ROZPOČTOVÝ VÝHLED MĚSTA SLANÝ B1+/AQE STR 3. Vyhovující subjekt, s dostatečnou schopností splácet své aktuální závazky,

Transkript

1 ROZPOČTOVÝ VÝHLED MĚSTA SLANÝ B1+/AQE Vyhovující subjekt, s dostatečnou schopností splácet své aktuální závazky, s nejistým budoucím rizikem již v krátkém časovém horizontu. STR 3 Vyhovující subjekt schopný dostát svým závazkům včas.

2 Obsah 1 Efektivnost rozpočtového výhledu Analýza hospodaření uplynulého období Příjmy uplynulého období Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté transfery Výdaje uplynulého období Struktura výdajů Ukazatel dluhové služby Analýza rozpočtu na rok Příjmy rozpočtu Výdaje rozpočtu Sdílené daně Rozpočtový výhled města Zdroje rozpočtového výhledu Nahodilé příjmy a výdaje rozpočtového výhledu Dluhová služba Ukazatel dluhové služby Sestavený rozpočtový výhled Volné finanční prostředky Průběžný monitoring Ekonomické hodnocení města Závěr Seznam tabulek a grafů Stupnice ekonomického hodnocení AQE advisors, a.s

3 1 Efektivnost rozpočtového výhledu Rozpočtový výhled je nástrojem střednědobého plánování a je přínosný i pro ty nejmenší obce. Rozpočtový výhled je dle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, pro všechny územně samosprávné celky povinnou součástí rozpočtového hospodaření. Sestavení rozpočtového výhledu je zákonem definováno ve čtyřech základních ukazatelích: celkové příjmy, celkové výdaje, celkové závazky a celkové pohledávky. Míra podrobnosti členění rozpočtového výhledu je volitelná. To znamená, že územní samosprávné celky mohou svůj výhled zpracovat v mnohem větší podrobnosti, než jen v zákonem definovaných základních ukazatelích. V čím větší podrobnosti je rozpočtový výhled sestaven, tím významnější přínos pro obce má. Rozpočtový výhled dává obcím přehled o finančních zdrojích a potřebách v delším časovém horizontu, než jeden kalendářní rok. Především pro plánování investičních potřeb a analýzu možností využívání návratných finančních prostředků je takový přehled nezbytný. Při čerpání finančních prostředků z EU je přínos rozpočtového výhledu ještě markantnější. V zákoně je ustanoveno, že rozpočet obce vychází z rozpočtového výhledu. Rozpočet však není striktně vázán na údaje uvedené v rozpočtovém výhledu. Jde o to, aby představitelé obce brali uvědoměle v úvahu rozpočtový výhled, a aby odlišnosti rozpočtu a výhledu byly opodstatněné a zdůvodněné. Zároveň je to příležitost k revizi dříve schváleného rozpočtového výhledu a prodloužení jeho platnosti o další jeden rok. Rozpočtový výhled umožňuje obcím rychlejší sestavení rozpočtu, koncepční a plánovité financování potřeb, přehled o možnostech hospodaření obce v budoucím období, o využití návratného způsobu financování a dlouhodobý komplexní pohled na výsledek hospodaření a finanční situaci územního celku. 3

4 2 Analýza hospodaření uplynulého období Na základě analýzy minulých let (účetní data za čtyři předcházející roky), analýzy upraveného rozpočtu a s přihlédnutím k předpokládanému vývoji ekonomiky státu (návrh státního rozpočtu na rok 2013 a střednědobý výhled státu na léta ) je sestaven plán hospodaření města na další pětileté období. Podkladem pro tvorbu rozpočtového výhledu se staly následující dokumenty: Účetnictví let Rozpočty let Splátkové kalendáře závazků města Rozpočty jednotlivých let jsou sestavovány jako vyrovnané s využitím položky financování. Analýza hospodaření města za období je zaměřena na vývoj základních indikátorů: provozního přebytku (rozdíl běžných příjmů a výdajů), rozdíl provozního přebytku a splátek jistin, ukazatele dluhové služby, celkového salda (rozdíl veškerých příjmů a výdajů). Na základě posouzení jednotlivých ukazatelů lze konstatovat, že v letech má ekonomika města charakter dobrého hospodaření. Město vykazovalo v minulém období záporné saldo všech příjmů a výdajů (bez financování). Celkové příjmy města průběžně rostly vyjma krizového roku 2009, kdy nastal 7% pokles oproti roku předcházejícímu. Ztráta na sdílených daních byla dorovnána díky obdrženým provozním dotacím, v roce 2010 městský rozpočet získal o 32,5 mil. Kč více než v předchozích letech, v roce 2011 ještě o 2,2 mil. Kč více. Ve sledovaném období byl růst charakteristický také pro celkové výdaje. V reakci na nižší výnosy sdílených daní v krizovém roce, byly v roce 2010 přijaty opatření vedoucí k úsporám peněžních prostředků v provozní části rozpočtu. Toto opatření ušetřilo 4 mil. Kč, tj. 1 % z hodnoty celkových výdajů z roku V roce 2011 běžné výdaje pokračují v politice zeštíhlování zejména skrze snížení platu zaměstnanců a nižší potřebě výdajů na opravy a udržování, které kulminovaly v roce Největší záporné saldo hospodaření nastává v letech 2009 a Na této skutečnosti se významně podílí kapitálová část rozpočtu. Město v těchto letech financovalo realizaci investičních akcí a každý rok vynaložilo 105 mil. Kč, resp. 109 mil. Kč. Kvůli systému jednorázového proplácení finančních nákladů realizovaných v rámci strukturálních fondů EU, dochází k inkasu navázaných dotací až v roce 2011 (88,6 mil. Kč). Provozní přebytek města dosahuje v celém zkoumaném období kladných hodnot. I provozní přebytek po úhradě splátek zůstává kladný vyjma roku 2009 (-3,9 mil. Kč), kdy se výrazněji projevily dopady ekonomické krize. Tato skutečnost znamená, že i po uhrazení svých závazků využilo město část svého provozního rozpočtu ke krytí svých investičních záměrů. 4

5 Tabulka č. 1: Vývoj hospodaření města v letech Text (tis. Kč) Sk Sk Sk Sk Daňové příjmy Nedaňové příjmy Provozní dotace Běžné příjmy Kapitálové příjmy Příjmy celkem Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem Saldo bez financování Uhrazené splátky jistiny Přijaté půjčky Fin.prostředky minul.let Financování Příjmy všechny Výdaje všechny Saldo úplné Provozní přebytek(pp) Rozdíl PP a spl.jistiny Dluhová základna Dluhová služba Dluh. služba/dluh.základna(v%) 5,31 3,45 2,34 26,96 Ukazatel dluhové služby nabývá hodnot na škále 2,34 % (v roce 2010) až 26,96 % (v roce 2011). Jako nepříznivý jev v roce 2011 působí klesající dluhová základna v součinnosti s abnormálně navýšenou dluhovou službou. Důvodem je využití revolvingového úvěru ve výši cca 50 mil. Kč. Město úvěr uhradilo v témže roce. Vzhledem ke klesající dluhové službě v letech dosahuje ukazatel relativně nízkých hodnot z povoleného rozmezí 0-30 %. V průběhu celého sledovaného období realizovalo město několik rozsáhlejších investičních akcí, které mají přímý vliv na vývoj příjmů a výdajů. V posledních dvou letech šlo zejména o modernizaci a nástavbu pavilonu D Nemocnice ve Slaném, rekonstrukci kanalizace Slaný (Na Sadech a Vinařického), rekonstrukci ulice Pod Horou a Na Chmelnici, rekonstrukce části objektu Grand Slaný na oblastní archív, rekonstrukci sokolovny Slaný-Kvíček, přístavbu 8.MŠ Slaný, Vítězná a zvýšení kvality výuky a prostředí na 2.ZŠ Slaný, Komenského náměstí. Jedná se o akce za cca 150 mil. Kč. 2.1 PŘÍJMY UPLYNULÉHO OBDOBÍ Příjmy územně samosprávného celku jsou veškeré nenávratně inkasované prostředky, opětované i neopětované, včetně přijatých darů a dotací, a přijaté splátky půjček v rámci rozpočtové politiky. Příjmy jsou členěny na běžné a kapitálové. Běžné příjmy jsou tvořeny příjmy daňovými, nedaňovými a provozními dotacemi. Jedná se tedy o každoročně se opakující příjmy, které slouží k pokrytí běžných výdajů. Kapitálové příjmy, tj. příjmy z prodeje dlouhodobého a finančního majetku a investiční dotace, mají charakter nahodilých příjmů a jsou určeny především k pokrytí investičních záměrů města. Běžné příjmy, očištěné o účelově vázané prostředky (například finance určené na výplatu sociálních dávek), rostou po celé sledované období. V případě kapitálových příjmů jde o nahodilý, nepravidelný příjem. Kapitálové příjmy byly nejvyšší v roce Běžné příjmy činí v průměru za poslední čtyři roky 89,1 % 5

6 celkových příjmů, kapitálové příjmy pak zbývajících 10,9 %. Vývoj běžných příjmů tedy určuje vývoj celkových příjmů. Graf č. 1: Vývoj příjmů města v letech tis. Kč Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Neinvestiční dotace Sk Sk Sk Sk Grafy č. 2 a č. 3 ukazují podíl skutečně přijatých hodnot (dle účetních dat) jednotlivých příjmových tříd na celkových příjmech v letech 2010 a Graf č. 2: Struktura příjmů města v roce 2010 Neinvestiční dotace 46% Daňové příjmy 43% Kapitálové příjmy 7% Nedaňové příjmy 4% 6

7 Graf č. 3: Struktura příjmů města v roce 2011 Neinvestiční dotace 39% Daňové příjmy 36% Nedaňové příjmy 3% Kapitálové příjmy 22% Daňové příjmy Příjmy z daní a poplatků tvoří podstatnou část běžných příjmů města. Převážná část daňových příjmů připadá na daně sdílené, jejich procentuální podíl pro příslušnou obec je dán zákonem o rozpočtovém určení daní. Daně výlučné jsou ty, u kterých celý výnos patří obci. Jedná se o daň z nemovitosti a daň z příjmu právnických osob, kdy plátcem je obec nebo město. Zásadní podíl na celkových příjmech mají tzv. sdílené daně. Z analýzy daňových položek vyplývá, že k nejvýznamnějším zdrojům města patří DPH, která se podílí na daňových příjmech v průměru 34,1 % za poslední čtyři roky. Po roce 2009 dochází k nepochybně nižším výnosům sdílených daní. V roce 2009 rozdíl oproti roku 2008 činí 17,5 mil. Kč. V následujících letech se situaci nijak výrazně nezlepšila a velikost sdílených daní se v průměru pohybovala kolem 115 mil. Kč. K dalším položkám, které významně ovlivňují objem daňových příjmů, patří DPPO (průměrný podíl položky na daňových příjmech za poslední čtyři roky činí 18,2 %) a DPFO ze závislé činnosti (průměrný podíl 16,7 %). Tabulka č. 2: Vývoj daňových příjmů města v letech Pol. Text (tis. Kč) Sk Sk Sk Sk Daň z příjmů FO ze záv.čin.a fčních.pož Daň z příjmů fyz.osob ze sam.výděl.čin Daň z příjmů fyz.osob z kapitál. výnosů Daň z příjmů právnických osob Daň z příjmů právnických osob za obce DPH Poplatky za znečišťování ovzduší Odvody za odnětí půdy ze zeměd.půdního fondu Popl. za provoz systému obhospod. kom. odpadů Poplatek ze psů Poplatek za užívání veřej.prostranství Poplatky za provozovaný výherní hrací příst Zrušené místní poplatky Odvod výtěžku z provozování loterií Příjmy za ZOZ od žadatelů o řidič. oprávnění Správní poplatky Daň z nemovitostí Daňové příjmy celkem

8 Výši příjmů z místních poplatků, které město vybírá na základě vydaných obecně závazných vyhlášek (např. poplatek za likvidaci komunálního odpadu, poplatek ze psů apod.), má město možnost v mezích zákona č.565/1990 Sb., o místních poplatcích, plně ovlivnit. Největší objem prostředků (4,7 %) plyne z místního poplatku za provoz systému obhospod. komunálních odpadů. Město Slaný stanovilo několik místních poplatků, ze kterých získává celkově 8,6 % daňových příjmů. Nezanedbatelným příjmem obecního rozpočtu jsou také správní poplatky (v průměru 6,5 % daňových příjmů) a daň z nemovitosti (v průměru 4,7 % daňových příjmů). Zatímco příjmy ze správních poplatků zaznamenaly výrazný pokles v roce 2009, daň z nemovitosti vzrostla zákonným opatřením v roce Ztráta z oblasti správních poplatků tím byla vyrovnána. V celém analyzovaném období je struktura podobná, což dokládají jak absolutní hodnoty v předchozí tabulce, tak i jejich následující grafické vyjádření. Graf č. 4: Vývoj daňových příjmů města v letech tis. Kč Sdílené daně DPPO za obce Daň z nemovitostí Správní poplatky Místní poplatky Sk Sk Sk Sk Vývoj jednotlivých položek sdílených daní v letech přináší následující graf. Celohospodářské okolnosti roku 2009 nejdramatičtěji zasáhly výběr DPPO, kdy výnos klesl o 30 %, tj. o 11,5 mil. Kč oproti roku V tomto roce byl u DPPO nastartován nepříznivý trend, který se do současné doby nepodařilo zvrátit. DPFO ZČ, DPFO z kap. výnosů a DPH navzdory mírnému poklesu v roce 2009 inklinují k trvalému růstu. Komplikovaným vývojem prochází DPFO OSVČ, která se na daňových příjmech podílí 3,6 %. 8

9 Graf č. 5: Vývoj sdílených daní města v letech tis. Kč DPFO zč DPFO sč DPFO z kap.výn. DPPO DPH Sk Sk Sk Sk Nedaňové příjmy Nedaňové příjmy může město plně ovlivňovat. Jsou tvořeny příjmy z vlastní činnosti města, z pronájmu majetku, z úroků, z přijatých splátek půjčených prostředků, ze sankčních plateb a vratek transferů. Tabulka č. 3: Vývoj nedaňových příjmů města v letech Pol. Text (tis. Kč) Sk Sk Sk Sk Příjmy z poskytování služeb a výrobků Příjmy z prodeje zboží (již koup-k prod) Ostatní příjmy z vlastní činnosti Odvody příspěvkových organizací Příjmy z pron.ost.nemovit. a jejich částí Příjmy z úroků (část) Sankční platby přijaté od státu, obcí a krajů Sankční platby přijaté od jiných subjektů Ost.příjmy z fin.vyp. před.l.od jin.veř.roz Příj.z fin.vyp.min.let mezi kraj.a obcemi Ostatní přij.vratky transferů Příjmy z prod.krátkodob.a dr. dlouhodob.maj Přijaté neinvestiční dary Přijaté pojistné náhrady Přijaté nekapitálové příspěvky a náhrady Neidentifikované příjmy Ostatní nedaň. příjmy j.n Spl.půj.prost.od podn.nefin.sub.-práv.osob Spl.půj.prost.od obec.prosp.spol.a podob.subj Spl.půj.prost. od obcí Splátky půjčených prostředků od obyvatelstva Nedaňové příjmy celkem

10 Absolutní hodnota nedaňových příjmů v období 2008 až 2011 má kolísavý charakter, nejnižší byla v roce 2008 (12,3 mil. Kč) a nejvyšší v roce 2009 (20,5 mil. Kč). Zásadními zdroji nedaňových příjmů jsou příjmy z poskytování služeb a výrobků (položka 2111), přijaté sankční platby (2212) a přijaté nekapitálové příspěvky a náhrady (2324). Počínaje rokem 2010 nabývá významu položka 2222 ostatní příjmy z fin. vypořádání od jiných veřejných rozpočtů, naopak příjmy z úroků (2141) významně poklesly Kapitálové příjmy Kapitálové příjmy nemají pravidelný vývoj. Jedná se o příjmy nahodilé, plynoucí z prodeje majetku města. Proto by měly být použity převážně na akce investiční, aby hodnota majetku města neklesala. Hodnota kapitálových příjmů se vyjma výchozího roku 2008 pohybuje téměř na stejné úrovni. Pouze v roce 2008 město využilo všech dostupných zdrojů příjmů včetně jednorázového daru na pořízení dlouhodobého majetku ve výši 2 mil. Kč. Hlavním zdrojem kapitálových příjmů byl ve všech sledovaných letech prodej pozemků a nemovitostí. Tabulka č. 4: Vývoj kapitálových příjmů města v letech Pol. Text (tis. Kč) Sk Sk Sk Sk Příjmy z prodeje pozemků Příjmy z prod.ost.nemov.a jejich částí Příjmy z prod.ost.hmot.dlouhodob.majetku Přij.dary na pořízení dlouhodob.majetku Přij.přísp.na pořízení dlouhodob.majetku Kapitálové příjmy celkem Přijaté transfery Přijaté transfery zahrnují přijaté dotace od jiných rozpočtů nebo ze zahraničí. Neinvestiční přijaté transfery (sesk.pol. 41) nejsou určeny na pořízení dlouhodobého majetku. Na pořízení investičních výdajů je určeno sesk. pol. 42. Specifické je postavení podseskupení 413, které zahrnuje prostředky přijaté z jiných bankovních účtů (resp. peněžních fondů) města. 10

11 Tabulka č. 5: Vývoj přijatých transferů města v letech Pol. Text (tis. Kč) Sk Sk Sk Sk Neinv.přij.tsf.z všeob.pok.správy st.rozpočtu Nein.přij.transfery ze SR v rámci tsf.vztahu Neinvest.přijaté transfery ze stát.fondů Ost.neinv. přijaté tsf.ze státního rozpočtu Neinvest.přijaté transfery od obcí Neinvestiční přijaté transfery od krajů Neinvestiční přijaté transfery od reg.rad Ost.neinv.přij.transf. od rozp.územní úrovně Převody z vl.fondů hosp.(podnikatel.)činnosti Převody z rozpočt.účtů Ost. převody z vlastních fondů Ost. neinv.přij.transfery ze zahraničí Neinvestiční přijaté dotace celkem Inv.přijaté trnsf. z všeob.pok.správy st.roz Invest.přijaté tsf.ze stát.fondů Ostatní inv.přijaté transfery ze st.rozpočtu Investiční transfery přijaté od krajů Investiční přijaté transfery od region.rad Investiční přijaté dotace celkem Přijaté dotace celkem Investiční přijaté transfery mají po celé analyzované období nahodilý charakter. Nejvyšší úrovně dosáhly v roce 2011 (bezmála 89 mil. Kč), kdy byly inkasovány investiční dotace z regionální rady regionu soudržnosti Střední Čechy. 2.2 VÝDAJE UPLYNULÉHO OBDOBÍ Výdaje jsou veškeré nenávratné platby na běžné (neinvestiční) i kapitálové (investiční) účely, opětované i neopětované a poskytované návratné platby (půjčky) v rámci rozpočtové politiky. Realizace záměrů a potřeb města, naplňování volebního programu, se uskutečňuje prostřednictvím výdajů. Město k těmto cílům používá veřejné prostředky, proto musí důkladně analyzovat jejich vynaložení. Největší podíl na celkových výdajích dosahují, v průměru za celé čtyřleté období, transfery (33,1 %), z nich pak zejména výdaje na sociální dávky (62,2 %) a příspěvky příspěvkovým organizacím (37,6 %). Platy včetně odměn a pojistného představují průměrně 17,3 % a nákup energií a služeb 13,4 % celkových výdajů. Z celkových výdajů bylo na kapitálové výdaje průměrně určeno 26,9 %. Výše kapitálových výdajů, které se město rozhodne použít na investice, závisí na velikosti jednak provozního přebytku, ale také i disponibilních příjmů z prodeje majetku města a investičních dotací z jiných rozpočtů. Nejvyšší objem investic město realizovalo v roce 2011 (169,4 mil. Kč), naopak nejméně investovalo v roce 2008 (54,9 mil. Kč). 11

12 Tabulka č. 6: Vývoj výdajů města v letech Text (tis. Kč) Sk Sk Sk Sk Platy a odměny včetně pojistného Nákup materiálu a DHM Úroky a finanční výdaje Nákup energií a služeb Opravy a udržování Ostatní příspěvky Transfery celkem neinvestiční příspěvky PO a pod sociální dávky ostatní transfery Běžné výdaje Kapitálové výdaje VÝDAJE CELKEM Struktura výdajů Z hlediska zastoupení jednotlivých kumulovaných výdajů města, dosahují největší podíl na běžných výdajích transfery (44,1 %), na mzdové prostředky město vydává 23,9 % běžných výdajů a 17,6 % běžných výdajů uhradí na platbách za nákup energií a služeb. Graf č. 6: Vývoj běžných výdajů města v letech tis. Kč Platy a odměny vč. Nákup mat., DHM a pojistného pod. Nákup energií a služeb Úroky a fin. výdaje Opravy a udržování Transfery celkem Sk Sk Sk Sk

13 Podrobnější informace o podílu jednotlivých kumulovaných skupin výdajů na celkových výdajích nabízí následující graf: Graf č. 7: Struktura výdajů města v roce 2010 Kapitálové výdaje 27% Platy a odměny vč. pojistného 18% Nákup mat. 2% Úroky a fin.výdaje 0% Ost. transfery 0% Nákup energií a služ. 14% Soc. dávky 21% Opravy a udrž. 5% Ostatní příspěvky Neinv.přís. PO a pod. 1% 12% Graf č. 8: Struktura výdajů města v roce 2011 Kapitálové výdaje 37% Platy a odměny vč. pojistného 15% Nákup mat. 2% Úroky a fin.výdaje 0% Nákup energií a služ. 12% Ost. transfery 0% Soc. dávky 18% Opravy a udrž. 4% Ostatní příspěvky 1% Neinv.přís. PO a pod. 11% 2.3 UKAZATEL DLUHOVÉ SLUŽBY Od roku 2009 je nahrazeno posouzení hospodaření obcí (usnesení vlády č. 346 z roku 2004) monitoringem hospodaření obcí usnesením vlády ČR č ze dne 12. Listopadu Monitoring obsahuje 16 informativních a 2 monitorující ukazatele. Soustava informativních a monitorujících ukazatelů obsahuje data nejen za obec, ale i za jí zřízené příspěvkové organizace. Aby byla zachována kontinuita výsledků za minulá období, obsahuje tento materiál hodnocení hospodaření města dle původního usnesení vlády č. 346 z roku Ukazatel dluhové služby dle tohoto usnesení nesmí překročit limit 30 %. 13

14 Ukazatel dluhové služby v letech postupně klesá z 5,31 % až na 2,34 %. Jedná se o velmi příznivé hodnoty. Nicméně zásluhou revolvingového úvěru ve výši cca 50 mil. Kč a jeho splacení v témže roce hodnota ukazatele dluhové služby dosahuje téměř 27 %. Tento nepříznivý jev je podpořen také nižším objemem daňových příjmů a dotací, které tvoří pilíře dluhové základny. Nicméně díky mimořádnosti okolností nepředstavuje výše ukazatele riziko pro přenos dluhové služby do dalších let. Tabulka č. 7: Ukazatel dluhové služby města v letech Text ( tis. Kč ) Sk Sk Sk Sk Daňové příjmy Nedaňové příjmy Dotace (4112,4212) Dluhová základna Úroky Spl. jistin a dluhop Splátky - leasing Dluhová služba Ukazatel dluhové služby (%) 5,31% 3,45% 2,34% 26,96% 14

15 3 Analýza rozpočtu na rok 2012 Rozpočet města byl schválen jako deficitní v důsledku vyšších kapitálových výdajů než kapitálových příjmů. V provozní části rozpočtu běžné příjmy (231,4 mil. Kč) převyšují běžné výdaje (212,7 mil. Kč) a vzniká tak kladný rozdíl ve výši 18,7 mil. Kč. Přebytek běžného rozpočtu slouží především k uhrazení závazků města. V kapitálové části rozpočtu města kapitálové příjmy (68,2 mil. Kč) nedostatečně pokrývají kapitálové výdaje (161,2 mil. Kč), čímž vzniká deficit kapitálového rozpočtu ve výši 93 mil. Kč. Zapojením volných finančních prostředků minulých let (43 mil. Kč) a přijatých úvěrů (120 mil. Kč) došlo k vyrovnání deficitního rozpočtu města. Tabulka č. 8: Upravený rozpočet na rok PŘÍJMY ROZPOČTU 2012 Text (tis. Kč) Příjmy Výdaje Rozdíl Běžný rozpočet Kapitálový rozpočet Celkem (bez financování) Financování Celkem V roce 2012 dosahují celkové příjmy upraveného rozpočtu hodnoty 299,6 mil. Kč. Běžné příjmy se skládají ze 70 % daňových příjmů, z 14,1 % provozních dotací, z 11,6 % neinvestičních dotací a z 4,5 % nedaňových příjmů. Běžné příjmy tvoří 77,3 % celkových příjmů. Tabulka č. 9: Příjmy rozpočtu města za rok 2012 Text (tis. Kč) RS 2012 RU 2012 Daňové příjmy Nedaňové příjmy Provozní dotace Neinvestiční dotace ze SR Běžné příjmy Kapitálové příjmy Příjmy celkem Přijaté půjčky Fin.prostředky minul. let Řízení likvidity 0 0 Příjmy všechny Pro ilustraci uvádíme v následujícím grafu strukturu celkových příjmů schváleného rozpočtu roku

16 Graf č. 9: Struktura celkových příjmů města v roce 2012 Neinvestiční dotace 20% Investiční dotace 5% Daňové příjmy 54% Kapitálové příjmy 17% Nedaňové příjmy 4% 3.2 VÝDAJE ROZPOČTU 2012 Celkové výdaje upraveného rozpočtu města v roce 2012 činí 373,97 mil. Kč. Běžné výdaje tvoří 56,8 % celkových výdajů, kapitálové pak zbylých 43,1 %. Tento poměr svědčí o vysoké investiční aktivitě města. Největší objem běžných výdajů v roce 2012 směřuje na úhradu neinvestičních nákupů (38,7 %), zejména na nákup ostatních služeb, 30,5 % BV putuje na vyplácení transferů občanům a neziskovým organizacím a 29,5 % běžných výdajů slouží k pokrytí mzdových nákladů. Tabulka č. 10: Výdaje rozpočtu města za rok 2012 Text (tis. Kč) RS 2012 RU 2012 Platy a odměny vč. pojistného Neinv. nákupy Neinv. transfery Ost. neinv. výdaje Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem Uhrazené splátky jistiny Změna stavu bank. Účtů Řízení likvidity Výdaje všechny Následující graf zachycuje strukturu celkových výdajů rozpočtu roku

17 Graf č. 10: Struktura výdajů města v roce 2012 Kapitálové výdaje 43% Platy a odměny vč. pojistného 17% Nákup mat. 1% Úroky a fin.výdaje 1% Nákup energií a služ. 16% Ost. transfery 0% Soc. dávky 1% Neinv.přís. PO apod. 16% Ostatní příspěvky 1% Opravy a udrž. 4% 3.3 SDÍLENÉ DANĚ Základ příjmové části rozpočtu města tvoří sdílené daně. Plnění rozpočtovaných příjmů v této oblasti je nutné věnovat náležitou pozornost, obzvláště nyní v době probíhající reformy veřejných financí a ekonomické krize. Sdílené daně predikované společností AQE advisors, a.s. vychází z údajů platného státního rozpočtu na rok 2012, zákona č. 377/2007 Sb., o rozpočtovém určení daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), a vyhlášky 281/2012 Sb., o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a dani z příjmů. Hodnoty pro výpočet sdílených daní jsou určeny následovně: počet obyvatel k : procentuelní podíl obce na výnosu daní: 0, počet zaměstnanců k : procentuelní podíl obce "motivační daň": 0, Tabulka č. 11: Predikce sdílených daní na rok 2012 Daňový příjem Podíl obcí (mld. Kč) Město (mil. Kč) RS 2012 (mil. Kč) DPFO zč ,20 25,27 - Motivační DPFOzč.(1,5%) 1,80 3,24 - DPFO zč vč. motiv 27,00 28,51 27,95 DPFO sč ,4% 0,70 0,70 - DPFO sč % 1,60 1,60 - DPFO sč ,30 2,31 3,60 DPFO vyb. srážkou ,70 2,71 2,35 DPPO ,30 26,37 26,37 DPH ,50 61,67 61,67 Celkem 119,80 121,57 121,94 Druhý sloupec tabulky uvádí očekávanou skutečnost sdílených daní dle předpokládaného plnění státního rozpočtu 2012, třetí sloupec zachycuje pravděpodobně dosažitelný objem financí ze sdílených daní 2012 pro město Slaný. Čtvrtý sloupec obsahuje údaje sdílených daní dle schváleného rozpočtu města. Ze srov- 17

18 nání třetího a čtvrtého sloupce vidíme, že rozpočet města má v souhrnné výši obdobné výsledky jako výchozí predikce MF, což lze považovat za mírně problematické, neboť chybí jakákoli rezerva pro případ nižšího plnění státního rozpočtu. Z pohledu zpracovatele je odhad MF u těchto daní spíše optimistický. Z tohoto důvodu doporučujeme v dalších letech sestavovat rozpočet s ohledem na predikci MF tak, aby se předešlo nadhodnocení příjmů ze sdílených daní a tím i problémům spojeným s neplněním příjmové strany rozpočtu. Hodnoty sdílených daní v rozpočtu města by měly být přiměřené, případně by měly poskytovat rezervu pro případ horšího vývoje. Společnost AQE advisors, a.s. doporučuje v současné situaci, kdy stále doznívají důsledky ekonomické krize z roku 2009, přistupovat k predikovaným hodnotám MF ČR obezřetně a kalkulovat s rezervou o velikosti 5-10 % z celkového objemu sdílených daní a o tuto rezervu objem očekávaných sdílených daní ponížit. Za předpokladu, že rozpočet sdílených daní skončí se schodkem v řádech mil. Kč oproti skutečnosti v daném období, lze tento rozdíl považovat za rozumnou rezervu v rozpočtu města. Jestliže bude výběr sdílených daní odpovídat predikci Ministerstva financí, lze rozpočtovým opatřením tuto rezervu ve čtvrtém čtvrtletí zapojit do rozpočtu města. Město může tento výpadek příjmů případně vyrovnat jinými neplánovanými příjmy uvedeného období, případně se zvýší deficit rozpočtového hospodaření v aktuálním období. Disponibilní zdroje města (volné finanční prostředky) z předchozích let tento výpadek spolehlivě umožňují profinancovat (položka 8115). 18

19 4 Rozpočtový výhled města 4.1 ZDROJE ROZPOČTOVÉHO VÝHLEDU Rozpočtový výhled je střednědobý plán, který slouží pro plánování rozvoje územních samosprávných celků. Je zpracován jako přehledný a komplexní dokument, který na základě všech dostupných informací zobrazuje vývoj příjmů a výdajů, včetně smluvně podložených investičních akcí a dluhové služby. Výhodou takto sestaveného rozpočtového výhledu je úspora času při sestavování rozpočtu, usnadnění tvorby podkladů pro žádost o úvěr nebo dotaci a v neposlední řadě informace o velikosti volných finančních prostředků využitelných na pokrytí investičních záměrů Upozorňuje také na možná rizika při získávání nových úvěrů. Podklady pro tvorbu rozpočtového výhledu na období : platný rozpočet města na rok 2012, predikce sdílených daní, koeficienty odpovídající potřebám, povinnostem a ekonomickému hospodaření města dle předpokládaného vývoje ekonomiky státu, předpokládané nahodilé příjmy a výdaje, splátkové kalendáře úvěrů. 4.2 NAHODILÉ PŘÍJMY A VÝDAJE ROZPOČTOVÉHO VÝHLEDU V letech jsou vyjma investic plánovaných v roce 2013 uvažovány tyto nahodilé příjmy a výdaje: Výše nahodilých příjmů a výdajů je uvedena v následujících tabulkách. Tabulka č. 12: Předpokládané nahodilé příjmy města v letech Pol. Text (tis. Kč) RU Příjmy za ZOZ od žadatelů o řidič. oprávnění Příjmy z poskytování služeb a výrobků Sankční platby přijaté od jiných subjektů Přijaté nekapitálové příspěvky a náhrady Příjmy z prodeje pozemků Tabulka č. 13: Předpokládané nahodilé výdaje města v letech Pol. Text (tis. Kč) RU Úroky vlastní Pohoštění Poskytnuté neinv.přísp. a náhrady (část) Ost.neinv.transfery obyvatelstvu Účelové neinv. transf. nepodnikajícím fyz.os Nahodilé příjmy a výdaje pro období byly namodelovány na základě zhodnocení vývoje jednotlivých položek v minulosti a po konzultaci s vedoucí finančního odboru. 4.3 DLUHOVÁ SLUŽBA Dluhová služba poskytuje užitečný přehled o výpůjční aktivitě města a o jeho schopnosti splácet dluh. 19

20 Celkem musí město Slaný v letech splatit 98,2 mil. Kč včetně úroků. V roce 2014 proběhne poslední splátka leasingové smlouvy na pořízení služebního automobilu, v témže roce město začne každý rok splácet 8 mil. Kč na umořování jistiny revolvingového úvěru přijatého v roce 2013 (120 mil. Kč) a souvztažně k tomu úroky se sazbou 2,5 %. V průběhu celého období město splácí forfaiting na vybudování kanalizace a parkovacího domu a v neposlední řadě úvěr na opatření, které směřují k realizaci programu Reforma veřejné správy. Přehled předpokládaných splátek je rozepsán v následující tabulce: Tabulka č. 14: Dluhová služba města v letech Věřitel Forma závazku RU Kvíček - vybudování kanalizace spl. jistiny úroky ZŠ Rabasova úsporná spl. jistiny energetická opatření úroky Reforma veřejné správy Revolvingový úvěr (120 mil. Kč) Parkovací dům Škoda Yeti spl. jistiny spl. jistiny spl. jistiny spl. jistiny úroky úroky úroky úroky Celková dluhová služba UKAZATEL DLUHOVÉ SLUŽBY Jak bylo řečeno v kapitole 2.3, je od roku 2009 nahrazeno posouzení hospodaření obcí (usnesení vlády č. 346 z roku 2004) monitoringem hospodaření obcí usnesením vlády ČR č ze dne 12. listopadu Pro potřeby predikce (rozpočtového výhledu) je ukazatel dluhové služby vypočítán dle staré metodiky, platné do konce roku V kontextu s ekonomickým hodnocením (viz. kapitola 5) dává ucelený přehled o hospodaření města v následujících pěti letech, včetně rizik, která mohou nastat v období navrženého rozpočtového výhledu. Pro posouzení kvality hospodaření města v následujícím pětiletém období je nutné vzít do úvahy nejen ukazatel dluhové služby, ale i vývoj rozdílu salda provozního rozpočtu (provozního přebytku) a splátek jistin. Vývoj ukazatele dluhové služby je zachycen v následující tabulce. Tabulka č. 15: Ukazatel dluhové služby města v letech Text (tis. Kč) Daňové příjmy Nedaňové příjmy Dotace (4112,4212) Dluhová základna Úroky Spl. jistin a dluhop Splátky - leasing Dluhová služba Ukazatel dluhové služby 20,12% 6,37% 6,05% 5,78% 5,50% Rozpočtový výhled vychází z rostoucí dluhové základny. Vzhledem ke klesající hodnotě dluhové služby se ukazatel dluhové služby každým rokem snižuje až na 5,5 % v roce Splátky jistin budou pro městský rozpočet představovat zátěž ve výši cca 10,7 mil. Kč ročně. Úroková služba bude vykazovat klesající trend 20

21 a město bude muset na její splacení vyčlenit 3,4 mil. Kč (2014) 2,6 mil. Kč (2017). V roce 2012 město počítá s přijetím neúčelového revolvingového úvěru ve výši cca 40 mil. Kč, který hodlá v roce 2013 splatit přijetím dalšího úvěru o objemu 120 mil. Kč. Tato jednorázová splátka uměle navyšuje hodnotu ukazatele dluhové služby až na 20,1 %. Pokud by se od této mimořádné skutečnosti abstrahovalo, ukazatel dluhové služby by nabyl nižších hodnot (<2 %) než ve zbytku sledovaného období. 4.5 SESTAVENÝ ROZPOČTOVÝ VÝHLED Běžné příjmy a výdaje rozpočtového výhledu rostou v jednotlivých letech v tendencích minulého vývoje a předpokládaného vývoje ekonomiky. Provozní přebytek (rozdíl mezi běžnými příjmy a běžnými výdaji) je v celém sledovaném období kladný, s rostoucí tendencí. Po odečtení splátek jistiny zůstanou městu využitelné finanční prostředky z provozního rozpočtu na investice bez zapojení cizích prostředků (např. úvěry, investiční dotace) a bez prodeje majetku města. Pouze v roce 2013 se nejeví jako reálné, že by provozní přebytek pokryl splátku jistin svých závazků. Tato situace bude řešena přijetím revolvingového úvěru ve výši 120 mil. Kč. Údaje roku 2012 jsou převzaty z rozpočtu na rok 2012, který byl sestaven městem Slaný. Při respektování návrhu rozpočtu města na rok 2013, byl zkonstruován rozpočtový výhled pro tento rok. Následující roky jsou zpracovány na základě analýzy skutečnosti minulých let a konzultací s vedoucí finančního odboru města Slaný. Tabulka č. 16: Přehled hospodaření města v letech Údaje (tis. Kč) RU Daňové příjmy Nedaňové příjmy Provozní dotace Běžné příjmy Kapitálové příjmy Příjmy celkem Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem SALDO v rozpočtové skladbě (bez fin.) Financování PŘÍJMY všechny VÝDAJE všechny Provozní přebytek Rozdíl provoz. přebytku a spl. jistiny Dluhová základna Dluhová služba Dluhová služba/dluhová základna 2,44% 20,73% 6,37% 6,05% 5,78% 5,50% Ukazatel dluhové služby v predikovaném období sleduje od roku 2014 klesající trend až po konečnou hodnotu 5,5 % v roce V oblasti běžných příjmů dochází na straně daňových příjmů ke korekcím odhadů příjmů ze sdílených daní v letech Tyto příjmy jsou nově konstruovány v návaznosti na změnu rozpočtového určení daní z roku 2013 a návrhu státního rozpočtu na rok 2013, který předpokládá přijetí tzv. reformního ekonomického balíčku. Dále je v metodice výpočtu příjmů sdílených daní zohledněn rovněž střednědobý 21

22 výhled státu na roky Přehled hospodaření města v letech je zobrazen v grafické příloze dokumentu. Při predikovaném vývoji ekonomiky může město v letech využívat prostředků z přebytku běžného rozpočtu k úhradě závazků města a současně vzniká prostor pro možnost financování nových investičních projektů. Ovšem při současném vývoji ekonomiky a legislativní nejistotě, která pramení z obtížného nalézání konsenzu zákonodárců při schvalování návrhu státního rozpočtu na rok 2013 (s tím související balíček ekonomických reforem pro příjmovou stranu městského rozpočtu je významná především změna sazby DPH, tj. ovlivnění výše výnosu sdílených daní v závislosti na nejistém plnění), nelze trend vytváření provozního přebytku v dílčích ročních rozpočtech města během výhledového období zaručit v takové výši, v jaké je uveden v sestaveném rozpočtovém výhledu. Ve sledovaném období lze přesto kalkulovat se zapojením provozního přebytku pro financování nebo spolufinancování investic a projektů i z operačních programů. K dalším možnostem zvýšení investičních aktivit města patří: hledání úspor na straně běžných výdajů města, prodej majetku, získání dalších mimořádných investičních dotací a grantů ze státního rozpočtu, státních fondů, fondů Evropské unie či jiných institucí, využití sdružených prostředků - spolupráce s obcemi, sponzory a podnikatelskými subjekty. Jako optimální se podle našeho názoru jeví kombinace těchto možností. 4.6 VOLNÉ FINANČNÍ PROSTŘEDKY V řádku Volné finanční prostředky jsou uvedeny hodnoty finančních prostředků, které městu zůstanou na financování investičních akcí po splnění závazků. V souvislosti s dlouhodobými investičními projekty se do výhledu v letech promítají kapitálové výdaje ve výši kolem 16,5 mil. Kč ročně. V roce 2013 bude mít město k dispozici 80 mil. Kč z přijatého revolvingového úvěru (120 mil. Kč snížené o výdaje na pokrytí úvěru ve výši 40 mil. Kč z roku 2012), které budou použity jako podíly k očekávaným dotacím. Z celkových 109,6 mil. Kč na straně kapitálových výdajů, tak bude po odečtení 80 mil. Kč zbývat 29,6 mil. Kč na financování investičních projektů z vlastních zdrojů. Z plánovaných investičních akcí roku 2013 pro ilustraci uvádíme: stavební úpravy venkovního sportoviště při ZŠ Politických vězňů (1 mil. Kč), další stavební úpravy na budově ZŠ Politických vězňů (2,25 mil. Kč), vybudování nového veřejného osvětlení + zpevnění a odvodnění části ulice vedle tenisových kurtů (3 mil. Kč), teplovodní propojení (2,1 mil. Kč) a další. Do kapitálových výdajů jsou započítány rovněž investice s odloženou dobou splatnosti, jejichž fyzické dokončení již proběhlo (tzv. forfaiting). Jedná se o výstavbu parkovacího domu a vybudování kanalizace v městské části Kvíček. Pokud bychom porovnali plánované kapitálové výdaje v letech s dluhovou službou města v tabulce č. 14, zjistíme, že zmiňovaný forfaiting je jedinou položkou kapitálových výdajů. Jiné investice v tomto období prozatím nejsou známy. 22

23 V následující tabulce je vyjádřen odhad finančních toků v budoucnosti. Tento odhad vychází, stejně jako celý rozpočtový výhled, ze stávající legislativy a místních podmínek. Tabulka č. 17: Volné finanční prostředky na investice v letech Údaje (tis. Kč) RU Běžné příjmy Běžné výdaje Provozní přebytek Kapitálové příjmy Kapitálové výdaje Příjmy všechny Výdaje všechny SALDO v rozpočtové skladbě (bez fin.) Financování Uhrazené splátky jistiny Volné finanční prostředky Předcházející tabulka demonstruje kladné hospodaření města v budoucích letech 2013 až Městu zůstávají volné finanční prostředky k dalšímu rozvoji ve velikosti 56,8 mil. Kč. 4.7 PRŮBĚŽNÝ MONITORING Vzhledem k současnému vývoji celosvětové ekonomiky a dopadům na hospodaření všech subjektů doporučujeme pravidelně vyhodnocovat plnění rozpočtu, minimálně jednou měsíčně na základě účetní závěrky. Pro snadnější orientaci je vhodné zavést systém závazných ukazatelů, které by vhodným způsobem agregovaly poněkud velký rozsah dat účetních závěrek. Přičemž ukazatele mohou být rozdělené na hlavní a doplňující. Tabulka rozpočtového výhledu (60 řádková) nabízí hned několik možných ukazatelů, jejichž hodnoty mají dobrou vypovídací schopnost a nezahltí odpovědné osoby množstvím čísel. Prvním, které bylo delší dobu obecně platným kritériem na základě usnesení vlády č. 346 z roku 2004, je ukazatel dluhové služby (řádek 60). Jako příklad možných dalších hlavních (globálních) ukazatelů uvádíme: 1 Provozní přebytek [PP] (řádek 56): který je rozdílem mezi Běžnými příjmy [BP] (řádek 23) a Běžnými výdaji [BV] (řádek 44). Tento by měl být vždy kladný (záporný je roven životu na dluh, kdy je běžný provoz placen z výnosů jednorázových prodejů nebo dokonce úvěrů). Je vhodné stanovit jeho minimální výši a snažit se o jeho růst v čase. Lze sledovat i jako relativní hodnotu ve vyjádření PP/BP se stanovením dolní meze, ovšem s přihlédnutím k objemu protékajících peněz (sociální dávky), které svým navýšením nemění výši PP, ale snižují tento relativní ukazatel. 2 Rozdíl provozního přebytku a splátek jistiny (řádek 57): opět by se mělo jednat o kladná čísla, bereme-li v úvahu plánované splátky (záporná znamenají refinancování běžících úvěrů novými, končívá obvykle úvěrovou pastí). Opět je vhodné stanovit jeho minimální výši s tím, že v čase může kolísat, aniž by to muselo znamenat ohrožení. Nutnost přihlížet k případným jednorázovým splátkám. 3 Podíl (index) celkového dluhu ke splacení (napočítané hodnoty z řádku 48 v rozsahu všech let, do kterých splátky zasáhnou) k provoznímu přebytku, tj. za kolik let z výsledku běžného hospodaře- 23

24 ní město umoří své závazky. Zde platí, že nižší hodnoty jsou příznivější, ale hodnota blížící se nule obvykle signalizuje, že město rezignovalo na svůj rozvoj. Z prvního zmíněného vyplývá požadavek na meziroční zvyšování BV maximálně o hodnotu meziročního přírůstku BP. Následující grafy dokumentují vývoj prvních dvou výše popsaných ukazatelů, třetí zde zmíníme v jedné hodnotě, a to předpokladu roku 2013 PP je plánován ve výši 30,9 mil. Kč a současné závazky města (od roku 2013 do 2017) činí 99,5 mil. Kč (viz tabulka č. 15), index celkového dluhu k provoznímu přebytku odpovídá hodnotě 3,2, která svědčí o bonitě subjektu, tj. dobré schopnosti splácet své závazky. Veškeré závazky města by byly se současným PP splaceny v horizontu 3 let a 3 měsíců. Z grafu je patrné, že predikce let očekává optimističtější výsledky a hodnoty jednotlivých proměnných navrací k rostoucímu trendu. Rok 2012 vypadá z pohledu běžných příjmů a výdajů kriticky, tento jev nicméně vychází ze změny rozdělování sociálních dávek, která od roku 2012 nespadá do gesce městského úřadu, ale přechází na kontaktní a krajská pracoviště Úřadu práce ČR. O výplatu těchto částek je rozpočet města v následujících letech očištěn. Vývoj ukazatele dluhové služby je prezentován grafem č. 17 v další části tohoto dokumentu. 24

25 Graf č. 11: Vývoj běžných příjmů a výdajů v letech tis. Kč Běžné příjmy Běžné výdaje Jiný pohled na tento vývoj ukazují též grafy č. 14 a 17 v další části tohoto dokumentu. Graf č. 12: Vývoj indexu PP/BP v letech ,00% 16,00% 14,00% 12,00% 10,00% 8,00% 6,00% 4,00% 2,00% 0,00% tis. Kč

26 5 Ekonomické hodnocení města Krátkodobé hodnocení subjektu se provádí na základě analýz příjmů, výdajů, výsledků hospodaření, krátkodobého výhledu a ukazatelů dluhové služby daného roku, roku předešlého a roku následujícího po daném roce. Dlouhodobé hodnocení subjektu se provádí na základě analýz příjmů, výdajů, výsledků hospodaření a ukazatelů dluhové služby v horizontu let Na základě posouzení minulé schopnosti a ochoty subjektu, dostát včas a řádně všem svým finančním závazkům, s přihlédnutím k aktuální výši závazků města a krátkodobé výše volných finančních zdrojů a určení krátkodobé prognózy, přiděluje společnost AQE advisors, a.s. městu krátkodobé hodnocení na úrovni: STR3 Vyhovující subjekt schopný dostát svým závazkům včas. Zhodnotili jsme hospodaření města v minulosti, ocenili jsme jeho provozní hospodaření a aktuální výši zadluženost. Upozorňujeme na dobré a konstantní výsledky hospodaření. V hodnocení se odráží i dosavadní uvážlivá investiční politika města. S ohledem na charakter dosavadních i plánovaných hospodářských výsledků, za předpokladu, že město bude pokračovat v navrženém trendu rozpočtového výhledu hospodaření, tzn., že především roční dluhová služba bude kryta z provozních výsledků hospodaření města, přiděluje společnost AQE advisors, a.s. městu dlouhodobé ekonomické hodnocení na úrovni: B1+ Vyhovující subjekt, s dostatečnou schopností splácet své aktuální závazky, s nejistým budoucím rizikem již v krátkém časovém horizontu. 26

27 6 Závěr Rozpočtový výhled pro období vychází z podrobné analýzy hospodaření města v letech a platného rozpočtu roku Další ekonomická data potřebná pro výpočet pravděpodobného objemu finančních prostředků, které by mělo město Slaný obdržet ze sdílených daní v následujících letech , vycházejí z návrhu státního rozpočtu na rok 2013 a ze střednědobého výhledu státu na roky Na základě těchto analýz, s promítnutím legislativních změn, týkajících se většinou reformy veřejných financí, a současné ekonomické situace, lze učinit následující závěry: Hodnota ukazatele dluhové služby v rozpočtovém výhledu, vypočítaná podle metodiky Ministerstva financí, je v zásadě příznivá a dosahuje max. 20,73 % z povolené 30-ti procentní předepsané hranice. Od roku 2014 se ukazatel dluhové služby snižuje díky rostoucí dluhové základně a snižující se dluhové službě, která je v jednotlivých letech zastoupena splátkou v hodnotě 13 mil. Kč, resp. 14 mil. Kč. Mimořádnou pozornost přitahuje rok 2013, kdy město jednorázovou operací plánuje splatit úvěr přijatého investičního úvěru z roku 2012 v celkové výši 40 mil. Kč. Hospodaření města je v oblasti provozního rozpočtu vyvážené. Provozní přebytek po odečtení splátek jistin dosahuje kladných hodnot a tím městu pro roky zůstávají určité finanční zdroje na očekávané investiční výdaje. Kapitálová část rozpočtu je závislá na rozhodování orgánů města o jednorázových prodejích majetku města, zahajování a realizaci vlastních investic, vyhlašování výzev, předkládání žádostí o podporu a realizaci investic spolufinancovaných z fondů EU. Výsledek krátkodobého ekonomického hodnocení dokládá, že město při uvážlivé hospodářské politice má dostatečné finanční zdroje ke svému rozvoji. Dlouhodobé hodnocení města ukazuje, že město má jisté množství volných finančních prostředků na spolufinancování dotačních titulů státu i fondů EU, a to zejména v oblasti investiční. Na základě ekonomického hodnocení a legislativní nejistoty v oblasti algoritmu výpočtu sdílených daní doporučujeme městu, aby k velikosti predikovaného objemu sdílených daní přistupovalo kriticky a drželo se zásady opatrnosti. Z těchto předpokladů vychází i samotná metodika společnosti AQE advisors, a.s. V této situaci analytici společnosti doporučují hledat úspory na výdajové straně rozpočtu. Jedná se zejména o snížení provozních výdajů. Při plánování investičních akcí by město mělo být maximálně obezřetné a zvažovat jejich realizaci dle aktuálních priorit a ekonomické situace města, ale i státu z hlediska výnosů sdílených daní. Město by se přitom mělo snažit především o hledání rezerv svého hospodaření. Zvláště opatrné by mělo být u investic, jejichž realizace vyvolává následné provozní výdaje. Též je vhodné upřednostnit investice s vyšším podílem dotací, a to zejména těch z EU, neboť tato příležitost se pravděpodobně nebude opakovat. Rozpočtový výhled slouží jako podklad pro rozhodování, plánování a realizaci potřeb a záměrů města. Jeho přínosy jsou: Zlepšení střednědobého a strategického plánování, kdy se rozhoduje o očekávaných příjmech a výdajích v dlouhodobém horizontu. Rozpočtový výhled přináší informace o tom, jak jsou plánované aktivity realizovány a za jakých podmínek. Upozorňuje na rizika budoucího hospodaření a umožňuje předcházet jejich vzniku. Slouží i pro řízení závazků města, protože ukazuje na jejich schopnost splácení v budoucnosti. Podporuje jak dlouhodobou vyrovnanost rozpočtového hospodaření, tak i zachování finančního zdraví města. Reálnost rozpočtového výhledu ovlivňuje zapojení zastupitelů města. Tím je do určité míry pro hospodaření města závazný a z jeho priorit se vychází při sestavování ročního rozpočtu. 27