ROZPOČTOVÝ VÝHLED MĚSTA LETOHRAD B-/AQE STR 3

Transkript

1 ROZPOČTOVÝ VÝHLED MĚSTA LETOHRAD B-/AQE Přijatelný subjekt, s dobrou schopností splácet své závazky, doporučeno sledovat budoucí riziko již ve středním časovém horizontu STR 3 Kvalitní subjekt s dobrou schopností splácet své aktuální závazky

2 Obsah dokumentu: 1. EFEKTIVNOST ROZPOČTOVÉHO VÝHLEDU VYHODNOCENÍ ROZPOČTOVÉHO VÝHLEDU NA LÉTA ANALÝZA HOSPODAŘENÍ UPLYNULÉHO OBDOBÍ PŘÍJMY UPLYNULÉHO OBDOBÍ Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté transfery VÝDAJE UPLYNULÉHO OBDOBÍ Struktura výdajů UKAZATEL DLUHOVÉ SLUŽBY ANALÝZA ROZPOČTU NA ROK PŘÍJMY ROZPOČTU VÝDAJE ROZPOČTU SDÍLENÉ DANĚ ROZPOČTOVÝ VÝHLED MĚSTA ZDROJE ROZPOČTOVÉHO VÝHLEDU NAHODILÉ PŘÍJMY A VÝDAJE ROZPOČTOVÉHO VÝHLEDU DLUHOVÁ SLUŽBA UKAZATEL DLUHOVÉ SLUŽBY SESTAVENÝ ROZPOČTOVÝ VÝHLED VARIANTA A VOLNÉ FINANČNÍ PROSTŘEDKY SESTAVENÝ ROZPOČTOVÝ VÝHLED VARIANTA B EKONOMICKÉ HODNOCENÍ MĚSTA ZÁVĚR

3 1. Efektivnost rozpočtového výhledu Zákon o rozpočtových pravidlech ukládá územním samosprávným celkům sestavovat rozpočtový výhled. Řada obcí přistupuje k tvorbě rozpočtového výhledu formálně, tak aby naplnila dikci zákona. Mnoho obcí a měst si již uvědomilo přínosy kvalitně sestaveného výhledu. Přínosy lze specifikovat v několika rovinách. Střednědobé rozpočtování slouží zejména voleným zastupitelům obcí a měst, kteří se na jeho základě mohou mnohem racionálněji rozhodovat. Hlavní klad je vidět především při tvorbě ročního rozpočtu, kdy se ustupuje od každoročního neefektivního vyjednávání o rozpočtu, protože rozpočtový výhled již nastavil koncepci příjmů a výdajů (priorit) na delší časové období. V době, kdy se sestavuje rozpočet na běžný rok je většina výdajů již dána platnými závazky. Ostatní výdaje lze upravovat jen v nepatrném rozsahu, možnost manévrování poskytuje obvykle jen 5-10% výdajů, proto jakákoliv změna výdajových priorit musí probíhat v časovém rozpětí několika let. Rozpočtový výhled také upozorňuje na případná rizika předlužení města, jsou zde zapracovány priority v investiční oblasti, nebo alespoň vyčísleny volné finanční zdroje, které lze použít na rozvoj města. 2. Vyhodnocení rozpočtového výhledu na léta Město Letohrad má rozpočtový výhled na období schválen. Vzhledem k probíhajícím změnám vnějšího, především ekonomického a legislativního (reforma veřejných financí), i interního prostředí, je třeba navržený směr vývoje města analyzovat podle nových skutečností. Rozpočtový výhled města, v rámci aktualizace, srovnává hodnoty schváleného rozpočtu roku 2008 s navrženým rozpočtovým výhledem na rok 2008 (sestaveným v roce 2007). Tabulka č. 1: Porovnání ekonomických dat roku 2007 a roku Text (tis. Kč) Rozpočet Rozpočet upravený skutečnost schválený výhled Daňové příjmy Nedaňové příjmy Provozní dotace Běžné příjmy Kapitálové příjmy Příjmy celkem Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem Saldo bez financování Provozní přebytek(pp) Rozdíl PP a spl.jistiny Dl. služ./dl.zákl.(%) 18,66 87,85 44,06 9,54 Rozpočtový výhled roku 2008 oproti schválenému rozpočtu počítá s nižším objemem financí na straně příjmů i na straně výdajů

4 Město ve svém schváleném rozpočtu předpokládá vyšší příjem u nedaňových položek, provozních dotací i kapitálových příjmů. Běžné příjmy schváleného rozpočtu jsou proto vyšší o cca 8,6 mil. Kč než navrhoval RV U kapitálových příjmů město ve svém rozpočtu počítá s vyššími příjmy o 42 mil. Kč. Celkové saldo bez financování schváleného rozpočtu oproti RV 08 dosahuje deficitu, tzn. celkové výdaje schváleného rozpočtu převyšují celkové příjmy o 17,3 mil. Kč. Tabulka č. 2 ukazuje hodnoty daňových příjmů schváleného rozpočtu a RV08. Tabulka č. 2: Porovnání daňových příjmů (vybrané položky) Text (tis. Kč) Rozpočet Rozpočet upravený skutečnost schválený výhled Daň z příjmů FO ze záv.čin.a fčních.pož Daň z příjmů fyz.osob ze sam.výděl.čin Daň z příjmů fyz.osob z kapitál. výnosů Daň z příjmů právnických osob za obce Rozdíl je zejména na položkách DPFO ZČ (tento rozdíl je i oproti predikci sdílených daní viz. odstavec 4.3) a DPPO, kdy plátcem je město (tuto položku RV 08 nepredikoval). Tabulka č. 3: Porovnání daňových příjmů (vybrané položky) Text (tis. Kč) Rozpočet Rozpočet upravený skutečnost schválený výhled Příjmy z poskytování služeb a výrobků Příjmy z pron.ost.nemovit. a jejich částí Ostatní přij.vratky transferů Přijaté nekapitálové příspěvky a náhrady Splátky půjčených prostředků od obyvatelstva Město počítá s vyššími příjmy v oblasti kultury (příjmy z poskytování služeb a výrobků) a z pronájmu kotelen. Tabulka č. 4: Porovnání přijatých dotací (vybrané položky) Text (tis. Kč) Rozpočet Rozpočet upravený skutečnost schválený výhled Ost.neinv. přijaté tsf.ze státního rozpočtu Neinvestiční přijaté transfery od krajů Převody z vl.fondů hosp.(podnikatel.)činnosti Ostatní inv.přijaté transfery ze st.rozpočtu Investiční převody z Národního fondu Dle celkového salda počítá schválený rozpočet 2008 s vyššími příjmy z neinvestičních dotací. V případě neinvestičních dotací došlo k rozpočtování na položce ostatní neinvestiční přijaté transfery ze státního rozpočtu a od krajů se kterými RV 08 nepočítal. Stejně tak RV 08 nezahrnoval investiční dotace. Schválený rozpočet také očekává oproti loni sestavenému rozpočtovému výhledu vyšší příděl z převodu z podnikatelské (hospodářské) činnosti

5 Tabulka č. 5: Porovnání běžných výdajů Text (tis. Kč) Rozpočet Rozpočet upravený skutečnost schválený výhled Platy zaměstnanců vč.odvodů Nákup materiálu a DHM Úroky a finanční výdaje Nákup energií a služeb Opravy a udržování Ostatní příspěvky Neinv.transf.pod.subjektům a rozp Sociální dávky Ostatní neinv. transfery Běžné výdaje celkem Z analýzy výdajů vyplývá, že schválený rozpočet 2008 byl oproti RV 08 sestaven s předpokladem vyšších celkových běžných výdajů, zejména u transferů na sociální dávky a podnikatelským subjektům, nákupu služeb a nákupu materiálu (svoz odpadů, městský úřad). Od roku 2007 je nový způsob financování sociálních dávek, které již nejsou součástí dotace ze SR v rámci dotačního vztahu, ale jsou poskytovány z MPSV průběžně během roku (pol.4116). 3. Analýza hospodaření uplynulého období Rozpočtový výhled vychází z analýzy minulého období, tj. z účetních dat za čtyři předchozí roky a z analýzy schváleného rozpočtu roku Na základě tohoto hodnocení jsou definovány časové řady, které predikují budoucí vývoj jednotlivých rozpočtových položek. S ohledem na předpokládaný vývoj ekonomiky státu a příjmů ze sdílených daní je navržen plán hospodaření města v následujících pěti letech. Podkladem pro tvorbu rozpočtového výhledu se staly následující dokumenty: Účetnictví let Rozpočty let Splátkové kalendáře závazků města Jednotlivé rozpočty jsou sestavovány jako vyrovnané s využitím položky financování. Analýza hospodaření města za období je zaměřena na zkoumání vývoje základních indikátorů: provozního přebytku (rozdíl běžných příjmů a výdajů), rozdíl provozního přebytku a splátek jistin, ukazatele dluhové služby, celkového salda (rozdíl veškerých příjmů a výdajů). Na základě posouzení hodnot jednotlivých ukazatelů lze konstatovat, že ekonomika města v letech má charakter zdravého hospodaření. Město vykazovalo v letech 2005 a 2006 záporné saldo příjmů a výdajů (bez financování) především díky vysokým investičním nákladům. V roce 2007 město provedlo úspory na straně běžných výdajů a jeho hospodaření skončilo s přebytkem

6 Tabulka č. 6: Vývoj hospodaření města v letech Text (tis. Kč) Sk Sk Sk Sk Daňové příjmy Nedaňové příjmy Provozní dotace (vč. dot. na mzdy) Běžné příjmy Kapitálové příjmy Příjmy celkem Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem Saldo bez financování Uhrazené splátky jistiny Přijaté půjčky Fin.prostředky minul.let Financování Příjmy všechny Výdaje všechny Saldo úplné Provozní přebytek(pp) Rozdíl PP a spl.jistiny Dluhová základna Dluhová služba Dluh. služba/dluh.základna(v%) 9,31 8,53 63,90 87,85 Poznámka: Vyšší hodnoty provozních dotací a běžných výdajů v roce 2004 jsou zapříčiněn dotacemi na mzdy ve školství. Provozní přebytek města dosahuje v celém zkoumaném období kladných hodnot. Od roku 2004 se pohybuje v rozmezí od 9,4 do 13,8 mil. Kč. V létech 2004 a 2005 je kladný i rozdíl provozního přebytku a splátek jistin. Od roku 2006 využívá město kontokorentní úvěr a z tohoto důvodu je hodnota rozdílu provozního přebytku a splátek jistin záporná. Podobný závěr platí i pro ukazatel dluhové služby, kdy v létech 2004 a 2005 dosahuje hodnot 9,32% a 8,53%. Zapojení kontokorentního úvěru ale znamená nárůst dluhové služby na 63,9% v roce 2006 resp. 87,85% v roce následujícím. Relativně vysoké investiční náklady města byly částečně financovány prostřednictvím cizích zdrojů a to úvěrů především v letech 2005 a Ukazatel dluhové služby je do roku do roku 2005 pod 10ti% hranicí, následně od roku 2006 díky kontokorentnímu úvěru prudce narůstá (v roce ,9%, v roce 2007 pak až na 87,85%). Po očištění od splácení kontokorentního úvěru by dluhová služba dosahovala v roce ,59% a v roce ,34% z 30ti% povolené hranice. V průběhu celého sledovaného období město realizovalo několik rozsáhlejších investičních akcí, které mají přímý vliv na vývoj příjmů a výdajů. Především šlo o investice do bytového a nebytového fondu (půdní vestavby, zhodnocení bytu Hausenská, veřejné WC a budova Spořitelny), investice do komunikací (např. komunikace Dolní cesta, komunikace k RD pod OEZ a komunikace k průmyslové zóně) a investice do mateřských a základních škol Příjmy uplynulého období Z hlediska hospodaření územního samosprávného celku jsou příjmy veškeré nenávratně inkasované prostředky, opětované i neopětované, včetně přijatých darů a dotací a přijaté splátky půjček za účelem rozpočtové politiky (např. půjčky zřízeným příspěvkovým organizacím)

7 Příjmy města jsou členěny na příjmy běžné a kapitálové. Běžné příjmy jsou tvořeny příjmy daňovými, nedaňovými a provozními dotacemi. Jedná se tedy o každoročně opakující se příjmy, které slouží k pokrytí běžných výdajů. Kapitálové příjmy, tj. příjmy z prodeje dlouhodobého a finančního majetku a investiční dotace, mají charakter nahodilých příjmů a jsou určeny především k pokrytí investičních záměrů města. Běžné příjmy až do roku 2004 rostou, v roce 2005 dochází k výraznému poklesu (snížení objemu běžných příjmů způsobila u provozních dotací změna financování mzdových prostředků vyplácených školám). Od roku 2006 je opět růst. Na běžných příjmech se nejvíce podílí sdílené daně (54% v roce 2007). V případě kapitálových příjmů jde o nahodilý, nepravidelný příjem, jež měl do roku 2005 klesající tendenci. Kapitálové příjmy byly nejvyšší v roce Běžné příjmy činí v průměru za poslední čtyři roky 86,6% celkových příjmů, kapitálové příjmy 13,4%. Vývoj běžných příjmů je tak určující pro vývoj celkových příjmů. Graf č. 1: Vývoj příjmů města v letech tis. Kč Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Neinvestiční dotace Sk Sk Sk Sk Graf č.2 a č.3 ukazuje podíl skutečně přijatých hodnot (dle účetních dat) jednotlivých příjmových tříd na celkových příjmech v letech 2006 a Graf č. 2: Struktura příjmů města v roce 2006 Neinvestiční dotace 16% Daňové příjmy 54% Kapitálové příjmy 24% Nedaňové příjmy 6% - 7 -

8 Graf č. 3: Struktura příjmů města v roce 2007 Kapitálové příjmy 12% Neinvestiční dotace 14% Nedaňové příjmy 8% Daňové příjmy Daňové příjmy 66% Příjmy z daní a poplatků tvoří podstatnou část běžných příjmů města. Převážná část daňových příjmů připadá na daně sdílené, jejich procentuelní podíl pro příslušnou obec je dán zákonem o rozpočtovém určení daní. Daně výlučné jsou ty, u kterých celý výnos patří obci. Jedná se o daň z nemovitosti a daň z příjmu právnických osob, kdy plátcem je obec. Zásadní podíl na celkových příjmech mají tzv. sdílené daně. Z analýzy daňových položek vyplývá, že k nejvýznamnějším zdrojům příjmů města patří DPH, které se podílí na daňových příjmech v průměru posledních čtyřech let 31,5 %. Podobně jako u ostatních daňových příjmů lze i u této položky ve sledovaném období zaznamenat její postupný růst. K dalším zásadním položkám ovlivňující objem daňových příjmů patří DPPO (průměrný podíl položky na daňových příjmech za poslední čtyři roky činí 20,8 %) a DPFO ze závislé činnosti (průměrný podíl 20 %). Tabulka č. 7: Vývoj daňových příjmů města v letech Pol. Text (tis. Kč) Sk Sk Sk Sk Daň z příjmů FO ze záv.čin.a fčních.pož Daň z příjmů fyz.osob ze sam.výděl.čin Daň z příjmů fyz.osob z kapitál. výnosů Daň z příjmů právnických osob Daň z příjmů právnických osob za obce DPH Poplatky za znečišťování ovzduší Odvody za odnětí půdy ze zeměd.půdního fondu Popl. za odnětí pozemků plnění funkcí lesa Popl. za likvidaci kom. odpadu Poplatek ze psů Poplatek za užívání veřej.prostranství Poplatek ze vstupného Poplatek z ubytovací kapacity Poplatky za provozovaný výherní hrací příst Odvod výtěžku z provozování loterií Správní poplatky Daň z nemovitostí Daňové příjmy celkem

9 Výši příjmů z místních poplatků, které město vybírá na základě vydaných obecně závazných vyhlášek (např. poplatek za likvidaci komunálního odpadu, poplatek ze psů apod.) má město možnost v mezích zákona č.565/1990 Sb., o místních poplatcích plně ovlivnit. Největší objem prostředků (4,9 %) plyne z poplatku na likvidaci komunálního odpadu. Město Letohrad stanovilo několik místních poplatků, ze kterých celkově získává obnos, jež v průměru činí 7,9 % daňových příjmů. Nezanedbatelným příjmem obecních rozpočtů je také daň z nemovitosti (v průměru 4,5 % daňových příjmů). V celém analyzovaném období je struktura podobná, což dokládají jak absolutní hodnoty v předchozí tabulce, tak i jejich následující grafické vyjádření. Určitou stagnaci ve vývoji sdílených daní v roce 2006 zapříčinila změna v zákoně o dani z příjmu (společné zdanění manželů). Graf č. 4: Vývoj daňových příjmů města v letech tis. Kč Sdílené daně DPPO za obce Daň z nemovitostí Správní poplatky Místní poplatky Sk Sk Sk Sk Vývoj jednotlivých položek sdílených daní v letech přináší následující graf. Absolutní hodnoty DPFO ze závislé činnosti, DPPO a DPH vykazují každoroční nárůst. DPFO z kapitálových výnosů zůstává téměř na konstantní úrovni

10 Graf č. 5: Vývoj sdílených daní města v letech tis. Kč DPFO zč DPFO sč DPFO z kap.výn. DPPO DPH Sk Sk Sk Sk Nedaňové příjmy Nedaňové příjmy může město plně ovlivňovat, jsou tvořeny příjmy z vlastní činnosti města, z pronájmu majetku, z úroků, z přijatých splátek půjčených prostředků, ze sankčních plateb a vratek transferů. Za analyzované období jsou v průměru nejdůležitějšími nedaňovými příjmy z pronájmu nemovitostí (20%), s 18ti% příjmy z poskytování služeb a příjmy z úroků a se 16ti % splátky půjčených prostředků od obyvatelstva. Tabulka č. 8: Vývoj nedaňových příjmů města v letech Pol. Text (tis. Kč) Sk Sk Sk Sk Příjmy z poskytování služeb a výrobků Příjmy z prodeje zboží (již koup-k prod) Mýtné Ostatní příjmy z vlastní činnosti Odvody příspěvkových organizací Příjmy z pronájmu pozemků Příjmy z pron.ost.nemovit. a jejich částí Příjmy z pronájmu movitých věcí Příjmy z úroků (část) Příjmy z podílů na zisku a dividend Přijaté sankční platby Ostatní přij.vratky transferů Příjmy z prod.krátkodob.a dr. dlouhodob.maj Přijaté neinvestiční dary Přijaté pojistné náhrady Přijaté nekapitálové příspěvky a náhrady Neidentifikované příjmy Ostatní nedaň. příjmy j.n Splátky půjčených prostředků od obyvatelstva Příjmy od dlužníků za realizace záruk Nedaňové příjmy celkem

11 Kapitálové příjmy Kapitálové příjmy nemají pravidelný vývoj. Jedná se o příjmy nahodilé, kdy město prodává majetek, a proto by měly být použity převážně na akce investiční, aby hodnota majetku obce neklesala. Kapitálové příjmy ve sledovaném období do rozpočtu města plynou především z prodeje pozemků, nemovitostí a přijatých příspěvků na investice. Tabulka č. 9: Vývoj kapitálových příjmů města v letech Pol. Text (tis. Kč) Sk Sk Sk Sk Příjmy z prodeje pozemků Příjmy z prod.ost.nemov.a jejich částí Přij.přísp.na pořízení dlouhodob.majetku Příjmy z prodeje majetkových podílů Kapitálové příjmy celkem Přijaté transfery Přijaté transfery zahrnují přijaté dotace od jiných rozpočtů nebo ze zahraničí. Neinvestiční přijaté transfery (sesk.pol.41) nejsou určeny na pořízení dlouhodobého majetku. Na pořízení investičních výdajů je určeno sesk.pol. 42. Specifické je postavení podseskupení 413, které zahrnuje prostředky přijaté z jiných bankovních účtů (resp. peněžních fondů) města. Saldo neinvestičních dotací roste až do roku V roce 2005 dochází k výraznému poklesu z důvodů ukončení financování mezd ve školství prostřednictvím rozpočtu města (neinvestiční dotace od krajů). Vyšší investiční dotace v roce 2006 odráží intenzivnější investiční aktivitu města, která byla v průměru pokryta veřejnými prostředky státního rozpočtu, Národního fondu (na komunikace prům. zóny) a ze státních fondů (na bytovou výstavbu). Tabulka č. 10: Vývoj přijatých transferů města v letech Pol. Text (tis. Kč) Sk Sk Sk Sk Neinv.přij.tsf.z všeob.pok.správy st.rozpočtu Nein.přij.transfery ze SR v rámci tsf.vztahu Ost.neinv. přijaté tsf.ze státního rozpočtu Neinvest.přijaté transfery od obcí Neinvestiční přijaté transfery od krajů Převody z vl.fondů hosp.(podnikatel.)činnosti Neinvestiční přijaté dotace celkem Invest.přijaté tsf.ze stát.fondů Ostatní inv.přijaté transfery ze st.rozpočtu Investiční převody z Národního fondu Investiční transfery přijaté od krajů Investiční přijaté dotace celkem Přijaté dotace celkem Výdaje uplynulého období Výdaje jsou veškeré nenávratné platby na běžné (neinvestiční) i kapitálové (investiční) účely, opětované i neopětované a poskytované návratné platby (půjčky) za účelem rozpočtové politiky. Realizace záměrů a potřeb města, naplňování volebního programu se uskutečňuje prostřednictvím výdajů. Město k těmto cílům používá veřejné prostředky, proto musí důkladně analyzovat vynaložené finanční prostředky. U běžných výdajů nastává v roce 2005 značný pokles způsobený změnou zasílání dotace na mzdy školským příspěvkovým organizacím, v roce 2006 běžné výdaje opět rostou. Kapitálové výdaje se v roce 2007 snížily oproti roku minulému o 16 mil. Kč

12 Největší podíl na běžných výdajích dosahují transfery (38%), zejména příspěvky příspěvkovým organizacím a výdaje na sociální dávky. Na údržbu je věnováno v roce 2007 o cca 1,5 mil. méně než v roce předchozím, a to cca 5,2 % běžných výdajů. Z celkových výdajů bylo určeno v roce 2007 na kapitálové výdaje 28 %. Výše kapitálových výdajů, které se město rozhodne použít na investice, závisí jednak na velikosti provozního přebytku, ale také i disponibilních příjmů z prodeje majetku města a investičních dotacích z jiných rozpočtů. Ve zkoumaném období kapitálové výdaje dosahují v průměru 29% celkových výdajů města. V letech kulminují v rozsahu mil. Kč. Tabulka č. 11: Vývoj výdajů města v letech Text (tis. Kč) Sk Sk Sk Sk Platy a odměny včetně pojistného Nákup materiálu a DHM Úroky a finanční výdaje Nákup energií a služeb Opravy a udržování Ostatní příspěvky Transfery celkem neinvestiční příspěvky PO a pod sociální dávky ostatní transfery Běžné výdaje Kapitálové výdaje VÝDAJE CELKEM Poznámka : Vyšší hodnoty neinv. příspěvků PO v roce 2004 jsou zapříčiněny dotacemi na mzdy ve školství Struktura výdajů Ve sledovaném období běžné i kapitálové výdaje kolísají. Struktura běžných výdajů zůstala neměnná, nicméně lze v roce 2005 sledovat výraznější pokles běžných výdajů vzhledem k předchozím rokům. Pokles lze zaznamenat především u výplat transferů (v důsledku změny financování mzdových prostředků školských zařízení). V roce 2006 však již opět dochází k nárůstu. Graf č. 6: Vývoj běžných výdajů města v letech tis. Kč Platy a odměny vč. pojistného Nákup mat., DHM a pod. Nákup energií a služeb Úroky a fin. výdaje Opravy a udržování Transfery celkem Sk Sk Sk Sk

13 Z hlediska zastoupení jednotlivých kumulovaných výdajů města dosahují největší podíl na běžných výdajích transfery (38%), na mzdové prostředky město vydává 26 % běžných výdajů a 24 % běžných výdajů uhradí na platbách za nákup energií a služeb. Podrobnější informace o podílu jednotlivých kumulovaných skupin výdajů na celkových výdajích nabízí následující graf: Graf č. 7: Struktura výdajů města v roce 2007 Ost. transfery 0,4% Kapitálové výdaje 28% Platy a odměny vč. pojistného 19% Nákup mat. 2% Úroky a fin.výdaje 2% Soc. dávky 3% Neinv.přís. PO a pod. 24% Ostatní příspěvky 1% Nákup energií a služ. 17% Opravy a udrž. 4% 3.3. Ukazatel dluhové služby Hodnota ukazatele dluhová služba slouží ke zjištění, zda hospodaření města má zdravé základy a zda se v budoucnu neobjeví problémy s předlužeností obce. Tohoto problému si byla vědoma i vláda a proto svým usnesením č. 346 z roku 2004 o regulaci zadluženosti obcí a krajů vytvořila systém monitoringu územní samosprávy v oblasti zadlužení. Pro ukazatel dluhová služba byl stanoven horní limit ve výši 30%. Do roku 2005 dochází k poklesu ukazatele dluhové služby. V létech 2006 a 2007 město stanovený horní limit výrazně překročuje. Vysoký podíl dluhové služby je způsoben přijetím kontokorentního úvěru (do výše 6 mil. Kč), kdy se v průběhu roku čerpají půjčky a následně splácí. Po vyloučení finančních transakcí spojených s kontokorentním úvěrem, ukazatel dluhové služby dosahuje v roce ,6% a v roce ,3%. Tento nárůst je spojen s počátkem splácení přijatých úvěrů zejména v létech 2005 a Tabulka č. 12: Ukazatel dluhové služby města v letech Text ( tis. Kč ) Sk Sk Sk Sk Daňové příjmy Nedaňové příjmy Dotace (4112,4212) Dluhová základna Úroky Spl. jistin a dluhop Splátky - leasing Dluhová služba Ukazatel dluhové služby (%) 9,32% 8,53% 63,90% 87,85% 4. Analýza rozpočtu na rok 2008 Rozpočet města byl sestaven jako schodkový, vyrovnán byl zapojením třídy 8 (financování) rozpočtové skladby. Běžné příjmy ( tis. Kč) převyšují běžné výdaje ( tis. Kč) a vzniká tak kladný rozdíl ve výši tis. Kč. Přebytek běžného rozpočtu slouží především na uhrazení investičních záměrů města

14 Kapitálové příjmy ( tis.kč) nedostatečně pokrývají kapitálové výdaje ( tis. Kč), čímž vzniká deficit kapitálového rozpočtu v hodnotě tis. Kč. Toto záporné saldo je z 31 % pokryto přebytkem provozního rozpočtu. Výsledkem hospodaření je deficitní rozpočet města, který bude pokryt z finančních prostředků minulých let a přijatým úvěrem. Tabulka č. 13: Rozpočet na rok 2008 Text (tis. Kč) Příjmy Výdaje Rozdíl Běžný rozpočet Kapitálový rozpočet Celkem (bez financování) Financování Celkem Příjmy rozpočtu 2008 V roce 2008 dosahují celkové příjmy rozpočtu hodnoty tis. Kč. Běžné příjmy se skládají z 76% daňových příjmů, z 11% nedaňových příjmů a z 13% neinvestičních dotací. Běžné příjmy tvoří 62 % celkových příjmů. Tabulka č. 14: Příjmy rozpočtu města za rok 2008 Text (tis. Kč) RS2008 Daňové příjmy Nedaňové příjmy Provozní dotace Neinvestiční dotace ze SR Běžné příjmy Kapitálové příjmy Příjmy celkem Přijaté půjčky Fin.prostředky minul. let 716 Operace z peněž.účtů organizace -90 Příjmy všechny Pro ilustraci uvádíme v následujícím grafu strukturu celkových příjmů upraveného rozpočtu roku Graf č. 8: Struktura celkových příjmů města v roce 2008 Investiční dotace 23% Daňové příjmy 47% Neinvestiční dotace 8% Kapitálové příjmy 15% Nedaňové příjmy 7%

15 4.2. Výdaje rozpočtu 2008 Celkové výdaje rozpočtu města v roce 2008 činí tis. Kč. Běžné výdaje tvoří 49% celkových výdajů, kapitálové pak 51%. Největší objem běžných výdajů v roce 2008 směřuje na neinvestiční nákupy především energií a služeb (45%), vyplácení transferů občanům a neziskovým organizacím (30%) a 23% běžných výdajů slouží k pokrytí mzdových nákladů. Tabulka č. 15: Výdaje rozpočtu města za rok 2008 Text (tis. Kč) RS2008 Platy a odměny vč. pojistného Neinv. nákupy Neinv. transfery Ost. neinv. výdaje Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem Uhrazené splátky jistiny Výdaje všechny Následující graf zachycuje strukturu celkových výdajů rozpočtu roku Graf č. 9: Struktura výdajů města v roce 2008 Platy a odměny vč. pojistného 11,2% Nákup mat. 3,8% Kapitálové výdaje 51,2% Úroky a fin.výdaje 1,1% Nákup energií a služ. 14,3% Opravy a udrž. 3,4% Ost. transfery 0,2% Soc. dávky 1,1% Neinv.přís. PO apod. 13,4% Ostatní příspěvky 0,3% 4.3. Sdílené daně Základ příjmové části rozpočtu města tvoří sdílené daně. Plnění rozpočtovaných příjmů v této oblasti je nutné věnovat náležitou pozornost, obzvláště nyní v době probíhající reformy veřejných financí. Sdílené daně predikované společností AQE advisors vychází z údajů schváleného státního rozpočtu na rok 2008, zákona č. 377/2007 Sb. o rozpočtovém určení daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní) a vyhlášky č. 392/2007 Sb. o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a dani z příjmů ze dne

16 Hodnoty pro výpočet sdílených daní jsou určeny následovně: počet obyvatel k : procentuelní podíl obce na výnosu daní: 0, počet zaměstnanců k : procentuelní podíl obce "motivační daň": 0, Tabulka č. 16: Predikce sdílených daní na rok 2008 Daňový příjem Podíl obcí (mld.) Město (mil.kč) Rozp (mil.kč) DPFO zč ,83 9,00 0,00 Motivační DPFOzč.(1,5%) 1,67 1,35 0,00 DPFO zč vč. motiv 25,50 10,35 8,98 DPFO sč ,4% 2,40 0,91 0,00 DPFO sč % 4,40 1,66 0,00 DPFO sč ,80 2,57 4,20 DPFO vyb. srážkou ,18 0,44 0,45 DPPO ,80 13,52 13,52 DPH ,29 22,01 22,01 celkem 127,57 48,90 49,16 První sloupec tabulky uvádí očekávanou skutečnost sdílených daní dle plnění státního rozpočtu 2008, druhý sloupec zachycuje pravděpodobně dosažitelný objem financí sdílených daní 2008 pro město Letohrad. Třetí sloupec obsahuje údaje sdílených daní dle upraveného rozpočtu města. Ze srovnání druhého a třetího sloupce tabulky č. 16 zjistíme, že sdílené daně rozpočtu mají oproti predikci MF nepatrně vyšší hodnotu o 0,26 mil. Kč. Výraznější rozdíl je patrný u položky DPFO OSVČ (1,63 mil.). 5. Rozpočtový výhled města 5.1. Zdroje rozpočtového výhledu Jedním ze základních dokumentů, který slouží jako podklad pro odpovědné rozhodování a plánování o rozvoji města, je rozpočtový výhled. Rozpočtový výhled je sestaven jako přehledný a komplexní dokument, který zohledňuje vývoj příjmů a výdajů, vymezených na základě všech dostupných informací, včetně rozpracovaných investic města, které přechází z roku Nespornou výhodou rozpočtového výhledu je úspora času při tvorbě rozpočtu, usnadnění tvorby podkladů pro žádost o úvěr nebo dotaci a informace o velikosti volných finančních prostředků, které může město využít ke krytí svých záměrů. Při získávání nových úvěrů upozorňuje na možná rizika a ohrožení. Podklady pro tvorbu rozpočtového výhledu na období : upravený rozpočet města na rok 2008 predikce sdílených daní, koeficienty odpovídající potřebám, povinnostem a ekonomickému hospodaření města dle předpokládaného vývoje ekonomiky státu, předpokládané nahodilé příjmy a výdaje, rozpracované investice z roku 2007, splátkový kalendář úvěrů

17 5.2. Nahodilé příjmy a výdaje rozpočtového výhledu Nahodilé příjmy a výdaje pro období byly namodelovány na základě zhodnocení vývoje jednotlivých položek v minulosti a po konzultaci s vedoucím finančního odboru městského úřadu. Rozpočtový výhled kromě roku 2008 nepočítá s investičními výdaji. Výše nahodilých příjmů a výdajů je uvedena v následujících tabulkách. Tabulka č. 17: Předpokládané nahodilé příjmy města v letech Pol. Text (tis. Kč) Odvod výtěžku z provozování loterií Příjmy z úroků (část) Přijaté sankční platby Přijaté nekapitálové příspěvky a náhrady Neinvest.přijaté transfery od obcí Tabulka č. 18: Předpokládané nahodilé výdaje města v letech Pol. Text (tis. Kč) Progaramové vybavení Věcné dary Neinv.tsf.nefinanč.podnikat.subj-fyz.os Neinv.transfery nezisk.a podobným organizacím Ost.neinv.transf. veř.rozpočtům územní úrovně Neinv.příspěvky ost.příspěvkovým organizacím Nákup kolků Platby daní a poplatků státnímu rozpočtu Dluhová služba Dluhová služba poskytuje užitečný přehled o výpůjční aktivitě města a o její schopnosti splácet dluh. Celkem musí město Letohrad v letech splatit 34 mil. Kč současných závazků včetně úroků (v této hodnotě je zahrnuta i plánovaná dluhová služba z tabulky č. 20). Celkový dluh města, který bude uhrazen do roku 2028 činí cca 53 mil.kč. Přehled předpokládaných splátek je uveden v následující tabulce: Tabulka č. 19: Dluhová služba města v letech Věřitel (tis. Kč) Forma závazku ČMHB - I. etapa rekonstrukce č.p.42 Česká spořitelna - Stavební úpravy č.p. 15 a 16 - DPS Česká spořitelna -Komunikace Jabloňová, Sokolovská,SNP,. Komerční banka -Komunikace Nové Město Komerční banka - Komunikace pod OEZ Komerční banka.taušlova, Sirková, Dolní cesta, Petříkov, Ústecká Česká spořitelna - Komunikace RD pod OEZ, koupě č.p. 45, II.et. Celková dluhová služ ba spl. jistiny úroky spl. jistiny úroky spl. jistiny úroky spl. jistiny 606 úroky 19 spl. jistiny 565 úroky 17 spl. jistiny úroky spl. jistiny úroky

18 Tabulka č. 20: Plánovaná dluhová služba města v letech Věřitel (tis. Kč) Forma závazku Komunikace 08 - investiční 10 let jistina úrok Bydlení 08 - hypotéční 20 let jistina úrok KB - Integr.syst. nakládání s odpady I.et. ( mil. - 5 let) Celkem 5.4. Ukazatel dluhové služby jistina úrok Pojem dluhová služba je stanoven pro účely zabezpečení kontroly státu nad přijímáním návratných finančních prostředků měst a obcí v rámci jejich zákonem definované samostatné působnosti a pro účely jednoduché kontroly zadluženosti pro územní samosprávné celky. Stát tak nepřímo kontroluje příjem dluhových prostředků.vyhodnocení tohoto ukazatele vychází z usnesení vlády č.346 z roku 2004, ve kterém byla stanovena maximální hodnota 30%. Za porušení závazného 30% podílu ukazatele dluhové služby podle usnesení vlády č. 346 o regulaci zadluženosti obcí může být město sankciováno vyloučením z dotačních vztahů se státním rozpočtem a na něj navázaných podpůrných fondů. Vytrhnout hodnocení tohoto ukazatele z celkového kontextu by byla strategická chyba. Hodnocení ukazatele dluhové služby musí být provázeno i dalším ukazatelem, nejlépe rozdílem provozního přebytku a splátek jistin. Vývoj ukazatele dluhové služby je zachycen v následující tabulce. Tabulka č. 21: Ukazatel dluhové služby města v letech Text (tis. Kč) RV 2009 RV 2010 RV 2011 RV 2012 RV 2013 Daňové příjmy Nedaňové příjmy Dotace (4112,4212) Dluhová základna Úroky Spl. jistin a dluhop Splátky - leasing Dluhová služba Ukazatel dluhové služby 15,15% 13,89% 9,61% 6,72% 5,88% Rozpočtový výhled počítá s každoročním růstem dluhové základny o necelá 3 procenta. Vzhledem ke snižující se výši dluhové služby a růstu dluhové základny se ukazatel dluhové služby meziročně snižuje, a to z 15,5% v roce 2009 na 5,88% v roce Na rozdíl od ukazatele dluhové služby ministerstva financí (30 %), který zjednodušeně charakterizuje okamžitý stav hospodaření, přináší ekonomické hodnocení AQE advisors, a.s. komplexnější hodnocení úrovně hospodaření obce Sestavený rozpočtový výhled varianta A Běžné příjmy a výdaje rozpočtového výhledu rostou v jednotlivých letech v tendencích minulého vývoje a předpokládaného vývoje ekonomiky

19 Saldo rozpočtu dosahuje kladných hodnot, které se pohybují v rozmezí 14,7 18,4 mil. Kč. Výjimkou je rok 2008, kdy je saldo záporné (rok 2008 zahrnuje i investiční záměry města, které budou částečně kryty přijatým úvěrem). Údaje roku 2008 jsou převzaty z rozpočtu na rok Následující roky jsou zpracovány na základě analýzy skutečnosti minulých let a konzultací s vedoucím finančního odboru městského úřadu. Tabulka č. 22: Přehled hospodaření města v letech Údaje (tis. Kč) RU 2008 RV 2009 RV 2010 RV 2011 RV 2012 RV 2013 Daňové příjmy Nedaňové příjmy Provozní dotace Běžné příjmy Kapitálové příjmy Příjmy celkem Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem SALDO v rozpočtové skladbě (bez fin.) Financování PŘÍJMY všechny VÝDAJE všechny Provozní přebytek Rozdíl provoz. přebytku a spl. jistiny Dluhová základna Dluhová služba Dluhová služba/dluhová základna 13,73% 15,15% 13,89% 9,61% 6,72% 5,88% Provozní přebytek (rozdíl mezi běžnými příjmy a běžnými výdaji) se pohybuje v letech od 14,7 do 18,4 mil. Kč. Po odečtení splátek jistiny je rozdíl v rozmezí 6,8 až 15 mil. Kč, což jsou využitelné finanční prostředky na investice z provozního rozpočtu bez zapojení cizích prostředků (např. úvěry, investiční dotace) a bez prodeje majetku. Ukazatel dluhové služby ve zkoumaném období klesá z 15,15% v roce 2009 na 5,88% v roce Vzhledem k tomu, že v letech 2009 až 2013 nejsou zahrnuty žádné investice, není v této variantě rozpočtového výhledu uvažováno s přijetím nového úvěru. V oblasti běžných příjmů byl upraven vývoj daňových položek v návaznosti na střednědobý výhled státu na léta a na základě schváleného zákona č. 377/2007 Sb. o rozpočtovém určení daní. Přehled hospodaření v letech je zobrazen v příloze v grafu č 10. Město tedy může využívat prostředků běžného rozpočtu k financování investičních výdajů. K dalším možnostem zvýšení investičních aktivit města patří: hledání úspor na straně běžných výdajů města, prodej majetku, akcií a majetkových podílů, získání dalších mimořádných investičních dotací a grantů ze státního rozpočtu, státních fondů, fondů Evropské unie či jiných institucí, využití sdružených prostředků - spolupráce s obcemi, sponzory a podnikatelskými subjekty. Jako nejoptimálnější se podle našeho názoru jeví kombinace těchto možností

20 5.6. Volné finanční prostředky V řádku Volné finanční prostředky jsou uvedeny hodnoty finančních prostředků, které městu zůstanou na financování investičních akcí po splnění závazků. Ve výhledu nejsou v letech započítány žádné investiční akce. V následující tabulce je vyjádřen odhad finančních toků v budoucnosti. Tento odhad vychází, stejně jako celý rozpočtový výhled, ze stávající legislativy a místních podmínek. Tabulka č. 23: Volné finanční prostředky na investice v letech Údaje (tis. Kč) RU 2008 RV 2009 RV 2010 RV 2011 RV 2012 RV 2013 Běžné příjmy Běžné výdaje Provozní přebytek Kapitálové příjmy Kapitálové výdaje Příjmy všechny Výdaje všechny SALDO v rozpočtové skladbě (bez fin.) Financování Uhrazené splátky jistiny Volné finanční prostředky Z předcházející tabulky je patrné, že město může ve sledovaném období ( ) investovat minimálně 6,87 mil. Kč (v roce 2009), maximálně 15,05 mil. Kč (v roce 2013) aniž by uvažovalo o cizích finančních zdrojích. Výjimkou je rok 2008, kdy návrh rozpočtu již zahrnuje kapitálové výdaje Sestavený rozpočtový výhled varianta B Tato varianta rozpočtového výhledu se od varianty A liší v zapojení investiční akce v celkové výši 58,8 mil. Kč. Spoluúčast města na této investici je předpokládaná v objemu 15ti procent. Město z prostředků EU uhradí část investice v roce 2009 (27 mil. Kč) a cca 23 mil. Kč v roce následujícím. Svou spoluúčast pak uhradí do roku Splátkový kalendář do roku 2013 zobrazuje následující tabulka. Tabulka č. 24: Dluhová služba města v letech pro projekt EU Investice (tis. Kč) Forma závazku Projekt EU spl. jistiny úroky Celková dluhová služba Z porovnání obou variant vyplývá, že saldo provozního rozpočtu zůstává stejné. Volné finanční prostředky zůstávají v porovnání obou variant v létech 2009 a 2010 totožné, od roku 2011 se pak snižují o cca 1,3 mil. Kč na hodnoty 9,5 mil. Kč v roce 2011, 12,3 mil. Kč v roce následujícím a v roce 2013 pak dosahují výše 13,8 mil. Kč. Index dluhové služby je v létech 2009 (55,5%) a 2010 (47%) vyšší než je stanovená 30ti procentní hranice. Toto je zapříčiněno jednorázovými splátkami (27 resp. 23 mil. Kč) v těchto dvou létech. V následujícím období vzroste index dluhové služby o cca dva procentní body, díky splácení úvěru, kterým je kryta spoluúčast města. Ostatní ukazatelé jsou v porovnání těchto dvou variant téměř identické a i celkové ekonomické hodnocení města se nezmění

21 Tabulka č. 25: Přehled hospodaření města v letech varianta B Údaje (tis. Kč) RU 2008 RV 2009 RV 2010 RV 2011 RV 2012 RV 2013 Daňové příjmy Nedaňové příjmy Provozní dotace Běžné příjmy Kapitálové příjmy Příjmy celkem Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem SALDO v rozpočtové skladbě (bez fin.) Financování PŘÍJMY všechny VÝDAJE všechny Provozní přebytek Rozdíl provoz. přebytku a spl. jistiny Dluhová základna Dluhová služba Dluhová služba/dluhová základna 13,73% 55,50% 47,06% 11,54% 8,53% 7,58% 6. Ekonomické hodnocení města Krátkodobé hodnocení subjektu se provádí na základě analýz příjmů, výdajů, výsledků hospodaření, krátkodobého výhledu a ukazatelů dluhové služby daného roku, roku předešlého a roku následujícího po daném roce. Dlouhodobé hodnocení subjektu se provádí na základě analýz příjmů, výdajů, výsledků hospodaření a ukazatelů dluhové služby v horizontu let Na základě posouzení minulé schopnosti a ochoty města dostát včas a řádně všem svým finančním závazkům s přihlédnutím k aktuální výši závazků města a krátkodobé výše volných finančních zdrojů a určení krátkodobé prognózy přiděluje AQE advisors, a.s. městu krátkodobé hodnocení na úrovni STR3 Kvalitní subjekt s dobrou schopností splácet své aktuální závazky Zhodnotili jsme hospodaření města v minulosti, ocenili jsme jeho provozní hospodaření a aktuální výši zadluženosti města. Upozorňujeme na dobré a konstantní výsledky hospodaření. V hodnocení se odráží i dosavadní uvážlivá investiční politika města. S ohledem na charakter dosavadních i plánovaných hospodářských výsledků města, za předpokladu, že město bude pokračovat v navrženém trendu rozpočtového výhledu hospodaření, tzn. především že roční dluhová služba bude kryta z provozních výsledků hospodaření města, přiděluje AQE advisors, a.s. městu dlouhodobé ekonomické hodnocení na úrovni B- Přijatelný subjekt, s dobrou schopností splácet své závazky, doporučeno sledovat budoucí riziko již ve středním časovém horizontu

22 7. Závěr Rozpočtový výhled vychází z podrobné analýzy hospodaření města v letech a platného rozpočtu roku Na základě těchto analýz s promítnutím legislativních změn, týkajících se v převážné většině reformy veřejných financí, lze učinit následující závěry - hodnota ukazatele dluhové služby v rozpočtovém výhledu vypočítaná podle metodiky Ministerstva financí je nízká a dosahuje max. 15,15% z povolené 30-ti procentní předepsané hranice a do budoucna se snižuje, - hospodaření města je vyvážené, nejsou žádné výrazné meziroční výkyvy. Provozní přebytek dosahuje kladných hodnot a tím městu zůstávají finanční zdroje na investiční výdaje; - výsledek krátkodobého ekonomického hodnocení dokládá, že město při uvážlivé hospodářské politice má dostatečné finanční zdroje ke svému rozvoji, - dlouhodobé hodnocení města ukazuje, že město má dostatek volných finančních prostředků na spolufinancování dotačních titulů státu i fondů EU, a to zejména v oblasti investiční - na základě ekonomického hodnocení lze doporučit okruhy, na které se město v budoucnosti musí zaměřit. Jedná se zejména o snížení provozních výdajů. Dále doporučujeme nadále hledat vhodné dotační tituly, zejména z prostředků EU a tím zvýšit příjmovou základnu. Za úvahu by stálo i uhrazení kontokorentního úvěru, který negativně ovlivňuje ekonomické hodnocení města. Rozpočtový výhled slouží jako podklad pro rozhodování, plánování a realizaci potřeb a záměrů města. Jeho přínosy jsou : Zlepšení střednědobého a strategického plánování, kdy se rozhoduje o očekávaných příjmech a výdajích v dlouhodobém horizontu. Rozpočtový výhled přináší informace o tom, jak jsou plánované aktivity realizovány a za jakých podmínek. Upozorňuje na rizika budoucího hospodaření a umožňuje předcházet jejich vzniku. Slouží i pro řízení závazků města, protože ukazuje na jejich schopnost splácení v budoucnosti. Podporuje jak dlouhodobou vyrovnanost rozpočtového hospodaření tak i zachování finančního zdraví města. Reálnost rozpočtového výhledu ovlivňuje zapojení zastupitelů města tím je do určité míry pro hospodaření města závazný a z jeho priorit se vychází při sestavování ročního rozpočtu. Je také nutno uvažovat s flexibilitou rozpočtu tak, aby mohly být finanční prostředky použity k spolufinancování získaných dotací z jiných rozpočtů. V rámci běžného rozpočtového roku navrhujeme důsledné, pravidelné měsíční vyhodnocování rozpočtu a okamžité reagování na případné odchylky od platného rozpočtu. V současné době, kdy se rozbíhá reforma veřejných financí, je těžké přesně určit hodnotu jednotlivých sdílených daní. Podle našeho odhadu je možné, že predikované výše těchto daní se budou pravděpodobně lišit, ale celková hodnota bude minimálně zachována a nedojde k propadu těchto, pro obce důležitých příjmových prostředků

23 Tabulka č. 26: Rozpočtový výhled varianta A ř. Údaje (tis. Kč) * 1 Daňové příjmy DPFO ze závislé činnosti DPFO OSVČ DP právnických osob DP právnických osob za obce Daň z nemovitostí a z majetku Daň z přidané hodnoty Ostatní daně Správní poplatky Místní poplatky Poplatek za VHP Ostatní daňové příjmy *13 Nedaňové příjmy celkem Příjmy z poskyt.služeb a výrobků, zboží Příjmy z pronájmu Příjmy z úroků Přijaté sankční platby Příjmy z prodeje nekapitál.maj. a ost.ned.p Přijaté splátky půjček *20 Daňové a nedaňové příjmy Provozní dotace (bez pol = ř.22) Nein.přij.dotace ze SR v rámci dot.vztahu *23 BĚŽNÉ PŘÍJMY Příjmy z prodeje invest.maj. a ost.invest.p Příjmy z prodeje akcií a mejetk.podílů Přijaté dotace (bez pol = ř.27) Inv.přij.dot.ze st.roz.v rámci souhrn.dot.v *28 PŘÍJMY CELKEM Platy zaměstnanců vč.odvodů Nákup DHM Nákup materiálu - ostatní Úroky a splátky leasingu Ostatní finanční výdaje Nákup energií Nákup služeb Opravy a udržování Ostatní nákupy Dopravní obslužnost Ostatní příspěvky, náhrady a věcné dary Neinv.transfery podnikatel.sub. a nezisk.or Neinv. transfery rozpočtům Neinv.transfery obyvatelstvu Ostatní neinvestiční transfery *44 BĚŽNÉ VÝDAJE KAPITÁLOVÉ VÝDAJE *46 VÝDAJE CELKEM *47 SALDO v rozpočtové skladbě (bez financování Uhrazené splátky jistin a dluhopisů Přijaté půjčky Změna stavu na bankovních účtech *51 FINANCOVÁNÍ Řízení likvidity *53 PŘÍJMY všechny *54 VÝDAJE všechny *55 SALDO úplné *56 Provozní přebytek *57 Rozdíl provozního přebytku a spl. jistiny *58 Dluhová základna *59 Dluhová služba *60 Dluhová služba / dluhová základna 13,73 15,15 13,89 9,61 6,72 5,