STŘEDNĚDOBÝ VÝHLED ROZPOČTU MĚSTA KUNOVICE

Transkript

1 STŘEDNĚDOBÝ VÝHLED ROZPOČTU MĚSTA KUNOVICE A2+/AQE Dobrý subjekt, s velmi dobrou schopností splácet své závazky, doporučeno sledovat budoucí riziko v delším časovém horizontu. STR 2 Krátkodobě kvalitní subjekt s dobrou schopností splácet své aktuální závazky.

2 Obsah Úvod Analýza hospodaření uplynulého období Úvod do rozpočtového hospodaření Analýza hospodaření Analýza rozpočtu Závěry analýzy rozpočtu Střednědobý výhled rozpočtu města Zdroje střednědobého výhledu rozpočtu Sestavený střednědobý výhled rozpočtu varianta A Sestavený střednědobý výhled rozpočtu varianta B Ekonomické hodnocení města Závěr Seznam tabulek a grafů Stupnice ekonomického hodnocení AQE advisors, a.s

3 Úvod Střednědobý výhled rozpočtu je nástrojem střednědobého plánování a je přínosem i pro ty nejmenší obce. Umožňuje obcím nastavit dlouhodobou udržitelnost financí, vymezit finanční možnosti municipality, zajistit zdravý vývoj financí a schopnost územního samosprávného celku dostát svým závazkům. Vytvořením tohoto dokumentu je naplněno povinné ustanovení zákona č. 25/2 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Obsah dokumentu přesahuje rámec zákonných náležitostí uvedených v 3 zmíněného zákona. Nejen že analyzuje hospodaření v minulosti, ale je sestaven v daleko větší podrobnosti, než stanovuje zákon. I proto usnadňuje takto vytvořený střednědobý výhled rozpočtu rychlejší sestavení rozpočtu, koncepční a plánovité financování potřeb, přehled o možnostech hospodaření obce v budoucím období, o využití návratného způsobu financování a dlouhodobý komplexní pohled na výsledek hospodaření a finanční situaci územního celku. Při čerpání finančních prostředků z EU je přínos střednědobého výhledu rozpočtu ještě markantnější. Pro správnou funkci výhledu je třeba, aby jej samospráva plnila a ročně aktualizovala. Je nutné pružně reagovat na aktuální ekonomickou situaci a pravidelně rekapitulovat hospodaření samosprávy. Výhodou střednědobého výhledu rozpočtu je velká možnost manévrování do střednědobé budoucnosti a připravit včas strategii hospodaření a financí. Podkladem pro tvorbu střednědobého výhledu rozpočtu se staly následující zdroje: Účetnictví let Rozpočty let Splátkové kalendáře závazků města Predikce sdílených daní na roky ze státního rozpočtu (resp. střednědobého výhledu státu) Navrhovaný rozpočet města na rok 217 Koeficienty odpovídající potřebám, povinnostem a ekonomickému hospodaření města dle předpokládaného vývoje ekonomiky státu Předpokládané nahodilé příjmy a výdaje Aby byla zachována efektivnost střednědobého výhledu rozpočtu, měl by být každoročně aktualizován a jeho platnost prodloužena o další jeden rok, aby byl znám aktuální stav a vývoj hospodaření. Za těchto předpokladů má samospráva možnost operativně reagovat a svými rozhodnutími korigovat hospodaření územního samosprávného celku. 3

4 Definice základních pojmů Běžné příjmy daňové příjmy, nedaňové příjmy a provozní dotace (transfery) Kapitálové příjmy prodej pozemků, ostatních nemovitostí, akcií a majetkových práv Kapitálové příjmy celkem obsahují kapitálové příjmy a investiční dotace (transfery) Provozní přebytek (saldo provozního rozpočtu) rozdíl běžných příjmů a běžných výdajů. Výše provozního přebytku by měla vždy nabývat kladných hodnot a neměla by v čase klesat. Rozdíl provozního přebytku a splátek jistin rozdíl provozního salda a splátek krátkodobých i dlouhodobých úvěrů. Také výše tohoto ukazatele by měla být vždy kladná Saldo bez financování rozdíl celkových příjmů a výdajů Saldo úplné (saldo rozpočtu) celkové příjmy a přijaté úvěry minus celkové výdaje a uhrazené splátky úvěrů Dluhová základna celkové příjmy po konsolidaci Dluhová služba součet splátek úroků a splátek jistin Ukazatel dluhové služby podíl dluhové služby a dluhové základny. Jeho hodnota by neměla přesáhnout 25 % Index provozních úspor podíl provozního přebytku a běžných příjmů. Výše tohoto ukazatele by neměla klesnout pod 1 %. Ideální hodnota se nachází v intervalu 2 25 %. Použité zkratky účetní skutečnost RS schválený rozpočet RU upravený rozpočet SVR střednědobý výhled rozpočtu PP provozní přebytek HČ hospodářská (podnikatelská) činnost PO příspěvková organizace DPFO daň z příjmů fyzických osob ZČ závislá činnost OSVČ (SČ) osoby samostatně výdělečně činné KV kapitálové výnosy DPPO daň z příjmů právnických osob DPH daň z přidané hodnoty MF ministerstvo financí 4

5 1 Analýza hospodaření uplynulého období Analýza hospodaření dává ucelený přehled o hospodaření předcházejících období a zároveň slouží jako důležitý podklad při modelování a tvorbě střednědobého výhledu rozpočtu. 1.1 ÚVOD DO ROZPOČTOVÉHO HOSPODAŘENÍ Při vyhodnocování finančního hospodaření municipality si je třeba uvědomit, že rozpočet i střednědobý výhled rozpočtu se skládá z příjmů a výdajů. Příjmy územně samosprávného celku jsou veškeré nenávratně inkasované prostředky, opětované i neopětované, včetně přijatých darů a dotací, a přijaté splátky půjček v rámci rozpočtové politiky. Příjmy jsou členěny na běžné a kapitálové. Běžné příjmy jsou tvořeny příjmy daňovými, nedaňovými a provozními dotacemi. Jedná se tedy o každoročně se opakující příjmy, které slouží k pokrytí běžných výdajů. Kapitálové příjmy, tj. příjmy z prodeje dlouhodobého a finančního majetku a investiční dotace, mají charakter nahodilých příjmů a jsou určeny především k pokrytí investičních záměrů územního samosprávného celku. Výdaje jsou veškeré nenávratné platby na běžné (neinvestiční) i kapitálové (investiční) účely, opětované i neopětované, a poskytované návratné platby (půjčky) v rámci rozpočtové politiky. Běžné (nebo také provozní) výdaje musí obec/město vynaložit ze zákona nebo těmito výdaji financovat provozní aktivity. Realizace záměrů a potřeb města včetně naplňování volebního programu se uskutečňuje prostřednictvím výdajů. Město k těmto cílům používá veřejné prostředky, proto musí důkladně analyzovat vynaložené finanční prostředky. Rozdíl mezi běžnými příjmy a běžnými výdaji se nazývá provozní přebytek. Jsou to prostředky, které zůstávají obci zpravidla na financování investičních záměrů obce. Rozdíl mezi veškerými příjmy a všemi výdaji během rozpočtového roku (od 1. ledna do 31. prosince daného roku) se nazývá saldo rozpočtu (celkové saldo rozpočtu). Z těchto dvou indikátorů je mnohem důležitější provozní přebytek než saldo rozpočtu. Důležitost monitorování tohoto indikátoru se zvyšuje, pokud indikátory nabývají záporných hodnot. Jestliže je schválen deficitní rozpočet (je realizováno více výdajů než příjmů), může být tento deficit pokryt z úspor hospodaření z minulých let. Záporný provozní přebytek (provozní saldo) indikuje možné ohrožení hospodaření municipality. Ve svém důsledku tato skutečnost značí, že obec/město nemá dostatek provozních příjmů na úhradu svých běžných (provozních) výdajů. Tento provozní schodek musí pak pokrýt buď prodejem majetku, nebo úvěrem. Index provozních úspor vyjadřuje využitelnost provozních prostředků, tj. jaká část provozních prostředků může být využita na krytí investičních záměrů města. Optimální hodnota ukazatele se pohybuje okolo 2 % a neměla by klesnout pod 1 %, která je považována za minimální hodnotu tohoto ukazatele. Ukazatel dluhové služby vyjadřuje procentuální poměr dluhové služby a dluhové základny. Neměl by přesáhnout hodnotu 25 %. Dluhová služba je definována jako součet splátek jistin a finančních prostředků použitých na úhradu úroků z přijatých úvěrů. Dluhová základna je hodnota celkových příjmů po konsolidaci. 5

6 1.2 ANALÝZA HOSPODAŘENÍ Analýza hospodaření města je základním krokem pro sestavení střednědobého výhledu rozpočtu. Celková bilance ukazuje, že město hospodařilo v jednotlivých letech s příjmy v celkových objemech od 96,3 mil. Kč (216) až do 11,7 mil. Kč (212). Celkový objem výdajů se pohyboval od 75,8 mil. Kč (213) do 119,5 mil. Kč (215). V letech 215 a 216 hospodařilo město s deficitem (9,6, resp. 1,8 mil. Kč), v ostatních analyzovaných letech vykazovalo přebytek hospodaření. Nejvyššího přebytku město dosáhlo v roce 212, a to 26,1 mil. Kč. Vývoj hospodaření zobrazuje následující tabulka. Tabulka č. 1: Vývoj hospodaření města ř. Údaje (tis. Kč) RN 217 *1 DAŇOVÉ PŘÍJMY CELKEM DPFO ze závislé činnosti DPFO OSVČ DPFO vybíraná srážkou DP právnických osob DP právnických osob za obce Daň z přidané hodnoty Místní poplatky Správní poplatky Daň z nemovitostí a z majetku Ostatní daňové příjmy *12 NEDAŇOVÉ PŘÍJMY CELKEM Příjmy z poskyt.služeb a výrobků, zboží Příjmy z pronájmu Výnosy z finančního majetku Přijaté sankční platby Příjmy z prodeje nekapitál.maj. a ost.ned.př Přijaté splátky půjček *19 DAŇOVÉ A NEDAŇOVÉ PŘÍJMY Neinvestiční dotace (transfery) Převody z vlastních fondů (HČ) 19 5 *22 BĚŽNÉ PŘÍJMY Prodej inv.majetku, akcií a majetkových práv Investiční dotace (transfery) *25 PŘÍJMY CELKEM Platy zaměstnanců vč.odvodů Nákupy DHM, materiálu, ostatní Úroky, lesing a ostatní finanční výdaje Nákup energií Nákup služeb Opravy a udržování Ostatní nákupy, příspěvky, náhrady a věcné dary Neinv.transfery podnikatel.sub. a nezisk.org Neinvestiční příspěvky PO Neinvestiční příspěvky ostatním rozpočtům Neinv.transfery obyvatelstvu Ostatní neinvestiční výdaje a transfery *38 BĚŽNÉ VÝDAJE Kapitálové výdaje *4 VÝDAJE CELKEM *41 SALDO v rozpočtové skladbě (bez financování) Uhrazené splátky jistin a dluhopisů Přijaté půjčky Změna stavu na bankovních účtech 45 Řízení likvidity *46 FINANCOVÁNÍ *47 PŘÍJMY všechny *48 VÝDAJE všechny *49 SALDO úplné *5 Provozní přebytek *51 Rozdíl provozního přebytku a spl. jistiny *52 Index provozních úspor 15,47 27,5 29,43 33,6 27,68 32,6 *53 Dluhová základna *54 Dluhová služba Dluhová služba / dluhová základna (v %) 36,23 8,1 6,9 6,23 8,31 8,39 56 Zůstatky na účtech Pohledávky Závazky Stav úvěrů

7 Graf č. 1: Vývoj příjmů, výdajů a salda hospodaření tis. Kč RN 217 Saldo bez financování Příjmy celkem Výdaje celkem tis. Kč Město mělo po celé sledované období podobnou skladbu příjmů. Co do objemu nejvýznamnější roli v hospodaření města hrály příjmy daňové. Podíl daňových příjmů na běžných příjmech se v rámci sledovaného období vyznačuje obdobným směrem vývoje jak v absolutním, tak v relativním vyjádření. Výraznější změnu podílu je možné sledovat od roku 213, a to v důsledku vyšších příjmů ze sdílených daní. Podíl daňových příjmů se pohyboval v rozmezí od 69,8 % (212) do 81,9 % (216). V roce 213 podíl vzrostl o 1,8 procentního bodu. V průměru za celé sledované období dosahuje podíl daňových příjmů 78,5 % příjmů běžných. Také podíl daňových příjmů na celkových příjmech je v jednotlivých letech obdobný. Kromě výše zmíněného je ovlivněn zejména investiční aktivitou města a s tím souvisejícím objemem obdržených investičních transferů a prodeje majetku. Podíl daňových příjmů na celkových příjmech se pohyboval od 48, % (212) do 79,8 % (216). V roce 213 vzrostl podíl o 19,1 procentního bodu. V průměru za celé sledované období dosahuje podíl daňových příjmů 65,9 % příjmů celkových. Graf č. 2: Vývoj sdílených daní tis. Kč RN 217 DPFOzč DPFOosvč DPFOkv DPPO DPH 7

8 Na výši daňových příjmů se výrazně podepsal rok 213, kdy se projevila účinnost novely zákona č. 243/2 Sb., o rozpočtovém určení daní, která posílila příjmy obcí ze sdílených daní. V tomto roce došlo k meziročnímu nárůstu sdílených daní o 11,9 mil. Kč, tj. 31,4 %. Kromě primární skupiny sdílených daní má od roku 212 na podíl daňových příjmů vliv účinností novely loterijního zákona č. 22/199 Sb., na jejímž základě stát vybírá poplatek za povolený přístroj a vybrané peníze obcím přerozděluje (v případě města Kunovice se v průměru let jednalo o 2,8 mil. Kč na položce Odvod z výherních hracích přístrojů - položka 1355). Relativně méně výrazný podíl na objemu běžných, resp. celkových příjmů, mají příjmy nedaňové. V průměru sledovaného období dosahují 14,8 % příjmů běžných, resp. 12,4 % příjmů celkových. Nejdůležitější položkou v této kategorii příjmů jsou příjmy z pronájmu ostatních nemovitostí a jejich částí (v průměru 4,4 mil. Kč ročně) a příjmy z poskytovaných služeb a výrobků (průměrně 3,9 mil. Kč ročně). Na celkovém objemu příjmů se významně podílely také přijaté dotace (transfery). V neinvestiční části se jedná zejména o dotace pokrývající výkon státní správy (v průměru 2,9 mil. Kč ročně). Nezanedbatelnými položkami jsou také ostatní transfery ze státního rozpočtu (v průměru celého sledovaného období 2,1 mil. Kč). Výše neinvestiční transferů od obcí, krajů a regionálních rad jsou pak relativně méně významné a dosahují v průměru objem,6 mil. Kč ročně). V průměru za celé sledované období dosahuje podíl neinvestičních transferů 6,7 % příjmů běžných a 5,6 % příjmů celkových. Pro rozvoj města jsou pak velmi důležité dotace investiční, jejichž maxima dosáhlo město v roce 212 (24, mil. Kč). Investiční aktivita města v letech je vyjádřena částkou 153,4 mil. Kč, z toho 48,5 mil. Kč bylo hrazeno z dotací (tj. 31,6 %). Výše investičních výdajů kulminovala v roce 215, kdy město proinvestovalo 58,8 mil. Kč (26,1 % nákladů pokryly investiční dotace). Graf č. 3: Vývoj příjmů 1% 8% 6% 4% 2% % RN 217 Daňové příjmy Nedaňové příjmy Provozní dotace Kapitálové příjmy Investiční dotace tis. Kč RN 217 Daňové příjmy Nedaňové příjmy Provozní dotace Kapitálové příjmy Investiční dotace Výdajovou část provozního rozpočtu nejvíce zatěžovaly výdaje spojené s neinvestičními nákupy služeb, dále pak platy včetně pojistného, neinvestiční transfery PO a náklady spojené s udržováním a opravami majetku ve vlastnictví města. V průběhu analyzovaného období město usiluje o úspory na provozních výdajích, jež má možnost jakýmkoliv způsobem ovlivňovat, racionalizací a optimalizací jejich skladby. Vývoj vybraných výdajových skupin provozního rozpočtu mezi roky znázorňuje vícečetný graf č. 4. Vývoj ukazatelů v roce 217 je třeba brát s rezervou, neboť se jedná o navrhovaný rozpočet před schválením. 8

9 Graf č. 4: Vývoj vybraných výdajových skupin tis. Kč RN tis. Kč RN 217 Neinvestiční nákupy Platy, platby za práci, pojistné tis. Kč RN tis. Kč RN 217 Neinvestiční příspěvky PO Opravy a udržování Z grafu č. 5 je patrný kolísavý vývoj objemu celkových výdajů i nerovnoměrný poměr běžných a kapitálových výdajů. Kapitálová část představuje nahodilé výdaje, které odpovídají investičním potřebám města a jsou reprezentovány zejména výdaji na budovy, haly a stavby (položka 6121). Graf č. 5: Vývoj výdajů 1% 14 9% 8% 7% % 5% 4% 8 6 3% 2% 1% 4 2 % RN 217 Běžné výdaje Kapitálové výdaje tis. Kč RN 217 Běžné výdaje Kapitálové výdaje 9

10 213/ / / / / / / / / /216 V rámci posouzení hospodaření v minulosti je důležité zaměřit se na plnění a vývoj běžných (provozních) příjmů a výdajů. Pro obecné posouzení dlouhodobé udržitelnosti hospodaření platí, že nárůst běžných příjmů by měl být vyšší než nárůst běžných výdajů. V období let byl součet provozních příjmů 435,6 mil. Kč, zatímco ve stejném období město utratilo na provozních výdajích 318, mil. Kč. Jedna z podmínek udržitelného hospodaření byla splněna. Růst objemu provozních příjmů od roku 212 do roku 216 byl 17,6 mil. Kč, zatímco provozní výdaje ve stejném období vzrostly o 3,5 mil. Kč. Je zřejmé, že objem prostředků v absolutním vyjádření ve sledovaném období roste, přičemž provozní příjmy rostly rychleji než provozní výdaje. To znamená, že z tohoto pohledu se hospodaření města vyvíjí pozitivně. Tabulka č. 2: Porovnání schváleného rozpočtu a skutečnosti v období Ukazatel 214 RS /RS RS /RS RS /RS16 Daňové příjmy ,1% ,7% ,7% Nedaňové příjmy ,7% ,5% ,7% Kapitálové příjmy ,2% ,7% ,7% Neinvestiční transfery ,4% ,8% ,1% Investiční transfery ,% ,5% ,6% Přijaté transfery Běžné příjmy ,6% ,7% ,9% Příjmy celkem ,1% ,3% ,% Běžné výdaje ,8% ,6% ,3% Kapitálové výdaje ,9% ,2% ,2% Výdaje celkem ,5% ,1% ,6% Pokud ovšem zahrneme také hodnoty navrhovaného rozpočtu na rok 217, růst objemu provozních příjmů od roku 212 do roku 217 je 2,9 mil. Kč, zatímco běžné výdaje rostou o 1,6 mil. Kč. Objem provozních prostředků ve sledovaném období roste, přičemž provozní příjmy rostou rychlejším tempem než provozní výdaje. Rozdíl tempa růstu se zahrnutím roku 217 zvýšil. Protože se ale v roce 217 jedná o finanční plán na počátku rozpočtového roku, hodnoty nejsou konečné. Porovnání schváleného rozpočtu s účetními výsledky v rámci minulých let pak poukazuje na skutečnost, že rozpočet na počátku roku odráží určitou míru opatrnosti a tudíž plánované běžné příjmy jsou podhodnocené. Běžné výdaje jsou přitom také podhodnoceny, přičemž v roce 216 dokonce více než běžné příjmy. Je však zapotřebí sledovat, jak se bude provozní část rozpočtu vyvíjet, neboť vývoj, kdy by běžné výdaje rostly rychleji než běžné příjmy, by byl dlouhodobě neudržitelný. Graf č. 6: Meziroční změny běžných příjmů a výdajů 15% 1 1% 8 6 5% % 4 2-5% % -6 Běžné příjmy Běžné výdaje tis. Kč Běžné příjmy Běžné výdaje 1

11 O vztahu mezi provozními příjmy a výdaji nejlépe vypovídá provozní přebytek. V každém analyzovaném roce nabýval provozní přebytek kladných hodnot. Nejnižší hodnoty tento základní ukazatel dosáhl v roce 212 (11,8 mil. Kč), nejvyšší pak v roce 215 (3, mil. Kč). Průměrná hodnota provozního přebytku ve sledovaném období byla 23,5 mil. Kč, přičemž jeho hodnota v letech meziročně rostla. Graf č. 7: Vývoj běžných příjmů, výdajů a provozního přebytku tis. Kč RN 217 Běžné příjmy Běžné výdaje Provozní přebytek (PP) Další možností, jak zhodnotit hospodaření města, jsou hodnoty indexu provozních úspor. Index vyjadřuje procentuální hodnotu finančních prostředků, které městu zůstávají z provozních příjmů po úhradě provozních výdajů. Minimální hodnota ukazatele je 1 %, v ideálním případě se procentuální výše ukazatele má pohybovat v rozmezí 2 25 %. Graf č. 8: Vývoj indexu provozních úspor tis. Kč RN 217 Provozní přebytek (PP) Index provozních úspor (%) Min. index provoz. úspor % Předcházející graf ukazuje relativně dobré hodnoty indexu provozních úspor. Zvýšená hodnota indexu od roku 213 je důsledkem účinností novely zákona č. 243/2 Sb., o rozpočtovém určení daní. Díky této skutečnosti získalo město do svého rozpočtu meziročně o 11,9 mil. Kč (tj. o 31,4 %) navíc ze 11

12 sdílených daní. Hodnota ukazatele v roce 217 je zvýšená navzdory zmíněnému principu opatrnosti při sestavování rozpočtu. Pro města s dluhovou službou je důležitým ukazatelem hospodaření rozdíl provozního přebytku a splátek jistin. Pro tento ukazatel platí stejné závěry jako pro provozní přebytek jeho hodnoty by měly být vždy kladné, protože až po uhrazení splátek jistin v daném roce hodnota ukazatele vyjadřuje částku z provozního rozpočtu použitelnou na rozvoj města formou investičních výdajů. V analyzovaném období ukazatel tento předpoklad splňuje od roku 213. Graf č. 9: Vývoj rozdílu provozního přebytku a splátek jistin RN tis. Kč Provozní přebytek (PP) Rozdíl PP a splátky jistiny V souvislosti s úpravou pravidel rozpočtové odpovědnosti s účinností od roku 218 byla přijata legislativa (zákon č. 23/217 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti) upravující povinnosti územních samosprávných celků. Zákon stanovuje mimo jiné číselné fiskální pravidlo. Pravidlo stanovuje, že ÚSC musí hospodařit tak, aby výše jeho dluhu nepřesáhla 6 % průměru jeho příjmů za poslední 4 rozpočtové roky a pokud je tato hranice překročena: ÚSC má povinnost postupně splácet předchozí dluhy alespoň o 5 % z rozdílu mezi výší dluhu a 6 % jeho průměrných příjmů za poslední 4 rozpočtové roky, pokud ÚSC nesnižuje dluhy alespoň o zákonné minimum, MF ČR v následujícím kalendářním roce rozhodne o pozastavení převodu jeho podílu na výnosu daní. Tabulka č. 3: Fiskální pravidlo hospodaření Ukazatel Hodnota (tis. Kč) Dluh , Průměr příjmů za 4 roky ,57 Fiskální pravidlo 53,66% Průměr příjmů za 4 roky (6 %) ,94 Rozdíl dluhu a 6 % průměru příjmů -6 1,94 Rozdíl dluhu a 6 % průměru příjmů (5 %) -35,5 Z výše uvedené tabulky je zřejmé, že dluh města Kunovice nepřesahuje povolenou 6% hranici. Strop pro výši dluhu je 57,8 mil. Kč. 12

13 1.3 ANALÝZA ROZPOČTU V kontextu rozboru hospodaření uplynulého období ( ) včetně navrhovaného rozpočtu na rok 217 vyplývají z porovnání roku 216 (účetní skutečnost) s hodnotami roku 217 (plán hospodaření) následující závěry: a) běžné příjmy meziročně vzrostou o 3,3 mil. Kč, běžné výdaje se naopak sníží o 1,9 mil. Kč b) z tohoto důvodu provozní přebytek bude vykazovat meziroční růst o 5,2 mil. Kč a nabývá hodnoty 31,1 mil. Kč c) také index provozních úspor vykáže růst o 4,4 procentního bodu na 32,1 % d) vzhledem k mírně rychlejšímu růstu výše dluhové služby oproti dluhové základně (ekvivalent celkových příjmů) index dluhové služby dosáhne zhoršení o,8 procentního bodu na 8,39 % Při absolutním meziročním porovnání dle tříd rozpočtové skladby dosahuje pozitivního vývoje pouze třída nedaňových příjmů. Jejich růst ovšem proporcionálně převýší pokles daňových příjmů, kapitálových příjmů a přijatých dotací. Celkový růst příjmů dosahuje,8 mil. Kč. Na výdajové straně klesají výdaje v provozní a především pak v kapitálové části rozpočtu, celkový pokles výdajů je 7,4 mil. Kč. Je třeba si ale uvědomit, že hodnocení rozpočtu na počátku rozpočtového roku je pouze orientační. V průběhu roku dochází ke změnám rozpočtu, zejména v dotační oblasti, a tato skutečnost v konečném důsledku mění základní ekonomické ukazatele a tím i celkové hospodaření města. Rozpočet je navíc sestavován s určitou mírou opatrnosti, na což bylo již upozorněno výše. Pokud porovnáme schválený rozpočet a účetní skutečnost za celý kalendářní rok minulého období, dostaneme optimističtější hodnoty běžných příjmů. Jmenovitě, za rok 216 dosáhly běžné příjmy ve skutečnosti 19,9 % rozpočtovaného plánu. Ve stejném období však běžné výdaje dosáhly na konci roku 116,3 % schváleného rozpočtu. Vzhledem k objemu provozních veličin je zřejmé, že provozní výsledek hospodaření dosáhl horších hodnot. Plnění rozpočtu je tak nutné průběžně sledovat a reagovat na případné negativní odchylky od sestaveného finančního plánu. Tabulka č. 4: Meziroční změny ukazatelů hospodaření Ukazatel 213/ / / / /216 Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté transfery Běžné příjmy Příjmy celkem Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem Provozní přebytek (PP) Rozdíl PP a splátky jistiny Index provozních úspor (%) 12,3 1,93 3,63-5,39 4,39 Dluh. služba/dluh.základna (%) -28,22-1,11 -,67 2,8,8 Celkový pohled na meziroční změny provozního přebytku a provozních příjmů a výdajů s ohledem na vývoj v roce 217 zobrazuje následující graf. 13

14 Graf č. 1: Meziroční změny PP a provozních příjmů a výdajů / / / / /216 tis. Kč Provozní přebytek (PP) Běžné příjmy Běžné výdaje Sdílené daně Základ příjmové části rozpočtu města tvoří sdílené daně. Plnění rozpočtovaných příjmů v této oblasti je nutné věnovat náležitou pozornost. Sdílené daně predikované společností AQE advisors, a.s. vycházejí z údajů platného státního rozpočtu na rok 217, zákona č. 243/2 Sb., o rozpočtovém určení daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům a vyhlášky 272/216 Sb., o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a dani z příjmů. Hodnoty pro výpočet sdílených daní jsou určeny následovně: počet obyvatel k procentuelní podíl obce na výnosu daní,38994 počet zaměstnanců k procentuelní podíl obce "motivační daň",76365 počet dětí a žáků k katastrální výměra k (ha) 2 854,95 Tabulka č. 5: Predikce sdílených daní na rok 217 Daňový příjem Podíl obcí (mld.) Město (tis. Kč) RN 217 (tis. Kč) DPFO zč , , - Motivační DPFOzč.(1,5 %) 2, ,8 - DPFO zč vč. motivační 39, , , DPFO sč (23,58 %),91 354,85 - DPFO sč (3 %),, - DPFO sč ,91 354,85 7, DPFO vyb. srážkou , , , DPPO , , , DPH , ,44 29, Celkem 163, , , Druhý sloupec tabulky uvádí očekávanou skutečnost sdílených daní dle předpokládaného plnění státního rozpočtu na rok 217. Třetí sloupec zachycuje konkrétní predikci pro město Kunovice - pravděpodobně dosažitelný objem financí plynoucí ze sdílených daní roku 217. Čtvrtý sloupec ob- 14

15 sahuje údaje sdílených daní dle navrhovaného rozpočtu města. Ze srovnání třetího a čtvrtého sloupce vidíme, že rozpočet města má nižší hodnoty než tato výchozí predikce (o 8,9 % oproti predikci MF ČR), což lze považovat za nadměrnou rezervu pro případ nižšího plnění státního rozpočtu. 1.4 ZÁVĚRY ANALÝZY ROZPOČTU Správce rozpočtu zvolil k plnění příjmové strany rozpočtu opatrnostní přístup. Je třeba mít na paměti, že hodnoty roku 217 nejsou konečné, výše daňových příjmů bude odviset od hospodářské situace státu. Pokud nedojde k zásadním změnám vývoje ekonomiky a efektivnosti výběru daní, je možné v roce 217 očekávat až o 5,7 mil. Kč vyšší příjmy ze sdílených daní. Vlastní investiční aktivita města je příčinou záporného salda hospodaření (bez financování) v letech 215 a 216. Po započtení splátek jistin a přijatých půjček se záporné saldo hospodaření vyskytuje v letech 212, 215 a 216. V roce 212 a 215 byly přijaty investiční úvěry ve výši 6,6 mil. Kč a 12, mil. Kč, čerpání úvěrů se následně projevilo na hodnotách ukazatelů. Jednalo se zejména o hodnotu indexu dluhové služby, který se v období pohyboval v rozmezí od 6,23 % (215) do 8,31% (216), v roce 212 pak byl ve výši 36,23 %. Zvýšená hodnota v roce 212 je důsledkem jednorázového splácení úvěrů, které sloužily k překlenutí doby mezi financováním projektů a obdržením dotace. Město v období disponovalo zůstatky na účtech ve výši 7,2 mil. Kč (212) až 3, mil. Kč (214). Úroveň dlouhodobých pohledávek byla v celém období relativně nízká, pohybovala se v rozmezí od 19 tis. Kč (216) do 27 tis. Kč (212). Také objem dlouhodobých závazků je relativně nízký. Ve sledovaném období se pohyboval od nulové výše v roce 212 do 329 tis. Kč (214). Stav nesplacených úvěrů se pohyboval od 5,8 mil. Kč (214) do 61,1 mil. Kč (212). 15

16 2 Střednědobý výhled rozpočtu města Střednědobý výhled rozpočtu je střednědobý plán, který slouží pro plánování rozvoje územních samosprávných celků. Je zpracován jako přehledný a komplexní dokument, který na základě všech dostupných informací zobrazuje vývoj příjmů a výdajů, včetně smluvně podložených investičních akcí a dluhové služby. Výhodou takto sestaveného střednědobého výhledu rozpočtu je úspora času při sestavování rozpočtu, usnadnění tvorby podkladů pro žádost o úvěr nebo dotaci a v neposlední řadě informace o velikosti volných finančních prostředků využitelných na pokrytí investičních záměrů. Upozorňuje také na možná rizika při získávání nových úvěrů. Střednědobý výhled rozpočtu je vytvořen ve dvou variantách. Varianty se liší kapitálovým rozpočtem a dluhovou službou. Varianta A investiční výdaje neobsahuje, varianta B pak kromě investic obsahuje také dodatečné zdroje na jejich financování (investiční transfery a nově přijaté investiční úvěry). Splátky úvěrů pak mění i provozní rozpočet. Výhled je sestaven s jistou mírou opatrnosti, tzn. s mírně nižšími očekávanými příjmy a trochu nadhodnocenými výdaji. Je ale postaven na reálných základech. Vývoj příjmové i výdajové strany navrhovaného rozpočtu a střednědobého výhledu rozpočtu byl dále očištěn o ty částky, které souvisí s vybranými poskytnutými transfery, a to na základě účelového znaku záznamu (např.: neinvestiční přijaté transfery ze státního rozpočtu zejména na položkách 4111 a 4116, apod.). Tyto transfery nemají vzhledem ke změnám jasně definovanou strukturu a tudíž je jejich výše těžko odhadnutelná. S tím souvisí také absence té části výdajové strany rozpočtu, na které jsou tyto dotace poskytovány, tj. operace se stejnými účelovými znaky (např.: výdaje na platy zaměstnanců včetně pojistného, ostatní osobní výdaje, neinvestiční nákupy, apod.). Je dobré upozornit na to, že některé meziroční ukazatele či celkové objemy tímto mohou navodit dojem změny hospodaření, ale toto je způsobeno nezahrnutím vybraných účelových, rozpočtem protékajících prostředků a do jisté míry též absencí investičních transferů (viz zejména varianta A střednědobého výhledu rozpočtu). 2.1 ZDROJE STŘEDNĚDOBÉHO VÝHLEDU ROZPOČTU Platný rozpočet města základní dokument, ze kterého vychází sestavený střednědobý výhled rozpočtu Provedená analýza hospodaření města Střednědobý výhled státu zejména hodnoty sdílených daní Plán investičních akcí Dluhová služba - přehled stávajících závazků města, případně plánované splátky jistin a úroků na pokrytí plánovaných investičních akcí Koeficienty odpovídající potřebám, povinnostem a ekonomickému hospodaření města dle předpokládaného vývoje ekonomiky státu Konzultace s odpovědnými pracovníky městského úřadu, zejména finančního odboru 2.2 SESTAVENÝ STŘEDNĚDOBÝ VÝHLED ROZPOČTU VARIANTA A Z varianty A vytvořeného střednědobého výhledu rozpočtu, který zobrazuje tabulka kumulovaného výhledu, vyplývají následující fakta: Příjmy ze sdílených daní meziročně rostou, jsou určeny předpokládaným vývojem na základě státního rozpočtu na rok 217, střednědobého výhledu státu na roky a následnou 16

17 predikcí do roku 222. Ponechána je cca 3% rezerva oproti predikci MF ČR. Nárůst sdílených daní od roku 216 (účetní skutečnost), resp. 217 (navrhovaný rozpočet), do konce střednědobého výhledu rozpočtu je 13,1, resp. 14,1 mil. Kč. Provozní přebytek nabývá ve všech letech střednědobého výhledu rozpočtu kladné hodnoty a od roku 216, resp. 217, do roku 222 vykazuje nárůst 11,4, resp. 6,2 mil. Kč na hodnotu 37,3 mil. Kč. Na konci období střednědobého výhledu rozpočtu index provozních úspor nabývá hodnoty 35,7 %, což představuje oproti roku 216, resp. 217, nárůst o 8,, resp. 3,6 procentního bodu. V hodnotách některých ukazatelů výhledového období (např. běžné výdaje, provozní přebytek, apod.) se projevují mírné výkyvy tempa růstu související s realizací kulturní akce Jízda králů (akce je pořádána každý sudý rok). V období střednědobého výhledu rozpočtu se nepočítá s prodejem dlouhodobého majetku. Případný prodej bude odvislý od možností a potřeb města v jednotlivých letech výhledu. Do střednědobého výhledu rozpočtu nejsou zahrnuty investiční akce. Investiční aktivita bude odvislá od potřeb města a výsledku hospodaření v jednotlivých letech výhledu. Vzhledem k absenci kapitálových výdajů nejsou uvažovány ani investiční transfery. V období výhledu nedojde k úplnému splacení žádného přijatého úvěru, podaří se však uhradit jistiny ve výši 31,1 mil. Kč, uhrazené úroky za toto období pak činí 6,1 mil. Kč. Vzhledem k tomu, že město v následujících letech nepočítá s přijetím nového úvěru, klesne index dluhové služby na hodnotu 6,7 % v posledním roce výhledu. Tabulka č. 6: Kumulovaný střednědobý výhled rozpočtu varianta A Text (tis. Kč) RN 217 SVR 218 SVR 219 SVR 22 SVR 221 SVR 222 Daňové příjmy Nedaňové příjmy Provozní dotace Běžné příjmy Kapitálové příjmy Investiční dotace Kapitálové příjmy celkem Příjmy celkem Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem Saldo bez financování Uhrazené splátky jistiny Přijaté půjčky 12 1 Fin.prostředky minul.let Řízení likvidity Financování Příjmy všechny Výdaje všechny Saldo úplné Provozní přebytek (PP) Rozdíl PP a splátky jistiny Index provozních úspor (%) 33,6 27,68 32,6 32,4 35,17 34,36 36,42 35,68 Dluhová základna Dluhová služba Dluh. služba/dluh.základna (%) 6,23 8,31 8,39 8,19 7,74 7,37 7,1 6, Vývoj výsledku hospodaření (celkové příjmy a výdaje) varianta A Výsledek hospodaření zobrazuje celkové saldo rozpočtového hospodaření bez započítání položek financování (bez splátek jistin a případně přijatých úvěrů v jednotlivých letech). Hodnota údaje Sal- 17

18 tis. Kč do bez financování vyjadřuje hodnotu finančních prostředků, které městu zůstávají na případnou úhradu svých závazků a investice. V období výhledu nabývá ukazatel kladných hodnot a meziročně roste. Vzhledem k absenci prodeje majetku, investičních transferů a kapitálových výdajů můžeme celkové saldo hospodaření od roku 218 považovat za saldo provozního rozpočtu. Graf č. 11: Vývoj salda hospodaření varianta A Příjmy celkem Výdaje celkem Saldo bez financování RN 217 SVR 218 SVR 219 SVR 22 SVR 221 SVR Hodnoty provozního hospodaření varianta A Pro celkový pohled na predikci hospodaření v období střednědobého výhledu rozpočtu má zásadní význam vývoj provozních hodnot příjmů a výdajů. Na základě analýzy hospodaření v uplynulém pětiletém období, platného rozpočtu a konzultací s pracovníky finančního odboru byl stanoven vývoj jednotlivých položek. Souhrnný pohled na hodnoty celkových provozních (běžných) příjmů a výdajů je zobrazen v následujícím grafu. V něm je zachycen mírně se zvětšující rozdíl mezi těmito dvěma základními hodnotami hospodaření města. Graf č. 12: Vývoj běžných příjmů a výdajů varianta A tis. Kč Běžné příjmy Běžné výdaje 18

19 2.2.3 Provozní přebytek varianta A Provozní přebytek (rozdíl mezi běžnými příjmy a běžnými výdaji) je v celém období střednědobého výhledu rozpočtu kladný, a to v rozmezí od 31,3 mil. Kč (218) do 37,4 mil. Kč (222), po odečtení splátek jistiny pak od 25,1 mil. Kč (218) do 31,2 mil. Kč (221). Částky představují využitelné finanční prostředky z provozního rozpočtu na investice a větší jmenovité akce charakteru oprav a údržby. Graf č. 13: Vývoj provozního přebytku varianta A Saldo běžného rozpočtu (provozní přebytek) Rozdíl salda běžného rozp. a spl. jistiny -3 tis. Kč RN 217 SVR 218 SVR 219 SVR 22 SVR 221 SVR Index provozních úspor varianta A Ukazatel index provozních úspor je definován jako podíl provozního přebytku a běžných příjmů. Ve výhledovém období oba zmíněné ukazatele každoročně rostou, přičemž provozní přebytek roste rychlejším tempem. Index navrhovaného rozpočtu na aktuální kalendářní rok dosahuje hodnoty 32,1 % a vzhledem k výše zmíněnému dochází k postupnému mírnému nárůstu ukazatele až na hodnotu 35,7 % v roce 222. Hodnota ukazatele se tak pohybuje nad optimální úrovní indexu (25 %). Graf č. 14: Vývoj indexu provozních úspor varianta A 4% 35% 3% 25% 2% 15% 1% 5% % 19

20 2.2.5 Volné finanční prostředky varianta A V řádku Volné finanční prostředky jsou uvedeny hodnoty finančních prostředků, které městu zůstanou na financování investičních akcí po splnění svých závazků. Protože střednědobý výhled rozpočtu nepočítá s investičními akcemi, hodnota tohoto řádku zobrazuje výši finančních prostředků, které může město ze svých prostředků použít na financování investičních aktivit a jednorázových akcí neinvestičního charakteru. Tabulka č. 7: Volné finanční prostředky varianta A Údaje (tis. Kč) RN 217 SVR 218 SVR 219 SVR 22 SVR 221 SVR 222 Běžné příjmy Běžné výdaje Provozní přebytek Kapitálové příjmy Kapitálové výdaje Příjmy všechny Výdaje všechny SALDO v rozpočtové skladbě (bez fin.) Financování Uhrazené splátky jistiny Volné finanční prostředky V tabulce je vyjádřen odhad finančních toků v budoucnosti. Tento odhad vychází, stejně jako celý střednědobý výhled rozpočtu, ze stávající legislativy a místních podmínek. Je zřejmé, že město ve sledovaném období může do realizace investičních akcí a jednorázových oprav zapojit finanční prostředky v objemech 25,1 mil. Kč (218) 31,2 mil Kč. (221). Kromě možnosti zapojit do rozpočtu přebytky hospodaření minulých let a hledání rezerv a efektivního hospodaření v provozní části může město ovlivnit výši volných finančních prostředků prodejem majetku ve svém vlastnictví. O prodeji rozhoduje zastupitelstvo a výše bude odpovídat investičním potřebám. Možné je také využít cizích prostředků (např. úvěry, investiční dotace, apod.). Získáme tak disponibilní prostředky pro rozvoj města Dluhová služba varianta A Dluhová služba poskytuje užitečný přehled o výpůjční aktivitě města a o jeho schopnosti splácet dluh. Celkem musí město v letech splatit 37,2 mil. Kč současných závazků včetně úroků (z toho 31,1 mil. Kč na splátky jistin). Celkem od roku 218 do splacení všech závazků v roce 225 musí město uhradit 52,5 mil. Kč (z toho 45,5 mil. Kč na splátky jistin). Ve sledovaném období se nepočítá s přijetím nového investičního úvěru. Splatnost úvěrů a půjček: rok 225 dlouhodobý úvěr od České spořitelny, a. s. z roku 215 na spolufinancování investiční akce Sportovní hala ve výši 12, mil. Kč a úrokovou sazbou,73 % p. a. rok 225 dlouhodobý úvěr od Komerční banky, a. s. z roku 211 na spolufinancování investiční akce Podnikatelský inkubátor Kunovice ve výši 41,7 mil. Kč a úrokovou sazbou 3,1 % p. a. rok 224 dlouhodobý úvěr od Komerční banky, a.s. z roku 24 na investiční akci Kunovice napojení kanalizační sítě na ČOV Uherské Hradiště a úrokovou sazbou 4,9 % p. a. 2

21 Tabulka č. 8: Dluhová služba v letech varianta A Věřitel Forma závazku SVR 218 SVR 219 SVR 22 SVR 221 SVR 222 ČS, a.s., 12 mil. Kč, - "Sportovní hala" jistina úrok KB, a.s., 4 mil. Kč - "Podnikatelský inkubátor jistina Kunovice-Panský dům" úrok KB, a.s., 4 mil. Kč - "Kunovice-napojení jistina kanalizační sítě na ČOV Uherské Hradiště" úrok Celková dluhová služba Střednědobý výhled rozpočtu vychází od roku 218 z rostoucí dluhové základny (dluhová základna je ekvivalentem celkových příjmů) a klesající dluhové služby. Z výše uvedeného vyplývá, že ukazatel dluhové služby se v letech meziročně snižuje z 8,39 % (217) na 6,67 % (222). Graf č. 15: Vývoj dluhové služby varianta A % 35% 3% 25% 2% 15% 1% 5% % tis. Kč Dluhová základna Dluhová služba Ukazatel dluhové služby Ukazatel 2.3 SESTAVENÝ STŘEDNĚDOBÝ VÝHLED ROZPOČTU VARIANTA B Z varianty B vytvořeného střednědobého výhledu rozpočtu, který zobrazuje tabulka kumulovaného výhledu, vyplývají následující fakta: Vývoj sdílených daní je totožný s variantou A střednědobého výhledu rozpočtu. Provozní přebytek nabývá ve všech letech střednědobého výhledu rozpočtu kladné hodnoty a od roku 216, resp. 217, do roku 222 vykazuje nárůst 9,8, resp. 4,6 mil. Kč na hodnotu 35,7 mil. Kč (222). Na konci období střednědobého výhledu rozpočtu index provozních úspor nabývá hodnoty 34,1 %, což představuje oproti roku 216, resp. 217, nárůst o 6,5, resp. 2,1 procentního bodu. V hodnotách některých ukazatelů výhledového období (např. běžné výdaje, provozní přebytek, apod.) se také projevují mírné výkyvy tempa růstu související s realizací kulturní akce Jízda králů (akce je pořádána každý sudý rok). 21

22 V období střednědobého výhledu rozpočtu se také nepočítá s prodejem dlouhodobého majetku. Případný prodej bude odvislý od možností a potřeb města v jednotlivých letech výhledu. Do střednědobého výhledu rozpočtu jsou v období zahrnuty investiční akce. Investiční aktivita v jednotlivých letech je vyjádřena částkami od 28,5 mil. Kč (221) do 79,1 mil. Kč (219). Vzhledem k charakteru investiční akce Rekonstrukce budovy bývalé školy č. p. 362 jsou uvažovány investiční transfery v celkové výši 35 mil. Kč (219 22). V období výhledu nedojde k úplnému splacení žádného přijatého úvěru, podaří se však uhradit jistiny ve výši 43,5 mil. Kč. Uhrazené úroky za toto období pak činí 13,7 mil. Kč. Vzhledem k objemu investičních výdajů jsou v těchto hodnotách započteny splátky a úroky nově přijetých investičních úvěrů ve výši 35 mil. Kč (218), 25 mil. Kč (219) a 2 mil. Kč (22). Úvěry budou spláceny 2 let a dluhová služba díky tomu do roku 221 roste. Až v posledním roce výhledu mírně poklesne na hodnotu 11,3 % (222). Tabulka č. 9: Kumulovaný střednědobý výhled rozpočtu varianta B Text (tis. Kč) RN 217 RV 218 RV 219 RV 22 RV 221 RV 222 Daňové příjmy Nedaňové příjmy Provozní dotace Běžné příjmy Kapitálové příjmy Investiční dotace Kapitálové příjmy celkem Příjmy celkem Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem Saldo bez financování Uhrazené splátky jistiny Přijaté půjčky Fin.prostředky minul.let Řízení likvidity Financování Příjmy všechny Výdaje všechny Saldo úplné Provozní přebytek (PP) Rozdíl PP a splátky jistiny Index provozních úspor (%) 33,6 27,68 32,6 31,44 34,67 32,56 34,74 34,13 Dluhová základna Dluhová služba Dluh. služba/dluh.základna (%) 6,23 8,31 8,39 9,15 9,87 9,94 11,85 11, Vývoj výsledku hospodaření (celkové příjmy a výdaje) varianta B Výsledek hospodaření zobrazuje celkové saldo rozpočtového hospodaření bez započítání položek financování (bez splátek jistin a případně přijatých úvěrů v jednotlivých letech). Hodnota údaje Saldo bez financování vyjadřuje hodnotu finančních prostředků, které městu zůstávají na případnou úhradu svých závazků a investice. V období výhledu nabývá ukazatel kladných hodnot. 22

23 tis. Kč Graf č. 16: Vývoj salda hospodaření varianta B Příjmy celkem Výdaje celkem Saldo bez financování RN 217 RV 218 RV 219 RV 22 RV 221 RV Hodnoty provozního hospodaření varianta B Pro celkový pohled na predikci hospodaření v období střednědobého výhledu rozpočtu má zásadní význam vývoj provozních hodnot příjmů a výdajů. Na základě analýzy hospodaření v uplynulém pětiletém období, platného rozpočtu a konzultací s pracovníky finančního odboru byl stanoven vývoj jednotlivých položek. Souhrnný pohled na hodnoty celkových provozních (běžných) příjmů a výdajů je zobrazen v následujícím grafu. V něm je zachycen mírně se zvětšující rozdíl mezi těmito dvěma základními hodnotami hospodaření města. Vývoj se od varianty A liší zahrnutím úroků z nově přijatých úvěrů. Graf č. 17: Vývoj běžných příjmů a výdajů varianta B tis. Kč Běžné příjmy Běžné výdaje Provozní přebytek varianta B Provozní přebytek (rozdíl mezi běžnými příjmy a běžnými výdaji) je v celém období střednědobého výhledu rozpočtu kladný, a to v rozmezí od 3,4 mil. Kč (218) do 35,7 mil. Kč (222), po odečtení splátek jistiny pak od 23,4 mil. Kč (22) do 26,2 mil. Kč (222). Částky představují využitelné fi- 23

24 nanční prostředky z provozního rozpočtu na investice a větší jmenovité akce charakteru oprav a údržby. Graf č. 18: Vývoj provozního přebytku varianta B 4 3 Saldo běžného rozpočtu (provozní přebytek) Rozdíl salda běžného rozp. a spl. jistiny tis. Kč RN 217 RV 218 RV 219 RV 22 RV 221 RV Index provozních úspor varianta B Ukazatel index provozních úspor je definován jako podíl provozního přebytku a běžných příjmů. Ve výhledovém období oba zmíněné ukazatele každoročně rostou, přičemž provozní přebytek roste rychlejším tempem. Index navrhovaného rozpočtu na aktuální kalendářní rok dosahuje hodnoty 32,1 % a vzhledem k výše zmíněnému dochází k postupnému mírnému nárůstu ukazatele až na hodnotu 34,1 % v roce 222. Hodnota ukazatele se tak pohybuje nad optimální úrovní indexu (25 %). Graf č. 19: Vývoj indexu provozních úspor varianta B 4% 35% 3% 25% 2% 15% 1% 5% % 24

25 2.3.5 Volné finanční prostředky varianta B V řádku Volné finanční prostředky jsou uvedeny hodnoty finančních prostředků, které městu zůstanou na financování investičních akcí po splnění svých závazků. Protože střednědobý výhled rozpočtu počítá s investičními akcemi, hodnota tohoto řádku zobrazuje výši finančních prostředků, které může město ze svých prostředků použít na dodatečné financování investičních aktivit a jednorázových akcí neinvestičního charakteru. Tabulka č. 1: Volné finanční prostředky varianta B Údaje (tis. Kč) RN 217 RV 218 RV 219 RV 22 RV 221 RV 222 Běžné příjmy Běžné výdaje Provozní přebytek Kapitálové příjmy Kapitálové výdaje Příjmy všechny Výdaje všechny SALDO v rozpočtové skladbě (bez fin.) Financování Uhrazené splátky jistiny Volné finanční prostředky V tabulce je vyjádřen odhad finančních toků v budoucnosti. Tento odhad vychází, stejně jako celý střednědobý výhled rozpočtu, ze stávající legislativy a místních podmínek. Ve sledovaném období nemá město na realizaci dodatečných investičních akcí a jednorázových oprav finanční prostředky. Hodnota řádku Volné finanční prostředky sice poukazují na přebytek hospodaření v roce 218 a 219, tyto částky jsou ovšem v následujících letech zapojeny do financování investic. V roce 222 je pak možné na investiční akce využít 26,2 mil. Kč. Kromě možnosti zapojit do rozpočtu přebytky hospodaření minulých let a hledání rezerv a efektivního hospodaření v provozní části může město ovlivnit výši volných finančních prostředků prodejem majetku ve svém vlastnictví. O prodeji rozhoduje zastupitelstvo a výše bude odpovídat investičním potřebám. Možné je také využít cizích prostředků (např. úvěry, investiční dotace, apod.). Získáme tak disponibilní prostředky pro rozvoj města Investiční aktivita varianta B Varianta B sestaveného střednědobého výhledu rozpočtu obsahuje investiční akce na období Celkový objem investic dosahuje 213,8 mil. Kč. V jednotlivých letech se výše investičních výdajů pohybuje v rozmezí od 28,5 mil. Kč (221) do 79,1 mil. Kč (219). Mezi nejnákladnější projekty patří rekonstrukce budovy bývalé školy č. p. 362 (7 mil. Kč) a spoluúčast na projektu protipovodňové ochrany na řece Olšavě (45 mil. Kč). V této souvislosti město rozšíří úvěrové portfolio hned o tři investiční úvěry (na 3 investiční akce). 25

26 Tabulka č. 11: Plán investičních akcí v letech varianta B Poř.č. Název investice (v mil. Kč) Celkem 1 Protipovodňová ochrana na řece Olšavě - spoluúčast Protipovodňová ochrana na řece Olšavě - most Rekonstrukce budovy bývalé školy č.p PD RDS průtah silnice I/ Zateplení ZŠ U Pálenice Smuteční síň Revitalizace říčních systémů lokalita Zelničky MK Pod Kostelem - parkovací stání MK U Štreky Revitalizace ulice Šlerkova Inženýrské sítě Bělinka I. etapa Rekonstrukce kotelny ZŠ Červená cesta Revitalizace sídliště V Humnech Výústní objekt VO Propojení ul. Na Rybníku a ul. U Pálenice Dostavba parkoviště a výsadba parku u sportovního areálu Kanalizace Pod Valy - bezpečnostní přepad Přepojení MŠ na kanalizaci Sportovní areál u ZŠ Červená cesta Letecké muzeum REKO sportovního areálu ZŠ U Pálenice Bezbariérové chodníky Na Rynku - I. etapa Sběrný dvůr Rozšíření hřbitova Celkem Dluhová služba varianta B Podle varianty B střednědobého výhledu rozpočtu musí město v letech splatit celkem 57,2 mil. Kč současných závazků včetně úroků (z toho 43,5 mil. Kč na splátky jistin). Celkem od roku 218 do splacení všech závazků v roce 239 musí město uhradit 97,3 mil. Kč (z toho 77,3 mil. Kč na splátkách jistin). Ve sledovaném období se počítá s přijetím nových investičních úvěrů. Splatnost úvěrů a půjček: rok 225 dlouhodobý úvěr od České spořitelny, a. s. z roku 215 na spolufinancování investiční akce Sportovní hala ve výši 12, mil. Kč a úrokovou sazbou,73 % p. a. rok 225 dlouhodobý úvěr od Komerční banky, a. s. z roku 211 na spolufinancování investiční akce Podnikatelský inkubátor Kunovice ve výši 41,7 mil. Kč a úrokovou sazbou 3,1 % p. a. rok 224 dlouhodobý úvěr od Komerční banky, a.s. z roku 24 na investiční akci Kunovice napojení kanalizační sítě na ČOV Uherské Hradiště a úrokovou sazbou 4,9 % p. a. rok dlouhodobý úvěr z roku 219 na investiční akci Rekonstrukce budovy bývalé školy č.p. 362" ve výši 25 mil. Kč a úrokovou sazbou 2,5 % p. a. rok dlouhodobý úvěr z roku 218 na investiční akci Protipovodňová ochrana na řece Olšavě - most" ve výši 35 mil. Kč a úrokovou sazbou 2,5 % p. a. rok 239 dlouhodobý úvěr z roku 22 na investiční akci PD RDS průtah silnice I/55" ve výši 2 mil. Kč a úrokovou sazbou 2,5 % p. a. 26

27 Tabulka č. 12: Dluhová služba v letech varianta B Věřitel Forma závazku RV 218 RV 219 RV 22 RV 221 RV 222 ČS, a.s., 12 mil. Kč, - "Sportovní hala" jistina úrok KB, a.s., 4 mil. Kč - "Podnikatelský inkubátor jistina Kunovice-Panský dům" úrok KB, a.s., 4 mil. Kč - "Kunovice-napojení jistina kanalizační sítě na ČOV Uherské Hradiště" úrok mil. Kč - "Protipovodňová ochrana na řece jistina Olšavě - most" úrok mil. Kč - "Rekonstrukce budovy bývalé jistina školy č.p. 362" úrok mil. Kč- "PD RDS průtah silnice I/55" jistina úrok Celková dluhová služba Střednědobý výhled rozpočtu vychází od roku 218 z kolísavé dluhové základny (dluhová základna je ekvivalentem celkových příjmů) a od roku 221 z klesající dluhové služby. Ukazatel dluhové služby v období meziročně roste z 9,15 % (218) na 11,85 % (221). V roce 222 mírně poklesne na hodnotu 11,32 %. Graf č. 2: Vývoj dluhové služby varianta A % 35% 3% 25% 2% 15% 1% 5% % tis. Kč Dluhová základna Dluhová služba Ukazatel dluhové služby Ukazatel 27