SOLIDARITU UČIT A ŽÍT NAVIGACE

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "SOLIDARITU UČIT A ŽÍT NAVIGACE"

Transkript

1 SOLIDARITU UČIT A ŽÍT NAVIGACE

2 SOLIDARITU UČIT A ŽÍT NAVIGACE Koordinátor projektu kifas gemeinnützige GmbH (KAB Institut für Fortbildung und angewandte Sozialethik) Partnerské organizace Dr. Karl Kummer Institut (Spolek pro sociální a hospodářskou politiku Rakousko) E.B.C.A. (Evropské hnutí křesťanských zaměstnanců Brussel) EMC (Evropské manažerské centrum Bulharsko) KAP (Hnutí Křesťan a práce ČR) MSKA (Moravsko-slezská křesťanská akademie ČR) OEW (Organizace pro solidární svět Jižní Tyroly) Grundtvig partnerships Empowerment learning processes to promote solidarity 2

3 Obsah Solidaritu učit a žít Předmluva: navigace k solidaritě Osud fascinujícího pojmu Solidarita pokus o definici Blíž k důležitému pojmu Kontury definice solidarity Proč lidé jednají solidárně? Jak daleko sahá ochota k solidaritě? Překážky solidárního jednání Faktory napomáhající solidárnímu jednání Jak je v Evropě ceněna solidarita? Pohledy z evropských zemí Belgie Bulharsko Německo Itálie Rakousko Česká republika Solidarita v ohrožení shrnutí zpráv z jednotlivých zemí Procesy učení na podporu solidarity Důležitost didaktiky orientované na subjekt pro učení se solidaritě Požadavky na vzdělávací praxi Nastavení a metody studia Učit se solidaritě - Good Practice-příklady Inovační koncepce učení se solidaritě Vyzkoušené semináře učení se solidaritě Akce na podporu solidarity Touha po spravedlnosti a šarm solidárních akcí Mimozemšťané ven informační kampaň k odbourávání předsudků v Jižním Tyrolsku Solidarita s migranty v Domě solidarity v Brixenu v Jižním Tyrolsku Evropská Bílá kniha pro solidární Evropu Ukázat kříž za více spravedlnosti v politice a hospodářství Grundtvig partnerships Empowerment learning processes to promote solidarity 3

4 6.6 Stoly v NSR doufejme pouze přechodně potřebné opatření pro pomoc chudým Cesty z dluhové pasti - oživení vnímavosti občanů v ČR Resumé zažívat fascinaci solidaritou Grundtvig partnerships Empowerment learning processes to promote solidarity 4

5 Předmluva: navigace k solidaritě Solidaritu učit a žít nabízí pomoc v orientaci. Kdo se autem vydá na cestu, je rád, že mu navigace ukazuje cestu. Nabízet orientaci a ukazovat cestu, přesně to chce tato brožurka. Nabízí ukazatele a podporu v jednání lidem, kteří chtějí spoluutvářet solidárnější svět. Text přináší výsledky partnerského projektu v programu Grundtvig Empowerment Lernprozesse der Solidaritätsförderung. Projekt, probíhající od 1. srpna 2010 do 31. července 2012, shromažďoval odpovědi na otázku: Jak je možné zaujmout srdce i hlavu člověka pro fascinující myšlenku solidarity? A jak zde může přispět platforma vzdělávání dospělých? Na projektu se podílely organizace ze šesti evropských zemí: Belgie, Bulharska, Itálie, Německa, Rakouska a České republiky. Partnerství uzavřely jak organizace, které se věnují vzdělávání dospělých, ať různě orientovaných, a socio-kulturně zaměřených neziskových organizací. Instituce, které poskytují vzdělávání dospělých jsou: EMC (Europeean Management-Centre) Sofie/ Bulharsko; Dr. Karl-Kummer- Institut Wien/Rakousko; MSKA (Moravsko-slezská křesťanská akademie) Brno/Česká republika a OEW (Organizace pro solidární svět) Brixen/Itálie. KAP (Křesťan a práce) Brno je hnutí křesťanských zaměstnanců v České republice. EBCA je střešní organice evropských spolků katolických zaměstnanců se sídlem v Bruselu. Děkujeme všem, kteří přispěli k úspěchu projektu, všem projektovým partnerům za jejich důležité a cenné příspěvky. Zvlášť děkujeme za finanční podporu Evropské komisi, programu celoživotního učení, partnerství Grudtvig. Jménem všech zúčastněných organizací Bernard Eder, kifas gemennützige GmbH Waldmünchen, koordinátor Grundtvig partnerships Empowerment learning processes to promote solidarity 5

6 1 Osud fascinujícího pojmu Solidaritu učit a žít V Evropě dnes zažíváme nepřehlednou a protichůdnou situaci. Na jedné straně zažívá pojem solidarita konjunkturu. V politice je používán téměř inflačně. Pojem zdobí nesčetný počet evolucí, programy a požadavky. Solidarita se stala kategorickým imperativem společenské morálky. Společnost musí být spravedlivá, humánní právě solidární. Na druhé straně naříkáme, že solidarita ze společnosti mizí. Sociální vědci pozorují, erozi ochoty k solidaritě. Ohledy a pomoc pro sociálně slabší a zkrachovalé se jeví jako postradatelný luxus. Při jedné dotazníkové akci v Německu v roce 2006 souhlasila třetina dotázaných s tvrzením: Lidé, kteří jsou málo užiteční, si žádná společnost nemůže dovolit. Vedle užitečnosti a výkonnosti ztrácejí pojmy empatie a láska k bližnímu výrazně na významu. Existuje tedy trend k egoismu? Podle výsledků sociologického bádání ubývá v západní kultuře síla sociálních norem. Také se ukazuje, že sílí konkurence v hospodářském i profesním životě. Takto sílící společnost konkurence vychovává právě egoistické osobnosti. Je tedy solidarita u konce? Měníme se v bezcitnou společnost ostrých loktů? Stále je v Evropě solidarita důležitým pojmem, především ptáme-li se na úkoly sociálního státu. Současně slyšíme varování, že solidarita nesmí být přeceňována a ochota občanů k solidaritě nesmí být nadmíru vyžadována. Nesmíme žádat více solidarity, spíše více osobní zodpovědnosti. Současně se argumentuje tím, že spojení mezi ekonomickou zodpovědností a sociálními jistotami je výrazem specifického evropského sociálního modelu, který je odlišný od modelu USA. Katolický sociální etik Oswald von Nell-Breuning ( ) označil evropský sociální model za prostě za mírně sociálně ovlažený kapitalismu. V Evropské chartě základních práv je sice solidaritě věnována jedna kapitola a tím je včleněna mezi její nejdůležitější hodnoty. Ale skutečnost v jednotlivých členských zemích Evropské unie stojí s tímto prohlášením ve značném rozporu. V někdejších socialistických státech byla solidarita považována za hloupost i zbytečný problém, ale také jako relikt minulé epochy, totalitního socialistického státu. Pro mnohé v těchto zemích patří solidarita do minulosti. Ale také ve středoevropských a západoevropských zemích jsou pojmy solidarita a spravedlnost výrazně zpochybňovány. Jedním z protagonistů tohoto vnímání je filosof Peter Sloterdijk, pro nějž se sociální stát stal příšerou, která jen vysává a spotřebovává peníze. Solidarita je zřejmě mnohostranný pojem, s velmi rozdílnými asociacemi a nuancemi. K tomuto závěru jsme v našem partnerském projektu dospěli, když jsme se snažili diskutovat charakteristiku pojmu solidarita. Pojem, zdá se, slučuje rozdílné charakteristiky. Solidarita je vnímána jako vzájemná podpora, jako střídavé braní a dávání. Ale také jako nezištná pomoc pro znevýhodněné, aniž bychom od nich očekávali nějakou protihodnotu. Solidarita je konkrétní čin bližního v bezprostředním okolí, ale má i universální nasměrování. Má být individuálním vodítkem jednotlivců, ale i struktury států. Grundtvig partnerships Empowerment learning processes to promote solidarity 6

7 2 Solidarita pokus o definici 2.1 Blíž k důležitému pojmu Chceme-li si přiblížit hodnotový pojem s více jak 2000 let trvající tradicí 1, (Pozn. 1) začněme prostou tezí: Chci činit druhým dobro a očekávám, že i bližní se na oplátku budou dobře chovat ke mně. Není to solidarita? Toto vyjádření je prosté a poněkud přepjaté, ale přináší nám základní pojem definice solidarity. Solidarita je podpora očekávaná od druhých. Činím něco dobrého pro bližní, protože od nich také dobro očekávám. Člověk je ochoten učinit něco dobrého dopředu, protože očekává, že mu to bude stejnou mincí oplaceno. Solidární jednání je tedy podporou druhého, který se nachází v nouzi, spojenou s přesvědčením, že druhý mi také pomůže, ocitnu-li se v nouzi. Solidarita je tedy podle této definice podpora poskytnutá v mém vlastním zájmu. Vychází z očekávání, že v případě potřeby i já od současného příjemce pomoci pomoc dostanu. Nebo přinejmenším od někoho druhého, s nímž jsme oba spjatí. S pojmem sepětí přistupuje k ochotě k solidaritě nový aspekt. Ten, kdo podporu dává, i ten kdo ji přijímá se spolu cítí spjatí. Existuje mezi nimi pouto, společenství. To vytváří emocionální vazbu, společné zájmy, nebo sdílené hodnoty. Vyjádřeno klasickým příměrem: sedíme spolu v jednom člunu a jsme tu tedy jeden pro druhého. Solidarita je tedy vnímána jako kooperace a připravenost k převzetí společné zodpovědnosti (Rethmann s. 171). Solidarita se nerozvíjí pouze náhodně od lásky k bližnímu a součinnosti s ním. Ve slově solidarita cítíme vždy také, že je užitečná a pospěšná nejen pro toho, kdo pomoc přijímá, ale také pro toho, kdo pomoc poskytuje. Solidarita má stále něco do činění s tím, co můžeme nazvat správně chápaným vlastním užitkem (Alexis de Tocqueville). To je zcela zřejmé, když uvážíme, že ne vždy můžeme zcela rozlišit, kdo je vlastně poskytovatel a kdo adresát solidarity, tedy, že lidé mohou solidárně jednat v tom smyslu, že všichni jsou současně odesilatelé i příjemci solidarity. Když se dělníci spojí, aby hájili společné zájmy, poskytují si tak navzájem solidaritu a současně ji vzájemně přijímají. (Misik 2011, s. 10). Příslušnost k nějakému společenství, nebo rodině, spolku, obci, odborům, církvi nebo národu je vlastně základním motivem pro solidárné jednání. Podpořím snažení, které je v souladu s mými zájmy. Podle teorie sociální identity získávají lidé hlavní díl svého sebevědomí z příslušnosti k určitému společenství. Tento koncept v sobě ovšem nese dilema. Co se stana, když jednostranně vynaložená pomoc nebude opětována, když toto solidární jednání druhou osobu k 1 Velmi instruktivní přehled vývoje pojmu Solidarita vychází z příspěvku Konrada Tameggera Grundtvig partnerships Empowerment learning processes to promote solidarity 7

8 podobnému nepodnítí? Neboť takto chápaná solidarita jedná podle motta, dávám, abys i ty dal. Takto na určitou skupinu navázaná solidarita musí být podrobena kritice, neboť jejích ochota pomoci končí na hranici společenství, ať je jím rodina, spolek, vlastní národ apod. Kdo do této skupiny nepatří, je ze solidární podpory vyloučen. Takto definovaná solidarita, ohraničená na vlastní společenství a očekávající protislužbu, ale nepostihuje celou šíři hodnoty solidarity a je eticky nedostatečná. Všeobsažný pojem solidarity překračuje hranici dvojím způsobem jednak o altruistickou a o universální komponentu. Připravenost k solidaritě musí umět překročit toto skupinově egoistické vnímání a zabudovat altruistickou komponentu a celkově uvažovat o obecném blahu. Po sociální encyklice Solicitudo rei socialis je solidarita pevné a stálé odhodlání nasazovat se pro obecné dobro, to znamená dobro všech a každého jednotlivce, protože jsme za sebe navzájem zodpovědní (SRS 38). Podobnou definici najdeme u Pavla Michaela Zulehnera. Solidarita je schopnost člověka, nasazovat se pro obecné dobro a tím i pro spravedlivé rozdělování životních šancí (Zulehner 1996, s. 54).Solidarita je výraz empatického vztahu. Je to schopnost a připravenost jednotlivce, vmyslet a vcítit se do situace druhého, zvláště slabšího, a pokud je to nutné a možné, stát mu po boku (Rethmann 2001, s 171). Solidarita tedy nese altruistický prvek. Pomoc druhému poskytujeme, aniž bezpodmínečně očekáváme protislužbu. Jako vzorový příklad takového uvažování je milosrdný Samaritán v biblickém podobenství. Stará se o zraněného, aniž od něho může čekat protislužbu. Dává, aniž může od druhého čekat odměnu či protislužbu. Brazilský biskup Dom. Neoder Camara v jednom kázání ve Frankfurtu nad Mohanem v Německu v roce 1973 dává tomuto příběhu nový, nečekaný a pozoruhodný význam: Dnes již v příkopě neleží jen zraněný jednotlivec, ale za oběť zlodějům a vrahům padly celé národy a světadíly. Podobenství tu již tedy není jen jako příklad lásky k bližnímu, ale jako výzva k překonání loupežných struktur, vykořisťování a nespravedlnosti. Solidaritě je tu dáván nový význam a nový horizont. Musí se stát základním principem existence států i kontinentů. Společnost je třeba tak strukturovat, aby všichni lidé mohli rozvíjet svoji privilegovanou a nediskriminovatelnou důstojnost. Sociální pojistné systémy v evropských státech jsou takovými základními řády solidarity. Solidarita je víc než racionálně kalkulované jednání. Solidarita je také morální pocit (viz Misik 2011). Vyrůstá z emocionální vazby k lokálnímu prostředí, rodině, spolku, městu. Solidarita rozšiřuje okruh svého působení a zachvacuje širší okolí. Národní státy přesvědčily lidi téhož národa, i když si vzájemně jsou cizí, aby byli zodpovědní za sebe navzájem, až ke schopnosti k oběti. Obtížné je to tehdy, překračuje-li solidarita hranice národních států. Co spojuje lidi evropských států do té míry, že jsou ochotni solidárně jednat až k oběti. Co je rozhodující otázka v dnešní aktuální krizi eura? Jistě, společné evropské státní občanství je sjednocující právní pouto. Co ale oživuje naši emocionální vazbu k ostatním evropským státům? Ochota k evropské solidaritě je ještě v dětských Grundtvig partnerships Empowerment learning processes to promote solidarity 8

9 botičkách. Pevná kultura evropské solidarity je správnou odpovědí na aktuální eurokrizi. Solidarita ale i nad evropskou dimenzí má universální poslání. Je tu pro všechny lidi ve světě. Ať lidé vytvoří jakákoliv společenství solidarity, musí mít na zřeteli tento celosvětový rozměr. To je zřejmé právě se současnou globalizací. Za jakých okolností vnímáme solidaritu při nákupu oblečení, které kupujeme v Evropě a vyrábí se v Bangladéši nebo jinde. Jsme zde svědky solidarity mezi kupujícími oblečení v Evropě a jeho výrobkyněmi v chudých zemích jihu. 2.2 Kontury definice solidarity V následujícím textu shrnujeme jednotlivé teze k solidaritě, popsané v předchozím odstavci, podrobněji Solidarita je vůdčí princip pro instituce společenského, ekonomického i politického života s vizí ideální společnosti bez privilegovaného i diskriminovaného postavení. Solidarita je víc než laskavý velkorysý dar. Chce naplňovat používané struktury a systémy. Vymoženosti sociálních států jsou tedy nejen příspěvky k pomoci pro lidi ocitnuvší se v nouzi, ale jsou i nositeli utváření demokratických principů společnosti (Negt 2012, s. 13). Tím jsou i struktury sociálních států v Evropě nepostradatelnými pilíři společenských vymožeností a rozvoje. Průběžně existují dva rozdílné kontexty a tím i významy solidarity. Jednak spolupráce motivovaná snahou prosadit vlastní v podstatě egoistické zájmy, a jednak altruistické postoj vůči sociálně slabším a znevýhodněným. Solidarita jako princip jednání směřující k celosvětové pomoci a tím překonávající egoismus skupin. Příjemci solidárního jednání jsou sociálně oslabení, chudí. Podpora cizinců je vnímána jako zkouška solidárního jednání vůči chudým v celosvětové perspektivě. V rámci vlastního životního konceptu se solidarita jeví jako soustředěné kružnice, počínaje vnitřním jádrem nejbližšího osobního života, rodiny a okruhu přátel; dále rozšířené na střední úroveň, tj úroveň státu a hraničící s třetím okruhem lidí žijících v dalších zemích Evropy a světa. Žádná společnost nemůže existovat bez mezilidské solidarity. Princip solidarity spolu s principy svobody a rovnosti a důstojnosti, představují podstatu každé demokratické a sociální společnosti. Grundtvig partnerships Empowerment learning processes to promote solidarity 9

10 2.3 Proč lidé jednají solidárně? Existují rozdílné prameny k motivaci k solidárnímu jednání. Všechny mají své oprávnění. Souvisí s tím, zda bude solidarita chápána jako spolupráce jedinců soustředěná na prosazení společných zájmů určité skupiny, nebo jako altruistický závazek vůči znevýhodněným (Bierhoff, Fetchenhauer 2001, s. 11). Kdo chce spolu s druhými prosadit vlastní zájmy, činí tak převážně proto, že se spolu s ostatními cítí být v obtížné situaci, ze zkušenosti společně sdíleného stejného osudu. Altruistické jednání ve prospěch druhých se odehrává z nejrůzněji motivovaných důvodů. Podle tradiční představy existuje povinnost jednat solidárně. Tato povinnost je zdůvodňována jednak nábožensky a také filosoficky jako povinnost lásky k bližnímu. Biblický příkaz lásky k bližnímu a Desatero přikázání jsou nezaměnitelnou výzvou k solidárnímu jednání. Stejně tak kategorický imperativ filosofa Emmanuela Kanta: Jednej tak, abys se k lidstvu i v tvé osobě, stejně tak v osobnostech druhých, obracel jako k účelu, nikoliv jako k prostředku. Apel na nezištnost a neziskuchtivost solidárního jednání naráží ale také na své hranice. Stále víc a více lidí zdůvodňovalo svou altruistickou aktivitu také tím, že i sami mají z takového konání užitek. Výzkumy hledající motivaci pro dobrovolnou angažovanost ukazují, že angažovaní s touto činností spojují užitek pro druhé i pro sebe. Oni sami získávají prostřednictvím svého nasazení pro druhé kontakty, uznání, učí se novým dovednostem a zažívají dobrý obšťastňující pocit. Mnozí se angažují proto, že očekávají od svého angažování očekávají obohacení v rámci profese. Možnost prokázat občanskou angažovanost je při hledání zaměstnání stále více oceňovanou přednost. V tomto smyslu nemusí současný trend k individualizaci, spojený s touhou po vlastním dobru vést k poklesu solidarity. Seberealizace a angažování se pro druhé mohou jít ruku v ruce. 2.4 Jak daleko sahá ochota k solidaritě? Solidarita má rozdílný dosah. V sociálních vědách se zhruba rozlišuje na solidaritu mezi přáteli (Freunden) a solidaritu mezi cizinci (Fremden), tedy mezi ochotou pomoci příslušníkům bezprostředního okruhu rodiny, přátel a sousedů. Podle podrobnějšího členění dělíme solidaritu na: Mikro-solidaritu: rodina, širší okruh rodiny Meso-solidarita: lidé stojící mimo okruh rodiny Makro-solidarita: universální solidarita, vůči osobám vzdáleným. Zřejmé je z toho především následující: solidarita se praktikuje v nejrůznějších souvislostech. Společné je jim to, že existuje určitá specifická legitimita jednotlivých společenství a jejich specifických cílů a že souvislosti v solidaritě nejsou objektivně dány, ale jsou považovány za důležité právě v solidárně vytvořených skupinách, kde se ti, kdo solidaritu poskytují nalaďují na příjemce solidarity a obráceně (Mau 2008, s. 9). V Evropě si národní státy nárokují být místy, kde se ve značné míře uskutečňuje solidarita na úrovni meso. Jak je možné v této souvislosti uskutečňovat Grundtvig partnerships Empowerment learning processes to promote solidarity 10

11 a rozvíjet solidaritu na evropské úrovni? Vždyť Evropská unie není spolkový stát, není ani sama státem, ale současně je víc, než jen spolek států. Důležitým předpokladem solidárního jednání je identifikovat se s ostatními členy společenství, ať je to rodina, spolek, vlastní stát či právě Evropská unie. Jak je možné dosáhnout identifikování se příslušníky Evropské unie, kteří nepatří do celku našeho národního státu? Aktuální krize v rámci EU je vlastně zkouškou evropské ochoty ke vzájemné solidaritě. 2.5 Překážky solidárního jednání I když je solidarita důležitá a velmi ceněná hodnota, i když solidární jednání někdy sleduje vlastní egoistické zájmy, existují ochromení a překážky, které člověku zabraňují chovat se solidárně. To má společenské a sociálně psychologické důvody. V posledních desetiletích se propast mezi chudými a bohatými zeměmi v Evropě prohloubila. Rostoucí globalizace přinesla občanům mnohem více nejistoty; nejistotu pokud jde o vlastní pracovní místo, o sociální zajištění. V těchto krizových dobách klesá ochota k solidární podpoře chudšího obyvatelstva. Tito jsou stigmatizováni jako neužiteční a neefektivní. Tento postoj vychází z představy, podle níž je každý svého štěstí strůjce. Podle toho je ten, který právě stojí ve stinné fázi svého života, sám vinný svou bídou. Takovým postojem je podíl společenských struktur na procesech chudnutí a vyloučení velmi oslabený. Díky totalitní zkušenosti je v nových EU státech ve střední a východní Evropě spjat pojem solidarity s negativním významem a asociací. Tím skýtá mnohem méně potenciálu k identifikaci se s tímto pojmem, i k motivaci solidárně jednat. Sociální psychologie nabízí důležité poznatky k tomu, aby vysvětlila, co solidaritu brzdí. Podle teorie spravedlivé světové motivace mají lidé nesmírnou potřebu žít ve spravedlivém světě, kde každý dostane co zaslouží, a zaslouží, co dostane. Nemohou žít s pocitem, že je v jejich světě tolik nespravedlnosti. Každá nespravedlnost v každodenním životě představuje tudíž ohrožení pro základní pocit spravedlnosti (Schmitt, Maes 2002, s. 8). Když nemůžeme odstranit viditelnou nespravedlnost, protože nám k tomu chybí možnosti, vede nás touha po spravedlnosti k paradoxním postojům. Propast mezi vlastní vírou ve spravedlnost a panující nespravedlivou realitou se člověk pokouší překlenout tím, že si namlouvá, že nedošlo k nespravedlivému jednání, a když už si toto nespravedlivé jednání připustí, dospívá k názoru, že postižení a oběti jsou si sami vinni svou bídou. Takový postoj vede k akceptování, pokud ne přímo k legitimizování společenských nerovností a sociálnímu rozvrstvení. Tento motiv spravedlnosti proto vede často k obdivování úspěšných lidí a vítězů a ke snižování a diskreditaci poražených, dokonce k obviňování obětí které utrpěly mnohé rány osudu. (Schmitt, Maes 2002, s. 9). 2.6 Faktory napomáhající solidárnímu jednání Člověk člověku vlkem tak zní klasické pesimistické hodnocení o lidském soužití. Poznatky moderní neurobiologie s touto tezí nesouhlasí. Člověk je ve svém nejhlubším nitru sociální bytost (Rüssmann 2012, s. 18). Snaha po společenství, Grundtvig partnerships Empowerment learning processes to promote solidarity 11

12 míru a harmonii je vestavěna do naší architektury mozku. Jednáme-li solidárně, nečiníme tak jen proto, že nás k tomu vedou přikázání. Člověk má vštípenou základní potřebu společenství, férovosti a solidarity. Podle výzkumu chování lidí byly zjištěny dva hlavní důvody pochopení bližního. Vzhledem k lidem, které vnímáme jako podobné blízké bytosti. O někom, kdo vykazuje podobné znaky, předpokládáme, že v sobě nese stejné dědictví jako já. Pomáháme mu proto, abychom zajistili udržení a šíření našich informací našeho dědictví. Podle jiné teorie pomáhají lidé těm, od nichž v budoucnu také pomoc očekávají. Dokonce ani tehdy, když příjemce naší pomoci nemůže pomoc oplatit (např. politický vězeň v diktatuře, kterého podporujeme dopisovou akcí prostřednictvím Amnestay International) zvyšuje tato pomoc náš společenský status. Jen ten kdo je silný, může pomoci slabým. Snaha lidí, připojit se k sociálním skupinám a v jejich rámci si prokazovat vzájemnou solidaritu, může být využito k tomu, aby se navyšovala ochota k solidárnímu jednání. Nabídne se jim nadřazená kategorizace, která ostatní lidi začleňuje, nikoliv vylučuje (viz Schmitt, Maes 2002, s. 11). Chceme-li podporovat solidaritu s chudými ve Třetím světě je smysluplné zdůrazňovat, že příjemci i dárci pomoci jsou ze stejné sociální skupiny, případně stejného náboženství. Skutečnost, že jednotliví lidé se rozčleňují do nejrůznějších sociálních skupin, skýtá také šanci objevit podobnosti u těch, kteří dříve patřili ke zcela cizím sociálním skupinám. Solidarita s migranty je pak mnohem snazší, když se kolegy v práci, mají stejné koníčky, fandí stejnému fotbalovému klubu (viz Schmitt, Maes, s 11). Takzvaná teorie relativního privilegia popisuje jeden důležitý motiv pro solidární jednání. Máme tím na mysli nechuť k pozici, kterou vnímáme jako privilegovanou, která motivuje k tomu být činný ve prospěch znevýhodněných osob. Ve vzdělávací praxi může být připravenost k solidaritě rozvíjena díky věcným informacím o proměnné závislosti a o příčinách a důsledcích privilegovaného postavení. Solidární jednání lze podporovat určitými podmínkami (viz Rethmann 2001, s. 179). Existují struktury, které umožní identifikaci. Existuje celospolečenská atmosféra, která podporuje solidární jednání. Grundtvig partnerships Empowerment learning processes to promote solidarity 12

13 3 Jak je v Evropě ceněna solidarita? Pohledy z evropských zemí Solidaritu učit a žít V následujícím textu presentujeme zkušenosti s uplatňováním solidarity ve zvolených zemích Belgii, Bulharsku, Německu, Itálii, Rakousku a České republice. Jednotlivé země předkládají statistické údaje např. o rozdělování příjmů a bohatství. V dalším textu se popisuje relevance solidarity ve vztahu k sociálnímu zajištění, k ochotě k solidaritě a především k dobrovolnické angažovanosti. 3.1 Belgie Království Belgie Plocha km 2 Obyvatelstvo 11 milionů Průměrný roční příjem na Euro brutto na měsíc, tedy Euro brutto zaměstnance na rok Průměrný nájem 70% bytů je obýváno jejich vlastníky Průměrný nájem (měsíc) na soukromém trhu 450 Euro (v r. 2010). V Bruselu se platí víc jak 591 Euro. Existuje ale velký nedostatek sociálních bytů. Brutto hospod. produkt na Euro (2011) obyvatele Minimální mzda Existuje minimální mzda pro zaměstnance od stáří 21 let: Euro brutto na měsíc. Pro osoby bez mzdy existuje náhrada mzdy pro jednotlivce 785,61 Euro netto na měsíc, pro osobu s dětmi 1.047,48 Euro netto na měsíc Rozdělní příjmu a majetku 50 % rodin vlastní 9,7 % celkového majetku v Belgii, 10 % rodin vlastní 55 % Po druhé světové válce byl v Belgii vybudován systém sociální jistoty a zabezpečení. Tento systém spočívá na základě dohody organizací zaměstnanců a zaměstnavatelů a politikou je podporován a posilován. Postihuje následující oblasti: pojištění v nemoci a ve stáří, dětské přídavky, sociální pojištění pro případ nezaměstnanosti. V posledních letech bylo (ve Fladrech) zavedeno tzv. pojištění pro podporu ve stáří. Systém sociálního pojištění stojí pod značným tlakem: jednak z důvodu úsporných opatření a jednak kvůli specifické belgické situaci. Když se v Belgii hovoří o solidaritě, nelze tak činit, aniž bychom zmínili tamní jazykovou situaci (nebo dokonce rozdělení). Jak je snad známo, v Belgii se hovoří převážně dvěma jazyky: nizozemsky a francouzsky. Nizozemsky na severu země a francouzsky na jihu země. Jazykové rozdělení jde ruku v ruce se zcela jinou sociálně-ekonomickou situací. Obecně lze říci, že na rozdíl od předchozího vývoje, zhruba posledních 40 let je těžiště hospodářského rozvoje soustředěno v severní části země. V jižní části Belgie byl soustředěn tradiční těžký průmysl, který od 60. let 20. století upadal do stále větších obtíží. Tyto hospodářské rozdíly mají své důsledky na sociální a finanční úrovni: mnohem více nezaměstnaných je na jihu (Valonsko a Grundtvig partnerships Empowerment learning processes to promote solidarity 13

14 Brusel. Ale nejobtížnějším je, že nesnadná situace na jihu musí být sanována penězi ze severu. S tím souvisí, že v posledních desetiletích bylo navrženo a uskutečněno mnoho nejrůznějších státních reforem, jejichž prostřednictvím se mnohé národní (belgické) kompetence přesouvají na regiony (Flandry, Valonsko a Brusel). Regiony mají vlastní kompetence v oblasti kultury, zdravotnictví, péče o zdravotně postižené, rekvalifikace nezaměstnaných atp. Tento proces přenosu kompetencí na regionální úroveň stále pokračuje. Odůvodněním toho procesu je, že rostoucí finance musí být v souladu se zodpovědností. Tato specifická situace Belgie má za následek, že pojem solidarity přináší stálé napětí. Na jedné straně je nutné a eticky žádoucí, aby se pomáhalo těm, kdo pomoc potřebují. Na druhé straně je obtížné, když pomoc je jednostranná a je také nasměrována pouze jedním směrem. Dotaz, zda tak zhruba za dvacet let bude ještě belgický stát existovat, závisí na řešení otázky, zda solidaritu (konkrétně sociální systém) bude možné tak rozvinout, aby vlastní sociální zodpovědnost a podpora sociálních požadavků dosáhla akceptovatelnou rovnováhu. Dobré je zmínit, že se podle uskutečněné studie v roce 2007 v Belgii dobrovolnicky angažuje 1 až 1,4 miliónů lidí. To je % belgických obyvatel. V desetiletí bylo možné zaznamenat rozvoj dobrovolnické angažovanosti. To je znamením toho, že ochota k solidaritě vzrostla. Pozoruhodné také je, že 60 % obyvatel belgických pracujících je členy nějakých odborů. Protože odbory jsou organizovány na národní belgické úrovni jsou jistým garantem proti tomu, aby došlo k rozdělení systému sociální podpory (a vlastně i Belgie). 3.2 Bulharsko Bulharská republika Plocha km 2 Obyvatelstvo 7,3 milionů Průměrný roční netto příjem Euro na jednoho člena domácnosti Průměrný nájem na m 2 bez vedlejších nákladů Brutto hospodářský produkt na obyvatele Minimální mzda / maximální mzda Rozdělní příjmu a majetku Kdo nyní v Bulharsku uzavírá novou nájemní smlouvu platí v průměru 3 Euro za m 2. Existují ale velké teritoriální rozdíly. Nejdražší nájemné je v Sofii (až 9 Euro na m 2 ), nejlevnější je ve městech Yambol, Sliven a Taroviste (1,5 3 Eura za m 2 ). Tato města se nachází na východě země Euro Minimální mzda 148 Euro a maximální mzda 1000 Euro a více. Nejvíce se vydělává v oblasti telekomunikací, pojišťovnictví a bankovnictví. Propast mezi majetnými a chudými, se v posledních letech prohloubila. Existuje 1600 milionářů. 27 % Grundtvig partnerships Empowerment learning processes to promote solidarity 14

15 obyvatel žije pod hranicí chudoby, musí vyjít s 205 BGN = 105 Euro. Podle bulharské ústavy (čl. 2 a 6,1) je Bulharsko demokratickým a sociálním státem. Zde je solidarita strukturálně definována. Podle toho je také vybudována síť sociální pomoci, sociálního pojištění a sociální péče. V Bulharsku existují 3 sloupy pojištění státní sociální podpora, penzijní pojištění a nemocenské pojištění, které garantuje stát, různé penzijní fondy a nemocenská pokladna. Po změně v roce 1989 sociální jistoty erodují. V důležitých sociálních systémech pojištění, jako například v důchodovém, nemocenském i pro případ nezaměstnanosti a příspěvku na péči došlo k mnoha změnám, které v žádném případě nebyly ku prospěchu občanů, a navíc vedou k sociální nejistotě. Konkrétně došlo ke změně podílu platby sociálního pojištění ze strany zaměstnavatele a zaměstnance. Do roku 2010 platil zaměstnavatel podíl 70 % a zaměstnanec 30 %. Od roku 2010 platí zaměstnavatel 60 % a zaměstnanec 40 %; a má dojít k další změně relace na 50 ku 50 %. Nezaměstnaní dostanou mezi % naposledy pobírané mzdy a to jen jeden rok. Z této sumy musí hradit své veškeré náklady, tedy nájemné, topení i elektřinu. Zamýšlíme-li se nad společenským pozadím pojmu solidarita, můžeme spatřit mnohé zvláštnosti. Na prvním místě je třeba zmínit, že v Bulharsku má tento pojem poněkud negativní příchuť. Je zatížen velkou politickou hypotékou. Před převratem stát hrál významnou kontrolní roli. To se promítlo do důvěry lidí ke státním institucím, k druhým lidem a jednotlivým společenským skupinám. Je třeba si uvědomit, že bulharská společnost je chudá a velmi rychle se dělí do jednotlivých skupin. Bulharsko je jednou ze zemí EU, která se propadla do hluboké demografické krize. Počet lidí, kteří potřebují pomoc roste. Týká se to především starších a postižených lidí, ale také dětí a mladistvých. A z toho důvodu škodí nedostatek solidarity a důvěry, celé společnosti. Tato souvislost byla velmi dobře popsána v příspěvku německého velvyslance v Bulharsku pro Deutsche Welle dne : Vytvoření nových politických a hospodářských elit se odehrálo v návaznosti na síť někdejší státní bezpečnosti a jiných struktur komunistického režimu. To vedlo k tomu, že se Bulharsko proměnilo v takovou společnost, která nevěří svému státu. Lidé se uzavírají do svého nejbližšího okolí, nejsou ochotni se občansky angažovat a podílet se na jakýchkoliv společenských aktivitách. Pocit solidarity dnes prakticky zmizel a vládne rozčarování. Podle evropské hodnotové studie 98,9 % bulharských občanů není ochotno se podílet v nějaké dobrovolné činnosti ve prospěch potřebných. 86 % se vůbec nepodílí na jakékoliv dobrovolné činnosti. Chybí citlivost pro horizontální solidaritu. To znamená, že každý se stará převážně sám o sebe. Většina Bulharů je toho názoru, že druhým není možné důvěřovat. Bulhaři se nechtějí podílet ani na žádné protestní aktivitě. Navzdory výše popsané situaci existují v Bulharsku nejrůznější formy solidarity, které se vyvinuly především v posledních letech. Aktéry solidárního jednání se stávají Grundtvig partnerships Empowerment learning processes to promote solidarity 15

16 sociální služby, obce, vzdělávací instituce, formální (spolky) a neformální (bez struktury) organizace civilní společnosti. Novým trendem jsou dobročinné akce a kampaně organizované médii a různé akty spolupráce na sociálních programech občanských společností a podniků. Kampaně, které jsou podporovány médii a státními úřady jsou úspěšnější než akce organizované neziskovými organizacemi. To souvisí s tím, že se ve společnosti víc věří médiím než neziskovým organizacím. Bulharská společnost směřuje svou dobročinnost do oblasti sociální a zdravotní. Je vnímána jako možnost, která alespoň částečně vyrovná deficity státní politiky. Sociální odpovědnost podniků (CsR Corporate social Responsbility) a podpůrné projekty prostřednictvím SMS, ohlašované médii, jsou v bulharské společnosti nejúspěšnější formy solidarity. Neziskové organizace naproti tomu bojují o své finanční přežití. 3.3 Německo Německá spolková republika Plocha km 2 Obyvatelstvo 81,3 milionů Průměrný roční příjem Euro na zaměstnance Průměrný nájem na m 2 (bez vedlejších výdajů) Brutto hospodářský produkt na obyvatele Minimální mzda / maximální mzda Rozdělní příjmu a majetku Kdo dnes v Německu uzavírá novou nájemní smlouvu, musí v průměru zaplatit 6,19 Euro na m 2 obytné plochy. Existují ale značné regionální rozdíly. Nejvýhodnější je v současné době bydlení v Sasku- Anhaltsku a nejdražší v Hamburku. Ostatní náklady jsou ale naproti tomu v celém Německu téměř stejné: v celé republice obnáší 2 Eura na m % obyvatel bydlí ve vlastních bytech a domech. V evropském srovnání je to relativně malá část Euro V roce 2009 pracoval v sektoru s nejnižšími mzdami 22,4 % zaměstnaných, to je cca 6,55 miliónů zaměstnanců. Z nich vydělá 2,11 miliónů méně než 6 Euro na hodinu a 1,15 miliónů méně než 5 Euro na hodinu. Zákonem stanovená minimální mzda nyní v Německu stanovena. Jeden z nejvýše vydělávajících občanů, pracující do května 2012 jako předseda představenstva německé banky Deutsche Bank Josef Ackermann, dosáhl v roce 2009 roční mzdy téměř 9,6 miliónů Euro. Bohatí v Německu stále bohatnou 10 % obyvatel náleží 53 % majetku. Dolní polovina domácností vlastní 1 %. To sděluje v roce 2012 zpráva německé Grundtvig partnerships Empowerment learning processes to promote solidarity 16

17 vlády o bohatství a chudobě. Propast mezi bohatými a chudými se v posledních letech prohloubila. To platí o příjmech. K navýšení platů dochází hlavně u skupiny lidí s vyššími příjmy. Podle ústavy (článek 20,1) je Spolková republika Německo demokratický a spolkový stát. Tím jsou sociální otázky definovány jako strukturovaná solidarita. Existuje rozvinutá síť sociální podpory příspěvkové sociální platby (pojištění nemocenské, penzijní, v nezaměstnanosti a na péči) a také jako sociální péče (sociální pomoc, základní pojištění na stáří). Základní rozdíl mezi sociálním pojištěním a péčí spočívá v tom, že pro oblast sociální péče se nevyžaduje od poživatele podpory žádný vlastní příspěvek, např. prostřednictvím měsíčních splátek. V uplynulém období ale sociální jistoty erodovaly. V důležitých systémech pojištění jako např. důchodové, nemocenské a na péči bylo solidární paritní financování prostřednictvím stejných plateb zaměstnavatelů a zaměstnanců nabouráno prostřednictvím dodatečného pojištění. V pojištění pro případ nezaměstnanosti, vedly reformy provedené v letech a spojované se jménem Hartz ( Hartzovy zákony ) ke zhoršení situace nezaměstnaných. Petr Harz je někdejší německý manažer, který byl do července 2005 personálním šéfem a členem představenstva firmy Volkswagen AG. Podle něj byla pojmenována jako Hartzova koncepce známá reforma pracovního trhu uskutečněná v Německu v prvních letech po roce 2000, která je velmi kontroverzní. Především je kritizováno, že přivodila víc chudoby, než dobře placenou práci. Obecně vzrostl strach ze sociálního poklesu. V posledních letech v Německu výrazně přibyly špatné pracovní poměry, ve formě námezdní práce a málo placené pracovní příležitosti. Ve srovnání s evropskými poměry je nízkopříjmový sektor stejně poměrně vysoký. Pro ty, kterých se dotýká vede ale snížení mzdy k materiálním problémům (chudý navzdory práci) a k nedostatečnému důchodu po pracovní periodě. Téměř každý čtvrtý zaměstnaný pracuje za plat pod hranicí minimální mzdy 9,73 Euro v západní části resp. 7,16 Euro v nových spolkových zemích. Podle studie uskutečněné v roce 2007 posuzuje víc jak polovina obyvatelstva současné hospodářské poměry jako nespravedlivé, a to v době hospodářského rozvoje. Evidentně současné ekonomické poměry trpí nedostatkem vyvážené spravedlnosti. To dále ukazuje: Ve velké části obyvatel požívá sociální stát velkého ocenění. Hodnoty jako spravedlnost a solidarita mají mezi obyvateli velké sympatie. Je dokonce patrná jistá renesance vnímání těchto pojmů. Je zřejmé, že ve společnosti je silná potřeba prosadit, aby tyto hodnoty měly větší význam. Na druhé straně je patrný fenomén oslabování solidarity. Aktuální proces vzrůstajícího sociálního rozdělení mezi chudými a bohatými vede k tomu, že právě výše stojící příjmové skupiny toto rozdělení téměř nevnímají a velmi snadno jsou ochotni, vypovědět solidaritu s příslušníky nižších sociálních skupin. Podvědomá antipatie vůči chudým narůstá, neboť jsou velmi často a snadno podezříváni z toho, že jsou podvodníky v oblasti nárokování sociálních dávek. V jedné dotazníkové akci v roce 2007 více jak jedna třetina dotázaných souhlasila s výrokem: Bereme v naší společnosti příliš velký ohled na ztroskotance a také Nemůžeme si v naší společnosti takovou ohleduplnost dovolit. Grundtvig partnerships Empowerment learning processes to promote solidarity 17

18 Dobrovolnické průzkumy (surveys) prováděné v Německu v uplynulých letech (1999, 2004, 2009) dokládají, že navzdory fňukání o ztrátě solidarity existuje ve společnosti vysoký potenciál k občanské angažovanosti. Více jak třetina zdejšího obyvatelstva se občansky angažuje, to znamená, že je ochotna jednat ve prospěch dobra druhého. Velká míra dobrovolnictví je tedy indikátorem pro vysloveně solidární jednání. Grundtvig partnerships Empowerment learning processes to promote solidarity 18

19 3.4 Itálie Plocha Obyvatelstvo Průměrný nájem za m 2 (bez vedlejších výdajů) Italská republika km2 60,6 milionů Velký vliv na tvorbu italských nájmů mají jednotlivé regiony na severu či jihu země a také jednotlivá města s jejich infrastrukturou. Ale dosavadní norma tzv. Zákon o férovém nájmu (equo canone) neumožňoval nájemcům, žádat vlastním viděním nastavený nájem, který byl dosud limitován místními úřady. Zrušením tohoto zákona může být nyní nájem bez zábran vyjednán, mohou být dojednány rabaty a nájem může být odečítán z daní. V Miláně v exklusivní části se cena pohybuje mezi 17 až 20 Euro na m 2. V Římě může být nájemní cena jednopokojového bytu v centu až 40 Euro za m 2 Brutto hospodářský Euro produkt na obyvatele Minimální mzda Zákonně není minimální mzda pro zaměstnance stanovena, ale odbory vyjednaly pro většinu dělníků minimální mzdy. Mzdy v Jižní Itálii jsou až o jednu čtvrtinu menší než mzdy v Severní Itálii; ženy v průměru vydělávají znatelně méně než muži se stejnou kvalifikací. Stále více se uplatňují pohyblivé složky mzdy například prémie závislé na hospodářském výsledku podniku, nebo podíl na akciích pro vedoucí pracovníky. Malé podniky mohou vplácet část odměny v poukázkách na zboží nebo služby. Od reformy na pracovním trhu v roce 2004 se stále víc uplatňují smlouvy na dobu určitou. Pracující s takovou smlouvou vydělávají zhruba jen třetinu toho, co stejně staří zaměstnanci s pevnou smlouvou. Vedoucí odbytu mají hrubý roční plat Euro, nevyučený zaměstnanec vydělá Euro hrubého platu. Pro osoby bez mzdy existuje náhrada mzdy 785,61 Euro netto na měsíc, pro osobu s dětmi 1.047,48 Euro netto na měsíc Rozdělní příjmu a Podle aktuální studie vlastní 10 nejbohatších Italů tolik majetku majetku, co 3 milióny těch nejchudších. Mezi oněch 10 nejbohatších patří Armani, Berlusconi a Prada. Bohatství v Itálii souvisí víc s rodinným majetkem než by záviselo na příjmech. K tomu všemu jsou ti nejbohatší stále starší. Pro mladší Italy je to stále těžší majetek nashromáždit. V roce 2010 činil majetek Italů celkem zhruba 8638 miliard Euro, to je 7,5 krát víc než v roce 1965, což obnáší reálný růst 4,6 % ročně. Každý Ital Grundtvig partnerships Empowerment learning processes to promote solidarity 19

20 v průměru vlastní majetek cca Euro. To, co určuje solidární činnost země, především v oblasti sociální a zdravotní je, jak je rozdělena zodpovědnost mezi státem, hospodářstvím a společností a dále také, jaká jsou kladena očekávání dané politické a sociální kultury země na angažovanost a ochotu svých občanů. Italský blahobytný stát můžeme nejspíše popsat jako konservativně korporátní. V jižním Tyrolsku jinak než v dalších státech, které mají také korporátní sociální politiku, ale stejně jako ve zbývající Itálii dominantně převažuje veřejná nabídka sociálních a pečovatelských služeb, stejně jako vzdělávání, nad nabídkou privátních nositelů. Velký význam ale mají také církevní organizace. Počátkem 90. let vedla finanční krize v Itálii k tomu, že stát umožnil ještě větší angažovanost soukromých neziskových organizací především v oblasti sociálních služeb, v menší míře i ve zdravotní péči proto, aby bylo možné pokrýt zvýšenou potřebu v této oblasti. Rozvoj působení nadací v Itálii ukazuje například, že počet nadací mezi léty 1999 a 2005 v celostátním průměru vzrostl o 57 %. Tento nárůst vznikl hlavní měrou změnou istituzioni pubbliche die assistenza e beneficenza IPAB (veřejné pečovatelské a dobročinné spolkové aktivity) ve spolcích. Celostátní sčítání neziskových organizací v roce 1999 dospělo k závěru, že ve 3368 veřejněprospěšných organizacích v užším slova smyslu, mezi nimi v 2876 dobrovolnických organizacích, pracovala dobrovolnických spolupracovníků. I v Jižním Tyrolsku se uskutečnilo v průběhu posledních dvou desetiletí mnoho změn. Od té doby jsou mnohé služby a zařízení v sociální a pečovatelské oblasti, které dříve byly v rukách státní sféry. Jsou sice nadále podporovány z veřejných zdrojů, ale jsou v péči nejrůznějších spolků, svazů či družstev. Kromě toho vznikly mnohé nové služby na základě soukromých iniciativ, které jsou státní sférou uznány a podporovány. Pro postavení privátních nositelů služeb v celostátním spektru se jako velmi důležitý ukázal zákon číslo 13 z roku 1991 nový řád v sociálních službách. Tento zákon stanoví, že na provozování sociálních služeb se podílí také privátní pečovatelská zařízení. Pokud jde o financování, mohou tato privátní zařízení, mezi nimi i dobrovolnicky činné organizace, být podporovány a financovány jednak na základě podaných projektů, nebo prostřednictvím poskytovaných příspěvků. Další část finančních prostředků si veřejně prospěšné organizace zajistí pomocí charitativních sbírek. Grundtvig partnerships Empowerment learning processes to promote solidarity 20

DOTAZNÍK - DÁRCOVSTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE

DOTAZNÍK - DÁRCOVSTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE DOTAZNÍK - DÁRCOVSTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE Dobrý den, dotazník, který máte právě před sebou, má za cíl zmapovat motivy a faktory, které mohou ovlivňovat rozhodování jednotlivce, zda poskytne finanční dar

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020 Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický

Více

CSR = Etika + kultura +?

CSR = Etika + kultura +? CSR = Etika + kultura +? Etika právnické osoby? Morálka je to co je, resp. představuje společenskou instituci složenou z množiny standardů a principů uznávaných členy dané kultury Etika teoretická reflexe

Více

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 Standard č. 1 - Cíle a způsoby poskytování služeb Závazný metodický pokyn č. 1 Druh služby: Domov pro seniory ETICKÝ

Více

Doprovodné obrázky a videa na Internetu

Doprovodné obrázky a videa na Internetu POKYNY KE STUDIU Rozšiřující data na Internetu Doprovodné obrázky a videa na Internetu Rejstřík pojmů 4 PROČ SE STÁT DOBROVOLNÍKEM Čas ke studiu: 1 hodina Cíl: Po prostudování této podkapitoly poznáte

Více

Myšlení versus Směrnice?

Myšlení versus Směrnice? Myšlení versus Směrnice? Jak compliance nachází rovnováhu mezi hodnotami a pravidly. Mercedes-Benz Česká republika Marek Sixta Prezentace odráží osobní stanoviska prezentujícího a není oficiálně publikovaným

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM PROČ SE ZAPOJIT DO PRACOVNÍHO PROCESU? Pocit užitečnosti. Překonání handicapu uvnitř sebe sama. Alespoň částečná finanční nezávislost. Aktivní zapojení do formování

Více

Domov Krajánek, poskytovatel sociálních služeb. Samota 224, Jesenice, IČ

Domov Krajánek, poskytovatel sociálních služeb. Samota 224, Jesenice, IČ Domov Krajánek, poskytovatel sociálních služeb Samota 224, 270 33 Jesenice, IČ 71209867 Tel.: 313 599 219, e-mail: sunkovsky@domovjesenice.cz, www.domovjesenice.cz -------------------------------------------------------------------------------------------------

Více

Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015

Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015 MATERIÁL NA JEDNÁNÍ RADY HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ DOHODY Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015 Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny, kterou je povinen zaměstnavatel poskytnout za práci

Více

NEZAMĚSTNANOST, ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ A SOCIÁLNÍ JISTOTY ANEB V ČEM SE PODOBÁME A V ČEM LIŠÍME

NEZAMĚSTNANOST, ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ A SOCIÁLNÍ JISTOTY ANEB V ČEM SE PODOBÁME A V ČEM LIŠÍME STEM, Středisko empirických výzkumů, Sabinova 3,130 02 Praha 3 IVO, Inštitút pre verejné otázky Baštová 5, 811 03 Bratislava tel.: +420284019100 tel.: +4212544030 ==================================================================

Více

NÁVRH NA ÚPRAVU MINIMÁLNÍ MZDY od 1. ledna 2012

NÁVRH NA ÚPRAVU MINIMÁLNÍ MZDY od 1. ledna 2012 NÁVRH NA ÚPRAVU MINIMÁLNÍ MZDY od 1. ledna 2012 Vláda má podle zákoníku práce možnost stanovit nařízením vlády výši základní sazby minimální mzdya dalších jejích sazeb odstupňovaných podle míry vlivů omezujících

Více

Odborné praktické. lní situace, výzvy a problémy Mgr. Věra Malík Holasová, Ph.D.

Odborné praktické. lní situace, výzvy a problémy Mgr. Věra Malík Holasová, Ph.D. Odborné praktické vzdělávání aktuáln lní situace, výzvy a problémy 23.10.2013 Mgr. Věra Malík Holasová, Ph.D. Ostravská univerzita v Ostravě Fakulta sociálních studií, Katedra sociální práce I. Úvod (význam

Více

I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika Typy (modely) sociální politiky, její funkce a nástroje

I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika Typy (modely) sociální politiky, její funkce a nástroje OBSAH Úvod................................................ 11 I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika.................... 17 1.1 Místo sociální politiky ve společenském systému....

Více

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl OBSAH Úvod................................................. 11 I. Oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika....... 17 1.1 Místo sociální politiky ve společenském systému........

Více

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Životní úroveň, rodinné finance a sociální

Více

www.cerge-ei.cz/share Výsledky studie SHARE 50+ v Evropě

www.cerge-ei.cz/share Výsledky studie SHARE 50+ v Evropě www.cerge-ei.cz/share Výsledky studie SHARE 50+ v Evropě Co dále? Dalším krokem projektu SHARE 50+ v Evropě v roce 2008 a 2009 je sběr a připojení dat životní historie respondentů k již existující databázi

Více

Balíček ICN. Michaela Hofštetrová Knotková

Balíček ICN. Michaela Hofštetrová Knotková Balíček ICN Michaela Hofštetrová Knotková Obsah: Kapitola 1: Úvod Kapitola 2: Celkový pohled Kapitola 3: Plánování pracovní síly Kapitola 4: Měření pracovní zátěže sester Kapitola 5: Důležitost pracovního

Více

MIKROEKONOMIKA. Ekonomika neziskových organizací

MIKROEKONOMIKA. Ekonomika neziskových organizací MIKROEKONOMIKA Ekonomika neziskových organizací Společenský význam neziskových organizací Nezisková organizace (nonprofit, nověji not-for-profit) = organizace, jejímž posláním je něco jiného než tvorba

Více

MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN

MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN PŘEDMLUVA Modul 5 V Modulu 5, který nese název VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN, popisujeme,

Více

Mezinárodní projekt Stárnoucí pracovní síla (Ageing Workforce)

Mezinárodní projekt Stárnoucí pracovní síla (Ageing Workforce) Mezinárodní projekt Stárnoucí pracovní síla (Ageing Workforce) Partneři projektu Skupina zaměstnavatelských svazů Slovinska (ZDS), Chorvatska (HUP), Maďarska (MGYOSZ), Rakouska (IV), Slovenska (RÚZ) a

Více

Management. Základy chování,motivace. Ing. Jan Pivoňka

Management. Základy chování,motivace. Ing. Jan Pivoňka Management Základy chování,motivace Ing. Jan Pivoňka Postoje Hodnocení (příznivá i nepříznivá) o předmětech, lidech nebo událostech Složka poznání přesvědčení, názory, znalosti, informace Složka cítění

Více

VY_32_INOVACE_022. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_022. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_022 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Sociální stát - prezentace Vyučovací předmět:

Více

SOFT SKILLS A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ

SOFT SKILLS A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ Projekt vznikl za přispění Nadace ČEZ A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ Společnost: VÍTKOVICE POWER ENGINEERING Zástupce: Mgr. Pavel Řehánek Soft Skills (nebo-li měkké dovednosti ) Co jsou to Soft Skills??? Pojem "osobnost"

Více

Jiří Šafr, Markéta Sedláčková

Jiří Šafr, Markéta Sedláčková Konference DEMOKRACIE JAKO HODNOTA A PROBLÉM Katedra filozofie Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická, Technická univerzita v Liberci, Liberec, 22. října 2010 Sociální kapitál a legitimita demokracie

Více

Úvod do sociální politiky

Úvod do sociální politiky Úvod do sociální politiky Bakalářské studium Vyučující:..... Ing. Jan Mertl, Ph.D. Typ studijního předmětu:.. povinný Doporučený roč./sem... bakalářský Rozsah studijního předmětu:.. 2+0+0 (PS) 8 (KS) Způsob

Více

Spotřeba domácností má významný sociální rozměr

Spotřeba domácností má významný sociální rozměr Spotřeba domácností má významný sociální rozměr Výdaje domácností výrazně přispívají k celkové výkonnosti ekonomiky. Podobně jako jiné sektory v ekonomice jsou i ony ovlivněny hospodářským cyklem. Jejich

Více

NÁRODNÍ ZPRÁVA ČESKÁ REPUBLIKA. Standardní Eurobarometr 80 VEŘEJNÉ MÍNĚNÍ V ZEMÍCH EVROPSKÉ UNIE PODZIM 2013

NÁRODNÍ ZPRÁVA ČESKÁ REPUBLIKA. Standardní Eurobarometr 80 VEŘEJNÉ MÍNĚNÍ V ZEMÍCH EVROPSKÉ UNIE PODZIM 2013 NÁRODNÍ ZPRÁVA Standardní Eurobarometr 80 VEŘEJNÉ MÍNĚNÍ V ZEMÍCH EVROPSKÉ UNIE PODZIM 2013 ČESKÁ REPUBLIKA Zastoupení Evropské komise v České republice Standardní Eurobarometr 80 / Podzim 2013 TNS Opinion

Více

Průzkum neziskového sektoru

Průzkum neziskového sektoru Průzkum neziskového sektoru Mikroregion Urbanická brázda Průzkum neziskového sektoru slouží jako jeden z podkladů pro aktualizaci Programu rozvoje mikroregionu Urbanická brázda a tedy jako vodítko pro

Více

CSR a firemní dobročinnost Filantropie Sponzorství Dobrovolníci

CSR a firemní dobročinnost Filantropie Sponzorství Dobrovolníci 1 CSR a firemní dobročinnost Filantropie Sponzorství Dobrovolníci Filantropie, sponzorství, dobrovolnictví se může uplatňovat vůči všem osobám bez rozdílu věku, pohlaví, zdraví atd. Soustředíme se na

Více

Člověk a příroda - Zeměpis 7.ročník

Člověk a příroda - Zeměpis 7.ročník rozlišuje zásadní přírodní a společenské atributy jako kritéria pro vymezení, ohraničení a lokalizaci regionů světa lokalizuje na mapách světadíly, oceány a makroregiony světa podle zvolených kritérií,

Více

Využití pracovní síly

Využití pracovní síly Využití pracovní síly HDP na konci sledovaného období klesal výrazněji než v celé Rozhodující význam má v kraji zpracovatelský průmysl Hrubý domácí produkt na Vysočině obdobně jako v celé České republice

Více

INSTITUT DĚTÍ A MLÁDEŽE Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy PROFIL A MOTIVACE DOBROVOLNÝCH PRACOVNÍKŮ VĚNUJÍCÍCH SE PRÁCI S DĚTMI A MLÁDEŽÍ

INSTITUT DĚTÍ A MLÁDEŽE Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy PROFIL A MOTIVACE DOBROVOLNÝCH PRACOVNÍKŮ VĚNUJÍCÍCH SE PRÁCI S DĚTMI A MLÁDEŽÍ INSTITUT DĚTÍ A MLÁDEŽE Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy PROFIL A MOTIVACE DOBROVOLNÝCH PRACOVNÍKŮ VĚNUJÍCÍCH SE PRÁCI S DĚTMI A MLÁDEŽÍ PROSINEC 2002 Úvodem SVČ a občanská sdružení se ve své

Více

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité?

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? infis Institut für integrative Studien Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? Závěrečná konference česko-německého projektu Vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární

Více

Komunitní práce a inkluze Romů

Komunitní práce a inkluze Romů Komunitní práce a inkluze Romů L E I DA S C H U R I N G A Předmluva Klíč k úspěchu v rozvoji romských komunit a jejich začlenění do většinové společnosti spočívá v jejich aktivní účasti a předpokladu,

Více

Korupce změnil se její charakter nebo náš názor?

Korupce změnil se její charakter nebo náš názor? Korupce změnil se její charakter nebo náš názor? Miroslav Scheinost Institut pro kriminologii a sociální prevenci Praha 4. olomoucká sociologická podzimní konference Olomouc, FF UP 23. 24. října 2014 Korupce

Více

Doprovodné obrázky a videa na Internetu

Doprovodné obrázky a videa na Internetu POKYNY KE STUDIU Rozšiřující data na Internetu Doprovodné obrázky a videa na Internetu Rejstřík pojmů 7 VÝZNAM DOBROVOLNICTVÍ Čas ke studiu: 1 hodina Cíl: Po prostudování této podkapitoly poznáte význam

Více

Sociální práce charakteristiky, definice, vývoj oboru. Úvod do sociální práce ZS 2016

Sociální práce charakteristiky, definice, vývoj oboru. Úvod do sociální práce ZS 2016 Sociální práce charakteristiky, definice, vývoj oboru Úvod do sociální práce ZS 2016 Sociální práce společenskovědní disciplina oblast praktické činnosti rámec společenské solidarity a ideál naplňování

Více

Priority zaměstnavatelů v Olomouckém a Zlínském kraji: omezení byrokracie a zajištění kvalitní dopravní infrastruktury

Priority zaměstnavatelů v Olomouckém a Zlínském kraji: omezení byrokracie a zajištění kvalitní dopravní infrastruktury VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ - ŘÍJEN 2010 Zveřejněno: 25. 10. 2010 Priority zaměstnavatelů v Olomouckém a Zlínském kraji: omezení byrokracie a zajištění kvalitní dopravní infrastruktury Definovat priority

Více

Dofinancování sociálních služeb ohrožených omezením či zánikem pro rok 2014

Dofinancování sociálních služeb ohrožených omezením či zánikem pro rok 2014 III. Dofinancování sociálních služeb ohrožených omezením či zánikem pro rok 2014 MPSV poskytuje s účinností zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách účelové dotace poskytovatelům sociálních služeb,

Více

Ministerstvo průmyslu a obchodu

Ministerstvo průmyslu a obchodu Výzva č. I programu podpory Inovační vouchery DOTAČNÍ INFO K 2.6. 2016 Ministerstvo průmyslu a obchodu PO 1: Rozvoj výzkumu a vývoje pro inovace IP 1b, dle čl. 5, odst. 1b) nařízení Evropského parlamentu

Více

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl OBSAH Úvod................................................. 11 I. Oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika....... 17 1.1 Místo sociální politiky ve společenském systému........

Více

Světové šetření o zdraví (13. díl) Cíle zdravotnictví a sociální kapitál

Světové šetření o zdraví (13. díl) Cíle zdravotnictví a sociální kapitál Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 28.6.2004 41 Světové šetření o zdraví (13. díl) Cíle zdravotnictví a sociální kapitál Tato aktuální informace se zabývá

Více

Evropa pro občany

Evropa pro občany Evropa pro občany 2007-13 obecné informace o programu 15.4.2010 Kulturní dědictví v partnerských městech I 12. září 16. září 2007 Česká Třebová (koordinátor, ČR), Agrate Brianza (Italie), Olawa (Polsko),

Více

Občané o životní úrovni a sociálních podmínkách

Občané o životní úrovni a sociálních podmínkách TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o životní úrovni a sociálních podmínkách Technické

Více

6.1 Modely financování péče o zdraví

6.1 Modely financování péče o zdraví 6.1 Modely financování péče o zdraví Jak již bylo uvedeno dříve, existuje několik základních modelů financování péče o zdraví, které se liší jak způsobem výběru prostředků, řízení rizika, nákupem a poskytováním

Více

TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI NA TÉMA:

TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI NA TÉMA: ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Provozně ekonomická fakulta Katedra zemědělské ekonomiky TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI NA TÉMA: Vybrané aspekty sociální politiky v souvislosti s integrací České republiky

Více

Politika zaměstnanosti České republiky v letech 2004 až 2011

Politika zaměstnanosti České republiky v letech 2004 až 2011 Politika zaměstnanosti České republiky v letech 2004 až 2011 Teoretický úvod Politika zaměstnanosti je jedním z nejdůležitějších segmentů každého vyspělého státu. V České republice je upravena především

Více

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy 8 NEZAMĚSTNANOST 8.1 Klíčové pojmy Ekonomicky aktivní obyvatelstvo je definováno jako suma zaměstnaných a nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti je definovaná jako procento ekonomicky aktivního obyvatelstva,

Více

Jak mohou Nestátní neziskové organizace pomáhat obcím při realizaci rodinné politiky. Ing. Slavka Dokulilová Centrum pro rodinu Vysočina, o.s.

Jak mohou Nestátní neziskové organizace pomáhat obcím při realizaci rodinné politiky. Ing. Slavka Dokulilová Centrum pro rodinu Vysočina, o.s. Jak mohou Nestátní neziskové organizace pomáhat obcím při realizaci rodinné politiky Ing. Slavka Dokulilová Centrum pro rodinu Vysočina, o.s. Centrum pro rodinu a sociální péči Vysočina Služby CRSP: 1)

Více

Hodnocení spolehlivosti veřejně prospěšných organizací

Hodnocení spolehlivosti veřejně prospěšných organizací Hodnocení spolehlivosti veřejně prospěšných organizací METODIKA ČLENĚNÍ NÁKLADŮ 1. Popis problematiky Výše nákladů na propagaci/fundraising a administrativu/řízení organizace je podstatnou informací pro

Více

VEŘEJNÁ SLUŽBA A DOBROVOLNICTVÍ V OBCI

VEŘEJNÁ SLUŽBA A DOBROVOLNICTVÍ V OBCI . Tematická sekce NSZM VEŘEJNÁ SLUŽBA A DOBROVOLNICTVÍ V OBCI HESTIA Národní dobrovolnické centrum Praha, 16. května 2013 Akce je součástí projektu NSZM ČR Dobrovolnictví a veřejná služba v obci - jak

Více

Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu. Vícezdrojové financování - magisterské studium

Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu. Vícezdrojové financování - magisterské studium Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu Vícezdrojové financování - magisterské studium Přednášející: Doc. Radim Valenčík, CSc. Název tematického celku: Úvod do studia problematiky

Více

K vymezení pojmu veřejné prospěšnosti

K vymezení pojmu veřejné prospěšnosti K vymezení pojmu veřejné prospěšnosti Milena Černá Předsedkyně EAPN ČR Ředitelka Výboru dobré vůle Nadace Olgy Havlové 1 Občanská společnost Vytváří se v prostoru Mezi státem a jeho institucemi Mezi trhem

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

Občané o životní úrovni a sociálních podmínkách

Občané o životní úrovni a sociálních podmínkách Eu615 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o životní úrovni a sociálních podmínkách

Více

Možnosti a omezení NNO na tvorbě regionální rodinné politiky. Ing. Mgr. Vít Janků Společně o. p. s.

Možnosti a omezení NNO na tvorbě regionální rodinné politiky. Ing. Mgr. Vít Janků Společně o. p. s. Možnosti a omezení NNO na tvorbě regionální rodinné politiky Ing. Mgr. Vít Janků Společně o. p. s. Trocha historie 1992 vznikají první Mateřská centra a Centra pro rodinu, služby pro rodinu jsou nazírány

Více

NEFORMÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V JIHOMORAVSKÉM KRAJI (návrh koncepce)

NEFORMÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V JIHOMORAVSKÉM KRAJI (návrh koncepce) NEFORMÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V JIHOMORAVSKÉM KRAJI (návrh koncepce) Červen 2016 1 Jaké neformální vzdělávání chceme realizovat/podporovat v JmK? 1. Vymezení subjektů poskytujících neformální vzdělávání Definice

Více

Firemní kultura. přednáška. www.newtoncenter.cz

Firemní kultura. přednáška. www.newtoncenter.cz Firemní kultura přednáška www.newtoncenter.cz Motto: Kdo jsme, co chceme, kam jdeme? J.P. Sartre (firemní identita vize) Firemní identita Svou firemní kulturou firma: - ovlivňuje jednání svých zaměstnanců

Více

KAŽDÝ JSME JINÝ, ALE VŠICHNI ŘÍDÍME ŠKOLSTVÍ. Filip Kuchař

KAŽDÝ JSME JINÝ, ALE VŠICHNI ŘÍDÍME ŠKOLSTVÍ. Filip Kuchař KAŽDÝ JSME JINÝ, ALE VŠICHNI ŘÍDÍME ŠKOLSTVÍ Filip Kuchař Proč toto téma? Podmětem jeden z výsledků kulatého stolu CŠM z 12.2011 Pedagogický výzkum a pedagogická praxe soulad, antipatie či lhostejnost?

Více

Sociální stát náklady a výnosy

Sociální stát náklady a výnosy Sociální stát náklady a výnosy Prof. Martin Potůček Fakulta sociálních věd Univerzita Karlova www.martinpotucek.cz Na úvod: Sociální stát (Welfare State) je stát, v němž se v zákonech, ve vědomí a postojích

Více

ŽIVOTNÍ PODMÍNKY ČESKÝCH DOMÁCNOSTÍ

ŽIVOTNÍ PODMÍNKY ČESKÝCH DOMÁCNOSTÍ ŽIVOTNÍ PODMÍNKY ČESKÝCH DOMÁCNOSTÍ Jaromír Kalmus a kol. Tisková konference, ČSÚ Praha, 28. května 2014 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz ÚVOD Výběrové šetření ČSÚ odráží

Více

Dotazník pro osoby starší 50 let

Dotazník pro osoby starší 50 let Dotazník pro osoby starší 50 let Aktivní stárnutí můžeme charakterizovat jako zdravý a aktivní životní styl, který má pozitivní dopad na celkovou životní spokojenost osob starších 50 let. Důležitou součástí

Více

Ministerstvo financí zveřejnilo v prosinci 2014 zprávu Strategie řízení a financování státního dluhu,

Ministerstvo financí zveřejnilo v prosinci 2014 zprávu Strategie řízení a financování státního dluhu, 22. prosince 2014 Ministerstvo financí zveřejnilo v prosinci 2014 zprávu Strategie řízení a financování státního dluhu, podle které i přes deficit 80 miliard v roce 2014 a deficit 100 miliard plánovaný

Více

I bohatí lidé bydlí v panelácích

I bohatí lidé bydlí v panelácích TISKOVÁ ZPRÁVA 7. března 04 I bohatí lidé bydlí v panelácích Naše představa o tom, jak se v České republice bydlí, se hodně odvíjí od toho, kde vyrůstáme. Jsme-li z měst, pak asi většina předpokládá, že

Více

ŽIVOTNÍ PODMÍNKY ČESKÝCH DOMÁCNOSTÍ

ŽIVOTNÍ PODMÍNKY ČESKÝCH DOMÁCNOSTÍ ŽIVOTNÍ PODMÍNKY ČESKÝCH DOMÁCNOSTÍ Michaela Brázdilová Šárka Šustová Tisková konference, ČSÚ Praha, 12. 5. 2016 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz Čisté roční příjmy na

Více

1. MANAGEMENT. Pojem management zahrnuje tedy tyto obsahové roviny:

1. MANAGEMENT. Pojem management zahrnuje tedy tyto obsahové roviny: 1. MANAGEMENT - činnost bez které se neobejde žádný větší organizační celek - věda i umění zároveň - nutnost řízení také v armádě, na univerzitách v umění i jinde. Potřeba řídit se objevuje už se vznikem

Více

Muž Žena Stáří do 25 let 25% 38% 26-35 let 27% 17% 36-45 let 26% 26% 46-55 let 14% 12% 56-65 let 8% 5% od 66 let 0% 1%

Muž Žena Stáří do 25 let 25% 38% 26-35 let 27% 17% 36-45 let 26% 26% 46-55 let 14% 12% 56-65 let 8% 5% od 66 let 0% 1% DOTAZOVÁNÍ DOMÁCNOSTÍ - podrobné výsledky Dolní Rakousy Struktura dolnorakouskych žen a mužů, pro něž připadá práce připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v zahraničí: Ochota (dále) pracovat v zahraničí:

Více

ZELENÁ PRO ZAMÌSTNANCE KLIDNÁ SÍLA

ZELENÁ PRO ZAMÌSTNANCE KLIDNÁ SÍLA KLIDNÁ SÍLA WWW.KDU.CZ KDU-ČSL prosazuje: Vyvážený partnerský vztah mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, který nebude podvazovat podnikatelské aktivity zaměstnavatelů a zaměstnancům zaručí jistotu ocenění

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: +420 6 840 1 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Image politických stran září 2015 Technické parametry

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST VÝCHOVA K OBČANSTVÍ 9. BÍRKO OSV-IV. MV-II.

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST VÝCHOVA K OBČANSTVÍ 9. BÍRKO OSV-IV. MV-II. Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Objasní potřebu tolerance ve společnosti, respektuje zvláštnosti

Více

Zneužívání chudoby: čísla a fakta. Doc. Ing. Ilona Švihlíková, Ph.D.

Zneužívání chudoby: čísla a fakta. Doc. Ing. Ilona Švihlíková, Ph.D. Zneužívání chudoby: čísla a fakta Doc. Ing. Ilona Švihlíková, Ph.D. Chudoba: co je to? Absolutní chudoba = nejsou zajištěny základní potřeby Relativní chudoba = srovnání životní úrovně jedince s průměrnou

Více

Index udržitelného rozvoje občanského sektoru v ČR v roce Marek Šedivý

Index udržitelného rozvoje občanského sektoru v ČR v roce Marek Šedivý Index udržitelného rozvoje občanského sektoru v ČR v roce 2011 Marek Šedivý Definice organizace občanské společnosti Jakékoli organizace, ať už formální či neformální, které nejsou součástí aparátu vlády,

Více

Evropa pro občany

Evropa pro občany Evropa pro občany 2007-13 Obecné informace Příklady podpořených projektů 20.10.2009 Pardubice Národní kontaktní místo v ČR (NKM) - zřízeno v červnu 2008 - gestorem programu v ČR: odbor informování o evropských

Více

Rodinný rozpočet. - na základě pojištění - nemocenská. - důchod. - státní politiky zaměstnanosti. - dávky státní sociální podpory

Rodinný rozpočet. - na základě pojištění - nemocenská. - důchod. - státní politiky zaměstnanosti. - dávky státní sociální podpory Rodinný rozpočet Doporučený postup: 1. Sepsat všechny čisté příjmy domácnosti (rodiny) 2. Sepsat seznam všech měsíčních výdajů 3. Porovnat rozdíl mezi příjmy a výdaji Příjmy: - plat,mzda (na základě pracovního

Více

Další vzdělávání a rozvoj kompetencí

Další vzdělávání a rozvoj kompetencí Mezinárodní výzkum dospělých Další vzdělávání a rozvoj kompetencí Výsledky mezinárodního výzkumu OECD PIAAC v České republice a jejich implikace pro veřejné politiky Konference, 27.11.2013 Věra Czesaná,

Více

Výbor pro regionální rozvoj NÁVRH STANOVISKA

Výbor pro regionální rozvoj NÁVRH STANOVISKA ; EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro regionální rozvoj 2009/0072(CNS) 14. 10. 2009 NÁVRH STANOVISKA Výboru pro regionální rozvoj pro Výbor pro kulturu a vzdělávání k návrhu rozhodnutí Rady o Evropském

Více

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA Katedra statistiky TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI Demografický vývoj v České republice v návaznosti na evropské a celosvětové trendy Jméno autora:

Více

Financování a plánování sociálních služeb

Financování a plánování sociálních služeb Financování a plánování sociálních služeb Hradec Králové, únor 2014 L. Maršíková, A. Waageová, A. Shejbal Odbor sociálních služeb Základní charakteristiky systému Počet a struktura služeb Nákladovost jednotlivých

Více

Vývoj indikátorů nerovností v ČR Drahomíra Dubská Jan Zeman

Vývoj indikátorů nerovností v ČR Drahomíra Dubská Jan Zeman Vývoj indikátorů nerovností v ČR Drahomíra Dubská Jan Zeman Prezentace na zasedání Rady vlády pro udržitelný rozvoj, 9. listopadu 2015, Praha, Lichtenštejnský palác Obsah Nerovnosti stručný globální pohled

Více

CO ZVYŠUJE ENGAGEMENT ZAMĚSTNANCŮ A PROČ JE TAK DŮLEŽITÝ?

CO ZVYŠUJE ENGAGEMENT ZAMĚSTNANCŮ A PROČ JE TAK DŮLEŽITÝ? CO ZVYŠUJE ENGAGEMENT ZAMĚSTNANCŮ A PROČ JE TAK DŮLEŽITÝ? Dale Carnegie Training Bílá kniha Copyright 2012 Dale Carnegie & Associates, Inc. All rights reserved. driveengagement_101512_wp DŮLEŽITOST LIDÍ

Více

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize trpí EU nízkou úrovní investic. Ke zvrácení tohoto sestupného trendu a pro pevné navedení

Více

Průzkum v podnicích - Vídeň (N=200)

Průzkum v podnicích - Vídeň (N=200) Průzkum v podnicích - Vídeň (N=200) dotazovaná osoba vedoucí osobního oddělení 11% osoba s nejvyššími pravomocemi v personální problematice (nebo zástupce / zástu 5% vedoucí, majitel / majitelka závodu;

Více

Přeshraniční vlivy působící na místní společenství českého pohraničí

Přeshraniční vlivy působící na místní společenství českého pohraničí Přeshraniční vlivy působící na místní společenství českého pohraničí Výzkum byl realizován na katedře sociální práce v letech 2005-2007, byl dotován z prostředků Ministerstva práce a sociálních věcí ČR

Více

Zabezpečení sociální a zdravotní péče ve Švýcarsku. Markus Eisenring vedoucí oblasti pro děti a mládež CURAVIVA Schweiz

Zabezpečení sociální a zdravotní péče ve Švýcarsku. Markus Eisenring vedoucí oblasti pro děti a mládež CURAVIVA Schweiz Zabezpečení sociální a zdravotní péče ve Švýcarsku Markus Eisenring vedoucí oblasti pro děti a mládež CURAVIVA Schweiz 1 Obsah 1. CH: Confoederatio Helvetica Spolkový stát Švýcarsko 2. Sociální zabezpečení

Více

Jiří Tošner

Jiří Tošner HESTIA - Centrum pro dobrovolnictví, z. ú. Na Poříčí 1041/12, 110 00 Praha 1 tel.: 224 872 075 e-mail: info@hest.cz www.hest.cz, www.dobrovolnik.cz Dobrovolnictví v komunitě - - cesta k občanské soudržnosti

Více

Neformální péče v ČR východiska a možnosti řešení. Neformální péče v životě osob se zdravotním postižením

Neformální péče v ČR východiska a možnosti řešení. Neformální péče v životě osob se zdravotním postižením Neformální péče v ČR východiska a možnosti řešení Neformální péče v životě osob se zdravotním postižením Definice neformální péče V textu J. K. Chaloupkové 1) se uvádí: Neformální péče, tj. neplacená péče

Více

EU Společná zpráva o penzích: Pokrok a klíčové výzvy v poskytování přiměřených a udržitelných penzí v Evropě

EU Společná zpráva o penzích: Pokrok a klíčové výzvy v poskytování přiměřených a udržitelných penzí v Evropě EU Společná zpráva o penzích: Pokrok a klíčové výzvy v poskytování přiměřených a udržitelných penzí v Evropě projekt Monitoring změn v zahraničních důchodových systémech Zpracoval: Výzkumný ústav práce

Více

Členství České republiky v Evropské unii očima veřejnosti

Členství České republiky v Evropské unii očima veřejnosti TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Členství České republiky v Evropské unii očima veřejnosti

Více

2. Odstraňování slabých míst vzdělávacího systému

2. Odstraňování slabých míst vzdělávacího systému MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 00. Odstraňování slabých míst vzdělávacího systému Praha, březen 01 Úvod V lednu 01 zahájilo Ministerstvo

Více

Speciální penzijní schémata v českém sociálním zabezpečení ING. JAN MERTL, PH.D. VŠFS PRAHA

Speciální penzijní schémata v českém sociálním zabezpečení ING. JAN MERTL, PH.D. VŠFS PRAHA Speciální penzijní schémata v českém sociálním zabezpečení ING. JAN MERTL, PH.D. VŠFS PRAHA Úvod a teoretické vymezení Speciální penzijní schéma je takové penzijní schéma, které poskytuje dodatečné penzijní

Více

Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1

Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1 Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1 1. Vznik a vývoj sociálního zabezpečení ve světě a na území Česka. Obecná teorie konstrukce dávky. 2. Struktura sociálního zabezpečení v ČR, organizace a provádění

Více

Maturitní témata EKONOMIKA

Maturitní témata EKONOMIKA Maturitní témata EKONOMIKA Školní rok 2014/2015 1. Ekonomie jako věda - význam ekonomického vzdělání - vztah ekonomiky a politiky - makroekonomie - mikroekonomie - zákon vzácnosti - hospodaření - efektivnost

Více

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací MIKROEKNOMIKA I Základy teorie a typologie neziskových organizací Opodstatnění existence neziskových organizací 1) Opodstatnění svobody sdružování Brzdy svobody sdružování Charita a filantropie Kořeny

Více

Statistika chudoby v České republice:

Statistika chudoby v České republice: Statistika chudoby v České republice: Kritický pohled na evropské ukazatele Martina Mysíková, Jiří Večerník 18. SLOVENSKÁ ŠTATISTICKÁ KONFERENCIA, KOŠICE 23.-25.6.2016 2 Data EU-SILC (European Union-Statistics

Více

Politická socializace

Politická socializace Politická socializace Charakteristika politické socializace Teorie politické socializace Psychologické teorie Stádia morálního usuzování Vzdělávání a politická socializace Charakteristika politické socializace

Více

Doporučení pro ROZHODNUTÍ RADY, kterým se zrušuje rozhodnutí 2010/282/EU o existenci nadměrného schodku v Rakousku

Doporučení pro ROZHODNUTÍ RADY, kterým se zrušuje rozhodnutí 2010/282/EU o existenci nadměrného schodku v Rakousku EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 2.6.2014 COM(2014) 435 final Doporučení pro ROZHODNUTÍ RADY, kterým se zrušuje rozhodnutí 2010/282/EU o existenci nadměrného schodku v Rakousku CS CS Doporučení pro ROZHODNUTÍ

Více

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky Praha, březen 2013 Úvod V lednu 2013 zahájilo Ministerstvo

Více

STRUČNÉ SHRNUTÍ. Učitelé škol regionálního školství bez vedoucích zaměstnanců

STRUČNÉ SHRNUTÍ. Učitelé škol regionálního školství bez vedoucích zaměstnanců Genderové otázky pracovníků ve školství STRUČNÉ SHRNUTÍ Svodka Genderové otázky pracovníků ve školství se zabývá genderovou strukturou pracovníků v regionálním školství a na jejím základě pak také strukturou

Více