W ÚSTŘEDN JADERNÁ. Svfi * / W o ČESKOSLOVENSKA KOMISE PRO ATOMOVOU ENERGII. ^ u L í I ^ * ' i ~ i I, r' / V ' - > i * v - i M - w / r /

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "W ÚSTŘEDN JADERNÁ. Svfi * / W o ČESKOSLOVENSKA KOMISE PRO ATOMOVOU ENERGII. ^ u L í I ^ * ' i ~ i I, r' / V ' - > i * v - i M - w / r /"

Transkript

1 ČESKOSLOVENSKA KOMISE PRO ATOMOVOU ENERGII JADERNÁ Svfi * / W o \ >-= i -'I - 'I.1; l ' s - I t ' ^ ' I i ~ i I, r' / ^ u L í I ^ * ' V* / V ' - > i * v - i M - w / r / W ÚSTŘEDN

2 OBSAH Úvod 3 1. Význam energie a vývoj jeji spotřeby 5 2. Energetické zdroje a možnosti jejich využíváni Ekonomické aspekty jaderné energetiky Štěpná řetězová reakce a jaderné reaktory Jaderné elektrárny Jaderný palivový cyklus Bezpečnostní aspekty jaderné energetiky Povolování jaderných elektráren Jaderné elektrárny, člověk a životni prostředí 78 Seznam otázek 88

3 JADERNÁ ENERGETIKA V OTÁZKÁCH A ODPOVĚDÍCH Pro Československou komisi pro atomovou energií připravilo ÚSTŘEDNÍ INFORMAČNÍ STŘEDISKO PRO JADERNÝ PROGRAM Praha Zbraslav, 1985 Odpovědná redaktorka prom. fil. Věra Vojtiková Technický redaktor Jaroslav Fuchs Vedoucí vydavatelského úseku JUDr. Jaroslav Kynčl Účelová publikace pro pracovníky v oblasti jaderného programu Náklad 1000 výtisků /85

4 UVOD Rozvoj národního hospodářství a s ním i Životní úroveň každého z nás je neoddělitelně spjata s dostatkem energie. Tuto skutečnost si uvědomuj i lidé na celen světě, obzvláště V současné době, kdy dochází k historické výměně pi'imárnz'ch zdrojů energie. 5n<ix>gc tikz dvacátého století založená na fosilních palivech pomalu konci; napp. v CSSH budou již počátkem příštího století vyčerpány zdroje energetického uhlí. Do jednadvacátého století nastupuje jako jediná reálná alter nativa jaderná eneraezika,která nejenže nahradí klasickou energetiku, ale umožní i další nebý oalý rozvoj. Všechny ostatní alternativu založené na primárních zdrojích s malou hustotou energie, napp. využití slunečního záření, biomasu ap., se ukázaly jako technicky a zejména ekonomicky nereálné Tragické zahájení jaderné éry lidstva však zůstává stále v paměti a celosvětově přispělo k diskusím o problémech bezpečnosti jaderných elektráren z hlediska možnosti úniku radioaktivního záření. V tomto směru si i u nás lidé kladou otázky o možných dopadech jaderné energetiky na pracovní a životni prostředí. S cílen: objektivně informovat naši vepejnoot předkládá ÚISJP tuto publikacij jejíž snahou je umožnit komplexní pohled na problémy jaderné energetiky formou odpovědí na nejčastěji se opakující otázky.

5 1. VÝZNAM ENERGIE A VÝVOJ JEJÍ SPOTŘEBY 1.1 Jaký je vztah mezi spotřebou prvotních energetických zdrojů a hrubým národním produktem? Všeobecně je uznávána skutečnost, že určujícími faktory rozvoje materiální výroby a lidské civilizace vůbec jsou prvotní energeticko; zdroje, která jsou v dané etapě rozvoje k dispozici. Úlohu energie v národním hospodářství názorně ilustruje graf na obr. 1.1, na němž je znázorněna závislost mezi spotřebou prvotních energetických zdrojů a hrubým národním produktem na jednoho obyvatele v řadě zemí světa. Z grafu je patrné, že vysoká tvorba hrubého národního produktu je spojena i s vysokou spotřebou prvotních energetických zdrojů. Při hodnocení vzájemného vztahu obou ukazatelů zjištujeme, že mezi zeměmi s přibližně stejným hruaým národním produktem existují rozdíly ve spotřebě energie. Tyto rozdíly jsou dány například odlišnými klimatickými podmínkami, rozdíly ve struktuře výroby, rozdílnou hustotou obyvatelstva, nestejnou úrovní produktivity práce a efektivnosti spotřeby, rozdíly v úrovni mechanizace a elektrizace, v tradicích apod. Mimořádně příznivý výsledek, který dociluje Švýcarsko, je uskutečňován výhodnou strukturou a vysokou technickou úrovní průmyslové výroby a dalšími mimořádnými zdroji ekonomiky /cestovní ruch - bankovnictví/. mp = měrné palivo kgmp= kilogram měrného paliva kgmp=7 OOO kcal /kilokalorií/ J/joulů/ = 10 3 J = 0,239 kcal 1 tmp = 29, J =29, 3 GJ /gigajoulů/ 1 mld. trap-29, J = 29,3 EJ /exajoulů/ 1 j2 J = 34,1 mil. tmp Obr. 1.1 io' # ctyv. Závislost vytvořeného hrubého národního produktu /I 000 US $/ /'obyv./ na spotřebě prvotních energetických zdrojů /tmp/obyv./ v roce 1980 ' ' tr-d /obyv lo Spotřeba prvotních energetických zdrojů na jednoho obyvatele v top Pramen: /l/ LNO-V,'orld Energv Statistics 1981 / 2 / Vorle Bank Atlas

6 1.2 Je teorie nulového ekonomického růstu realizovatelná v praxi? Někteří odpůrci jaderné energetiky a techniky vůbec se domnívají, že narůstající energetická a ekologické problémy by se mohly lépe řešit, kdyby byla přijata zásada nulového ekonomického růstu. Tuto teorii však nelze v praxi uskutečnit, neboř produkci nejzíkladnějších životních potřeb člověka bude třeba zvyšovat už jen z toho důvodu, že na Zemi nyní každoročně přibývá asi 90 miliónu obyvatel. K uspokojení základních potřeb těchto nových obyvatel je nutno každoročně rozšiřovat plochu obdělávané půdy o 18 miliónů ha, vyrobit 45 miliónů tun potravin, zabezpečit 72 miliónů m vody, vyrobit 4 milióny tun umělých hnojiv a vybudovat elektrárny o výkonu zhruba 90 GWe /tab. 1.1/. To vše bude vyžadovat značné množství energie. Spotřeba energie však poro/'.te i z jiných důvodů, například: - bude třeba zvýšit životní droveň stávajícího počtu obyvatel, a to zejména v rozvojových zemích; - s pokračující industrializací poroste spotřeba kovů, umělých hmot a dalších produktů na jednoho obyvatele, zejména v rozvojových zemích; - bude nutno zabezpečit větší úrodnost půdy /umělá hnojiva, zavlažování, rozvoj mechanizace aj./; - postupné vyčerpávání zásob bohatých rud a surovin povede k tomu, že bude třeba těžit měno bohatá suroviny z větších hloubek nebo v méně přístupných oblastech Země; - poměrně velké množství energie bude vyžadovat i ochrana životního prostředí. Ze všech těchto, ale i z jiných důvodů je nutno očekávat další růst spotřeby energie, který bude ještě rychlejší než růst počtu obyvatelstva. Tabulka 1.1 Zdroje, které potřebuje nový obyvatel planety Zdroj Páda Potraviny Voda Umělá hnojiva Elektřina Zdroje pro jednoho obyvatele Země /l/ 0,2 ha 500,0 kg/rok 2,2 l/den*'' 45,3 kg/rok 1 kw Zdroje pro roční přírostek obyvatel v počtu 90 mil. /2,1/ 13 mil. ha 4 5 mil. t 198 Tnil.l/den* x/ 4,1 mil.t/rok 90 mil.kw x/ xx/ Pramen: voda požívaná pro zachování životních funkcí lidského organismu /poznámka aut. kol./ 2,3 m 3 /s - v^kon Podolská vodárny v Praze je 2,85 n?/s /poznámka aut. kol./ /I/ Kniha: Annual Review of Nuclear Science. Vol.16,1966, s. 375 / 2/ Rudé právo, Jaký byl vývoj světové spotřeby primární energie a její struktury po druhé světové válce? Období po druhá světová válce lze rozdělit do dvou etap. První zahrnuje období do roku 1970 do vzniku prvních konkrétních projevů světové ropné krize; druhá zahrnuje období po roce V letech 1950 až 1970 vzrostla světová spotřeba prvotních energetických zdrojů třiapůlkrát, a to ze 2,41 mld. tmp na 6,45 mid. tmp /tab. 1.2/. V tomto období dosahovaly roční přírůstky v průměru árovně 5 %. Velké zvýšení ceny ropy nepříznivě ovlivnilo světovou ekonomiku, což se odrazilo i ve snížení spotřeby energie. Proto v letech 1970 až 198o byl. 6

7 průměrný celosvetový prfrůstek spotřeby energie pouze 2,8 i /tab. 1.2/. V období 1980 ai 1982 došlo dokonce k poklesu spotřeby prvotních energetických zdrojů /tab. 1.2 a obr. 1.2/. Po roce 1950 se výrazné změnila i struktura energetických zdrojů, charakterizovaná poklesem podílu tuhých paliv a zvýšením podílu kapalných a plynných paliv. Podíl uhlí například poklesl do roku 1980 z 61,2 % na 30.7 i, podíl ropy a zemní ho plynu se naopak zvýšil z 37 i v roce 1950 na 65,8 «, v roce 1980 /tab. 1.2 a obr. 1.3/. Tabulka 1.2 Světová spotřeba prvotních energetických zdrojů /PEZ/ v letech 1530 az 1981 řpotřoha TEZ celkem Počet obyvatel Spotřeba FEZ na 1 obyvatele Jednotka n 1 t d j.. t rip x/i , ,52 ÍO, 3 nld , tmp/obyv I l.'l 2.18 TuhA paliva nld.tmp *."3 2, 07 2, , podii , , 6 33,5 33,2 30,7 33,4 Kapalni paliva mld.tmp O,65 C , 90 2, podíl % , , 3 44, ,3 37,2 Plynná paliva podíl!nid. tmp 1 0,24 10, 1 0, 38 12,3 0,59 14,9 0, 86 17, , ,33 21,5 1, Elektřina podii nld.tmp 1 0,04 1,3 0,06 1, , O a ,5 2,as 27.a Vy voj spotřt-ly % ioo 127,4 164,7 206, 2 26 ".6 353, i 5 0 5, 3 4 t s Pr&nérné roční přírůstky x/ 1 mld.tmp - 29,3 EJ /viz obr. 1.1/ Pramen: /!/ LMO - World Energy Statistics 1982 ;2J ť.norgy, electricity and nuclear power estimates. IAEA 1985 Obr. 1.2 Světová spotřeba prvotních energetických zdrojů v letech Pramen: UNO - World Eneray Statistics

8 Obr. 1.3 Struktura světové spotřeby prvotních energetických zdrojů v letech 1950 až o SO Mktriiw J.a 2.«\ 3.5 3,» il.2 J3.«3o.7 12.O tahá paliva TO to SO J0.O 31.3 plynná ptun 21.» 40 SO -té', i 'Sílo ^ l4,n <t i kaptlal paliva 20 lo xno W TO m m Pramen: UNO - World Energy Statistics 1982 Tabulka 1.3 Závislost některých hospodářsky vyspělých nesocialistických států na dovozu prvotních energetických zdrojů /PEZ/ v roce / 2/ Spotřeba PKZ Saldo zahraň, obchodu Stupeň závislosti na dovozu /!/ /l/ n/ /l/ mi 1.tmp mil.tmp % USA b ,1 260, 1 11,9 Japonsko ,1 405, 2 97,9 NSR 4,6 32, S 47,9 51,4 338,S 131, 7 53,7 Francie 4 1, O r >5,0 71,0 82, 3 216,4 171, 3 79,2 I tálic- 53, 1 73, 5 31,3 83, 1 163,2 156, 9 96,1 SpanuIsko _ 86,8 74,9 86,3 Belqie 32,6 5 9,0 81,8 M, 2 52,7 52,6 99,8 Švédsko _ 41,1 30,8 74,9 Rakousko 27,8 r- a\ > < Finsko 22,4 22, 1 98,7 Svýca rsko , 2 16, 2 73,0 70, 9 Pramen: /l/ Bulletin d' In formations Scientifiques et Techniques, 1977, č. 221, s. 69 /2/ UNO - World Energy Statistics

9 1.4 Jaký je vztah mezi spotřebou energie a produkcí paliv? Rostoucí spotřeba energie a nedostatek domácích energetických zdrojů se ve většině zemí odrazily v jejich zvyšující se závislosti n.i zahraničních dodávkách paliv, což je patrno z tab Vyšší spotřeba je kryta hlavně dovozem ropy ze 2emí Středního východu, Afriky a Karibské oblasti. V roce 1982 bylo ve světě jen několik hospodářsky vyspělých zemí, které byly z energetického hlediska soběstačné. Patřily mezi ně SSSR, Kanada, Velká Británie, Austrálie, Nizozemí, Polsko a Norsko. Většina ostatních zemí byla v různé míře závislá na zahraničních dodávkách paliv. Energetická závislost západoevropských zemí a Japonska se v roce 1982 pohybovala od 50 do téměř ÍOO % a z 92 rozvojových zemí dovážejících ropu je dnes 64 odkázáno z více než 75 % na dovoz ropy. Protože dovoz stále dražší ropy zhoršuje ekonomické výsledky a velmi zatěžuje platební bilanci, snaží se postižené země realizovat různá opatření ke snížení své energetická závislosti. 1.5 Jak se vyvíjela cena ropy od roku 1970? Tabulka 1.4 Výdaje kapitalistických a rozvojových zemí za ropu /v miliardách dolarů/ odhad Ropa prošla po roce 1970 dvěma cenovými šoky, a to v letech 1973 až 1974 a v letech 1978 až Jestliže v roce 1970 byla ropa nejlevnějším energetickým zdrojem /12 $ft - Perský záliv/, vzrostla její cena v roce 1974 na 81 $/t a v roce 1981 dokonce na 244 $/t /viz obr. 1.4/. Hospodářsky vyspělé země dovážející ropu snížily tempo ekonomického růstu, zároveň však učinily řadu opatření, vedoucích ke snížení spotřeby kapalných paliv. Vlivem těchto opatření se cena ropy nyní stabilizovala r\a g/t. Světová cena ropy se obvykle udává za barel, tj } 1 t je v průměru 7,25 barelu. Vlivem růstu cen se podstatným způsobem zvyšovaly i výdaje jednotlivých zemí za ropu. V nesocialistických zemích vzrostly například z 20 mld. $ v roce 1972 na více než 300 mld. 0 v ror2 1980, z toho v rozvojových zemích ze 3 na 50 mld. $ /tab. 1.4/. Na druhá straně vzrostly příjmy zemí exportujících ropu z necelých 8 mld. v roce 1970 na téměř 130 mld. 0 v roce 1977 /tab. 1.5/. Tím *se posílily jak ekonomické, tak i politické pozice zemí OPEC. OPEC» Organizace zemí vyvážejících ropu /Organization of Petroleum Exporting Countries/ Pramen Výdaje celkem ~20 ~4 3 >100 >300 /l, 2/ USA 4,3 7,5 25,2 ÍOO /1,2/ Země EHS celkem ] 5 40 ÍOO Z toho: NSR 5,1 11,4 /l/ Velká Británie 3,3 9 /l/ Francie 3,4 9,1 36 /1, 2/ Itálie 2,1 6,9 /!/ Japonsko 6,7 21, rozvojových zemí /podle lídaja Světové banky/ 5,2 14,9 50 /3, 2/ Pramen: /l/ Energy Development 1/7, 1974, č. 168, s. 7 /2/ Reuter-ČTK /3/ Bulletin of the Atomic Scientists 30, 1974, č. 4, s. 5 9

10 Tabulka 1.5 Příjmy zemí OPEC za ropu Rok io 6 $ Pramen /l/ /l/ /l/ /l/ /l/ /l/ / 2/ ÍOO / 2/ OOO / 3/ 150 US $ za 1 tunu Pramen: /l/ Bulletin d"informations Scientifiques et Techniques, 1977, č. 221, s. 73 /2/ Reuter-CTK, /3/ Výběr informací z jaderné techniky 13, 1984, č. 7-8 Obr. 1.4 Vývoj světových cen ropy v letech 1970 až 1983 Pramen: Hospodářské noviny č. 15, ročník 1982, str Jaký byl vývoj výroby a spotřeby uhlí, ropy a zemního plynu? Světová spotřeba uhlí se zvýšila z 1,5 mld. tmp v roce 1950 na 2,7 mld. tmp v roce 1982, tj. přibližně o 83 I, zatímco spotřeba ropy ve stejném období vzrostla táměř šestinásobné - z 0,6 na 3,5 mld. tmp - a spotřeba zemního plynu více než sedminásobné, z O,24 na 1,84 mld. tmp /tab. 1.2/. V roce 1982 bylo nejvíce uhlí vytěženo v USA /624 mil. tmp/, v SSSR /496 mil. tmp/, v ČLR /463 mil. tmp/ a v Polsku /165 mil. tmp/ /tab. 1.6/. V témže roce nejvíce ropy vytěžil SSSR /892 mil. tmp/, USA /697 mil. tmp/ a Saúdská Arábie /489 mil. tmp/ /tab. 1.7/. U těžby zemního plynu bylo pořadí následující: USA /602 mil. tmp/, SSSR /594 mil. tmp/, Kanada /96,4 mil. tmp/ a Nizozemí /77 mil. tmp/ /tab. 1.8/. Rychle rostoucí produkce ropy a zemního plynu vyvolala obavy, budou-li stávající světová ložiska schopna krýt dlouhodobé požadavky na energii. Podle názorů odborníků budou při současném tempu produkce vyčerpány ekonomicky vytěžitelné zásoby ropy a zemního plynu za několik desetiletí a zásoby uhlí za několik století /tab. 1.9/. Praifen: UNO - World Energy Statistics 1982 Tabulka 1.6 Pořadí států v těžbě tuhých paliv /mil.tmp/ a jejich podíl na světová těžbě tuhých paliv /%/ v r Stát těžba podíl na svět. těžbě mi 1. tmp % Svát ,0 1 USA 624,1 23,0 2 SSSR 495,6 18,3 3 Cína 463,2 17,1 4 PLR 164,6 6,1 5 NSR 127,5 4,7 6 Austrálie 109,0 4,0 7 Velká Británie 103, 3 3,8 3 JAR 102,3 3,8 9 Indie 93,9 3,5 10 NDR 84,2 3, celkem 2 367,7 37,3 Pramen: UiíO - World Energy Statistics

11 Tabulka 1.7 Pořadí států v těžbě kapalných paliv /mil.tmp/ a jejich podíl na světové těžbě kapalných paliv /%/ v r Tabulka 1.3 Pořadí států v těžbě plynných paliv /rail.tmp/ a jejich podíl na světové těžbě /%/ v r Stát těžba podíl na svět. těžbě mi 1.tmp % Svět ÍOO.O 1 SSSR 892, 3 22,1 2 USA 696, Saúdská Arábie 488,9 12,1 4 Mexiko 21/, 7 5,4 5 Velká Británie 154,4 3,8 6 Čína 143, 5 3,7 7 Venezuela 148,2 3,7 8 Írán 144, 9 3,6 9 Kanada 106,7 2,6 10 Indonésie 95,8 2,4 11 Nigérie 92,8 2,3 12 Spojené arabská 89,6 2,2 emiráty 13 Libye 32,6 2,0 14 Alžír 63,7 1,7 15 Irák 66,2 1,6 16 Kuvajt 62,8 1, Stát těžba mi 1. tmp podí1 na svět. těžbě % Svět ÍOO.O 1 USA 601, SSSR 594, Kanada 96, Nizozemí 77, Rumunsko 56,0 3,0 6 Velká Británie 47,6 2; 6 7 Mexiko 43, 4 2,3 3 Norsko 35,5 1,9 9 Venezuela 22,2 1.2 ÍO Indonésie 22,1 1,2 1 - ÍO celkem 1 596,1 36,2 Pramen: UNO - World Energy Statistics celkem 3 556,3 33,1 Pramen: UNO - World Energy Statistics Jak se vyvíjela výroba elektřiny ve světě? Tabulka 1.9 Předpokládaná životnost, ložisek fosilních paliv Životnost ložisek při úrovni těžby z roku 1973 Těžitelné zásobv Uhlí Ropa Zemní plyn 275 let 32 let 41 let v / ' Velikost odchylky od údajů uvedených v textu 2.3 je při dlouhodobých výhledech nepodstatná a vyplývá z odlišných prognostických přístupů a předpokladů, kterých bylo při stanovení hodnot použito Pramen: Bulletin d'informations Scientifiques et Techniques, 1977, č. 221, s. 94 Díky univerzálním možnostem využití elektřiny byl vývoj její spotřeby rychlejší než vývoj spotřeby prvotních energetických zdrojů. V období 1S50 až 1982 se výroba elektřiny zvýšila z 955 TWh na TWh, to znamená téměř devítinásobně, zatímco spotřeba prvotních energetických zdrojů se ve stejném období zvýšila zhruba třiapůlnásobně /tab. 1.2 a 1.10/. Ropná krize a na ni navazující pokles hospodářské aktivity spolu s realizací úsporných opatření se promítly i do snížení ročních přírůstků výroby elektřiny. Jestliže v období 1950 až 1970 Činily tyto přírůstky v průměru 8 % za rok, v letech 1970 až 1930 poklesly na 5 %, v roce 1981 na 1,7 % a v roce 1982 na O,8 %. 11

12 Tabulka l.lo Světová výroba elektřiny v letech 195o až 1984 /mld. kwh/ a podíl jednotlivých typů elektráren /%/ Rok Výroba Z toho v elektrárnách Vývoj 1 Průměrcelkem na 1 obyv. tepelných vodních jaderných geoterm. výroby né roční mld.kwh mld.kwh mld.kwh mld.kwh přírůstmld.kwh kwh/obyv.!\t /%/ /*/ /%/ ky , , , , ,O , , , , ,2 67,8 340, , , , ,3 21,7-1,3 0,2 2,7 0, ,0 9,6 864,7 10,3 2.5 O.l 4.7 O.l 13.4 O ,2 17,1 0, , ÍOO , ,3 Poznámka; Růst světové výroby elektřiny v roce 1932 ve srovnání s rokem 1980 je nižší než růst počtu obyvatel ve světě /103,6 %/. Proto v roce 1982 je výroba elektřiny na 1 obyvatele nižší než v roce Podíl jaderných elektráren na světové výrobě elektřiny překročil ÍO %. Pramen: /l/ UNO - rforld Energy Statistics 1982 /2/ Energy, electricity and nuclear power estimates. IAEA Jak se podílí elektřina na celkové spotřebě prvotních energetických zdrojů? Podíl elektřiny na celkové spotřebě prvctních energetických zdrojů neustále roste, což je dáno řadou známých přednosti tohoto sekundárního energetického zdroje. Například v období 1960 až 1982 tento podíl vzrostl v celosvětovém měřítku z 13,7 % na 27,8 % /tab. 1.11/ a v budoucnu i nadále poroste, nebofc se bude rozvíjet automatizace strojírenského a spotřebního průmyslu, vzroste elektrifikace železniční a městské dopravy, stavebnictví a zemědělství, bude se rozvíjet výroba kvalitních ocelí a slitin v elektrických pecích, vzroste spotřeba elektřiny v souvislosti s těžbou a úpravou stále chudších rud dobývaných z větších hloubek, budou se rozvíjet chemické technologie náročné na spotřebu elektřiny /výroba umělých hnojiv, plastických hmot, che- mických vláken apod./. Největší podíl elektřiny na celkové spotřebě energie mají dnes země s intenzívním využíváním vodní energie, jako jsou Norsko /45,4 %/, Švédsko /32,9 %/ a Japonsko /38,B %/ V rozvojových zemích - Čína 16,7 %, Brazílie 23,7 %, Mexiko 17,6 S je tento ukazatel opět podstatné nižší než v zemích hospodářsky vyspělých - USA 30,7 %, Japonsko 38,8 %, NSR 32,4 % /tab. 1.11/. Ekonomika hospodářsky vyspělých zemí je v současné době již tak závislá na elektřině, Že poruchy v jejích dodávkách způsobují značné ekonomická ztráty a znamenají podstatné narušení hospodářského a společenského života v postižené oblasti, což potvrdilo několik havárií energetického systému v severovýchodních oblastech USA. 12

13 Tabulka 1.11 Podíl výroby elektřiny na spotřebě prvotních energetických zdrojů /PEZ/ v r Výroba elektřiny v elektrárnách Stát Spotřeba tepeiných vodních jaderných celkera Podíl PEZ mld.kwh mld.kwh mld.kwh mld.kwh elektřiny mil.tmp mi1.tmp mi1.tmp mi1.tmp mil.tmp na spotřebě PEZ, % Svět á , , , , USA 2 136, , , ,7 597, , SSSR 1 560, , , ,9 339, , Japonsko 414,1 393,4 84 O 103, ,8 137,7 ÍO 3 12, Kanada 239,5 91, , ,5 31, , NSR 333,5 283, , ,4 99, , Cína 586,1 253, ,7 38, Velká 253,3 222, , ,2 Británie 77, , Francie 216,4 92, , , , Itálie 163,2 130, , ,1 45, Brazílie 89,4 ÍO, ,7 3, Indie 143,8 82, , ,0 29,0 6 5 O, PLR 163,2 115,0 2 6 _ ,9 40, Španělsko 36,3 SO, O , ,4 23, , JAR 91,0 107, O 41,7 37,7 O Austrálie 108, 4 39, 9 15 O ,3 31, NDR 123,3 90,3 1 8 ÍO, ,9 31, , SvJdsko 41,1 5, , , ,9 Norsko 25,1 o,l 93 O O,O ,4 Mexiko 123,3 56, , ,6 19, , ČS3R 96, 5 65, , ,9 22, , Rumunsko 104, 6 56, , 3 19,6 1 S u tepelných elektráren 1 kwh 0,350 kgmp u vodních a jaderných elektráren 1 kwh - 0,123 kgmp Pramen; UNO - World Energy Statistics

14 1.9 Jak se zvyšoval instalovaný výkon elektráren ve světě? Celkový výkon elektráren ve světě se zvýšil ze 154 GWe +/ ' v roce 1950 na OTe v roce 1982, tedy více než čtrnáctinásobně /tab. 1.12/. I zde existují propastné rozdíly mezi hospodářsky vyspělými a rozvojovými zeměmi, což vyplývá z údajů o výrobě elektřiny v textu Pořadí států podle instalovanáho výkonu ve světě v roce 1982 je uvedeno v tab Podíl jednotlivých typů elektráren byl v roce 1982 následující /tab. 1.12/: - tepelné elektr '-ny spalující fosilní paliva 68,3 % - vodní elektrárny 23,2 % - jaderná elektrárry 7,9 % - geotermální elektrárny 0,1 % GW = 10 9 W. mid. W - mil. kw = = 1 OOO MW Tabulka 1.12 Instalovaný výkon elektráren ve světě /GW/ X^ v letech 195o až 1982 a podíl jednotlivých typů elektráren /GW, %/ Z toho elektrárny Výkon tepelné vodní jaderni geoterm. Rok celkem GW GW GW GW GW % % % % ,1 102, 5 66, , 8 370,0 71, ,4 317,4 72, , ,4 69, , ,4 69, , ,7 63,8 32 : 30 % X^ GW» GWe 51,4 33,4 149,6 28, 7 290, 7 25,8 465,4 23,1 435, 1 23,1 500,6 23,2-0,2 O.l O,9 O,2 16, ,3 7,1 161, ,6 7,9 O,3 O.l O, 7 o,i 2,5 o,i 2,5 O.l 2.3 O.l 107, 3 106,0 107, e 119,6 112,0 Pramen: UNO - World Energy Statistics Jaká je úroveň spotřeby prvotních energetických zdrojů v hospodářsky vyspělých a v rozvojových zemích? Spotřeba prvotních energetických zdrojů a elektřiny ve světě byla a stále ještě je velmi nerovnoměrná, což potvrzují mimo jiné i údaje z roku Zatímco v hospodářsky vyspělých zemích, v nichž žije jen 24,4 % obyvatelstva Země, bylo spotřebováno 77,3 % prvotních energetických zdrojů a 81,8 % elektřiny, v rozvojových zemích, kde žije 75,6 % všech obyvatel, činila spotřeba prvotních energetických zdrojů 22,7 % a elektřiny jen 13,2 % /tab. 1.14/. /O propastném rozdílu ve spotřebě elektřiny svědčí například tento údaj: v roce 1974 spotřebovalo 200 miliónů Američanů jen na klimatizaci více elektřiny než 800 miliónů Číňanů na všechny dčely./ Tato situace je již řadu let předmětem kritiky ze strany rozvojových zemí a taká zdrojem napětí ve světě. 14

15 Tabulka 1.13 Instalovaný výkon elektráren v roce 1982 a podíl jednotlivých typů elektráren /GW,%/ - pořadí států s výkonem nad 15 GW. Srovnání s rokem 1930 /%/ Výkon Z toho elektrárnv Stát celkem tepelné vodní jaderné qeoterm. GW 82 : SO % 1 USA 666,4 523,3 78,4 63,0 1,2 78,6 11,8 9,4 O,2 105, 7 2 SSSR 235,5 211,6 55,9 18,0 74,1 19,6 6,3-107,0 3 Japonsko 154,8 104, 0 33,3 17,3 O,2 67, 2 21,5 11,2 o,i 107, 7 4 NSR 35,3 69,4 6,5 9,9 _ 30,9 7,6 11,5 - IQ 3, 9 5 Kanada 33,0 31,0 46,4 5,6 _ 37,4 55,9 6,7-101,2 6 Čína 76,0 50, O 26,0 _ 65,8 34, ,4 7 Francie 74,0 29, 5 21,2 23,3 _ 39, 9 23,6 31,5-113,0 3 Velká 69,2 60, 3 2,4 6,5 _ Británie 37,1 3,5 9,4-94,0 9 Itálie 50,C 31,4 16,9 1,3 0,4 107, 3 62, 3 33,8 2,6 O, 3 lo Brazílie 38, 9 6,0 32, 9 _ 114,3 15,4 34, Indie 38,8 24, 9 13,1 O, 8 64, 2 33,3 2,0-117,2 12 španělska 29,9 15,7 12,7 1,5 _ 52,5 42,5 5,0-102, 1 13 Švédsko 29,7 8,0 15, 3 6,4 _ 26,9 51,5 21,6-108,4 14 Austrálie 27,5 21, 3 6,2 _ 77,5 22, ,1 15 PLR 26,0 24,2 1,3 93,1 6, , 3 16 JAR 23,1 22, 5 O,6 97,4 2, ,2 17 Norsko 22,1 O,3 21,3 _ 1,4 93, , 4 18 Mexiko 21, 6 14,3 6,6 _ 0,2 68,5 30, 6-0,9 127,1 19 NDR 21,2 17,5 1,9 1,3 _ 82,6 8,9 3,5-107,1 20 Nizozemí 18,7 18,2-0,5 _ 97,3-2,7-102,2 21 ČSSR 13,1 14,4 2,3 0,9 _ 79,6 15,5 4,9-116,0 22 Rumunsko 17,2 13,6 3,6 79,1 20, ,5 X// GW = G.Ve Pramen: UNO - World Energy Statistics

16 rabulka 1.14 Světové srovnání energetických ukazatelů v roce 1932 Poee t Obyvatelstvo mi 1. - Podíl ve s ve t e Spotřeba prvot. er.erqet. zdrojů Pcdí1 na svet. spotr. mi 1. tmp Výroba elektřiny Podíl na svět. výrobě r.ild. kwh Sví t Evropské země RVHP + Jugoslávie 4 605,5 404, 4 100,0 3, ,0 26, P ,0 22,0 Hospodářsky vyspěli nesocialistické zerr.5 Rozvojovó země nad 25 mil.obyv. 710,2 2 o 74, 0 15,6 6 2, ,2 10, & 59, 3 12,7 Ostatní zemí světa 610, 9 13, , ,5 Pramen: U.NJO - World iinergy Statistics Kolik prvotních energetických zdrojů a elektřiny připadá na jednoho obyvatele v hospodářsky vyspělých a v rozvojových zemích? Spotřeba prvotních enernetických zdroja na jednoho obyvatele v hospodářsky vyspělých a v rozvojových zemích je velmi nerovnoměrná. Zatímco v roce 1982 činila průměrná světová spotřeba prvotních ener- :;etickýoh zdrojů na jednoho obyvatele l,d2 tmp/obyv., činila tato hodnota v hospodářsky vyspělých nesoeialistických státech 6,Ol tmp/obyv., v evropských zemích RVHP 5,42 tmp/obyv. a v rozvojových zemích O,4 9 tmp/obyv. 2 uvedených průměrných hodnot tohoto ukazatele vybočuje k vyšším hodnotám Kanada - 9,7 tmp/obyv. a USA - 9,4 tmp/obyv.; k nižším hodnotám v rozvojových zemích Bangladéš - 0,05 tmp/obyv. a Etiopie O,03 tmp/obyv. Obdobná poměry jsou ve spotřebě elektřiny. Světový průměr ve spotrebe elektřiny na jednoho obyvatele v roce 1932 činil kwh/obyv., v hospodářsky vyspělých nesocialistických státech činila tato hodnota kwh/obyv., v evropských zemích RVHP kwh/obyv. a v rozvojových zemích 3 70 kwh/obyv. Z uvcdených průměrných hodnot tohoto ukazatele vybočuje k vyšším hodnotám Norsko o kwh/obyv., Kanada kwh/obyv.; k nižším hodnotám v rozvojových zemích Bangladáš 3b k'vh/ /obyv. a Etiopie 21 kwh/obyv. /Hodnoty stanoveny podle World Enerqy Statistics 1932./ / 12 Jaké jsou odhady spotřeby prvotních energetických zdrojů a elektřiny do roku 2000 a 2020? Podle údajů předložených Světovou energetickou konferencí /World Enerqy Conference/ 1932 se celosvětová spotřeba orvotních energetických zdroji zvýší z 9,0 mld. tmp /včetně nekcmercializované/ v roce 1976 /2,2 tmp/obyv./ na 17 mld. tmp v roce 2000 /2,8 tmp/obvv./' a na 27 mld. tmp v roce 2020 /3,2 tmp/ /obyv./ /tab. 1.15/. Podle stejního pramenu se bude vyvíjet struktura spotřeoy prvotních energetických zdrojů podle tab. 1.16, z níž je patrno, že rozhodující podíl přírůstků spotřeby prvotních energetických zdrojů bude v roce 2020 krýt uhlí a jaderná energie. 16

17 U spotřeby elektřiny se očekává zvýšení z TWh v roce 1980 /tab. 1.10/ na až TWh v roce 2000, přičemž elektřina z jaderných elektráren bude krýt 21 až 26 % této spotřeby. /Pramen: Energy electricity and nuclear power estimates for the period up to 2000, September 1933 IAEA Vienna./ Tabulka 1.15 Prognóza vývoje světové spotřeby prvotních energetických zdrojů do roku Země Počet Spotřeba PEZ Počet Spotřeba PEZ Počet Spotřeba PEZ oby v. na obyv. celkekekem oby v. na obyv. cel- oby v. na obyv. cel- mil. tmp/obyv. Gtmp mil. tmp/obyv. Gtmp mil. tmp/obyv. Gtmp Rozvojová s plán. hospodářstvím 954 O, 32 0, ,13 2, ,26 5,25 Rozvojové ostatní O, 74 1, ,26 4, ,66 8,63 Rozvojové celkem O,75 2, ,50 7, ,04 13,93 Hospodářsky vysp. s plán. hosp ,13 1, ,3 2 3, ,04 4,46 Hosp. vysp. ostatní 767 6,33 4, ,35.,, ,65 8,40 Hosp.vysp. celkem ,98 6, ,67 ÍO, ,78 12,36 Svět celkem ,21 3, ,34 17,32 C 300 3,23 26,79 Gtmp- i miliarda tmp Pramen: World Eneígy Conference 1982 Tabulka 1.16 Prognóza vývoje struktury světové spotřeby prvotních energetických zdrojů Gtmp*' % Gtmp % Ropa 4,3 25 3,2 12 Zemní plyn 3,8 22 3,7 14 Uhlí 4,8 28 7,5 28 Jaderná energie 1,6 9 5,9 22 Vodní energie 1,0 6 1,9 7 Ropa a zemní plyn nekonvenční 0,4 2 1,9 7 Obnovitelné zdroje energie /bez 1,4 8 2,7 ÍO vodní/ Celkem 17,3 ÍOO 26,8 ÍOO x/ ' Gtmp - 1 miliarda tmp Pramen: World Energy Conference

18 1.13 Jaká opaďení se realizují ke snížení spotřeby energie a energetické závislosti? Po drastickém zvýšení cen ropy v letech 1973/1974 a 1979, jež všeobecně způsobilo pokles hospodářské aktivity ve světě, jsou všechny státy nuceny realizovat opatření, jejichž výsledkem by bylo snížení spotřeby energie bez velkého nepříznivého vlivu na úroveň produkce a jež by současně vedla ke snížení závislosti na dovozu paliv. Přijatá opatření se v jednotlivých zemích liší podle jejich konkrétních podmínek, obecně však zahrnují: - úsporná opatření ve všech oblastech materiální výroby, ve službách i v domácnostech; - rozvoj těžby vlastních palivoenergetických surovin; - využívání vodní energie včetně výstavby malých vodních elektráren; - využívání jaderné energie; - orientaci na využívání nejaderných a nefosilních energetických zdrojů, jako jsou sluneční energie, geotermální a větrná energie, energie mořských vln a teplotních rozdílů mořské vody; - přeměnu elektráren opalujících ropu a zemní plyn na uhelný elektrárny; - výrobu syntetických kapalných a plynných paliv atd. Některá shora uvedená opatření mohou přinést kladné výsledky v relativně krátká době /například úsporná opatření/, jiná až po uplynutí delší doby. V každém případě budou však vyžadovat velká realizační náklady a vysoké náklady na výzkum a vývoj. V československu státní cílový program /SCP 02/ - racionalizace spotřeby a využití paliv a energií stanoví v pětiletce úkol dosáhnout relativní úspory 14 mil. tmp při investičních nákladech 20 mld. Kčs. 2. ENERGETICKE ZDROJE A MOŽNOSTI JEJICH VYUŽÍVÁNÍ 2.1 Jaké energetické zdroje má lidstvo k dispozici? Lidstvo má v podstatě k dispozici dva hlavní druhy energetických zdrojů: 1/ Obnovitelné energetické zdroje. 2/ Neobnovitelná energetické zdroje. Mezi obnovitelné energetické zdroje patří sluneční, geotermální, větrná a slapová energie, energie vodních toků a mořských vln, enerqie teplotních rozdílů mořské vody, energie ledovců a fotosyntéza. K neobnovítelným zdrojům energie patří fosilní paliva /tuhá, kapalná a plynná/, jaderná paliva pro štěpné procesy /uran a torium/ a jaderná paliva pro termojadernou syntézu /deuterium, lithium/. Z historického hlediska byly nejdříve využívány v primitivní formě obnovitelné zdroje energie /svalová energie člověka, svalová energie zvířat, spalování dřeva a organických zbytků pro topné účely, využívání větrné energie pro pohon lodí a větrných mlýnů, využívání vodní energie k pohonu vodních kol, využívání dřeva pro technologické účely/. Období využívání těchto obnovitelných energetických zdroji bylo charakterizováno malými přírůstky počtu obyvatelstva a jen pozvolným rozvojem lidská civilizace /tab. 2.1 a 2.2/. Dřevo bylo důležitým energetickým zdrojem až do poloviny 19. století, avšak prudký rozvoj průmys- 18

19 lu byl umožněn až nástupem uhlí a později ropy a zemního plynu. Neobnovitelná zdroje fosilních paliv byly základem průmyslová revoluce ve světě, která znamenala do tá doby nebývalý rozvoj výrobních sil. Zlepšené životní podmínky se zpětná odrazily ve zvýšení ročních přírůstků obyvatelstva a tím i v růstu spotřeby energie. Ukazuje se, že dnešní zásoby fosilních paliv již nebudou stačit k uspokojení rostoucí spotřeby energie a že právě nastupující vědeckotechnická revoluce bude muset spoléhat na jiné energetické zdroje, které by svou mohutností a rozsahem zdrojů byly mnohem větší než fosilní paliva. Jedná se hlavně o jadernou energii štěpení a o termojadernou energii. Souběžně s těmito energetickými zdroji budou na vyšší technická Úrovni využívány i nejaderná a nefosilní zdroje, například sluneční, geotermální a vět.ná energie. Tabulka 2.1 Vývoj spotřeby prvotních energetických zdrojů na jednoho obyvatele kcal/den MJ/den Pramen Minimálně nutná spotřeba energie k uchování života ~ 2 OOO 8,37 /l/ Spotřeba energie v době, kdy si člověk opatřoval potravu sbíráním plodů a lovem zvěře ,37 / 2/ Spotřeba energie po ovládnutí ohně , 74 / 2/ Spotřeba energie v primitivní zemědělské společnosti s malým počtem domestikovaných zvířat 12 OOO 50,23 / 2/ Spotřeba energie v pokročilejších zemědělských společnostech ,46 / 2/ Pramen: /l/ Atoms in Japan 19, 1975, č. 5.2, s. 78 /2/ Scientific American 225, 1971, č. 3, s Období Odhadovaný počet obyvatel Odhadovaný roční přírůstek Pram. /mil. osob/ /%/ Kolem roku ÍO OOO před n /I/ Kolem roku 1 n.l , , , O, ,53 Tabulka 2.2 Vývoj počtu a přírůstků obyvatelstva na Zemi , O, , , ÍO /I/ QO 1,90 / 2/ ,90 / 3/ ,80 /3/ ,60 / 4/ Pramen: /!/ Vesmír 53, 1974, č. 9, s /2/ Energy, electricity and nuclear power estimates. IAEA 1979 /3/ UNO - World Energy Statistics 1982 /4/ Energy, electricity and nuclear power estimates. IAEA

20 2.2 Jak velký je potenciál obnovitelných energetických zdrojů a jaké jsou možnosti jeho využití? Energetický potenciál obnovitelných zdrojů je velký: u sluneční energie představuje TW, u větrná energie 200 až TW a u slapová energie 1 až 3 TW /tab. 2.3/. Za pouhá 3 dny vyšle Slunce na nasi planetu tolik energie, že se vyrovná všem ověřeným zásobám fosilních paliv. Na druhé straně však existuje značný nesoulad mezi teoretickými a praktickými možnostmi jeho využití, což je dáno hlavně nízkou výkonovou hustotou většiny těchto zdrojů. Nízká výkonová hustota způsobuje, že se obnovitelné energetické zdroje patrně nebudou moci využívat ve velkém průmyslovém měřítku, ale budou omezeny spíše na menší energetické jednotky. Budou-li se obnovitelné zdroje používat k výrobě elektřiny, pak jednotkové výkony zařízení budou desetkrát až stokrát menší než současné mole mí uhelné a jaderné elektrárny, u nichž jsou běžné výkony nad 1 OOO MWe /tab. 2.3/. Praktické využívání některých obnovitelných zdrojů bude omezováno ještě Tabulka 2.3 Obnovitelné energetické zdroje a možnosti jejich využívání Energetický zdroj Sluneční energie Větrná energie Slapová energie Geotermální energie Energie mořských vln Teoretický potenciál /TW/ Pram. Max. jednotkový výkon při výrobě elektřiny /MWe/ Kdy budou zici Prototypová zařízení k dispo- Průmyslová zařízení Hlavní možnosti použití /I/ ~ 1935 > 1995 Ohřnv vody pro domácnosti, v zemědělství apod. Vytápění a klimatizace budov. Tavení kovů. Výroba elektřiny / 3/ >19 90 Výroba elektřiny v odlehlých oblastech /zemědělská farmy v rozvojových zemích apod./ 1-3 /l/ 240 X X Výroba elektřiny v nskolika málo oblastech světa. 0,064 /2/ X X Vytápění domů a skleníků apod. Výroba elektřiny. Skutečný výkon geotermálních el. v roce 1982 byl jen MWe/ /5/ >2000 Výroba elektřiny a její použití k produkci vodíku a uranu z mořské vody. Pramen /4/ /4/ /4/ + Výkon moderní uhelná nebo jaderné elektrárny je MWe X Zařízení jsou již v provozu Pramen: /l/ Solar Energy 1974, č. 2, s. 114 /2/ Power 117, 1973, č. 4, s /3/ Rtomkernenergie 25, 1975, č. 3, s. 170 /4/ Energy Digest 1975, č. 3, s. 28 /5/ UNO - World Energy Statistics

Sluneční energie. Základní energie - celkové množství přiváděné k Zemi cca 1350 W.m -2 35 % se odrazí do kosmického prostoru 15 % pohlceno atmosférou

Sluneční energie. Základní energie - celkové množství přiváděné k Zemi cca 1350 W.m -2 35 % se odrazí do kosmického prostoru 15 % pohlceno atmosférou Sluneční energie Základní energie - celkové množství přiváděné k Zemi cca 1350 W.m -2 35 % se odrazí do kosmického prostoru 15 % pohlceno atmosférou 1 % energie větrů 1% mořské proudy 0,5 % koloběh vody

Více

Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie?

Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie? Očekávaný vývoj odvětví energetiky v ČR a na Slovensku Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie? Lubomír Lízal, PhD. Holiday Inn, Brno 14.5.2014 Předpovídání spotřeby Jak předpovídat budoucí energetickou

Více

Globální problémy lidstva

Globální problémy lidstva 21. Letní geografická škola Brno 2013 Globální problémy lidstva Vladimír Herber Geografický ústav MU Brno herber@sci.muni.cz Globální problémy - opakování Nejčastěji se uvažuje o 9 globálních problémech,

Více

ENERGETICKÉ ZDROJE PRO 21. STOLETÍ

ENERGETICKÉ ZDROJE PRO 21. STOLETÍ INOVACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZAMĚŘENÉ NA VYUŽÍVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ PRO 21. STOLETÍ A NA JEJICH DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ CZ.1.07/1.1.00/08.0010 ENERGETICKÉ ZDROJE PRO 21. STOLETÍ

Více

Energetické zdroje budoucnosti

Energetické zdroje budoucnosti Energetické zdroje budoucnosti Energie a společnost Jakýkoliv živý organismus potřebuje dodávku energie (potrava) Lidská společnost dále potřebuje značné množství energie k zabezpečení svých aktivit Doprava

Více

Konference k vyhlášení výsledků soutěže žáků a studentů (PŘÍTECH) 23. dubna 2015 od 10 hodin

Konference k vyhlášení výsledků soutěže žáků a studentů (PŘÍTECH) 23. dubna 2015 od 10 hodin Konference k vyhlášení výsledků soutěže žáků a studentů (PŘÍTECH) 23. dubna 2015 od 10 hodin Registrační číslo: CZ.1.07/2.3.00/45.0029 Název projektu: Věda pro život, život pro vědu SVĚT (A) ENERGIE Dana

Více

Může jaderná energetika nahradit fosilní paliva?

Může jaderná energetika nahradit fosilní paliva? Může jaderná energetika nahradit fosilní paliva? Odhad vývoje v energetickém sektoru a možností jaderné energetiky Přednáška pro konferenci Ekonomické aspekty jaderné energetiky Praha, 28. března 2006

Více

Odhady růstu spotřeby energie v historii. Historické období Časové zařazení Denní spotřeba/osoba. 8 000 kj (množství v potravě)

Odhady růstu spotřeby energie v historii. Historické období Časové zařazení Denní spotřeba/osoba. 8 000 kj (množství v potravě) Logo Mezinárodního roku udržitelné energie pro všechny Rok 2012 vyhlásilo Valné shromáždění Organizace Spojených Národů za Mezinárodní rok udržitelné energie pro všechny. Důvodem bylo upozornit na význam

Více

SVĚTOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ TĚŽBA NEROSTNÝCH SUROVIN TĚŽKÝ A SPOTŘEBNÍ PRŮMYSL

SVĚTOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ TĚŽBA NEROSTNÝCH SUROVIN TĚŽKÝ A SPOTŘEBNÍ PRŮMYSL SVĚTOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ TĚŽBA NEROSTNÝCH SUROVIN TĚŽKÝ A SPOTŘEBNÍ PRŮMYSL TĚŽEBNÍ PRŮMYSL Naleziště a následná těžba nerostných surovin = základ pro průmyslovou výrobu. / nerovnoměrnost/ Tyto státy světa

Více

Energetika se zabývá získáváním, přeměnou a distribucí všech forem energie. Energii nevytváříme, pouze transformujeme z jedné formy na druhou.

Energetika se zabývá získáváním, přeměnou a distribucí všech forem energie. Energii nevytváříme, pouze transformujeme z jedné formy na druhou. VŠB TU Ostrava Energetika se zabývá získáváním, přeměnou a distribucí všech forem energie. Energii nevytváříme, pouze transformujeme z jedné formy na druhou. VŠB TU Ostrava 2 VŠB TU Ostrava 3 Dle zdroje:

Více

Přírodní zdroje. Obnovitelné Půdy, voda, biomasa, sluneční energie Neobnovitelné Nerostné suroviny

Přírodní zdroje. Obnovitelné Půdy, voda, biomasa, sluneční energie Neobnovitelné Nerostné suroviny Přírodní zdroje Obnovitelné Půdy, voda, biomasa, sluneční energie Neobnovitelné Nerostné suroviny Energetické zdroje (primární) 1. Ropa 38,1% 2004: 83,0 mil. barelů denně 2. Uhlí 24,0% 3. Zemní plyn 23,6%

Více

Vliv zdrojů elektrické energie na životní prostředí

Vliv zdrojů elektrické energie na životní prostředí Klimatické změny odpovědnost generací Hotel Dorint Praha Don Giovanni 11.4.2007 Vliv zdrojů elektrické energie na životní prostředí Tomáš Sýkora ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta elektrotechnická

Více

ITÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE Z POHLEDU LEGISLATIVY. Pavel Noskievič

ITÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE Z POHLEDU LEGISLATIVY. Pavel Noskievič VYUŽIT ITÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE Z POHLEDU LEGISLATIVY Pavel Noskievič Zelená kniha Evropská strategie pro udržitelnou, konkurenceschopnou a bezpečnou energii COM (2006) 105, 8.března 2006 Tři i

Více

VÝSTAVBA NOVÝCH ENERGETICKÝCH BLOKŮ V JADERNÉ ELEKTRÁRNĚ TEMELÍN. Edvard Sequens 3. září 2013 Praha

VÝSTAVBA NOVÝCH ENERGETICKÝCH BLOKŮ V JADERNÉ ELEKTRÁRNĚ TEMELÍN. Edvard Sequens 3. září 2013 Praha VÝSTAVBA NOVÝCH ENERGETICKÝCH BLOKŮ V JADERNÉ ELEKTRÁRNĚ TEMELÍN Edvard Sequens 3. září 2013 Praha Jaderná energetika na ústupu Jaderná energetika na ústupu Jaderná energetika na ústupu Průměrný věk reaktorů

Více

Osnova. 1. První ropný šok. 2. Druhý ropný šok. 3. Třetí ropný šok

Osnova. 1. První ropný šok. 2. Druhý ropný šok. 3. Třetí ropný šok 12. Ropné šoky RB Osnova 1. První ropný šok 2. Druhý ropný šok 3. Třetí ropný šok Ropné šoky na časové ose První ropná krize první šok V 50. a 60. letech prožívá západní Evropa období výrazného hospodářského

Více

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ČÁST IV Evropská energetika a doprava - Trendy do roku 2030 4.1. Demografický a ekonomický výhled Zasedání Evropské rady v Kodani v prosinci 2002 uzavřelo

Více

Zdroje energie. Leonardo da Vinci Projekt. Udržitelný rozvoj v průmyslových prádelnách. Kapitola 1. Modul 5 Energie v prádelnách.

Zdroje energie. Leonardo da Vinci Projekt. Udržitelný rozvoj v průmyslových prádelnách. Kapitola 1. Modul 5 Energie v prádelnách. Leonardo da Vinci Projekt Udržitelný rozvoj v průmyslových prádelnách Modul 5 Energie v prádelnách Kapitola 1 Zdroje energie Dodavatel energie Modul 5 Energie v prádelnách Kapitola 1 Zdroje energie 1 Obsah

Více

Jakou roli hraje energetika v české ekonomice?

Jakou roli hraje energetika v české ekonomice? 18. června 2013 - Hotel Jalta Praha, Václavské nám. 45, Praha 1 Jakou roli hraje energetika v české ekonomice? Ing.Libor Kozubík Vedoucí sektoru energetiky IBM Global Business Services Energie hraje v

Více

Oxid uhličitý, biopaliva, společnost

Oxid uhličitý, biopaliva, společnost Oxid uhličitý, biopaliva, společnost Oxid uhličitý Oxid uhličitý v atmosféře před průmyslovou revolucí cca 0,028 % Vlivem skleníkového efektu se lidstvo dlouhodobě a všestranně rozvíjelo v situaci, kdy

Více

VODA A PRŮMYSL Konference Voda jako strategický faktor konkurenceschopnosti ČR příležitosti a rizika

VODA A PRŮMYSL Konference Voda jako strategický faktor konkurenceschopnosti ČR příležitosti a rizika bcsd VODA A PRŮMYSL Konference Voda jako strategický faktor konkurenceschopnosti ČR příležitosti a rizika Jan Čermák Praha, 3.12.2014 PRŮMYSL VS. VODA ČASOVÁ HISTORIE PRŮMYSL -PŮDA VODA MALÝ PRŮMYSL =/=

Více

VŠB-TU OSTRAVA. Energetika. Bc. Lukáš Titz

VŠB-TU OSTRAVA. Energetika. Bc. Lukáš Titz VŠB-TU OSTRAVA Energetika Bc. Lukáš Titz Energetika Je průmyslové odvětví, které se zabývá získáváním, přeměnou a distribucí všech forem energie Energii získáváme z : Primárních energetických zdrojů Obnovitelných

Více

Vývoj ekologického zemědělství ve světě

Vývoj ekologického zemědělství ve světě Vývoj ekologického zemědělství ve světě Ekologické zemědělství se ve světě stále více rozšiřuje a výměra ekologicky obhospodařovaných ploch ve světě každoročně narůstá. Ke konci roku 2013 (dle pravidelného

Více

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU 6. - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU Výroba papíru a výrobků z papíru 6.1 Charakteristika odvětví Odvětví CZ-NACE Výroba papíru a výrobků z papíru - celulózopapírenský průmysl patří dlouhodobě k perspektivním

Více

SVĚTOVÝ VÝHLED ENERGETICKÝCH TECHNOLOGIÍ DO ROKU 2050 (WETO-H2)

SVĚTOVÝ VÝHLED ENERGETICKÝCH TECHNOLOGIÍ DO ROKU 2050 (WETO-H2) SVĚTOVÝ VÝHLED ENERGETICKÝCH TECHNOLOGIÍ DO ROKU 2050 (WETO-H2) KLÍČOVÁ SDĚLENÍ Studie WETO-H2 rozvinula referenční projekci světového energetického systému a dvouvariantní scénáře, případ omezení uhlíku

Více

Nová role plynu v energetickém mixu ČR a EU

Nová role plynu v energetickém mixu ČR a EU 4. ročník konference s mezinárodní účastí Trendy evropské energetiky Nová role plynu v energetickém mixu ČR a EU Obsah Globální pohled Evropský pohled Národní pohled na vývoj energetiky a potřebu plynu

Více

okolo 500 let př.n.l. poč. 21.stol

okolo 500 let př.n.l. poč. 21.stol Logo Mezinárodního roku udržitelné energie pro všechny Rok 2012 vyhlásilo Valné shromáždění Organizace Spojených Národů za Mezinárodní rok udržitelné energie pro všechny. Důvodem bylo upozornit na význam

Více

okolo 500 let př.n.l. poč. 21.stol

okolo 500 let př.n.l. poč. 21.stol Logo Mezinárodního roku udržitelné energie pro všechny Rok 2012 vyhlásilo Valné shromáždění Organizace Spojených Národů za Mezinárodní rok udržitelné energie pro všechny. Důvodem bylo upozornit na význam

Více

Éra nízkých cen ropy. Jan Bureš Petr Báča

Éra nízkých cen ropy. Jan Bureš Petr Báča Éra nízkých cen ropy Jan Bureš Petr Báča l 2 Co se děje na trhu s ropou? Cena ropy Brent od konce června poklesla zhruba o 40 % Výprodej spustilo patrně setrvalé snižování odhadů růstu poptávky po ropě

Více

Konvergence české ekonomiky, výhled spotřeby elektrické energie a měnová politika v ČR

Konvergence české ekonomiky, výhled spotřeby elektrické energie a měnová politika v ČR Konvergence české ekonomiky, výhled spotřeby elektrické energie a měnová politika v ČR doc. Ing. PhDr. Vladimír Tomšík, Ph.D. Vrchní ředitel a člen bankovní rady ČNB 17. ledna 2007 Hospodářský ský výbor

Více

Člověk a společnost Geografie Zeměpis Sekundér a terciér 4.ročník vyššího gymnázia

Člověk a společnost Geografie Zeměpis Sekundér a terciér 4.ročník vyššího gymnázia Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

Neobnovitelné a obnovitelné zdroje pro rozvoj civilizace

Neobnovitelné a obnovitelné zdroje pro rozvoj civilizace Jméno autora Název práce Anotace práce Lucie Dolníčková Neobnovitelné a obnovitelné zdroje pro rozvoj civilizace V práci autorka nejprve stručně hovoří o obnovitelných zdrojích energie (energie vodní,

Více

Svět t energie. Dana Drábová Státní úřad pro jadernou bezpečnost Praha

Svět t energie. Dana Drábová Státní úřad pro jadernou bezpečnost Praha Svět t energie Dana Drábová Státní úřad pro jadernou bezpečnost Praha To je náš svět. A jiný nemáme... Několik čísel: V současné době žije na Zemi více než 6,3 miliard obyvatel s průměrným ročním přírůstkem

Více

ČERNOBYL PŘÍČINY, NÁSLEDKY, ŘEŠENÍ

ČERNOBYL PŘÍČINY, NÁSLEDKY, ŘEŠENÍ Greenpeace International ČERNOBYL PŘÍČINY, NÁSLEDKY, ŘEŠENÍ Zpráva Greenpeace, duben 1996 1 Úvod Katastrofa v Černobylu byla nazvána "největší technologickou katastrofou v historii lidstva". Způsobila

Více

Výroba a spotřeba elektřiny v Pardubickém kraji v roce 2013

Výroba a spotřeba elektřiny v Pardubickém kraji v roce 2013 Krajská správa ČSÚ v Pardubicích Výroba a spotřeba elektřiny v Pardubickém kraji v roce 2013 www.czso.cz Informace z oblasti energetiky o provozu elektrizační soustavy pravidelně zveřejňuje v krajském

Více

Stres v jádře, jádro ve stresu. Dana Drábová Státní úřad pro jadernou bezpečnost

Stres v jádře, jádro ve stresu. Dana Drábová Státní úřad pro jadernou bezpečnost Stres v jádře, jádro ve stresu. Dana Drábová Státní úřad pro jadernou bezpečnost Otázky k zamyšlení: K čemu člověk potřebuje energii, jak a kde ji pro své potřeby vytváří? Nedostatek energie; kdy, jak

Více

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ENERGIE

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ENERGIE PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ENERGIE 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - energie V této kapitole se dozvíte: Čím se zabývá energetika. Jaké jsou trvalé a vyčerpatelné zdroje

Více

VÝROBA ELEKTRICKÉ ENERGIE V ČR

VÝROBA ELEKTRICKÉ ENERGIE V ČR INOVACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZAMĚŘENÉ NA VYUŽÍVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ PRO 21. STOLETÍ A NA JEJICH DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ CZ.1.07/1.1.00/08.0010 VÝROBA ELEKTRICKÉ ENERGIE V ČR

Více

ENERGETICKÉ ZDROJE A SYSTÉMY PRO BUDOVY

ENERGETICKÉ ZDROJE A SYSTÉMY PRO BUDOVY ENERGETICKÉ ZDROJE A SYSTÉMY PRO BUDOVY František HRDLIČKA Czech Technical University in Prague, Czech Republic Faculty of Mechanical Engineering Směrnice EU důležité pro koncepci zdrojů pro budovy 2010/31/EU

Více

lní vývoj v biomasy Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Luhačovice 13.-14.5.2009

lní vývoj v biomasy Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Luhačovice 13.-14.5.2009 Aktuáln lní vývoj v energetickém m využívání biomasy Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Luhačovice 13.-14.5.2009 Úvod Státní energetická koncepce Obsah prezentace Národní program hospodárného nakládání s energií

Více

Očekávaný vývoj cen fosilních paliv

Očekávaný vývoj cen fosilních paliv Role cen fosilních paliv v měnové politice Doc. Ing. Vladimír Tomšík, Ph.D. Konference Brno Holiday Inn Očekávaný vývoj cen fosilních paliv 28. března b 2007 Obsah prezentace Ceny ropy, plynu a uhlí zcela

Více

Hlavní tendence průmyslu ČR v roce 2013 a úvahy o dalším vývoji (září 2014)

Hlavní tendence průmyslu ČR v roce 2013 a úvahy o dalším vývoji (září 2014) Hlavní tendence průmyslu ČR v roce 2013 a úvahy o dalším vývoji (září 2014) Hlavní tendence průmyslu ČR v roce 2013 a úvahy o dalším vývoji V roce 2012 a na začátku roku 2013 došlo vlivem sníženého růstu

Více

Referát pro MEDZINÁRODNÍ KONFERENCi ÚLOHA JADROVEJ ENERGIE V ENERGETICKEJ POLITIKE SLOVENSKA A EU BRATISLAVA 10.-11.10.2005

Referát pro MEDZINÁRODNÍ KONFERENCi ÚLOHA JADROVEJ ENERGIE V ENERGETICKEJ POLITIKE SLOVENSKA A EU BRATISLAVA 10.-11.10.2005 Referát pro MEDZINÁRODNÍ KONFERENCi ÚLOHA JADROVEJ ENERGIE V ENERGETICKEJ POLITIKE SLOVENSKA A EU BRATISLAVA 10.-11.10.2005 Současné a perspektivní postavení jaderné energetiky v rámci energetické koncepce

Více

Primární energetické zdroje. Zdroje energie a jejich využívání

Primární energetické zdroje. Zdroje energie a jejich využívání Primární energetické zdroje Prof. Ing. Pavel Noskievič, CSc. Zdroje energie a jejich využívání Zdroje energie a jejich využívání Spolehlivá a dostupná energie je základním kamenem moderní společnosti Rozvoj

Více

Energetická bezpečnost. Petr Binhack 30.1.2010

Energetická bezpečnost. Petr Binhack 30.1.2010 Energetická bezpečnost Petr Binhack 30.1.2010 Bezpečnost a jistota dodávek ropy závisí pouze a jedině na rozmanitosti zdrojů. 2 Energetická bezpečnost: nové paradigma Studená válka dominuje vojensko-politické

Více

Měsíční přehled č. 04/02

Měsíční přehled č. 04/02 Měsíční přehled č. 04/02 Zahraniční obchod České republiky Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu dosáhl v dubnu 2002 obrat zahraničního obchodu v běžných cenách 223,0 mld.kč, čímž se v meziročním

Více

Energie a životní prostředí

Energie a životní prostředí Energie a životní prostředí Spotřeba energie neustále roste V roce 1997 byla celosvětová spotřeba energie rovna ekvivalentu 12,8 miliardy tun hnědého uhlí Podle studie International Energy Outlook 2002

Více

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 email: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

Úkol: Vysvětlete červeně zvýrazněná slova.

Úkol: Vysvětlete červeně zvýrazněná slova. Průmysl Význam průmyslu reprezentuje sekundární sektor v Evropě proběhl největší rozvoj průmyslu v polovině 19. století, kdy zrušení nevolnictví a nové vědecké objevy spustily tzv. průmyslovou revoluci

Více

Elektrárny část II. Tepelné elektrárny. Ing. M. Bešta

Elektrárny část II. Tepelné elektrárny. Ing. M. Bešta Tepelné elektrárny 1) Kondenzační elektrárny uhelné K výrobě elektrické energie se využívá tepelné energie uvolněné z uhlí spalováním. Teplo uvolněné spalováním se využívá k výrobě přehřáté (ostré) páry.

Více

Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace

Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace Prima - 2 hod. týdně, 66 hod. ročně Planeta Země Vesmír Slunce a sluneční soustava Země jako vesmírné těleso Glóbus a mapa. Glóbus, měřítko globusu, poledníky a rovnoběžky,

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 04/2015

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 04/2015 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 04/2015 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Inflace... 2 Průmyslová produkce... 2 Nezaměstnanost...

Více

VYUŽITÍ OZE V MINULOSTI

VYUŽITÍ OZE V MINULOSTI VYUŽITÍ OZE V MINULOSTI VYUŽITÍ OZE V MINULOSTI Oheň - zdroj tepla,tepelná úprava potravin Pěstování plodin, zavodňování polí Vítr k pohonu lodí Orientace budov tak, aby využily co nejvíce denního světla

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 07/2015

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 07/2015 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 07/2015 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Inflace... 2 Průmyslová produkce... 2 Nezaměstnanost...

Více

Politika ochrany klimatu

Politika ochrany klimatu Politika ochrany klimatu Brno, 4.5. 2010 Mgr. Jiří Jeřábek, Centrum pro dopravu a energetiku Adaptace vs Mitigace Adaptace zemědělství, lesnictví, energetika, turistika, zdravotnictví, ochrana přírody,..

Více

lní vývoj v ČR Biomasa aktuáln pevnými palivy 2010 Ing. Jan Koloničný, ný, Ph.D. Mgr. Veronika Hase 3.11. 4.11.2010 v Hotelu Skalní mlýn

lní vývoj v ČR Biomasa aktuáln pevnými palivy 2010 Ing. Jan Koloničný, ný, Ph.D. Mgr. Veronika Hase 3.11. 4.11.2010 v Hotelu Skalní mlýn Biomasa aktuáln lní vývoj v ČR Ing. Jan Koloničný, ný, Ph.D. Mgr. Veronika Hase Seminář: Technologické trendy při vytápění pevnými palivy 2010 3.11. 4.11.2010 v Hotelu Skalní mlýn Výroba elektřiny z biomasy

Více

Novela zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií

Novela zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií Novela zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií 1 Novela zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií energetickým posudkem písemná zpráva obsahující informace o posouzení plnění předem stanovených

Více

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Domácí a světový ekonomický vývoj Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Ekonomická přednáška v rámci odborné konference Očekávaný vývoj automobilového průmyslu v ČR a střední Evropě Brno, 24. října 212

Více

10.3.2015 konference Energetické úspory jako příležitost k růstu Institut pro veřejnou diskusi Petr Štulc, ČEZ, a.s.

10.3.2015 konference Energetické úspory jako příležitost k růstu Institut pro veřejnou diskusi Petr Štulc, ČEZ, a.s. Potenciál úspor a zvyšování účinnosti v energetice v kontextu nových technologií 10.3.2015 konference Energetické úspory jako příležitost k růstu Institut pro veřejnou diskusi Petr Štulc, ČEZ, a.s. 0 Energetické

Více

Konvergence české ekonomiky, výhled spotřeby elektrické energie a měnová politika v ČR

Konvergence české ekonomiky, výhled spotřeby elektrické energie a měnová politika v ČR Konvergence české ekonomiky, výhled spotřeby elektrické energie a měnová politika v ČR doc. Ing. PhDr. Vladimír Tomšík, Ph.D. Vrchní ředitel a člen bankovní rady ČNB 17. května 2007 Parlament České republiky

Více

Fakta a mýty o obnovitelných zdrojích energie

Fakta a mýty o obnovitelných zdrojích energie Fakta a mýty o obnovitelných zdrojích energie MÝTY 1. Neustále se z médií dozvídáme, že existují obnovitelné zdroje energie, které ke svému provozu nepotřebují žádných vstupů a budou nám moci zajistit

Více

Metodické pokyny k pracovnímu listu č. 10 OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE VYUŽÍVANÉ ČLOVĚKEM 9. ročník

Metodické pokyny k pracovnímu listu č. 10 OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE VYUŽÍVANÉ ČLOVĚKEM 9. ročník Metodické pokyny k pracovnímu listu č. 10 OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE VYUŽÍVANÉ ČLOVĚKEM 9. ročník DOPORUČENÝ ČAS NA VYPRACOVÁNÍ: 25 minut INFORMACE K TÉMATU: OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE Spalováním fosilních

Více

POVEDOU CÍLE 2030 KE ZVÝŠENÍ BEZPEČNOSTI DODÁVEK ENERGIÍ? PAVEL ŘEŽÁBEK Hlavní ekonom a ředitel útvaru analýzy trhů a prognózy, ČEZ, a.s.

POVEDOU CÍLE 2030 KE ZVÝŠENÍ BEZPEČNOSTI DODÁVEK ENERGIÍ? PAVEL ŘEŽÁBEK Hlavní ekonom a ředitel útvaru analýzy trhů a prognózy, ČEZ, a.s. POVEDOU CÍLE 2030 KE ZVÝŠENÍ BEZPEČNOSTI DODÁVEK ENERGIÍ? PAVEL ŘEŽÁBEK Hlavní ekonom a ředitel útvaru analýzy trhů a prognózy, ČEZ, a.s. Konference Trendy Evropské Energetiky, Praha, 11.11.2014 ZÁKLADNÍ

Více

MODEL ZAMĚSTNANOSTI A PŘEPRAVY

MODEL ZAMĚSTNANOSTI A PŘEPRAVY MODEL ZAMĚSTNANOSTI A PŘEPRAVY Kateřina Pojkarová Anotace:Článek se zabývá vzájemnými vazbami, které spojují počet zaměstnaných osob a osobní přepravu vyjádřenou jako celek i samostatně pro různé druhy

Více

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola 1. Geografická charakteristika Afriky 2. Geografická charakteristika Austrálie a Oceánie 3. Geografická charakteristika Severní Ameriky 4. Geografická

Více

je tvořen navzájem provázanými složkami: část prostoru upravená či používaná pro dopravu (pohyb dopravních prostředků)

je tvořen navzájem provázanými složkami: část prostoru upravená či používaná pro dopravu (pohyb dopravních prostředků) Dopravní systém je tvořen navzájem provázanými složkami: 1. Dopravní prostředky soubor pohyblivých zařízení 2. Dopravní cesty část prostoru upravená či používaná pro dopravu (pohyb dopravních prostředků)

Více

Využívání nízkoemisních zdrojů energie v EU. Praha, 20. září 2010

Využívání nízkoemisních zdrojů energie v EU. Praha, 20. září 2010 Využívání nízkoemisních zdrojů energie v EU Praha, 20. září 2010 Pohled na energetiku V posledních letech se neustále diskutuje o energetické náročnosti s vazbou na bezpečné dodávky primárních energetických

Více

Dopady státní energetické koncepce na zaměstnanost v těžebním průmyslu

Dopady státní energetické koncepce na zaměstnanost v těžebním průmyslu Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Zaměstnavatelský svaz důlního a naftového průmyslu společenstvo těžařů Dopady státní energetické koncepce na zaměstnanost v těžebním průmyslu (

Více

Produkce vybrané zemědělské komodity ve světě

Produkce vybrané zemědělské komodity ve světě UNIVERZITA KARLOVA Přírodovědecká fakulta Produkce vybrané zemědělské komodity ve světě (cvičení z ekonomické geografie) 2005/2006 Pavel Břichnáč 1.roč. Ge-Ka Zadání: Zhodnoťte vývoj a regionální rozdíly

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 31. 8. 2012 42 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Podpora výuky a vzdělávání na GVN J. Hradec Průmysl I. - opakování - Skupina A.

Podpora výuky a vzdělávání na GVN J. Hradec Průmysl I. - opakování - Skupina A. Název projektu OPVK: Podpora výuky a vzdělávání na GVN J. Hradec CZ.1.07/1.5.00/34.0766 Klíčová aktivita: V/2 Číslo dokumentu: VY_52_INOVACE_ZE.S4.31 Typ výukového materiálu: Pracovní list pro žáka Název

Více

STABILNÍ ELEKTŘINA ZA PŘIJATELNOU CENU

STABILNÍ ELEKTŘINA ZA PŘIJATELNOU CENU STABILNÍ ELEKTŘINA ZA PŘIJATELNOU CENU ENERGETICKÉ KONCEPCE Tisková konference MPO 31. 7. 2012 Kde se nacházíme 2 Vnější podmínky Globální soupeření o primární zdroje energie Energetická politika EU Technologický

Více

Chytrá energie. koncept nevládních organizací ke snižování emisí. RNDr. Yvonna Gaillyová Ekologický institut Veronica

Chytrá energie. koncept nevládních organizací ke snižování emisí. RNDr. Yvonna Gaillyová Ekologický institut Veronica Chytrá energie koncept nevládních organizací ke snižování emisí RNDr. Yvonna Gaillyová Ekologický institut Veronica Chytrá energie Konkrétní a propočtený plán, jak zelené inovace a nová odvětví mohou proměnit

Více

Energeticky soběstačně, čistě a bezpečně?

Energeticky soběstačně, čistě a bezpečně? Možnosti ekologizace provozu stravovacích a ubytovacích zařízení Energeticky soběstačně, čistě a bezpečně? Ing. Edvard Sequens Calla - Sdružení pro záchranu prostředí Globální klimatická změna hrozí Země

Více

3. Ceny v mezinárodním (světovém) obchodě

3. Ceny v mezinárodním (světovém) obchodě 3. Ceny v mezinárodním (světovém) obchodě 1.1. Globální tendence V mezinárodním obchodě jsou ceny v neustálém pohybu (Graf 3-A). Mírný poválečný růst cen byl přerušen v 7. letech minulého století dvěma

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 23. 9. 2013 42 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Obnovitelné zdroje energie

Obnovitelné zdroje energie Obnovitelné zdroje energie Anotace: Kód: VY_52_INOVACE_Přv-Z 5.,7.08 Vzdělávací oblast: Přírodověda zdroje energie Autor: Mgr. Aleš Hruzík Jazyk: český Očekávaný výstup: žák správně definuje základní probírané

Více

Chytrá energie. koncept nevládních organizací ke snižování emisí

Chytrá energie. koncept nevládních organizací ke snižování emisí Chytrá energie koncept nevládních organizací ke snižování emisí Chytrá energie Konkrétní a propočtený plán, jak zelené inovace a nová odvětví mohou proměnit českou energetiku Obsahuje: příležitosti efektivního

Více

Jak učit o změně klimatu?

Jak učit o změně klimatu? Jak učit o změně klimatu? Tato prezentace vznikla v rámci vzdělávacího projektu Jak učit o změnách klimatu? Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, projekt nemusí vyjadřovat stanoviska

Více

ZEMNÍ PLYN. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 25. 6. 2012. Ročník: devátý

ZEMNÍ PLYN. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 25. 6. 2012. Ročník: devátý Autor: Mgr. Stanislava Bubíková ZEMNÍ PLYN Datum (období) tvorby: 25. 6. 2012 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Organické sloučeniny; chemie a společnost 1 Anotace: Žáci se

Více

Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Miroslav Štefan

Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Miroslav Štefan Číslo projektu Název školy Autor Tematická oblast Ročník CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Miroslav Štefan Chemie chemie ve společnosti kvarta Datum tvorby 30.5. 2013 Anotace

Více

Využití sluneční energie díky solárním kolektorům Apricus

Využití sluneční energie díky solárním kolektorům Apricus Využití sluneční energie díky solárním kolektorům Apricus Základní princip solárního ohřevu Absorpce slunečního záření Sluneční energie, která dopadá na zemský povrch během slunečného dne, se dokáže vyšplhat

Více

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny?

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Drahomíra Dubská Mezinárodní vědecká konference Insolvence 2014: Hledání cesty k vyšším výnosům pořádaná v rámci projektu

Více

UHLÍ včera, dnes a zítra

UHLÍ včera, dnes a zítra Sev.en EC, a.s. UHLÍ včera, dnes a zítra Seminář: Mariánské Lázně 4. 9. 2015 Kdy je včera? Uhelná ložiska se tvořila v karbonu a permu (ČU) a jury a křídy (HU), tj. před cca 360 mil. lety Mostecká pánev

Více

DLOUHODOBÁ STRATEGIE ČEZ, a. s., V ÚSTECKÉM KRAJI

DLOUHODOBÁ STRATEGIE ČEZ, a. s., V ÚSTECKÉM KRAJI DLOUHODOBÁ STRATEGIE ČEZ, a. s., V ÚSTECKÉM KRAJI SKUTEČNĚ SPADL Z NEBE PROJEKT ELEKTRÁRNY ÚŽÍN LETOS VÚNORU? lokalita byla pro projekt připravována od 90. let v roce 1996 získala developerská společnost

Více

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie.

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Ing. Jan ZÁHORKA OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Česká fotovoltaická konference 4. listopadu 2008, v Brně Zemědělský půdní fond ČR Rozloha

Více

ZDROJE A PŘEMĚNY. JAN PREHRADNÝ, EVŽEN LOSA Katedra jaderných reaktorů FJFI ČVUT v Praze

ZDROJE A PŘEMĚNY. JAN PREHRADNÝ, EVŽEN LOSA Katedra jaderných reaktorů FJFI ČVUT v Praze ZDROJE A PŘEMĚNY ENERGIE JAN PREHRADNÝ, EVŽEN LOSA Katedra jaderných reaktorů FJFI ČVUT v Praze Formy energie Energie rozdělení podle působící síly omechanická energie Kinetická (Pohybová) Potenciální

Více

Evropský parlament. Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) Ing. Evžen Tošenovský poslanec Evropského parlamentu

Evropský parlament. Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) Ing. Evžen Tošenovský poslanec Evropského parlamentu Evropský parlament Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) Strojírenství Ostrava 2011 Ostrava, 21. dubna 2011 Ing. Evžen Tošenovský poslanec Evropského parlamentu Aktuální otázky z energetiky projednávané

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 09/2015

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 09/2015 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 09/2015 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Inflace... 2 Průmyslová produkce... 2 Nezaměstnanost...

Více

Větrná energetika v číslech

Větrná energetika v číslech Větrná energetika v číslech Stav v ČR i ve světě v roce 2009 Mgr. Jiří Přikryl Větrná energetika v ČR v roce 2009 V ČR pro tento rok lze předpokládat ř výrobu na úrovni 300 GWh, loni 245 GWh Na konci roku

Více

Cestovní ruch. VY_32_INOVACE_Z.3.25 PaedDr. Alena Vondráčková 2.pololetí školního roku 2012/2013

Cestovní ruch. VY_32_INOVACE_Z.3.25 PaedDr. Alena Vondráčková 2.pololetí školního roku 2012/2013 Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

Oddělení propagace obchodu a investic. Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 11/2010

Oddělení propagace obchodu a investic. Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 11/2010 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 11/2010 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Inflace... 2 Výroba... 3 Nezaměstnanost... 4 Průměrná mzda...

Více

Ceny ropy na světovém trhu a jejich dopady na tuzemský trh

Ceny ropy na světovém trhu a jejich dopady na tuzemský trh Ceny ropy na světovém trhu a jejich dopady na tuzemský trh Ing. Jan Zaplatílek 2011 Ministerstvo průmyslu a obchodu Ropa a její význam Ropa je hnědá až nazelenalá hořlavá kapalina tvořená směsí uhlovodíků.

Více

II. Vývoj státního dluhu

II. Vývoj státního dluhu II. Vývoj státního dluhu V 1. čtvrtletí 2014 došlo ke zvýšení celkového státního dluhu z 1 683,3 mld. Kč na 1 683,4 mld. Kč, což znamená, že v průběhu 1. čtvrtletí 2014 se tento dluh prakticky nezměnil.

Více

SSOS_ZE_3.05 Přírodní zdroje

SSOS_ZE_3.05 Přírodní zdroje Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZE_3.05

Více

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Praha, 1. 11. 2012 ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Struktura výdajů domácností prochází vývojem, který je ovlivněn především cenou zboží a služeb. A tak skupina zboží či služeb, která

Více

Globální stav a perspektivy kalového hospodářství čistíren odpadních vod

Globální stav a perspektivy kalového hospodářství čistíren odpadních vod Globální stav a perspektivy kalového hospodářství čistíren odpadních vod Pavel Jeníček VŠCHT Praha Ústav technologie vody a prostředí Paradoxy čistírenských kalů I Kaly obsahují řadu polutantů, které mohou

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky

Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky PhDr. Jiří Malý, Ph.D. ředitel Institutu evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační konference Postavení a vztahy Evropské

Více