Ekonomie 2 Bakaláři Druhá přednáška Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost, vztah mezi inflací a nezaměstaností

Transkript

1 Ekonomie 2 Bakaláři Druhá přednáška Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost, vztah mezi inflací a nezaměstaností

2 Dílčí a agregátní trh práce Dílčí: trh určité profese, zaměstnanci se rozhodují, zda přijmou danou profesi nebo jinou. Agregátní: trh všech profesí dohromady, zaměstnanci se rozhodují, zda pracovat nebo užívat volný čas. Cenou práce je mzda!

3 Dílčí trh Individuální nabídka: Jeden zaměstnanec - zda na daném trhu při dané mzdě pracovat a případně kolik jednotek (hodin apod.) Mzda musí pokrýt reprodukční náklady a náklady obětované příležitosti. Čím vyšší mzda, tím více to je pravděpodobné. Další faktory ovlivňující rozhodnutí: např. prestiž profese, náročnost kompenzující mzdové rozdíly

4 Dílčí trh Individuální poptávka: Poptávka jedné firmy (jednoho zaměstnavatele): kolik jednotek práce (určité profese) poptávat při dané mzdě. Čím vyšší mzda, tím nižší poptávané množství. Jo méně pravděpodobné, že se zaměstnanec firmě vyplatí. Při vysokých mzdách naráží firmy na svá rozpočtová omezení (mohou si dovolit málo zaměstnanců) tzv. důchodový efekt a snaží se zaměstnance substituovat něčím jiným (nejčastěji kapitálovými statky) tzv. substituční efekt

5 Dílčí trh Tržní nabídka a poptávka: nabídka a poptávka na daném trhu, ten je definován profesí, místně a časově Kolik celkem je nabízeno a poptáváno při dané mzdě. Při velmi vysokých mzdách se nabídka snižuje!

6 Rovnováha a nerovnováha na dílčím trhu Rovnováha: nabízené a poptávané množství se rovnají Nastává při rovnovážné ceně Přebytek a nedostatek, co se děje Proč ne hned rovnováha Strnulost mezd Dynamická rovnováha

7 Další faktory ovlivňující nabízené a poptávané množství na dílčím trhu Poptávka: - poptávka po statku, který práce produkuje - cena statku, který práce produkuje - produktivita VF Nabídka: - změny počtu lidí schopných pracovat - změny profesí, protože určitá je výhodnější - sociální dávky apod.

8 Agregátní trh Agregátní nabídka práce zahrnuje všechny osoby (bez ohledu na profesi), které při dané mzdě mzdu nabízejí (všechny zaměstnance), Agregátní poptávka práce zahrnuje množství osob, které všichni zaměstnavatelé (firmy bez ohledu na profesi) jsou ochotni při dané mzdě zaměstnat (které firmy poptávají).

9 Agregátní trh Poptávka: platí stejné závislosti jako na dílčím trhu Nabídka: lidé se rozhodují, zda pracovat nebo nepracovat Na agregátním trhu: roste-li mzda, nabízené množství se zvyšuje: - cena volného času je vysoká - na trh přicházejí subjekty odjinud (ze zahraničí)

10 Mzda na agregátním trhu Reálná mzda - mzda při dané cenové hladině w/p Změny reálné mzdy Reakce na změnu reálné mzdy Problémy se sledováním reálné mzdy ani firmy ani zaměstnanci v praxi nevidí a neznají cenovou hladinu Strnulost mezd

11 Nezaměstnanost Definice nezaměstnanosti (u) Ekonomicky aktivní obyvatelstvo Míra nezaměstnanosti

12 Druhy nezaměstnanosti Frikční Strukturální Cyklická

13 Přirozená míra nezaměstnanosti Frikční + strukturální Nelze mít nulovou nezaměstnanost Výše přirozené míry se může měnit

14 Okunův zákon a přirození míra u Pokud je skutečný produkt pod potenciálním, o kolik je skutečná míra u nad přirozenou Opačně: je-li skutečná u nad přirozenou, o kolik je skutečný produkt pod potenciálním Co se s nezaměstnaností děje, pokud se odlišně vyvíjí skutečný a potenciální produkt

15 Mikroekonomické příčiny nezaměstnanosti Minimální mzda vyšší než tržní mzda Nedostatečně rozvinutý lidský asociální kapitál Asymetrie informací (včetně mylného vnímání cenové hladiny Teorie efektivnostních mezd Strnulé mzdy Stejné postavení studentů jako jiných osob Požadavek stejné mzdy za sejnou práci Růst nákladů na práci v důsledku její ochrany, apod.

16 Vztah mezi inflací a nezaměstnaností Inflace a nezaměstnanost = zla ekonomiky Lze volit mezi těmito dvěma zly? Krátkodobě ano! Nižší nezaměstnanost vede krátkodobě k vyšší inflaci. Zejména, pokud nezaměstnanost klesá pod přirozenou míru nezaměstnanost. Vysvětlení proč.

17 Vztah mezi inflací a nezaměstnaností Problémy v dlouhém období: - vyšší inflace začne být očekávanou - pokud se některé ceny nejprve vyšší inflaci nepřizpůsobily, tak se v dlouhém období přizpůsobí - pokud dojde k přizpůsobení, tak se reálně nic nezmění - nemění-li se nic reálně, není důvod, aby nezaměstnanost dlouhodobě byla jiná než přirozená míra Dlouhodobě je nezaměstnanost na přirozené míře.

18 Phillipsova křivka Vztah mezi inflací a nezaměstnaností se nazývá Phillopsova křivka Na svislé ose inflace, na vodorovné nezaměstnanost Krátkodobě klesající, dlouhodobě na úrovni přirozené míry nezaměstnanosti

19 Inflační očekávání Adaptivní: na základě minulého vývoje Racionální: na základě všech dostupných informací Kdyby inflační očekávání byla zcela racionální, tak by Phillipsova křivka byla pořád svislá na úrovni přirozené míry nezaměstnanosti Proč očekávání nejsou zcela racionální: - lidé nesledují cenovou hladinu - strnulost některých cen výstupů a vstupů (mezd) Důsledkem je, že krátkodobě pokles nezaměstnanosti (zejména pod přirozenou míru) vede k růstu inflace.