Základy ekonomie II. Téma č. 3: Modely ekonomické rovnováhy Petr Musil

Transkript

1 Základy ekonomie II Téma č. 3: Modely ekonomické rovnováhy Petr Musil

2 Struktura Opakování: ekonomická rovnováha Klasický model ekonomické rovnováhy: trh kapitálu trh práce důsledky v modelu AS-AD Keynesiánský model ekonomické rovnováhy: trh kapitálu trh práce důsledky v modelu AS-AD Neoklasická syntéza

3 Opakování: ekonomická rovnováha situace, kdy platí: vše, co firmy zamýšlely při dané cenové hladině prodat bylo v ekonomice poptáváno a nakoupeno. Je dosahováno rovnovážného výstupu Při dané cenové hladině platí: AS=AD Můžeme zapsat také ve tvaru: Y = AD

4 Základní identity:dvousektorová ekonomika Domácnosti důchody rozdělí mezi spotřebu (C) a úspory (S) Y = C + S Část výstupu je nakoupena domácnostmi (C) a část firmami (I) AD = C + I Podmínka rovnováhy ekonomiky: o vše co bylo vyrobeno a určeno k prodeji je i nakoupeno o platí: Y = AD Y = C + I Základní rovnice dvousektorové ekonomiky o Podmínka rovnováhy ekonomiky S = I

5 Klasický model ekonomické rovnováhy Východiska modelu: Ceny a nominální mzdy jsou pružné Dochází k automatické přeměně úspor na investice Výstup na úrovni potenciálního produktu

6 Trh kapitálu Místo, kde dochází ke střetu nabídky úspor a poptávky po investicích = trh zápůjčních fondů Domácnosti Vystupují na straně nabídky Nabízejí zápůjční fondy (úspory) Firmy Vystupují na straně poptávky Poptávají zápůjční fondy (investice)

7 Trh kapitálu: úspory Úspory: S = f(y,r) Úspory jsou funkcí: disponibilního důchodu čím vyšší důchod, tím vyšší úspory reálné úrokové míry čím vyšší reálná úroková míra, tím větší ochota domácností spořit Úrok odměna za odloženou spotřebu Reálná úroková míra r/p o kolik procent se změní kupní síla disponibilního důchodu, odložím-li jeho spotřebu (nebo jeho části) do budoucnosti

8 Funkce úspor r S (nabídka zápůjčních fondů) S' růst reálné úrokové míry vyvolá růst nabízeného množství úspor (posun po křivce) 10 5 růst disponibilního důchodu vyvolá růst nabídky úspor (posun celé křivky doprava) S

9 Trh kapitálu: investice Investice: I = f(r, MPK, očekávání) Investice jsou funkcí reálné úrokové míry čím vyšší úroková míra, tím nižší poptávané množství investic MPK čím vyšší mezní produktivita kapitálu, tím vyšší poptávka po investicích očekávání čím optimističnější očekávání, tím vyšší poptávka po investicích Úrok nákladem zapůjčení zápůjčních fondů firmy srovnávají s výnosem z investice

10 r 10 5 Funkce investic I (poptávka po zápůjčních fondech) s poklesem reálné úrokové míry roste poptávané množství investic posun po křivce poptávky po investicích s růstem MPK nebo s optimističtějšími očekáváními roste poptávka po investicích posun celé křivky poptávky vpravo I

11 Trh kapitálu: rovnováha Nastane při rovnosti úspor a investic (S=I) Všichni, kdo chtějí při dané úrokové míře prostředky zapůjčit, tak učiní a všichni, kdo volné prostředky poptávají budou uspokojeni K vyrovnání kapitálového trhu dochází při rovnovážné reálné úrokové míře Vyrovnání trhu kapitálu zajišťuje reálná úroková míra a její změny

12 Trh kapitálu: rovnováha r S>I S r* rovnovážná reálná úroková míra 10 E r* 3 S<I I 200 I=S S, I

13 Trh práce Místo, kde dochází ke střetu nabídky práce a poptávky po práci Domácnosti Vystupují na straně nabídky Nabízejí práci Firmy Vystupují na straně poptávky Poptávají práci

14 Trh práce: nabídka práce S L = f(w/p) Nabídka práce je funkcí reálné mzdy čím vyšší reálná mzda, tím vyšší nabízené množství práce Reálná mzda (w/p) odměna za vynaloženou práci množství statků a služeb, které za nominální mzdu (w) mohou domácnosti nakoupit na trhu Domácnosti se rozhodují mezi volným časem a prací: Při vyšší reálné mzdě domácnosti ochotny nabídnout více práce Při nižší reálné mzdě domácnosti ochotny nabídnout méně práce preferují volný čas Poloha křivky nabídky práce: závislá na velikosti pracovní síly vstup nové pracovní síly na trh zvýší nabídku práce ochotě pracovat - větší ochota stávající pracovní síly pracovat zvýší nabídku práce

15 W/P Funkce nabídky práce zvýšení reálné mzdy vyvolá růst nabízeného množství práce (posun po křivce) 100 S L S L ' zvýšení ochoty pracovat nebo vstup nové pracovní síly vyvolá růst nabídky práce (posun křivky vpravo) L 1 L 2 L 3 L

16 Trh práce: poptávka po práci D L = f(w/p, MPL) Poptávka po práci je funkcí reálné mzdy čím nižší reálná mzda, tím větší poptávané množství práce mezního produktu práce čím vyšší MPL, tím vyšší poptávka po práci

17 Funkce poptávky po práci W/P pokles reálné mzdy vyvolá růst poptávaného množství práce (posun po křivce) D L D L ' růst MPL vyvolá růst poptávky po práci (posun křivky vpravo) L 1 L 2 L 3 L

18 Trh práce: rovnováha Nastane při rovnosti nabídky a poptávky po práci Všichni, kdo chtějí při dané reálné mzdy pracovat, práci najdou a všichni, kteří poptávají pracovní sílu, budou uspokojeni K vyrovnání trhu práce dochází při: rovnovážné reálné mzdě plné zaměstnanosti (všichni kdo jsou při dané mzdě ochotni pracovat také práci naleznou) Rovnováha obnovována prostřednictvím změny mzdové sazby

19 Trh práce: rovnováha W/P Nedobrovolná nezaměstnanost S L (W/P)* rovnovážná reálná mzda 100 L* plná zaměstnanost E (W/P)* 30 D L L 1 L* L 2 L 3 L

20 Závěry klasického modelu ekonomické rovnováhy V klasickém modelu je rovnovážný výstup neustále obnovován na úrovni potenciálního produktu (při plném využívání zdrojů) Automatická přeměna úspor v investice na trhu kapitálu zajišťuje rovnost AD a AS (I = S, Y = AD) Pružné ceny a mzdy zajišťují vyčišťování trhů (zboží a služeb a trhu práce) Křivka agregátní nabídky vertikální na úrovni potenciálního produktu (zdroje jsou plně využívány)

21 Rovnováha v modelu AS-AD v klasickém pojetí P AS AD = C + I P* AD Y* Y

22 Proces obnovování rovnováhy Makroekonomická rovnováha v klasickém modelu Rovnováha na trhu statků a služeb Rovnováhy na trhu práce Rovnováha na trhu kapitálu Předpokládejme, že došlo k růstu agregátní poptávky Jaký dopad na rovnováhu?

23 Obnovování rovnováhy (model AS-AD) P AS Pružnost cen a nominálních mezd obnoví rovnováhu na trhu statků a služeb a trhu práce rovnováhu P 2 * P 1 * AD>AS Změní se pouze nominální veličiny AD AD Y* Y 1 Y

24 Keynesiánský model rovnováhy Východiska modelu: Ceny a nominální mzdy nepružné směrem dolů Nemusí vždy dojít k automatické přeměně úspor v investice Výstup pod úrovní potenciálního produktu Zdroje nejsou plně využity

25 Keynesiánský model: trh kapitálu Specifika trhu kapitálu v keynes. pojetí: Úspory závislé na pouze na výši důchodu (nikoli na úrokové míře) Investice závislé Na výši úrokové míry nepřímo úměrně Očekávání firem Nemusí vždy dojít k automatické přeměně úspor v investice

26 Keynesiánský model: trh kapitálu r S dojde-li k poklesu poptávky po investicích, nemusí se všechny vytvořené úspory přeměnit v investice I' úspory zůstaly stejné, čili: pokles I bez adekvátního poklesu S (a tedy růstu C) vyvolá pokles AD (I jsou součástí AD) vzniká problém I S S, I

27 Keynesiánský model: trh práce Specifika trhu práce v keynes. pojetí: Nominální mzdy jsou nepružné směrem dolů Nezajišťují rychlé vyčištění trhu práce při poklesu poptávky po práci Situace na trhu práce závisí na úrovni plánovaných výdajů (AD) Může docházet k neúplnému využívání zdrojů a nedobrovolné nezaměstnanosti

28 Keynesiánský model: trh práce výchozí rovnováha na úrovni L* W/P díky poklesu AD mírně klesá cenová hladina a roste reálná mzda (W 0 /P 1 ) (W 0 /P 0 ) Nedobrovolná nezaměstnanost D L S L nominální mzda by se měla přizpůsobit adekvátně poklesu cenové hladiny to však nenastane, protože nominální mzda je nepružná směrem dolů reálná mzda zůstává na příliš vysoké úrovni, která vede ke vzniku nedobrovolné nezaměstnanosti L 1 L* L 2 L

29 Závěry keynesiánského modelu rovnováhy V keynesiánském modelu je rovnovážný výstup determinován agregátní poptávkou Není mechanismus, který by zajistil obnovování rovnováhy při plném využívání zdrojů Nedochází za každých okolností k automatické přeměně úspor na investice pokud klesají investice, nemusí to být doprovázeno automatickým poklesem úspor a růstem spotřeby AD klesá Nepružnost nominálních mezd směrem dolů vede k nevyčištěnému trhu práce Křivka agregátní nabídky rostoucí nejsou plně využity kapacity a strnulost nákladů (zejména mzdových)

30 Keynesiánský model AS-AD P P 0 * P 1 * SAS AD AD' Y 1 Y* Y

31 Neoklasická syntéza Model AS-AD má tzv. klasické pole a tzv. keynesiánské pole Nutno rozlišovat krátkodobou AS (SAS) od dlouhodobé (LAS) Dlouhodobá AS na úrovni potenciálního produktu v dlouhém období platí závěry klasického modelu Krátkodobá AS je relativně hodně cenově pružná pod úrovní potenciálu a cenově relativně nepružná nad úrovní potenciálu

32 Neoklasická syntéza v modelu AS-AD P LAS SAS P* AD keyn.pole klasické pole Y* Y

33 Vysvětlení tvaru SAS v klasickém poli V klasickém poli se růst AD promítne relativně více do nárůstu cenové hladiny než do nárůstu produkce: proč? Výkon je již nad svým potenciálem již málo dodatečných volných kapacit jakýkoli růst AD pak sice vyvolá růst Y (dodatečná pracovní síla je ochotna pracovat), ale více se promítne do růstu cenové hladiny (práce je ochotna pracovat více, ale jen za větší mzdu)

34 Vysvětlení tvaru SAS v keynesiánském poli V keynesiánském poli se růst AD projeví relativně více v přírůstku produktu než ve zvýšení cenové hladiny: proč? Výstup je pod potenciálem nezaměstnanost hodně volných výrobních kapacit Růst AD pak vede k tomu, že pracovní síla je ochotna pracovat více, avšak není nutné příliš zvyšovat mzdy (pracovní síla je ráda, že vůbec našla práci), proto není nutné, aby produkce tolik zdražovala