NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK OD

Transkript

1 MIMOŘÁDNÝ NEWSLETTER PROSINEC 2013 NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK OD strana 1

2 1. Právní pojetí právnické osoby Orgány právnické osoby: Členem orgánu právnické osoby může být i právnická osoba. Povinnost korporační loajality: Funkci člena voleného orgánu je nutno vykonávat s nezbytnou loajalitou, s potřebnými znalostmi a pečlivostí. K porušení péče řádného hospodáře dojde, pokud určitá osoba přijme funkci člena orgánu nebo v ní setrvá, ačkoli si musí být vědoma, že na ni znalostmi nebo z jiných důvodů nestačí. Sídlo právnické osoby v bytě: Zákon opouští podmínku, že sídlo právnické osoby nesmí být v bytě, pokud to odporuje povaze právnické firmy nebo rozsahu její činností. Platí však, že zřízení sídla právnické osoby v bytě nesmí narušit klid a pořádek v domě. 2. Zastoupení Konflikt zájmů zástupce a zastoupeného: Pokud vzniklo zastoupení mezi zmocněncem a zmocnitelem dohodou, konflikt zájmů mezi nimi nevadí, pokud zastoupený o takovém konfliktu věděl nebo musel vědět. Neodvolatelnost plné moci: Pokud si zmocněnec a zmocnitel sjednají určité důvody pro odvolání plné moci, je plnou moc možné odvolat jen z těchto důvodů. V jiných případech je plná moc neodvolatelná. Forma plné moci: Má-li mít podle zákona určité právní jednání zvláštní formu, musí mít tuto formu i plná moc. Vyžaduje-li se tak ke vzniku zástavního práva k movité věci hromadné smlouva ve formě notářského zápisu, plnou moc bude nutno udělit rovněž ve formě notářského zápisu. 3. Právní pojetí věcí Definice věci: NOZ zavádí širokou definici věci nově budou věcmi i nehmotné statky, slouží-li potřebě lidí (např. právo, pohledávka). Věcí bude tedy jak pozemek, tak i samotné vlastnické či zástavní právo k němu. Věc zvláštní obliby: Zejména při náhradě škody bude možné vzít v úvahu nejen skutečnou hodnotu věci, ale i její citovou hodnotu pro určitou osobu. Zvíře není věc: Zvíře se již nepovažuje za věc, ale za živého tvora, který je nadán smysly. Nebude ho proto možné zabavit, zadržet nebo zastavit. 4. Právní jednání Dodatečné vyjasnění projevu vůle mezi stranami: Neurčité či nesrozumitelné jednání bude možné vyjasnit dodatečně. Právní jednání bude potom perfektní od samého počátku. Výklad právního jednání s ohledem na zavedenou praxi stran: Pro výklad sporného právního jednání bude mít nově význam i zavedená praxe mezi stranami, okolnosti, které předcházely vzniku jednání, nebo i následná komunikace mezi stranami. Priorita platnosti: Nová úprava dává vždy přednost platnosti právního jednání před jeho neplatností. Neplatné jednání se bude zpravidla považovat za platné, pokud dotčená strana jeho neplatnost nenamítne. 5. Promlčení a prekluze Jednotná obecná lhůta promlčení: Odstraňuje se dvojkolejnost obecných promlčecích lhůt v občanském a obchodním zákoníku nově se stanovuje jediná obecná tříletá promlčecí lhůta. Sjednaná délka promlčecí lhůty: Účastníci smluvního vztahu si mohou sjednat i jinou délku promlčecí lhůty, a to buď delší (max. 15 let) či naopak kratší (min. na 1 rok). Promlčení ani prekluze při mimosoudním jednání: Pokud strany o sporném právu vyjednávají, popř. si jednáním vyjasňují relevantní okolnosti, promlčecí ani prekluzivní lhůta neběží. Nebude tedy možné, aby dlužník pod různými záminkami oddaloval podání žaloby a v řízení pak vznesl námitku promlčení. 6. Manželské majetkové právo Seznam manželských smluv: Bude zaveden veřejný rejstřík obsahující údaje o způsobu uspořádání majetkových poměrů manželů (např. vše ve společném jmění manželů (SJM) / konkrétní majetek ze SJM vyloučen). Ochrana třetích osob: Půjde-li o plnění dluhu jen jednoho z manželů, který vznikl za trvání společného jmění, bude se moci věřitel při výkonu rozhodnutí uspokojit i z toho, co je ve společném jmění. Režim SJM před smluveným rozvodem: V případě smluveného rozvodu budou manželé moci sjednat, jak budou v době odděleného hospodaření nabývat práva a zavazovat se (pokud bude manželství skutečně rozvedeno). strana 2

3 7. Dědické právo Dědická smlouva: Dědickou smlouvou ve formě veřejné listiny může zletilý zůstavitel povolat jinou osobu za dědice. Dědická smlouva má přednost před závětí, i když je uzavřena později, a nelze ji jednostranně zrušit. Odkaz: Zůstavitel může odkázat vybrané osobě jednotlivou věc. Odkazovník nemá povinnost přispět na úhradu zůstavitelových dluhů. Minimálně čtvrtina hodnoty dědictví musí zůstat každému dědici nezatížená. Vedlejší doložky v závěti: V závěti je možné uvádět různé podmínky, doložky času či příkazy, které však nesmí směřovat ke zřejmému obtěžování dědice nebo odkazovníka ze zjevné zůstavitelovy svévole. Nepřípustné jsou i příkazy, aby dědic (nebo odkazovník) (ne)uzavřel manželství, setrval v něm či jej ukončil apod. 8. Nemovitosti Stavba součástí pozemku: Stavba se stane součástí pozemku, pokud mají obě nemovitosti stejného vlastníka. V opačném případě zůstane stavba i po samostatnou věcí. Nemovitá nehmotná věc: Nemovitými věcmi nebudou jen hmotné věci (např. pozemky), ale také některá práva, která s nemovitostmi souvisejí, jako například právo stavby. Tato práva budou zapisována do katastru nemovitostí. Lepší ochrana nabyvatele: Lépe bude chráněn nabyvatel nemovitosti, pokud nemovitost koupil od osoby, která je zapsána v katastru nemovitostí jako její vlastník. Takový nabyvatel pak bude chráněn i v případě, že prodávající osoba zapsaná v katastru nemovitostí skutečným vlastníkem nebyla (zápis byl chybný). 9. Byty a společenství vlastníků Podíly na společných částech budovy: Podíly na společných částech jsou určeny především vzhledem k povaze jednotlivých bytů. Zohledňuje se poloha, rozměry nebo umístění v domě. Teprve pokud podíly nejsou tímto způsobem určeny, uplatní se poměr podlahové výměry bytu k celkové podlahové výměře všech bytů v domě. Vznik společenství vlastníků jednotek: SVJ nově nevzniká automaticky ze zákona. Je-li v domě více než 5 jednotek a alespoň 3 jsou ve vlastnictví různých vlastníků, mají vlastníci povinnost SVJ založit. V jiných případech tak mohou učinit dobrovolně. Správce: Nevznikne-li v domě SVJ, a současně je v domě vlastník jednotky, jehož podíl je větší než poloviční, stává se tento vlastník jednotky automaticky správcem. 10. Věcná břemena Zatížit lze i movitou věc: NOZ dělí věcná břemena na služebnosti a reálná břemena. Obsahem služebnosti je pasivní povinnost něco trpět nebo se něčeho zdržet. Obsahem reálných břemen je povinnost něco aktivně konat. Služebností (např. služebností užívání) může být nyní zatížena i movitá věc (např. automobil). Tzv. vlastníkova služebnost : NOZ umožňuje vlastníku více pozemků, aby jeden z nich zatížil věcným břemenem (služebností) ve prospěch druhého. Bude-li následně jeden z nich prodávat, nemusí tedy již žádat kupujícího, aby pozemek zatížil on. Vlastník si jej může zatížit (např. služebností stezky za účelem přístupu) sám tak, jak potřebuje. 11. Zajištění závazků Zástavy: Nově bude možné zastavit např. i družstevní podíl, účet vlastníka zaknihovaných cenných papírů nebo počítačový program. Zástavní právo bude možné zřídit i k věci, která vznikne až po uzavření zástavní smlouvy (např. ještě nevyrobené auto). Prodej zástavy zástavním věřitelem: Ještě před splatností zajištěného dluhu může zástavní dlužník dojednat určitý způsob prodeje zástavy zástavním věřitelem. Po splatnosti lze se zástavním dlužníkem, který není spotřebitelem nebo malým či středním podnikatelem, ujednat zpeněžením libovolným způsobem nebo dnes zakázanou tzv. propadnou zástavu. Přechod dluhu se zastavenou věcí: Dochází-li k převodu zastavených věcí zapsaných do veřejného seznamu (nemovitosti, ochranné známky), platí zde vyvratitelná domněnka přechodu zajištěného dluhu. strana 3

4 12. Kontraktační proces Předsmluvní odpovědnost: Jednání o smlouvě bez úmyslu ji uzavřít nebo ukončení vyjednávání v pokročilém stádiu bez spravedlivého důvodu může vést ke vzniku odpovědnosti za škodu. Nepodstatné dodatky nebo odchylky: Odpověď na nabídku s nepodstatnými odchylkami nebo dodatky je přijetím nabídky, ledaže je bez zbytečného odkladu odmítnuta. Potvrzovací dopis: Pokud strana v dobré víře potvrdí vůči podnikateli obsah ústně uzavřené smlouvy, platí obsah uvedený v potvrzení i přesto, že obsahuje odchylky od skutečně ujednaného, nejsou-li odchylky podstatné a pokud by je rozumný podnikatel schválil. Druhá strana může potvrzující dopis odmítnout. 13. Obchodních podmínky Překvapivá ustanovení v obchodních podmínkách: Ustanovení obchodních podmínek, které druhá strana nemohla rozumně očekávat, je neúčinné, jestliže nebylo výslovně přijato druhou stranou. Jednostranné změny obchodních podmínek: Dohoda o jednostranných změnách obchodních podmínek musí obsahovat způsob, jakým budou změny oznámeny druhé smluvní straně. Druhá strana má právo změny odmítnout a smlouvu z tohoto důvodu vypovědět. S výkonem práva výpovědi nesmí být spojena žádná zvláštní sankce, například smluvní pokuta. Kolize obchodních podmínek: Jestliže obě smluvní strany odkáží v nabídce i v přijetí nabídky na vlastní obchodní podmínky, které si odporují, smlouva přesto vznikne s obsahem, v jakém obchodní podmínky nejsou ve vzájemném rozporu. Zbývající obsah smlouvy se pak řídí úpravou v zákoně. 14. Kupní smlouva Včasná prohlídka zboží: I kupující nepodnikatel bude povinen si zboží prohlédnout co nejdříve po jeho převzetí. V opačném případě se vystavuje nebezpečí, že prodávající v případném sporu o nárocích z vad zboží vznese námitku pozdní reklamace. V takovém případě soud kupujícímu práva z vad nepřizná. Smluvní záruka za jakost: Zákon již výslovně neupravuje dvouletou záruku za jakost zboží. Nově bude třeba záruku za jakost ujednat vždy ve smlouvě. Záruku za jakost prodávající poskytne i prohlášením, např. pokud záruční dobu uvede na obalu věci nebo v reklamě. Výhrada vlastnického práva s úředně ověřeným podpisem: Prodávající si může ve smlouvě vyhradit, že vlastnické právo přechází na kupujícího až úplným zaplacením kupní ceny. Aby takové ujednání působilo i vůči věřitelům kupujícího, musí být smlouva podepsána s úředně ověřenými podpisy. Jinak toto ujednání prodávajícího neochrání například v případě insolvence kupujícího. 15. Smlouva o dílo Vzniku nároku na zaplacení ceny díla: Nárok na zaplacení ceny díla vzniká nově až provedením díla. Provádí-li se dílo postupně a je-li možné jednotlivé stupně vzájemně odlišit, může byt předáno a tedy i placeno po částech. Pokud se smluvní strany smlouvy o nákladném díle opomenou dohodnout na záloze, má zhotovitel právo žádat po objednateli přiměřenou část odměny i během provádění díla, a to s přihlédnutím k vynaloženým nákladům. Mimořádná nepředvídatelná okolnost: V případě, že nastane zcela nepředvídatelná okolnost, která provedení díla podstatně ztěžuje, má zhotovitel možnost žádat přiměřené zvýšení ceny díla. Pokud se strany nedohodnou, rozhodne o spravedlivém zvýšení ceny díla soud. 16. Nájemní smlouva Náhrada za zákaznickou základnu: V případě, že dojde k ukončení nájmu prostoru sloužícího podnikání ze strany pronajímatele, má nájemce právo, aby mu pronajímatel nebo nový nájemce prostor zaplatili náhradu za výhodu, kterou získali převzetím zákaznické základny vybudované vypovězeným nájemcem. Konec bytových náhrad: Nájemce bytu nebude mít v případě ukončení nájmu právo na poskytnutí bytové náhrady ze strany pronajímatele, a to v žádném případě. Bytové náhrady totiž z nové právní úpravy zcela mizí. Nová úprava platí hned: Práva a povinnosti z nájemních smluv uzavřených před 1. lednem 2014 se řídí novou právní úpravou. strana 4

5 17. Náhrada škody Újma na jmění a nemajetková újma: Rozlišuje se povinnost k náhradě újmy na jmění (která se označuje za škodu) a povinnost k náhradě nemajetkové újmy. Nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním, které se primárně poskytuje v peněžní podobě. Vzdání se práv, která mohou vzniknout v budoucnosti: Opouští se zákaz vzdání se práv, která mohou v budoucnosti vzniknout s několika výjimkami (např. vzdání se náhrady újmy způsobené člověku na jeho přirozených právech atd.). Změna způsobu náhrady škody: Primárně se bude škoda nahrazovat uvedením v předešlý stav, pouze pokud to není možné nebo o to požádá poškozený, uhradí se škoda v penězích. 18. Obchodní korporace Úprava společenských smluv: Společníci musí společenskou smlouvu společnosti přizpůsobit kogentním ustanovením nového zákona o obchodních korporacích do 1. července 2014 a do 1. ledna 2016 se musí rozhodnout, zda jejich společnost podřídí nové právní úpravě. Znalec při převodech: Požadavek na znalecké ocenění při převodech majetku, se do budoucna uplatní pouze v případě, kdy akciová společnost nabývá majetek od svého akcionáře za úplatu, která přesahuje 10 % upsaného základního kapitálu, v době 2 let po svém vzniku. Odpadá tak požadavek na oceňování majetku znalcem jmenovaným soudem při jiných převodech mezi propojenými osobami (jak dosud vyžadoval 196a obchodního zákoníku). Zálohy na podíl na zisku: Na základě mezitímní účetní závěrky lze vyplácet za stanovených podmínek i zálohu na podíl na zisku v obchodní korporaci. 19. S.r.o. Konec zákazu řetězení: Mizí zákaz řetězení společností s ručením omezeným, které mají jen jednoho společníka. Obchodní podíly s různými právy: Společníci společností budou moci ve společenské smlouvě vytvářet obchodní podíly s rozdílnými právy, např. podíly s garantovaným podílem na zisku a bez hlasovacího práva. Kmenový list: Společenská smlouva může stanovit, že obchodní podíl bude představován kmenovým listem. 20. A.s. Akcie s různými právy: Akciová společnost může vydávat akcie, s nimiž budou spojená různá práva definovaná stanovami (např. pokud jde o podíl na zisku). Vydávat lze také akcie bez jmenovité hodnoty (tzv. kusové akcie). Nová pravidla pro orgány: Ruší se zastoupení zaměstnanců v dozorčí radě. Namísto představenstva a dozorčí rady může mít akciová společnost jako orgány statutárního ředitele a správní radu (tzv. monistický systém). Rozdělení zisku a vlastních zdrojů: Částka k rozdělení mezi akcionáře nesmí převýšit výši hospodářského výsledku posledního období zvýšenou o nerozdělený zisk z předchozích let a sníženou o ztráty z předchozích let a příděly do rezervních a jiných fondů. To znamená radikální omezení možnosti vyplácet vlastní zdroje akcionářům. 21. Statutární orgány Zpřísnění odpovědnost v případě úpadku: Pokud člen statutárního orgánu věděl nebo měl a mohl vědět o hrozícím úpadku společnosti, a neučinil vše potřebné a rozumně předpokládatelné k jeho odvrácení, může být povinen vrátit odměnu za poslední 2 roky před rozhodnutím o úpadku. Insolvenční soud může rovněž rozhodnout o ručení člena nebo bývalého člena statutárního orgánu za závazky korporace. Smlouva o výkonu funkce: Není-li odměňování ve smlouvě o výkonu funkce sjednáno v souladu s novými, přísnějšími požadavky, je v takovém případě výkon funkce bezplatný. Ujednání stávajících smluv o výkonu funkce a o odměně je nutné uzpůsobit nové zákonné úpravě do 1. července Konec dovolených souběhů: Souběh výkonu funkce člena statutárního orgánu a pracovního poměru, tedy situace, kdy má člen statutárního orgánu se společností uzavřený pracovní poměr, jehož náplň se alespoň částečně překrývá s činností člena statutárního orgánu, nebude již zřejmě na základě nové právní úpravy možný. strana 5

6 22. Pracovní právo Zaměstnanec jako slabší strana: Posiluje se ochrana zaměstnance jako slabší strany v pracovním poměru. Smluvní ustanovení v neprospěch zaměstnance nesmí být pro zaměstnance nedůvodně přísná. Všechny nepřesnosti v pracovní smlouvě bude soud vykládat ve prospěch zaměstnance. Srozumitelnost: Vzory pracovněprávních dokumentů musí být napsány srozumitelně a před podpisem je třeba ověřit, že zaměstnanec všechna ustanovení pochopil. Zavedená praxe : Pokud zaměstnavatel postupuje opakovaně určitým způsobem (například poskytuje vánoční odměny nebo třinácté platy), může dojít k zavedené praxi. Takový benefit se pak stane právem zaměstnance a nebude možné ho bez jeho souhlasu přestat poskytovat. V případě dotazů kontaktujte: Veronika Odrobinová partner (ČR) veronika.odrobinova@dhplegal.com tel.: fax: strana 6