohou ţadatelé o azyl do EU dostat, tak aby neriskovali své ţivoty. Dobrovolný program přesídlení, na kterém se shodly státy EU, předpokládá přemístění osob do některého z členského státu EU. EU také zvyšuje poměr vrácených nelegálních migrantů, kteří nemají právo pobývat na území EU do jejich domovských zemí. Proto se členské státy Evropské unie dohodly na tom, ţe pravidla navrácení migrantů budou dodrţovat aktivněji. Dohoda s Tureckem Evropská unie se dohodla s Tureckem v březnu 2016 na tom, ţe nelegální migranti a ţadatelé o azyl přijíţdějící na řecké ostrovy z Turecka mohou být navráceni zpět do Turecka. Spolupráce by měla vypadat následovně: za kaţdého Syřana, který byl navrácen z řeckých ostrovů do Turecka po neoprávněném vstupu, převezme EU z Turecka Syřana, který se o nelegální migraci nepokusil. Zastavení nelegální nekontrolované migrace za tímto účelem Evropská unie zřídila v Řecku a v Itálii přijímací zařízení, které mají pomáhat orgánům v těchto zemích řídit migrační toky. Dále EU také bude usilovat o partnerství se zeměmi, ze kterých migranti přicházejí. Cílem partnerství je z dlouhodobého hlediska napomoci 62

63 rozvoji domovské země emigrantů a řešit základní příčiny nelegální migrace. Do roku 2021 Evropská unie navrhuje věnovat na tento program 8 miliard eur. Reforma pravidel EU v oblasti azylu - jak jiţ bylo uvedeno v třetí kapitole, EU začala vytvářet společnou azylovou politiku jiţ v roce 1999, avšak její pravidla nebyla navrţena tak, aby se vypořádala s obrovským počtem migrantů, kteří přijdou v krátkém čase. Evropská komise nyní předkládá nové návrhy, kterými se mají stávající právní předpisy pozměnit tak, aby odpovídaly stávajícím a budoucím potřebám. Základní principy pro stávající reformy zůstavují stejné a to, ţe potencionální migrant musí podat ţádost o azyl v prvním členském státě, do kterého vstoupí (resp. překročí státní hranici), ale kdykoli je některý členský stát Evropské unie zahlcen, musí existovat v rámci EU solidarita na principu spravedlivého rozdělení zodpovědnosti. Jenomţe řešení současné migrační krize v EU, největší od druhé světové války, vyţaduje koordinovaný postup všech členů unijní osmadvacítky a právě v tom se jeví největší problém, jelikoţ mezi členskými státy Unie sílí kvůli odlišným pohledům na věc nejednotnost. Nejednotnost Evropské unie jako celku se projevuje i četnými schůzkami mezi jednotlivými státy Unie. EU nepostupuje jednotně, protoţe kaţdá členská země má pohled na dnešní migrační krizi odlišnou. Existuje řada států, které si své zájmy a pohledy v rámci migrační krize definují odlišně a často protichůdně, proto je velmi těţko dojít k nějakému společnému postupu. Nejlepším příkladem je Německo, které jako primární cílová země v roce 2015 přijala ţádostí o azyl (podle Německého ministerstva vnitra dorazilo do Německa milion běţenců) a tím pádem nejvíce tlačí na společné evropské řešení. Díky tomuto řešení by mohla část ţadatelů o azyl směřujících do Německa získat azyl v jiných státech. Ostatní státy se tomu však brání a také bránit budou. 108 Dle aktuálních dat z EUROSTATU bylo v roce 2015 v EU podáno ţádostí o azyl. Jak bylo jiţ řečeno, nejvíc ţádostí o azyl zaţilo právě Německo, ačkoliv úspěšnost ţadatelů není zcela tak pozitivní. Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky vyřídil v prvním čtvrtletí roku 2016 ( ) ţádostí, ale právo na ochranu úřad přiznal pouze osobám. Proti stejnému období loňského roku získalo azyl o 60 procent víc lidí. Z čeho 108 Euroactiv: Uprchlická krize [online]. [cit ]. Dostupné z: 63

64 Belgie Bulharsko ČR Dánsko Německo Estonsko Irsko Řecko Španělsko Francie Chorvatsko Itálie Kypr Lotyšsko Litva Lucembursko Maďarsko Malta Nizozemsko Rakousko Polsko Portugalsko Rumunsko Slovinsko Slovensko Finsko Švédsko Spojené Království Norsko Švýcarsko v podstatě vyplývá, ţe úspěšnost ţádosti o azyl v Německu tvoří necelé dvě třetiny kladně vyřízených ţádostí. 109 V ostatních zemích to vypadalo následovně: Počet žádostí o azyl za rok Graf č. VIII: Počet ţádostí o azyl za rok Zdroj: Vlastní zpracování, data z Druhou zemí s největším počtem ţádostí o azyl bylo Maďarsko s ţádostmi. Třetí země bylo Švédsko ţádostí o azyl. Další země s velkým počtem jsou Rakousko (85 505), Itálie (83 245), Francie (70 570). Naopak nejméně ţádostí o azyl mělo Chorvatsko (140), Estonsko (225), Slovinsko (260), Slovensko (270), Litva (275). Česká republika měla ţádostí o azyl. Nejpočetnější skupinou ţadatelů o azyl byly Syřané a to 29% z celkového počtu ţádostí. Bylo evidováno ţádostí Syřanů, z toho skoro polovina ţádostí byla registrována právě v Německu. 14% ( ) ţádostí o azyl bylo od Afghánců, z nichţ 109 České noviny: Ţadatelů o azyl v Německu se sniţuje. [online]. [cit ]. Dostupné z: 64

65 (45 600) bylo podáno v Maďarsku a (41 200) ve Švédsku ţádostí o azyl, coţ je 10% z celkového počtu Iráčanů. 110 Žádostí o azyl 2015 Sýrie = % 29% Afghánistán = Irák = Kosovo = % 2% 3% 4% 5% 5% 10% 14% Albánie = Pákistán = Eritrea = Nigérie = Írán = Jiné = Graf č. IX: Počet ţádostí o azyl za rok Zdroj: Vlastní zpracování, data z Dle nejnovějších informací od evropského statistického úřadu Eurostat, v roce 2016 o azyl poţádalo osob, coţ je o něco méně oproti roku Více neţ polovina všech ţádostí byla směřována do Německa a to Do Itálie směřovalo ţádostí, do Francie a do Řecka Nejpočetnější skupinou ţadatelů jsou Syřané, kterých bylo V České republice byla situace trochu mírnější a počet ţádostí o azyl podalo 1200 osob a nejčastěji šlo o Ukrajince (355), Iráčany (140) a Kubánce (80). 111 Z výše uvedených statistik právě vyplývají největší spory dnešní doby a to v oblasti férového permanentního redistribučního mechanismu, který by rozdělil migrační zátěţ mezi všechny členské státy EU. Ačkoliv kvóty pro přerozdělování migrantů z roku 2015, se měly stát řešením situace redistribučního mechanismu. Místo toho však stály třaskavým celoevropským tématem. Hlavními podpůrci tohoto kvótového programu bylo Německo, Švédsko, Itálie a Rakousko. Proti návrhu kvót se tvrdě postavily státy Visegrádské skupiny. 21. května 2015 byly schváleny ale nejednohlasně. Proti hlasovali ministři vnitra České 110 Eurostat: Asylum in the EU Member States. [online]. [cit ]. Dostupné z: tat/documents/ / / ap-en.pdf/790eba01-381c-4163-bcd2-a54959b99ed6 111 Euro.cz: Ţadatelů o azyl v EU loni lehce ubylo. Nejvíce o něj usilují [online]. [cit ]. Dostupné z: 65

66 republiky, Slovenska, Maďarská a Rumunska. Ačkoliv Polsko také odmítalo dlouhodobě kvóty tak ve výsledku hlasovalo pro jejich zavedení, coţ bylo poněkud překvapující. Na počátku května 2016 přinesla Evropská komise nový návrh Evropského azylového systému. Jednotlivé země by se mohly z přijetí uprchlíků vykoupit. Coţ osobně povaţuji za neslýchanou věc. Tyto návrhy však nemají dostatečnou podporu mezi unijními státy a diskuze o moţnosti zavedení povinného přerozdělovacího mechanismu napříč EU se stále vedou Záchrana, nebo zkáza Evropy? Nejčastějším zdůvodněním potřeby migrace ze strany zastánců je tvrzní, ţe náš domácí i evropský trh práce je v situaci, kdy chybí dostatek pracovní síly a příchod migrantů je pro další rozvoj firem nezbytný. Pokud se podíváme na data z českého trhu práce, zjistíme, ţe počet registrovaných nezaměstnaných byl v říjnu 2015 na úrovni O fatálním nedostatku pracovních sil nemůţe být řeč i vzhledem k počtu volných pracovních míst, který byl ve stejném období roku 2015 na úrovní Otázkou ale je, zda je nákladnější a sloţitější zaplnit více jak volných míst snahou o rekvalifikaci stávajících nezaměstnaných, zvýšením jejich mobility, omezením sociálních dávek, změnou ve školském systému, nebo naopak řešit situaci na trhu práce přijetím imigrantů bez znalosti českého jazyka. 113 Pokud se podíváme na Německo, které mělo na počátku migrační krize celkem pozitivní očekávání tak v poslední době celkem rychle vystřízlivělo. Uprchlíkům chybí především dostatečné znalosti německého jazyka a kvalifikace. Výsledky zaměstnanosti imigrantů jsou velmi špatné, třicet největších firem z německého akciového indexu DAX, jejichţ roční obrat přesahuje 1,1 bilionu eur a které zaměstnávají kolem 3,5 milionu lidi, nabraly do začátku června uprchlíků. Tyto čísla ukazují, jak těţké je zaměstnat velký počet uprchlíků. A to i přes to, ţe volných pracovních míst je v německém hospodářství v červnu 665 tisíc. Podle posledních statistik se na německých úřadech práce hlásí o práci 131 tisíc uprchlíků, dvě třetiny z nich nemají ţádné formální vzdělání Novinky.cz: Kvóty pro přerozdělování migrantů [online]. [cit ]. Dostupné z: JANÁČKOVÁ, Stanislava, Jan SKOPEČEK, Martin SLANÝ, et al. Masová imigrace: záchrana, nebo zkáza Evropy?. Vydání první. Praha: Institut Václava Klause, Publikace (Institut Václava Klause). ISBN Hospodářské Noviny: Německu se nedaří najít práci pro uprchlíky. [online]. [cit ]. Dostupné z: 66

67 Dle mého názoru nelze příliš počítat s pozitivním efektem na trh práce a s tím související ekonomický růst. Samotná snaha umístit uprchlíky na trh práce bude představovat velký problém a také příliš velké náklady. Obava ze stárnutí populace Mezi demografy je rozšířený názor, ţe imigrace je lékem na stárnutí populace. Stárnutí společnosti je něco, co by se mělo řešit, aby průměrný věk populace byl udrţován nízký a sniţoval se poměr starých k mladým. V mediích neustále slyšíme názory, nutně potřebujeme mladé lidi z rozvojových zemí, aby se postarali o rostoucí mnoţství zestárlých ve vyspělých zemích. (Marek Louţek 2016) ale uvádí zajímavý a kontroverzní názor na tuto myšlenku. Zastává totiţ názor, ţe argument týkající se stárnutí populace je jedním z největších a nejpohodlnějších omylů v debatě o populaci. Imigrace je iluzorním řešením, které v dlouhém období udělá demografické břemeno ještě těţším. V tomto smyslu dokonce i Rada Evropy varovala, ţe je nesprávné, aby se vlády pokoušely o demografické inţenýrství prostřednictvím imigrace, a konstatovala, ţe imigrační politiky by se měly řídit politickými a humanitárními cíli nikoli demografickými ohledy. Dále se uvádí, ţe stárnutí populace v důsledku prodlouţení délky ţivota i sníţení porodnosti nejsou signálem úpadku, nýbrţ naopak bohatství. Máme více volného času, větší bezpečnost, zdravější a delší ţivot. Prodlouţení střední délky ţivota ve většině společností v průběhu posledního století je nejúspěšnější pokrok, jaký naše planeta zaţila. Z tohoto důvodu bychom se neměli obávat stárnutí ale spíše naopak. 115 Ekologický pohled Existuje tzv. ekologický pohled na problém stárnutí populace a migrace, která má tento problém vyřešit. Je to nejméně diskutabilní tvrzení je ovšem velmi zavádějící a nutí člověka se nad tím zamyslet. Ekologický pohled uvádí, ţe postupné přirozené omezení počtu obyvatelstva naopak pomůţe evropské a světové přírodě a sníţí nebezpečí vyčerpání přírodních zdrojů. Tedy toho nebezpečí, před nímţ od 60. let minulého století masivně varují různá společenská a především zelená hnutí. Největším překvapením tohoto ekologického pohledu na věc tak bude asi fakt, ţe zelené strany a hnutí místo jásání nad perspektivním mírným poklesem 115 JANÁČKOVÁ, Stanislava, Jan SKOPEČEK, Martin SLANÝ, et al. Masová imigrace: záchrana, nebo zkáza Evropy?. Vydání první. Praha: Institut Václava Klause, Publikace (Institut Václava Klause). ISBN

68 evropského obyvatelstva jsou dnes jedním z nejhlasitějších propagátorů přílivu obyvatel třetího světa do Evropy. Tak můţeme sledovat určitý paradox původně hlásané ideologie ochrany přírody a dnešní praxe zelených stran. Takový postoj lze vysvětlit snad jenom tím, ţe o přírodu dnes jiţ jde aţ v poslední řadě. Postupný mírný pokles počtu obyvatel Evropy v důsledku niţší porodnosti nemusí být něco, co by mělo vzbuzovat hysterické reakce a neuváţená politická rozhodnutí. Naopak by mohla v řadě oblastí přispět k řešení mnoha současných evropských problémů. Za takových okolností by mohlo platit staré dobré přísloví: Méně bývá někdy více. Proto je zapotřebí se na problém migrace dívat z různých úhlů, zvaţovat všechny moţné důsledky a řešení. 116 Apokalypsa začala? V posledním vývoji migrační krize proběhla dosti závaţná a zavádějící věc. Soudní dvůr Evropské unie v Lucembursku v precedenční kauze zadrţené uprchlice z Ghany rozhodl, ţe detence uprchlíků zadrţených při anebo po nelegálním překročení vnitrozemských hranic zemí EU je nezákonná a v rozporu se směrnicí EU. Tato směrnice vychází z Charty lidských práv zakotvených v Lisabonské smlouvě: Kaţdá osoba má právo na svobodu a osobní bezpečnost. Nikdo nesmí být zbaven svobody kromě některých případů 117. Dle rozhodnutí je detence uprchlíků trestem, protoţe dochází k zabránění volného pohybu běţence. Toto průlomové rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie doslova hodilo granát do celé debaty, co s uprchlíky. Tímto rozhodnutím se tempo přesouvání migrantů do Evropy maximálně urychlí. Zejména neziskové organizace budou tento rozsudek pouţívat v nátlaku na jednotlivé vlády EU, aby migranty vůbec nezadrţovali a nechali je volně se pohybovat po území EU. Evropské směrnice také jasně říkají, co se má udělat se zadrţenými uprchlíky. Mají být vyhoštěni, ale vyhoštěni musí být dobrovolně a je na něj lhůta 30 dnů. Pokud do této doby migrant neopustí zemi EU, ze které byl vyhoštěn, mohou orgány země provést deportaci nucenou, která ale musí proběhnout se souhlasem uprchlíka a bez násilí. Z čehoţ vyplývá, ţe pokud migrant podle směrnice projeví odpor, neexistuje právní rovina, která by migranta donutila danou zemi Evropské unie opustit. 116 JANÁČKOVÁ, Stanislava, Jan SKOPEČEK, Martin SLANÝ, et al. Masová imigrace: záchrana, nebo zkáza Evropy?. Vydání první. Praha: Institut Václava Klause, Publikace (Institut Václava Klause). ISBN SYLLOVÁ, Jindřiška. Lisabonská smlouva: komentář. Praha: C.H. Beck, Beckova edice komentované zákony. ISBN

69 Z tohoto pohledu můţeme říct, ţe návratová politika EU nefunguje, protoţe nefunguje ani politika vstupní. Hranice Schengenu v podstatě neexistují AENews: Evropský soud rozhodl. [online]. [cit ]. Dostupné z: 69

70 5. Vlastní výzkum V této závěrečné kapitole analyzuji výsledky mého výzkumu. Samotný výzkum byl proveden formou dotazníkového šetření za pomoci serveru Hlavní úkol, který jsem si stanovil při tvorbě tohoto výzkumu, je zjistit názory naší veřejnosti na migraci a na současnou migrační krizi. Samotné otázky v dotazníku jsou sestaveny tak, aby byly co nejvíce srozumitelné a přehledné pro respondenty, ale aby zároveň poskytovaly poţadovanou informaci. Celkově bylo poloţeno sedmnáct otázek, přičemţ při tvorbě jsem postupoval v systematickém pořadí od otázek jednoduchých, které uvedly dotazovaného respondenta do problematiky migrace, dále se přecházelo na otázky poněkud sloţitější (politického rázu) a na závěr jsem ponechal prostor pro vlastní vyjádření o současné migrační krize. Formu dotazníku jsem zvolil polootevřenou. Většina otázek byla uzavřeného typu a respondenti mohli vybírat pouze z nabídnutých odpovědí, avšak několik otázek bylo koncipováno rozvinutěji, kdy se respondentům ponechala moţnost se více vyjádřit k dané problematice. Vyhodnocení výzkumu První tři otázky byly obecného rázu a týkaly se obecné charakteristiky dotazovaných respondentů. Snahou bylo získat odpovědi od respondentů, pokud moţné od všech věkových kategorií s nejrůznějším stupněm dosaţeného vzdělání. Lze konstatovat, ţe se podařilo dosáhnout kladeného cíle a dotazovaní respondenti byli opravdu všech věkových skupin a s různým dosaţeným vzděláním ačkoliv některých skupin bylo více a některých méně. Otázka č. 1. Jaké je Vaše pohlaví? Pro účely mé práce se podařilo sehnat 71 respondentů. Co se týče pohlaví, tak z celkového počtu dotazovaných respondentů se zúčastnilo podle analýzy 31 dotazovaných ţenského a 40 osob muţského pohlaví. Otázka č. 2. Jaký je Váš věk? Z analýzy odpovědí vyplývá, ţe největší zastoupená skupina byla ve věkové kategorii v rozmezí let, kam patřilo celkem 28 osob. Druhou nejpočetnější skupinou byla věková kategorie v rozmezí let, kam patřilo 18 osob. Třetí zastoupenou skupinu tvořili respondenti s věkovým rozmezím let a výzkumu se zúčastnilo 15 respondentů. Ve věkové kategorii s rozmezím 61 let a více se zúčastnilo výzkumu celkově 10 respondentů. Otázka týkající se věku byla poloţená s jistým záměrem, jelikoţ je všeobecně známo, ţe s časem člověk nejen stárne, ale především se stává moudřejší 70

71 a je schopný různé problémy (v našem případě problém migrace) vyhodnocovat a analyzovat mnohem rozumněji a zodpovědněji a to hlavně díky získaným zkušenostem napříč celým ţivotem. Z jiné strany, starší jedinci mohou mít i odlišné pohledy na migraci a migrační krizi kvůli období socialistického reţimu, ve kterém vyrůstali a ţili. Věkové zastoupení 14% 21% 40% 25% Věk: let Věk: let Věk: let Věk: 60 a více let Graf č. X: Věkové zastoupení. Zdroj: vlastní tvorba ze získaných dat. Otázka č. 3. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání. Jak je jiţ patrné ze samotného názvu otázky, tak je jasné, ţe jejím cílem bylo zjištění nejvyššího dosaţeného vzdělání respondentů. Z analýzy v podstatě vyplynulo, ţe nejpočetnější skupinou byli respondenti s vysokoškolským titulem. Pro mě osobně toto zjištění bylo poněkud překvapující, ale na druhou stranu jsem také rád, ţe více neţ polovina dotazovaných bylo vysokoškoláky. Nyní k samotným číslům. Respondentů se základním vzděláním bylo 5, se středoškolským 12, vyučeno bylo 9 respondentů, vyšší odborné vzdělání mělo pouze 7 tázaných a nakonec 38 respondentů byli absolventi vysokých škol. Dosažené vzdělání Vysokoškolské Vyšší odborné Vyučen Střední s maturitou Základní Graf č. XI: Nejvyšší dosaţené vzdělání. Zdroj: vlastní tvorba ze získaných dat. 71

72 Otázka č. 4. Pozorujete anebo zaznamenáváte dění migrace ve světě? V případě této otázky jiţ šlo o uváděcí otázku, která měla respondentovi v jasné míře dát najevo, v jakém směru se bude upírat dotazníkové šetření. Při analýze bylo zjištěno, ţe naprostá většina dotazovaných opravdu zaznamenává dění migrace. Pouze v několika případech respondenti uvedli, ţe migraci nepozorují. Osobně si myslím, ţe v dnešní době informačních technologií a medií je opravdu těţké nezpozorovat co se děje ve světě a především v Evropě. V posledních několika letech je také otázka migrace a migrační krize téměř nejdiskutovanější téma co se týče současných problému Evropské unie. Nyní zanalyzuji celkové výsledky odpovědí na danou otázku. Z celkového počtu respondentů většina z nich odpověděla kladně na poloţenou otázku, číselně vyjádřeno přesně 64. Zbylí respondenti odpověděli záporně a byly to převáţně osoby ve věku let. Ukáţeme si odpovědi graficky. Pozorování děni migrace ve světě 7% 3% 22% 68% Ano = 48 Spíše ano = 16 Spíše ne = 5 Ne = 2 Graf č. XII: Pozorujete či zaznamenáváte dění migrace ve světě? Zdroj: vlastní tvorba ze získaných dat. Otázka č. 5. Považujete současný stav migrace do EU za krizový? Tato otázka uţ byla specifičtější ve smyslu, kdy v podstatě rozdělovala respondenty na dvě skupiny. Do první skupiny spadají respondenti, kteří nepovaţují současnou migraci do Evropské unie za krizovou. Tím pádem lze předpokládat a to také potvrzuje další analýza, ţe tyto lidé povaţují migraci za spíše pozitivní jev neţli za jev záporný. Lze taktéţ konstatovat, ţe lidé, kteří takto odpovídali, spadali do niţší věkové kategorie, byli to především lidé ve věkovém rozmezí let a pouze pár lidi ve věku let. Skupinu, která nepovaţuje současný stav migrace do Evropské unie za krizový, dle mého šetření z celkového počtu respondentů tvořilo pouze 72

73 11 dotazovaných. Ostatní respondenti, přesněji nadpoloviční většina dotazovaných, povaţují spíše současný migrační stav Evropské unie za krizový. Osobně se v této otázce přikláním spíše k početnější skupině respondentů a myslím si, ţe současná migrace do Evropské unie je nejen krizová ale naprosto nepřípustná jiţ kvůli tomu ţe, došlo ke zvýšení výdajů na podporu uprchlíků, zvýšení administrativních nákladů, náklady na zpětnou deportaci a jiné. Lze současný stav migrace považovat za krizový 3% 12% 20% 65% Ano = 46 Spíše ano = 14 Spíše ne = 2 Ne = 9 Graf č. XIII: Povaţujete současný stav migrace do EU za krizový? Zdroj: vlastní tvorba ze získaných dat. Otázka č. 6. Jaké jsou podle Vás nejčastější důvody pro migraci? V mé práci jsem se zabýval a zmiňoval především politické a ekonomické migranty, kteří tvoří podstatnou část současné migrační krize. Nicméně i tak jsem se chtěl dozvědět, jaké mínění o tom má veřejnost. Dopadlo to následovně: Jeké jsou nejčastější důvody pro migraci? Ekonomické (pro lepší ţivotní podmínky) 28 Politické (prchání před válkou) 37 Jené (uveďte). 6 Graf č. XIV: Jaké jsou podle Vás nejčastější důvody pro migraci? Zdroj: vlastní tvorba ze získaných dat

74 Jak je z grafu patrné, 28 respondentů povaţují za nejčastější důvody pro migraci ekonomické důvody (např. migrace pro lepši ţivotní podmínky), patřili sem především muţi od 26 let a více ţeny 41 a více let. 37 respondentů povaţují za nejčastější důvody politické (např. prchání před válkou), takto odpovídali mladší generace a to muţi ve věku let a ţeny ve věku let. V této otázce jsem ponechal moţnost se vyjádřit v rámci jiných důvodů a 6 lidí tuto moţnost vyuţilo. Pokud bych měl shrnout odpovědi těchto jedinců, tak 4 z nich (ţeny) uvedli, ţe nejčastějším důvodem pro migraci mohou být rodinné důvody a to především migrace do země kde bydlí příbuzní. 2 z respondentů uvedli, ţe migrace můţe být spojená s takovou věcí, jako je hazard (tuto moţnost uváděli muţi). O problematice hazardu spojenou s migrací jsem se zmínil v této práci na str. 23. Myslím si, ţe ve světle současné migrační krize jsou nejčastější právě ekonomické důvody pro migrování do jiných zemí a to nejen z hlediska současné krize ale i v globálním pojetí. Otázka č. 7: Jaká je podle Vás migrace v dnešní době dle dobrovolnosti? Otázku dobrovolnosti migrace lze chápat a posuzovat z různých hledisek. Pokud bych měl osobně odpovědět, tak bych se přiklonil spíše k odpovědi, ţe migrace v dnešní době je dobrovolná. Samozřejmě tento postoj se opírá o hledisko globální migrace. Pokud bych měl odpověď směřovat na Evropskou migrační krizi tak by má odpověď nebyla jednoznačná. Otázka však měla obecný charakter a tak dle vyhodnocení výzkumu můţu konstatovat, ţe 32 respondentů se zařadilo do skupiny, jeţ si myslí, ţe v dnešní době je migrace dobrovolná, kdy takto odpovídali většinou muţi ve věku 26 a více let (ţen v tomto případě bylo pouze 11 a to ve věkové kategorii 41 a více). Druhá polovina a to přesně 39 dotazovaných se přiklonilo k druhé variantě a to, ţe migrace je nedobrovolná, zde převládal názor ţen ve věkové kategorii 15 a 40 let. Otázka č. 8: Je podle Vás současná migrační krize organizovaná či živelná? Tato otázka je velmi zajímavá. Odpověď, ţe migrace je ţivelná, je pochopitelná pro kaţdého. Na druhou stranu odpověď, ţe je migrace organizovaná vyţaduje trochu jiný pohled na danou problematiku. Jsem si jist, ţe ne kaţdý z respondentů si vůbec uvědomoval, ţe současná migrační krize můţe být i jistým organizovaným jevem. V tomto případě by se dalo spekulovat především o různých teoriích nesoucí charakter spiknuti. Je to ovšem velmi choulostivé a zavádějící téma, se kterým musí být člověk velmi opatrný. Nyní si ale pojďme ukázat, jak dopadlo šetření: 74

75 Je současná migrační krize organizovaná či živelná? Organizovaná = 19 Ţivelná = 14 Částečně organizovaná a částečně ţivelná = 38 Graf č. XV: Je podle Vás současná migrační krize organizovaná či ţivelná? Zdroj: vlastní tvorba ze získaných dat. Podle analýzy 19 respondentů odpovědělo, ţe současná migrační krize je organizovaným jevem. Za zmínku však stojí, ţe tito respondenti byli středního aţ vyššího věku a to v rozmezí od 40 do 61 a více let. Jen pár z nich bylo ve věku 26 aţ 40 let a všichni dotazovaní, kteří povaţují migraci za organizovaný jev, mají vysokoškolské vzdělání. Naproti tomu skupina zastánců ţivelné migrační krize má základní vzdělání či střední s maturitou. Do poslední skupiny se řadí zastánci částečně organizované a částečně ţivelné migrační krize. Je to nejobsáhlejší skupina dotazovaných, s jejichţ názorem naprosto souhlasím. Je moţné povaţovat současnou migrační krizi za ţivelnou, ačkoliv jisté názory organizovanosti, řízení a podpory této migrace se objevují v masmédiích a je zapotřebí tomu věnovat pozornost. Otázka č. 9: Jaké jsou podle Vás důsledky migrace pro hostitelskou zemi? Zde jsem si kladl za cíl zjistit, jaký názor mají dotazovaní ohledně důsledků migrace na hostitelskou zemi. V této práci jsem se touto problematikou taktéţ zabýval a sám nemohu jednoznačně odpovědět. Z mého pohledu, pokud by byl přísun migrantů pomalý, vyrovnaný a především kontrolovaný, tak by migrace mohla přinést jistá pozitiva pro hostitelskou zemi. To co však pozorujeme dnes, jednoznačné nepřinese ţádný pozitivní efekt, ba naopak můţe dojit k razantnímu zhoršení situace. Jiţ dnes můţeme sledovat zvýšené náklady jak Evropské unie, tak i náklady jednotlivých zemí EU na podporu migrantů (především se jedna o detenční zařízení kde se zdrţují migranti a na začleňování migrantů do sociálního ţivota v Evropské unie a zemí EU). Odpovědi respondentů nebyly překvapující a dle analýzy lze konstatovat, ţe ve většině případů převládá názor negativních důsledků: 75

76 Důsledky migrace pro hostitelskou zemi 10% 38% 41% 11% Pozitivní = 7 Spíše pozitivní = 8 Spíše negativní = 29 Negativní = 27 Graf č. XVI: Jaké jsou podle Vás důsledky migrace pro hostitelskou zemi? Zdroj: vlastní tvorba ze získaných dat. Z vyhodnocení poloţené otázky si 29 respondentů myslí, ţe důsledky migrace pro hostitelskou zemi jsou spíše negativní a 27 dotazovaných zvolilo moţnost čistě negativní. Dohromady bylo tedy 79% dotazovaných toho názoru, ţe důsledky migrace pro hostitelskou zemi jsou negativní. Názor negativního charakteru zastávaly především lidí s vyšším vzdělaním a to středoškolským a vysokoškolským ve věkové kategorii 26 let a více s převládajícím názorem můţu. Sedm lidí zvolilo moţnost pozitivních důsledků a osm lidí zvolilo moţnost spíše pozitivní. Dohromady tedy bylo 21% respondentů povaţující důsledky migrace pro hostitelskou zemi za pozitivní či spíše pozitivní. Otázka č. 10: Jste spokojení se současnou migrační politikou Evropské unie? Politika Evropské unii ohledně migrace a současné migrační krize je velmi konfliktní a diskutované téma a to nejen v dnešní době ale i v průběhu existence EU. Osobně povaţuji migrační politiku EU v období migrační krize za ne zcela přijatelnou. Samotná idea pomoci lidem, kteří se nachází ve státech, kde probíhá válka, je velmi šlechetná a zaslouţí si úctu. Ale pokud dochází k tomu, ţe lidé nekontrolovaně přechází hranice a neprochází současně ţádnou kontrolou, povede to podle mého názoru pouze k ohroţení celkové bezpečnosti Evropské unie. Proto povaţují současnou migrační politiku Evropské unie za ne zcela správnou a to hlavě z hlediska přísnosti a benevolentnosti. Je zapotřebí zavést přísnější opatření, které zamezí výskytu nekontrolované překračování jak vnějších hranic EU, tak i hranic vnitřních. Nyní však k analýze poskytnutých odpovědí respondentů: 76

77 Spokojenost se současnou politikou EU 3% 16% 55% 26% Ano = 2 Spíše ano = 11 Spíše ne = 18 Ne = 38 Graf č. XVII: Jste spokojení se současnou migrační politikou Evropské unie? Zdroj: vlastní tvorba ze získaných dat. Dle vyhodnocení poloţené otázky můţeme konstatovat, ţe nadpoloviční většina respondentů nesouhlasí či spíše nesouhlasí se současnou migrační politikou Evropské unie (přesně 81%). Skupinu nesouhlasících tvoří zejména dotazovaní ve věkové kategorii 26 let a víc. Osobně se taktéţ přikláním k této skupině lidí, kteří nevyjadřují souhlas s migrační politikou EU. Nicméně 19% z dotazovaných se přiklonilo k pozitivní odpovědi a zvolilo buď ano či spíše ano. Otázka č. 11: Je podle Vás přístup ČR k migrační politice správný? Migrační politika České republiky je v mnoha pohledech obezřetnější a propracovanější. Za zmínku stojí především i dobrá vůle samotných občanů ČR. Současně u nás funguje Nadační fond Generace 21, který napomáhá křesťanům a dalším komunitám v Sýrii a Iráku. Dle oficiálních zdrojů přímo z veřejně přístupných stránek Nadačního fondu Generace 21 jsou ke zhlednutí zajímavé informace. Lze se dozvědět, ţe font disponoval v minulém roce 2016 rozpočtem 15 milionů Kč, které údajně získává od partnerů a podporovatelů. Do České republiky umoţnila Nadace přicestovat 89 uprchlíkům z původních 153, ovšem nyní zde zůstává 35 Iráčanů v péči NF Generace 21. Lze se ovšem dočíst, proč vlastně u nás zůstalo pouze 35 migrantů z programu Nadace. Uvádějí, ţe např. 8 Iráčanů se vrátilo zpět do vlasti kvůli (nostalgii), 25 Iráčanu se vzdalo azylu a odjelo do Německa. Na základě získaných informací se naskytuje otázka, nebyla-li zneuţitá dobrá vůle pomoci a jaké jsou pravé důvody pro migraci? Nyní se však podíváme na odpovědi: 77

78 Je přístup ČR k migrační politice správný? 32 Ano Spíše ano Spíše ne Ne 12 4 Graf č. XVIII: Je podle Vás přístup ČR k migrační politice správný? Zdroj: vlastní tvorba ze získaných dat. 55 respondentů souhlasí více či méně s politikou České republiky a 16 dotazovaných nesouhlasí. Osobně se přikláním opět k početnější skupině, i kdyţ je Česká republika jedna z málo zemí, která nesouhlasí s migrační politikou EU, tak vnitřní systém ČR je dle mého názoru správný. Otázka č. 12: Myslíte si, že migranti přinesou ekonomický růst Evropské unii? V této oblasti převládá názor, ţe migranti nepřinesou růst ekonomiky v EU. Přinesou migranti ekonomický růst EU? 7% 45% 30% 18% Ano = 5 Spíše ano = 13 Spíše ne = 21 Ne= 32 Graf č. XIX: Myslíte si, ţe migranti přinesou ekonomický růst Evropské unii? Zdroj: vlastní tvorba ze získaných dat. 78

79 Z analýzy vyplývá, ţe negativní postoj zastává 53 respondentů. Ostatní jsou opačného názoru. Výsledky v podstatě korespondují s otázkou č. 9, kdy jsem se dotazoval na to, jaké důsledky přinese migrace pro hostitelskou zemi. Ztotoţňují se s názorem, ţe migranti nepřinesou ekonomický růst, alespoň v současné situaci a v nejbliţších letech určitě ne. Z dlouhodobějšího hlediska však existuje moţnost, ţe migranti alespoň přispějí k rozvoji ekonomiky, ale na druhou stranu je moţnost, ţe naopak způsobí úpadek ekonomiky. Nyní však nelze pozorovat pozitivní vliv ba spíše naopak je ten vliv negativní. Otázka č. 13: Z pohledu vymírání evropské populace, myslíte si, že migrace je řešením? Otázka vymírání populace je dosti závaţná pro Evropskou unii. V mediích se statistiky stárnutí a vymírání neobjevují tak často, aby se běţný člověk nad tím zamýšlel. Evropská politika v oblasti přistěhovalectví a migrace se dosti chytá uvedeného problému a vyuţívá ho jako jeden z hlavních argumentů k tomu, aby se zvyšoval přiliv migrantů do EU. Je migrace řešením pro vymírání Evropské populace? 4% 37% 41% 18% Ano = 3 Spíše ano = 13 Spíše ne = 29 Ne = 26 Graf č. XX: Z pohledu vymírání evropské populace, myslíte si, ţe migrace je řešením? Zdroj: vlastní tvorba ze získaných dat. U respondentů převládá názor, ţe migrace není řešením pro vymírání evropské populace. 26 dotazovaných bylo vyloţeně proti a 29 zastávali spíše negativní názor. Celkově 16 respondentů si myslí, ţe migrace vyřeší či spíše vyřeší problém s vymíráním. Osobně spíše zastávám pozici, kterou jsem jiţ v práci zmínil. Jsem toho názorů, ţe vymírání v EU není tak závaţný jev jak je často vykládaný, je to známka vyspělosti, rozvoje a ţivotní úrovně. Přísně kontrolovaná migrace a to pouze přísně kontrolována by mohla nápomoci, ovšem ne taková, která se odehrává dnes. 79

80 Otázka č. 14: Považujete současnou migrační krizi za hrozbu pro ČR? Pokud ano, v čem vidíte hrozbu? Mohu rovnou říct, ţe skoro naprostá většina dotazovaných povaţuje současnou migrační krizi za hrozbu pro Českou republiku. Pouze 11 dotazovaných je toho názoru, ţe České republice nic nehrozí. Za zmínku však stojí to, v čem respondenti vidí hlavní hrozbu migrace. Pokusím se zformulovat základní myšlenky uvedené respondenty. Podle analýzy se odpovědi víceméně shodovali a z toho plyne, ţe obavy lidí jsou podobné. Můţu tak roztřídit odpovědi do 3 základních skupin: Terorismus velká část uváděných názorů se zabývala právě otázkou terorismu. Respondenti se obávají teroristických útoků v České republice kvůli současné migrační krizi. Je velké riziko, ţe spolu s migranty dorazí i příslušnici teroristických organizací a velký počet přistěhovalců znemoţňuje efektivní zajištění bezpečnosti státu. Ekonomická hrozba ekonomickou hrozbu vidí respondenti především v souvislosti se zvyšováním státních výdajů z důvodu pomoci migrantům. Velmi zřetelným příkladem můţe poslouţit Německo. Jeho výdaje na jednoho uprchlíka ročně vyjdou v přepočtu na více neţ Kč. Bezpečnost respondenti velmi často uváděli, ţe mají strach především o svojí bezpečnost a bezpečnost svých blízkých. Často zmiňované byly taktéţ nepokoje, které způsobují jak velká uskupení příchozích migrantů, tak i jednotlivci. Několik dotazovaných uvádělo, ţe kvůli své bezpečnosti z obavy příchozích migrantů si pořizují střelné zbraně. Od sebe mohu dodat jen svůj souhlas s respondenty, kteří mají obavy z migrační krize. Vyskytlo se jiţ dost trestných činů a teroristických útoků souvisejících právě s migranty. Povaţuji obavy českého národa za opodstatněné a myslím, ţe v souvislosti se strachem se bude muset zvýšit obranyschopnost států a to jak vnější tak i vnitřní. Otázka č. 15: Účastníte se nějakého programu pro pomoc migrantům? Respondenti se ve většině případů neúčastní ţádného projektu, který pomáhá migrantům. Pouze 2 respondenti se podíleli na nějakém nápomocném programu. Osobně jsem se účastnil takových projektů a to jak v roli poskytovatele pomoci tak i v roli uţivatele pomoci. V roli poskytovatele jsem působil v programu (Rodina od vedle). Myslím, ţe tento program má své plusy, které vidím v: tvorbě nových přátelských vztahů mezi rodinami cizinců a Čechů, moţnost poznat a seznámit se s jinou kulturou a tím se obohatit a hlavně získat zkušenosti tak i nové známostí. V roli uţivatele stoji za zmínku především projekt Policie pro všechny. 80

81 Otázka č. 16: Jak vidíte budoucí vývoj současné migrační krize? Jelikoţ se blíţím ke konci výzkumu, tak jsem chtěl zjistit, jaký názor mají respondenti ohledně budoucího vývoje současné migrační krize. Podle analýzy odpovědí 66% dotazovaných je názoru, ţe migrační krize bude v budoucnu růst a 44% respondentů si myslí, ţe současná krize v oblasti migrace bude klesat. Osobně se přikláním k méně početné skupině respondentů. Můj názor je zaloţen především na analýze statistických ukazatelů, na současné migrační politice Evropské unie a světového zpravodajství. Váţný zvrat situace má nastat při ukončení válečného konfliktu na Blízkém východě. Pokud k tomu dojde, nebudou mít migranti důvod proč prchat do Evropské unie. Na druhé straně ne všichni migranti prchají, někteří jsou tzv. ekonomické migranti, kteří jen zneuţívají válečné situace. Pokud ovšem dojde k poklesu migrace, tak se uvolní větší prostor pro přísnější kontrolu migrantů a tím i zamezení příchodu ekonomických migrantů. Zastávám tak názor, ţe v co nejbliţší době se má situace změnit v dobrém směru i navzdory pochmurným vyhlídkám některých předpovědí, které jiţ byly zmíněné v práci. Otázka č. 17: Popište pár slovy, co si myslíte o současné migrační krizi. Finální otevřená otázka pro tvořivou mysl a subjektivní pohled respondentů je dle mého názoru nejdůleţitější. Teprve zde se lze dozvědět vlastní názor o závaţné problematice, kterou jsem vybral jako téma diplomové práce. Shrnu tedy nejzajímavější myšlenky: Několik respondentů uvádělo dost zavádějící názor, ţe současná migrace nemá vůbec nic společného s migrací. Jedná se pouze o jakýsi pochod za sociálními dávkami a výhodami, které cílený stát pro migranty nabízí. Dalším zajímavým názorem je, ţe největší hrozba současné doby je nelegální migrace. Ta umocňuje negativní důsledky jak pro zemi hostitelskou i vysílající. Ze zveřejněných fotodokumentací a videí je jasně patrné, ţe naprostá většina migrantů jsou zdraví, zdatní muţi ve věku let. Panují obavy o bezpečnost, zvlášť obavy posilují neustále incidenty násilí a znásilnění spojené s migranty. Oddělili jsme se ţeleznou stěnou od slovanských národů (Rusko, Ukrajina) a pustili bychom sem lidí z Blízkého východu s naprosto rozdílnou mentalitou a způsobem ţivota. Pokud tady chtějí zůstat, nechť se řídí našimi zákony a přizpůsobují naší kultuře. Nechceme, aby nám vnucovali nám své náboţenství a styl ţivota. Pro zvednutí genetického kódu evropské populace musíme přijímat slovanské národy. Toto byly podle mě nejzajímavější názory, které stály za zmínění. 81

82 5.1 Vyhodnocení výzkumu Dle stanovených cílů a následné analýzy otázek mohu konstatovat, ţe cíl dotazníkového výzkumu byl v plné míře naplněn. Podařilo se mi v rámci mého šetření získat různorodou skupinu názorů od odlišných věkových kategorií, coţ mělo za následek získání objektivních názorů, které nejlépe korespondují se současným veřejným míněním v České republice o migraci globální i současné pouze v rámci Evropské unie. Z analýzy vyplynulo, ţe větší zastoupená část respondentů zastává spíše negativní názor spojený se současným migračním trendem. Coţ dle mého názoru není překvapením a můj předpoklad výsledného vyhodnocení byl naplněn. Důvodem negativního pohledu či kritického hodnocení dotazovaných respondentů dle výsledku dotazníku jsou především obavy z negativních dopadů migrační krize na budoucí vývoj jak Evropské unie tak i pouze České republiky. Hlavní faktory strachu, které tvoří výsledný názor dotazovaných respondentů, jsou především: strach o svou bezpečnost, ohroţení suverenity státu, ekonomické negativní dopady, které se odráţí především ve zvýšení výdajů státního rozpočtu, ale také v neposlední řadě ohroţení základních hodnot postavených na historických ale také politických událostech (př. náboţenství, demokracie nebo rovnost ţen a muţů). Tyto názory a obavy se především dle mého názoru opírají o aktuálně nastolenou a prezentovanou politiku České republiky v rámci Evropské unie, která je diametrálně odlišná. Tento fakt, můţe odráţet značnou existenci demokracie v našem právním státě, jelikoţ názory občanů jsou v této problematice takřka shodné s názory vlády České republiky. Nesoulad prosazované politiky České republiky a jiných členských států s nastolenou migrační politikou Evropské unie, prezentovanou zejména Německem můţe vést k negativním vlivům jako je růst šedé ekonomiky a to v celé Unii. Dle mého názoru největší nebezpečí rozvoje šedé ekonomiky můţe nastat v oblasti převaděčství obchod s lidmi či nedovolovaným ozbrojováním, které je posíleno současnou legislativou zpřísňování poţadavků pro drţení zbraní. Tato konkrétní stimulace národních legislativ pomocí směrnic upravující drţení zbraní, podle mého názoru pouze omezí moţnost občanů, kteří si zbraň chtějí pořídit legálně a na svou obranu, coţ můţe být jeden z hlavních důvodů, proč občané spatřují migrační krizi a s tím zvýšenou kriminalitu jako kritickou. Z dotazníku také vyplynulo velká nevole občanů přijímat ekonomické uprchlíky a to právě z důvodu zvýšených vládních výdajů, které je potřeba vynaloţit na celkové začlenění migrantů či případné následné výdaje související s navracením uprchlíků do rodné vlasti. 82

83 Závěr Migrace svou podstatou velmi ovlivňuje četnost, rozdělení, strukturu, rozmístění a dynamiku vesnic, měst, regionů, států a kontinentů. Migrační procesy postihují sociálněekonomický rozvoj všech států a to jak pozitivním způsobem tak i tím negativním. V současné době jsou nejzávaţnější tendence mezinárodní migrace vyústěny v evropskou migrační krizi. Migrace představuje velmi sloţitý, mnohoúrovňový proces, který je nepřetrţitě spojený se všemi aspekty společenského ţivota. Daný fenomén je jedním z nejzkoumanějších a nejvyšetřovanějších jevů v současné době. Je třeba se na něj dívat ze všech úhlů pohledu: ekonomických, sociálních, historických, kulturních, demografických a etnických, kterými jsem se zaobíral v průběhu diplomové práce. V mé práci byla zohledněna samotná podstata, druhy, formy, příčiny, důsledky a právní aspekty migrace. Taktéţ byly zkoumány nejrůznější teoretické koncepce a determinanty mezinárodní migrace. Výsledkem zkoumání migrační krize skrz ekonomické, sociální a právní chápání se stalo přesvědčení o tom, ţe je téměř nutné provádět komplexní studie daného fenoménu. Aktuálně migraciologie jakoţto vědní obor není zcela utvrzená ve svém statusu, ačkoliv má velmi bohaté podklady. Jednotný přístup k výzkumu migračních procesů by v tomto případě pomohl obohatit a spojit různorodé materiály, a moţná také i zaplnit mezery nedostačujících oblastí poznání. Politika Evropské unie, rozměry a charakter migrační krize způsobily smíšenou reakci ve světě. Někteří se obracejí ke zkušenostem Římského impéria a vnímají migrační krizi jako počátek konce evropské civilizace. Pro některé, nynější situace s migranty jen poukazuje na neefektivnost evropských institucí a organizačních struktur (stvořených pro regulaci migračních toků) a symbolem krachu politiky (řízení migrace). Z pohledu současných vědních disciplín však migrační krize v Evropě není ničím překvapujícím. Dle mnohých specialistů zabývajících se problematikou migrace je současná krize pouze kumulativní efekt interakcí mnoha faktorů jako jsou: světová hospodářská krize, globální oteplování přinášející riziko masové migrace ekologické, prohlubování sociální nerovnováhy v mnoha zemích, důsledky válečných konfliktů a civilních válek na destabilizaci států atd. Jednou z odlišovacích charakteristik dnešní krize je fúze několika migračních potoků legální, nelegální ekonomická migrace a uprchlíci do jednoho silného potoku. Z toho pramení i tak pestrá škála etnických skupin: migranti ze Sýrie, Egypta, Libyi, Nigérie, Afganistánu, Pákistánu a jiné. Neméně závaţným problémem je i to, ţe hlavní neboli největší část migrantů míří do nejvyspělejších států Západní Evropy. Tento fakt svědčí především o dobré informovanosti ohledně ţivotní úrovně, štědrosti sociálněekonomické pomoci, dostávající se 83

84 k migrantům. Současní migranti na rozdíl od svých předchůdců, neutíkají od nebezpečí tam kam oči hledí, ale jednají na základě informací získaných ze SMI, etnických diaspor a mobilního spojení. Na základě studií v mé diplomové práci je moţné vyjádřit několik hlavních příčin současné migrační krize v EU a to: 1. Válka v Sýrii, která se stala takřka spouštěcím kohoutkem pro celý mechanismus. 2. Vcelku jednoduchý a svobodný způsob se dostat do evropských států. 3. Příznivá politika Evropské unie v otázkách migrace. Předpovědět co nás čeká v budoucnu a zda se migrační krize vyřeší je dle mé analýzy velice sloţité. Největší problém nese aspekt analýzy nelegální migrace v národním a nadnárodním kontextu, především měřitelnost. Dle šetření veřejného mínění, panují především obavy a nejistota z bezpečnosti, která pramení z migrační krize. Ekonomické problémy migrační krize jsou spojeny hlavně s nelegální migrací do evropských států. Výzkum veřejného mínění poukázal v první řadě na to, ţe migrace ovlivňuje trh práce, příliv nelegálních migrantů ohroţuje suverenitu státu, právní systém a vnitřní bezpečnost státu. Nezřídka nelegální migrace vystupuje jako katalyzátor pro zločiny, trestnou činnost zejména pašování drog, zbraní a lidí. To vše má za následek nepříznivé ovlivňování ekonomiky a s tím spojený růst černé ekonomiky. Myslím si, ţe tato práce můţe poslouţit, jako vodítko pro ty, kteří se chtějí více dozvědět o migraci a o současné migrační krizi v Evropské unii. Na základě této práce si kaţdý můţe vytvořit vlastní mínění spojené s aktuální problematikou migrace či mu můţe poskytnout jiný rozměr chápání migrační krize. V závěru bych chtěl jenom říci, ţe i kdyţ Evropa nemůţe najít zázračné řešení migrační krize, tak se musí spojit a dát společnou odpověď na existující problém. 84

85 Seznam použité literatury Bibliografie [EDITOR OĽGA ŠRAJEROVÁ]. Migrace, tolerance, integrace: otázky z mezinárodní vědecké konference konané ve dnech 5. a 6. října 2004 ve Slezském ústavu Slezského zemského muzea v Opavě. Opava: Slezské zemské museum, ISBN BALDWIN, Richard E. a Charles WYPLOSZ. Ekonomie evropské integrace. 1. vyd. Přelo ţil Stanislav ŠAROCH. Praha: Grada, ISBN BARŠOVÁ, Andrea a Pavel BARŠA. Přistěhovalectví a liberální stát: imigrační a integrační politiky v USA, západní Evropě a Česku. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Mezinárodní politologický ústav, ISBN Bogue, D. J. Techniques and Hypotheses fot the Study of Differential Migration: some Notes from an Experiment with U. S. Data. International Population Conference, New York, Hamilton, B., Whaley J. Effeciency and Distributional Implications of Global Restrictions on Labour Mobility. Journal of Development Economics, HECZKO, Stanislav. Pracovní texty k předmětu Mezinárodní ekonomické vztahy. Ústí nad Labem: Fakulta sociálně ekonomická UJEP, ISBN JANÁČKOVÁ, Stanislava, Jan SKOPEČEK, Martin SLANÝ, et al. Masová imigrace: záchrana, nebo zkáza Evropy?. Vydání první. Praha: Institut Václava Klause, Publikace (Institut Václava Klause). ISBN Loquenz, Jan, Martin, Šimon Amenitní migrace. Geografické rozhledy. (2): ISSN Massey, D. S., et al. Social and Economic Aspects of Immigration. In: Understanding and Optimizing Human Development, Annals of the New York academy of Sciences, Vol New York: New York Academy of Sciences, 2005 PALÁT, Milan. Determinanty vzniku migrace a statistiky cizinců v Evropské unii. Ostrava: Key Publishing, Monografie (Key Publishing). ISBN PALÁT, Milan. Mezinárodní migrace a ekonomika v Evropské unii: vývoj, determinanty, politiky a trendy. Ostrava: Key Publishing, Monografie (Key Publishing). ISBN Ravenstain, E. G. The Laws of Migration. Journal of the Royal Statistical Society, Rodrik, D. In Search of Prospeity: Analytic Narratives on Economic Growth. Oxford: Princeton University Press,

86 ROLNÝ, Ivo a Lubor LACINA. Globalizace, etika, ekonomika. Boskovice: Albert, pp. ISBN X. SCHEU, Harald Christian a Michal ČÁSTEK. Aktuální otázky migrační politiky Evropské unie. 1. vyd. Praha: Vysoká škola finanční a správní, ISBN SYLLOVÁ, Jindřiška. Lisabonská smlouva: komentář. Praha: C.H. Beck, Beckova edice komentované zákony. ISBN Časopisy a noviny Do EU se chystá šest miliónů běţenců. Právo, OSN spočítala migranty. Metro (227). prof. JUDr. Richard Pomahač, CSc. Soudní dvůr EU: Neoprávněný průjezd cizince územím členského státu EU. Právní rozhledy 17/2016. Unijní soud: Státy nejsou povinny udělovat všem humanitární víza. Právo, , s. 17, ISSN Diplomové práce DRDÚLOVÁ, Irena. Srovnání implementace unijní azylové politiky v České republice a ve Velké Británii. Olomouc, Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci. KOLBA, Pavel. Česká republika a problém mezinárodní migrace. Praha, Diplomová práce. Bankovní institut vysoká škola Praha. Internetové zdroje AENews: Evropský soud rozhodl. [online]. [cit ]. Dostupné z: Antropoweb. Migrace. [online]. [cit ]. Dostupné z: cs/migrace České noviny: Ţadatelů o azyl v Německu se sniţuje. [online]. [cit ]. Dostupné z: Demografický informační portál. Migrace. [online]. [cit ]. Dostupné z: emografie.info/?cz_migrace_obecne= 86

87 DRBOHLAV, Dušán. Sborník České geografické společnosti: Hlavní důvody a důsledky mezinárodní migrace obyvatelstva. [online]. [cit ]. Dostupné z: oogleusercontent.com/search?q=cache:gwq_b6rkol8j:geography.cz/sbornik/wp-content/upl oads/downloads/2014/03/1994_99_3_drbohlav_hlavniduvodyadusledky.pdf+&cd=1&hl=cs &ct=clnk&gl=cz E15.CZ: Uprchlická krize: Počátky a příčiny. [online]. [cit ]. Dostupné z: http ://student.e15.cz/agora/uprchlicka-krize-pocatky-a-priciny EUR - lex. Konsolidované znění Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie [online]. [cit ]. Dostupné z: EUR-lex: Maastrichtská smlouva o Evropské unii [online]. [cit ]. Dostupné z: EUR-Lex: Evropská agentura pro řízení vnějších hranic Frontex. [online]. [cit ]. Dostupné z: lex.europa.eu/legal-content/cs/txt/?uri=uriserv%3 Al33216 EUR-Lex: Stockholmský program [online]. [cit ]. Dostupné z: Euro.cz: Ţadatelů o azyl v EU loni lehce ubylo. Nejvíce o něj usilují Syřané [online]. [cit ]. Dostupné z: Euroactiv: Uprchlická krize [online]. [cit ]. Dostupné z: EURODAC: Evropská komise: [online]. [cit ]. Dostupné z: EUROSCOP. Dohoda mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích, podepsaná v Schengenu dne 14. června 1985 [online]. [cit ]. Dostupné z: EUROSCOP: Co je Schengen [online]. [cit ]. Dostupné z: EUROSCOP: TREVI: (Terrorisme, Radicalisme, Extrémisme, Violence Internationale). [online]. [cit ]. Dostupné z: 87

88 EUROSCOP: DUBLINSKÁ KONVENCE [online]. [cit ]. Dostupné z: ww.euroskop.cz/gallery/5/ a87_d012_4d1b_962d_bc d3f.pdf Eurostat Statistics Explained. Statistika migrace a migrující populace. [online]. [cit ]. Dostupné z: ation_and_migrant_population_statistics/cs Eurostat: Asylum in the EU Member States. [online]. [cit ]. Dostupné z: ec.europa.eu/eurostat/documents/ / / ap-en.pdf/790eba01-381c bcd2-a54959b99ed6 Evropská komise: EU a uprchlická krize [online]. [cit ]. Dostupné z: Evropská komise: Evropská komise - Tisková zpráva. [online]. [cit ]. Dostupné z: Evropské hodnoty: Moţnosti odhadu vývoje migračních toků aneb kolik migrantů ještě přijde? [online]. [cit ]. Dostupné z: ADch-tok%C5%AF-aneb-kolik-migrant%C5%AF-je%C5%A1t%C4%9B-p%C5%99ijde.pdf Evropské hodnoty: Moţnosti odhadu vývoje migračních toků. [online]. [cit ]. Dostupné z: osti-odhadu-v%c3%bdvoje-migra%c4%8dn%c3%adch-tok%c5%af-aneb-kolikmigrant%c5%af-je%c5%a1t%c4%9b-p%c5%99ijde.pdf Evropské hodnoty: Profily syrských uprchlíků a jejich migrační strategie. [online]. [cit ]. Dostupné z: Evropské hodnoty: Rozhoduje Evropská unie o přílivu imigrantů do Česka? [online]. [cit ]. Dostupné z: Evropský parlamen: Přistěhovalecká politika. [online]. [cit ]. Dostupné z: http :// Hospodářské Noviny: Německu se nedaří najít práci pro uprchlíky. [online]. [cit ]. Dostupné z: IOM: O nás. [online]. [cit ]. Dostupné z: 88

89 Is.mendelu.cz: Mendelova univerzita v Brně [online]. [cit ]. Dostupné z: is.mendelu.cz/eknihovna/opory/zobraz_cast.pl?cast=71391 Is.mendelu.cz: Migrace obyvatelstva, historické mezníky a význam migrace pro současnost i budoucnost. Mendelova univerzita v Brně [online]. [cit ]. Dostupné z: mendelu.cz/eknihovna/opory/zobraz_cast.pl?cast=71391 is.muni.cz. UKAZATELE MIGRACE [online]. [cit ]. Dostupné z: ni.cz/el/1431/jaro2004/z0044/29000/mobilita_3.txt Komise Evropských společenství: Haagský program: deset priorit pro nadcházejících pět l et [online]. [cit ]. Dostupné z: KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ: ZELENÁ KNIHA o budoucím společném ev ropském azylovém systému [online]. [cit ]. Dostupné z: urope.org/_assets/files/content/resources/pdf_cz/eu_asylum_acquis/zelena-kniha-2007.pdf KONSOLIDOVANÉ ZNĚNÍ SMLOUVY O FUNGOVÁNÍ EVROPSKÉ UNIE [online]. [cit ]. Dostupné z: Latinský slovník on- line. [online]. [cit ]. Dostupné z: Lee, E. S. A theory of migration. University of Pensylvania. [online]. [cit ], Dostupné z: Migraceonline: Dublinská úmluva [online]. [cit ]. Dostupné z: Migraceonline: MIGRACE A EU [online]. [cit ]. Dostupné z: line.cz/cz/temata/migrace-a-eu Ministerstvo vnitra České republiky: Azyl v Evropské unii [online]. [cit ]. Dostupné z: g%3d%3d Ministerstvo vnitra České republiky: Společný evropský azylový systém. [online]. [cit ]. Dostupné z: Ministerstvo vnitra České republiky: Víceletý program pro oblast spravedlnosti a vnitřních věcí [online]. [cit ]. Dostupné z: D%3D 89

90 Ministerstvo vnitra České republiky: Zpráva o situaci v oblasti migrace a integrace cizinců na území České republiky v roce 2009 [online]. [cit ]. Dostupné z: Ministerstvo vnitra České republiky: Společný evropský azylový systém [online]. [cit ]. Dostupné z: Ministerstvo vnitra České republiky: Terminologický slovník. [online]. [cit ]. Dostupné z: Novinky.cz: Kvóty pro přerozdělování migrantů [online]. [cit ]. Dostupné z: Policejní akademie České republiky v Praze: Zasedání evropské rady konané ve dnech 15. a 16. října 1999 v Tampere [online]. [cit ]. Dostupné z: Policejní akademie ČR: Schengenská materie historie a geneze. (Pikna,B.) [online]. [cit ]. Dostupné z: Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky: Usnesení výboru pro evropské záleţitosti-[online]. [cit ]. Dostupné z: 80&pdf=1 Praţská kancelář UNHCR. UNHCR v České republice [online]. [cit ]. Dostupné z: Ptejte se knihovny: Šíité a sunnité. [online]. [cit ]. Dostupné z: jteseknihovny.cz/dotazy/siite-a-sunnite RADA EVROPSKÉ UNIE: Stockholmský program [online]. [cit ]. Dostupné z: Slovník spisovného jazyka českého. [online]. [cit ]. Dostupné z: hsubstr=no STARK, Oded. The Migration of Labor [online] [cit ]. Dostupné z: http: //class.povertylectures.com/stark1991migrationoflaborchapts1-3.pdf UK Department of Communities and Local Goverment. Local Government Finance [online]. [cit ]. Dostupné z: alregional/localgovernmentfinance/214 UNSD: International migration. [online]. [cit ]. Dostupné z: 90

91 Prameny práva ČESKO. Zákon č. 326/1999 Sb. Zákon o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů. ČESKO. Zákon č. 325/1999 Sb. Zákon o azylu. Seznam obrázků Obrázek č. I: Migrační toky přes Španělsko, Itálii a Řecko. Obrázek č. II: Předpověď migračních toků. Obrázek č. III: Procedura ţádosti o mezinárodní ochranu. Seznam tabulek Tabulka č. I: Toky výrobních faktorů mezi vyspělými a méně rozvinutými zeměmi. Tabulka č. II: Push pull faktory neboli příčiny migrace dle teorie tlaku a tahu Seznam grafů Graf č. I: Vývoj hrubé míry migračního salda EU 28. Graf č. II: Podíl cizinců na obyvatelstvu ve vybraných evropských státech za rok Graf č. III: Podíl cizinců na obyvatelstvu ve vybraných evropských státech za rok Graf č. IV: Podíl cizinců na obyvatelstvu ve vybraných evropských státech za rok Graf č. V: Vývoj počtu cizinců v ČR podle typu pobytu v tisících. Graf č. VI: Vývoj počtu ţadatelů o mezinárodní ochranu v ČR Graf č. VII: Nelegální migrace cizinců Graf č. VIII: Počet ţádostí o azyl za rok Graf č. IX: Počet ţádostí o azyl za rok Graf č. X: Věkové zastoupení. Graf č. XI: Nejvyšší dosaţené vzdělání. Graf č. XII: Pozorujete či zaznamenáváte dění migrace ve světě? Graf č. XIII: Povaţujete současný stav migrace do EU za krizový? Graf č. XIV: Jaké jsou podle Vás nejčastější důvody pro migraci? Graf č. XV: Je podle Vás současná migrační krize organizovaná či ţivelná? 91

92 Graf č. XVI: Jaké jsou podle Vás důsledky migrace pro hostitelskou zemi? Graf č. XVII: Jste spokojení se současnou migrační politikou Evropské unie? Graf č. XVIII: Je podle Vás přístup ČR k migrační politice správný? Graf č. XIX: Myslíte si, ţe migranti přinesou ekonomický růst Evropské unii? Graf č. XX: Z pohledu vymírání evropské populace, myslíte si, ţe migrace je řešením? 92

93 Přílohy Příloha č. 1: Azylová procedura. Azylová procedura v ČR Azylem se rozumí ochranný pobyt, který poskytuje stát příslušníku jiného státu nebo osobě bez státní příslušnosti v souvislosti s jejím pronásledováním zpravidla z důvodů politických. V České republice jsou blíţe specifikovány důvody pro udělení azylu v zákoně o azylu. V ČR se pouţívá pojem mezinárodní ochrana pro označení azylu a doplňkové ochrany. Ţádost o mezinárodní ochranu můţe cizinec podat na cizinecké policii, hraničním přechodu, v detenčním zařízení nebo přímo ve středisku MVČR. Samotná ţádost se podává Odboru azylové a migrační politiky MV ČR. 119 Důvody pro udělení o azyl dle Zákona o azylu jsou následovné: Dle 12 Zákona o azylu může být azyl udělen cizinci pokud: 1) je pronásledován za uplatňování politických práv a svobod, nebo 2) má odůvodněný strach z pronásledování z důvodu rasy, pohlaví, náboţenství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo pro zastávání určitých politických názorů ve státě, jehoţ občanství má, nebo, v případě ţe je osobou bez státního občanství, ve státě jeho posledního trvalého bydliště. 120 Dle 13 Zákona o azylu může být azyl udělen za účelem sloučení rodiny 1) Doplňková ochrana se udělí cizinci, který nesplňuje důvody pro udělení azylu, bude-li v řízení o udělení mezinárodní ochrany zjištěno, ţe v jeho případě jsou důvodné obavy, ţe pokud by byl cizinec vrácen do státu, jehoţ je státním občanem, nebo v případě, ţe je osobou bez státního občanství, do státu svého posledního trvalého bydliště, by mu hrozilo skutečné nebezpečí váţné újmy podle odstavce 2 a ţe nemůţe nebo není ochoten z důvodu takového nebezpečí vyuţít ochrany státu, jehoţ je státním občanem, nebo svého posledního trvalého bydliště. 2) Za váţnou újmu se podle tohoto zákona povaţuje a) uloţení nebo vykonání trestu smrti, b) mučení nebo nelidské či poniţující zacházení nebo trestání ţadatele o mezinárodní ochranu, 119 Varianty: Uprchlíci a ţadatelé o azyl v České republice [online]. [cit ]. Dostupné z: varianty.cz/download/docs/202_uprchli-ci-a-z-adatele-o-azyl-v-c-r.pdf 120 ČESKO. Zákon č. 325/199 Sb. 93

94 c) váţné ohroţení ţivota civilisty nebo jeho lidské důstojnosti z důvodu svévolného násilí v situaci mezinárodního nebo vnitřního ozbrojeného konfliktu, nebo d) pokud by vycestování cizince bylo v rozporu s mezinárodními závazky České republiky. 121 Dle 14 Zákona o azyl lze udělit humanitární azyl Jestliţe v řízení o udělení mezinárodní ochrany nebude zjištěn důvod pro udělení mezinárodní ochrany podle 12, lze v případě hodném zvláštního zřetele udělit azyl z humanitárního důvodu. 122 Dále lze udělit doplňkovou ochranu cizinci, který nesplňuje výše uvedené podmínky pro udělení azylu. Podmínky pro udělení doplňkové ochrany jsou blíţe specifikované v Zk. č. 325/199 Sb. Zákon o azylu, a to v 14a, 14b. Samotnou proceduru ţádosti o mezinárodní ochranu neboli azyl můţeme znázornit následovně: 121 ČESKO. Zákon č. 325/199 Sb. 122 Tamtéţ 94

95 Obrázek č. III: Procedura ţádosti o mezinárodní ochranu. Zdroj: 95

96 Příloha č. 2: Dotazník Problém mezinárodní migrace 96

97 97

98 98

99 99