Tomáš Gráf, Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy VŠB-Technická univerzita Ostrava

Transkript

1 SBORNÍK PŘÍSPĚVKŮ

2

3 Slovo úvodem Téma komunikace vědy začalo být v naší republice v posledních dvou letech velmi módní. Možná je to dáno skutečností, že je to problematika, která je podporována řadou projektů financovaných Evropskou unií. Instituce typu hvězdáren a planetárií se však zabývají popularizací astronomie a příbuzných vědních disciplín již několik desítek let. Je tedy logické, že má smysl jejich zkušenosti a zkušenosti všech dalších organizací zabývajících se komunikací vědy, vhodným způsobem kodifikovat, zobecnit a také shromáždit co nejvíce kladných případových studií. Proto byla do projektu Spolupráce pro budoucnost zařazena také linie seminářů a konferencí zabývajících se komunikací přírodních věd. První konference proběhla v listopadu 2012 na VŠB Technické univerzitě v Ostravě a sborník, který právě držíte v ruce, shrnuje to nejzajímavější, co na ní zaznělo. Nechť jsou Vám jednotlivé příspěvky inspirací a pokud jste se do Ostravy letos nedostali, příští možností bude druhá konference SciCom v přírodních vědách, která bude pořádána na podzim roku Tomáš Gráf, Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy

4 Editor: RNDr. Gráf Tomáš, Ph.D. Zpracoval: Ing. Jan Rušaj, Ing. Eva Kluzová, Ing. Monika Chmelařová Centrum podpory inovací Vysoká škola Báňská Technická univerzita Ostrava Tento sborník je předmětem autorského práva. Všechna práva vyhrazena. Reprodukce nebo zveřejnění tohoto materiálu, dokonce i částečné, je povoleno pouze se souhlasem editora. Za správnost, úplnost a jazykovou korekci odpovídá autor článku. Počet stran:104 Vydání: č.1 Rok vydání: 2013 ISBN

5 Obsah PROGRAM KONFERENCE... 4 Spolupráce Techmania Science Center o.p.s. a Západočeské univerzity v Plzni v oblasti Science Communication... 8 Propojenost projektů Hvězdárny a planetária Johanna Palisy v Ostravě Vize systematické popularizace vědy Přírodovědci.cz se představují. A slaví první narozeniny Zoo Ostrava zábava i poučení pro každého Popularizácia astronómie vo Hvezdárni a planetáriu v Prešove Týden vědy a techniky v Ostravě Popularizace vědy na Přírodovědecké fakultě Ostravské univerzity v Ostravě Prenosné planetárium v procese výučby astronómie Astronomická olympiáda Komunikace vědy a mezioborová spolupráce v ČHMÚ Modely planet a hvězd Fyzikální olympiáda prostředek pro získávání talentů pro vědeckou práci Jak daleko je nebe - tvorba audiovizuálních pořadů v planetáriu Od lidského těla po Vesmír: nové expozice Techmania Science Center Geomarketing aneb koho tady máme? Povodně na Ostravsku Radosti i strasti popularizace přírodovědných oborů a propagace Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity v praxi Chemická show jako prostředek popularizace chemie Jen dívání nestačí - praktikum z Cellestie Talnet online k přírodním vědám Jak daleko je Mars? Budování správné představy o vzdálenostech a velikostech vesmírných objektů Astronomický kurz jako prostředek komunikace vědy Stavebnice Kostky II Seznam autorů

6 STŘEDA NOVÁ AULA VŠB-TU OSTRAVA (NA2) PROGRAM KONFERENCE 9:30 10:00 hod. Registrace ůčastníků 10:00 12:00 hod. Úvod do konceptu systémové popularizace 10:00-10:30 Tomáš Gráf: Vize systematické popularizace vědy 10:30 10:50 Klára Janoušková: Popularizační aktivity na VŠB - TU Ostrava 10:50 11:10 Anna Matoušková, David Behenský: Komunikace vědy v rámci kooperace Techmania a ZČU 11:10 11:30 Petra Konečná: Popularizace vědy na Přírodovědecké fakultě Ostravské univerzity 11:30 11:50 Kateřina Loutocká - Brettschneiderová: Popularizace vědy na MENDELU 12:00 13:00 hod. Oběd 13:00-14:20 Sekce Práce s talenty a rozvoj zájmu mládeže o přírodní vědy. 13:00 13:20 Michaela Žaludová: Otevřená věda projekt AV ČR 13:20 13:40 Jan Kříž: Fyzikální olympiáda prostředek pro získávání talentů pro vědeckou práci 13:40 14:00 Vojtěch Tutr: Talnet - online k přírodním vědám 14:00 14:20 Jan Kožuško: Astronomická olympiáda 14:30 15:00 hod. Posterová sekce + CofeeBreak 4

7 15:00 17:00 hod. Sekce Zkušenosti s vlastní realizací či přípravou aktivit I. 15:00 15:15 Jan Veselý: Jak daleko je Mars? 15:15 15:30 Jozef Kováč: Prenosné planetárium v procese výučby astronomie 15:30 15:45 Tomáš Moravec: Od Lidského těla po Vesmír: nové expozice Techmania Science Center 15:45 16:00 Marie Solárová: Chemická show jako prostředek popularizace chemie 16:00 16:15 Martin Vilášek: Astronomický kurz jako prostředek komunikace vědy 16:15 16:30 Ivana Marková: Jak daleko je nebe? (tvorba vzdělávacích pořadů z kognitivního hlediska) 16:30 16:45 Pavel Konečný: Týden vědy a techniky v Ostravě 16:45 17:00 CoffeeBreak 17:00 18:00 hod. Panelová diskuze na téma Osvědčené popularizační aktivity a jak na ně.: 17:00 17:10 Tomáš Gráf: Cykly přednášek pro veřejnost 17:10 17:20 Ivana Češková: Výstavy a jejich putování 17:20 17:30 Blanka Kozáková: Možnosti a příklady zpestření školní výuky díky realizaci projektů 17:30 17:40 Bohuslava Dostálová: Road show s Matikou aneb vezmeme tu věznici? 17:40 17:50 Jiří Arleth: Letní školy či tábory pro malé vědátory 17:50 18:00 Jarmila Černá: Roboti a jejich zapojení při propagaci či popularizaci vědy 5

8 ČTVRTEK , NOVÁ AULA VŠB-TU OSTRAVA (NA2) PROGRAM KONFERENCE 09:00 10:50 hod. Sekce Marketing a propagace aktivit popularizujících přírodní vědy. 09:00 09:30 Alexandra Hroncová: PŘÍRODOVĚDCI.CZ aneb jak připravit zajímavou a poutavou propagační kampaň 09:30 09:50 Lenka Mynářová: Vize a zahraniční inspirace pro Svět techniky Ostrava 09:50 10:10 Beáta Sklářová: Radosti i strasti popularizace přírodovědných oborů a propagace Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity v praxi 10:10 10:30 Petra Karnetová: Aktivní přístup VŠCHT v methanolové aféře 10:30 10:50 Antonín Orlík: Geomarketing aneb koho tady máme? 11:00 11:20 hod. CoffeeBreak 11:20 13:00 hod. sekce Instituce se představují 11:20 11:40 Šárka Speváková: Možnosti popularizace vědy v elektronických médiích 11:40 12:00 Ivana Češková: Propojení projektů realizovaných na HaP J. Palisy 12:00 12:15 Renáta Kalivošková: Popularizácia astronómie vo Hvezdárni a planetáriu v Prešove 12:15 12:30 Blanka Krausová: Pevnost poznání PřF UP Olomouc 12:30 12:45 Blanka Krejčí: Komunikace vědy a mezioborová spolupráce v ČHMÚ 12:45 13:00 Šárka Kalousková: Zoo Ostrava - zábava i poučení pro každého 13:00-14:00 hod. Oběd 14:00-15:20 hod. sekce Zkušenosti s vlastní realizací či přípravou aktivit II. 14:00 14:20 Jiří Dušek: Přírodovědné exploratorium - rok poté 14:20 14:40 Miroslav Krejčí: Modely planet a hvězd 14:40 15:00 Karel Zubatý: Stavebnice "Kostky II" 15:00 15:20 Lenka Trojanová: Jen dívání nestačí - praktikum z Cellestie 6

9 7

10 Spolupráce Techmania Science Center o.p.s. a Západočeské univerzity v Plzni v oblasti Science Communication David Behenský a Anna Matoušková Abstrakt Příspěvek se zabývá problematikou praktické realizace science communication ve spolupráci Techmania Science Centre o.p.s a Západočeské univerzity v Plzni. Autoři představují klíčové projekty spolupráce obou institucí a zamýšlejí se nad výsledky dosavadní kooperace a otázkou motivace akademických pracovníků k popularizaci vlastní činnosti. Tato spolupráce dosud probíhala především v rámci tří projektů financovaných z prostředků Evropské unie OPVK. Jedná se o projekty Excelence lidských zdrojů jako zdroj konkurenceschopnosti EXLIZ 1 ; Systematická podpora popularizace vědy a výzkumu na ZČU (SPPVaV) 2 a Rozvoj kompetencí pro komunikaci vědy SCICOM 3. V souvislosti s projekty vzniklo několik programů na podporu popularizace vědy a to především v oblasti zvyšování kompetencí akademických pracovníků. Autoři příspěvku, jako bývalí akademičtí pracovníci, nabízejí náhled nejen na obsah projektů, ale nastolují otázku, zda je o science communication v České republice zájem. Klíčová slova:science communication, popularizace vědy, Techmania, Západočeská univerzita v Plzni Úvod Během poměrně krátké, ale vydatné historie existence Techmania Science Center o.p.s. (dále jen TSC)bylo realizováno několik projektů, v jejichž rámci se pracovníci Techmanie spolu s některými akademickými pracovníky Západočeské univerzity v Plzni pokusili realizovat myšlenku popularizace regionální vědy. Západočeská univerzita vystupuje obvykle jako hlavní iniciátor aktivit ve zvyšování kompetencí vlastních akademických pracovníků a v oblasti prezentace výsledků jejich práce vůči široké veřejnosti a využívá TSC jako svého partnera pro tuto specifickou oblast marketingu. Tým Techmanie je složen jak z bývalých akademických pracovníků, tak z osob, které přímo pracovaly v médiích, případně mají profesní zkušenosti z oblasti public relations, grafického designu i technické realizace expozic. Hlavním cílem je zjednodušenou, avšak zábavnou formou prezentovat například fyzikální zákony a další, pro širokou veřejnost vesměs spíše méně zajímavou tematiku. Díky aktivnímu přístupu některých akademiků ze ZČU,i vedení TSC a díky financování z Evropské unie, se již podařilo realizovat projekt SCICOM a dále zahájit projekty EXLIZ a SPPVaV. Tyto projekty na jednu stranu přinesly značný posun v oblasti popularizace vědy v regionu a celkově díky nim mohly být financovány aktivity, jako jsou konference SCICOM v Plzni první konference o science communication v ČR, nebo rozsáhlé výukové programy pro zvyšování kvalifikace akademických pracovníků. Tyto projekty zároveň přinesly nové zkušenosti a též odhalily překážky, které se při realizaci scicom objevují. Tento příspěvek stručně představuje obsah projektů, jejich cíle a nastoluje otázky, jaké jsou obtíže pro realizaci popularizace vědy ze strany akademiků. 1 CZ.1.07/2.3.00/ , příjemcem podpory je Západočeská univerzita v Plzni. Projekt je financován z prostředků Evropského sociálního fondu v ČR a MŠMT Investice do rozvoje vzdělávání. Dále jen jako EXLIZ. 2 CZ. 1.07/2.3.00/ , příjemcem podpory je Západočeská univerzita v Plzni. Projekt je financován z prostředků Evropského sociálního fondu v ČR a MŠMT Investice do rozvoje vzdělávání. Dále jen jako SPPaV. 3 Projekt je již ukončen. 8

11 Kapitola 1 V současné době můžeme v Techmanii čerpat zkušenosti hned ze dvou projektů, jež jsou společné pro ZČU i Techmania Science Center. Jedná se o projekty EXLIZ a SPPVaV. Nositelem obou projektů je Západočeská univerzita a Techmanie zde vystupuje jako partner. V podstatě se oba projekty primárně zaměřují spíše na posilování personálního zázemí univerzity v oblasti aplikovaného výzkumu. Nicméně Techmania vystupuje jako partner,v jehož kompetenci jsou veškeré aktivity, jež se týkají zvyšování kompetencí akademických pracovníků v oblasti popularizace vědy a posilování dobrých vztahů široké veřejnosti k vědecké tematice. Přestože oba projekty byly zahájeny na jaře roku 2012 a jsou proto teprve ve svém počátku, již mají určité výstupy a především přináší zkušenosti z praktické součinnosti akademických pracovníků a profesionálních popularizátorů vědy z Techmanie. Projekt EXLIZ Projekt EXLIZ se zaměřuje na zvyšování kompetencí akademických pracovníků a studentů v oblasti popularizace vědy. Mimo strategické cíle, je jeho konkrétním cílem během tří let (4/2012-3/2015)podpořit studentů magisterského a doktorského studia technických, pedagogických a přírodovědných oborů a dále 500 akademických a vědeckých pracovníků ZČU i jiných pracovišť mimo Prahu. Podpora spočívá ve vzdělávacích aktivitách ze strany seniorních akademiků tzv. mentorů a jejich postdoků a dále v posilovánív komunikačních dovednostech vůči široké veřejnosti ze strany TSC. V oblasti scicom je hlavní důraz kladen na tzv. koučink, jež má směřovat k posílení a využití komunikačních dovedností studentů i akademiků v praktickém životě. Ve spolupráci s akademiky mentory a postdoky, vstupují lektoři TSC na semináře se studenty fakulty pedagogické, strojní, elektrotechnické a fakulty aplikovaných věd. Právě tito studenti mohou ocenit posílení kompetencí v komunikaci vůči veřejnosti a především oni jsou cílovou skupinou, jež je nositelem nejzajímavějších vědecko-technických výsledků. TSC by v rámci této aktivity měla prokoučovat alespoň 500 studentů. Druhou cílovou skupinou projektu EXLIZ jsou samotní mentoři a postdoci a dále akademičtí pracovníci ZČU i jiných institucí. Lektoři TSC se zaměřují především na akademiky, kteří ochotně a z vlastní iniciativy razí myšlenku popularizace své práce a uvědomují si výhody, které plynou z využívání marketingových nástrojů pro komunikaci s veřejností. Cílem TSC v projektu je prokoučovat alespoň 50 akademických pracovníků ZČU i mimo ZČU a dále poskytnou 40 mentorům a postdokům veškerou pomoc a know-how při prezentaci jejich práce či při zvyšování komunikačních dovedností jejich studentů a pracovišť. Koučink sám o sobě probíhá nabídkou služeb ze strany lektorů TSC vůči akademikům, kteří jsou klíčovými partnery pro realizaci scicom. Akademici buď aktivně přicházejí s předmětem koučinku a lektoři navrhují optimální postupy k zefektivnění komunikace, nebo lektoři TSC sami vyhledávají akademiky, kteří by mohli jejich služby ocenit což je v současné době obvyklejší model. Projekt je prozatím ve svém počátku, nicméně se již podařilo koučovat pracovníky například v oblasti realizace kvalitní webové prezentace, nebo studenty v oblasti umění prezentace vlastní práce a obhajoby svých závěrečných prací. 9

12 Projekt SPPVaV Projekt SPPVaV, tedy systematická podpora popularizace výzkumu a vývoje ZČU má během let reprezentativně ukazovat široké veřejnosti a návštěvníkům Techmanie, jaké výsledky přináší výzkumná činnost technických a přírodovědných oborů na Západočeské univerzitě v Plzni. Techmania v rámci projektu poskytuje především prezentační prostory a dále know-how v oblasti prezentace, tvorby textů, grafiky a exponátů vhodných pro běžného návštěvníka Science Centra. V podstatě je projekt postaven na třech aktivitách. Pravidelná výstavnická činnost, v jejímž rámci jsou prezentovány některé technologie, se kterými pracují výzkumníci ZČU.Tyto výstavy se týkají především výzkumných center CENTEM, RICE, NTIS a RTI 4. V rámci této aktivity Techmania zajišťuje technické zázemí výstav, prezentaci výstav, úpravu textů a grafického zpracování a dále popularizaci výstav v médiích. Každá výstava interaktivně ukazuje technologie, se kterými výzkumníci ZČU zacházejí, a je zahájena populárně naučnou přednáškou pro širší veřejnost. Na dosud realizované výstavě CENTEM si návštěvníci mohli vyzkoušet ovládat laserové hlavy, nechat se snímat termokamerou, nebo sledovat funkci solárních panelů na miniaturních strojích. Druhou aktivitou v rámci SPPVaV je realizace kurzu edutainer junior. Cílem těchto kurzů je posílení informovanosti středoškolských a bakalářských vysokoškolských studentů o science communication a zvyšování jejich kompetencí pomocí praxe v Techmanii. Během kurzů má být do praktického života Science Centra zapojeno přes 60 nadaných studentů, kteří zevnitř uvidí chod Techmanie a získají zkušenosti díky práci s návštěvníky. Posledním cílem projektu je výuka akademických pracovníků zacílená na posílení jejich znalostí a dovedností v prezentaci vlastní práce. Tato činnost se opírá především o spolupráci TSC s vědeckými centry ZČU a o proškolení 40 akademiků z center při samotné realizaci výstavní činnosti. V rámci projektu prozatím proběhl první běh kurzu edutainer junior, jenž odhalil několik velmi talentovaných studentů, kteří mohou být zapojení do chodu TSC a práce s návštěvníky. První výstava CENTEM představila velice lákavé technologie, odhalila však i jisté obtíže při koordinaci činnosti výzkumného centra a popularizátorů vědy. Například šlo o odlišné názory na grafické zpracování prezentace a textů, komunikaci s technickými dodavateli, či konečné podoby exponátů tak, aby odpovídaly myšlence interaktivního a zábavného učení návštěvníků Science Centra. I přes jisté obtíže se tyto zkušenosti pozitivně promítají do další kooperace i dobrého vztahu mezi TSC a ZČU a slouží především k optimalizaci komunikačních a kompetenčních mechanismů v rámci spolupráce. Projekt SCICOM Projekt SCICOM neboli Rozvoj kompetencí pro komunikaci vědy probíhal v období červenec 2009 březen Projekt měl dva hlavní cíle, a to: posílit kompetence vědeckých pracovníků a studentů v oblasti komunikace o vědě a systematickou práci se zájemci o vědecko-výzkumnou činnost z řad středoškolských studentů. V rámci projektu proběhly tři konference o komunikaci vědy, byla vytvořena srovnávací studie o science communication, průběžně byl monitorován vývoj v této oblasti v zahraničí i v České 4 ( ) a ( ) 10

13 republice. Během projektu byl vytvořen ucelený vzdělávací modul o science communication, na jehož základě byly připraveny kurzy na třech úrovních: SCICOM Basic pro studenty bakalářských, magisterských a především doktorských studijních programů, SCICOM PIO pro prostředníky mezi vědou a médii, vzdělávací program pro pracovníky s mládeží a pedagogy na ZŠ a SŠ. Kurz scicom basic byl určen pro studenty bakalářských, magisterských a především doktorských studijních programů, přístupný však byl i pro akademické pracovníky a všechny další zájemce o popularizaci vědy. Hodinová dotace kurzu bylo 6 vyučovacích hodin, na které navazovala praxe účastníci si měli připravit prezentaci, kterou posléze přednesli před odbornou porotou. Kurz byl zaměřen především na umění prezentovat, mimo tohoto se účastníci měli možnost dozvědět více o verbální a neverbální komunikaci, akademickém psaní, psaní o vědě a technice a úvodu do science communication. Celý kurz byl veden maximálně interaktivně, tzn. byla minimalizována doba, kdy lektoři přednášeli, ale maximalizována snaha o samostatnou práci účastníků např. formou diskuzí ve skupinkách, samostatných úkolů, her apod. Praxe byla zaměřena na prezentaci, při níž měli účastníci za úkol během deseti minut představit a prodat své téma (téma bakalářské, diplomové, dizertační, seminární práce či jakékoliv jiné) komerční firmě. Účastníci byli při prezentaci natáčeni na videokameru, z níž následně obdrželi svůj záznam, dále byli hodnoceni odbornou porotou. Studenti kurz, zejména jeho praktickou část, hodnotili jako velmi přínosnou. Kurz proběhl celkem sedmkrát. Při prezentaci se jako hlavní problém objevovala tendence účastníků představit své téma ve smyslu vysvětlovat a poučovat, zatímco úkolem bylo prodat. Kurz SCICOM PIO byl primárně určen pro prostředníky mezi vědou a médii, tedy akademické pracovníky a studenty doktorských studijních oborů. Přijímáni však byli všichni zájemci o popularizaci vědy. Kurz byl pětidenní (s hodinovou dotací 40 hodin), na kurz navazovala praxe o hodinové dotaci cca 20 hodin. Účastníci si mohli vybrat z několika forem praxe, nejčastěji si vybírali přípravu komunikačního plánu. Kurz obnášel vše, co SCICOM Basic, ale snažil se základy komunikace vědy rozšířit o další obory. Konkrétní náplní tedy bylo: Úvod do science communication, Verbální, neverbální komunikace, Umění prezentovat, Fundrising, Grafika aneb jak komunikovat s grafikem, Vědecká žurnalistika, Psaní o vědě a technice, Akademické psaní, PR, Nová média, Komunikační strategie. Kurz byl taktéž veden maximálně interaktivně, tzn. byl kladen důraz na samostatnou práci účastníků. Součástí kurzu byla zahraniční exkurze do některého ze známých populárních science center či na významnou zahraniční akci v oblasti komunikace a popularizace vědy (např. polský Science Piknik). Kurz byl opakován v průběhu projektu celkem dvakrát. Lektoři obou kurzů byli zaměstnanci Techmania Science Center s dlouholetými zkušenostmi v oblasti popularizace vědy a zároveň absolventi zahraničních kurzů zaměřených na science communication. Na některé předměty byli pozváni externí specialisté, např. grafik. 11

14 Zkušenost s prací s akademickými pracovníky Přestože všechny kurzy byly nabízeny zdarma, zájem akademiků příliš velký nebyl, jak dokládá složení jednotlivých účastníků kurzů: SCICOM Basic o Bc. studenti: 34 % o Mgr. studenti: 27 % o Ph. D. studenti: 34 % o Akademičtí pracovníci: 4% SCICOM PIO o Ph. D. stud.: 61 % o Akad. prac.: 8 % o Ostatní: 31% Důvodem k relativně malé účasti akademických pracovníků je zřejmě dosavadní poměrně malá atraktivita a propagace komunikace a popularizace vědy: vědci nepřikládají aktivitám komunikace vědy velký význam a naprosto chybí institucionální podpora (vědci získávají odměny pouze za odborné publikace, ale již nikoliv za články v populárně vědeckých časopisech či za svoji účast na populárněvzdělávací akci). Řešením je podpora vzniku komunikačních jednotek, které by se zabývaly popularizací a komunikací vědy vždy na jedné či několika fakultách. To však není možné bez příslušné finanční položky v rozpočtu pracovišť. Není tedy nutné přesvědčit všechny akademiky o správnosti komunikace vědy, ale je důležité podchytit zájemce o tuto činnost a snažit se s těmito pracovat dále. Závěr Místo obvyklého shrnutí, jež se často píše na závěr textů, je vhodné nastolit spíše zamyšlení nad realizací samotných projektů na podporu scicom. Vztahy mezi pracovníky TSC a ZČU jsou na velmi dobré úrovni a realizace projektů přinesla drahocenné zkušenosti pro obě instituce. Mezi velmi dobré zkušenosti s ochotou popularizovat vědu ze strany některých akademiků, které přinášejí motivaci a úspěchy, je však nutné poukázat na jisté obtíže, které mohou při spolupráci vyvstat. Ne vždy lze očekávat od akademických pracovníků, výrazně vytížených vlastní vědeckou činností, výukou a granty, že budou ochotně vstupovat do spolupráce s externími partnery v oblasti popularizace vědy. Mnozí ani nevidí v takové činnosti smysl a často se jim může podobná činnost zdát jako mrhání drahocennými časovými i finančními prostředky. Často až slabá víra ve smysl science communication může vyplývat především z charakteru vysokého školství a systémových překážek. Ve světě veřejných vysokých škol v podstatě není třeba dělat reklamu, neboť je přísun studentů i financí do jisté míry zajištěn a konkurence škol probíhá spíše na bázi odborné, než komunikativní a prezentační. Další obtíží je často neochota akademických pracovníků připustit vlastní neznalost v oblasti marketingu a scicom. Nejde snad o jejich neznalost nástrojů či postupů, ale o přesvědčení, že realizace komunikace samotným akademikem přináší ušetření financí a času. Výsledky nejsou vždy ideální, avšak snést kritický pohleddalší strany není, pro velice vážené odborníky v určitém oboru, vždy snesitelný. 12

15 Na závěr je nutné konstatovat, že v akademické obci existuje jen menšina akademiků, kteří o popularizaci vlastní činnosti skutečně stojí a mají motivaci se v ní zlepšovat. Jednoznačně nejde o chybu akademiků samotných a do značné míry je i chybou propagátorů scicom, že nedokáží více akademiků přesvědčit. Na druhé straně zkušenosti z projektů jednoznačně ukazují, že pokud se zapojí lidé, kteří mají co popularizovat a myšlence popularizace věří a lidé, kteří umí popularizaci realizovat, mohou vznikat velmi úctyhodné a často i krásné výsledky. Tyto výsledky jsou motivačním faktorem pro samotné komunikátory a vědce a především a v to je nutné doufat i příkladem pro skeptiky, kteří pochybují, že lze popularizaci vědy v České republice realizovat na velmi dobré úrovni, a že popularizace má smysl. 13

16 Propojenost projektů Hvězdárny a planetária Johanna Palisy v Ostravě Ivana Češková Abstrakt V současné době je popularizace slovo skloňované ve všech pádech. Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy VŠB TU Ostrava, podobně jako i ostatní hvězdárny a planetária v celé ČR, je tradičním místem popularizace vědy, zejména astronomie. Jako jediné v ČR je ostravské planetárium součástí univerzity. Díky společnému úsilí kolegů se v předchozích letech podařilo získat několik grantových projektů a zapojit se do jiných, přičemž všechny spolu velmi úzce souvisí. V příspěvku budou tyto projekty představeny včetně záměrů a vizí, s nimiž se žádosti sestavovaly, shrneme i zhodnocení dosavadní realizace. Klíčová slova: popularizace vědy, komunikace vědy, interaktivní výuka, spolupráce se školami, volnočasové vzdělávací aktivity, podpora talentů Úvod Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy je již 32 let součástí Vysoké školy báňské Technické univerzity Ostrava. Po celou dobu působení usiluje o to být respektovanou institucí usnadňující tok informací z akademické sféry k nejširší veřejnosti. Využívá k tomu zejména pořady v planetáriu určené školákům, ale i přednášky pro veřejnost. Kromě toho se snaží být atraktivním místem pro volnočasové aktivity veřejnosti od rodin s dětmi po seniory, pro něž návštěva planetária zůstává zvláštním a netradičním zážitkem. Kromě planetária je pro mnohé návštěvníky zajímavá také návštěva hvězdárny umožňující pozorování skutečných vesmírných objektů. Nicméně, tři desítky let fungování způsobily značnou amortizaci veškerého zařízení, které přestává vyhovovat stále rostoucím požadavkům návštěvníků. Proto jsme začali společně hledat zdroje, nejen finanční, ale i lidské, které by nám umožnily tohle jedinečné zařízení modernizovat a zaujmout ještě širší publikum. 14

17 Východiska V době provozu budovy Hvězdárny a planetária Johanna Palisy (tj. do června roku 2012) zajišťovalo její provoz 5 lektorů, 1 administrativní pracovnice a 3 správní zaměstnanci. Ročně společně odbavili přes 50 tis. návštěvníků. Největší část návštěvnosti planetária zajišťují děti, žáci a studenti všech typů škol ročně jich přichází přes 25 tisíc, návštěvnost veřejnosti představuje kolem 11 tisíc osob za rok. Hvězdárnu navštěvuje o řád nižší počet osob. Kromě aktivit realizovaných v areálu Hvězdárny a planetária Johanna Palisy je řada akcí realizována jako výjezdní, které jsou buď vlastní nebo přidružené v rámci akcí pořádaných spřízněnými či spolupracujícími institucemi v rámci města i celostátních iniciativ např. Den Země, Muzejní noc, Noc vědců, Týden vědy a techniky apod. Cílové skupiny, pro něž jsou aktivity určeny, je možno graficky vyjádřit v podobě pyramidy. Její základnu tvoří žáci a studenti všech typů škol. Druhé patro zahrnuje širokou veřejnost, třetí patro je určeno pedagogům, jelikož jsou to právě oni, kdo rozhodují o síle základny v podobě žáků a studentů. Pod vrcholem pyramidy je skupina zájemců, kteří mají zájem ve svém volném čase rozvíjet své znalosti a vědění formou celoživotního vzdělávání, zájmových kroužků či kurzů. Vrchol pyramidy tvoří skupina astronomů - amatérských pozorovatelů, kteří výsledky svých pozorování poskytují odborným vědeckým pracovištím. Celková rekonstrukce Celkovou rekonstrukci areálu Hvězdárny a planetária Johanna Palisy umožní projekt Vesmírná brána moderní centrum komunikace vědy. Jedná se o dotaci z operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace, v rámci výzvy Popularizace, propagace a medializace vědy a techniky, oblasti podpory Propagace a informovanost o výsledcích vědy a výzkumu, prioritní osy Komercializace a popularizace vědy a výzkumu. Cílem je obnovení infrastruktury areálu počínaje trafostanicí a konče čističkou odpadních vod. Změněn bude i způsob vytápění, který bude zajištěn tepelnými čerpadly. Celá budova dostane nový kabát v podobě nové fasády i nových oken. Vstupní prostor bude modernizován novou prostornou prosklenou vstupní halou. Vnitřní dispozice budovy se výrazně změní a otevře se návštěvníkům. Většina dnes veřejnosti nepřístupných prostorů se promění v galerii interaktivních pokusů. Jádrem celého areálu zůstane sál planetária, které bude vybaveno moderní technologií digitálního planetária umožňujícího celooblohovou projekci, doplněného i planetáriem optomechanickým, které garantuje zážitek opravdu temné oblohy poseté miliony hvězd. Projekční technologie by měl doplnit i zcela nový způsob projekce tzv. heliodisplay. Změní se také prostředí na hvězdárnách veřejnosti bude k dispozici nová pozorovací technika a pro amatérské astronomy bude možný dálkový přístup s možností on-line ovládání otevírání kopulí pro pozorování. Změny jsou plánovány i pro venkovní část areálu, kde bude vybudován venkovní amfiteátr pro denní pozorování Slunce či večerní komentovaná pozorování. Upraveny budou také přístupové chodníky a věříme, že se nám dalšími jednáními podaří zajistit lepší dostupnost areálu městskou hromadnou dopravou. Již nyní je zprovozněna cyklostezka. 15

18 Obr.1:Architektonický návrh rekonstrukce budovy dle arch. Ing. Petra Hájka Nová programová nabídka Jestliže nám projekt popsaný v předchozí kapitole umožní změnit celkovou vizáž objektu a jeho okolí, vybaví sály novými projekčními technologiemi, je zřejmá potřeba jej naplnit také novým obsahem. Vzhledem k tomu, že stěžejní cílovou skupinou jsou pro Hvězdárnu a planetárium Johanna Palisy žáci a studenti všech typů škol, zaměřili jsme pozornost na tvorbu pořadů pro tuto skupinu. V první fázi bylo nutné zajistit možnost provozu v náhradních prostorách, jelikož areál Hvězdárny a planetária Johanna Palisy byl vystěhován a připraven k předání dodavateli stavby. Pro ten účel bylo pořízeno mobilním planetárium, které umožní aspoň částečně překlenout dobu rekonstrukce a zabrání totálnímu přerušení kontinuity provozu. V rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost v oblasti podpory Zvyšování kvality ve vzdělávání v Moravskoslezském kraji II jsme podali projekt s názvem Kosmické souvislosti aneb astronomie pro školy, díky němuž můžeme připravovat 4 nové pořady pro planetárium určené studentům od druhého stupně základních škol až po maturanty. Snažíme se o zcela nový přístup k tvorbě pořadů, jelikož se k nim váží i další doplňkové aktivity v podobě navazujících praktických činností žáků a doplňkových pracovních listů. Těmito tzv. výukovými moduly chceme pomoci pedagogům s výukou témat, která je potřeba vysvětlovat názorně, na konkrétních příkladech, v prostředí, které to snáze umožní a s pomůckami, které si žáci budou moci sami vyzkoušet a experimentovat s nimi. Celý projekt je navíc vystavěn tak, aby prvotně oslovil všechny studenty a následně umožnil těm zvídavějším a hloubavějším zamýšlet se nad problémovými úkoly více a podrobněji. Aby v nich probudil touhu nad záludnými otázkami více bádat, objevovat krásu poznání a zažívat radost z nových poznatků. Volnočasové aktivity a nové produkty Dosud byl program na Hvězdárně a planetáriu tvořen zejména programem pro školy a pro veřejnost. Program pro školy byl zajišťován pořadem v planetáriu, možností návštěvy filmové projekce v přednáškovém sále a v případě příznivého počasí a bezoblačné oblohy také pozorováním astronomickými dalekohledy na hvězdárně. V budoucnu by se tyto aktivity měly doplnit o praktickou výuku v nově vytvořené Galerii interaktivních pokusů či speciálními praktickými činnostmi v učebně, která bude její součástí. Jako součást VŠB TU Ostrava se snažíme zapojovat také do celouniverzitních projektů, v nichž popularizace vědy začíná hrát významnou roli. Jsme tak zapojeni do projektu Svět vědy v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Díky němu máme příležitost zpestřit naši programovou nabídku o další, zatím nové a nevyzkoušené formáty. Rozšířili jsme dlouhá léta realizovaný Astronomický kurz také o Astronomický kroužek pro děti základních škol, připravujeme semináře pro středoškoláky zaměřené na hlubší porozumění jednotlivým složkám přírodního prostředí naší planety, chystáme atraktivní, netradiční, výukový ale současně zábavný Kabaret vědy a techniky pro žáky základních škol. Připravujeme také poutavé exkurze s technickým dodatkem, kdy chceme studentům představit tajemství snímání obrazu prostřednictvím CCD kamer či projekce hvězdné oblohy prostřednictvím projekční technologie planetária nebo ukázat sílu sluneční energie. 16

19 Podpora talentů Kromě toho, že se v rámci projektu Kosmické souvislosti budeme snažit hledat studenty se zaujetím pro vědu, žáky, kteří si kladou zvídavé otázky a jsou ochotní na ně hledat a nacházet odpovědi, podporujeme také studenty středoškoláky, kteří se věnují studiu přírodních věd a baví je řešit obtížnější olympijské úkoly z astronomie. Na tomto poli jsme spolupořadateli Astronomické olympiády a na našich bedrech leží organizace této soutěže v kategorii C-D a A-B tedy kategorií středoškolských. Pro tuto činnost se nám daří získávat podporu statutárního města Ostravy, které na organizační zajištění finále této soutěže přispívá z dotačních prostředků na mimořádné aktivity celoměstského charakteru s celorepublikovým dosahem. Díky tomu můžeme podporovat celorepublikovou aktivitu studentů, kteří jsou v následném mezinárodním klání dlouhodobě velmi úspěšní a sbírají ocenění nejvyšší. Bývalí úspěšní finalisté letos zahájili studium na prestižních britských univerzitách. Spolupráce, síťování, partnerství Třicetidvouletá popularizace astronomie uskutečňovaná na Hvězdárně a planetáriu Johanna Palisy v Ostravě svědčí o vytrvalosti a tradici. Astronomie má v oblasti popularizace mnohé výhody oproti jiným přírodním vědám, zejména v tom, že systém propagace a popularizace je dlouhodobě precizován a veden takovými tahouny jako je americká NASA nebo evropská ESA. Nicméně ocitáme se v bouřlivé době řešení mnoha projektů, jejichž cílem je vybudování velkých science learningových center nebo menších návštěvnických center, v nichž bude možné setkávat se s výsledky vědy hravou a zábavnou formou. Proto je potřeba získávat zkušenosti od jichž fungujících podobných institucí v zahraničí a navazovat užší partnerské vztahy se vznikajícími institucemi v Česku. To nám pomáhá zajišťovat další celouniverzitní projekt s názvem Spolupráce pro budoucnost. Díky němu vytváříme síť partnerských institucí, s nimiž budeme nadále spolupracovat při přípravě popularizačních aktivit a různých produktů. Na jeho řešení spolupracujeme s dalšími hvězdárnami a planetárii v Brně a v Hradci Králové a přizvali jsme i instituce zabývající se aplikací a využitím přírodních věd. Můžeme tak spolupracovat s Ústavem geoniky v Ostravě i s ostravskou pobočkou Českého hydrometeorologického ústavu. Máme také zahraničního partnera, kterým je Planetárium Hamburk, kde jsme zatím měli možnost účastnit se týdenní praktické stáže, v příštím roce je plánována další. Kromě toho máme možnost účasti na zahraničních konferencích a workshopech, sdílet tak velmi cenné zahraniční zkušenosti a seznamovat se se systémem fungování podobných center popularizace, která jsou v západní Evropě již rozšířena. Využíváme také možnosti tyto zahraniční zkušenosti sdílet i v domácím prostředí. Realizujeme pracovní semináře řešitelů projektů, zdokonalujeme se v dovednostech tvorby popularizačních produktů a pořádáme konference otevřené všem zájemcům o problematiku popularizace vědy a výsledků vědeckého výzkumu. Jednou z nich je právě konference SciCom v přírodních vědách, v jejímž rámci vznikl také tento sborník a tento příspěvek. Závěr Těší nás, že se setkáváme se zájmem všech dalších kolegů popularizátorů, že veškeré ohlasy na tuto první uspořádanou konferenci byly veskrze pozitivní a těšíme se na další podobná setkání. Věříme, že tato setkávání neskončí s koncem projektu Spolupráce pro budoucnost, ale že se tyto aktivity naopak stanou tradičním místem setkávání všech zainteresovaných. I k tomu účelu totiž má sloužit vznikající návštěvnické centrum Vesmírná brána - moderní centrum komunikace vědy. 17

20 Vize systematické popularizace vědy Tomáš Gráf Abstrakt Krátké shrnutí možných strategií využívaných ke komunikaci vědy s veřejností. Většina astronomických institucí vychází při vytváření strategie komunikace s veřejností z tzv. Washingtonské charty. Příspěvek obsahuje rozbor účinnosti některých aktivit používaných hvězdárnami a planetárii v České republice. Je možné tyto zkušenosti aplikovat na komunikaci vědy v širším kontextu? Klíčová slova: komunikace vědy, strategie, popularizace, audiovizuální pořad Úvod Mezinárodní astronomická unie, respektive její Komise 55, pořádala v roce 2003 konferenci s názvem "Communicating Astronomy to the Public", navazující na konferenci IAC na Tenerife v roce 2002 a která vedla také k pozdější konferenci v roce 2005 v Mnichově. Sešli se tak vědci se specialisty na informování veřejnosti (v souvislosti s velkými observatořemi a kosmickými misemi) a dalšími mediátory (vědečtí redaktoři a spisovatelé, zaměstnanci muzeí, hvězdáren a planetárií, provozovatelé astronomických internetových stránek atd.). Jedním z prvních výsledků společného jednání se stal obecný dokument známý jako Washingtonská charta, obecná platforma, ze které vychází většina komunikačních strategií velkých astronomických institucí, například ESO [1]. Washingtonská charta [2] WASHINGTONSKÁ CHARTA komunikace astronomie s veřejností Jak se náš svět stává stále složitějším a tempo vědeckých objevů a technologických změn se zrychluje, potřebuje celosvětová komunita profesionálních astronomů mnohem efektivněji komunikovat s veřejností. Astronomie obohacuje naši kulturu, udržuje vědecký rozhled celé společnosti a řeší důležité otázky postavení člověka ve vesmíru. Přispívá také řadě praktických oblastí včetně průmyslu, lékařství a bezpečnosti. Seznamuje mladé lidi s kvantitativním usuzováním a nabízí jim vědeckou a technickou kariéru. Sdělování toho, co jsme se dozvěděli o vesmíru, je investice do našich spoluobčanů, našich institucí a naší budoucnosti. Jednotlivci a organizace, které provádějí astronomický výzkum zejména příjemci veřejné finanční podpory tohoto výzkumu - mají odpovědnost sdělovat veřejnosti informace o svém úsilí a výsledcích ve prospěch všech. 18

21 Doporučení Pro agentury financující vědu a výzkum: Podporovat veřejné výstupy a komunikaci v projektech a grantových programech. Rozvíjet infrastrukturu a vazby na pomoc s organizací a šíření informací o vědeckých výsledcích. Zdůraznit důležitost těchto snah projektovým a výzkumným manažerům. Rozpoznat plány na komunikaci s veřejností prostřednictvím hodnotících kritérií a zohlednit je při udělování výročních cen. Podporovat mezinárodní spolupráci v oblasti informování veřejnosti a komunikační činnosti. Pro profesionální astronomické instituce: Schválit normy komunikace s veřejností. Sestavit osvědčené postupy, formáty a nástroje na podporu efektivní komunikace s veřejností. Podporovat profesionální respekt a uznání komunikace s veřejností. Zviditelnit veřejné informační a komunikační služby a považovat je za nedílnou součástí aktivit a činnosti instituce. Podpořit aktivní propojení s úspěšnými amatérskými astronomickými organizacemi. Pro vysoké školy, laboratoře, výzkumné organizace a další typy institucí: Potvrdit důležitosti významu komunikace s veřejností. Rozpoznat snahu o komunikaci vědy s veřejností při rozhodování o nájmech, definitivě, kompenzacích a oceněních. Poskytovat institucionální podporu úsilí o zlepšení komunikace s veřejností. Spolupracovat s agenturami pro financování vědy a dalšími organizacemi s cílem pomoci zajistit, aby komunikace vědy měla co největší možný dosah. Učinit dostupná školení komunikace vědy pro vědecké pracovníky. Nabízet kurzy komunikace s veřejností v akademických kurzech pro nové generace vědeckých pracovníků. Pro jednotlivé vědce: Podporovat úsilí komunikovat výsledky a přínosy astronomického výzkumu pro veřejnost. Předávat informace o významu komunikace s veřejností členům týmu. Vštípit tento smysl pro odpovědnost také dalším vědeckým generacím. Washington DC, říjen revize na CAP 2005, Garching bei München, červen 2005 Osvědčené žánry Jedním z doporučení Washingtonské charty je také: Sestavit osvědčené postupy, formáty a nástroje na podporu efektivní komunikace s veřejností. Na semináři pořádaném v březnu 2012 v rámci projektu Spolupráce pro budoucnost jsme shrnuli všechny druhy aktivit ( žánry ) komunikace vědy, které jsou využívány institucemi, které se zabývají popularizací přírodních věd. Výstup z toho semináře pak obsahuje také krátké definice všech žánrů. 19

22 Zde jsou žánry používané v České republice uvedeny v abecedním pořadí: Astronomický kurz; Audiovizuální pořad; Blog; Článek v tisku; Divadelní hra; Den otevřených dveří; Experimentální show; Festival; Hra; Internetový kurz; Komentovaná vycházka do přírody; Konzultace, osobní komunikace, živý kontakt; Mediální glosa; Naučná stezka; NetTV (podcasty); Pozorování; Prezentace; Přednášky; Publikace; Rozhlas; Sociální sítě; Soutěže; Telefonické poradenství; Televize; Tvorba netradičních pomůcek a jejich výroba; Virtuální svět; Výstavy. Ne všechny žánry jsou využívány stejně a každý z nich má jiný ohlas a účinnost. Jednoduchý průzkum zmapoval zkušenosti s jednotlivými popularizačními aktivitami v různých institucích. Zajímaly nás v této fázi zkušenosti institucí, které jsou členy Asociace hvězdáren a planetárií (dále jen AHaP, viz také ). Oslovili jsme všech 19 členů AHaP a to celkem třikrát, pouze jedna instituce účast na průzkumu odmítla, 10 institucí alespoň částečně odpovědělo na naše dotazy a 8 organizací nijak nereagovalo. K jednotlivým aktivitám (27 žánrů ) jsme zaslali tyto dotazy: 1. Bylo někdy u Vás realizováno? (ano/ne) 2. Časová náročnost (příprava, provedení v hodinách) 3. Odhad ceny přípravy (v Kč) 4. Odhad počtu návštěvníků, které tato aktivita generovala (počet/rok) 5. Subjektivní hodnocení účinnosti akce Výsledky V tabulkách 1 a 2 jsou shrnuty výsledky průzkumu. Celkem osmi popularizačním aktivitám se věnují všechny instituce, které se účastnily průzkumu, a dalším osmi aktivitám se věnuje více než polovina z nich. V jednotlivých hodnotících kritériích je pak u různých institucí velmi velké rozpětí. Může to souviset s tím, že jednotlivé žánry nejsou standardně definovány (a každá instituce je vytváří v odlišné podobě) nebo je rozdílná kvalita provedení těchto popularizačních aktivit. Svou účinností a dopadem se však vymyká žánr audiovizuální pořad, který by mohl být integrující popularizační aktivitou v zamýšlené síti institucí zabývajících se komunikací přírodních věd s veřejností. Na rozdíl od jiných popularizačních aktivit, které jsou specifické pro astronomické instituce, je po obsahové stránce žánr audiovizuálního pořadu vhodný pro většinu přírodních věd. Audiovizuální pořad [3] Z hlediska přípravy a realizace jeden z nejkomplexnějších kreativních počinů. Jedná se o pásmo složené z obrazových materiálů (ať už v podobě ilustrací, fotografií či videa), zvukové stopy (hudební doprovod, mluvený komentář, popř. obé) a dalších doprovodných vizuálních vjemů, například umělé oblohy planetária apod. Může obsahovat části, v nichž vystupuje živý moderátor. Vzniku audiovizuálního pořadu předchází vznik námětu a scénáře i tvorba obrazových či zvukových podkladů. Výsledné dílo je promítáno na projekční plochu prostřednictvím datových projektorů. Svým zpracováním i pojetím se blíží filmovému dokumentu. Rovněž délka je blízká televizní tvorbě a nejčastěji se pohybuje v rozmezí minut. 20

23 Tab. 1: Popularizační aktivity společné všem institucím, které vyplnily dotazník popularizační aktivita časová náročnost cena (Kč) návštěvnost účinnost AV pořad 3 až 800 h tisíc 500 až % Článek v tisku 1-16 h stovky nelze určit do 10% Den otevřených dveří h 8 až 30 tisíc 100 až do 10% Konzultace desítky minut stovky desítky/měsíc "jen" dobré jméno organizace Prezentace 2 až 120 h stovky do 50% Přednášky 5 až 120 h 3 10 tisíc stovky 50% dle typu instituce Rozhlas do 3 h stovky až desítky tisíc posluchačů do 30% Telefonické poradenství max. hodiny/měs stovky Kč/měsíc jednotlivci "jen" dobré jméno organizace Tab. 2: Popularizační aktivity, které využívá více než polovina institucí, jež vyplnily dotazník popularizační aktivita časová náročnost cena (Kč) návštěvnost účinnost Astronomický start stovky hodin, pak 100 vzdělávání kurz h/rok osob/rok externistů tisíce až Pozorování hodiny týdně desetitisíce/rok 50% Publikace desítky až stovky hodin tisíce až desetitisíce Kč max. tisíce 15% Sociální sítě hodina denně tisíce/rok stovky až tisíc přístupů/den až 25% Soutěže desítky hodin tisíce/soutěž desítky až stovky osob / soutěž do 10% TV 1 h/ 5 min. výstup, vlastní pořady - desítky hodin stovky zvýšení návštěvnosti 50% a více Tvorba pomůcek desítky hodin do do 1000 osob/rok dobré jméno Výstavy h tisíce až desetitisíce / výstava 20% 21

24 Obr.1: Hvězdárny a planetária v České republice, symbolem terčíku s tečkou jsou označena místa, kde se nachází samostatné hvězdárny, samostatná planetária nebo planetária s vlastní hvězdárnou.symbolem terčíku bez tečky jsou označena planetária budovaná jako součást science center nebo jiných institucí, symbolem sluníčka jsou označeny malé hvězdárny fungující většinou bez stálých zaměstnanců (na mapce nejsou zobrazeny všechny takové hvězdárny). Závěr Z výsledků tohoto prvotního výzkumu vyplývá, že by bylo vhodné se pokusit začít integrovat popularizační aktivity institucí AHaP (a pak další) právě s využitím žánru audiovizuálního pořadu. Je vhodný pro full-dome projekci (do roku 2015 bude v ČR cca 10 institucí vybavených touto technologií) i pro klasickou projekci na rovnou projekční plochu. Obsahově může být víceoborový a existuje například poměrně rozsáhlá databáze zahraničních audiovizuálních pořadů [4], jazyková lokalizace není finančně náročná. Síť hvězdáren a planetárií v České republice by mohla představovat velmi dobrou základnu pro systematickou komunikaci nejen astronomie, ale i dalších přírodních věd. V současné době probíhá modifikovaná verze tohoto výzkumu také mezi členy IPS (International Planetarium Society). Tato práce je věnována Zdeňku Pokornému ( ), vizionáři popularizace astronomie u nás. Literatura [1] Christensen, L.: 2012, soukromé sdělení [2] překlad do češtiny autor článku [3] Gráf, T., Dušek, J., Píšala, J.: Metodika prohlubování stáží - Definice Science Communications - SciCom neboli komunikace vědy a její metody, pracovní text projektu SPB, str. 4 [4] 22

25 23

26 Přírodovědci.cz se představují. A slaví první narozeniny. Alexandra Hroncová, Jan Kolář Abstrakt Unikátní popularizační projekt Přírodovědecké fakulty UK přilákal během jednoho roku tisícovky zájemců o přírodní vědy. Klíčová slova: přírodovědci.cz, přírodní vědy, síťování Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze (PřF UK) spustila v listopadu 2011 svůj nový projekt PŘÍRODOVĚDCI, jehož cílem je ukázat a přiblížit, čím se vědci a studenti na PřF UK zabývají, jaké jsou výsledky jejich bádání a čím je významná a důležitá jejich práce pro lidskou společnost. Jeho hlavními cílovými skupinami jsou potenciální uchazeči o studium na fakultě, tedy žáci základních a středních škol, a jejich učitelé. Projekt zahrnuje internetové stránky a řadu akcí pro školy i pro individuální zájemce o přírodní vědy. Propagovány jsou čtyři vědní obory vyučované na fakultě: biologie, chemie, geologie a geografie. Co všechno Přírodovědci.cz nabízí? V prvé řadě webové stránky kde si můžete přečíst řadu zajímavostí a aktualit z oblasti přírodních věd biologie, geologie, geografie a chemie, které se vyučují právě na PřF UK. Autory těchto článků jsou přímo vědci a studenti z fakulty, kterým můžete pokládat i dotazy prostřednictvím rubriky Zeptejte se přírodovědců. Našli jste zajímavou zkamenělinu? Neporozuměli jste výkladu ve škole? Nebo naopak neznáte přesnou odpověď na otázku, kterou vám položili vaši žáci a studenti? Přírodovědci vám rádi na vaše otázky prostřednictvím webu zodpovědí. Chcete vědět proč? Zeptejte se přírodovědců! Součástí stránek je také rubrika Zeptejte se přírodovědců. Zde mohou návštěvníci webu prostřednictvím jednoduchého formuláře pokládat otázky, které následně zodpovídají vědci z PřF UK. Některé odpovědi sdělujeme tazatelům em, jiné, pokud jde o významné či atraktivní téma, uveřejňujeme jako články ve zmíněné rubrice ( Za téměř roční existenci projektu (do 30. října 2012) jsme přijali 208 dotazů. Dvaasedmdesát jich bylo zodpovězeno formou článků na webu, zbylé byly vyřízeny em nebo je momentálně zpracovávají odborníci. Pouze minimum otázek bylo vyřazeno, protože byly zjevně nesmyslné nebo nesouvisely s obory přednášenými na fakultě. Dotazy kladou děti (již od věku 6 8 let), mládež, vysokoškolští studenti i dospělí včetně učitelů. Uživatelé se nejčastěji ptají na biologická témata; silně jsou zastoupeny otázky spadající do zoologie bezobratlých a fyziologie člověka. Další frekventovanou vědní disciplínou je chemie. Dotazy z geologie a geografie jsou zastoupeny méně. V geologii dominuje paleontologická problematika, většinou prosby o určení zkamenělin. Tato skladba otázek je celkem pochopitelná biologie člověka se tazatelů bezprostředně dotýká, bezobratlé a zkameněliny zase často nacházejí ve svém okolí nebo při cestách do přírody. Rubrika Zeptejte se přírodovědců se nám osvědčila jako dobrý nástroj pro propagaci vědy, a to z několika důvodů: 1) Zajišťuje obousměrnou komunikaci mezi institucí a veřejností. Internetové stránky jsou primárně vhodné pro jednosměrnou komunikaci směrem k publiku. Komentáře pod články mohou generovat určité množství zpětné vazby od publika, ale míra jeho zapojení je mnohdy nízká. Naproti tomu výrazná grafická upoutávka Zeptejte se přírodovědců, která se zobrazuje na všech stránkách našeho webu, vybízí návštěvníky k aktivitě. Když pak na otázku odpoví vědec a specialista na dané téma, posiluje to v tazateli pozitivní vztah k Přírodovědecké fakultě UK. 2) Vytváří atraktivní obsah pro web. Na internetových stránkách projektu Přírodovědci jsou zveřejňovány standardní články o tématech zvolených redakcí webu nebo odborníky z fakulty. Odpovědi na dotazy však představují významný doplněk těchto článků. Díky zaslaným otázkám máme mnohdy 24

27 příležitost zpracovat atraktivní téma, které by nás patrně vůbec nenapadlo (například kolik megapixelů má lidské oko). 3) Prezentuje fakultu a její pracovníky jako důvěryhodné vědecké autority. Na internetu lze dnes najít odpovědi na různé otázky týkající se přírodních věd. Častým problémem bohužel bývá spolehlivost takových odpovědí. Články v rubrice Zeptejte se přírodovědců ovšem píší vědci; tazatelé i další čtenáři tedy mohou těmto informacím věřit. 4) Generuje obsah využitelný v médiích. Některé odpovědi našich expertů jsou publikovány v Lidových novinách, s nimiž pravidelně spolupracujeme. Dívejte se a zamilujte se s námi do přírody Na webových stránkách najdete i řadu interaktivních vzdělávacích animací, tapet na plochy vašich počítačů s motivem postaviček, které charakterizují čtyři přírodovědné oblasti, kalendář chystaných akcí, jež bude PřF UK pořádat, rozsáhlé fotogalerie nebo odkaz na YouTube kanál Přírodovědci s několika desítkami zajímavých vědeckých videí a makrozáběrů, natočených přímo během vědeckých bádání a experimentů na PřF UK. Jsou to typy záběrů, které veřejnost zná pouze z televizních obrazovek a které jsou pořízeny speciální natáčecí technikou od kamer umístěných přímo v mikroskopech, zachycující např. časosběrné buněčné procesy po profesionální filmové rychloběžné kamery, jež jsou schopné zachytit 2000 snímků za sekundu. Výsledná videa v délce kolem půl minuty zobrazují procesy, které jsou lidským okem prakticky nepostřehnutelné, protože trvají většinou 0,2 sekundy, např. útok kudlanky na oběť nebo hoření nitrocelulózy. YouTube kanál Přírodovědci.cz v současné době obsahuje několik desítek originálních vědeckých videí, během jednoho roku získal přes 120 pravidelných odběratelů a jejich počet nadále roste. Videa využívají ve velké míře i učitelé jako výukový obrazový materiál během svých hodin na školách. Kampaň doplňuje třicetisekundový spot ve 3D grafice s mottem Zamilujte se s námi do přírody. Krátké video svou kvalitou a profesionálním zpracováním zaujalo Českou televizi natolik, že nabídla jeho vysílání zdarma v rámci pravidelného televizního pořadu PORT, týdeníku o novinkách a zajímavostech ve vědě, nových technologiích a společenských oborech. Unikátní nástroj pro síťování škol a učitelů Pokud byste chtěli od Přírodovědců ještě víc, můžete se zaregistrovat a získat vlastní Kartu přírodovědce. Registrace nic nestojí a není ničím podmíněná. Díky kartičce se jménem má pak uživatel přednostní vstup na vybrané akce, jednou ročně vstup do Botanické zahrady PřF UK, Hrdličkova muzea člověka, Mineralogického muzea nebo Chlupáčova muzea historie. Registrovat se dá dvojím způsobem, a to buď jako přírodovědci, nebo jako učitelé. Registrovaní Přírodovědci poštou obdrží magnetickou kartu se svým jménem, díky níž získají nabídku benefitů, jako Deník přírodovědce, Kalendář přírodovědců, vstupy na přednášky a setkání s fakultními odborníky a jednou ročně volný vstup do fakultních sbírek a muzeí. Pro registrované se tak otevírá jedinečná možnost seznámit se s akademickým prostředím vysokých škol, zasednout do poslucháren, zúčastnit se vybraných laboratorních pokusů, probrat osobně zajímavá témata s předními vědci a pedagogy PřF UK nebo absolvovat terénní exkurze. Registrace Jsem učitel je komplexním objednávkovým systémem, jenž umožňuje pedagogům ZŠ a SŠ přístup ke katalogu fakultních nabídek. Po registraci a ověření zadaných dat obdrží pedagog přihlašovací údaje, jejichž prostřednictvím si bude moci v online objednávkovém systému vybrat a zdarma objednat například zapůjčení zařízení, výukové materiály, vzdělávací kurzy pro učitele, exkurze škol do pracovišť PřF UK, ukázkové lekce na školách atd. Tyto možnosti jsou pro mnoho pedagogů a jejich žáků často jediným způsobem, jak názorně předvést probíranou látku formou pokusu nebo přímo pohledem do mikroskopu. Registrovaný pedagog obdrží pro své žáky rovněž propagační předměty s motivem kampaně Přírodovědci, samolepky s nápisem Zde najdeš přírodovědce na kabinety registrovaných pedagogů, trička, trhací kalendář Přírodovědci (jeden světový či český přírodovědec na každý den) či pexesa a tematické omalovánky pro žáky ZŠ.Projekt Přírodovědci tak fakultě nabízí přístup k potenciálním uchazečům o studium i k jejich pedagogům, kteří mohou své žáky ke studiu motivovat prostřednictvím fakultních aktivit z katalogu Přírodovědci. 25

28 Zkoumejte, objevujte, experimentujte a žasněte s Přírodovědci.cz Hlavním bonusem je však Deník přírodovědce, což je praktický zápisník, který jsme navíc vylepšili ilustracemi a zajímavými informacemi. Snadno se vám vejde do batohu nebo do větší kapsy, takže ho můžete nosit všude s sebou. Je v něm spousta místa, kam si můžete psát poznámky a kreslit náčrtky ze svých pozorování, výzkumů, prázdninových i víkendových cest. Můžete sem taky sbírat razítka z akcí, které pořádáme v projektu Přírodovědci.cz. A pozor: čím víc razítek, tím větší budete mít šanci získat od nás netradiční dárky. V Deníku vás určitě potěší 29 historických zoologických ilustrací ze sbírek Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Ke skvělým barevným obrázkům jsme doplnili zoologické zajímavosti, takže se dozvíte leccos o anatomii obratlovců, stejně jako o bizarních mořských zvířatech. Na stránkách Deníku najdete i portréty slavných vědců, třeba Alberta Einsteina, Marie Curie-Skłodowské a vynálezce měkkých kontaktních čoček Otto Wichterleho. Přidali jsme ještě pár užitečných informací, bez kterých se zvídaví badatelé neobejdou převody jednotek, časová pásma nebo periodickou tabulku prvků. Všem registrovaným chodí každý měsíc eletter s novinkami, pozvánkami na akce Přírodovědců a tipy na zajímavé semináře. Tu poslední novinku Přírodovědců jsme představili na počátku listopadu, tedy přesně jeden rok od spuštění projektu Přírodovědci.cz, kterou je magazín Přírodovědci.cz. Obsahuje řadu článků, aktualit a tematických příloh, vše od autorů přímo z PřF UK. Magazín vychází čtyřikrát ročně v nákladu 5000 ks, je distribuován v kampusu fakulty zdarma, registrovaní zájemci si ho mohou nechat posílat zdarma na adresu domů. Navíc, magazín má svou webovou sekci, ve které jsou články v rozšířené verzi, které se do tištěného magazínu nevešly. Každé vydání má své téma, k němuž se váže největší počet článků, mimo to však obsahuje pravidelné rubriky, jako jsou např. reportáže, návody na domácí pokusy, kulturní rubriky, rozhovory s vědci a řadu dalšího. Magazín Přírodovědci.cz je dárkem na oslavu našich prvních narozenin. Nemáte chuť se k nám taky přidat? 26

29 27

30 Zoo Ostrava zábava i poučení pro každého Šárka Kalousková Abstrakt Poslání moderních zoologických zahrad je především přispět k zachování biologické rozmanitosti volně žijících druhů zvířat, a to chovem těch druhů, které patří ve volné přírodě v důsledku lidské činnosti k ohroženým, a udržováním jejich zdravé záložní populace v lidské péči pro případ, že by v přírodě došlo k jejich úplnému vyhubení. Neméně důležitá je i vzdělávací funkce zoo. Zoologické zahrady po celém světě ročně navštíví na 600 milionů návštěvníků, což je obrovská základna pro osvětu a vzdělávání v otázkách zoologie, ekologie, ochrany přírody ad. Přítomnost živých zvířat pomáhá k vytváření pozitivních postojů lidí ke zvířatům a přírodě vůbec a k posílení jejich zájmu o otázky ochrany životního prostředí. Zoo Ostrava nabízí v této oblasti pestrou škálu vzdělávacích aktivit, jejichž cílem je zábavnou a interaktivní formou přiblížit dětem i dospělým poznatky ze zoologie, ekologie a dalších přírodovědných oborů. Otevřením Botanického parku v roce 2007 rozšířila své aktivity i v oblasti botaniky. Školám nabízí přes 30 výukových programů, pořádá přednáškový cyklus Zajímavosti ze světa zoologie, připravuje desítky doprovodných akcí pro veřejnost. Klíčová slova: zoo, vzdělávání, veřejnost Úvod Činnost zoologické zahrady vyplývá z poslání moderních zoologických zahrad, tj. přispět k zachování biologické rozmanitosti záchrannými chovy některých ohrožených druhů živočichů v lidské péči, výchova a vzdělávání veřejnosti v problematice ochrany přírody i funkce rekreační. Zoo Ostrava vyvíjí v oblasti vzdělávání a osvěty poměrně širokou škálu aktivit již řadu let. Přitom využívá specifického a v mnoha aspektech atraktivního prostředí zoo, zejména však přítomnosti živých zvířat. Živá zvířata působí obrovskou přitažlivou silou; vidět, slyšet a cítit je má v sobě velký vzdělávací význam. Význam zoologických zahrad Původním účelem zoologických zahrad bylo především seznámit návštěvníka s co největším počtem různých druhů zvířat a to zcela bez ohledu na jejich potřeby. Zvířata, která v přírodě žijí ve skupinách, byla často chována po jednom exempláři a všechna pak v naprosto nevyhovujících podmínkách malých ubikací. K významné změně došlo v průběhu 2. poloviny 20. století, v našich podmínkách to bylo až po roce 1989, kdy se zoo začaly měnit nejen ve významná centra odpočinku a vzdělání, ale také v místa, kde je vyvíjena snaha o záchranu zvířecích druhů, které čelí ve volné přírodě vysokému stupni ohrožení nebo již z volné přírody vymizely zcela. Také ostravská zoologická zahrada prošla od svého založení v r výraznou proměnou a v podstatě jí prochází stále. Její činnost, jakož i ostatních českých zoo, je zakotvena v zákoně č. 162/2003 Sb., o zoologických zahradách, ze kterého vyplývá poslání současných zoologických zahrad, totiž přispívat k zachování biologické rozmanitosti záchrannými chovy ohrožených druhů živočichů v lidské péči. Neméně důležitou úlohou zoologických zahrad je rovněž vzdělávací a osvětová činnost veřejnosti v otázkách ochrany přírody a šíření zásad trvale udržitelného rozvoje. Prostředí zoologické zahrady je v mnoha aspektech atraktivní a jedinečné. Přítomnost živých zvířat, která mohou návštěvníci pozorovat z bezprostřední blízkosti, má velký význam pro vytváření pozitivních postojů k přírodě a životnímu prostředí. 28

31 Vzdělávání v zoo? Zoologické zahrady po celém světě navštíví ročně na 600 milionů návštěvníků ročně, což je obrovská základna pro osvětu a vzdělávání v otázkách zoologie, ekologie a ochrany přírody. I v rámci České republiky patří zoologické zahrady k nejnavštěvovanějším turistickým cílům.přítomnost živých zvířat napomáhá k vytváření pozitivních postojů dětí i dospělých ke zvířatům a k přírodě vůbec, k posílení jejich zájmu o otázky ochrany životního prostředí. Zoo Ostrava se věnuje vzdělávacím a osvětovým aktivitám již řadu let a v této oblasti poskytuje širokou nabídku od výukových programů pro školy až po osvětové akce pro širokou veřejnost. Cílovými skupinami vzdělávacích aktivit v Zoo Ostrava jsou jednak děti z mateřských škol, žáci a studenti základních a středních škol i posluchači vysokých škol (formální vzdělávání), jednak široká veřejnost rodiny s dětmi, senioři, handicapovaní spoluobčané (neformální vzdělávání). Vzdělávací aktivity Zoo Ostrava Napříč všemi vzdělávacími a osvětovými aktivitami se prolíná několik aspektů: Jsou určeny všem věkovým kategoriím. Jsou interaktivní a prožitkové, tak aby děti i dospělí zapojili při poznávání více smyslů. Poukazují na problematiku ohrožení zvířat ve volné přírodě a vysvětlují význam zoologických zahrad při záchranných chovech. Představují konkrétní záchranné programy, na kterých se Zoo Ostrava podílí. Boří mýty a nepravdy o zvířatech, které mnohdy vedou k neoprávněnému vytvoření negativního postoje k těmto zvířatům. Nezapomínají na ohrožené druhy zvířat žijící v naší přírodě. Vysvětlují význam daného chování zvířat, které mohou děti samy pozorovat. Poukazují na přirozené vazby mezi zvířaty, např. mezi šelmami a jejich kořistí. Přibližují úskalí chovu zvířat v lidské péči. Nabádají, jak (ne)pomáhat zvířatům. Zdůrazňují zodpovědnost za domácí mazlíčky a další doma chovaná zvířata. Představují méně oblíbené skupiny zvířat. Sledují nejnovější poznatky a objevy v zoologii, genetice a dalších vědních disciplínách. Formální vzdělávání Zoo Ostrava dlouhodobě spolupracuje se školami z celého Moravskoslezského kraje. V současné době nabízí na tři desítky výukových programů pro děti všech stupňů. Kompletní aktuální nabídka programů je učitelům k dispozici na webových stránkách v samostatné sekci Zoo pro školy.většina výukových programů pro školy probíhá v prostorách výukového centra, které má výhodnou polohu uprostřed zahrady. Zde se nachází mj. bohatá sbírka preparátů vycpanin, kostí, lebek, srstí, krunýřů ad., jež doplňují interaktivní výuku. Výukové programy doplňují a rozšiřují hodiny prvouky, přírodopisu, ekologické výchovy, biologie, zeměpisu či přírodovědně zaměřených kroužků a seminářů, ale mají dosah i do ostatních předmětů, jako fyzika, chemie ad. Učitelé, kteří se nechtějí/nemohou zúčastnit žádného výukového programu, ale přesto chtějí žáky nějakým způsobem při pobytu v zoo zaměstnat, mohou využít tematických pracovních listů, které jsou zdarma k dispozici u vstupu do zoo včetně správných odpovědí. Úkoly jsou zaměřené převážně na chování zvířat, které mohou žáci jednoduše pozorovat, příp. odpovědi najdou na informačních cedulkách a panelech. Vedle realizace výukových programů se školy zapojují do soutěží, které zoo dlouhodobě organizuje. Tradiční a již od roku 1974 probíhající jsou vědomostní soutěže pro žáky 7. až 9. tříd, plus studenty odpovídajících ročníkům víceletých gymnázií, Velká cena zoo a Soutěž mladých zoologů. Od roku 2010 je organizována nová soutěž i pro mladší žáky Velká cena malých zoologů. Tradicí se stala i odborná konference pro učitele a další pedagogické pracovníky konaná v první polovině prosince. Jejím cílem je poukázat na poslání současných zoologických zahrad a jejich přínos k biologické rozmanitosti s důrazem na osvětovou a vzdělávací činnost zahrad v oblasti EVVO prezentací vzdělávacích aktivit nabízených Zoo Ostrava. 29

32 Neformální vzdělávání Aktivity v rámci neformálního vzdělávání jsou zaměřeny na návštěvníky zoo, tedy na širokou veřejnost všech věkových a zájmových skupin. Jedná se o aktivity probíhající v areálu zoo buď bez přítomnosti, nebo v přítomnosti odborného pracovníka zoo (pracovníka výukového centra, dobrovolného spolupracovníka zoo, ošetřovatele zvířat), příp. mimo areál zoo prostřednictvím webových stránek, tištěných materiálů, zasíláním novinek ze zoo zaregistrovaným zájemcům. Aktivity v zoo bez účasti pracovníka: informační tabule a cedulky v areálu zoo, interaktivní prvky u vybraných expozic osvětlující zábavnou formou především chování zvířat, dotykové prvky s cedulkami s popiskem v Braillově písmu, např. otisky stop vybraných druhů zvířat, model žirafy v životní velikosti. Aktivity v zoo s účastí pracovníka: přednáškový cyklus pro veřejnost Zajímavosti ze světa zoologie každou první středu v měsíci v 16:00 hod ve výukovém centru zoo, speciální akce pro veřejnost u příležitosti významných dnů, např. Den ptactva, Den Země, Den dětí, Den seniorů, Den zvířat atd., organizované prohlídky zoo s průvodcem (v rámci otvírací doby nebo večerní), komentovaná krmení zvířat během jarních a letních měsíců, návštěvy u sponzorovaných zvířat, zážitkové programy, dotykové stolky s preparáty, u kterých si mohou návštěvníci např. vyzkoušet jemnost sovího peří či lamí srsti, potěžkat sloní stoličku přednášky na dětských odděleních nemocnic ve vybraných městech kraje. Závěr Při mnohých vzdělávacích aktivitách je důležitá spolupráce jednak s ostatními českými i zahraničními zoologickými zahradami, jednak s dalšími vědeckými a vzdělávacími institucemi, jako jsou univerzity, muzea, knihovny, ochranářské organizace a další. Cílem všech vzdělávacích a osvětových aktivit, které Zoo Ostrava nabízí a realizuje, je přispět k vytváření pozitivních postojů ke zvířatům a k přírodě vůbec v řadách široké veřejnosti, a tím pomoci snížit negativní dopady lidské činnosti na životní prostředí. 30

33 31

34 Popularizácia astronómie vo Hvezdárni a planetáriu v Prešove Renáta Kolivošková Abstrakt Príspevok je stručným popisom jednej z najdôležitejších činností Hvezdárne a planetária v Prešove, a to popularizačno-vzdelávacej činnosti. V piatich kapitolách tohto príspevku sa čitateľ dozvie stručnú históriu Hvezdárne a planetária v Prešove, oboznámi sa s exteriérom a interiérom budovy hvezdárne a planetária a dozvie sa niečo o minulosti, súčasnosti a budúcnosti popularizačno-vzdelávacej činnosti tejto inštitúcie. Kľúčové slová: popularizácia, astronómia, hvezdáreň a planetárium Úvod Týmto príspevkom by som rada stručne popísala spôsob popularizácie astronómie v organizácii, v ktorej pracujem ako samostatná odborná pracovníčka, vo Hvezdárni a planetáriu v Prešove. Napriek špecifickému zameraniu našej organizácie, na popularizáciu prírodných vied a z toho predovšetkým na astronómiu, je naša činnosť pomerne pestrá. Týmto príspevkom by som chcela aspoň stručne popísať históriu našej inštitúcie. V popise exteriéru a interiéru budovy by som rada upozornila, ako súvisí jej vzhľad so zameraním na účel, ktorý spĺňa. Najdôležitejšou časťou tohto príspevku je minulosť, súčasnosť a ďalší vývoj našej popularizačno-vzdelávacej činnosti. V neposlednom rade príspevok priblíži aj formy spolupráce s domácim aj zahraničným astronomickým prostredím. História hvezdárstva v Prešove Zmienka o prvom hvezdárovi Jánovi z Prešova (Joannes de Eperies) pochádza zo 16. storočia. Prvý doklad o mestskej hvezdárni v Prešove, ktorej správcom bol Izrael Hiebner je z roku Táto neskôr zanikla približne v roku V roku 1780 bola založená astronomická pozorovateľňa pri evanjelickom Kolégiu, ktorá v 19. storočí plnila funkciu meteorologickej stanice a zanikla pri veľkom požiari v roku Dôležitým medzníkom novodobej histórie Hvezdárne a planetária v Prešove je dátum , t.j. založenie Ľudovej hvezdárne v Prešove ako prvej na Slovensku. Jej vzniku predchádzalo vybudovanie súkromnej pozorovateľne v roku 1932, v dome pána JUDr. Alexa Duchoňa, notára a starostu mesta Prešov. Až o čosi neskôr v roku 1948 bola v budove vodárenskej veže otvorená ľudová hvezdáreň a vďaka niekoľkým ochotníckym spolupracovníkom sa začala úspešne rozvíjať astronómia v Prešove. Ďalším dôležitým dátumom bol 4. október 1984, kedy bola otvorená budova planetária. Nové moderné priestory priniesli množstvo nových možností realizácie pracovníkov tejto organizácie a zároveň to znamenalo nové možnosti kultúrneho vyžitia pre Prešovčanov. Exteriér a interiér Budova planetária v Prešove bola v osemdesiatych rokoch 20. storočia postavená ako účelová budova pre činnosť Hvezdárne a planetária v Prešove. Zvonku je to kruhová stavba, ktorá vo svojom vnútri skrýva projekčnú sálu planetária s kapacitou 68 miest a priemerom 10m. Hlavným projekčným prístrojom je projektor ZKP2. Okolo celej miestnosti je kruhová chodba. V severozápadnej časti chodby sa nachádzajú tri kancelárie a zbytok priestoru je určený na umiestnenie stálej expozície a výstav organizovaných pri rôznych príležitostiach. 32

35 Prepájacou chodbou a vstupnou halou je planetárium spojené s prednáškovou miestnosťou s kapacitou 78 miest. Hlavným projekčným prístrojom v tejto miestnosti je širokouhlý dataprojektor Full HD. Táto miestnosť slúži na organizovanie prednášok pre verejnosť, členov astronomickej spoločnosti, členov astronomického krúžku a pod. Neodmysliteľnou súčasťou nášho interiéru je aj kupola, v ktorej sa nachádza Coude teleskop 150/2250 mm. Okrem pravidelných pozorovaní slnečnej fotosféry slúži tento ďalekohľad na pozorovanie nočnej oblohy v rámci rôznych podujatí pre verejnosť. Popularizačno-vzdelávacia činnost Hvezdáreň a planetárium v Prešove sa venuje popularizácii astronómie a príbuzných vedných odborov. Jej činnosť je adresovaná žiakom a pedagógom všetkých stupňov škôl, deťom predškolského veku a rôznym záujmovým skupinám aj jednotlivcom z radov širokej verejnosti. Odborný program sa zameriava na pozorovanie slnečnej fotosféry. Verejnosti sa formou audiovizuálnych programov v planetáriu a v prednáškovej sále, prednášok, videoprojekcií, večerov pri ďalekohľade, výstav a pod. ponúkajú zaujímavé až netradičné pohľady na vesmír, hviezdnu oblohu a našu Zem te roky sa začala významná éra novodobej histórie astronómie v Prešove a zároveň aj na Slovensku. V 50-tych až 60-tych rokoch začali ochotnícki pracovníci hvezdárne s popularizáciou astronómie v Prešove a blízkom okolí. S ďalekohľadom na pleci častokrát vyrážali do terénu a realizovali prednášky, besedy alebo verejné pozorovania na školách, v kultúrnych domoch a pod te roky V týchto rokoch pribúdali aj ďalšie formy práce, a to aj krajského charakteru. Organizovali sa rôzne semináre a školenia pre učiteľov a vedúcich astronomických krúžkov, pripravovali sa výstavy samostatné aj putovné. Pre členov astronomických krúžkov sa organizovali vedomostné súťaže a letné expedície, t.j. praktické sústredenia za účelom pozorovania meteorov resp. premenných hviezd. Koncom 70. a začiatkom 80. rokov 20. storočia sa začali pre návštevníkov pripravovať náučné audiovizuálne programy, ktoré sa postupne zdokonaľovali. Od roku 1984 sa začali pripravovať audiovizuálne programy pod umelou hviezdnou oblohou planetária. V súčasnosti je popularizačno vzdelávacia činnosť zameraná na doplnkové vyučovanie astronómie a príbuzných prírodných vied na všetkých stupňoch škôl a popularizáciu astronómie a kozmonautiky medzi širokou verejnosťou. Súčasnosť V súčasnosti sa kolektív odborných pracovníkov venuje doplnkovému vyučovaniu astronómie a príbuzných prírodných vied na všetkých stupňoch škôl a popularizácii astronómie medzi širokou verejnosťou. Pre návštevníkov, ktorí nás navštevujú osobne pripravujeme stále nové formy audiovizuálnych programov v planetáriu a v prednáškovej miestnosti, prednášky, videoprojekcie, astronomické pozorovania pre verejnosť, výstavy. Takto získavajú návštevníci zaujímavé až netradičné pohľady na vesmír, hviezdnu oblohu a našu Zem. K zvyšovaniu úrovne našich aktivít nám často pomáha tvorba a realizácia rôznych typov projektov. Voľnočasové aktivity V roku 1936 vznikol prvý astronomický krúžok z radov stredoškolských profesorov a učiteľov. Bola to skupina ľudí, ktorú viedol dr. Alex Duchoň. V roku 1946 bol záujem o astronómiu v Prešove už taký silný, že dochádza k založeniu odbočky Štefánikovej astronomickej spoločnosti. O ďalších 20 rokov, teda v roku 1968 vznikol Klub mladých astronómov, ktorého členovia boli študenti stredných a vysokých škôl v Prešove. Členovia sa zapájali do odborných pozorovaní hlavne meteorov, zákrytov, premenných 33

36 hviezd, Slnka. Uskutočňovali prednášky, zúčastňovali sa seminárov, expedícií a pod. Mnohí z týchto vtedy mladých ľudí dnes pracujú v oblasti prírodných vied a niektorí dokonca pracujú vo hvezdárňach a planetáriách. Programová tvorba Programová tvorba sa zameriava na náučné školské programy pre rôzne vekové kategórie a náučné programy pre dospelých, rozprávkové programy pre deti predškolského veku a estetickoumelecké (tzv. hudobné) programy pre širokú verejnosť s klasickou i populárnou hudbou. V tabuľke sú uvedené typy používaných programov a ich počet. Informácie v tabuľke sú platné pre rok Typ programu (platí v roku 2012) Počet Náučné programy školské a pre dospelých 12 v prednáškovej miestnosti Náučné programy školské a pre dospelých 15 pod umelou hviezdnou oblohou z toho v cudzích jazykoch 4 Rozprávkové programy pod umelou hviezdnou 13 oblohou Hudobné programy relaxačné pod umelou 10 hviezdnou oblohou automatizované Hudobné program relaxačné pod umelou hviezdnou 7 oblohou - naživo Príprava a realizácia projektov Začiatok 21. storočia bol začiatkom nových foriem práce vo Hvezdárni a planetáriu v Prešove. Začali sme sa zapájať do vyhľadávania vhodných grantov a vypracovávania a podávania projektov pre plynulé zabezpečovanie našej činnosti. V roku 2001 sa HaP v Prešove úspešne zapojila do európskeho projektu Život vo vesmíre, ktorý bol určený pre študentov od 14 do 18 rokov. Hlavnými organizátormi v rámci Európy boli CERN, ESA a ESO. Odmenou pre najlepších účastníkov z každej krajiny bola návšteva záverečného podujatia vo švajčiarskom CERNe v Ženeve. Z Prešova sa tohto podujatia zúčastnil jeden člen astronomického krúžku pri HaP v Prešove a RNDr. Danica Jančušková, ktorá projekt v rámci Prešovského kraja zabezpečovala. V rokoch 2003, 2004 a 2005 sme boli úspešní pri zadávaní projektov pod názvom Deň detí s astronómiou. Zo získaných finančných prostriedkov sme zrealizovali v každom z uvedených rokov jedno podujatie pri príležitosti Medzinárodného dňa detí. V roku bola HaP v Prešove žiadateľom a realizátorom 14 mesačného európskeho projektu Postavíme mosty z hviezd, ktorý bol realizovaný v rámci Programu Inciatívy Spoločenstva INTERREG IIIA Poľská republika-slovenská republika. Finančne bol podporený z Európskeho fondu regionálneho rozvoja (75%), zo štátneho rozpočtu (20%) a žiadateľskou organizáciou HaP Prešov (5%). Celková finančná čiastka schválená na tento neinvestičný projekt bola Zmyslom a cieľom projektu bola v prvom rade výchova a vplyv na mladých ľudí (vo veku rokov) prostredníctvom našich odborných lektorov, pričom všetky aktivity boli realizované so zámerom popularizovať astronómiu primerane veku účastníkov. V rokoch sme získali grant na realizáciu projektu Spoznaj vesmír v planetáriu. Projekt bol finančne podporený Agentúrou na podporu výskumu a vývoja čiastkou Cieľom projektu bolo zvýšenie záujmu širokej verejnosti o prírodné vedy so špeciálnym zreteľom na astronómiu, zvýšenie atraktivity podujatí HaP, zdôraznenie významu vedy vo všeobecnosti, zmysluplné využívanie voľného času širokej verejnosti navštevujúcej naše zariadenie, rozšírenie a skvalitnenie programovej ponuky HaP v Prešove, šírenie poznatkov z astronómie rôznymi formami semináre, prednášky, webová stránka, výstavy, publikačná činnosť a pod.cieľové skupiny projektu - žiaci ZŠ, SŠ, študenti VŠ a dospelí, rodičia s deťmi a MŠ, učitelia, seniori. Realizácia projektu trvala 27 mesiacov. 34

37 Od roku 2005 začala HaP v Prešove rozvíjať živú spoluprácu s Poľskom, konkrétne s Mlodziezowim Obserwatoriom Astronomicznym v Niepolomiciach, ktorá bola spečatená zmluvou o spolupráci. V rámci tejto spolupráce sa už uskutočnilo niekoľko pracovných návštev, účastí na medzinárodných konferenciách, exkurzií mládeže aj seniorov a spolupráca v rámci projektov. Planétka Prešov Prešov bol zaradený k niekoľkým slovenským mestám, podľa ktorých sú pomenované planétky slnečnej sústavy. Planétka bola objavená v noci z 8./ dvojicou pozorovateľov L. Kornoš a Š. Gajdoš na Astronomickom observatóriu v Modre. Na základe návrhu Štefana Gajdoša bola táto planétka pomenovaná podľa jeho rodného mesta Prešov. V stručnej dôvodovej správe sa okrem toho oceňuje aj dlhoročná pestrá aktivita Hvezdárne a planetária v Prešove a činnosť Klubu mladých astronómov, ktorý pri nej pracoval ( ) a ktorého členom bol aj spoluobjaviteľ planétky. Pomenovanie novej planétky sa RNDr. Štefan Gajdoš rozhodol oficiálne oznámiť pri príležitosti 55. výročia založenia hvezdárne v Prešova v roku Záver Záverom snáď pár slov o budúcnosti Hvezdárne a planetária v Prešove. Keďže sme súčasťou siete astronomických zariadení na Slovensku, radi by sme si zachovali dobrú povesť nášho zariadenia, čo znamená mať nielen kvalitné plány, ale ich aj plnohodnotne a účelne realizovať. To v slovenských podmienkach znamená predovšetkým príprava a realizácia kvalitných projektov. Sme otvorení spolupráci nielen s domácim astronomickým prostredím, ale aj so zahraničím, čoho dôkazom je aj veľmi dobrá spolupráca s Poľskom. Budeme len radi, ak sa styčné body v spolupráci nájdu a oživia aj s Českou republikou. Čitateľov tohto príspevku by som rada upozornila, že mnoho ďalších zaujímavých a užitočných informácií o Hvezdárni a planetáriu v Prešove nájdete na našej stránke 35

38 Týden vědy a techniky v Ostravě Pavel Konečný, Lucie Ruppenthalová Abstrakt Týden vědy a techniky je největším vědeckým festivalem v České republice, který již dvanáct let seznamuje studenty, širokou laickou a odbornou veřejnost s nejnovějšími poznatky a trendy na poli české vědy. Ačkoli jeho hlavním organizátorem je Akademie věd ČR, nejedná se rozhodně o akce pořádané pouze touto organizací. Na realizaci přednášek, vědeckých kaváren, výstav a dnů otevřených dveří spolupracují univerzity, divadla, knihovny, muzea a další výzkumné i kulturní organizace. V Ostravě se na pořádání Týdne vědy a techniky již od prvních ročníků spolupodílí Ústav geoniky AV ČR, v. v. i. jediné pracoviště Akademie věd v Moravskoslezském kraji. I na Ostravsku však platí, že festival by nemohl existovat bez pomoci dalších spolupořádajících institucí. Na letošním 12. ročníku Týdne vědy a techniky tak mohli návštěvníci shlédnout přednášky na Vysoké škole báňské a Ostravské univerzitě, výstavy v prostorách obchodního centra Forum Nová Karolina nebo vědecké kavárny v Kulturně-literárním centru Academia Ostrava. Klíčová slova:týden vědy a techniky, Akademie věd ČR, vědecký festival Úvod Komunikace vědy neboli sdělování výsledků vědeckého zkoumání široké veřejnosti srozumitelným způsobem je oblast, kterou se v posledních letech stále častěji vědecké instituce zabývají. Akademie věd České republiky pořádá spolu s partnerskými organizacemi již dvanáct let vědecký festival, jehož hlavním posláním je právě přiblížení vědy veřejnosti festival Týden vědy a techniky. Historie Ústav geoniky AV ČR, v. v. i. v Ostravě je jediným pracovištěm Akademie věd v Moravskoslezském kraji. Je proto pochopitelné, že úloha organizátora Týdne vědy a techniky na Ostravsku připadla právě Ústavu geoniky. V prvním roce festivalu, v roce 2001, byla hlavní náplní programu prezentace ústavů Akademie věd v Kongresovém centru v Praze. Návštěvníci se mohli seznámit s výsledky výzkumu ve stáncích, kde zaměstnanci jednotlivých pracovišť předváděli zájemcům výsledky své vědecké činnosti. Úspěch této akce a značný zájem veřejnosti ukázal, že výstavní prostory jsou velice omezené a že bude lépe pozvat návštěvníky přímo na vědecká pracoviště. Od roku 2002 jsou proto nedílnou součástí Týdne vědy a techniky dny otevřených dveří ústavů Akademie věd a partnerských organizací. Také laboratoře Ústavu geoniky otevírají své dveře veřejnosti od tohoto roku a otevřely je i v roce 2012 (obr. 1). Další vývoj Týdne vědy a techniky v Ostravě zvolna kopíroval průběh festivalu v Praze a dalších městech České republiky. Úspěšné dny otevřených dveří doplnily přednášky, vědecké kavárny, komentované prohlídky a výstavy. Postupem času se ukázalo, že festival, který počtem nabízených akcí rok od roku narůstal, představuje prostor pro prezentaci vědeckých výsledků také pro další výzkumné organizace, a v roce 2008 se na organizaci Týdne vědy a techniky v Ostravě začala spolupodílet Hvězdárna a planetárium J. Palisy. 36

39 Organizátoři Obr.1: Den otevřených dveří 2012 na Oddělení desintegrace materiálů Během dalších let počet spolupracujících organizací dále narůstal a tak dnes můžeme říci, že se na organizaci festivalu v Ostravě podílí více než desítka výzkumných organizací. Tato skutečnost se také odráží na velice širokém spektru prezentovaných vědních oborů. Pořady z oblasti věd o Zemi mohou návštěvníci shlédnout na Ústavu geoniky, v prostorách Geologického pavilonu F. Pošepného HGF VŠB-TU Ostrava nebo na Českém hydrometeorologickém ústavu. Astronomické pořady probíhají na Hvězdárně a planetáriu J. Palisy. O prezentaci výsledků výzkumu v oblasti matematiky, biologie a chemie se starají zejména kolegové z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity, ze ZOO Ostrava a ze Střediska přírodovědců SVČ Korunka. S výzkumy v oblasti medicíny seznamuje veřejnost Lékařská fakulta Ostravské univerzity a Fakultní nemocnice Ostrava. Dalšími spolupořadateli, kteří přispívají k pestrému programu Týdne vědy a techniky v Ostravě, jsou Kulturně-literární centrum Academia a Národní divadlo moravskoslezské. Týden vědy a techniky 2012 Dvanáctý ročník Týdne vědy a techniky nabídl více než 400 akcí po celé České republice. Festival se konal v každém krajském městě a na mnoha dalších místech ČR. Bylo připraveno 25 výstav a expozic v pěti hlavních městech. Naplánováno bylo více než 180 přednášek ve 13 krajských městech, čtyři panelové diskuse v Praze, devět vědeckých kaváren ve třech krajských městech, promítání osmi dokumentárních filmů a mnoho dalších akcí. Dny otevřených dveří uspořádalo 50 ústavů Akademie věd ČR a mnoho dalších partnerských organizací. Otevřeny byly i elektrárny generálního partnera festivalu Skupiny ČEZ [1]. 37

40 V samotné Ostravě proběhlo více než 20 přednášek, 2 vědecké kavárny, 3 výstavy, seminář pro odbornou veřejnost a dny otevřených dveří. Přednáškových akci se zúčastnilo zhruba přes 1500 lidí a desetitisíce návštěvníků mělo možnost shlédnout zajímavé výstavy (obr. 2). Obr.2: Výstava Ohromen mikrosvětem v centru Forum Nová Karolina Závěr Kvantifikovat úspěšnost aktivit komunikace vědy je, jako při všech aktivitách spočívajících na mezilidské komunikaci, téměř nemožné. Není ale rozhodně pochyb o nutnosti sdělovat široké veřejnosti, zejména žákům a studentům, jakých výsledků česká věda dosahuje. A rostoucí zájem o akce pořádané v rámci Týdne vědy a techniky je důkazem, že tento festival je jednou z úspěšných cest, jak lze vědu popularizovat. Literatura [1] Tisková zpráva Týden vědy a techniky

41 39

42 Abstrakt Popularizace vědy na Přírodovědecké fakultě Ostravské univerzity v Ostravě Petra Konečná, Dana Kričfaluši V příspěvku jsou představeny počátky popularizace přírodovědných, matematických a informatických oborů na Přírodovědecké fakultě Ostravské univerzity v Ostravě, shrnuty výsledky za období a představeny plány pro následující období. Klíčová slova: popularizace, přírodní vědy, fyzika, matematika, informatika, chemie, biologie, geografie. Úvod Fyzika, matematika a chemie patří mezi žáky k tradičně méně oblíbeným předmětům, což potvrzují mnohé průzkumy a analýzy, např. [1]. Současně s tím pozorujeme, že české školství vykazuje průměrné, klesající a nerovnoměrné výsledky. Podle mezinárodních testů dosahují čeští studenti ve srovnání se studenty jiných zemí OECD průměrných výsledků. Od roku 1995, kdy Česká republika patřila mezi 6 7 nejlepších zemí, se výsledky českých čtvrťáků a osmáků výrazně zhoršily. Pokud bude tento trend pokračovat, dostane se Česká republika během deseti let na úroveň států s nižší kvalitou vzdělání [2]. To má svůj dopad i na vysokoškolské studium, zejména na přírodovědné a technické obory se hlásí čím dál méně uchazečů. Navíc se snižuje kvalita absolventů středních škol. To společně implikuje nedostatek kvalitních zájemců o studium přírodovědných a technických oborů a tím tedy i nedostatek kvalitních absolventů. Účinnou zbraní v boji proti nezájmu dětí o vědu a techniku je představení těchto oborů zábavnou a jednoduchou formou. Správnou motivací žáků je potřeba nabourat zažité stereotypy o výuce těchto předmětů. Nelze se však zaměřit pouze na žáky základních a středních škol. Jejich vztah k těmto disciplínám výrazně ovlivňují jejich učitelé, rodiče a také atmosféra ve společnosti. S klesajícím počtem studentů přírodovědných, matematických a informatických oborů je tedy popularizace vědy a výzkumu široké veřejnosti skutečně potřeba. Je potřeba zdůraznit význam těchto oborů pro všechna odvětví od technických, zdravotnických, sociálních až po humanitní. Brzy by se mohlo stát, že sice budeme mít špičková vědecká centra vybavená moderní technikou, ale nikoho, kdo ji bude umět obsluhovat. Dalším palčivým problémem jsou stále menší možnosti mediální prezentace výsledků vědecké práce z jakéhokoli oboru. Postupem času vymizely odborné časopisy, rozhlasové a televizní pořady o vědě a v současné době má jak odborná tak laická veřejnost stále menší příležitost o novinkách ve vědě a výzkumu slyšet. Období Nejdůležitější aktivity týkající se oblasti podpory zájmu o technické a přírodovědné obory na fakultě jsou realizovány již několik let především v rámci Rozvojových projektů MŠMT. V roce 2006 byl na Přírodovědecké fakultě Ostravské univerzity v Ostravě (dále jen PřF OU) řešen projekt Podpora zájmu mládeže o studium přírodovědných oborů. Projekt byl zaměřen na řešení dvou základních oblastí - zpřístupňování laboratoří, specializovaných učeben a dalších pracovišť PřF OU pro žáky středních a základních škol a popularizační aktivity určené pro zájemce z řád žáků základních a středních škol i široké veřejnosti. Započala práce na tvorbě internetových stránek prezentující zajímavou formou fyziku, matematiku a chemii. V letech 2007 a 2008 byly řešeny projekty s názvem Svět techniky a přírodních věd pro všechny ve spolupráci s Vysokou školou báňskou Technickou univerzitou v Ostravě. PřF OU v rámci aktivit projektu navázala na výstupy z roku 2006 a rozšířila je o akce zaměřené na podporu práce s talenty, organizaci různých soutěží, korespondenčních kurzů, spolupráci s učiteli středních a základních škol, prezentaci možností studia a uplatnění absolventů přírodovědných a matematických oborů v praxi. Rozšířila také spektrum popularizačních akcí. V roce 2009 byl samostatně na PřF OU řešen projekt Podpora zájmu mládeže o přírodovědné, matematické a informatické obory. Aktivity se v tomto roce rozšířily v práce na inovaci studijních plánů učitelského vzdělávání s důrazem na badatelské přístupy, počítačovou podporu experimentální činnosti, multimediální vzdělávání a další alternativní přístupy ve výuce. 40

43 V roce 2010 byl na fakultě řešen projekt Podpora vzdělávání v oblasti přírodovědných, matematických a informatických oborů. V rámci projektu byly podporovány a rozvíjeny aktivity v oblasti propagace přírodovědného a technického vzdělávání mezi mládeží a v oblasti spolupráce s vnějším okolím. Současně byly provedeny analýzy dokumentů z oblasti přírodovědného vzdělávání (důvody nezájmu žáků o přírodovědné a technické obory, průzkum požadavků zaměstnavatelů na absolventy přírodovědných a technických oborů, studie zahraničních zkušeností, atd.) a analýzy studijních plánů příslušných oborů na vysoké škole. Výsledky byly srovnány a využity v oblasti inovace a optimalizace studijních plánů přírodovědných, matematických a informatických oborů na PřF OU. V roce 2011 byl na fakultě řešen projekt Podpora vzdělávání v oblasti přírodovědných oborů včetně oborů pro přípravu učitelů. Specifická pozornost byla v projektu věnována oborům učitelským. Spolupráce s regionálními koordinátory IpN Podpora technických a přírodovědných oborů, čímž došlo k výraznému synergickému efektu především díky přenosu informací a zkušeností v oblasti podpory vzdělávání v přírodních a technických vědách a uplatnitelnosti jejich absolventů. Tab. 1: Obory zapojené do projektu v jednotlivých letech (x = zahrnut, o = nezahrnut) obory biologické x x x x x x fyzikální x x x x x x geografické o o o o x x chemické x x x x x x informatické x o o x x x matematické x x x x x x V rámci uvedených projektů byly realizovány např. následující aktivity: Spolupráce s učiteli základních a středních škol (vzdělávací akce pro učitele, přednášky učitelů pro studenty učitelství); Zpřístupňování laboratoří, specializovaných učeben a dalších pracovišť Přírodovědecké fakulty OU pro experimentální práci žáků ZŠ a studentů SŠ: o realizace experimentálních měření v laboratořích katedry fyziky (SOČ), o realizace vybraných experimentů v laboratořích katedry chemie (využívají školy, které nemají odpovídajícím způsobem vybaveny chemické laboratoře), o zpřístupnění tematických sbírek a laboratoří katedry biologie pro žáky základních a středních škol, o biologické exkurze, o semináře pro žáky ZŠ a SŠ v oblasti programování, počítačových sítí a tvorby webu; Podpora soutěží v oblasti přírodovědných předmětů s cílem motivovat žáky ke studiu přírodovědných oborů: o korespondenční kurz z chemie, o korespondenční kurz z fyziky; Práce s talentovanou mládeží v oblasti přírodovědných předmětů a matematiky: o přednášky a semináře pro talentované žáky příprava na olympiády z biologie, fyziky, chemie, matematiky, o konzultace s talentovanými žáky; Popularizace přírodovědných oborů: o přednášky na školách popularizující fyzikální témata, o chemické besídky, o matematický šampionát, o Den Země, Den dětí, Chemický jarmark, Chemie na hradě, o webové stránky, o dny otevřených dveří, o veletrhy vzdělávání, o návštěvy studentů a pedagogů na školách. 41

44 výstupy výstupy Současnost Obr.1: Souhrnný počet výstupů projektů v letech Ostravská univerzita v Ostravě získala pro období let projekt ESF OP VK Svět vědy záhadný a zábavný, což nejen finančně zabezpečuje popularizační aktivity na toto období, ale umožňuje i jejich rozšíření a rozvoj. Projekt se komplexně zaobírá tématem popularizace, medializace a komercionalizace vědy a výzkumu na Ostravské univerzitě, vzděláváním akademických a dalších pracovníků a studentů v této oblasti a v neposlední řadě podporou a rozvíjením systematické práce se studenty a žáky v oblasti seznamování se s vědou a výzkumem. Na realizaci projektu se podílí dvě fakulty - přírodovědecká a filozofická.aktivity projektu však jsou určeny akademickým a ostatním pracovníkům a studentům všech šesti fakult Ostravské univerzity v Ostravě, v některých případech i s přesahem do dalších regionů České republiky. Cílem je přiblížit přírodovědné, matematické, informatické i vybrané humanitní obory společně s nejnovějšími výsledky vědy a výzkumu těchto oborů široké veřejnosti (odborné i laické) prostřednictvím popularizačních a vzdělávacích akcí. Návštěvníci těchto akcí si tak budou moci na vlastní kůži vyzkoušet pokusy od obyčejných až po experimenty s využitím špičkových technologií ve specializovaných laboratořích, zažít objevování přírodních či technických zákonitostí prostřednictvím badatelských metod, objevit výsledky vědeckého bádání v humanitních oborech, seznámit se zkušenostmi vědeckých osobností a příklady dobré praxe. Dalším cílem je řešení problému stále menší možnosti mediální prezentace výsledků vědecké práce z jakéhokoli oboru. Projekt by chtěl jednak formou popularizačních akcí o vědě opět pravidelně informovat a jednak na míru šitými kurzy naučit studenty a akademiky o vědě poutavě psát, účelně komunikovat s médií a dostat tak do povědomí odborné i laické veřejnosti co nejvíce zajímavých informací o vědecké práci a jejich výstupech a výsledcích pro společnost. Připravovanými aktivitami chceme zasáhnout širokou odbornou i laickou veřejnost od akademických pracovníků vysokých škol, přes studenty vysokých škol, učitele základních a středních škol, žáky škol, děti mateřských škol, jejich rodiče a celou veřejnost. V rámci projektu budou podpořeni také studenti aktivně se zapojující do vědy a výzkumu. Budou výrazně začleněni do aktivit popularizace a seznamování veřejnosti se svou vědeckou prací a oborem, budou moci získat i zkušenosti ze zahraničí prostřednictvím zahraničních stáží. Závěr Od roku 2006 se popularizace přírodovědných, matematických a informatických oborů na PřF OU dynamicky rozvíjela. Podařilo se postupně začlenit do tohoto procesu všechny obory fakulty. Podařilo se sjednotit existující roztříštěné aktivity jednotlivých pracovníků na katedrách, doplnit jejich strukturu o aktivity podobného charakteru pro chybějící přírodovědné obory, podařilo se významně rozšířit spektrum aktivit. Taktéž došlo ke komplexnějšímu pohledu na popularizační aktivity s ohledem na nutnou a úzkou spolupráci s médii, spolupráci se zástupci základních a středních škol i dalších 42

45 institucí, vazbu na studijní obory realizované na VŠ zejména se zaměřením na učitelství a nutnou znalost výsledků analýz a studií souvisejících se sledováním zájmu o přírodovědné a technické obory. Velmi pozitivní je, že se do těchto aktivit angažují vybraní akademičtí pracovníci kateder s podporou ostatních kolegů a nadřízených, kteří si postupně začali uvědomovat důležitost těchto aktivit pro samotnou existenci oborů a budoucí vědecký rozvoj v daných oborech. Nepostradatelnou součástí týmů podílejících se na popularizaci jsou zejména akademičtí pracovníci připravující budoucí učitele (tzv. oboroví didaktici). Díky jejich odborné pomoci při přípravě aktivit pro jednotlivé typy cílových skupin je zajištěna vhodná elementarizace výsledků poznání a vědy v příslušných oborech tak, aby tyto výsledky byly vhodně předávány bez újmy na odbornosti. Slabou stránkou těchto aktivit na PřF OU jsou omezené kapacity pracovníků. Týmy jsou doplňovány schopnými členy z řad studentů. Zejména u studentů připravujících se na budoucí učitelskou profesi jsou tyto aktivity vhodným doplněním jejich praktické přípravy, která je jinak v rámci hodinové dotace oboru dost omezena [3]. I přesto jsou popularizační týmy na množství aktivit, které PřF OU realizuje, poměrně malé a jejich členové velice vytíženi. Toto jediné v současné době brání ještě dynamičtějšímu rozvoji popularizace na PřF OU. Literatura [1] Důvody nezájmu žáků o přírodovědné a technické obory (výzkumná zpráva), White Wolf Consulting, 2009 [online]. Dostupné na [2] Klesající výsledky českého základního a středního školství: fakta a řešení (výzkumná zpráva), McKinsey & Company, Inc., [3] Konečná, P.: Pregraduální příprava učitelů na Přírodovědecké fakultě Ostravské univerzity v Ostravě hodnocení, problémy a řešení, Sborník z mezinárodní konference Odborová didaktika interdisciplinárný dialóg 2012, ISBN

46 Prenosné planetárium v procese výučby astronómie Jozef Kováč Abstrakt Planetárium je svojou názornosťou a atraktívnosťou vhodným doplnkom pri vyučovaní astronómie na všetkých stupňoch škôl. Zvláštnym typom planetária je prenosné planetárium. Tekovská hvezdáreň v Leviciach od roku 2004 ako prvá v strednej Európe vlastní prenosné planetárium, značky Starlab. Toto prenosné planetárium umožňuje prezentovať hviezdnu oblohu priamo v mieste pobytu záujemcov, potrebný je iba dostatočne veľký priestor, kde sa dá nainštalovať nafukovacia kupola (vo väčšine prípadov školská telocvičňa, prípadne kultúrny dom). Projekcia hviezdnej oblohy umožňuje znázorniť hviezdy viditeľné voľnými očami, zdanlivý pohyb hviezd po oblohe, fázy Mesiaca, Mliečnu cestu, vzhľad hviezdnej oblohy z rôznych zemepisných šírok a pod. Okrem projekcie samotnej hviezdnej oblohy je pomocou vymeniteľných cylindrov možné návštevníkom prezentovať grécku mytológiu, vzhľad súhvezdí, súradnicové systémy a pod. Cieľom prezentácie je oboznámiť záujemcov s týmto typom planetária, ako aj s jeho možnosťami využitia, na základe niekoľkoročných skúseností práce s týmto zariadením. Kľúčové slová: prenosné planetárium, cylindre, Tekovská hvezdáreň v Leviciach Úvod Planetárium je zariadenie umožňujúce projekciu hviezdnej oblohy na umelú sférickú plochu. Najväčšou výhodou planetária je skutočnosť, že sú v ňom hviezdy viditeľné bez ohľadu na oblačnosť, ako aj nezávisle na dennej a ročnej dobe. Planetárium ďalej umožňuje znázorniť zdanlivý pohyb telies po oblohe, pričom tento pohyb je oproti skutočnosti podstatne rýchlejší a preto sú aj dôsledky vyplývajúce z tohto pohybu zrejmejšie a názornejšie. Výhodou je možnosť znázorniť vzhľad oblohy viditeľný v rôznych zemských zemepisných šírkach. Hlavnou nevýhodou planetária zostáva skutočnosť, že je to iba umelá hviezdna obloha. Osobitnú skupinu planetárií tvoria prenosné planetáriá. Tekovská hvezdáreň v Leviciach Tekovská hvezdáreň v Leviciach bola založená v roku 1956 ako tretia na Slovensku. Napriek svojej dlhej histórii vlastné priestory získala až v roku S tým súviselo rozbehnutie budovateľskej aktivity, ktorej výsledkom bolo otvorenie pozorovateľne s odsuvnou strechou (r. 2002), v ktorej sa nachádza refraktor s priemerom objektívu 150mm, a pozorovateľne s kupolou (r.2011), kde je umiestnený Cassegrain s priemerom primárneho zrkadla 400mm. Obe pozorovateľne slúžia na propagačné pozorovania pre návštevníkov hvezdárne, ako aj na odborné pozorovania. V odbornej činnosti sa hvezdáreň zameriava na pozorovanie slnečnej atmosféry, hlavne zakresľovanie slnečných škvŕn, pozorovania chromosféry v spektrálnej čiare H alfa, a v prípade účasti na expedíciách za úplným zatmením Slnka aj pozorovanie koróny. V rámci pozorovania medziplanetárnej hmoty sa organizujú expedície na pozorovanie aktivity meteorických rojov. Na výskum medziplanetárnej hmoty sú zamerané aj teoretické práce, čoho výstupom sú články uverejňované v karentovaných časopisoch. Hlavným ťažiskom práce hvezdárne je práca s návštevníkmi. Väčšinu exkurzií tvoria žiaci materských, základných a stredných škôl. Sú pre nich organizované prednášky, premietania rozprávok s astronomickou tematikou, rôzne súťaže, astronomické dni a pod. Nakoľko v osnovách učiva fyziky na základných školách je aj meteorológia, v areáli hvezdárne sa nachádza meteorologická búdka, ombrograf, tretiakov zrážkomer, pôdne teplomery, anemometer a ďalšie prístroje, ktoré umožňujú žiakom oboznámiť sa s týmito prístrojmi a vyskúšať si kvantitatívne určenie niektorých meteorologických prvkov. K obľúbeným večerným aktivitám patria g-astro večery, na ktorých si rodiny s deťmi môžu opekať a grilovať a postupne, ako sa stmieva, sa prechádza na pozorovanie oblohy. Ďalšou mimoriadne pozitívne vnímanou aktivitou je akcia s názvom Ďalekohľadom medzi ľud. Ide o pozorovanie prenosnými ďalekohľadmi v obciach na miestach s väčším výskytom ľudí (v parkoch, na námestiach), pričom sa cez deň pozorujú slnečné škvrny, pri večerných pozorovaniach Mesiac a planéty. Vo svojej mnohoročnej histórii má hvezdáreň v Leviciach niekoľko významných prvenstiev. Napríklad ako prvá hvezdáreň v bývalom Československu začala spoluprácu s materskými školami, čo bolo považované za takú raritu, že sa o tom písalo aj na americkom kontinente. Hvezdáreň získala v roku 2004 prenosné planetárium Starlab, pričom išlo o prvé prenosné planetárium nie len na Slovensku, ale aj 44

47 v strednej Európe. Pri tej príležitosti, v rámci propagácie týchto prenosných zariadení, sa v roku 2007 uskutočnila na Slovensku, v Bratislave, konferencia majiteľov malých prenosných planetárií, s celosvetovou účasťou (účastníci pochádzali od USA až po Austráliu). Prenosné planetárium Starlab Prenosné planetárium má oproti stabilnému planetáriu niekoľko výhod. Hlavnou výhodou je možnosť ísť za cieľovou skupinou, pretože stačí iba vhodný priestor (v našom prípade 8x6m, výška 4m) na nafúknutie planetária (väčšinou ide o telocvične, príp. kultúrne domy). Pri návšteve pevného planetária je potrebné vo väčšine prípadov objednať autobus (s tým sú spojené finančné náklady), zabezpečiť pedagogický dozor (personálne požiadavky), a zvyčajne táto akcia zaberie celý vyučovací deň (časová náročnosť). V prípade prenosného planetária je možné za jeden deň realizovať program pre celú menšiu školu. Montáž a demontáž zariadenia je jednoduchá (po nadobudnutí určitej praxe to trvá iba cca 15 min). Vzhľadom na princíp nafukovacej časti je zabezpečený bezbariérový prístup do vnútra planetária. Preprava prístroja je pomerne jednoduchá, zmestí sa do kufra osobného auta. Planetárium Starlab patrí medzi klasické planetáriá, tzn. že projekcia oblohy sa realizuje pomocou žiarovky a cylindra, na ktorom je znázornené to, čo sa má premietať. Výmenou cylindrov možno zostaviť program podľa potreby. V súčasnosti sú na trhu pomerne rozšírené digitálne planetária, ktorých najväčšou nevýhodou je premietanie čiernej farby, ktorá nikdy nie je úplne čierna. V našom planetáriu je čierna reálne čiernou, pretože je to skutočne absencia svetla. Montáž planetária Projekčná plocha je realizovaná nafukovacou kupolou s priemerom 4m. Kupola sa nafukuje pomocou ventilátora, ktorý zároveň počas programu zabezpečuje výmenu vzduchu v uzavretom priestore. Druhý otvor planetária slúži na vstup návštevníkov. Tento vstupný tunel sa zdá pomerne nízky, ale v skutočnosti sa prispôsobí výške návštevníka, stačí sa iba mierne zohnúť. V prípade pohybovo handicapovaných návštevníkov na vozíku je možné nadvihnúť okraj planetária a návštevníka pretlačiť s vozíkom dovnútra. Pred samotným vstupom do planetária je potrebné upozorniť návštevníkov na niektoré špecifické záležitosti. Prvou je už spomínaná skutočnosť, že výška vstupného tunela sa prispôsobí výške návštevníka. Druhým upozornením návštevníkov je, aby sa neopierali o okraj kupoly, pretože nie je pevný. Napokon je to upozornenie, aby návštevníci nepoužívali mobilné telefóny z dôvodu presvetlenia tmavého prostredia, s čím je spojené porušenie adaptácie očí na tmu. Projekčné cylindre Tekovská hvezdáreň v Leviciach má k dispozícii niekoľko cylindrov, umožňujúcich projekciu obrazcov a obrázkov s rôznu tematikou. Medzi najmenšími návštevníkmi je najobľúbenejší cylinder zobrazujúci mytológiu. Dajú sa pri ňom rozprávať rôzne grécke báje a mýty a vysvetliť, ako sa dostali súhvezdia na oblohu. Program väčšinou začína v planetáriu práve zobrazením tohto cylindra, pretože znázornené obrazce sú pomerne jasné a nevyžadujú veľké nároky na adaptáciu očí na tmu. Počas prezentácie niektorých príbehov prebehne adaptácia očí do takej miery, že je možné pokračovať zobrazením hviezdnej oblohy ďalším cylindrom. Cylinder hviezdnej oblohy umožňuje znázorniť hviezdnu oblohu tak, ako by sme ju videli voľnými očami v skutočnosti. Pri niektorých najjasnejších hviezdach je znázornená ich farba, čo slúži ako odrazový mostík k úvodu do astrofyziky. Znázornená je tu aj Mliečna cesta. Pomocou magnetických nástavcov je možné znázorniť fázy Mesiaca, projektory planét umožňujú nastaviť ich pozíciu vzhľadom na hviezdne pozadie. Pri otáčaní projektora dochádza ďalej k zaujímavému javu, kedy hviezdy premietajúce sa na pokrčenú stenu kupoly planetária vykazujú mihotanie tak, ako je to aj na reálnej oblohe. Ďalší cylinder umožňuje znázorniť súhvezdia ako spojnice medzi jednotlivými hviezdami. Okrem toho sú znázornené dve hlavné kružnice, a to rovník a ekliptika. Pre náročnejších návštevníkov a pre členov astronomických krúžkov slúži cylinder zobrazujúci súradnicové systémy používané v astronómii. Tiež je tu znázornený precesný pohyb zemského severného pólu na hviezdnom pozadí. 45

48 K dispozícii je aj kombinovaný cylinder, pomocou ktorého sa dá zobraziť naša Galaxia (umožňuje oboznámiť návštevníkov o galaktických štruktúrach, vzdialenostiach, čiernych dierach), prípadne Slnečná sústava, kde sú pri jednotlivých telesách uvedené niektoré ich parametre. Posledný cylinder, ktorý máme k dispozícii, predstavuje meteorológiu. Je na ňom zobrazená celá Zem a typické rozloženie tlakových útvarov, ako aj prúdení vzduchových hmôt. Sprievodné podujatia Tekovská hvezdáreň v Leviciach má prezentáciu planetária spojenú s ďalšími dvoma sprievodnými podujatiami. Prvým sprievodným podujatím je prezentácia prispôsobená vekovej kategórii návštevníkov. Pre najmenších sú určené rozprávky s astronomickou tematikou, pre starších prednášky o Slnečnej sústave a najnovších poznatkoch o vesmíre. Druhým sprievodným podujatím je pozorovanie prenosnými astronomickými ďalekohľadmi. V prípade priaznivých pozorovacích podmienok sa pozoruje Slnko a slnečné škvrny, v prípade večerných exkurzií jasnejšie objekty nočnej oblohy. Ak nie sú pozorovacie podmienky priaznivé, pozorujú sa vzdialené pozemské objekty. Pre mnohých návštevníkov je toto pozorovanie prvým stretnutím sa s astronomickým ďalekohľadom, preto aj takého pozorovanie má veľký význam. Je to príležitosť oboznámiť návštevníkov s princípom fungovania ďalekohľadu a pre najmenších je to príležitosť naučiť sa pozorovať ďalekohľadom. Záver Prenosné planetárium je veľmi užitočná učebná pomôcka, sprostredkujúca návštevníkom hviezdnu oblohu. Vzhľadom na to, že planetárium sa dostáva čo najbližšie k nim, navštívia ho aj ľudia, ktorí by inak do hvezdárne neprišli. Takýmto spôsobom sa prvý krát v živote stretávajú s astronómiou a pre niektorých z nich to môže byť prvá iskrička zapaľujúca nadšenie pre túto nádhernú prírodovednú disciplínu. 46

49 47

50 Abstrakt Astronomická olympiáda Jan Kožuško Astronomická olympiáda (AO) je předmětovou soutěží z oboru astronomie a příbuzných oborů, která je určena pro žáky základních a středních škol. Cílem olympiády je napomáhat vyhledávání talentovaných žáků a systematicky podporovat a rozvíjet jejich odborný růst. AO je členěna do čtyř kategorií od 6. ročníku základních škol až po maturitní ročníky středních škol. Probíhá ve třech kolech - školním (žáci s použitím libovolných pomůcek samostatně řeší zadané úlohy ve škole, úlohy vyhodnocuje a ověřuje pedagog, a to na základě obdrženého vzorového řešení a návodu na bodové hodnocení), krajském (žáci s použitím libovolných pomůcek samostatně řeší soutěžní úlohy doma, zaslaná řešení opravuje porota pověřená ústřední komisí astronomické olympiády) a celorepublikovém finále. Úspěšní řešitelé finále mohou být vybráni na odborné soustředění a následně nominováni do reprezentace České republiky pro Mezinárodní astronomickou olympiádu. Astronomická olympiáda je Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky zařazena od roku 2006 v soutěžích typu A, které MŠMT ČR pravidelně vyhlašuje pro daný školní rok. Klíčová slova:astronomická olympiáda, soutěž V roce 2002 se na základě podnětu z řad členů České astronomické společnosti (ČAS) [1] rozhodli tehdejší členové Výkonného výboru ČAS Štěpán Ivan Kovář a Petr Bartoš, že se pokusí zorganizovat astronomickou olympiádu [2]. Byl sepsán první záměr, v rámci kterého byly nastíněny cíle a obsah olympiády. První soutěžící v kategorii EF začali řešit úlohy školního kola už na podzim Počáteční tři ročníky měla AO jen jednu kategorii a na podzim roku 2004 ustavený výbor olympiády pracoval především na akreditaci soutěže ze strany MŠMT a vytvoření organizačních struktur klíčových pro rozšíření o další tři kategorie. Ve školním roce 2006/2007 přibyla kategorie GH, o rok později kategorie CD a od školního roku 2010/2011 je pravidelně otevírána i poslední chybějící kategorie AB. Středoškolské kategorie AB a CD organizuje ČAS ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Johanna Palisy v Ostravě [3], kde se konají ústřední kola obou kategorií. Vedle možnosti využít projekčního planetária při zadávání soutěžních úloh mají soutěžící pravidelně příležitost poznat moravskoslezskou metropoli. Ústřední kola kategorií EF a GH se konají v Praze na Akademii věd a Štefánikově hvězdárně na Petříně [4, 5]. V rámci doprovodného programu zde navštěvují řešitelé Astronomický ústav AV ČR v Ondřejově, Národní technické muzeum nebo absolvují procházku Prahou astronomickou. Na ústřední kola kategorií EF a GH navazuje pobytové soustředění (ve Valašském Meziříčí nebo Rokycanech), kde probíhá příprava a výběr reprezentantů na Mezinárodní astronomickou olympiádu [6]. Této soutěže se Česká republika pravidelně účastní od roku Vedle náročného soutěžního programu jsou součástí IAO exkurze na místní vědecká pracoviště, přednášky a exkurze (do přírody nebo po pamětihodnostech). Česká republika zde dosahuje dobrých výsledků. Celkem jsme dosud přivezli 15 medailí, z toho 1 zlatou, 4 stříbrné a 10 bronzových (obr. 1). 48

51 Obr.1: vlevo soustředění ve Valašském Meziříčí; vpravo náš tým na XVII. IAO v Gwangju, Korea Od roku 2010 se ČR účastní také Mezinárodní olympiády v astronomii a astrofyzice (IOAA) [7], která je na rozdíl od IAO určena pro starší studenty převážně posledních dvou ročníků gymnázií. První český tým se skládal z jednoho studenta a jednoho doprovodu a přivezl zlatou medaili. V roce 2011 jsme na IOAA v Polsku získali zlatou a stříbrnou medaili. Stanislav Fořt se navíc stal absolutním vítězem. Letos zde český tým opět výborně uspěl, všichni soutěžící získali medaile a v celkovém pořadí států jsme se umístili na druhém místě (obr. 2). Z IOAA má Česká republika dosud 8 medailí, z toho 4 zlaté, 3 stříbrné a 1 bronzovou. Obr.2: Český tým na 6. IOAA v Rio de Janeiro, Brazílie. Astronomická olympiáda si získala přízeň žáků a učitelů především netradiční podobou školního kola, kde lze používat libovolné pomůcky, včetně internetu (vývoj účasti je na obr. 3). Soutěžící zde získávají důležitou zkušenost v tom, že zjistí, že možnost používání jakýchkoliv pomůcek k úspěchu nestačí. Musí mít základní všeobecný přehled. Teprve pak mohou správně zařadit jednotlivé informace a například volit vhodná klíčová slova při hledání informací na internetu nebo v příručkách. Školního kola se každoročně účastní přibližně 8500 žáků ze 300 škol v celé České republice. Jedním z příkladů výborné práce s talentovanou mládeží na regionální úrovni je základní škola Sychrov ve Vsetíně, která každoročně ke školnímu kolu připravuje pro žáky bohatý doprovodný program včetně návštěvy místní hvězdárny [8]. Astronomická olympiáda tak významným způsobem přispívá k popularizaci astronomie na školách 49

52 v době, kdy je systematická výuka astronomie v rámci fyziky a zeměpisu spíše omezována. Zároveň se díky atraktivním tématům stává pro řadu zájemců odrazovým můstkem při dalším prohlubování jejich zájmu o přírodní vědy a fyziku Vývoj počtu účastníků Poděkování Obr. 3: Vývoj účasti ve školním kole Astronomické olympiády. Astronomická olympiáda by nemohla fungovat bez existence sehraného týmu, jehož členové se na sebe mohou naprosto spolehnout. Na tomto místě bych proto rád poděkoval Lence Soumarové a Tomáši Proseckému ze Štefánikovy hvězdárny v Praze, Ivaně Češkové a Tomáši Gráfovi z Hvězdárny a planetária Johanna Palisy v Ostravě a Miroslavu Randovi z Fakulty Pedagogické Západočeské univerzity v Plzni. Literatura [1] Česká astronomická společnost [online ] [2] Astronomická olympiáda - [online ] [3] Hvězdárna a planetárium Johana Palisy - [online ] [4] Štefánikova hvězdárna - [online ] [5] Astronomický ústav AV ČR [online ] [6] International astronomy olympiad [online ] [7] International olympiad on astronomy and astrophysics [online ] [8] AO na ZŠ Vsetín - [online ] 50

53 51

54 Abstrakt Komunikace vědy a mezioborová spolupráce v ČHMÚ Blanka Krejčí V době, kdy si každý může několika kliknutími vytvořit svou vlastní předpověď počasí, nabývá na významu dovednost komunikovat s veřejností o smyslu odborné práce též v oborech Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Je potřeba rozvíjet komunikační dovednosti pracovníků, kteří jsou v kontaktu s veřejností, posilovat roli komunikace, podílet se na vzdělávání mladé generace a v neposlední řadě správně definovat cílovou skupinu příjemců informací. ČHMÚ se v projektu Spolupráce pro budoucnost (reg. č. CZ.1.07/2.4.00/ ) zavázal pověřit zaměstnance, kteří se budou věnovat stážistům, umožnit účast zaměstnanců na stážích, seminářích, konferencích hrazených v projektu i spolupracovat na přípravě a realizaci konferencí na téma Science Communication (SciCom). Cílem spolupráce jsou rozvoj know how pro přípravu popularizačních aktivit, podíl na pracích při přípravě metodiky pro popularizaci a příprava lektorů, případně jejich zapojení v pravidelných aktivitách při nově vznikajících centrech pro popularizaci vědy v Ostravě. Spolupráce s regionálně blízkými partnerskými organizacemi zabývajícími se rovněž vědami o Zemi má potenciál posunout popularizační aktivity na novou úroveň. Klíčová slova: komunikace vědy, vzdělávání, popularizace, spolupráce, Český hydrometeorologický ústav Úvod V současné době nabývá na významu dovednost komunikovat s veřejností o smyslu odborné práce též v oborech Českého hydrometeorologického ústavu. Je potřeba rozvíjet komunikační dovednosti pracovníků, kteří jsou v kontaktu s veřejností, posilovat roli komunikace, podílet se na vzdělávání mladé generace a v neposlední řadě správně definovat cílovou skupinu příjemců informací. Popularizační aktivity ČHMÚ Zřizovatelem Českého hydrometeorologického ústavu je Ministerstvo životního prostředí České republiky, funkcí ČHMÚ je vykonávat funkci ústředního státního ústavu České republiky pro obory čistota ovzduší, hydrologie, jakost vody, klimatologie a meteorologie jako objektivní odborné služby poskytované přednostně pro státní správu. Předmětem činnosti ČHMÚ v uvedených oborech je: racionálně, věcně a ekonomicky integrovat výkon státní služby; zřizovat a provozovat měřicí stanice a sítě s využíváním telekomunikačních sítí (státní pozorovací sítě pro sledování kvalitativního a kvantitativního stavu atmosféry a hydrosféry a příčin vedoucích k jejich znečišťování nebo poškozování); odborně zpracovávat výsledky pozorování, měření a monitorování; vytvářet a spravovat databáze; poskytovat předpovědi a výstrahy; provádět a koordinovat vědeckou a výzkumnou činnost. ČHMÚ na základě zvláštního pověření dále vykonává řadu speciálních funkcí, jak vnitrostátních, tak se vztahem k zahraničí. Popularizace a prezentace oborů činnosti a výsledků práce je přirozenou součástí činností ústavu, ačkoliv není explicitně zmíněna ve zřizovacích listinách instituce. Pobočka ČHMÚ Ostrava zajišťuje a zprostředkovává kontakt mezi ČHMÚ a orgány státní správy Moravskoslezského a Olomouckého kraje a zajišťuje činnosti ČHMÚ v regionu severní Moravy a Slezska. Území pobočky Ostrava je tvořeno povodím Odry na severní Moravě a ve Slezsku, horní Moravy po soutok s Bečvou a povodím Bečvy. Velmi malá část na východě je odtokovou oblastí řeky Váh. Pro území působnosti pobočka zajišťuje provoz měřících a pozorovacích sítí, zpracování výsledků měření, vydávání regionálních předpovědí, poskytování režimových informací a posudků a zpracování odborných posudků a studií v oborech hydrologie, meteorologie, klimatologie a ochrany čistoty ovzduší. Pracovníci ČHMÚ, pobočky Ostrava, popularizují své aktivity směrem k veřejnosti prostřednictvím provádění exkurzí, odborných i popularizačních přednášek, organizováním dnů otevřených dveří a 52

55 prezentací u příležitosti Dne Země, spoluprací s médii. V rámci těchto aktivit je snahou prezentovat obory činnosti formou přístupnou konkrétní cílové skupině. Pro mladší děti byla připravena např. sada jednoduchých pokusů, přibližujících principy fungování nejčastějších jevů v atmosféře. V rámci spolupráce s médii ČHMÚ provozuje internetové stránky přinášející informační servis s důrazem na média. ČHMÚ se prezentoval v posledních letech prostřednictvím dvou samostatných výstav. ČHMÚ v projektu Spolupráce pro budoucnost V současnosti je snahou posunout komunikační a prezentační aktivity pracovníků ČHMÚ, kteří přicházejí do styku s veřejností, na vyšší úroveň - dovednost komunikovat o smyslu odborné práce nabývá na významu rovněž v oborech činnosti ČHMÚ. Je potřeba rozvíjet komunikační dovednosti pracovníků, kteří jsou v kontaktu s veřejností, celkově posilovat roli komunikace, podílet se na vzdělávání mladé generace, definovat cílovou skupinu příjemců informací. Z iniciativy Hvězdárny a planetária Johanna Palisy při VŠB-TU v Ostravě vznikla v roce 2011 myšlenka spolupráce institucí v oblasti popularizace a komunikace vědy, kde společnými jmenovateli jsou regionální blízkost a oborové zaměření na vědy o Zemi. Jedná se o zmíněné planetárium, Ústav geoniky AV ČR v.v.i. v Ostravě, Český hydrometeorologický ústav, pobočku Ostrava a další spolupracující organizace (Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové, Hvězdárna a planetárium Brno, Planetárium Hamburg). Tyto organizace se sdružily ve společném projektu Spolupráce pro budoucnost (reg. č. CZ.1.07/2.4.00/ ). Český hydrometeorologický ústav se v projektu zavázal pověřit zaměstnance, kteří se budou věnovat stážistům, umožnit účast zaměstnanců na stážích, seminářích, konferencích hrazených v projektu i spolupracovat na přípravě a realizaci konferencí na téma Science Communication (SciCom). Cílem spolupráce jsou rozvoj know how pro přípravu popularizačních aktivit, podíl na pracích při přípravě metodiky pro popularizaci a příprava lektorů, případně jejich zapojení v pravidelných aktivitách při nově vznikajících centrech pro popularizaci vědy v Ostravě. Absolvované stáže, semináře a účast na konferencích umožňují sdílet zkušenosti nejen z partnerských organizací, čerpat inspiraci, rozšiřovat a obohacovat pohled na komunikační aktivity v ČHMÚ. Konkrétně se jedná o obohacení a rozšíření pohledu na možnou roli ČHMÚ v popularizačních aktivitách pro širší veřejnost, jako jsou např. marketing do škol, zapojení studentů, využívání sociálních médií. V jednání je možnost případného začlenění do připravovaného společného dramaturgického plánu partnerských institucí v projektu. Do budoucna je možno formulovat témata, která by měla být diskutována při definování, směřování a rozšiřování popularizačních aktivit v ČHMÚ: Závěr Poslání instituce - definovat roli komunikace s veřejností; snaha zaujmout veřejnost, která se dosud nezajímá o danou problematiku; formulování otázek; jak vyvolávat chuť přemýšlet nad jevy; používání příkladů z reálného života; měření a mapování odezvy, zpětné hodnocení dopadu popularizačních aktivit. Spolupráce pobočky Českého hydrometeorologického ústavu v Ostravě s regionálně blízkými partnerskými organizacemi, zabývajícími se rovněž vědami o Zemi, má potenciál posunout popularizační aktivity ČHMÚ na vyšší úroveň. 53

56 Abstrakt Modely planet a hvězd Miroslav Krejčí Vytvoření správné představy o velikosti těles ve sluneční soustavě a jejich vzájemné porovnání je poměrně obtížné. V příspěvku ukážeme variantu použití 3D modelů planet v rámci výukových programů pro školy, zejména žáky konce prvního a začátku druhého stupně základní školy. Využití modelů hvězd pro demonstraci některých charakteristik, a především porovnání velikostí hvězd se Sluncem, je určeno žákům konce druhého stupně základní školy a studentům škol středních. Klíčová slova:planeta, hvězda, model, měřítko, porovnání, velikost planety, velikost hvězdy Úvod Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové připravuje kromě astronomicky zaměřených programů pro nejširší veřejnost především také programy o Zemi a vesmíru určené pro všechny věkové skupiny žáků a studentů od mateřských škol po školy vysoké. Programy obsahově reflektují rámcové vzdělávací programy a jsou školami využívány k doplnění a rozšíření učiva. V některých případech je návštěva hvězdárny motivačním prvkem zařazeným na závěr výuky příslušného tematického okruhu. Objektivně omezené možnosti škol návštěva hvězdárny výrazně rozšiřuje. V kontextu vzdělávací soustavy ČR V souladu s principy kurikulární politiky, zformulovanými v Národním programu rozvoje vzdělávání v ČR (tzv. Bílé knize) a zakotvenými v zákoně o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, je ve vzdělávací soustavě ČR zaveden systém kurikulárních dokumentů pro vzdělávání žáků od 3 do 19 let. Kurikulární dokumenty jsou vytvářeny na dvou úrovních státní a školní. Státní úroveň v systému kurikulárních dokumentů představují Národní program vzdělávání (NPV) a Rámcové vzdělávací programy (RVP). Zatímco NPV formuluje požadavky na vzdělávání, které jsou platné v počátečním vzdělávání jako celku, RVP vymezují závazné rámce vzdělávání pro jeho jednotlivé etapy (pro předškolní, základní a střední vzdělávání). Školní úroveň představují školní vzdělávací programy (ŠVP), podle nichž se uskutečňuje vzdělávání na jednotlivých školách. Školní vzdělávací program si vytváří každá škola podle zásad stanovených v příslušném RVP. V příspěvku zmíníme ty oblasti RVP pro předškolní a základní vzdělávání, v rámci nichž by se žáci měli dozvědět o planetě Zemi či planetách sluneční soustavy. Předškolní vzdělávání Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání definuje tzv. vzdělávací oblasti, přičemž jednou z nich je oblast Dítě a svět. V rámci ní je jedním z dílčích vzdělávacích cílů (tzn. co by měl pedagog u dítěte podporovat) vytvoření povědomí o vlastní sounáležitosti se světem, s živou a neživou přírodou, lidmi, společností, planetou Zemí. Jednou ze vzdělávacích nabídek (co by měl pedagog dítěti nabídnout) je přirozené i zprostředkované poznávání přírodního okolí, sledování rozmanitostí a změn v přírodě (příroda živá i neživá, přírodní jevy a děje, rostliny, živočichové, krajina a její ráz, podnebí, počasí, ovzduší, roční období) a jedním z očekávaných výstupů (tedy to, co by mělo dítě na konci předškolního věku dokázat) je schopnost vnímat, že svět má svůj řád, že je rozmanitý a pozoruhodný, nekonečně pestrý a různorodý - jak svět přírody, tak i svět lidí (kromě jiného mít elementární povědomí o planetě Zemi, vesmíru apod.) RVP definuje i rizika ohrožující vzdělávací záměr pedagoga, přičemž jedním z nich je jednotvárná, málo rozmanitá nabídka činností, málo podnětné, málo pestré a málo obměňované prostředí atd. Domníváme se, že časově vhodně zařazená návštěva hvězdárny je nejenom jedním z preventivních kroků pedagoga při předcházení výše zmíněným rizikům, ale také vhodným doplňkem pro plnění požadavků stanovených RVP. 54

57 Základní vzdělávání Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání vymezuje pro první stupeň vzdělávací oblast "Člověk a jeho svět" (jediná vzdělávací oblast koncipována pouze pro 1. stupeň základního vzdělávání), která je rozdělena do 5 tematických okruhů, přičemž v okruhu "Rozmanitost přírody" je jednou z náplní učiva ve druhém období (4. a 5. třída) Vesmír a Země - sluneční soustava, Země jako planeta, střídání dne a noci, ročních období. Ve druhém stupni pak RVP vymezuje vzdělávací oblast Člověk a příroda, která je realizována čtyřmi vzdělávacími obory Fyzika, Chemie, Přírodopis, Zeměpis. V rámci nich se žáci postupně podrobněji zabývají sluneční soustavou, stavbou, tvarem a pohyby Země ve srovnání s ostatními planetami sluneční soustavy a postavením Země ve vesmíru. V učebnicích Jak jsme zmínili výše, rámcový vzdělávací program je v jednotlivých školských zařízeních realizován školním vzdělávacím programem, což ve svém důsledku vede k jistému stupni volnosti při tvorbě výuky a možnosti volby učebnic. Nepochybně jeden z mnoha cílů nově zavedeného systému. Dlouhodobé výsledky této koncepce zhodnotí budoucnost. Nicméně některé prostředky, kterými je výuka realizována, lze hodnotit již nyní. Abychom měli představu, s čím se žáci setkávají při výuce, ukazujeme na deseti příkladech, jak je prezentována planeta Země a její srovnání s planetami sluneční soustavy. Připomeňme, že všechny v příspěvku zmiňované učebnice, jsou vybaveny schvalovací doložkou pro základní vzdělávání, kterou uděluje MŠMT. Úskalí tohoto snažení jsou zřejmá, avšak z některých příkladů je očividné, že autor byť i pokus o názornost předem vzdal. Jen obtížně lze pochopit proč v době, kdy je k dispozici obrovské množství kvalitních snímků Slunce a planet, jsou v učebnici pro žáky čtvrté třídy tato tělesa zobrazena podivnými kresbičkami patrně výtvarně zapadajícími do rádoby hravě-přívětivého ducha knihy, kde však planetu Merkur zřejmě snědlo usměvavé Slunce. To Slunce, které je na obrázku zdrojem stínu(!) a planety jsou osvětleny čímsi odjinud. Učebnice fyziky pro základní školy a žáky víceletých gymnázií s titěrnou koláží kotoučků planet ledabyle poházených přes sebe naprosto nerespektující jejich velikosti (natož alespoň náznak vzdáleností) je jedním z nejsmutnějších příkladů. Záměrně neuvádíme konkrétní učebnice, protože není smyslem tohoto příspěvku kritické hodnocení jejich obsahu. Uvádíme zde tyto skutečnosti mj. proto, abychom zdůraznili význam a potřebu sdělení korigujícího nesprávné představy, sdělení, které ve spojení s nevšedním zážitkem může mít trvalejší charakter. Modely planet Na Hvězdárnu a planetárium v Hradci Králové jsme v roce 2005 pořídili modely planet sluneční soustavy v měřítku 1:200 milionům. Původní záměr byl umístit modely ve vestibulu budovy, ale provozní zkušenosti ukázaly, že je vhodnější zařadit demonstraci do programu v přednáškovém sále, kde jsou k dispozici i další možnosti doplnění výkladu. Modely planet jsou před zraky diváků skryty a v úvodní části naznačíme, co je cílem našeho snažení tedy namísto luštění různě velkých čísel z tabulek nalézt jiný způsob, jak mezi sebou porovnat planety sluneční soustavy zde v přednáškovém sále. Připomeňme, že programy realizované v našem zařízení jsou koncipovány s akcentem na aktivní účast žáků a nejenom v této fázi vystupuje přednášející v roli mírného manipulátora navrhovaných řešení, což je důsledkem věkové ale i vědomostní rozmanitosti posluchačů. V počátku se zpravidla ukazuje jako vhodné uvědomění si rozměrů a vzdáleností reálného světa místnosti, budovy, cesta do školy ulicemi města, krajina, cesta za příbuznými, na dovolenou a podobně. 55

58 Protože pochopení měřítka je zcela zásadní pro správné chápání dalšího výkladu, můžeme problém s umístěním nepředstavitelně velké planety Země do kinosálu převést na řešení problému umístění jiného velkého předmětu do kinosálu například autobusu, kterým k nám většina žáků přijíždí. V této fázi dostane další postup řešení problému konkrétní a snadněji představitelný obsah a rozměr. Další diskuzí je postupně zavržena varianta bourání dveří, či jiné exotické návrhy a jako poměrně schůdné řešení se ukáže stavba modelu autobusu. Po zjištění, že s venku na autobusu naměřenými hodnotami rozměrů nelze pracovat, neboť by se ani model do kinosálu nevešel, docházíme ve zmanipulované debatě ke klíčovému momentu vysvětlení a pochopení procesu zmenšení, kdy je posléze nabídnuta hodnota pro dělení (60). Pochopení procesu je snadno a rychle ověřitelné zadáváním konkrétních skutečných rozměrů (stěrače, okna, kola ap.) k přepočtu na rozměry zatím v myšlenkách budovaného modelu, který je po ověření, že většina pochopila, nahrazen skutečným modelem autobusu v měřítku 1:60. Následující krátká diskuze je obsahově zaměřena na vzpomínky na měřítko použití, hodnoty. Další příležitostí, kdy ověříme, zda žáci chápou princip naší snahy, je výzva k návrhu měřítka pro model Země. Z navrhovaných a vhodně usměrňovaných hodnot pro dělení se dostaneme k číslu 200 milionů a po uznalých citoslovcích z řad obecenstva představíme model planety Země v měřítku 1:200 milionům. V této fázi však musí zaznít otázka, proč jsme to všechno dělali, neboť naprostá většina posluchačů již neví o původní snaze porovnat planety sluneční soustavy s planetou Zemí. Na nutnou podmínku pro smysluplné porovnávání velikosti planet tedy zachování stejného měřítka pro modely ostatních těles většinou přijdou žáci sami. S využitím znalostí žáků jsou tedy postupně představeny modely ostatních planet nejprve terestrických a následně plynných a ledových obrů. Při odhalení modelu Jupitera zpoza závěsu je potřeba akceptovat zvýšený hluk v sále a pokusit se zároveň o vyhodnocení vykřikovaných komentářů, neboť mnohdy ukrývají další příležitost k upřesnění správného pochopení ukázky modelů. Pro příklad uveďme pohoršenou poznámku: To jste ale nevydělili stejným číslem! Dodejme, že úžas nad velikostí modelu Jupitera obtížně skrývají i návštěvníci večerních pořadů. Výkřik A kde má prstenec! následovaný okamžitou odpovědí v duchu doby Někdo ho ukradl! můžeme po vyvrácení odkudsi z publika navrhované alternativy využít k diskuzi o jeho skutečných rozměrech v okolí planety Saturn. Případným návodem k řešení záhady může být debata o chybějícím ventilku na modelu autobusu. Po představení modelů planet zpravidla (je-li dostatečný počet žáků) přistoupíme k vytvoření části modelu Slunce, protože je vhodné využít situace, kdy jsou žáci v obraze a porovnání velikostí těles ve stejném měřítku vnímají. Za pomoci provázku v délce poloměru modelu Slunce a rozestavěním žáků v prostoru kinosálu je upažením vytvořen živý kruh, do kterého jsou pak umístěny modely planet pro porovnání s velikostí Slunce. 56

59 Modely hvězd Na 3D modely planet velmi volně navazuje hvězdný koutek ve vestibulu hvězdárny, kde jsou v měřítku 1:100 miliardám znázorněny velikosti některých hvězd pro porovnání s velikostí Slunce. Učivo o hvězdách je však náplní vyšších ročníků, kde se již není potřeba pro pochopení smyslu prezentace zabývat podrobně měřítkem a náplň výkladu je obsahově zaměřena na jiné vlastnosti a charakteristiky modelovaných těles. Modely jsou interaktivní a žáci mají možnost postupným rozsvícením porovnávat velikosti a naznačenou barevnost s modelem Slunce a v nástěnném H-R diagramu nalézt porovnání základních charakteristik (teplota, svítivost) zobrazených hvězd. Vyhlídková terasa Pokud to počasí umožňuje, navštívíme se žáky vyhlídkovou terasu, ze které pohledem na část planetární stezky doplníme výklad zaměřený na porovnání velikostí těles sluneční soustavy o představu vzdáleností mezi nimi. Při té příležitosti však musíme vzpomenout na měřítko a uvědomit si, že model Slunce, který vidíme na trávníku před hvězdárnou je pětkrát menší než ten, který jsme vytvořili v kinosále a měřítko planetární stezky je tedy jiné (1:1 miliardě). V rámci podpory dobrých mezioborových vztahů využijeme zvědavé pohledy na měřící zařízení Solární a ozonové observatoře ČHMÚ k diskuzi o sluneční radiaci, sledování Slunce, jeho významu a vlivu na život na Zemi. Závěr Na základě diskuzí se žáky během programu a s ohledem na zájem vyučujících, kteří požadují do programu zařadit předvedení 3D modelů planet a skutečnosti, že téměř každá prezentace je z jejich strany doprovázena fotoreportáží pro pozdější využití ve výuce, domníváme se, že tento způsob vytváření představy o porovnání skutečných velikostí těles sluneční soustavy vede k žádoucímu výsledku. Literatura [1] kolektiv autorů.: Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání, Výzkumný ústav pedagogický, Praha, 2004 [2] kolektiv autorů.: Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, Výzkumný ústav pedagogický, Praha, 2007 [3] kolektiv autorů.: Rámcový vzdělávací program pro gymnázia, Výzkumný ústav pedagogický, Praha,

60 Fyzikální olympiáda prostředek pro získávání talentů pro vědeckou práci Abstrakt Jan Kříž Představíme nejstarší fyzikální soutěž středoškoláků u nás včetně její mezinárodní nadstavby. Na několika příkladech ukážeme kariérní úspěchy úspěšných řešitelů olympiády. Klíčová slova:fyzikální olympiáda, talentovaní žáci Úvod V každé společnosti se vyskytují jednotlivci mající nadprůměrný talent v některém oboru lidské činnosti, ať už ve sportu, v umění nebo třeba v politice. Pokud má talent vyniknout, je potřebné ho systematicky rozvíjet. Nikdo nepochybuje, že dosáhnout výrazný úspěch v některém sportu vyžaduje kromě talentu tvrdý trénink pod vedením zkušeného trenéra, propracovaný systém soutěží a zajisté i potřebnou dávku štěstí. Podobně je to třeba s hudebním virtuózem. I když si to široká veřejnost neuvědomuje, totéž platí o rozvíjení vědeckého talentu. K vyniknutí v matematice, fyzice, chemii atd. nestačí chodit do školy a dobře se učit, podobně jako návštěvou tělocviku se nevychová mistr republiky. Talent je potřebné podchytit v co nejútlejším věku a systematicky a individuálně se mu věnovat. Nedílnou součástí systému pro vyhledávání talentů jsou soutěže, ve kterých si mohou talentovaní žáci porovnávat své schopnosti. Hlavním cílem soutěže musí být motivace ke kvalitní výchově nadaných jednotlivců. Výsledky v soutěžích nám potom naznačí, jak úspěšní v tomto poslání jsme. V přírodních vědách tvoří systém tradičních předmětových olympiád historicky nejstarší způsob vyhledávání talentů. Jejich výchova je podporována dalšími iniciativami, jako jsou různé kroužky mladých přírodovědců. K tradičním předmětovým olympiádám postupně přibývaly další specializované soutěže, např. Astronomická olympiáda, Turnaj mladých fyziků nebo mezinárodní soutěže EUSO (European Union Science Olympiad), IJSO (International Junior Science Olympiad) a dále soutěže vědeckých prací First Step to Nobel Price nebo EU Contest of Young Scientists. Případné úspěchy v mezinárodních soutěžích podobného typu jsou založeny na kvalitním systému vyhledávání a primární výchově talentů. V tomto příspěvku se věnujeme nejstarší a také nejznámější soutěži zaměřené na fyziku Fyzikální olympiádě. Historie Fyzikální olympiády a její současné organizační schéma Fyzikální olympiáda má v České republice dlouhou tradici. Byla založena již roku 1959, v tomto akademickém roce tak probíhá její již 54. ročník. Po odborné stránce ji garantuje vědecká společnost Jednota českých matematiků a fyziků (založena roku 1862 pod názvem Spolek pro volné přednášky z mathematiky a fysiky). Na vzniku Fyzikální olympiády v bývalém Československu a na jejím počátečním rozvoji v prvních dvaceti letech se významně podílel především prof. RNDr. Rostislav Košťál z Vysokého učení technického v Brně. Zakládal ji nejen jako vrcholovou soutěž středoškoláků, ale jako promyšlený systém, který si klade za cíl vyhledávat a pěstovat talenty na fyziku. Roku 1966 společně s prof. Cz. Ścislowským z Polska a R. Kunfálim z Maďarska inicioval vznik mezinárodní fyzikální olympiády (MFO). Od roku 1993 funguje samostatně Fyzikální olympiáda České republiky. První MFO se konala v roce 1967 v Polsku (jen za účasti 5 zemí bývalého východního bloku), třetí MFO v roce 1969 hostilo Brno, desátou v roce 1977 Hradec Králové. Brzo se k východoevropským zemím připojili i státy západní Francie (1972), Spolková republika Německo (1974), Švédsko (1976) atd. Dnes se této mezinárodní soutěže zúčastňují řešitelé ze všech pěti kontinentů světa. Poslední MFO v Estonsku se zúčastnilo 378 soutěžících z 81 států, rekordní účast 397 soutěžících z 85 států zaznamenala MFO v roce V současnosti probíhá Fyzikální olympiáda v ČR v sedmi věkových kategoriích pro žáky středních i základních škol. Kategorie A, B, C, D jsou určeny pro žáky středních škol, mají domácí a krajské kolo. Kategorie A vrcholí celostátním kolem. Žáci základních škol soutěží v kategoriích E, F a G Archimediádě. Tyto kategorie mají domácí a okresní kola. V Archimediádě může být okresní kolo nahrazeno kolem školním. Nejlepší řešitelé kategorie E změří své schopnosti ještě v krajských kolech. Pro organizátory to znamená připravit každoročně 81 teoretických i experimentálních úloh, které musí být zajímavé, náročné, ale zvládnutelné pro danou věkovou kategorii. Kromě přípravy samotných soutěžních úloh připravují organizátoři pro soutěžící každoročně čtyři studijní texty a organizují soustředění. Na celostátní úrovni se jedná především o výběrové soustředění, kde je z nejlepších řešitelů celostátního kola vybrán pětičlenný tým pro MFO, přípravné soustředění před MFO (v posledních letech pořádáno částečně 58

61 společně se Slovenskem) a dále soustředění pro nejlepší řešitele kategorií B a C na chatě Táňa v Peci pod Sněžkou. Více o fyzikální olympiádě a dalších fyzikálních soutěžích, viz [1] a reference v této práci a webová prezentace Fyzikální olympiády, [2]. Profesní uplatnění úspěšných řešitelů FO Rádi bychom v tomto článku představili předběžné výsledky zatím neukončeného šetření o profesním uplatnění českých (před r československých) účastníků MFO. Od roku 1967 se MFO zúčastnilo cca 170 českých (československých) soutěžících, z nichž se nám podařilo získat jména 160 z nich a u 120 z nich máme informaci o jejich současném zaměstnání. Zaměříme se na to, zda tito lidé působí na vědeckých nebo akademických místech ve fyzice, matematice nebo příbuzných oborech (např. informatika, kybernetika, fyzikální chemie). Rozdělme účastníky MFO na ty, kteří již ukončili vysokoškolská studia a ty, kteří ještě studují, tj. ty, kteří se zúčastnili MFO v letech Vzhledem k tomu, že se někteří studenti zúčastnili několika MFO, je takovýchto studentů 19. Dva z nich ještě stále studují střední školu a mají šanci zúčastnit se MFO ještě v příštím roce. Z dalších 17 studuje 16 studentů fyziku nebo obor příbuzný. Zajímavým trendem posledních let je studium již pregraduálního stupně na zahraničních univerzitách. Ze zmíněných 16 studentů studuje v zahraničí (Cambridge, Imperial College London, Oxford, Waterloo, Berlin Mathematical School) přesně polovina. V tuzemsku studují účastníci MFO nejčastěji na Matematicko-fyzikální fakultě UK v Praze (4) a dále na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT (2) a po jednom na Přírodovědecké fakultě UK a Západočeské univerzitě v Plzni. Graficky uplatnění účastníků MFO v letech znázorňuje obr. 1. Jediný řešitel, který zcela opustil obor, studuje Lékařskou fakultu UK v Hradci Králové SŠ ČR VŠ ČR VŠ zahr. Mimo obor Obr. 1: Účastníci MFO v letech Současné zaměstnání (dohledaných) účastníků MFO z let 1967 až 2007 je graficky znázorněno na obr. 2. Z obrázku vyplývá, že drtivá většina těchto účastníků zůstala věrná fyzice nebo oborům příbuzným. Doktorandy v oboru je celkem 23 řešitelů MFO, sedm z nich působí v zahraničí (mimo ČR a Slovensko). Vědeckými či akademickými pracovníky v oboru se stalo 56 z úspěšných reprezentantů, z nichž 10 působí v zahraničí. Mimo obor tak zůstává pouze 22 účastníků MFO PhD Vědec Mimo zahraničí ČR (Československo) Obr. 2: Účastníci MFO v letech

62 Zajímavé jsou jistě i profese, kterým se věnují účastníci MFO, kteří se nevydali za vědeckou či akademickou kariérou. Jak ukazuje obr. 3, většina z těchto lidí se věnuje komerčně informačním technologiím, tedy oboru, který lze taktéž považovat za oboru příbuzný fyzice. Další část bývalých reprezentantů působí v rolích ekonomických poradců, či finančních manažerů, lze tedy říci, že taktéž pracují v příbuzném oboru finanční matematice. Jediný úspěšný účastník MFO se stal středoškolským učitelem fyziky. Mezi 120 účastníky MFO tak nalezneme pouze 6 lidí (včetně studenta lékařství viz výše), kteří zcela opustili fyziku nebo obory příbuzné IT Ekonom. SŠ Mimo Obr. 3: Účastníci MFO v letech , kteří nejsou vědeckými či akademickými pracovníky Závěr Výsledky uvedené v předchozí kapitole jsou jistě zkreslené faktem, že nemáme informaci o všech bývalých účastnících MFO. Dá se předpokládat, že pokud by se zbývajících 50 účastníků věnovalo vědecké nebo akademické dráze, informace o nich bychom na Internetu našli. Většina z nich tedy bude pravděpodobně působit mimo obor. Nicméně lze konstatovat, že účast v MFO je dobrým předpokladem pro to, aby se student stal vědeckým nebo akademickým pracovníkem. Samozřejmě, že úspěch ve Fyzikální olympiádě není pro vědeckou kariéru nutnou ani postačující podmínkou. Je spousta vědců, kteří úspěchu ve Fyzikální olympiádě nedosáhli. Buď se do ní ani nezapojili z důvodů, že studovali na střední škole, na které se Fyzikální olympiáda vůbec neřeší, nebo jim jednoduše nevyhovoval systém olympiády řešení úloh ve velkém časovém presu. Na druhou stranu lze nalézt příklady i těch nejúspěšnějších reprezentantů na MFO, kteří se fyzice nebo oborům příbuzným z nejrůznějších důvodů nevěnují. Prezentovaný průzkum, ve kterém hodláme dále pokračovat, ale jednoznačně ukazuje, že systém soutěží funguje jako vyhledávač talentů pro vědeckou práci velmi dobře. Poděkování autora textu patří správci webovské stránky FO, [2], Mgr. Janu Prachařovi (který se jako bývalý úspěšný olympionik věnuje profesionálně tvorbě webů) za shromáždění velkého množství informací o účastnících MFO. Literatura [1] Kříž, J., Plesch, M., Čáp, I.: Fyzikální a přírodovědné olympiády s mezinárodní nadstavbou, Čs. čas. fyz. 62, 5-6, (2012). [2] 60

63 61

64 Jak daleko je nebe - tvorba audiovizuálních pořadů v planetáriu PaedDr. Ivana Marková, Ph.D. Tvorba a uvádění audiovizuálních pořadů v sále s projekcí hvězdné oblohy má v ostravském planetáriu velmi dlouhou tradici. První dva pořady vznikly v roce 1981 a byly nabízeny školám, které si pomalu zvykaly na to, že návštěvou planetária mohou velmi efektivně a atraktivně doplnit nejen výuku fyziky, ale i dalších předmětů, kde lze přírodní zákony a jevy vysvětlovat na příkladech objektů z vesmíru. Během více než třicetiletého období prošla tvorba pořadů mnoha etapami, které odrážely vývoj projekčních a informačních technologií, změny v obsahu vzdělávání na školách, ale také stoupající nároky návštěvníků planetária. Objevovaly se menší i větší komplikace, které bylo třeba řešit většinou za plného provozu. Hledali jsme odpovědi na mnoho otázek. O některých se zmíním v následujícím textu podrobněji. Dokážeme vyrábět nové pořady v improvizovaném studiu přímo v planetáriu nebo potřebujeme profesionální studio? Sál planetária o průměru více než 12 metrů má poměrně vysoké nároky na kvalitu zvuku i obrazu. První zvukové nahrávky obsahovaly různé šumy, které nebyly ve studiu slyšet, ale ve velkém sále byly nepřeslechnutelné. Ukázalo se, že správnou cestou je využití profesionálního studia a hlasů profesionálních herců. Podařilo se nám docílit toho, že zvukové nahrávky našich pořadů měly vždy velmi vysokou úroveň. Větším problémem byla tvorba obrazové stránky. Projekce oblohy pomocí planetária byla vcelku bezproblémová, ale vytváření obrazu pro doplňkovou projekci diaprojektory a později dataprojektory musela být po dlouhou dobu výsadou autora scénáře, tedy samotného lektora. S nástupem internetu se sice objevily databáze kvalitních astronomických snímků a posléze i videí, ale tvorba náročnějších animací formou zakázky profesionálnímu studiu byla pro nás téměř vždy příliš drahá. Nakonec jsme se i s tímto problémem vyrovnali a nabízeli dobrou kvalitu obrazové stránky odpovídající dané době. Umíme napsat dobrý scénář pořadu? Musí vždy obsahovat příběh? Lektoři planetária by měli mít především přírodovědné vzdělání, nejlépe se zaměřením na fyziku či přímo astronomii. Samozřejmostí by měla být schopnost komunikace s dětskými i dospělými návštěvníky, zvládnutí základů rétoriky. V průběhu let přirozeně vyplynulo, že lektoři planetária se stali také autory literárních a technických scénářů (a také tvůrci obrazové stránky pořadů a režiséry). Napsat scénář vzdělávacího pořadu nebylo pro lektora až tak těžké do okamžiku, kdy jsme se rozhodli vytvářet poutavější a atraktivnější obsahy a formy, které by obsahovaly příběh, pohádku, reportáž apod. Vzhledem k tomu, že ne každý lektor měl zkušenosti např. s psaním povídek, trvalo vždy nějakou dobu než uvěřitelný a realizovatelný literární scénář spatřil světlo světa. Zajímavé je, že ačkoliv jsme se mnohokrát pokoušeli o spolupráci s cenově dostupnými externisty, výsledky této spolupráce nebyly téměř žádné. Scénáře s příběhem si nakonec získaly své pevné místo v repertoáru planetária a s větším či menším úspěchem jsou vytvářeny lektory planetária i v současnosti. Chceme prezentovat vědu podle našich představ nebo se budeme podbízet tématy, která očekávají návštěvníci? Mezi zaručená témata, která téměř vždy najdou odezvu u veřejnosti, patří např. katastrofy všeho druhu - od zasažení Země kometou až po supernovy, které zahubí lidstvo. Jsou to témata zajímavá, ale žádný popularizátor astronomie je nechce opakovat donekonečna, zvláště když je řada jiných, mnohdy zajímavějších témat. Otázkou je, zda všechny zajímavé astronomické objevy a teorie jsou pro veřejnost stravitelné. Nemůžeme počítat s tím, že diváci mají jasno v základních fyzikálních pojmech, že mají správnou představu o složení hmoty, o působení sil, o přeměnách energie atd. Pořad v planetáriu by neměl diváka odradit jen proto, že polovinu doby strávené pod hvězdnou oblohou vlastně nevěděl, o čem je řeč. Řešením je samozřejmě pestrá nabídka pořadů, ze které si vybere každý podle svých nároků, ale tato varianta mnohdy neodpovídá finančním možnostem instituce a je časové náročná. S tímto také úzce souvisí mnohokrát diskutovaná otázka, zda bychom měli nabízet delší dobu v podstatě stejný repertoár 62

65 (pravidelně doplňovaný premiérami), nebo volit cestu intenzivní propagace jednoho pořadu, jeho uvádění ve všech možných atraktivních termínech a po opotřebování jeho stažení z nabídky. Chceme nabízet stejné pořady školám jako veřejnosti nebo si můžeme dovolit vytvořit oddělenou nabídku? Náklady na výrobu pořadů v planetáriu se liší případ od případu. Záleží na tom, zda chceme slyšet hlas herce všeobecně známého z médií, zda chceme scénickou hudbu složenou na míru, zda pořad vyžaduje tvorbu speciálních animací či efektů atd., nebo se spokojíme se skromnějšími variantami. Vytvořit dvě oddělené nabídky vyžaduje nejen velké finanční náklady, ale také obrovské množství času. Dosáhnout ideálního stavu, kdy může planetárium nabídnou jednotlivým ročníkům škol didakticky správně zpracované pořady a zároveň pestrou nabídku pro veřejnost je velmi těžké a možná i nereálné pro většinu těchto institucí v České republice. Nicméně sama za sebe mohu říct, že považuji rozdělení tvorby pořadů pro veřejnost a pro žákovské skupiny za nutnost. Chceme-li těmito pořady žáky vzdělávat a motivovat ke studiu přírodních věd, musí být pořady nejen zábavné a atraktivní, ale také správně didakticky zpracované, měly by být provázané s učivem v daných předmětech a v každém případě by měly odpovídat vyspělosti dětského myšlení v daném věkovém období. V současné době probíhá na Hvězdárně a planetáriu Johanna Palisy v Ostravě rekonstrukce, jejímž výsledkem by mělo být moderní návštěvnické centrum. Sál planetária bude vybaven mimo jiné i digitálním planetáriem, které umožňuje projekci tzv. fulldome snímků ty se stanou podstatnou součástí obrazové stránky pořadů. S jejich tvorbou zatím nejsou v České republice zkušenosti, proto mnohé instituce uvažují o nákupu některých hotových pořadů v zahraničí. Aby však nabídka pořadů zůstala pestrá a aby bylo možné nabídnout školám pořady ušité na míru, bude třeba věnovat se i vlastní tvorbě. Pro mě osobně byly ve většině planetárií, které jsem měla dosud možnost navštívit, zklamáním dětské pořady. Mnohdy za skvělými, vysoce profesionálními animacemi pokulhával obsah. V mnoha případech jsme nevěděla, jaké věkové kategorii dětí je pořad vlastně určen. Autor vzdělávacích pořadů pro děti ve věku od 5 do 15 let byl měl vědět alespoň něco málo o vývoji poznávacích funkcí dětí. Měl by se zajímat o vývoj jejich myšlení, vnímání, fantazie apod. Vývojová psychologie vymezuje několik etap kognitivního vývoje, které nelze přeskočit; u konkrétních jedinců může být jen mírně posunutá hranice, kdy daného stupně vývoje dosahují. Např. u dětí ve věku od 5 do 7 let se poměrně rychle rozvíjí fantazie, avšak mají problém s chápáním příčinnosti a jejich úsudky se tvoří na základě povrchních znaků. Dítě ví, že Měsíc na obloze mění svůj vzhled (může to být dokonce poznání na základě vlastního pozorování), ale není schopno zcela pochopit příčinu tohoto jevu. V další věkové kategorii od 7 do 12 let už děti začínají chápat podstatu jevů, logicky chápou stálost počtu, hmotností. Vnímání času se však zpřesňuje až kolem 8. roku. Do tohoto věku nemůžeme počítat se spolehlivou orientací v čase, ani v prostoru. V planetáriu jsem se mnohokrát setkala s tím, že po dobře míněném vysvětlování faktů, že Země je jen maličká koule ve vesmíru a že vesmír je obrovský prostor, že hvězdy na obloze jsou v různých vzdálenostech od nás a že hvězdy z jednotlivých souhvězdí jsou ve skutečnosti hodně daleko od sebe, se stejně nakonec některé ze sedmiletých či osmiletých dětí zeptá: A jak daleko je nebe? Teprve po 12. roku života je dětské myšlení vyvinuto natolik, že je schopno abstrakce (vymezování pojmů na základě jejich podstatných aspektů). Díky abstraktnímu myšlení může dítě pomalu pronikat do tak náročných pojmů jako např. hmota, prostor, čas. Právě tyto pojmy zaznívají v planetáriu velmi často. Samozřejmě se nepředpokládá, že by měl být lektor v planetáriu nebo autor vzdělávacích pořadů, které probíhají v prostřední planetária, vystudovaný psycholog. Nicméně, chceme-li vytvářet kvalitní vzdělávací pořady, které vyvolají v myšlení a v představách návštěvníků tu správnou odezvu, musíme k tvorbě pořadů přistupovat zodpovědně i z tohoto hlediska. 63

66 Od lidského těla po Vesmír: nové expozice Techmania Science Center Tomáš Moravec Abstrakt V rámci dostavy science centra Techmania a výstavby 3D planetária aktuálně v úzké spolupráci didaktiků, metodiků, konstrukčních designérů a odborníků na komunikaci vědy vznikají originální populárně-vzdělávací expozice, které interaktivním způsobem předávají řadu poznatků z oblasti přírodních věd. Fyzika, astronomie, biologie či energetika se tak v Plzni stávají novými tématy pro science communication směrem ke školním skupinám i nejširší veřejnosti. Do jisté míry unikátní expozice Vesmír představí 27 interaktivních exponátů, která provede své návštěvníky od Země přes Měsíc a naši Sluneční soustavu až po hluboký vesmír. Obnovitelné zdroje energie je pracovní název nově vyvíjené expozice zaměřené na různé aspekty energetiky. Expozice Lidské tělo s téměř čtyřmi desítkami exponátů na 800 metrech čtverečních vytváří ucelený koncept popularizace biologie a povzbuzuje návštěvníky k objevování vlastních fyzických schopností a možností. Techmania nové expozice představí postupně v letech 2013 a Od jejich konceptu si slibuje inovativní způsoby komunikace vědy v České republice a podporu zájmu o technické a přírodní obory u statisíce návštěvníků ročně. Klíčová slova: Techmania, věda, popularizace, science communication, expozice, vesmír, planetárium, Plzeň, vzdělávání. Úvod Plzeňské science center Techmania je v České republice ojedinělým projektem neformálního vzdělávání, který už od roku 2008 každého přesvědčuje, že o vědě je možné nejen bádat, ale také si s ní lze hrát. Techmania se stala spolu s libereckým iqparkem (otevřeno v roce 2007), jednou z prvních institucí v zemi, jež začala cíleně využívat koncept interaktivních expozic a přístupu věda hrou. Počátky projektu Techmanie sahají do roku 2005, kdy se jeho zakladatelé, tedy Západočeská univerzita v Plzni a společnost ŠKODA Transportation, rozhodli vytvořit populárně vzdělávací instituci, která bude systematicky vzdělávat a bavit veřejnost tím, že jim hravou formou představí nejrůznější fenomény ze světa vědy a techniky. Na ploše 3000m 2 tak vzniklo svého času největší science center ve střední Evropě: Techmanií dodnes prošlo cca návštěvníků, kteří si na vlastní kůži vyzkoušeli řadu permanentních i putovních expozic, stovky vědecko-technických show, populárně vzdělávacích přednášek či seminářů a dalších aktivit. V prosinci 2011 bylo oznámeno kladné vyřízení žádosti z operačního programu VaVpI (Výzkum a vývoj pro inovace), díky němuž mohl započít velkorysý projekt dostavby science centra a výstavby 3D planetária o finančním objemu Kč. Okamžitě poté začal tým Techmanie pracovat jak na rekonstrukci a dostavbě svého faktického zázemí, tj. hlavní expoziční haly o rozsahu m 2, historické budovy budoucího planetária o výměře cca 1000 m 2 a přidružených objektů, tak na tvorbě devíti nových interaktivních expozic, které do roku 2014 představí návštěvníkům Techmanie fascinující svět vědy a techniky. Nové expozice nabídnou celé řadě cílových skupin možnost seznámit se s nejrůznějšími aspekty světa kolem nás: tematicky se věnují následujícím oblastem: - Lidské tělo - Filmohraní - Edutorium II. - Malá věda - Obnovitelné zdroje energie - Vodní svět - MáToHáček - Historie místa - Vesmír 64

67 S nadsázkou tak můžeme říci, že Techmania pokryje svými expozicemi tématiku od Lidského těla až po Vesmír: na jejich tvorbě přitom úzce spolupracují jak týmy zaměstnanců science centra, tak odborných metodiků a didaktiků Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni a profesionálních průmyslových designérů. Kapitola: Expozice Lidské tělo Populárně vzdělávací expozice, která se návštěvníkům plzeňského science centra představí v jarních měsících roku 2014, klade velký důraz na interaktivitu a osobní zkušenost. Téměř čtyři desítky exponátů na 800 metrech čtverečních vytvářejí ucelený koncept popularizace biologie a povzbuzují tak návštěvníky k objevování vlastních fyzických schopností a možností. Expozice, vystavěná kolem tematických celků zaměřených na smysly, stavbu či výkon lidského těla, si klade za cíl populární formou představit člověka jako bytost logicky patřící mezi živé organismy naší planety. Velká část exponátů tak návštěvníkům ukáže výkony či limity jejich vlastního těla v porovnání s relevantními zástupci fauny: každý tak bude moci srovnat např. dynamiku svého oka s orlím zrakem, vyzkoušet frekvenci svého sluchu ve srovnání s delfíny či netopýry, seznámit se s rozdílem mezi orientačními schopnostmi nártouna a sebe sama, apod. Konstrukčně expozice sází na hravost a jednotný vzhled. Oblé tvary exponátů a unifikovaný vzhled stylizovaných buněk vytváří ucelený designový koncept, který produkuje originální prostředí pro hru a poznávání. Velkým přínosem expozice je její názornost: návštěvníci odejdou nejen s poznatky o sobě samém (síla stisku, rychlost reakcí, svalová aktivita, koordinace pohybů a mnoho dalšího), ale budou je umět zasadit do kontextu zástupců zvířecí říše, čímž pro ně toto poznání získá na atraktivitě. Možnost interaktivity, individuálních výstupů a využití aktuálních trendů komunikace vědy činí z expozice velice atraktivní téma pro návštěvníky všech věkových či sociálních skupin. Rozloha: 800 m 2 Počet exponátů: 35 Cílová skupina: Expozice je určena pro širokou veřejnost a co do designu i konceptu uzpůsobena tak, aby podněcovala k zájmu o fyzickou aktivitu a objevování vlastních fyzických možností nezávisle na věku návštěvníka. Oborové zaměření: Expozice se dotýká oborů biologie či výchova ke zdraví, má ovšem velmi blízko i k občanské výchově či zoologii. Interaktivním pojetím a originálním designem zdůrazňuje rovněž novinky v hi-tech či výtvarné výchově. Kapitola: Expozice Vesmír Plzeň získá již na podzim příštího roku moderní planetárium s virutáriem, v němž bude možné promítat 3D snímky na kulovou plochu takovouto technologii v současnosti využívá sotva desítka populárně-vzdělávacích institucí na celém světě. 3D filmy jsou již obecně známou technologií např. z kin, v Techmanii ale tomuto principu přibude ještě jeden rozměr vzdělávací. Zejména žáci a studenti se tak budou vlastně učit díky uživatelskému prostředí, které důvěrně znají a které je jim příjemné. Nové centrum popularizace vesmírných otázek však představí nejen trojrozměrnou projekci populárně vzdělávacích filmů z oblasti makro- či mikrosvěta, ale i zcela originální expozici na téma Vesmír. Koordinátorem expozice Vesmír, která se stane nedílnou součástí budoucího planetária, je fyzik Tomáš Meiser. Absolvent Fakulty pedagogické ZČU v Plzni musí spolu s týmem didaktiků a metodiků vyřešit celou řadu odborných problémů: mezi ty zásadní patří určit obsahovou podobu 27 interaktivních exponátů, které dětem, studentům i široké veřejnosti zábavnou formou přiblíží tak komplexní otázky, jako je např. stratigrafie Země, vznik tzv. Černých děl či hustota jednotlivých planet naší sluneční soustavy. Při konceptu expozic vycházel fyzik Meiser mj. ze své oceněné diplomové práce nazvané Jednoduché experimenty demonstrující jevy a procesy ve vesmíru, z působení jako popularizátor vědy v Techmania Science Center, a také ze zahraničních zkušeností s konferencemi, science centry a semináři. Ty se ukazují být jako klíčové. I v zahraniční je totiž obtížné najít atraktivní a věcně správnou expozici, která by uměla správně vysvětlit základní fenomény ze světa astrofyziky. Poté, co tým odborníků, mezi nimiž nechybí zástupci Fakulty pedagogické ZČU, kteří na profesionální dráhu připravují budoucí pedagogy, dali jednotlivým exponátům obsahovou náplň, bylo nutné získat pro ně i vizuální podobu. Tu měl v tomto případě na starosti průmyslový designér MgA. 65

68 Štěpán Soutner, laureát ceny TALENT DESIGNU Právě on určil faktickou podobu exponátů, které budou statisícům návštěvníků budoucí Techmanie představovat vesmír v jeho nejrůznějších podobách: od fakt o Zemi přes naši sluneční soustavu a blízké galaxie až po hluboký vesmír a zamyšlení se nad možnými mimozemskými civilizacemi. Celá expozice bude navíc zasazena do originálního prostředí supermoderního 3D planetária: to vzniká totální přestavbou historické budovy škodovácké jídelny z roku Stavba, chátrající od osmdesátých let 20. století., je přitom kulturní památkou: právě zde byla totiž poprvé v českých zemích použita inovativní technologie tzv. Hetzerových lepených vazníků. Šlo o metodu speciálního ohýbání a lepení dřeva tak, aby mohly být vytvořeny rozsáhlé konstrukce. Autorem byl výmarský technik a vynálezce Otto Hetzer, který se podobnými stavbami proslavil také zejména v Německu, Rakousku a Švýcarsku. Nové planetárium zasazené do historických kulis tak bude vítaným propojením tradice se supermoderní technologií a poskytne všem zájemcům o vědu a techniku originální prostředí pro hravé vzdělávání. Nového planetária s plně vybavenou expozicí Vesmír se obyvatelé a návštěvníci města Plzně dočkají již na podzim roku Obr.1: Techmania Science Center: vizualizace Autor: Ateliér Soukup Obr.2: Expozice Lidské tělo. Autor: Zdeněk Wachtl 66

69 Obr.3: Expozice Vesmír. Autor: Štěpán Soutner Obr.4: Planetárium v Techmanii. Autor: Ateliér Soukup 67

70 Abstrakt Geomarketing aneb koho tady máme? Antonín Orlík Geomarketing využívá řada firem a organizací pro analýzu svých nejrůznějších obchodních dat v prostoru a čase. Tato data jsou sdružována jak tematicky tak i geograficky do vhodných územních celků - např. okresů, vzdálenostních zón od místa pobočky nebo jiných libovolně definovaných oblastí. Základním principem geomarketingu pak je zobrazování těchto oblastí v mapě s využitím různých kartografických metod - nejčastěji pomocí tzv. kartogramů (intenzitní mapa) a kartodiagramů (mapa s koláčovými grafy), které jsou odvozeny právě na základě agregovaných obchodních dat. Takto vhodně navržená mapa pak poskytuje neocenitelné informace o distribuci zboží a služeb v zájmových oblastech, umožňuje data porovnávat a opět vizualizovat s jinými statistickými údaji pro zájmové oblasti, analyzovat a vyvozovat tak závěry vedoucí např. ke zvýšení tržeb v oblastech s nevyužitým potenciálem. Obdobným způsobem lze tuto metodu aplikovat např. i na návštěvníky instituce a hledat potenciálně zajímavé lokality, kde jsou při srovnání s demografickými a vybranými statistickými ukazateli evidentní rezervy. Klíčová slova: geomarketing, návštěvnost, gis, analýza, mapy Úvod Příspěvek má za cíl prezentovat možnosti využití geomarketingových nástrojů při analýze návštěvnosti s cílem jejího zvýšení. Posluchač se dozví, jakým způsobem lze pro účely geomarketingu získávat potřebné údaje k evidenci návštěvnosti, jak lze získat potřebná data a statistické ukazatele umožňující hledání nových návštěvníků a také kde začít při hledání nástrojů nebo služeb pro geomarketing. Geomarketing Geomarketing je využíván při vytváření marketingové strategie je to nástroj pro zobrazování obchodních dat s geografickým kontextem. Geografickým kontextem se zde rozumí především místopisné určení zákazníka ve vztahu k provozovně. Výsledkem jsou vizualizace v podobě map, do kterých jsou promítnuti zákazníci nebo návštěvníci, prodej zboží, služeb a libovolné jiné marketingové údaje, které je možné i libovolně kategorizovat. V mapě jsou tyto informace zobrazeny jako souhrny pro definované územní celky v podobě tzv. kartogramů (intenzitní mapy) a kartodiagramů (mapa s výsečovými grafy). Obr.1: Ukázka kartogramu hustota zalidnění USA [1] 68

71 Využití a přínosy Obr.2: Ukázka kartodiagramu [2] V praxi využívají nástrojů geomarketingu především firmy, a to zejména pro porovnávání prodejů dle produktů, regionů, obchodních zástupců, dále pro identifikaci regionů s nízkým nebo žádným prodejem, pro hledání regionů s budoucím potenciálem prodeje nebo také pro vyhledávání potenciálních zákazníků. To pak přináší zlepšení procesu prodeje a marketingu. Tyto výstupy také umožňují rychlý přehled o stavu prodeje v jednotlivých regionech a nabízejí možnost začlenit tyto informace do firemních prezentačních materiálů a výročních zpráv. V rámci návštěvnických center lze tyto nástroje efektivně aplikovat na sledování a analýzu návštěvnosti, kdy je možné dle potřeby definovat zájmové regiony a v nich identifikovat příchozí návštěvníky nejen co do počtu, ale také je lze segmentovat dle věkových kategorií, pořadu nebo expozice, které navštívili a podobně. Díky následnému srovnání s demografickými a statistickými údaji z různých registrů a databází lze dohledat regiony s nevyužitým potenciálem a najít nové potenciální návštěvníky. Obr.3: Možnosti zobrazení a) potenciálu návštěvnického centra z řad škol a institucí pro okresy, b) potenciálu pro obce a městské části, c) lokalizace škol a zobrazení jejich velikosti, d) návštěvnosti, resp. rozdílů vůči potenciálu. Barvy v kartodiagramech představují typy škol (MŠ, ZŠ, SŠ, ostatní). 69

72 Zdroje dat Pro vytváření mapových výstupů je nutné pořídit vektorové vrstvy zájmových území (nejčastěji v podobě hranic administrativních jednotek), ke kterým jsou prováděny sumarizace, nezbytností jsou samozřejmě marketingová data z prodeje v návštěvnickém centru a dále demografické a jiné statické údaje pro zájmové území. Vymezení zájmových území Zájmovým územím může být libovolný, ohraničený region, pro který jsou sumarizovány marketingové údaje. Tímto územím může být např. Moravskoslezský kraj, který může být dále hierarchicky členěn na nižší územní celky nejčastěji např. okresy, obce, městské části a podobně. Pro tyto případy existuje mnoho organizací, které hranice těchto územních celků nabízejí např. Český statistický úřad (ČSÚ) viz Obr. 4. Obr.4: Soustava územních a evidenčních prvků dle ČSÚ [3] Z této hierarchie je velmi zajímavou jednotkou tzv. základní sídelní jednotka (ZSJ), ke kterým ČSÚ poskytuje statistické údaje pocházející ze sčítání lidu, domů a bytů (SLBD). Jedná se o urbanistické obvody (např. sídliště) nebo jiné sídelní celky. Taková data mohou být nápomocná při hledání potenciálních návštěvníků zejména, jedná-li se o návštěvnické centrum lokálního charakteru. Ne každému ale vyhovuje vymezení zájmových území dle těchto územních celků a je možné si vytvořit své vlastní hranice dle potřeby ať už sloučením více existujících celků nebo vytvořením vlastní vektorové kresby např. na základě dojezdových časů pomocí tzv. isochor, nebo na základě vzdálenostních zón a podobně. Jednou z alternativ jsou např. hranice dle PSČ, které je možné použít v případě, že informaci o původu návštěvníka máme v podobě PSČ tak, jak to dělá řada supermarketů, kdy se nakupujících ptá na jejich PSČ. Obr.5: Ukázka hierarchie územních celků 70

73 Zdroje statistických dat Vhodným zdrojem mohou být data z ČSÚ, který nabízí územně analytické podklady, které je možné navázat na strukturu územních celků, jako jsou data ze SLBD 2001 a 2011, demografické a jiné údaje a ukazatele za obce a městské části. Použít lze také údaje z různých oficiálních i neoficiálních databází školských zařízení, protože žáci a studenti se v návštěvnických centrech podílejí na návštěvnosti většinou velmi výrazně. Oficiálním zdrojem je u nás např. Rejstřík škol a školských zařízení [4]. Zdroje marketingových dat Jedná se o data návštěvností pocházející z návštěvnického centra. Sběr těchto dat lze rozdělit na 4 situace: Při prodeji vstupenky u pokladny při každém prodeji lze evidovat název nebo druh pořadu či expozice, datum a čas, počet vstupenek, a např. i aktuální počasí. Paní pokladní pak může také vypozorovat, o jakou věkovou kategorii se jedná zda se jedná např. o rodinu s dětmi, důchodce, zamilovaný par a podobně. Tím nejdůležitějším údaje pak je dotaz na PSČ, odkud návštěvník přišel tímto jej lze geograficky lokalizovat. Při objednávce na internetu nebo telefonem v případě objednávky z řad škol navíc zaznamenat identifikační údaje instituce, kdy dle adresy lze opět školu lokalizovat až na konkrétní geografickou souřadnici a přiřadit ji pak do příslušného polygonu zájmových oblastí. Při samotné návštěvě může jako vhodný zdroj informací posloužit i anketní lístek, kde návštěvník krom jiného může uvést i spokojenost a podobně. Je možné sledovat i návštěvnost webových stránek dle IP adresy, na základě které lze zjistit obec, a tak si udělat představu o tom, odkud až se lidé o dění v návštěvnickém centru zajímají a kde by bylo možné najít nové návštěvníky. Zpracování dat Nashromážděná marketingová data je zapotřebí sumarizovat dle vybraných časových období, územních celků a zvolených kategorií. Při přiřazování návštěvníků do územních celků je zapotřebí zjistit nejlépe jejich geografickou souřadnici (v případě uvedení adresy). Jedná se o tzv. proces geokódování, kdy je k dané poštovní adrese zjištěna geografická souřadnice XY. Existuje mnoho on-line služeb, které to umožňují např. geokódovací služba od společnosti Gogole: listopadu 15, Ostrava "formatted_address" : "17. listopadu 2172/15, Ostrava-Poruba, Česká republika", "geometry" : { "location" : { "lat" : , "lng" : }, V případě lokalizace návštěvníka dle IP adresy pak např.: OK;; ;CZ;CZECH REPUBLIC;MORAVSKOSLEZSKY KRAJ;OSTRAVA;- ; ;18.282;+02:00 Pak se řeší prostorová úloha (GIS) typu bod v polygonu, kdy každému návštěvníkovi přiřazujeme příslušný polygon dle definovaných územních celků. Nejjednodušší je to v případě, kdy rozlišujeme návštěvníky dle PSČ a vytváříme mapy na úrovni hranic PSČ zde stačí atributové porovnávání. Cílem zpracování je vytvořit tabulku, kde každý záznam bude představovat jeden územní celek, obsahující souhrny návštěvnosti dle zvolených kategorií, tvořící celek. 71

74 Obr.6: Ukázka zpracované tabulky pro vytvoření kartodiagramu Na Obr. 6 je ukázka takovéto tabulky, která reprezentuje návštěvnost z řad škol, kde sloupce ms, zs, ss, ostatní uvádějí, pro každý územní celek za vybrané období, souhrnný počet návštěvníků z mateřských, základních, středních a ostatních škol. Sloupec celkem pak uvádí celkový součet těchto kategorií dle tohoto sloupce se pak odvíjí velikost kartodiagramu v mapě, dle poměru ms, zs, ss, ostatní pak velikost výseče. Software Pro potřeby sledování návštěvnosti webových stránek existuje např. služba Google Analytics. Pro zpracování dat a vizualizaci v podobě kartogramů a kartodiagramů pak např. aplikace Quantum GIS [5], která je zdarma viz Obr. 7. Obr.7: Ukázka kartogramu a výsečového a sloupcového kartodiagramu v prostředí Quantum GIS [5] Programátoři můžou pro databázové zpracování zdarma použít databázi PostgreSQL s nadstavbou PostGIS pro provádění prostorových dotazů a operací. Pro vlastní vývoj mapových aplikací lze použít např. MapServer MapScript, který nabízí rozhraní pro většinu programovacích jazyků (Java, Python, Perl, PHP, Ruby,.NET). Závěr Nevyužijete-li nabídek komerčních firem, které nabízejí geomerketingové zpracování dat a rozhodnete-li se je realizovat svépomocí, pak existuje celá řada nástrojů a dat, které lze využít bezúplatně. Důležité je však mít zaměstnance, který dané problematice rozumí a je ochoten se jí věnovat. Hlavní přínos geomarketingu spočívá minimálně v tom, že budete vědět, na čem jste a s čím můžete počítat Literatura [1] Encyclopedia Britannica: United states population density, [2] Orbit GeoSpatial Technologies: Crime analysis, [3] Český statistický úřad: [4] Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy: Rejstřík škol a školských zařízení, [5] Quantum GIS: 72

75 73

76 Povodně na Ostravsku Tomáš Řehánek Abstrakt Město Ostrava ležící na soutoku několika řek v nivě Odry bylo v minulosti i v poměrně nedávné době zasaženo řadou povodní. Některé z nich měly dokonce charakter živelních pohrom, kdy bylo zničeno mnoho majetku a docházelo, bohužel, i ke ztrátám na lidských životech. Povodně jsou zmiňovány v různých písemných dokumentárních pramenech od 13. století. Za posledních téměř 200 let je však již možno doložit údaje o těchto extrémech z povodňových značek, ojedinělých pozorování vodních stavů a později přímých hydrometrických měření na vodních tocích v okolí Ostravy. Klíčová slova: povodeň, vodní tok, Ostrava Úvod Historické údaje o výskytu hydrologických extrémů lze získat např. analýzou středověkých povodňových sedimentů. Novější informace jsou pak uváděny v dokumentárních pramenech. Odtud také pochází zřejmě nejstarší zmínka o záplavách na řece Odře z roku 1269 [4]. Z přelomu 19. a 20. století doposud existují povodňové značky označující dosaženou úroveň hladin vodních toků. S pravidelným pozorováním vodních stavů se však na Odře nad Olší začalo ve vodočetné stanici Annaberg (dnešní Chalupki v Polsku) až 1. února 1891 [3]. Tato stanice nyní leží téměř naproti současné české vodoměrné stanice Bohumín (původně Oderberg), která byla zřízena v roce Avšak již v roce 1821 byl pruskou správou zřízen na Odře u Bohumína vodočet, kde byly měřeny vodní stavy pouze nepravidelně, zřejmě za větších vod. Stanice Annaberg pravděpodobně na jeho pozorování navázala. Povodně z počátků přístrojových pozorování Za vůbec nejstarší pozorovanou povodeň v povodí Odry se považuje situace z [3], která byla zaznamenána na Odře v polské Ratiboři a také na Opavě v Opavě. Byla označena povodňovou značkou, podle jejíž úrovně byly v Opavě posuzovány další hydrologické extrémy 19. století. Povodeň byla zaznamenána také na Bělé v Jeseníku a na Ostravici v Moravské Ostravě. Další dochovaný údaj o povodni na řece Odře existuje z Při ústí Ostravice do Odry došlo tehdy u Hrušova k protržení hráze Heřmanického rybníku a bylo zalito rozsáhlé území u Vrbice, Pudlova, Šunychlu a Kopytova. Na řece Odře v Olze a v Ratiboři (Polsko) byla zaznamenána povodeň také v srpnu Je uváděna i pro Opavu v Opavě. Zřejmě nejstarší vyhodnocený kulminační průtok je uveden pro řeku Odru v profilu železničního mostu v Bohumíně ke dni 5. srpna 1880, a to s hodnotou m 3.s -1 vody. Povodeň je zmiňována také pro řeku Opavu v Opavě (340 m 3.s -1 ) a pro Ostravici ve Frýdku (okolo 1000 m 3.s -1 ) [2]. Po této povodni se na řece Odře začaly budovat ochranné hráze a na Ostravici byly ve Frýdlantu, Frýdku a v Ostravě zřízeny vodočty. Pozorování na nich však byla nepravidelná a sloužila pouze protipovodňovým účelům. V povodí Odry byly významné také povodně způsobené odchodem ledových ker. Ledové zácpy nastávaly např. v meandrech Odry pod Bohumínem. Uváděny jsou také časté zámrzy řeky Odry v úseku od Lhotky po ústí Olše. U těchto povodní bohužel schází bližší informace o jejich rozsahu. Povodně ve 20. století První povodeň 20. století byla zaznamenána v beskydské části povodí Odry již v červnu Jedná se současně o největší pozorovanou povodeň tohoto století na řece Ostravici. Její následky byly značné. Ve Frýdlantu n. O. došlo k protržení protipovodňové hráze a byla zničena železniční trať mezi Místkem a Paskovem. Zaplavena byla část Frýdlantu n. O., město Místek, ostravské městské části Přívoz, Muglinov, Hrušov i nábřeží Moravské Ostravy. K záplavám však došlo také pod soutokem Odry s Ostravicí, kde se voda rozlévala údolní nivou až po město Bohumín. Škody způsobila i Olše, a to poškozením železnice u tehdejšího Těšína a stržením mostu v Bystřici n. O. [1]. V roce 1903 proběhly povodím Odry dokonce tři povodně. V dubnu způsobená táním sněhu, v červenci po déletrvajících vydatných deštích, a v listopadu, podmíněná srážkami i tajícím sněhem. Katastrofální následky však měla červencová situace. Byla způsobena velmi vydatnými srážkami nad 74

77 Slezskem ze začátku července a relativně mokrým červnem. Největší srážka byla zjištěna ve stanici Nová Červená Voda (240 mm) dne 9. 7., a představuje současně dosud největší jednodenní srážku v povodí Odry. Povodeň zasáhla hlavně střední a západní část povodí - Odru, Opavu, Opavici, Bělou a Osoblahu. Na Odře v Bohumíně byl kulminační průtok m 3.s -1 vyhodnocen ke dni 11. července a až do roku 1997 představoval největší známou hodnotu této řeky [2]. Povodeň z července 1903 si jen na Opavsku vyžádala 4 oběti a škody dosáhly 20 mil. rakouských korun. Po povodních v letech 1902 a 1903 se přistoupilo k úpravě toků na Těšínsku a Opavsku. Další významnější povodňové situace zasáhly povodí Odry na konci třicátých let minulého století. Největší z nich kulminovala na Odře v Bohumíně dne při průtoku m 3.s -1 [2]. V uvedeném profilu to bylo více než při povodni z června 1902 a jednalo se o třetí největší povodeň v povodí Odry ve 20. století. Ve druhé polovině 20. století proběhly povodím Odry, pomineme-li nyní extrém z roku 1997, tři významnější povodně, a to v červenci 1960, v srpnu 1972 a v srpnu Jinak bylo toto období na povodně poměrně chudé. Povodeň z července 1960 zasáhla hlavně beskydskou část povodí Odry. Průtoková vlna kulminovala na Odře v Bohumíně 26. července při hodnotě 890 m 3.s -1. Také povodeň ze srpna 1972 zasáhla především beskydskou část povodí, a to zvláště Slezské Beskydy a okolí. Odrou v Bohumíně protékalo při kulminaci dne 22. srpna 936 m 3.s -1, na Olši ve Věřnovicích téhož dne pak 750 m 3.s -1. V srpnu 1985 bylo srážkově zasaženo téměř celé povodí Odry. Na Odře v Bohumíně kulminovala povodeň 9. srpna při m 3.s -1. Na Olši ve Věřňovicích to byla dokonce největší pozorovaná povodeň 20. století s vrcholovým průtokem 830 m 3.s -1. V květnu 1996 byly pravostranné přítoky Opavy z Nízkého Jeseníku postiženy přívalovou povodní. Nejvíce poškozeny přitom byly obce ležící na toku Čižiny a Zátoráčku. Opava v Opavě dosáhla více než 20letého průtoku. V září téhož roku bylo vydatnými srážkami zasaženo hlavně povodí Olše. Ta kulminovala ve Věřňovicích dne při průtoku 648 m 3.s -1. Povodeň z července 1997 byla v povodí Odry dosud největší, a to jak z hlediska dosažených kulminací, tak spadlých srážek i odteklého množství vod. Za dobu pozorování na řece Odře v Bohumíně představuje naprostý extrém, kterému se nepřibližuje ani povodeň z července V Šancích napršelo za období července 617 mm srážek. Vůbec největší průtok (2 160 m 3.s -1 ) protékal Odrou v Bohumíně 8. července 1997 (viz Obr. 1). Bez vlivu manipulací na vodohospodářské soustavě povodí Odry by však byla kulminace ještě větší. Závěrovým profilem řeky Odry odteklo 911 mil. m 3 vody. Kulminační průtoky na většině stanic v povodí Odry přesáhly tehdy platné hodnoty stoletých průtoků. Byly zničeny vodoměrné stanice na horní Opavě. Povodeň napáchala obrovské materiální škody a vyžádala si mnoho obětí na lidských životech. Současné povodně Na severní Moravě a ve Slezsku se v první dekádě tohoto století vyskytly povodně z různorodých příčin. První nastala v březnu 2006 při tání sněhu a povodí Odry zasáhla jen okrajově na vlastním toku Odry a jeho přítocích z Nízkého Jeseníku. Druhá byla způsobena vydatnými dešti v září 2007 zejména v povodích Osoblahy, Vidnávky a okrajových přítoků Kladské Nisy. Koncem měsíce června 2009 zasáhly několik oblastí severní Moravy a Slezska mimořádné přívalové povodně. Způsobily značné škody na majetku a vyžádaly si také několik lidských obětí. Hydrologická situace byla značně komplikovaná vzhledem k rychlosti postupu povodňové vlny a také proto, že byly zasaženy většinou drobné vodní toky bez přímého vodoměrného pozorování. Kulminační průtoky v povodích Jičínky, Vidnávky, na okrajových přítocích Kladské Nisy a na říčce Luze místy značně přesáhly tehdy platné hodnoty N-letých průtoků. V jarních měsících roku 2010 byla východní část území ležícího na severní Moravě a ve Slezsku zasažena trvalými srážkami, které způsobily významné povodně, zvláště v povodích řek Olše, Ostravice a Lubiny. Složitá situace nastala vodohospodářům s. p. Povodí Odry, protože došlo k zaplnění retenčních prostorů významných vodních nádrží a průtoky musely být převáděny bezpečnostními přelivy. Při vyhodnocování kulminačních průtoků musela být v řadě případů upravena doposud používaná měrná křivka a několik kulminací bylo pro značný rozsah rozlivů ověřováno také externími hydraulickými výpočty. Z hlediska hydrologického byla za povodně nejhorší situace v dolním úseku toku Olše, zhruba od města Karviné po ústí do Odry a na přítoku Olše z Polska, říčce Petrůvce. Na Olši ve Věřňovicích byl vyhodnocen vůbec největší průtok za dobu pozorování v tomto profilu (1 030 m 3.s -1 ), který dokonce překročil hodnotu teoretické stoleté vody. Povodeň způsobila značné materiální škody a došlo také k obětem na lidských životech. 75

78 Závěr Obr. 1: Maximální roční průtoky na řece Odře v Bohumíně Přestože se s pozorováním vodních stavů na vodních tocích začalo na Ostravsku a v jeho okolí později než v Čechách, lze doložit alespoň průtokové extrémy již od roku Průvodním jevem povodní byly, bohužel, vždy značné materiální škody a mnohdy také oběti na životech. Byly však také impulzem pro zdokonalení poznání o režimu vodních toků a s tím souvisejícím budováním protipovodňových opatření. Literatura [1] Brosch, O., 2005: Povodí Odry. Ostrava: Anagram, 323 s. ISBN [2] KŘÍŽ, V. SOCHOREC, R. KŘÍŽ, H., Opakování velkých vod v povodí Odry. Sborník prací HMÚ, sv. 5. Praha: HMÚ, 131 s. [3] ŘEHÁNEK, T., Záznamy o historických povodních v povodí Odry. In: Sborník příspěvků z konference Říční krajina. Olomouc: Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého, s ISBN [4] Weikinn, C., 1958: Quellentexte zur Witterungsgeschichte Europas von der Zeitwende bis zum Jahre Hydrographie. Teil 1 (Zeitwende 1500). Berlin: Akademie-Verlag, 531 s. 76