Nezaměstnaný je ten, kdo nemá práci a aktivně
|
|
- Libor Dušek
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Nezaměstnanost
2 Definice nezaměstnanosti Nezaměstnaný je ten, kdo nemá práci a aktivně ji hledá Co je to aktivní hledání? Stačí registrace na Úřadu práce? Jakákoliv definice aktivního hledání je arbitrární (záleží na nás). Měření počtu nezaměstnaných: - u evidence úřadů práce: ale: ne každý se zaregistruje, jak dlouho může být registrován - výběrovým šetřením (sociologický průzkum) ale: každý průzkum je nepřesný Počet nezaměstnaných tedy není přesné číslo!
3 Míra nezaměstnanosti u = U/L+U u = míra nezaměstnanosti, L = zaměstnaní (včetně OSVČ, podnikatelů apod.) L+U = N = práce schopné obyvatelstvo L = nezahrnuje zaměstnané na šedo, nezahrnuje lidi, kteří už práci aktivně nehledají Míra nezaměstnanosti, tak může být zkreslená (Španělsko v 90. letech 20. století).
4 Makro formy nezaměstnanosti Frikční: přirozené důvody změna bydliště, ukončení školy, dosavadní práce už mne nebaví Výši frikční u ovlivňují: podpory v nezaměstnanosti, jak je pracovní síla mobilní (trh s byty) apod. budou-li např. podpory vysoké a vyplácet se dlouhou, mohou být lidé dlouho nezaměstnaní, byť hledají práci. Strukturální mám sice nějaké schopnosti, ale není po nich poptávka aneb horník se hned nestane lékařem (ani lékař horníkem). Praktický příklad: čeští skláři. Problémy: - nedostatečné vzdělání: mám malé schopnosti - příliš odborné vzdělání: Mohu být odborníkem, ale jen v úzké oblasti. Výši strukturální u mj. ovlivňují stejné faktory jako v případě frikční u. Frikční a strukturální nezaměstnanost tvoří přirozenou míru nezaměstnanosti! Ve svobodných podmínkách nemůže být u rovno 0. u = 0 znamená pracovní povinnost, tj. něco co je v rozporu s LZPS.
5 Makro formy nezaměstnanosti Cyklická: pokud HDP klesá, u roste pokud HDP roste, u klesá Cyklická nezaměstnanost zahrnuje osoby, které by normálně byli zaměstnaní. Okunův zákon a míra nezaměstnanosti: Míru nezaměstnanosti ovlivňuje rozdíl mezi potenciálním HDP (Y*) a skutečným HDP (Y). Čím vetší rozdíl, tím větší u. Pokud skutečný HDP klesá, rozdíl se (zpravidla) zvětšuje. Situace: Y roste, ale Y* roste rychleji než Y: u potom roste. Okunův zákon matematicky: u t u t-1 = - o(gy t q) V praxi: q = průměrné roční tempo růstu Y*, tj. Y musí růst minimálně o q %, aby nezaměstnanost nerostla Pokud Y roste méně než o q %, tak u roste, ale o méně % než o q %. Danou závislost vyjadřuje koeficient o. Pro americkou ekonomiku: q = 3 (%) Proč: některé osoby musíte zaměstnávat, ať je produkce jakákoliv (např. účetní). Pro americkou ekonomiku: o = - 0.4
6 Mikro příčiny nezaměstnanosti Makro formy nezaměstnanosti mají mikroekonomické příčiny (aneb, proč je užitečné studovat mikroekonomii ): - vysoké sociální dávky - dlouhá doba podpory v nezaměstnanosti - nefungující trh s byty (regulované nájemné) - vysoká ochrana zaměstnanců, minimální mzda - progresivní zdanění - efektivnostní mzdy - asymetrie informací - požadavek stejné mzdy za stejnou práci - nedostatečně rozvinutý lidský kapitál - globalizace
7 Dobrovolná a nedobrovolná u Dobrovolná nezaměstnanost - lidé, dobrovolně nezaměstnaní by mohli najít práci při tržní ceně, ale tato cena se jim zdá příliš nízká, a proto volí raději volný čas hledají lepší pracovní příležitost. Při stávající mzdové sazbě mohou dávat přednost studiu. Existence dobrovolné nezaměstnanosti může napomáhat maximalizaci čistého ekonomického blahobytu (NEW). Nedobrovolná nezaměstnanost - pracovní síly práci hledají a nemohou je najít ani při nižší mzdové sazbě. V okamžiku ekonomické poruchy se trh vyznačuje příliš vysokou mzdovou sazbou. Trh s dokonale pružnými cenami nemůže vytvářet menší nabídku, než je poptávka nebo vytvářet nedobrovolnou nezaměstnanost. Ceny a mzdy stoupají a klesají tak dlouho, dokud se trhy nevyčistí.
8 Důsledky nezaměstnanosti Platí, pokud Y je menší než Y*, tj. nezaměstnanost je větší než nezaměstnanost při Y*. Nezaměstnanost při Y* nazýváme přirozenou mírou nezaměstnaností (u*), zahrnuje frikční a strukturální nezaměstnanost. u* lze ovlivnit. Důsledky: - nevyužíváme zdroje, které by mohly být využity neuspokojujeme tedy všechny naše potřeby. - platíme příspěvky v nezaměstnanosti: tyto peníze by mohly být použity na něco jiného - dopady na samotné nezaměstnané
9 Nezaměstnanost a trh práce Nezaměstnanost souvisí s trhem práce, proto připomenutí, co se na trhu práce děje. Pokud se někam posouvá křivka poptávky po práci nebo nabídky práce, mění se i počet zaměstnaných osob, čili se logicky mění i počet nezaměstnaných, míra nezaměstnanosti potom roste nebo klesá. Teoreticky by se mělo jednat o růst nebo pokles dobrovolné u pokud je trh práce v rovnováze, tak pracují při dané w/p všechny osoby, které pracovat chtějí. V praxi však většinou roste/klesá i nedobrovolná nezaměstnanost v důsledku strnulostí na trhu práce (např. minimální mzdy, moci odborů apod.) posun křivek nabídky nebo poptávky po práci nevede (alespoň ne hned) k odpovídající změně w/p.
10 Poptávka po práci Mezní produkt práce (MP L ): o kolik se zvýší produkce (celkový produkt, TP) firmy, pokud se počet pracovníků (L) zvýší o jednotku. MP L začne dříve nebo později klesat, dodatečná jednotka L vyprodukuje dříve nebo později nižší přírůstek TP než předcházející uplatňuje se zákon klesajících mezních výnosů. Příjem z mezního produktu práce (MRP L ): o kolik se zvýší příjem, pokud vzroste MP L v důsledku růstu L. Pokud klesá MP L, musí klesat i MRP L. V nedokonalé konkurenci k poklesu MRP L navíc přispívá skutečnost, že k tomu, aby firmy vyrobily více musí snížit cenu. Firmy poptávají další zaměstnance, pokud w/p (reálná mzda) je větší jak MRP L až do bodu, kdy w/p = MRP L. Daný bod určuje množství zaměstnaných osob. Proč reálná mzda: pokud vzroste cenová hladina (P) a zároveň ve stejném poměru vzroste nominální mzda (w), budou firmy poptávat stále stejné množství práce reálně se pro ně nic nezměnilo. V analýze bereme práci jako zaměnitelnou nerozlišujeme mezi jednotlivými profesemi, neuvažujeme s lidským kapitálem apod. Dané závislosti ale vskutku platí pro každý dílčí trh práce (horníci, pekaři, účetní, lékaři ).
11 Nabídka práce Zajímá nás agregovaná nabídka práce opět nerozlišujeme mezi jednotlivými profesemi. V takovém případě se lidé rozhodují, zda pracovat (je jedno co) a volným časem. Roste-li w/p, rostou obětované příležitosti, pokud lidé nepracují lidé přicházejí o mzdu, ani užitek z volného času nedokáže danou mzdu nahradit. Křivka nabídky práce je tedy rostoucí s růstem w/p, je ochotno pracovat více lidí. Proč reálná mzda? Pokud by se nominální mzda (w) neměnila a P rostla, reálná mzda klesá lidé si mohou koupit méně statků. Potom jejich ochota pracovat klesá. Pokud se w a P mění ve stejném poměru, nejsou na tom lidé lépe, jejich ochota pracovat se nemění.
12 Zpětně zakřivený tvar S L Křivka agregátní nabídky práce může být zpětně zakřivena od určité relativně vysoké hodnoty w/p při dalším růstu w/p, množství L klesá. Důvodem je skutečnost, že mzda je důchod (příjem) většina lidí už je natolik bohatá, že jim výdělek stačí a při vyšší mzdě mohou pracovat méně a užívat si volný čas. w/p SL L
13 Rovnováha na trhu práce Rovnováha na trhu práce nastává v bodě, w/p SL kde se křivka (agregované) nabídky práce (S L ) protíná s křivkou (agregované) poptávky po práci (D L ). V tomto bodě jsou všichni spokojeni. Nerovnováha: D L > S L : pracovat je ochotno více osob, než kolik firmy poptávají. Někteří, kdo chtějí w0/p pracovat, jsou ochotni pracovat i za nižší mzdu. Pokles mezd (mzdy jsou rozhodující složkou nákladů firmy a z mezd firmy tvoří ceny) vede k poklesu P, firmy zvyšují poptávku po L. D L < S L: firmy poptávají více osob, než kolik L0 je ochotno pracovat. Firmy zvyšují mzdy. Růst nominálních mezd vede (alespoň krátkodobě) k růstu reálných mezd pracovat je ochotno více osob. Pozn.: není-li Y na úrovni potenciálního produktu (což při nevyužitých L není), nemusí dlouhodobě P růst. L DL
14 tj. zaměstnanci: Posuny S L, doprava dolů: příčiny: - růst nabídky L - snižuje se cena volného času (práce je možnost, jak si vydělat na statky). Daný posun by měl vést ke zvýšení zaměstnanosti, přičemž w/p by měla klesat, v praxi se tak ne vždy děje potom roste nedobrovolná nezaměstnanost: někteří lidé by byli ochotni pracovat i za nižší mzdu, ale nižší mzda není možná. doleva nahoru: opačné důvody. Daný posun by měl vést ke snížení zaměstnanosti, w/p by měla růst, ze začátku se tak nemusí dít (firmy mají např. v důsledku dohody s odbory určeno jaká má mzda být), takže někteří lidé, kteří by při vyšší mzdě pracovali, pracovat nebudou potom se jedná o dobrovolnou nezaměstnanost.
15 Posuny D L Tj. zaměstnavatelé: doprava nahoru: příčiny: - roste produktivita práce, - celkově roste poptávka po statcích v dané ekonomice Daný posun by měl vést ke zvýšení zaměstnanosti, přičemž w/p by měla růst, ne vždy se tak děje, potom některé osoby, které by při vyšší mzdě byly ochotny pracovat nepracují jsou dobrovolně nezaměstnané. Doleva dolů Opačné příčiny Daný posun by měl vést ke snížení zaměstnanosti, přičemž w/p by měla klesat, v praxi se tak ne vždy děje potom roste nedobrovolná nezaměstnanost: někteří lidé by byli ochotni pracovat i za nižší mzdu, ale nižší mzda není možná.
16 Politiky snižování u Pasivní: Má podobu zmírňování dopadů nezaměstnanosti např. prostřednictvím poskytování podpor v nezaměstnanosti. Aktivní: - V rámci proticyklické politiky, např. expanzivní monetární a fiskální politikou lze stimulovat AD a tím snižovat cyklickou nezaměstnanost. V rámci této politiky lze využívat financování speciálních programů veřejně prospěšné práce, tvorba společensky účelných pracovních míst atd. - Snižováním přirozené míry nezaměstnanosti a tím snižovat frikční a strukturální nezaměstnanost. Např. rekvalifikace, snižování sociálních dávek, podpora migrace lidí za prací, redukce minimální mzdy. Podstatné: dlouhodobě snižovat mikropříčiny u ale je to běh na dlouhou trať.
Ekonomie 2 Bakaláři Druhá přednáška Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost, vztah mezi inflací a nezaměstaností
Ekonomie 2 Bakaláři Druhá přednáška Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost, vztah mezi inflací a nezaměstaností Dílčí a agregátní trh práce Dílčí: trh určité profese, zaměstnanci se rozhodují, zda
Více8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy
8 NEZAMĚSTNANOST 8.1 Klíčové pojmy Ekonomicky aktivní obyvatelstvo je definováno jako suma zaměstnaných a nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti je definovaná jako procento ekonomicky aktivního obyvatelstva,
VíceMakroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie
Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha
VíceEkonomie 1 Magistři Osmá přednáška Čistý přebytek na trhu výrobních faktorů
Ekonomie 1 Magistři Osmá přednáška Čistý přebytek na trhu výrobních faktorů Pojem čistý přebytek (ČP) To co získáme po odečtení našich nákladů. V nákladech jsou i OPC. Formy ČP: - trh VF: ekonomická renta
VícePříjmové veličiny na trhu VF
Trh práce Vysvětlivky: SR = short run = krátké období, množství kapitálových statků je fixní R = long run = dlouhé období, množství kapitálových statků je variabilni Příjmové veličiny na trhu VF Příjem
Více13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti
Měření nezaměstnanosti Nezaměstnanost 15.3.2012 Kdo je nezaměstnaný? Ekonomicky aktivní ob. Celkové obyvatelstvo Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:
VíceZáklady ekonomie II. Téma č. 3: Modely ekonomické rovnováhy Petr Musil
Základy ekonomie II Téma č. 3: Modely ekonomické rovnováhy Petr Musil Struktura Opakování: ekonomická rovnováha Klasický model ekonomické rovnováhy: trh kapitálu trh práce důsledky v modelu AS-AD Keynesiánský
VíceNezaměstnanost 15.3.2012
Nezaměstnanost 15.3.2012 Měření nezaměstnanosti Kdo je nezaměstnaný? Celkové obyvatelstvo Ekonomicky aktivní ob. Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:
VíceTrhy výrobních faktorů
Trhy výrobních faktorů Výrobní faktory Výrobními faktory (VF) je obecně vše, co slouží k produkci statků. Tedy jsou to vstupy, které používáme k produkci výstupu. Standardní hrubé dělení: práce, kapitál
VíceINFLACE A NEZAMĚSTNANOST
9. přednáška 23.05.2007 INFLACE A NEZAMĚSTNANOST 9. přednáška I. Inflace II. Nezaměstnanost Ing. A. Ecková,, PhD. 9. přednáška KLÍČOV OVÁ SLOVA Inflace, deflace, desinflace,, cenové indexy, Phillipsova
VíceNezaměstnanost. Makroekonomie I. Opakování. Příklad. Řešení. Nezaměstnanost. Téma cvičení. Nezaměstnanost, Okunův zákon
Opakování Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Uvažujte následující úsporovou funkci: S = -300 + 0,15 YD. Určete výši důchodu, při kterém bude platit YD = C. S = -300 + 0,15 YD
VíceFormování cen na trzích výrobních faktorů
Formování cen na trzích výrobních faktorů Na trzích výrobních faktorů jsou určujícími elementy poptávka a nabídka výrobního faktoru. Na trzích výrobků a služeb jsou domácnosti poptávající a firmy nabízející
VíceCíl: analýza modelu makroekonomické rovnováhy s pohyblivou cenovou hladinou
Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2005/06, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 2 5) Makroekonomická rovnováha (model AD AS) 6) Ekonomický
VíceKapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA
Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Agregátní poptávka (AD): agregátní poptávka vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), která chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční
Více0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b.
Ekonomia: 1. Roste-li mzdová sazba,: nabízené množství práce se nemění nabízené množství práce může růst i klesat nabízené množství práce roste nabízené množství práce klesá Zvýšení peněžní zásoby vede
VíceTRH PRÁCE.
TRH PRÁCE POPTÁVKA PO PRÁCI Předpoklad! Dokonalá konkurenci na trhu práce Existuje velký počet nabízejících i poptávajících Žádny z nich nemůže ovlivnit cenu Poptávka po práci je určena množstvím práce,
VíceINFLACE A NEZAMĚSTNANOST
INFLACE A NEZAMĚSTNANOST Úvod Hypotéza zda-li existuje vztah mezi mírou inflace a nezaměstnaností (trade off) Negativní korelace veličin? Růst inflace pokles nezaměstnanosti a naopak Phillipsova křivka
VíceMikroekonomie I: Trh výrobních faktorů
PhDr. Praha, VŠFS, 29.11.2010 Výrobní faktory Poptávka po výrobních faktorech Výrobní faktory = vzácné vstupy, které používáme k produkci statků-výstupu Tradiční výrobní faktory Prvotní výrobní faktory:
Více9 Trh práce a nezaměstnanost
9 Trh práce a nezaměstnanost Teoretická východiska Trh práce Trh práce je místem, kde dochází ke střetu nabídky práce (S ) s poptávkou po práci (D ). Domácnosti na trh práce vstupují a nabízejí práci,
Více2. setkání. Peníze, inflace, nezaměstnanost
2. setkání Peníze, inflace, nezaměstnanost PENÍZE OBSAH Funkce peněz Historie peněz Soudobý bankovní systém a regulace banky Nabídka peněz Podstata nabídky peněz a peněžní agregáty Celkové množství peněz,
VíceInvestiční výdaje (I)
Investiční výdaje Investiční výdaje (I) Zkoumáme, co ovlivňuje kolísání I. I = výdaje (firem) na kapitálové statky (stroje, budovy) a změna stavu zásob. Firmy si kupují (pronajímají) kapitálové statky.
VíceKapitálový trh (finanční trh)
Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, www.median-os.cz, 2010 Téma 9 Kapitálový trh (finanční trh) Obsah 1. Podstata kapitálového trhu 2. Volba mezi současnou a budoucí
VíceNEZAMĚSTNANOST. Makroekonomie 1
NEZAMĚSTNANOST Makroekonomie 1 MĚŘENÍ NEZAMĚSTNANOSTI Musíme si nejprve rozlišit, kdo je to vlastně nezaměstnaný člověk Zaměstnaní-osoby starší 15-ti let, mající placené zaměstnání, nebo podnikají Nezaměstnaní-osoby
VícePřijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně.
Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie právná odpověď je označena tučně. 1. Jestliže centrální banka nakoupí na otevřeném trhu státní cenné papíry, způsobí tím:
VíceVysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice
MIKROEKONOMIE TRH VÝROBNÍCH FAKTORŮ, UTVÁŘENÍ CENY VÝROBNÍCH FAKTORŮ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál
VíceSTC = w.l + r.k fix = VC + FC
Náklady a příjmy firmy definice nákladů náklady v krátkém období: - celkové, průměrné, mezní - fixní a variabilní náklady náklady v dlouhém období vztah mezi náklady v SR a LR: - obalová křivka příjmy
VíceTrh výrobních faktorů
Trh práce a nezaměstnanost 1 Osnova přednášky 1. Poptávka a nabídla na trhu práce 2. Rovnováha na trhu práce-keynesiánský a neoklasický přístup 3. Nezaměstnanost- měření 4. Typy nezaměstnanosti 5. Důsledky
VíceInflace a nezaměstnanost. Inflace
= projevy makroekonomické nerovnováhy Inflace a nezaměstnanost Inflace Inflace = růst cenové hladiny Deflace = pokles cenové hladiny Akcelerovaná inflace = zvyšování míry inflace Dezinflace = snižování
VíceTRH PRÁCE A NEZAMĚSTNANOST
TRH PRÁCE A NEZAMĚSTNANOST KLASICKÝ MODEL PRÁCE Ceny a mzdy jsou PRUŽNÉ rychle vyčišťují trhy Dokonalá konkurence na trhu práce i na trhu výstupu Firmy ani jednici nejsou schopni ovlivnit ceny (mzdy) a
VíceZáklady ekonomie II. Zdroj Robert Holman
Základy ekonomie II Zdroj Robert Holman Omezování konkurence Omezování konkurence je způsobeno překážkami vstupu na trh. Intenzita konkurence nezávisí na počtu existujících konkurentů, ale také na počtu
VíceMakroekonomie I. Model Agregátní nabídky Agregátní poptávky
Přednáška 4. Model AS -AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova přednášky: Souhrnné opakování předchozí přednášky : Hospodářské cykly a sektory ekonomiky Agregátní poptávka
VíceAGREGÁTNÍ NABÍDKA V KRÁTKÉM OBDOBÍ
AGREGÁTNÍ NABÍDKA V KRÁTKÉM OBDOBÍ Úvod Jak se míra inflace projeví v rozhodování firem AS ukazuje velikost reálného produktu, které jsou firmy ochotny nabízet při různých mírách inflace Nutné rozlišovat
VíceAS V DLOUHÉM OBDOBÍ + MODEL AD-AS
AS V DLOUHÉM OBDOBÍ + MODEL AD-AS AS V DLOUHÉM OBDOBÍ Průsečík AD a krátkodobé AS krátkodobá rovnováha Poptávané množství se rovná nabízenému Bod E 1 značí krátkodobou rovnováhu + krátkodobý rovnovážný
VíceFORMOVÁNÍ CEN NA TRZÍCH VÝROBNÍCH FAKTORŮ.
ORMOVÁNÍ CEN NA TRZÍCH VÝROBNÍCH AKTORŮ www.ekoun.cz www.ekoun.cz ORMOVÁNÍ CEN NA TRZÍCH VÝROBNÍCH AKTORŮ Výrobní faktory: práce + kapitál (pro nás) Na trzích výrobních faktorů: - poptávku vytvářejí firmy
Vícekřivka MFC L roste dvakrát rychleji než AFC L
10. Nedokonale konkurenční trh práce, nabídka práce Struktura charakteristika NedoKo.. trhu práce optimální množství práce v SR optimální množství práce v LR mzdová diskriminace monopsonu individuální
VíceEkonomie. Správní institut Ing. Vendula Tesařová, Ph.D.
Ekonomie Správní institut Ing. Vendula Tesařová, Ph.D. Kontakt a organizační záležitosti vendula.masatova@email.cz Zakončení studia: písemná zkouška (leden, únor, popřípadě předtermín před Vánocemi) Testové
VíceRovnováha trhu zboží a služeb a křivka IS
Předpoklady modelu Krátké období fixní cenová hladina Nominální veličina = reálné veličině Dokonalá kapitálová mobilita Domácí úroková míra = světové úrokové míře Vhodnost pro malou otevřenou ekonomiku
VíceMikroekonomie Nabídka, poptávka
Téma cvičení č. 2: Mikroekonomie Nabídka, poptávka Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Podstatné z minulého cvičení Matematický pojmový aparát v Mikroekonomii Důležité minulé cvičení kontrolní
Vícewww.thunova.cz Kapitola 8 INFLACE p w CPI CPI
Kapitola 8 INFLACE Inflace = růst všeobecné cenové hladiny všeobecná cenová hladina průměrná cenová hladina v ekonomice vyjadřujeme jako míru inflace (procentní růst) při inflaci kupní síla peněz a když
VíceMikroekonomie. Nabídka, poptávka. = c + d.q. P s. Nabídka, poptávka. Téma cvičení č. 2: Téma. Nabídka (supply) S. Obecná rovnice nabídky
Téma cvičení č. 2: Mikroekonomie Nabídka, poptávka Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Téma Nabídka, poptávka Nabídka (supply) S Nabídka představuje objem zboží, které jsou výrobci ochotni
VíceMakroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly
Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Agregátní nabídka a agregátní poptávka cena
VíceÚVOD. Nyní opuštění předpokladů Zkoumání vývoje potenciálního produktu. Cíl: Ujasnit si pojmy před představením různých teorií k ekonomickému růstu
HOSPODÁŘSKÝ RŮST ÚVOD V předchozích částech: Kolísání skutečného produktu kolem potenciálního produktu Neexistence technologického pokroku Stály počet obyvatel Fixní zásoba kapitálu Nyní opuštění předpokladů
VíceTrh výrobních faktorů
Trh výrobních faktorů Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Trh primárních výrobních faktorů Základní pojmy: Celkový fyzický produkt (Total Physical Product,TPP); Mezní fyzický produkt (MPP); Příjem z mezního
Více5. kapitola Agregátní poptávka a agregátní nabídka
5. kapitola Agregátní poptávka a agregátní nabídka V této kapitole se seznámíte - s tím, co je to agregátní poptávka a jaké faktory ji ovlivňují - podrobně s tím, jak délka časového období ovlivňuje agregátní
VíceMikroekonomie I: Trh a tržní rovnováha
PhDr. Praha, VŠFS, 1.11.2010 Trh Trh je svobodná neomezovaná směna statků. Na trhu se střetává nabídka s poptávkou. Trh se neustále vyvíjí. Trh není dokonalý, existují statky, které nelze směňovat na trhu
VíceOtázky k přijímacímu řízení magisterského civilního studia
Univerzita obrany Fakulta ekonomiky a managementu ----------------------------------------------------------------------------------------------------- Otázky k přijímacímu řízení magisterského civilního
VíceStruktura. formování poptávky po kapitálu odvození poptávky po investicích formování nabídky úspor Hayekův trojúhelník a jeho souvislosti
11. Trh kapitálu Struktura formování poptávky po kapitálu odvození poptávky po investicích formování nabídky úspor Hayekův trojúhelník a jeho souvislosti Literatura Holman, R.: Mikroekonomie-středně pokročilý
VíceVysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice
MIKROEKONOMIE TRH PŮDY, TRH PRÁCE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace
VíceNárodní hospodářství poptávka a nabídka
Národní hospodářství poptávka a nabídka Chování spotřebitele a poptávka Užitek a spotřebitelův přebytek Jedním ze základních problémů, které spotřebitel řeší, je, kolik určitého statku má kupovat a jak
VíceMakroekonomie I. Nezaměstnanost. Varianty Phillipsovy křivky. Co důležité z minulé přednášky. Základní problematika
Přednáška Makroekonomie I Nezaměstnanost Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Co důležité z minulé přednášky Poznání inflace, způsoby jejího měření, příčiny Vztah inflace a nezaměstnanosti je nějaký
VíceKvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy
1. Firmy působí: a) na trhu výrobních faktorů b) na trhu statků a služeb c) na žádném z těchto trhů d) na obou těchto trzích Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 2. Firma na trhu statků a služeb
VíceMetodický list č. 2. Metodický list pro 2. soustředění kombinovaného Mgr. studia předmětu. Makroekonomie II (Mgr.) LS
Metodický list č. 2 Metodický list pro 2. soustředění kombinovaného Mgr. studia předmětu Makroekonomie II (Mgr.) LS 2008-09 Název tématického celku: Makroekonomie II 2. blok. Tento tématický blok je rozdělen
VíceRozklad cyklických a strukturálních šoků pomocí Beveridgeovy křivky. Kamil Galuščák, ČNB Smilovice, 17.5.2004
Rozklad cyklických a strukturálních šoků pomocí Beveridgeovy křivky Kamil Galuščák, ČNB Smilovice, 17.5.2004 B-křivka (leden 1993 - duben 2004) 115000 105000 počet volných pracovních míst 95000 85000 75000
VíceA) Obecná míra nezaměstnanosti. B)Podíl nezaměstnaných osob. C)Míra harmonizované nezaměstnanosti. Měření nezaměstnanosti.
Nezaměstnanost Poptávka po práci X Nabídka práce pokud na trhu práce převyšuje. práce zam..po práci firem. Při měření nezaměstnanosti rozlišujeme tyto typy skupin: 1)Ekonomicky aktivní obyvatelstvo (EAO)
VíceLiteratura. Soukupová et al.: Mikroekonomie. Kapitoly 13-14, str Musil: Mikroekonomie středně pokročilý kurz. Kapitoly 9-10, str
Struktura specifika trhu výrobních faktorů příjmové a nákladové veličiny podmínky maximalizace zisku dokonale konkurenční trh práce poptávka po práci firma prodávající výstup na DoKo. trhu poptávka po
VíceMakroekonomie I. Nezaměstnanost. Varianty Phillipsovy křivky. Co důležité z minulé přednášky. Základní problematika
Přednáška Makroekonomie I Nezaměstnanost Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Co důležité z minulé přednášky Poznání inflace, způsoby jejího měření, příčiny Vztah inflace a nezaměstnanosti je nějaký
VíceTRH. Mgr. Hana Grzegorzová
TRH Mgr. Hana Grzegorzová Vývoj trhu Pokud šlo o první formy, bylo možné vyměňovat výrobek za výrobek (tzv. barter). Postupně složitější dělbou práce se toto stává velmi obtížným a dochází ke vzniku peněz.
VíceMO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi
Projekt: Reg.č.: Operační program: Škola: Tematický okruh: Jméno autora: MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Vzdělávání pro konkurenceschopnost Hotelová škola, Vyšší
VíceVZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE
VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE Jméno a příjmení: Datum narození: Datum testu: 1. Akcie jsou ve své podstatě: a) cenné papíry nesoucí fixní výnos b) cenné papíry jejichž hodnota v čase vždy roste c)
VíceÚvod. Snaha pokus - ovlivnit ekonomiku přes veřejné rozpočty Redistribuční (solidarita) Alokační (veřejné statky) Stabilizační
Úvod Snaha pokus - ovlivnit ekonomiku přes veřejné rozpočty Redistribuční (solidarita) Alokační (veřejné statky) Stabilizační Příjmová strana velikost daní Krize a snižování daně z příjmu Výdajová strana
VícePhilipsova křivka Definice a tvary Philipsovy křivky Phillipsova křivka byla objevena v roce 1958 novozélandským ekonomem A. W.
Philipsova křivka Definice a tvary Philipsovy křivky Phillipsova křivka byla objevena v roce 1958 novozélandským ekonomem A. W. Phillipsem, který zkoumal vztah mezi mírou nezaměstnanosti a růstem nominálních
VíceInovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie
http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 5. Lekce Doprovodné jevy tržního mechanismu Struktura lekce:
VíceHOSPODÁŘSKÉ CYKLY A EKONOMICKÝ RŮST
HOSPODÁŘSKÉ CYKLY A EKONOMICKÝ RŮST HOSPODÁŘSKÉ CYKLY Hospodářský cyklus představuje kolísání reálného hrubého domácího produktu kolem potenciálního Recese-produkt klesá pod svůj potenciální produkt Firmám
Více11 Inflace a metody jejího léčení
11 Inflace a metody jejího léčení Teoretická východiska Inflace O inflaci hovoříme, pokud v ekonomice dochází k růstu cenové hladiny. Pokud cenová hladina klesá, hovoříme o deflaci. Dezinflace potom značí
VíceAgregátní poptávka a agregátní nabídka
Kapitola 5 Agregátní poptávka a agregátní nabídka Úvod V dlouhém období jsme všichni mrtvi. John Maynard Keynes 13 Model, který by zohlednil celou rozmanitost skutečnosti, by nebyl užitečnější než mapa
Víceb) β = γ.(b/h) β= 1,2 c) Y = d)y =1700, centrální banka by musela zvýšit nabídku reálných peněžních zůstatků na 625 mld
8. Monetární politika 1. Uzavřená ekonomika s výstupem pod úrovní potenciálního produktu je popsána následujícími charakteristikami: Trh statků: autonomní výdaje jsou ve výši 950 mld., sazba důchodové
VíceModel agregátní poptávky a nabídky:
Model agregátní poptávky a nabídky: Model agregátní poptávky a agregátní nabídky rozvíjí předcházející modely model s křivkou pod úhlem 45 stupňů a model IS-LM. Oproti nim však opouští předpoklad, že cenová
Více5 FIRMA A SPOTŘEBITEL
5 FIRMA A SPOTŘEBITEL 5.1 Firma 2 Firmy Zákon nabídky: Firmy jsou ochotny vyrábět a prodávat větší množství, když je cena jejich produkce vysoká = rostoucí křivka S P S Q 3 Cíl firem Ekonomický cíl maximalizace
VíceMAKROEKONOMIE. Blok č. 5: ROVNOVÁHA V UZAVŘENÉ EKONOMICE
MAKROEKONOMIE Blok č. 5: ROVNOVÁHA V UZAVŘENÉ EKONOMICE CÍL A STRUKTURA TÉMATU.odpovědět na následující typy otázek: Kolik se toho v ekonomice vyprodukuje? Kdo obdrží důchody z produkce? Kdo nakoupí celkový
VíceGymnázium K. V. Raise, Hlinsko, Adámkova Státní rozpočet sestavuje..
OPAKOVÁNÍ A 1. Státní rozpočet sestavuje.. 2. Hlavní zdroj příjmové části státního rozpočtu představují... 3. Napiš tři složky výdajové části státního rozpočtu: 4. Pojmenuj rozpočet: příjmová část je vyšší
VíceVysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice
MAKROEKONOMIE AGREGÁTNÍ NABÍDKA A POPTÁVKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu
VíceCíl: analýza další makroekonomické poruchy, jejích příčin a důsledků
Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2007/08, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 4 10) Nezaměstnanost. 11) Inflace a Phillipsovy křivky
VíceZáklady ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com
Základy ekonomie Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba
VíceVšeobecná rovnováha 1 Statistický pohled
Makroekonomická analýza přednáška 4 1 Všeobecná rovnováha 1 Statistický pohled Předpoklady Úspory (resp.spotřeba) a investice (resp.kapitál), kterými jsme se zabývali v minulých lekcích, jsou spolu s technologickým
VícePlán přednášek makroekonomie
Plán přednášek makroekonomie Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ekonomické modely rovnováhy Hospodářský růst a cyklus, výpočet HDP Hlavní ekonomické
VíceVysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice
MAKROEKONOMIE NEZAMĚSTNANOST A TRH PRÁCE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu
VíceInflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR
Inflace Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Co je to inflace? Inflace není v původním význam růst cen. Inflace je
VíceVymezení nákladů různá pojetí
Obsah vymezení nákladů náklady v krátkém období vztah mezních, průměrných a celkových nákladů náklady v dlouhém období vztah mezi náklady v SR a LR vztah mezi produkční funkcí a funkcemi nákladů příjmy
VíceZáklady makroekonomie
Základy makroekonomie Ing. Martin Petříček Struktura přednášky Úvod do makroekonomie Sektory NH HDP Úspory, spotřeba, investice Inflace, peníze Nezaměstnanost Fiskální a monetární politika Hospodářský
VíceTrh peněz a finančních aktiv
Trh peněz a finančních aktiv Funkce peněz Prostředek směny Uchovatel hodnoty Měřítko cen Poptávka po penězích (MD) Transakční Opatrnostní Spekulační Poptávka po penězích v praxi: že držíme peníze. Tím,
VíceNEZAMĚSTNANOST, INFLACE
10 NEZAMĚSTNANOST, INFLACE 1. Nezaměstnanost Ztráta zaměstnání = snížení životní úrovně dnes, nejistota do budoucna a ztráta sebeúcty Nezaměstnaní nepřispívají k HDP Nedostatek pracovních příležitostí:
Více9b. Agregátní poptávka I: slide 0
9b. Agregátní poptávka I: (odvození ISLM modelu) slide 0 Obsahem přednášky je Křivka IS a její vztah ke keynesiánskému kříži modelu zapůjčitelných fondů Křivka LM a její vztah k teorii preference likvidity
VícePR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb
PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb 5.1. Rovnováha spotřebitele 5.2. Indiferenční analýza od kardinalismu k ordinalismu 5.3. Poptávka, poptávané množství a jejich změny 5.4. Pružnost tržní poptávky Poptávka
VíceCELKOVÁ -souhrn všech zamýšlených prodejů, se kterými přichází výrobci na trh
Otázka: Trh Předmět: Ekonomie Přidal(a): Eli TRH= určitá oblast ekonomiky kde dochází k výměně činnosti mezi jednotlivými ekonomickými subjekty (je to určitý virtuální prostor, kde se střetává nabídka
VíceTest Politika zaměstnanosti
1.Specifikujte následující skupiny obyvatel: Nezaměstnaný Test Politika zaměstnanosti Ekonomicky aktivní obyvatelstvo Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo 2. Kdo a jak sleduje vývoj nezaměstnanosti v ČR?
VíceOtázky k přijímacímu řízení magisterského civilního studia
Univerzita obrany Fakulta ekonomiky a managementu ----------------------------------------------------------------------------------------------------- Otázky k přijímacímu řízení magisterského civilního
VíceFiskální politika, deficity a vládní dluh
Fiskální politika, deficity a vládní dluh Státní rozpočet. Fiskální deficity. Kombinace monetární a fiskální politiky. Vliv daní a vládních výdajů na ekonomickou aktivitu. Ekonomické důsledky vládního
VíceFirmy na dokonale konkurenčních trzích
Firmy na dokonale konkurenčních trzích Motivace Každá firma musí učinit následující rozhodnutí: kolik vyrábět jakou cenu si účtovat s jakými výrobními faktory (kolik práce a kolik kapitálu) Tato rozhodnutí
VíceDokonale konkurenční odvětví
Dokonale konkurenční odvětví Východiska určení výstupu pro maximalizaci zisku ekonomický zisk - je rozdíl mezi příjmy a ekonomickými náklady (alternativními náklady) účetní zisk - je rozdíl mezi příjmy
VíceDOKONALÁ KONKURENCE.
DOKONALÁ KONKURENCE www.ekofun.cz ZÁKLADNÍ POJMY PLATNÉ PRO DOKONALOU I NEDOKONALOU KONKURENCI Cíl firmy je maximalizace zisku -největší(kladné) rozpětí mezi TR a TC Maximalizujeme zisk s ohlédnutím na
VíceMetodický list pro druhé soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu B_MiE_B, Mikroekonomie B Název tematického celku: Mikroekonomie B druhý blok
Cíl tematického celku: pochopit problematiku rozhodování firmy, odvodit nabídkovou křivku Tento tématický celek je rozdělen do následujících dílčích témat: 1. dílčí téma: Podstata firmy 2. dílčí téma:
VíceNárodní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR
Národní hospodářství tí a sociální systém ČR ObN 3. ročník Ekonomické sektory: Národní hospodářství primární (zemědělství a hornictví) sekundární í( (zpracovatelský průmysl) ů terciární (poskytování služeb)
VíceOTEVŘENÁ EKONOMIKA. b) Předpokládejte, že se vládní výdaje zvýší na Spočítejte národní úspory, investice,
OTEVŘENÁ EKONOMIKA Zadání 1. Pomocí modelu malé otevřené ekonomiky předpovězte, jak následující události ovlivní čisté vývozy, reálný směnný kurz a nominální směnný kurz: a) Klesne spotřebitelská důvěra
VíceOP3BK_FEK. Ekonomika. Jaro / 13:55 15:35 / učebna č.20
OP3BK_FEK Ekonomika Jaro 2013 16.03.2013 / 13:55 15:35 / učebna č.20 Přehled témat (osnova): 1. Úvod do ekonomie Základní pojmy Vývoj ekonomie Aktuální problémy 2. Mikroekonomie Tržní struktury Dokonalá
VíceCZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název
VíceInflace. Makroekonomie I. Osnova k teorii inflace. Co již známe? Vymezení podstata inflace. Definice inflace
Makroekonomie I Teorie inflace Praktické příklady Příklady k opakování Inflace Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Co již známe? Osnova k teorii inflace Deflátor HDP způsob měření inflace Agregátní
VíceTeoretická východiska
5 Analýza agregátní nabídky keynesiánské pojetí Teoretická východiska ojmem agregátní nabídka rozumíme celkové množství produkce, které firmy zamýšlejí prodat při dané úrovni cenové hladiny. ohled ekonomické
VícePOPTÁVKA NA DOKONALE KONKURENČNÍM TRHU PRÁCE
POPTÁVKA NA DOKONALE KONKURENČNÍM TRHU PRÁCE Firma maximalizuje zisk když platí Dokonalý trh práce-firma přicházející na tento trh je jednou z velkého počtu cenu práce nemůže ovlivnit Křivku nabídky práce
VícePříjmy firmy můžeme rozdělit na celkové, průměrné a mezní.
7 Příjmy firmy Příjmy firmy představují sumu peněžních prostředků, které firmě plynou z realizace její produkce, proto někteří autoři používají analogický pojem tržby. Jestliže vycházíme z cíle formy v
VíceÚvod do ekonomie Týden 11. Tomáš Cahlík
Úvod do ekonomie Týden 11 Tomáš Cahlík Obsah Makroekonomie a hospodářská politika Úvod Agregátní poptávka a Agregátní nabídka Hospodářský cyklus a stabilizační politika Inflace Hospodářská politika na
Více