STAVBY. Vypracováno ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí

Transkript

1 O Z N Á M E N Í Z Á M Ě R U STAVBY O B N O V E N Í S I L N I C E I I I / M O S T M A R I Á N S K É R A D Č I C E Vypracoáno, o posuzoání liů na žiotní prostředí Výřez z přehledné situace ÚPN statutárního města u s čereně zdůrazněnou ýslednou trasou posuzoané silnice III/2565 Mariánské Radčice Tato staba naplňuje dikci bodu 9.1 kategorie II přílohy č. 1 k zákonu č. 100/2001 Sb., o posuzoání liů na žiotní prostředí platném znění Oznamoatel : Statutární město. IČ : Radniční Zpracoatel : ECOCONSULT PONS IČ : Ant.Dořáka 2190/ Září 2007

2 O B S A H ÚVODEM... A ÚDAJE O OZNAMOVATELI... A.1 Obchodní firma... A.2 IČ... A.3 Sídlo... A.4 Zástupce oznamoatele... B ÚDAJE O ZÁMĚRU... B.I Základní údaje... B.I.1 Náze záměru a jeho zařazení podle přílohy č B.I.2 Kapacita (rozsah) záměru... B.I.3 Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území)... B.I.4 Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry... B.I.5 Zdůodnění potřeby záměru a jeho umístění, četně přehledu zažoaných ariant a hlaních důodů (i z hlediska žiotního prostředí) pro jejich ýběr, resp. odmítnutí... B.I.6 Stručný popis technického a technologického řešení záměru... B.I.7 Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení... B.I.8 Výčet dotčených územně samospráných celků... B.II Údaje o stupech... B.II.1 Zábor půdy... B.II.2 Odběr a spotřeba ody... B.II.3 Potřeba ostatních suroinoých a materiáloých zdrojů... B.II.4 Nároky na dopraní a jinou infrastrukturu... B.III Údaje o ýstupech... Strana

3 B.III.1 Ozduší... B.III.2 Odpadní ody... B.III.3 Odpady... B.III.4 Ostatní... B.III.5 Doplňující údaje zásahy do krajiny... C ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ C.I Výčet nejzáažnějších enironmentálních charakteristik dotčeného území C.I.1 Základní enironmentální charakteristika... C.I.2 Územní systémy ekologické stability - ÚSES... C.I.3 Zláště chráněná území... C.I.4 Přírodní parky... C.I.5 Významné krajinné prky... C.I.6 Území historického, kulturního nebo archeologického ýznamu... C.I.7 Soustaa eropsky chráněných území NATURA... C.I.8 Extrémní poměry dotčeném území C.II Stručná charakteristika současného stau složek žiotního prostředí dotčeném území, které budou praděpodobně ýznamně oliněny C.II.1 Ozduší a klima... C.II.2 Voda... C.II.3 Půda... C.II.4 Horninoé prostředí a přírodní zdroje... C.II.5 Flóra a fauna... C.II.6 Ekosystémy... C.II.7 Krajina... C.II.8 Obyatelsto, hmotný majetek, kulturní památky C.III Celkoé zhodnocení kality žiotního prostředí dotčeném území z hledisek jeho únosného zatížení D ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA OBYVATELSTVO A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

4 D.I Charakteristika možných liů a odhad jejich elikosti a ýznamnosti (z hlediska praděpodobnosti, doby trání, frekence a ratnosti) D.I.1 Vliy na obyatelsto, četně sociálně ekonomických liů... D.I.2 Vliy na ozduší a klima... D.I.3 Vliy na hlukoou situaci... D.I.4 Vliy na porchoé a podzemní ody... D.I.5 Vliy na půdu... D.I.6 Vliy na horninoé prostředí a přírodní zdroje... D.I.7 Vliy na flóru, faunu a ekosystémy... D.I.8 Vliy na krajinu... D.I.9 Vliy na hmotný majetek a kulturní památky... D.II Rozsah liů zhledem k zasaženému území a populaci D.III D.IV Údaje o možných ýznamných nepřízniých liech přesahujících státní hranice... Opatření k preenci, yloučení, snížení, popřípadě kompenzací nepřízniých liů D.IV.1 Opatření k preenci a yloučení nepřízniých liů při přípraě a realizaci staby... D.IV.2 Opatření e ztahu k obci a občanoi... D.IV.3 Opatření k čistotě ozduší... D.IV.4 Opatření k liům na fyzikální prostředí... D.IV.5 Opatření k ochraně od... D.IV.6 Opatření k ochraně půdy... D.IV.7 Opatření k liům na horninoé prostředí a přírodní zdroje... D.IV.8 Opatření k ochraně flóry, fauny a ekosystémů... D.IV.9 Opatření e ztahu k archeologickým památkám D.V Charakteristika nedostatků e znalostech a neurčitostí, které se yskytly při specifikaci liů E POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU

5 F DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE... F.I Mapoá a jiná dokumentace týkající se údajů oznámení... F.II Další podstatné informace oznamoatele G VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU H. PŘÍLOHY... H.1 Vyjádření příslušného úřadu... H.2 Ostatní přílohy... H.2.1 Hlukoá studie... H.2.2 Rozptyloá studie... H.2.3 Základní inentarizační přírodoědný průzkum... POUŽITÉ PODKLADY... Datum zpracoání, zpracoatel oznámení

6 ÚVODEM Během dlouhodobé těžby hnědého uhlí, která mostecké části Seeročeské hnědouhelné páne probíhala cca 200 let, byla tato éra mosteckém prostoru ukončena yuhlením mohutné sloje pod historickou částí býalého králoského města. Těžba zde uzařela soji kapitolu roce 1999, kdy byl lom Ležáky ueden do likidace. Pouze po tomto lomu zůstalo cca 1,5 tisíce hektarů deastoaných území, které neznamenalo jen ztrátu na půdním fondu a přírodě. Těžba zlikidoala i řadu dalších komunikací a obcí, a ty, které přežily, měly ětšinou zrušenu historicky se yíjející dopraní strukturu. Jednou z těchto obcí jsou i Mariánské Radčice. V současném období probíhají tomto územním prostoru rozsáhlá nápraná opatření, s cílem uést těžbou deastoaná území opět do ekologicky i sociálně žádoucího stau. V prostoru býalého lomu je reitalizace orientoána tak, aby zde znikla šestranně funkční, yužitelná příměstská rozojoá zóna, která bude ybaena jezerem, příměstskými lesy, lesoparky a parky a dalšími plochami rozojoé poahy, které zde umožní bytoou i jinou ýstabu. Celé toto území je současné době (s ýjimkou ojedinělého přístupu od města) dopraně izoloáno, obdobně jako sousední území prostoru zlikidoané obce Kopisty (kde zniká rozojoá průmysloá zóna PONS a noé Hornické muzeum na býalém dole Julius III). Ze záslužné iniciatiy statutárního města proto znikl záměr Obnoení silnice III/2565 Mariánské Radčice, jehož realizace by pomohla urychlit sociálněekologickou reitalizaci tohoto územního prostoru, který byl totálně deastoán těžebními podniky e lastnictí státu. Vláda ČR proto již roce 2002 rozhodla, aby byla reitalizace takoýchto území Ústeckém a Karloarském kraji urychlena financoáním z prostředků státu. Posuzoaný záměr je proto jednou z konkrétních akcí této iniciatiy. Oznamoatel zájmu maximálního urychlení realizace této akce zajistil u Báňských projektů Teplice, a.s. dokumentaci k územnímu řízení. Vzhledem k tomu, že se jedná o inestiční záměr, město k této kauze yžádalo yjádření MŽP ČR jakožto ústředního spráního úřadu z hlediska zákona č. 100/2001 Sb., o posuzoání liů na žiotní prostředí, které sým dopisem zn.: 35778/ENV/07 ze dne 6

7 sděluje, že... záměr Obnoení silnice III/2565 Mariánské Radčice (mimo cyklostezky) naplňuje dikci bodu 9.1 {Noostaby, rozšiřoání a přeložky silnic šech tříd a místních komunikací I. a II. třídy (záměry neuedené kategorii I) kategorie II přílohy č. 1 k zákonu č. 100/2001 Sb. (zákon o posuzoání liů na žiotní prostředí), platném znění.} Záměr proto podléhá zjišťoacímu řízení dle citoaného zákona. Příslušným úřadem zjišťoacího řízení je Krajský úřad Ústeckého kraje.... (iz úplné znění tohoto dopisu příloze). Magistrát statutárního města u pro zajištění "Oznámení" na stabu "Obnoení silnice III/ Mariánské Radčice yhlásil eřejnou zakázku malého rozsahu, rámci které byla příslušnou komisí ybrána firma ECOCONSULT PONS, spol. s r.o. pro ypracoání tohoto "Oznámení", a to souladu s dikcí zákona č.100/2001 Sb., o posuzoání liů na žiotní prostředí platném znění. 7

8 Zpracoatelský tým Opráněná osoba : Koncepční spolupráce : Technická spolupráce : Základní inentarizační přírodoědný průzkum Rozptyloá studie Hlukoá studie ECOCONSULT PONS Osědčení odborné způsobilosti MŽP ČR č.j. 5147/115/OPV/93 ze dne a č.j /ENV/06 ze dne Mgr. Stanisla Štýs, ECOCONSULT PONS, spol. s r.o. IČ : Ing. Anna Beránkoá Činnost technických poradců oblasti staebnictí a architektury IČ : Mgr. Luboš Motl certifikace dle zákona č. 100/2001 Sb., č.j. : 1522/243/OPŽV/99 znalec : ochrana přírody, ekologická rizika a škody na ŽP Ing. Čestmír Ondráček botanik tel.: Vít Tejroský botanik tel.: Ing. Josef Talaašek IČ : Autorizace : č.j. 4286/740/02, Ing. Eduard Stöhr ECOMOST s.r.o. znalec oboru Měření a hodnocení hluku žiotním prostředí 8

9 A ÚDAJE O OZNAMOVATELI A.1 Obchodní firma A.2 IČ Statutární město A.3 Sídlo Radniční A.4 Zástupce oznamoatele Ing. František Jirásek Magistrát města u Odbor inestic a údržby Radniční telefon : Frantisek.Jirasek@mesto-most.cz 9

10 B B.I ÚDAJE O ZÁMĚRU Základní údaje B.I.1 Náze záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1 Obnoení silnice III/2565 Mariánské Radčice Tato staba naplňuje dikci bodu 9.1 kategorie II. Přílohy č.1 k zákonu č. 100/2001 Sb., o posuzoání liů na žiotní prostředí platném znění. B.I.2 Kapacita (rozsah) záměru Jedná se o záměr, kterým dojde k obnoení komunikačního spojení města u s obcí Mariánské Radčice. Trasa komunikace typu S7,5/60 ede od kruhoé křižoatky u čerpací stanice SHELL ě po stáajícím mostě přes silnice I/13 a I/27, kde bude pokračoat po noě narženém mostě přes kolejiště ČD a řeku Bílinu. V tomto prostoru jsou narženy dě noé okružní křižoatky, které zabezpečí možnost napojení na silnice I/13 a I/27 ze šech možných směrů a třetí, která umožní budoucí odbočení k přesunutému Děkanskému kostelu pro místní omezenou doprau a dopraní napojení na Braňany. Dále trasa ede podél řeky Bíliny přes Kopisty na stáající komunikaci Litíno skládka Celio a.s., po níž pokračuje směrem na Mariánské Radčice. Trasa kopíruje okraj býalých hnědouhelných lomů -Kopisty a Ležáky a dále pokračuje při jižním okraji nější ýsypky Růžodol a po seerním okraji popeloé skládky CHEZA - Noé Pole (býalý lom Venuše). Připraoaná inestice Obnoení silnice III/2565 Mariánské Radčice - 2.část, projektoaná Báňských projektech Teplice a.s., naazuje na již yprojektoanou komunikaci Obnoení silnice III/2563 Mariánské Radčice - 1.část, kterou zpracoala fy N&S&N Consultants s.r.o. Trasa 1. části končí napojením na stáající komunikaci edoucí do Mariánských Radčic. Součástí staby je možnost napojení na stáající silnice I/27 a I/13 pod rchem Hněín a ybudoání odboček pro budoucí napojení komunikací k přesunutému Děkanskému kostelu, Hornickému muzeu a průmysloé zóně PONS. 10

11 Obnoená silnice zajistí okolí budoucího jezera komunikační spojení i ze zdálenějšího území na seer a ýchod od u, dotčeného minulou báňskou činností i průmysloými liy (důl M. J. Hus, skládky CHEZA, Růžodolská ýsypka, skládka CHEZA Noé pole, porchoý lom Ležáky a důl Kohinoor). Z prostoru od Děkanského kostela je edena společně s komunikací po celé trase také cyklistická stezka šíři 3 m. Tato stezka je až po napojení na stáající komunikaci edoucí do Mariánských Radčic součástí I. etapy. Členění staby na staební objekty : SO 01 - Okružní křižoatka - km 0,09035 SO 02 - Okružní křižoatka - km 0,19737 SO 03 - Okružní křižoatka - km 0,53100 SO 04 - Noá silniční komunikace - km 0, ,75570 SO 05 - Obnoa porchu stáající komunikace - km 1, ,32000 SO 06 - Noá silniční komunikace - km 2, ,95874 SO 07 - Obnoa porchu stáající komunikace - km 4, ,69035 SO 08 - Cyklistická stezka SO 09 - přes kolejiště CD a řeku Bílinu SO 10 - Staební úpray láky pro cyklisty SO 11 - Úpraa stáajícího popílkoého filtru SO 12 - Přeložka odoodu SČVK SO 13 - Přeložka telefonních kabelů SO 14 - Demolice bunkru B.I.3 Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území) Záměr má být realizoán Ústeckém kraji seerně od města. Umístění staby je narhoáno na území měst u a Litínoa a obce Mariánské Radčice, na pozemcích katastrálním území I, II, Kopisty, Konobrže, Pařidla, Růžodol a Libkoice u u. Grafický přehled je na následujících obrázcích č.1 a č.2 : 11

12 12

13 B.I.4 Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry Celý záměr projektu Obnoení silnice III/2565 Mariánské Radčice 2. část má charakter dopraní staby, která má být začleněna do prostoru, který prochází celkoou reitalizací po porchoé těžbě hnědého uhlí seerně od města. Z územně plánoací dokumentace ani z jiných známých dokumentů či projektů neyplýá, že by tomto prostoru mohlo dojít k nadměrné kumulaci jiných záměrů a jejich liu na žiotní prostředí. B.I.5 Zdůodnění potřeby záměru a jeho umístění, četně přehledu zažoaných ariant a hlaních důodů (i z hlediska žiotního prostředí) pro jejich ýběr, resp. odmítnutí Potřeba záměru je yolána úsilím o celkoou reitalizaci území po porchoé těžbě hnědého uhlí. Nedílnou součástí této reitalizace je obnoení funkční dopraní infrastruktury dotčeném prostoru. Projekt řeší nejen spojení s obcemi Mariánské Radčice a Braňany, ale umožní také přístup k Děkanskému kostelu a Hornickému muzeu. Současné dopraní spojení podjezdem pod tratí ČD je neyhoující. Výstaba kruhoých křižoatek umožní napojení na silnice I/13 a I/27 ze šech možných směrů. Součástí staby je i noý silniční most, který zajistí propojení centra města u s oblastí starého u, kde má být budoucnu rekreační zóna. Tuto akci lze posuzoat tak, že: Za jednu z ariant lze poažoat ariantu nuloou, která by přicházela úahu tehdy, kdyby posuzoaný záměr nebyl realizoán. Vzhledem k tomu, že realizace tohoto záměru je jednou z podmínek pro reitalizaci celého prostoru, o nuloé ariantě se neuažoalo. Druhou z ariant je de facto arianta nárhoá, předstaoaná posuzoaným záměrem Obnoení silnice III/2565 Mariánské Radčice 2. část B.I.6 Stručný popis technického a technologického řešení záměru Rozsah projektu obnoení silníce III/2565 je dán inestorem stanoeným úsekem, a je ytyčen osou komunikace. Počátek úseku je umístěn na hraně stáající okružní křižoatky ě u čerpací stanice SHELL, konec pak 13

14 naazuje na projektoanou komunikaci (Program ýroby Bioetanolu, z.č. 234/02 - N&S&N Consultans s.r.o.) u areálu skládky CELIO. Celkoá délka úseku komunikace je 5,69035 km. V daném úseku se nacházejí staební objekty SO Staební objekt SO 08 - cyklistická stezka, je ytyčen samostatnou osou, jehož počátek úseku je situoán oblasti Děkanského kostela ě a konec je napojen na stáající komunikaci Braňany - Mariánské Radčice. Celkoá délka cyklostezky je 8, km. Přípraná dokumentace Obnoení silnice Ml/ Mariánské Radčice - 2.část ychází částečně ze studie fy VPH PRO s.r.o. Komunikační napojení Hornického muzea z u" z 11/2001, kdy byla jako podklad použita část společné trasy a mostní objekt přes kolejiště ČD a řeku Bílinu. V roce 2004 byla trasa upraena dle požadaku inestora s ohledem na další plánoanou stabu Obnoení komunikace Ml/ Braňany" a plánoanou ýstabu noého záodu na ýrobu bioetanolu. V roce 2005 byla trasa upraena z důodu poskytnutí konečných podkladů proáděné rekultiace okolí budoucího jezera. Přestože inženýrsko geologické yhodnocení bylo proedeno pouze na základě rešerše archiních geologických podkladů, lze konstatoat, že se jedná o stabu s elmi komplikoanými a složitými základoými geologickými a geotechnickými poměry. Na základě těchto znalostí došlo k úpraě narženého mostu - SO 09 - přes kolejiště ČD a řeku Bílinu, oproti předložené studii. Výsledně je tedy naržena mostní konstrukce celkoé délky přemostění cca 169 m. Přestože se i zakládání mostu bude muset yronat s problematikou zakládání na nitřní ýsypce, poažujeme rozšíření mostu (jako náhradu půodně narženého násypu) za technicky jednoznačně opodstatněné. Nárh dopraních objektů ychází ze zadání Obnoení silnice III. třídy, kterou projektant zařadil do kategorie S 7,5/60; cyklistická stezka je naržena jako obousměrná o šířce 3 m. 14

15 SO 01 - Okružní křižoatka - km 0,09035 Objekt zahrnuje ybudoání noé malé okružní křižoatky (D=30m (TP 135) s šíří okružního pásu 6,5 m), četně úpray komunikací paprscích křižoatky a obnou porchu komunikace od počátku úseku do místa úpray stáající komunikace na paprsek křižoatky odfrézoáním stáajícího žiičného krytu tl. 100 mm a doplněním posledních dou konstrukčních rste. V rámci zemních prací budou proedeny odkopáky hornině IV tř. těžitelnosti bourání stáajících ostrůků a části komunikace. Konstrukce ozoky okružní křižoatky je naržen pro II. třídu dopraního zatížení (tj. až 3500 TNV/24h). Porch jízdního pásu bude žiičný, z asfaltoého koberce mastixoého modifikoaného AKM l M, celkoá tloušťka konstrukce je 610 mm. Vnitřní okružní prstenec bude široký 2,60 m s porchem ze žuloé dlažby a s konstrukcí o celkoé tloušťce 460 mm. Středoý ostro bude tořen násypem ze zeminy z přebytkoého ýkopu do ýšky 0,50 m, olemoán betonoými palisádami. Vrchní plocha bude ohumusoána a zatraněna, stejně tak ostatní noě zniklé olné plochy. Vzhledem k umístění křižoatky na násypoém tělese stáajícího mostu, musí být po okrajích osazena oceloá sodidla, umístěny sislé a odoroné dopraní značky. SO 02 - Okružní křižoatka - km 0,19737 Jedná se o okružní křižoatku zpřístupňující komunikaci objektu SO 04 - Noá silniční komunikace km 0, km 1, Součástí této křižoatky je noé ybudoání paprsků křižoatky. Jedná se o okružní křižoatku malou D = 30 m (TP 135). Ostatní parametry okružní křižoatky, konstrukce aj. jsou totožné jako u křižoatky objektu SO

16 SO 03 - Okružní křižoatka - km 0,53100 Objekt zahrnuje zbudoání noé okružní křižoatky průběhu úseku SO 04 z důodu komunikačního napojení na noě budoané komunikace rámci projektu Obnoa silnice III/2538 -Braňany" (č.z. 1115, BPT a.s.). Jedná se o okružní křižoatku malou D = 30 m (TP 135). Ostatní parametry okružní křižoatky, konstrukce aj. jsou totožné jako u křižoatky objektu SO 01. SO 04 - Noá silniční komunikace - km 0, ,75570 Staební objekt zahrnuje úsek od okružní křižoatky SO 02 až po napojení na stáající komunikaci oblasti ÚDV, e kterém bude zcela noě ybudoána komunikace odpoídající kategorii MO2k 7,5/7,5/30 (dle ČSN ), a to intrailánu (před okružní křižoatkou SO 03), a kategorii S 7,5/70 extrailánu (za křižoatkou). Nárh konstrukce ozoky odpoídá dopranímu zatížení III. tř. - až 1500 TNV denně, porch bude žiičný z asfaltoého koberce mastixoého modifikoaného AKM II, celkoá její tloušťka bude 490 mm. Ze zemních prací přeažuje ýkop nad násypem, přebytek ýkopu bude uplatněn do násypů ostatních staebních objektů, nebo odezen na deponii. Jelikož je ytěžená zemina nehodná do násypoého tělesa, je projektu uažoáno s její úpraou nebo doozem hodné zeminy do násypů, upřesnění stanoí podrobný geologický průzkum dané oblasti, který musí být k dispozici pro následující stupně PD. Vzhledem k předpokladu, že zeminu z ýkopů nelze použít do násypů bez úpra (celý úsek se nachází na ýsypce), je počítáno s potřebnou úpraou násypoého tělesa, a to ápněním množstí 2% CaO a taktéž se stejnou úpraou pláně do hloubky 0,50 m. SO 05 - Obnoa porchu stáající komunikace - km 1, ,32000 V tomto úseku je komunikace naržena extrailánu kategorii MO2k 7,5/7,5/30. V daném úseku bude rozsahu stáající komunikace proedena obnoa porchu frézoáním stáajícího žiičného porchu do hloubky 0,100 16

17 m a následně bude ybudoána noá obrusná rsta e skladbě OKS l tl. 60 mm, spojoací postřik PSA 0,50 kg/m 2, AKM II modifikoaný tl. 40 mm. Jelikož stáající komunikace místech nedosahuje potřebné šířky je nutné dostaět části komunikace a to minimální šíři 1,0 m (pro snadnější přístup techniky). Přimknutá cyklistická stezka SO 08 je tomto úseku oddělena od komunikace silničním betonoým obrubníkem s přeýšením 0,12 m. Ze zemních prací bude proeden ýkop IV. tř. těžitelnosti (bourání stáající konstrukce místech pro ybudoání noé), přebytek ýkopu bude uplatněn do násypů ostatních staebních objektů, nebo odezen na deponii. Jelikož je ytěžená zemina nehodná do násypoého tělesa, je projektu uažoáno s její úpraou nebo doozem hodné zeminy do násypů, upřesnění stanoí podrobný geologický průzkum dané oblasti, který musí být k dispozici pro následující stupně PD. SO 06 - Noá silniční komunikace - km 2, ,95874 V daném úseku bude ybudoána noá silniční komunikace se stejnými parametry jako komunikace objektu SO 04 - šířka S 7,5/70, konstrukce bude totožná. Cyklistická stezka SO 08 edená po praé straně úseku je odsazená e zdálenosti 1,50 m za zatraněným dělícím pásem, na společném zemním tělese. Ze zemních prací přeažuje ýkop nad násypem, přebytek ýkopu bude uplatněn do násypů ostatních staebních objektů, nebo odezen na deponii. Jelikož je ytěžená zemina nehodná do násypoého tělesa, je projektu uažoáno s její úpraou nebo doozem hodné zeminy do násypů, upřesnění stanoí podrobný geologický průzkum dané oblasti, který musí být k dispozici pro následující stupně PD. Vzhledem k předpokladu, že zeminu z ýkopů nelze použít do násypů bez úpra (celý úsek se nachází na ýsypce), je počítáno s potřebnou úpraou násypoého tělesa a to ápněním množstí 2% CaO a taktéž se stejnou úpraou pláně do hloubky 0,50 m. 17

18 Součástí objektu jsou trubní propustky DN 1200, DN 1000 a DN 6000 o celkoé délce 187 m. SO 07 - Obnoa porchu stáající komunikace - km 4, ,69035 Šířka komunikace je naržena S 7,5/70. V tomto objektu budou proedeny stejné úpray jako objektu SO 05 (frézoání a obnoa porchu), ale nebudou proedeny dostaby konstrukce, neboť stáající šířka ozoky je dostačující. Cyklistická stezka je tomto úseku edena po samostatném tělese e zdálenosti cca 8,0 m od hrany stáající komunikace. Konec úseku směroě a ýškoě naazuje na 1. část obnoení silníce III/2565, projektoanou fy N&S&N Consultants, s.r.o., Výroba bioetanolu. SO 08 - Cyklistická stezka Začátek cyklistické stezky je napojen na stáající komunikace pro pěší okolí Děkanského kostela ě. Vjezd na cyklostezku bude situoán ze silnice, edena bude podél projektoané silniční komunikace a oddělena přeýšeným silničním obrubníkem. Od počátku úseku do km 0, je naržena jako obousměrná šíři 2,50 m s odděleným chodníkem pro pěší šíři 2,0 m, který bude sloužit pro pěší směřující k areálu Mini. Součástí chodníku bude hmatný pás z reliéfní dlažby šíři 0,30 m, umístěný na hraně s cyklostezkou. Dále bude chodník na nější hraně osazen chodníkoou obrubou s přeýšením 0,06 m, čímž bude ytořena odící linie pro neidomé. Dále od km 0, je cyklostezka naržena jako obousměrná doupruhoá o šířce jízdního pásu 3,0 m, se zemními krajnicemi o šířce 0,25 m. Uažoaná nárhoá rychlost je km/h. Jak bylo uedeno ýše, je cyklistická stezka edena na olné pláni po samostatném tělese, zdálena od narhoané silniční komunikace dle daného úseku. 18

19 V rámci zemních prací bude proeden ýkop pro spodní stabu, zemina z ýkopů bude s úpraami použita do násypů, zbytek bude odezen na skládku. Konstrukce odpoídá danému proozu a zcela ylučuje automobiloou doprau. Porch bude žiičný z ABJ III. V úseku km 6, , je stezka edena po stáají komunikaci, kde je uažoána pouze obnoa stáajícího žiičného porchu. Vzhledem k předpokladu, že zeminu z ýkopů nelze použít do násypů bez úpra (celý úsek se nachází na ýsypce), je počítáno s potřebnou úpraou násypoého tělesa a to ápněním množstí 2% CaO a taktéž se stejnou úpraou pláně do hloubky 0,50 m. SO 09 - přes kolejiště ČD a řeku Bílinu Naržen je deskoý most (NK- spřažená ocelobetonoá konstrukce) o deíti polích, kolmý, staticky určité konstrukce ( DUR je zatím uažoán systém prostých nosníků - podrobněji iz nosná konstrukce). Výškoě je celý most přímé. Směroě je jak přímé ( dominantním rozsahu), tak e směroém oblouku (přechodnice a kruh). Celkoá délka přemostění je 169,60 m. Obě krajní opěry i osm nitřních podpěr yužíá hlubinného založení na ŽLB rtaných pilotách. Jedná se o silniční most na komunikaci III/ Mariánské Radčice, katastru města. Předmětem přemostění jsou tyto překážky : kolejiště tramaje, kolejiště ČD, řeka Bílina, a místní cesty. (Překážkou přemostění je částečně i stáající popílkoý filtr, neoliňuje šak rozpětí pole, resp. dispozici podpor - je uažoáno s jeho úpraou - iz. SO 11). Předmětem přemostění bude i noě projektoaná komunikace rámci akce Obnoení komunikace III/2538 Braňany. Noý mostní objekt přeádí přes uedené překážky zájmoou silnici šířky 7,5 m. S ohledem na extrémně nehodné základoé poměry je narženo zakládáni hlubinné, na ŽLB rtaných pilotách ø 1,5 m. 19

20 Ododňoače jsou situoány u jednotliých nitřních podpěr, oda je sáděna na terén. je bez eřejných chodníků i bez nouzoého chodníku. je naržen e smyslu ČSN pro zatěžoací třídu A". Z toho resultuje zatížitelnost : normální 32 tun, ýhradní 80 tun, ýjimečná 196 tun. SO 10 - Staební úpray láky pro cyklisty Jedná se o stáající láku pro chodce propojující komunikační a parkoací plochu proozních budo čerpací stanice Chemopetrol se stáající polní cestou situoanou za trasou struskoodů katastru obce Libkoice. (Pozn.: Tato polní cesta bude rámci 2. etapy rekonstruoána na silnici III. třídy). Naržené staební úpray jsou nepatrné, zásadě reflektují pouze zjištěné ady. Bude odstraněno stáající zábradlí a nahrazeno noým dřeěným zábradlím. Dále bude odstraněn plech a funkce mostokoé desky bude nahrazena aplikací duboých mostin příčně ukládaných na stáající álcoané profily. Současně budou aplikoány odrazné zýšené proužky" z dřeěných trámků. Jak u stáajících álcoaných profilů, tak u betonů spodní staby, budou aplikoány ochranné nátěry. V souislosti se staebními úpraami nedojde ke snížení stáající zatížitelnosti, která značně přeyšuje potřeby láky (četně možnosti zatížení lehkým automobilem - ČSN , čl. 81, 82). SO 11 - Úpraa stáajícího popílkoého filtru Popeloý filtr nátoku ody z řeky Bíliny do umělého jezírka u kostela Satého Ducha bude narušen děmi podpěrami budoucího přemostění řeky. Základ mostu naruší těsnění dna filtru a boční drenážní potrubí rozodu čištěné porchoé ody z řeky. Během ýstaby podpěr mostu bude filtr odstaen z proozu. Po ybudoání základoé konstrukce bude narušené dno filtru utěsněno jíloým těsněním minimální mocnosti 400 mm hutněným po rstách 200 mm. Stáající drenážní potrubí bude přeloženo délce 18,0 m. 20

21 Popeloá náplň filtru bude před zahájením ýkopoých prací shrnuta na deponii, po proedení staebních prací prostoru filtru bude opět popel rozprostřen do půodního taru. SO 12 - Přeložka odoodu SČVK DN 500 Stáající odoodní řad z oceloého potrubí DN 500 bude délce 248,0 m přeložen seerním směrem. Trasa přeložky bude souběhu s dalším stáajícím potrubím pitné ody SčVaK DN 500, které je položeno na opačné straně komunikace. Přeložka odoodu je z potrubí OČ DN 500 s cementoou ýstelkou. Před zpracoáním další projektoé dokumentace je nutné proést ytyčení stáajících odoodních řadů. SO 13 - Přeložka telefonních kabelů Při ýstabě obnoy komunikace III/2565 Mariánské Radčice dojde e dou případech ke střetu se stáajícími telefonními kabely ČESKÉHO TELECOMU. V místech střetů obnoené komunikace s telefonními kabely bude proedena přeložka telefonních kabelů. SO 14 - Demolice bunkru Jedná se o yolané inestice stabou komunikace, budou proedeny nezbytně nutné míře dle dohody s jejich spráci. B.I.7 Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení Záměr bude realizoán období let 2008 až B.I.8 Výčet dotčených územně samospráných celků Záměr Obnoení silnice III/2565 Mariánské Radčice 2. část, bude realizoán na území těchto územně samospráných obcí : Litíno,, Mariánské Radčice a Braňany Katastrální území - I, II, Pařidla, Libkoice, Konobrže a Kopisty. 21

22 B.II Údaje o stupech B.II.1 Zábor půdy Lze konstatoat, že objekty silnice III/2565 Mariánské Radčice 2. část se esměs budou nacházet na pozemcích po hlubinné a porchoé těžbě, z nichž část je procesu rekultiace a část leží ladem. a že této etapě přípray záměru má oznamoatel k dispozici Parcelní ýpis seznam dotčených parcel s identifikací katastrálním území majitelů a druhů pozemků určených pro ýstabu komunikace. Vycházeje z přehledného souboru katastrálních map lze pro přehled o budoucím tralém záboru zemědělských pozemků ze ZPF uést následující potřebu : Celkem tralý zábor ZPF m 2 B.II.2 Odběr a spotřeba ody V celém prostoru záměru staby Obnoení silnice III/2565 Mariánské Radčice 2. část je užitkoé ody pro tento účel dostatek. Konkrétní spotřeba ody bude specifikoána na úroni realizačního projektu. Lze proto reálně předpokládat, že s její spotřebou rámci této staby žádné problémy z hledisek odního hospodářstí nezniknou. V období proozu zde prakticky žádná spotřeba ody nebude. B.II.3 Potřeba ostatních suroinoých a materiáloých zdrojů Z dokumentace pro územní řízení není konkretizace suroinoých a materiáloých potřeb dosud zřejmá. Bude rozpracoána během následujících fází přípray této akce. Z poahy této silniční staby yplýá, že s ýjimkou zakládacích podmínek se nebude ymykat běžným silničním stabám kategorie III/

23 Mimořádnost této staby kontextu s materiáloými potřebami yplýá předeším souislosti s ýstabou estakády úodní části trasy, která bude tepre technicky projektoána. B.II.4 Nároky na dopraní a jinou infrastrukturu V tomto případě se bude jednat o nároky na dopraní infrastrukturu, po které budou do prostoru staby objektu dopraoány eškeré staební suroiny, hmoty a technologické součásti staby. Bude přitom yužíáno stáajících komunikací okolí plánoané staby. Staební hmoty a suroiny budou zaáženy esměs nákladními automobily. Okolní dopraní infrastruktura je dostatečně kapacitní a nemusí být pro potřeby staby rozšiřoána. Tepre rámci dokumentace pro staební řízení bude možné specifikoat poměr ýkop : násyp, neboť se předpokládá, že ětšina těchto ýkopoých substrátů bude na místě, resp. blízkém okolí uplatněna rámci terénních úpra. Tepre potom z toho yplynou požadaky na odoz těchto zemin. Technologické části staby budou na staeniště dopraoány esměs speciálními nákladními soupraami. B.III Údaje o ýstupech Posuzoaný záměr se bude e ztahu ke sému okolí projeoat předeším během období ýstaby, ale také následném období proozu, a sice s orientací na ozduší, odu, odpady, fyzikální prostředí, průměty do krajiny. B.III.1 Ozduší Problematika ýstupů do ozduší je tomto případě aktuální jak souislosti s ýstabou, tak při proozu hotoého staebního díla. Zdrojem exhalací prachu a plynných škodliin do ozduší budou rámci ýstaby záměru : 23

24 těžké nákladní automobily, přiážející beton, oceloé armatury, kamenio a písek, staební mechanizace pro práci s ornicí, úprau a ýstabu noých komunikací, ýkopy staební jámy a rozoz nadbytečné kubatury, hloubení apod. Znečištění po dobu ýstaby V době ýstaby dojde k určitému nárůstu proozu nákladních automobilů a staebních strojů. Tento nárůst bude časoě proměnný, způsobí určité zýšení emisí znečišťujících látek z ýfukoých plynů, zásadní měrou šak nezhorší současnou situaci stáající koncentrace znečišťujících látek daném území. Vliy ýstaby je možno očekáat zejména na začátku posuzoané trasy ě. Pro automobiloou doprau a staební stroje je obyklý rozsah sledoaných látek: oxid siřičitý, oxidy dusíku, oxid uhelnatý, uhloodíky (C x H y ), benzen a suspendoané částice frakce prachu PM 10. Dominantními znečišťujícími látkami jsou zejména NO x a CO. Významnou znečišťující látkou při ýstabě silnice jsou tuhé látky (prašnost). Předmětem ýpočtu může být podle platné metodiky pouze primární prašnost. Při ýstabě se předpokládá činnost ozidel a mechanismů se znětoými motory. Pojezd ozidel a strojů bude trase obnoené komunikace. Vstupem pro ýpočet emisí ozidel a strojů, respektie mechanizace se znětoými motory, jsou faktory ztažené na objem spotřeboaného palia : - SO 2..4,8 g/l, NO x..26,8 g/l, CO..27,2 g/l, C x H y..21,7 g/l, benzen..3,7 g/l, PM ,3 g/l. Při ýstabě je li proozu aut a mechanizace uažoán obecně celé trase obnoené komunikace. Znečištění po dobu proozu Pro modeloání liu obnoené komunikace III/2565 se použije následující ýhledoá intenzita: celkem ozidel (z toho 616 NA), a to s ohledem na 24

25 údaje o intenzitách dopray na stáajících komunikacích, kde pro silnici III/2538 (úsek : Braňany) se jedná o celkem ozidel (z toho 274 NA) a pro silnici II/256 (úsek : přeložka 256) o celkem ozidel (z toho 248 NA). Stáající intenzity jsou určeny podle ýsledků sčítání dopray na dálniční a silniční síti roce 2005 (poslední prezentoané sčítání), ýhledoá intenzita je odozena podle předpokládaného uplatnění této silnice. Pro ýpočet faktorů je určen PC program MEFA 02. Tento užiatelsky jednoduchý program umožňuje ýpočet unierzálních emisních faktorů (g/km) pro základní kategorie ozidel různých emisních úroní (HDV, LDV, BUS, OA). Emisní faktory znečišťujících látek následující tabulce jsou uedeny pro NA (zde prezentoané jako HDV) a OA a platí pro rychlost 80 km/h extrailánu. V uedené tabulce jsou tak z hlediska emisí zastoupeny prakticky krajní kategorie: těžké nákladní automobily a osobní ozidla. Tabulka emisní úroeň linioých zdrojů (EURO 3) Znečišťující látka / emisní HDV OA faktor SO 2 oxid siřičitý 0,0291 0,0050 NO x oxidy dusíku 2,1119 0,1353 CO oxid uhelnatý 2,9265 0,2559 C x H y uhloodíky 0,6891 0,0451 benzen 0,0120 0,0033 PM 10 frakce prachu 0,2016 0,0011 Z hodnocení modeloého ýpočtu a ze záěru studie yplýá, že naýšení stáající úroně pozadí při realizaci posuzoaného záměru je zcela neýznamné. Podle ypočtených hodnot nebude mít obnoená silnice III/2565 Mariánské Radčice li na znečištění ozduší okolí. Vypočtené hodnoty imisí jsou elmi nízké a každém z množiny referenčních bodů, které zahrnují okolní obytné objekty i soubory, jsou pod imisními limity určenými pro ochranu zdraí i pro ochranu ekosystémů. 25

26 Podrobnosti jsou uedeny rozptyloé studii, která je přílohou tohoto oznámení. B.III.2 Odpadní ody Vlastní prooz silnice III/2565 Mariánské Radčice 2. část nebude zdrojem žádného druhu odpadních od, a to ani splaškoých a ani technologických. Dešťoé ody budou běžně infiltroat do půdy i bezprostředním sousedstí komunikace. Voda šak může být znečišťoána z dopraních prostředků a staebních mechanizmů a to po celé délce dopraních tras i na lastních staeništích. Udržoáním šech těchto mechanizmů dobrém technickém stau a dodržoáním praconí kázně by šak mělo být znečišťoání od eliminoáno. B.III.3 Odpady V rámci posuzoaného záměru budou znikat odpady, a to během ýstaby, následného proozu a pochopitelně i rámci případné likidace silnice III/2565 Mariánské Radčice 2. část. V období ýstaby budou odpoídat odpadům z podobných silničních staeb. Produkce odpadů bude specifikoána na úroni realizační dokumentace. B.III.4 Ostatní Posuzoaný záměr staby silnice III/2565 Mariánské Radčice 2. část bude období ýstaby i proozu půodcem zejména emisí hluku. Hlukoá situace období ýstaby Období ýstaby bylo předstaoáno staebními mechanizmy na přípraě tělesa komunikace III/2565. V době ýstaby byla nasazena běžná technika, u níž lze očekáat hodnoty hladiny akustického tlaku A e zdálenosti 3 m cca 90 db. Předpokládá se yronané bilance zemních prací. Odoz a dooz materiálu na stabu bude eden po silnici I/13. Vzdálenosti prostoru pohybu mechanismů od ýpočtoých bodů a hodnota atmosférického útlumu /db/ jsou shrnuty následující tabulce : 26

27 Tabulka Vzdálenosti a atmosférický útlum Výp. bod Vzdálenost /m/ Útlum /db/ A ,1 64,4 B ,8 64,4 Vypočtené modeloé hodnoty příspěků ekialentní hladiny akustického tlaku z ýstaby komunikace III/2565 nepřekračují hygienický limit ze staební činnosti. Hlukoá situace po realizaci staby Hodnocená komunikace silnice III/2565 bude předeším sloužit jako obslužná komunikace ke znikající odní ploše prostoru býalého lomu. Dále bude tato komunikace sloužit jako další alternatia pro doprau do areálu Chemopetrolu a.s.. S ohledem na délku této komunikace nelze předpokládat, že po její realizaci dojde k ýrazné změně stáající intenzity dopray po komunikaci III/2538, Braňany. Hodinoé počty průjezdů po této komunikaci lze odhadnout na cca ½ stáající hustoty po komunikaci III/256 Braňany Mariánské Radčice. Předpokládaný rychlostní limit na komunikaci III/2565 bude max. 90km.hod -1. Z modeloého ýpočtu yplýá, že ani hluk z proozu po komunikaci III/2565 nepřekračuje hygienické limity ekialentní hladině akustického tlaku A denní ani noční době. Podrobnosti jsou uedeny hlukoé studii, která je přílohou tohoto oznámení. B.III.5 Doplňující údaje zásahy do krajiny Podle podkladů a informací nebude staba ybaena zařízením, které by generoalo nadlimitní emisi elektromagnetického a ionizačního záření. Trasa komunikace bude téměř po celé délce podstatě kopíroat ýšku daného území s minimálními zásahy do zhledu krajiny. Předmětná noá silnice žádném ohledu nenaruší ráz krajiny. Celá trasa silnice je edena územím, které je deastoané nedánou činností hlubinných a porchoých dolů. Noá komunikace bude těchto souislostech působit z hledisek liu na ráz krajiny kladně. 27

28 C C.I ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ Výčet nejzáažnějších enironmentálních charakteristik dotčeného území C.I.1 Základní enironmentální charakteristika Základní enironmentální charakteristika území dotčeného ýstabou silnice III/ Mariánské Radčice je skutečnost, že je situoána oblasti nejětší těžebně průmysloé aglomerace České republiky Seeročeské hnědouhelné páne; že její trasa probíhá esměs území, které bylo nejen dotčeno, ale ýznamně transformoáno předchozí hnědouhelnou těžbou, neboť je edena územích exploatoaných rámci : ýhradního ložiska hnědého uhlí, ýhradního ložiska hnědého uhlí Souš Vrbenský hlubina, ýhradního ložiska hnědého uhlí Kopisty Mistr Jan Hus, ýhradního ložiska hnědého uhlí Kopisty Julius III, ýhradního ložiska hnědého uhlí Ležáky, kde sice již těžba skončila, ašak zanechala po sobě ýznamné dopady na krajinu podobě poklesoých kotlin, které ýznamně deastují seerní úsek posuzoaného záměru, nitřní ýsypky lomu - Ležáky a zbytkoého lomu této těžební kapacity, který je situoán prostoru zlikidoané historické části města u; že této oblasti byly souislosti s těžbou zlikidoány další obce Pařidla, Libkoice u u, Konobrže, Kopisty a Růžodol a totálně zdeastoána i technická a dopraní infrastruktura, která se zájmu reitalizace tohoto území začíná obnooat. A práě posuzoaná noostaba silnice III/ Mariánské Radčice je jednou z prních silničních komunikací, jejíž realizací bude umožněna nejen přírodní, ale i sociálně ekonomická obnoa tohoto územního celku. 28

29 Celá předchozí těžební činnost rozrátila dotčené území natolik, že má dodnes charakter staré ekologické zátěže, která je zde postupně řešena rozsáhlými rekultiacemi, kterými jsou obnooány přírodní složky této krajiny formou zemědělských, lesnických, hydrologických a ostatních úpra, sanacemi území (nestabilních a kontaminoaných), a obnoou technické a dopraní infrastruktury. Obnoa silničního spojení předmětném území ýstabou posuzoaného záměru má proto jednoznačně poahu odstraňoání starých ekologických zátěží. C.I.2 Územní systémy ekologické stability ÚSES Přesto, že je mostecká část Seeročeské hnědouhelné páne ýrazně oliněna těžbou a průmyslem, je zde uplatněn ÚSES, což je zřejmé z následující mapky : Územní systémy ekologické stability 29

30 Legenda : trasa posuzoané silnice III/2565 Z tohoto přehledu je zřejmé, že se jedná o území, které bylo krajinně ekologických souislostech oliněno negatině předeším porchoou těžbou a to prní fázi totální destrukcí ekosystémů, a současném období postupným ytářením rekultiačních ekosystémů, předeším lesnických, které se stáají účinnou kostrou ÚSES. Tyto rekultiační tendence se šak dosud plném rozsahu do tohoto územního systému nepromítly. Tok řeky Bíliny zde ytáří přirozený biokoridor regionálního ýznamu ose V Z. Ekologické propojení mezi masiem Krušných hor, tokem Bíliny a dále Českým středohořím e směru S J je dotčeném prostoru řešeno narhoaným RBK 570, který propojuje RBC Salesioa ýšina s RBC č Libkoice, a narhoaným RBC 584, který propojuje RBC 1364 Libkoice s RBC 586 Čerený Vrch. Tento RBK bude protnut narhoanou silnicí III/2565, přičemž lze předpokládat, že tím jeho funkce nebude zhledem k charakteru této staby a ekologicky přízniým poměrům okolí ýznamněji narušena. Pozn.: V daném prostoru dochází současném období k ýrazné ekologizaci krajiny mezi em a Litínoem, a to souislostech zbytkoé jámy lomu, s elkoplošnou lesnickou a hydrologickou rekultiací Rudolické ýsypky, nější ýsypky a sahoých částí lomu Ležáky a Střimické ýsypky. Prooz posuzoané silnice III/2565 bude s nejětší praděpodobností pouze lokálního ýznamu s relatině malým zatížením. Výškoě je tato silnice edena 30

31 téměř po celé trase souladu se současným terénem, takže lze předpokládat, že nebude překážkou pro migraci žiočichů. V seerní části trasy posuzoané silnice se rámci lokálního ÚSES narhují po jejích obou stranách yhlášení dou lokálních biocenter, propojených lokálním biokoridorem. Ani tomto případě nelze předpokládat. že by ýstabou došlo k neúnosnému omezení funkčnosti této části ÚSES. C.I.3 Zláště chráněná území Z maloplošných chráněných území se zde neyskytuje žádná NPP národní přírodní památka, žádná NPR - národní přírodní rezerace, žádná PP přírodní památka, žádné PR přírodní rezerace; Pozn.: V těchto souislostech je účelné dodat, že širším území ecka je lokalizoána řada maloplošných chráněných území bez bezprostředního kontaktu s trasou posuzoané silnice : Národní přírodní rezerace... Bořeň Národní přírodní rezerace... Jezerka Národní přírodní památka... Jánský rch Přírodní rezerace... Černý rybník Přírodní rezerace... Písečný rch Přírodní rezerace... Milá Přírodní památka... Chloumek Přírodní památka... Lužické šípáky Z elkoplošných chráněných území s posuzoaným záměrem není územním kontaktu žádná CHKO chráněná krajinná oblast, 31

32 žádný NP národní park. C.I.4 Přírodní parky Posuzoaný záměr ýstaby silnice III/2565 není územním a ani funkčním kontaktu s žádným přírodním parkem. C.I.5 Významné krajinné prky V posuzoaném území není registroán žádný VKP ýznamný krajinný prek. Významnými krajinnými prky ze zákona jsou zde : tok Bíliny který je situoán blízkém sousedstí jižní až západní části trasy posuzoané silnice. Její ýstabou šak narušen nebude. les na malé ýsypce býalého dolu M.Jan Hus, který byl půodně prostoru trasy. Majitel šak s částečným odlesněním nesouhlasil, takže došlo ke změně trasy tak, že tento les obchází po jeho seerním okraji. Ani tento ýznamný krajinný prek proto nebude ýstabou posuzoané silnice postižen. C.I.6 Území historického, kulturního nebo archeologického ýznamu Projektoaná trasa ede územím, které bylo před těžební deastací historicky, kulturně i archeologicky mimořádně cenné. Historickou a kulturní hodnotu ztratilo rozhodnutím lády ČSSR z roku 1964, na jehož základě došlo k likidaci historické části králoského města u a k náhradní ýstabě bezeslojním území. Na části území, které bylo zdeastoáno lomem Ležáky, a na kterém je současné době ýsypka, již nelze předpokládat ani ýskyt historicky či kulturně cenných artefaktů. V území silniční trasy, která je situoána poddoloaném území, lze předpokládat ýskyt archeologicky cenných artefaktů, neboť se jedná o krajinu, která byla 32

33 soustaně osídlena nejméně od období neolitu půodně loci a rybáři a později zemědělci. C.I.7 Soustaa eropsky chráněných území NATURA Trasa posuzoané silnice neede žádným eropsky chráněným územím : V územním a ani funkčním kontaktu tato silnice není s žádnou ptačí oblastí a ani s žádnou eropsky ýznamnou lokalitou. Za eropsky ýznamnou lokalitu se blízkém okolí narhuje zrekultioaná lesnicky Kopistská ýsypka, která je ybaena ekologicky hodnotným lesním ekosystémem s ýznamným zastoupením zláště chráněné flóry a fauny. Toto území je sice od SZ části trasy posuzoané silnice zdálené pouze několik set metrů koridorem - Litíno, němž je lokalizoána silnice I/27, která je již zařazena do realizace s rozšířením na čtyřproudoou, přeložka řeky Bíliny, kolejiště rychlodráhy Litíno, železniční trať Moldaa, seřaďoací nádraží rafinerie Unipetrol, ašak žádném případě nedojde k přímému kontaktu či funkčnímu narušení ýstabou posuzoané silnice. Je to zřejmé i z následujícího grafického yjádření : 33

34 Prky eropsky chráněných území NATURA Legenda : trasa posuzoané silnice III/2565 C.I.8 Extrémní poměry dotčeném území Celé území, kterým ede trasa posuzoané silnice, je mimořádně extrémní, a to předeším liem staré ekologické zátěže, která zde byla způsobena hlubinnou a porchoou těžbou hnědouhelné sloje. K ýznamné transformaci zde došlo předeším : destrukcí půodní geomorfologie, kdy se půodní roinná oblast ýrazně změnila proměnou dynamiky reliéfu, 34

35 změnou stratigrafické charakteristiky, kdy došlo hlaně během lomoé těžby k radikální změně, proměnou petrografické poahy geologického profilu daném území, jejímž důsledkem jsou přírodně nepřirozené kombinace a směsi nadložních hornin, nyní uložených na ýsypkách, zýšením dynamických projeů profilu hornin, kdy na ýsypkách dosud dochází k nepraidelnému sedání porchu, na poddoloaných plochách existuje nebezpečí průalů dosud nezaalených yrubaných prostor, okrajoých částech zbytkoého lomu a na sazích ýsypek dochází k dynamické aktiitě formou sahoých sesuů. K extremitě daného území lze ještě dodat, že : Toto území bylo ýrazně narušeno souislostech s osídlením četně náazných sociálních a ekonomických liů. Došlo zde buď k úplné destrukci půodního orničního profilu souislostech s lomoou těžbou, nebo k ýrazné degradaci místech poklesů nad yrubanými částmi uhelné sloje hlubinnými metodami. Lomoou i hlubinnou těžbou byl na celém území, kterým je edena trasa posuzoané silnice, deformoán hydrologický režim, a to e šech subsystémech podzemní i porchoé ody. Celý tento režim bude stabilizoán nejdříe během několika desítek let, a to předeším souislostech s noými odtokoými poměry, které se zde postupně upraí a normalizují souislostech s lesnickou rekultiací okolních ýsypek, a kontextu s hydrologickou rekultiací prostoru zbytkoého lomu Ležáky, kde je současném období rekultiačně budoáno jezero, dotoané odou přiedenou z řeky Ohře, o ploše odní hladiny 312 ha a kótě odní hladiny 199 m n.m. 35

36 Porch těžbou deastoaného území, který byl zbaen egetace, má odlišné hodnoty albeda, přičemž dochází k ětšímu přehříání mikroklimatickém až mezoklimatickém profilu ozduší. Během těžebních transformací tohoto území samozřejmě došlo i k ýznamným proměnám e sféře organických složek přírody, a to subsystémech flóry, fauny a ekosystémů. Všechny uáděné těžební transformace předmětného území jsou současném období zmírňoány a rozsáhlými rekultiacemi upraoány do ekologicky a sociálně žádoucího stau. Výsypky jsou technickou rekultiací taroě upraoány a stabilizoány a následně zalesňoány a zatraňoány, a prostoru zbytkoého lomu je e ýstabě již zmiňoané jezero. Předmětné území posuzoané silniční staby je šak dosud situaci, kterou lze z hledisek kality žiotního prostředí poažoat za extrémní. C.II Charakteristika současného stau složek žiotního prostředí dotčeném území, které budou praděpodobně ýznamně oliněny C.II.1 Ozduší a klima Sledoaná lokalita je situoána centrální části podkrušnohorské páne, která je klimaticky oliněna nejen nízkou nadmořskou ýškou a lokalizací pod masíem Krušných hor, ale ýznamně i sojí polohou centrální Eropě, to znamená na rozhraní oceánického a kontinentálního klimatu. Průměrná roční teplota zduchu Teplota zduchu... lednu.. dubnu. čerenci. říjnu... Počet mrazoých dnů roce. Počet letních dnů roce..... Průměrný roční úhrn srážek.. Úhrn srážek. lednu.. 8 až 9 C -1 až -2 C 8 až 9 C 16 až 18 C 8 až 9 C 100 až až až 550 mm 20 až 25 mm 36

37 dubnu. čerenci. říjnu Roční počet dnů se srážkami 1 mm... Roční počet dnů se sněhoou pokrýkou.. Maximum sněhoé pokrýky Úhrn srážek letním období. Úhrn srážek zimním období... Průměrné roční srážky.. Roční oblačnost. Sluneční sit.. Směry přeládajících ětrů 30 až 40 mm 60 až 70 mm 30 až 40 mm 80 až až až 40 cm 200 až 300 mm 250 až 350 mm 474 mm 60 až 75 % hod./rok JZ Z - SZ Průměrné měsíční hodnoty koncentrací SO 2 okrese létech (μg*m -3 ) Měsíc Rok Leden Únor Březen Duben Kěten Čeren Čerene c Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Průměr létech ,00 420,00 113,00 102,00 56,00 52,00 49,00 43,00 49,00 79,00 131,00 100,00 108, ,00 206,00 146,00 106,00 59,00 35,00 43,00 41,00 47,00 71,00 82,00 89,00 96, ,00 80,00 66,00 68,00 42,00 33,00 29,00 40,00 40,00 85,00 91,00 75,00 61, ,00 120,00 89,00 67,00 48,00 43,00 49,00 33,00 49,00 85,00 215,00 148,00 91, ,00 107,00 79,00 61,00 54,00 50,00 32,00 50,00 47,00 94,00 78,00 75,00 69, ,00 181,00 122,00 59,00 48,00 36,00 33,00 36,00 49,00 57,00 99,00 108,00 78, ,00 95,00 63,00 55,00 40,00 26,00 34,00 42,00 46,00 49,00 54,00 147,00 64, ,00 173,00 67,00 42,00 24,00 26,00 18,00 29,00 31,00 58,00 94,00 49,00 56, ,00 74,00 42,00 46,00 39,00 22,00 22,00 27,00 40,00 66,00 44,00 56,00 43, ,00 49,00 42,00 36,00 43,00 33,00 34,00 32,00 41,00 78,00 67,00 82,00 49, ,00 100,00 60,00 46,00 38,00 31,00 27,00 39,00 29,00 30,00 32,00 65,00 52, ,30 28,90 34,40 22,90 17,00 21,30 19,90 29,10 33,00 31,90 49,40 35,70 36, ,10 34,30 21,30 17,60 18,10 13,60 13,70 13,10 21,10 14,60 23,30 27,10 21, ,29 12,71 19,40 12,43 10,60 9,14 9,14 11,00 14,29 11,14 15,60 14,43 13, ,57 10,57 10,43 15,86 12,29 10,29 6,29 11,00 13,71 13,14 13,71 19,14 12, ,75 112,77 64,97 50,45 36,60 29,42 27,94 31,75 36,67 54,85 72,60 72,69 57,12 37

38 Průměrné měsíční hodnoty koncentrací PA (frakce PM 10 ) okrese létech (μg*m -3 ) Měsíc Rok Leden Únor Březen Duben Kěten Čeren Čerenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Průměr létech ,00 104,00 136,00 93,00 90,00 82,00 78,00 72,00 75,00 59,00 59,00 67,00 84, ,00 60,00 67,00 66,00 66,00 52,00 53,00 41,00 40,00 40,00 38,00 53,00 52, ,00 82,00 72,00 69,00 56,00 47,00 42,00 40,00 67,00 87,00 100,00 57,00 64, ,00 57,00 39,00 39,00 37,00 40,00 43,00 42,00 39,00 40,00 38,00 52,00 42, ,00 38,00 41,00 43,00 47,00 37,00 57,00 47,00 42,00 53,00 53,00 41,00 45, ,00 62,00 44,00 49,00 35,00 37,00 32,00 41,00 25,00 37,00 30,00 37,00 39, ,70 32,70 46,60 31,00 32,60 29,80 27,00 40,70 31,30 30,50 39,70 29,00 35, ,80 49,70 29,80 29,70 38,20 25,50 21,50 26,70 27,70 25,00 32,00 31,80 31, ,00 20,83 51,33 27,83 32,50 22,00 21,17 26,67 28,33 19,33 28,75 22,17 27, ,00 23,67 23,00 31,33 34,33 21,67 16,50 23,00 28,00 31,50 25,83 35,67 26, ,15 52,99 54,97 47,89 46,86 39,40 39,12 40,01 40,33 42,23 44,43 42,56 44,91 Průměrné měsíční hodnoty koncentrací NO X okrese létech (μg*m -3 ) Měsíc Rok Leden Únor Březen Duben Kěten Čeren Čerenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Průměr létech ,00 41,00 42,00 36,00 24,00 23,00 27,00 27,00 25,00 34,00 41,00 49,00 33, ,00 97,00 42,00 21,00 17,00 36,00 39,00 41,00 48,00 35,00 38,00 60,00 43, ,00 69,00 45,00 43,00 34,00 27,00 30,00 33,00 39,00 46,00 64,00 45,00 43, ,00 34,00 29,00 34,00 34,00 24,00 26,00 25,00 25,00 26,00 29,00 40,00 31, ,00 39,00 30,00 29,00 26,00 25,00 23,00 23,00 34,00 59,00 37,00 27,00 32, ,00 37,00 33,00 25,00 21,00 22,00 17,00 32,00 22,00 31,00 34,00 49,00 30, ,20 38,50 30,20 19,20 17,40 17,00 15,60 19,00 28,00 29,60 38,60 28,20 27, ,70 41,50 24,80 25,20 19,00 26,30 19,20 23,40 39,80 37,20 56,50 51,70 33, ,33 37,33 40,75 29,00 23,25 23,50 21,83 28,50 41,20 31,17 43,50 30,17 34, ,83 28,67 16,67 32,50 19,33 19,33 14,50 18,67 25,83 29,50 41,50 39,17 26, ,41 46,30 33,34 29,39 23,50 24,31 23,31 27,06 32,78 35,85 42,31 41,92 33,71 38