Laboratorní příručka. 1. dubna. Alergologická a imunologická laboratoř

Transkript

1 alergologie klinická imunologie, interna Laboratorní příručka 1. dubna 2014 Příručka je určena pro informaci o Alergologické a imunologické laboratoři AKI, spol. s r.o. První část - Laboratorní příručka, obsahuje základní informace o činnosti Alergologické a imunologické laboratoře a biochemického úseku. Druhá část - Laboratorní manuál, je určena lékařům a ostatním zdravotnickým pracovníkům jako základní informace k prováděným vyšetřením. Alergologická a imunologická laboratoř

2 Laboratorní příručka 2014 A ÚVOD Soukromé zdravotnické zařízení (SZZ) - AKI, spol. s r.o. bylo založeno roku 1994 v Brně (Alergologie, Klinická imunologie a Interna). Alergologická s imunologická laboratoř (AIL) je součástí AKI, spol. s r.o. V objektu AKI jsou ambulance pro dospělé a děti - alergologické, imunologické, interní, revmatologická, ORL a rehabilitační pracoviště. V sousedním objektu jsou umístěny ambulance kožní (Dermi s.r.o.) a specializovaná lékárna Alerga. Je rozvíjena součinnost s Helios spol. s r.o. v oblasti reprodukční imunologie a vlivu alergií na proces asistované reprodukce i monitoringu rizikových faktorů gravidity. AKI s.r.o. dosahuje vysoké komplexnosti péče o pacienty všech věkových kategorií. AIL je zaměřena zejména na vyšetření související s alergologickou a imunologickou diagnostikou. Část 1. Laboratorní příručky obsahuje základní informace o laboratoři AKI s.r.o., o její organizaci a činnosti a je určena lékařům, zdravotním sestrám, pacientům i dalším. Pro praktické užití je doplněna Částí 2. - Laboratorním manuálem. Souvisejícím dokumentem je směrnice B-IIL-05 Referenční hodnoty laboratorních vyšetření. Obsah příručky je v souladu s požadavky normy ČSN EN ISO Cílem zveřejnění Laboratorní příručky je zvýšení vzájemné informovanosti a zlepšení komunikace mezi laboratoří a jejími partnery. Pracovníci AKI s.r.o. uvítají jakékoliv připomínky, týkající se Laboratorní příručky nebo činnosti laboratoře. 2

3 Laboratorní příručka 2014 OBSAH A ÚVOD... 2 B INFORMACE O LABORATOŘI... 7 B-1 IDENTIFIKACE LABORATOŘE... 7 B-2 ZÁKLADNÍ INFORMACE O LABORATOŘI... 7 B-3 ZAMĚŘENÍ LABORATOŘE... 9 B-4 ÚROVEŇ A STAV CERTIFIKACE A AKREDITACE PRACOVIŠTĚ... 9 B-5 ORGANIZAČNÍ SCHÉMA AIL... 9 B-6 SEZNAM NABÍZENÝCH VYŠETŘENÍ B-7 POPIS VYŠETŘENÍ C MANUÁL PRO ODBĚRY PRIMÁRNÍCH VZORKŮ C-1 ZÁKLADNÍ INFORMACE C-2 ŽÁDANKY C.2.1 Druhy žádanek C.2.2 Údaje, které musí být čitelně vyplněny v žádance C.2.3 Označování vzorků C-3 ÚSTNÍ (TELEFONICKÉ) DOOBJEDNÁVÁNÍ VZORKŮ, URGENTNÍ (STATIM) VYŠETŘENÍ C-4 DRUH A MNOŽSTVÍ PRIMÁRNÍHO BIOLOGICKÉHO MATERIÁLU PRO VYŠETŘENÍ C-5 UCHOVÁVÁNÍ BIOLOGICKÉHO MATERIÁLU PO ODBĚRU C-6 PŘÍPRAVA PACIENTA K ODBĚRU VZORKŮ KRVE C-7 IDENTIFIKACE PACIENTA NA ŽÁDANCE A OZNAČENÍ VZORKU C-8 ZÁSADY SPRÁVNÉHO ODBĚRU PRIMÁRNÍHO VZORKU C.8.1 Odběr krve otevřeným odběrovým systémem C.8.2 Odběr krve uzavřeným odběrovým systémem (např. Vacutainer) C-9 MNOŽSTVÍ VZORKU K ANALÝZE C-10 NEZBYTNÉ OPERACE SE VZORKEM, STABILITA C.10.1 Odběr žilní krve C.10.2 Transport biologického materiálu do imunologické laboratoře C-11 ZÁKLADNÍ INFORMACE K BEZPEČNOSTI PŘI PRÁCI SE VZORKY D PREANALYTICKÉ PROCESY V LABORATOŘI D-1 PŘÍJEM ŽÁDANEK A STANDARDNÍHO BIOLOGICKÉHO MATERIÁLU V LABORATOŘI D-2 KRITERIA PRO PŘIJETÍ NEBO ODMÍTNUTÍ NESTANDARDNÍHO BIOLOGICKÉHO MATERIÁLU D-3 CENTRIFUGACE BIOLOGICKÉHO MATERIÁLU E VYDÁVÁNÍ VÝSLEDKŮ A KOMUNIKACE S LABORATOŘÍ E-1 HLÁŠENÍ VÝSLEDKŮ V KRITICKÝCH INTERVALECH E-2 INFORMACE O VYDÁVÁNÍ VÝSLEDKŮ E-3 TYPY NÁLEZŮ A LABORATORNÍCH ZPRÁV E-4 VYDÁVÁNÍ VÝSLEDKŮ PŘÍMO PACIENTŮM E-5 OPAKOVANÁ A DODATEČNÁ VYŠETŘENÍ E-6 ZMĚNY VÝSLEDKŮ A NÁLEZŮ E-7 INTERVALY OD DODÁNÍ VZORKU K VYDÁNÍ VÝSLEDKU E-8 ZPŮSOB ŘEŠENÍ STÍŽNOSTÍ F ABECEDNÍ SEZNAM PROVÁDĚNÝCH VYŠETŘENÍ ATORNÍ MANUÁL PROTILÁTKY IGG CELKOVÝ PODTŘÍDY IGG1; IGG2; IGG3; IGG IGA CELKOVÝ

4 Laboratorní příručka IGM CELKOVÝ IGE CELKOVÝ ECP (EOZINOFILNÍ KATIONICKÝ PROTEIN) PROTEINY AKUTNÍ FÁZE CRP (C - REAKTIVNÍ PROTEIN) ALFA -1 - ANTITRYPSIN OROSOMUKOID ( Α-1-KYSELÝ GLYKOPROTEIN ) TRANSFERIN ( SIDEROFILIN ) PREALBUMIN (TRANSTYRETIN) KOMPLEMENTOVÝ SYSTÉM C3 A C4 SLOŽKY KOMPLEMENTU C1-INHIBITOR (C1-INA, INAKTIVÁTOR, INHIBITOR ESTERÁZY) C1-INA FUNKČNÍ TEST (TESTOVÁNÍ FUNKČNÍ SCHOPNOSTI C1-INA) CH 50 (CELKOVÝ KOMPLEMENT) AH 50 (STANOVENÍ AKTIVITY KOMPLEMENTU ALTERNATIVNÍ CESTOU) MBL (MANNAN BINDING LECTIN, LEKTIN VÁZAJÍCÍ MANÓZU) SPECIFICKÉ PROTILÁTKY ASLO (ANTISTREPTOLYSIN O, ASO) HIB IGG (ANTI HAEMOPHILUS INFLUENZAE B IGG) PCP IGG TETANICKÝ TOXOID DIFTERICKÝ TOXOID SACCHAROMYCES CEREVISIAE IGG, IGA (ASCA) GLIADIN DA IGG, IGA, IGM (PROTILÁTKY PROTI DEAMINOVANÉMU GLIADINU, GLUTENU, LEPKU, AGA) KASEIN IGG, IGA Α - LAKTALBUMIN IGG, IGA Β - LAKTOGLOBULIN IGG, IGA OVOALBUMIN IGG, IGA SÓJA IGG, IGA ( PROTILÁTKY PROTI SOJOVÝM BÍLKOVINÁM) AUTOPROTILÁTKY ANA SCREEN, ANA TYPIZACE, ANA TITRACE, ( ANTINUKLEÁRNÍ AUTOPROTILÁTKY ) KARDIOLIPIN IGG, IGM (ACLA) ENA SCREEN (SCREENINGEXTRAHOVATELNÝCH NUKLEÁRNÍCH ANTIGENŮ) ENA/SS-A/RO IGG; ENA/SS-B/LA IGG ENA/RNP/SM IGG ( RIBONUKLEOPROTEIN / SMITH ) ENA/SCL 70 IGG ( PROTEIN ASOCIOVANÝ SE SKLERODERMIÍ ) ENA/JO-1 IGG ( PROTILÁTKY PROTI HISTIDYL-TRNA-SYNTETÁZE ) HISTONY IGG ( STANOVENÍ PROTILÁTEK PROTI HISTONŮM ) DNP ( DEOXYRIBONUKLEOPROTEIN ) DS DNA IF, DS DNA TITRACE, DS DNA ELISA (DVOUŠROUBOVICE DNA, DOUBLE STRAINED DNA) SS DNA ELISA (JEDNOŘETĚZCOVÁ ŠROUBOVICE DNA, SINGLE STRAINED DNA) RF IGG, IGA, IGM ( REVMATOIDNÍ FAKTOR ) CIKLICKÝ CITRULINOVANÝ PEPTID - IGG ANCA SCREEN, ANCA IF, ANCA TITRACE, C ANCA ELISA, P ANCA ELISA (ANTINEUTROFILNÍ CYTOPLAZMATICKÉ PROTILÁTKY) ASMA - HLADKÝ SVAL AB IG ( PROTILÁTKY PROTI HLADKÉMU SVALU ) ANTI MITOCHONDRIÁLNÍ AB IF ( PROTILÁTKY ) Β GLYKOPROTEIN IGG, IGA, IGM BPI IGG,IGA (X-ANCA) ( PROTILÁTKY PROTI PROTEINU ZVYŠUJÍCÍMU BAKTERICIDNÍ PERMEABILITU )

5 Laboratorní příručka T-TRANSGLUTAMINASA IGG, IGA (PROTILÁTKY PROTI TKÁŇOVÉ TRANSGLUTAMINASE, ANTI -TTG) ANTI-TPO (THYROIDNÍ MIKROSOMÁLNÍ PEROXIDÁZA) ANTI-THYREOGLOBULIN SPERMIE IGG, IGA, IGM (SPERMATOZOIDNÍ AB IGA, IGM,.IGG) - PROTILÁTKY PROTI SPERMIÍM OVARIUM (PROTILÁTKY PROTI OVARIU) ZONA PELLUCIDA (PROTILÁTKY PROTI ZONA PELLUCIDA) INFEKČNÍ ONEMOCNĚNÍ EBV/EBNA IGG, IGM (NUKLEÁRNÍ ANTIGEN VIRU EPSTEIN-BARR) EBV/VCA IGG, IGM ( VIRUS EPSTEIN-BARR ) CMV IGG, IGM ( CYTOMEGALOVIRUS ) HERPES SIMPLEX TYP 1 IGG, IGM HERPES SIMPLEX TYP 2 IGG, IGM HERPES ZOSTER V. IGG, IGM (NEŠTOVICE) HAV IG CELKOVÉ, HAV IGM (VIRUS HEPATITIDY A - PROTILÁTKY) HBS IG CELKOVÉ, HBSAG ANTIGEN ( PROTILÁTKY PROTI POVRCHOVÉMU ANTIGENU HEPATITIDY B) HBE IG CELKOVÉ, HBE AG ANTIGEN (PROTILÁTKY PROTI PROTEINOVÉMU ANTIGENU HEPATITIDY B) HBC IG, HBC IGM (PROTILÁTKY PROTI JÁDROVÉMU ANTIGENU VIRU HEPATITIDY B) HCV IG CELKOVÉ (PROTILÁTKY PROTI HEPATITIS C) HEV IG CELKOVÉ ( PROTILÁTKY PROTI HEPATITIS E ) INFLUENZA A VIRUS IGG, IGA INFLUENZA B VIRUS IGG, IGA PARAINFLUENZA 1 IGG, IGA PARAINFLUENZA 2 IGG, IGA PARAINFLUENZA 3 IGG, IGA RSV IGG, IGA, IGM ( PROTILÁTKY PROTI RESPIRAČNÍMU SYNCYTIÁLNÍMU VIRU ) PAROTITIS IGG, IGM ( PŘÍUŠNICE ) MORBILLI IGG, IGM (SPALNIČKY) RUBELLA IGG, IGM (ZARDĚNKY) BORDETELLA PERTUSIS IGG, IGA, IGM BORDETELLA PARAPERTUSIS IGG, IGA, IGM MYCOPLASMA PNEUMONIAE IGG, IGA, IGM (PROTILÁTKY) CHLAMYDIA PNEUMONIAE IGG, IGA, IGM CHLAMYDIA TRACHOMATIS IGG, IGA, IGM BORRELIA AFZELII IGG, IGM BORRELIA BURGDORFERI IGG, IGM BORRELIA GARINII IGG, IGM BRUCELLA ABORTUS IGG, IGM LISTERIA MONOCYTOGENES ½, 4B ( PROTILÁTKY ) HELICOBACTER PYLORI IGG, IGA, IGM YERSINIA ENTEROCOLITICA IGG, IGA CANDIDA ALBICANS IGG, IGA, IGM TOXOPLASMA GONDII IGG IGA,IGM, IGE BUNĚČNÁ IMUNITA ZÁKLADNÍ SKUPINA (IMUNOLOGIE) HLA B KREVNÍ OBRAZ (KO) WESTERNBLOTT, (WB - DOPLNĚNÍ VÝSLEDKŮ ELISA) BORRELIA AFZELII IGG, IGM BORRELIA GARINII IGG, IGM BORRELIA BURGDORFERI IGG, IGM CHLAMYDIA PNEUMONIAE IGG, IGA, IGM CHLAMYDIA TRACHOMATIS IGG, IGA, IGM BORDETELLA PERTUSSIS IGG, IGA HORMONY A DOPLŇKOVÁ VYŠETŘENÍ TSH (THYROIDNÍ STIMULUJÍCÍ HORMON) T3 (TRIJODTYRONIN) T4 (TYROXIN) T4 VOLNÝ (TYROXIN VOLNÝ) FSH (FOLIKULY STIMULUJÍCÍ HORMON) LH (LUTEINIZAČNÍ HORMON)

6 Laboratorní příručka PROLAKTIN ESTRIOL NEKONJUGOVANÝ (VOLNÝ), FE ESTRADIOL PROGESTERON TESTOSTERON HCG (CHORIOGONADOTROPIN) AFP (ALFA-1-FETOPROTEIN) PAPP-A (SPECIFICKÝ TĚHOTENSKÝ PEPTID A) FREE Β HCG (VOLNÁ BETA PODJEDNOTKA LIDSKÉHO CHORIOGONÁDOTROPNÍHO HORMONU) OSTATNÍ EOSINOFILY - VÝTĚR Z NOSU SEDIMENTACE ERYTROCYTŮ ALERGOLOGICKÁ STANOVENÍ IGE - SPECIFICKÉ IGG4 - SPECIFICKÉ G ABECEDNÍ SEZNAM ALERGENŮ ( STANOVENÍ SPECIFICKÉHO IGE) H HODNOTY HLÁŠENÉ OŠETŘUJÍCÍMU LÉKAŘI

7 Laboratorní příručka 2014 B INFORMACE O LABORATOŘI B-1 B-2 Identifikace laboratoře Pracoviště: Vedoucí: Adresa: Zřizovatel: IČ: DIČ: Kontakty - laboratoř Vedoucí laboratoře Internet Alergologická a imunologická laboratoř (AIL) RNDr. Jiří Bursa Vinohrady 8, CZ - Brno AKI, spol. s r.o CZ ,119 laborator@akialerg.com Základní informace o laboratoři Alergologická a imunologická laboratoř je držitelem certifikátu ISO 9001: 2001 od roku 2002 a následně byla opakovaně úspěšně recertifikována. V červenci 2011 byla AIL akreditována dle ČSN EN ISO (akreditované metody jsou označeny A), úspěšný reaudit proběhl v červenci Rozšíření o biochemické metody proběhlo v lednu Verze platná: od Verze: 9

8 Laboratorní příručka 2014 AKI, spol. s r.o. je akreditována MZ ČR i v oblasti dalšího vzdělávání pracovníků oboru alergologie a klinické imunologie. Pracovní doba AIL Doba doručení biologického materiálu do laboratoře / čas odběrů Pracovní doba Sérum (odebráno nejpozději) KO Buňky + sedimentace Pondělí 7:00-15:30 7:00-15:00 (14:30) 7:00-15:00 7:00-13:30 Úterý 7:00-16:00 7:00-15:30 (15:00) 7:00-15:30 7:00-14:00 Středa 7:00-15:30 7:00-15:00 (14:30) 7:00-15:00 7:00-13:30 Čtvrtek 7:00-16:00 7:00-15:30 (15:00) 7:00-15:30 7:00-14:00 Pátek 7:00-14:30 7:00-14:00 (14:00) 7:00-14:00 7:00-12:00 8

9 Laboratorní příručka 2014 B-3 Zaměření laboratoře Laboratoř provádí imunologická, alergologická a vybraná biochemická laboratorní vyšetření v návaznosti na koncepci oboru klinické imunologie a alergologie pro potřebu ambulantních lékařů AKI s.r.o. i pro spolupracující alergologické a imunologické ambulance v rámci regionu. Odborní garanti Alergologické a imunologické laboratoře, specializovaní lékaři dalších oborů v AKI, spol. s r.o. provádí konzultační a poradenskou činnost v rámci diferenciální diagnostiky, interpretace laboratorních nálezů a optimalizace diagnostických a léčebných postupů. Laboratoř se pravidelně účastní zkoušek externí kvality (SEKK, Instand, RIQAS, SZÚ). B-4 ÚROVEŇ A STAV CERTIFIKACE A AKREDITACE PRACOVIŠTĚ Laboratoř získala v roce 2002 certifikaci podle ISO 9001:2000 (reg. č , TUV), kterou pravidelně úspěšně obhajuje až do součastnoti. MZ ČR udělilo AKI s.r.o. ke dni akreditaci ve specializačním vzdělávání (sester) oboru alergologie a klinická imunologie pod č. j. MZDR 7598/2006. Alergologická a imunologická laboratoř v červenci 2011 úspěšně akreditovala dle ČSN EN ISO (ČIA). Reauditem úspěšně prošla v roce V lednu 2013 proběhlo rozšíření stávající akreditace dle ČSN EN ISO (ČIA) o biochemická stanovení. B-5 Organizační schéma AIL Vzájemné vztahy pracovníků v souladu s normou ISO 15189: Vedoucí laboratoře/garant 813 Zástupce vedoucího laboratoře Manažer kvality/garant 801 Lékař/garant 801 Lékař/garant 813 VŠ nelékaři Interní auditor Metrolog Vedoucí laborantka Laboranti Laboratorní asistenti Komunikace se zákazníky a obchodní management je řízen jednatelem společnosti. 9

10 Laboratorní příručka 2014 B-6 Seznam nabízených vyšetření Viz kapitola F - Abecední seznam imunologických, alergologických a biochemických laboratorních vyšetření. B-7 Popis vyšetření Laboratorní manuál (2. část LP) C MANUÁL PRO ODBĚRY PRIMÁRNÍCH VZORKŮ C-1 Základní informace Základní informace o prováděných laboratorních vyšetřeních jsou uvedeny v Abecedním seznamu laboratorních vyšetření a v Manuálu laboratorních vyšetření. C-2 Žádanky C.2.1 Druhy žádanek Jsou používány 3 druhy žádanek: Žádanka o imunologické vyšetření (verze 3) Žádanka o alergologické vyšetření č. 1 ( verze 2 ) Žádanka o alergologické vyšetření č. 2 ( verze 10 ) Použití jiných žádanek je možné v případě, že splňují všechny podmínky popsané v odstavci C2.2. C.2.2 Údaje, které musí být čitelně vyplněny v žádance a) Povinné: kód pojišťovny pacienta (pojištěnce) číslo pojištěnce (rodné číslo/u cizinců číslo pojistky) příjmení, jméno (tituly) pacienta, základní (i další, je-li to vhodné) diagnózy pacienta (číselně a přesně) datum a čas odběru, identifikace odebírajícího identifikace žadatele (IČZ a odbornost) razítko a podpis žadatele kontakt na žadatele (adresa, telefon) požadovaná vyšetření (vázaná k dodaným vzorkům, zaškrtnutím v žádance, nedopisovat) 10

11 Laboratorní příručka 2014 b) Doplňující (je-li vhodné): další údaje o pacientovi věk v rocích a pohlaví pacienta, pokud nelze jednoznačně určit z čísla pojištěnce specifikace materiálu, pokud je laboratoři zasílán sekundární vzorek (označeno na žádance) C.2.3 Označování vzorků Vzorky musí být označeny tak, aby při příjmu v laboratoři mohly být jednoznačně identifikovány a přiřazeny k příslušné žádance. Povinné údaje na štítku zkumavky se vzorkem: příjmení a jméno pacienta rodné číslo, datum narození nebo ročník pacienta doplňující údaj (datum odběru, pořadové číslo odběru ), stejný údaj musí být uveden i na žádance C-3 Ústní (telefonické) doobjednávání vzorků, urgentní (statim) vyšetření Telefonní číslo pro komunikaci s laboratoří je výhradně Ze vzorků dodaných se žádankou do laboratoře je možno na základě telefonického doobjednání (výhradně identifikovaným lékařem) provést další vyšetření za předpokladu splnění následujících podmínek: a) Vyšetření budou provedena až po doručení dodatečné žádanky do laboratoře. b) Nebudou provedena tehdy, pokud nebylo možno zajistit podmínky preanalytické fáze s omezeními, danými stabilitou vzorku pro tato vyšetření c) Urgentní vyšetření ( statim ) laboratoř neprovádí. C-4 Druh a množství primárního biologického materiálu pro vyšetření V AIL je akceptován pouze biologický materiál, který je uveden u požadované metody v kapitole F - Abecední seznam laboratorních vyšetření. Pro každé požadované vyšetření je potřeba dodat cca 0,3 ml plné krve, přičemž v každé odběrové nádobce, která je dodána do laboratoře musí být alespoň 90 % objemu určeného výrobcem odběrové nádobky, především pro stanovení sedimentace erytrocytů. Pro stanovení krevního obrazu a imunofenotypizace buněk, u dětí a pacientů s předpokladem problematického odběru, je lépe zvolit zkumavku s menším objemem. 11

12 Laboratorní příručka 2014 C-5 Uchovávání biologického materiálu po odběru Název materiálu Teplota Pokojová 2-8 C < -20 C Primární zkumavka srážlivá krev 8 hodin bez 24 hodin bez Nelze s gelem/bez gelu *** centrifugace centrifugace Primární zkumavka srážlivá krev 1 hodina 1 hodina Nelze s gelem/bez gelu pro metody MBL, AH50, CH50, C1-inhibitoru a C1 funkčního testu Primární zkumavka plná krev K3-EDTA 24 hodin Nelze Nelze (subpopulace lymfocytů) Primární zkumavka plná krev K3-EDTA 8 hodin (KO + event.. subpopulace lymfocytů) Primární zkumavka plná krev Li-heparin 24 hodin Nelze Nelze Primární zkumavka plná krev citrát sodný 2 hodiny Nelze Nelze (FW) Primární zkumavka - s aktivátorem srážení a 1 hodina 1 hodina Nelze separačním gelem stanovení ECP Po centrifugaci Sekundární zkumavka pouze sérum 8 hodin 72 hodin 1 měsíc alikvot Sekundární zkumavka pouze sérum Pouze v den Pouze v den Bude-li měření probíhat alikvot ECP, MBL, AH50, CH50 analýzy analýzy jiný den do 2 hodin od odběru zamrazit při 20 C *** neplatí pro MBL a AH50 a CH50, C1 inhibitoru a C1 funkčního testu u těchto metod je nutné provést do 1 hodiny od odběru separaci séra a toto sérum zamrazit při 20 C. Od chvíle zamražení až do rozpuštění před samotnou analýzou nesmí vzorek rozmrznout C-6 Příprava pacienta k odběru vzorků krve u plánovaných vyšetření je vhodnější odběr provádět ráno (optimální rozmezí je hod). Odběry v jinou dobu pouze tehdy, pokud nehraje roli diurnální kolísání analytu (jako např. hormony, kde musí být čas odběru dodržen) nebo pokud je stav pacienta natolik závažný, že kolísání nehraje v rozhodování žádnou roli (nicméně s ním musí lékař počítat). Příprava pacienta je však nutná vždy. kvalita vzorku je optimální po cca 12 hodinovém lačnění. Pacienta je vhodné poučit, že odpoledne a večer před odběrem má vynechat tučná jídla, nekouřit, nepít kávu a alkoholické nápoje. ráno před odběrem není vhodné, aby pacient trpěl žízní může se napít cca ¼ l neslazeného čaje nebo vody (možnost ovlivnění výsledků dehydratací). 2 3 dny před odběrem by pacient neměl být vystaven enormní fyzické zátěži nebo stresu. Při odběru by měl pacient sedět nebo ležet a neměnit polohu. pokud lze vynechat léky, je vhodné tak učinit tři dny před odběrem. 12

13 Laboratorní příručka 2014 C-7 Identifikace pacienta na žádance a označení vzorku C-6.1 Údaje, povinně uváděné na žádance, jsou uvedeny v bodu C-2. C-6.2. Ve vazbě na údaje uváděné na žádance, musí štítek na odběrové zkumavce jednoznačně umožňovat identifikaci pacienta a příslušejícího vzorku (viz. C.2.3). Při kontrole přijatého materiálu a žádanky (konfrontace údajů) je souhlas základních identifikačních znaků pacientů souhrnně zapsán do Evidence přijatého biologického materiálu a zásilek a současně je vzorku (primární zkumavce) přiděleno jednoznačné identifikační číslo Laboratorního informačního systému (LIS), které je potom na všech alikvotech vzorku a zároveň se tiskne i na závěrečnou zprávu (výsledek vyšetření). V co nejkratší době po řádné kontrole údajů a převzetí vzorku je pak kompletní žádanka včetně požadavků na vyšetření přepsána do LIS. Tak je zajištěna návaznost identifikovaného jedince na žádance. C-8 Zásady správného odběru primárního vzorku 1. Seznámení pacienta s postupem odběru. 2. Výběr vhodné injekční stříkačky a velikosti jehly podle požadavků na vyšetření a podle stáří pacienta. Vizuální kontrola stavu jehly, injekční stříkačky a odběrových nádobek. 3. Provede se kontrolní pozitivní identifikace a označení odběrových nádob štítkem s identifikačními údaji pacienta (otázka na jeho jméno a datum narození musí být stejné jako na žádance) 4. Označení odběrových nádob štítkem s identifikačními údaji pacienta 5. Zajištění vhodné polohy paže k odběru. Odběr krve se provádí v poloze vsedě nebo vleže, paže se volně svěsí dolů nebo položí na opěradlo odběrového křesla. 6. Posouzení kvality žilního systému v loketní jamce. Nešetrná masáž i palpace ruky může způsobit změny některých komponent. 7. Zaškrcení paže škrtidlem by mělo trvat maximálně do 1 minuty. Pacient může být vyzván k sevření pěsti. Opakované pumpování paží je nevhodné. Jsou-li žíly dobře viditelné nebo hmatné, je lépe škrtidlo nepoužít. 8. Desinfekce místa vpichu doporučeným desinfekčním prostředkem podle Desinfekčního řádu AKI. Aplikujeme pomocí čtverečku z buničité vaty nebo postřikem z rozprašovače přímo na paži. Desinfekční činidlo se musí nechat zaschnout. Po zaschnutí je další palpace místa vpichu nepřípustná. Vždy je nutno zaznamenat na žádanku čas odběru (hodina, minuta), s parafou a/nebo razítkem (jmenovkou) odebírajícího. Bez těchto údajů nebude vyšetření provedeno. C.8.1 Odběr krve otevřeným odběrovým systémem Provede se venepunkce (zatažení paže se uvolní po objevení krve v injekční stříkačce). Zároveň je pacient vyzván k uvolnění sevřené pěsti. Jemným tahem pístu se stříkačka naplní potřebným množstvím krve. Po naplnění se místo vpichu překryje čtverečkem z buničité vaty. Na čtvereček se jemně zatlačí a pomalým tahem se jehla vyjme ze žíly. Pacientovi je doporučeno tisknout tampon na místo vpichu nejméně 2 minuty. Likvidace použitého materiálu se řídí v AKI směrnicí 13

14 Laboratorní příručka 2014 Nakládání s nebezpečným infekčním odpadem. Krev z injekční stříkačky vyprázdníme do předem pacientskými daty opatřené zkumavky (pozvolna po stěně zkumavky, ne tlakem nesmí dojít ke zpěnění krve). Nejprve plníme odběrové nádobky s přísadami pro nesrážlivou krev, ryska určuje množství k plnění. Jemně promíchat, viz tabulka v kap. C-4. C.8.2 Odběr krve uzavřeným odběrovým systémem (např. Vacutainer) Jehla se zašroubuje do držáku a provede se venepunkce. Do držáku se jemně zatlačí odběrová (předem identifikačními daty opatřená) zkumavka, až se propíchne uzávěr. Je-li paže zatažena, uvolní se škrtidlo, jakmile se krev objeví ve zkumavce. Objem odebrané krve odpovídá podtlaku ve zkumavce. Při odběru více zkumavek se naplněná zkumavka vyjme a nasadí se stejným způsobem další. První se plní zkumavka pro srážlivou krev. Zkumavky s protisrážlivými činidly se musí jemně promíchat s nabranou krví (kap. C-4). Po ukončení odběru se místo vpichu překryje čtverečkem z buničité vaty. Na čtvereček se jemně zatlačí a jehla se pomalým tahem odstraní ze žíly. Pacientovi je doporučeno tisknout na místo vpichu tamponek nejméně 2 minuty. Po odběru se jehla vloží do kontejneru pro nebezpečný odpad, kde je soustředěn i veškerý další materiál spojený s odběrem. Ošetření místa vpichu se provede náplastí kterou je doporučeno ponechat na místě vpichu nejméně 15 minut a paži po odběru nezatěžovat a fyzicky nenamáhat. S odebraným vzorkem se nesmí bezprostředně po odběru manipulovat, je nutno cca 10 min vyčkat a pak teprve transportovat (riziko hemolýzy). Odebraná srážlivá krev musí stát alespoň půl hodiny při pokojové teplotě ve svislé poloze, aby došlo ke sražení a vytvoření krevního koláče. Po následujícím oddělení krevního koláče od séra centrifugací je možné vzorek uchovávat za podmínek, odpovídajících jednotlivým požadovaným vyšetřením. Při použití zkumavek s aktivátorem srážení se doba srážení zkracuje na 10 minut. C-9 Množství vzorku k analýze Viz LP část 1., 2. a C-4. C-10 Nezbytné operace se vzorkem, stabilita C.10.1 Odběr žilní krve Viz část C-8. C.10.2 Transport biologického materiálu do imunologické laboratoře Biologický materál (BM) je do imunologické laboratoře AKI dodáván od: 1) interních žadatelů AKI (Vinohrady 8, Brno) 2) externích žadatelů a) transport BM zajišťovaný AKI b) transport BM zajištěný externími firmami 1) Nepodkročitelné zásady transportu BM od interních žadatelů 14

15 Laboratorní příručka 2014 Biologický materiál (v uzavřených odběrových nádobkách zkumavky) musí být uložen ve vhodných stojanech v uzavřeném a desinfikovatelném plastovém kontejneru tak, aby nebylo možno jeho vylití (uzávěry směrem nahoru). Každý den musí být přepravní kontejner průkazně desinfikován, desinfekci zajišťuje zákazník. Žádanky musí být transportovány tak, aby byl zamezen přístup neoprávněných osob k jejich obsahu a rovněž zamezena možnost jejich kontaminace BM. Všechen biologický materiál z odběrové místnosti AKI musí být dopraven do příjmové místnosti AIL nejlépe do 1 hodiny od odběru. (Platí v provozní době AIL.) Jakýkoliv pracovník provádějící transport BM do AIL musí vždy počkat, až určený pracovník AIL vzorky zreviduje a převezme. 2) Transport BM od externích žadatelů a) Transport BM zajišťovaný AKI BM musí být transportován v uzavřeném plastovém kontejneru, u kterého pracovníci AIL kontrolují teplotu po dodání vzorků do laboratoře. Pracovník provádějící svoz BM může odmítnout přijetí vzorků v případě, že nesplňují některé podmínky uvedené v kapitole C-2. Za dodržování správné teploty při transportu BM je zodpovědný ten pracovník AKI, který provádí svoz. Žádanky žadatelů musí být skladovány odděleně od BM, tak aby byl zamezen přístup neoprávněných osob k jejich obsahu a jejich kontaminace BM. Externí žadatelé musí provést odběr tak, aby byly splněny podmínky kapitoly C-4 LP Transportní box musí být vždy po transportu desinfikován dle aktuálního Desinfekčního řádu AKI zodpovídá laboratoř. Všechen BM musí být na AIL doručen do 4 hodin po odběru. b) Transport BM zajišťovaný jiným dopravcem AKI, spol s r.o. neodpovídá za transportní podmínky u jiných dopravců (než AKI), tyto musí zabezpečit zákazník v souladu s vymezeními uvedenými v LP v předešlém odstavci. Pracovník provádějící svoz od externích žadatelů musí vždy vyčkat na fyzické převzetí BM od pracovníka AIL Pracovník laboratoře před dopravcem zkontroluje správnost údajů na žádánkách, fyzický stav BM a dodržení předepsaných transportních podmínek. Je nezbytné zajistit svoz biologického materiálu resp. předání na příjmový úsek laboratoře od ambulantních lékařů (AKI, externí) tak, aby byly dodrženy všechny preanalytické podmínky, uvedené v LP. 15

16 Laboratorní příručka 2014 C-11 Základní informace k bezpečnosti při práci se vzorky Obecné zásady strategie bezpečnosti práce s biologickým materiálem (platné pro fázi preanalytickou, analytickou i postanalytickou) jsou jednoznačně formulovány ve Vyhlášce MZ č.440/2000 Sb., a 195/2005 Sb., kterou se upravují podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a hygienické požadavky na provoz zdravotnických zařízení. Na základě této legislativní směrnice je možno stanovit tyto nepodkročitelné podmínky pro bezpečnost práce s biologickým materiálem: Každý vzorek krve je nutno považovat za potenciálně infekční. Vzorky od pacientů s přenosným virovým onemocněním či multiresistentní nosokomiální nákazou musí být viditelně označeny. Žádanky ani vnější strana zkumavky nesmí být kontaminovány biologickým materiálem toto je důvod k odmítnutí vzorku. Pokud se jedná o mírnou kontaminaci, provede se desinfekce a vysušení, případně se ihned vyžádá nová žádanka. Vzorky musí být přepravovány v uzavřených zkumavkách, které jsou vloženy do stojánku a ten do přepravního kontejneru tak, aby během přepravy vzorků do laboratoře nemohlo dojít k rozlití, potřísnění biologickým materiálem nebo k jinému znehodnocení vzorku. Laboratoř a spolupracující subjekty jsou povinny tyto pokyny dodržovat v plném rozsahu. Zkumavky s biologickým materiálem je nutno zasílat odděleně od žádanek, tyto pak musí být zabezpečeny proti nahlížení nezpůsobilou osobou. Veškeré použité pomůcky (pokud nejsou jednorázové) musí být (po užití při transportu) průkazně desinfikovány. Doprava musí být zajišťována za dodržení všech legislativních podmínek pro přepravu potenciálně infekčního materiálu proškolenými pracovníky. Vzorek krve nesmí být bez předchozího odstředění a separace séra skladován před transportem do druhého dne v lednici. U citlivých analýz je nutné průkazně dodržet maximální časy stability (např. zamražení séra v místě odběru), vzorky doručené po uplynutí lhůt pro stanovení nesmějí být analyzovány. Při plánování času odběru pacienta a harmonogramu svozu vzorků musí přepravce počítat s časovou reservou pro převzetí, dopravu a příjem vzorku. Při přepravě (bez ohledu na roční období) je nutné zajistit transport vzorků v boxech, zamezujících znehodnocení vzorku mrazem nebo horkem. Tato teplota musí být monitorována. Před zahájením přepravy a při převzetí vzorků. Doporučená tepota pro transport nezmražených vzorků krve a séra je mezi 5 25 C. Zamražené vzorky musí být transportovány tak, aby bylo zabráněno jejich rozmražení. Při nedodržení těchto doporučených podmínek transportu, pracovník AIL zapíše do poznámky na výsledkovém listu informaci o nedodržení transportních podmínek. 16

17 Laboratorní příručka 2014 D PREANALYTICKÉ PROCESY V LABORATOŘI D-1 Příjem žádanek a standardního biologického materiálu v laboratoři Pracovník provádějící příjem biologického materiálu musí vždy porovnáním zkontrolovat správnost údajů na žádance a dodaném BM. Štítek nádobky s BM se musí obsahovat informace uvedené v kapitole C-2.3 LP. Žádanka musí obsahovat informace popsané v kapitole C-2 LP. Pracovník AIL při příjmu BM zkontroluje kromě formálních údajů na žádance a zkumavce i kvalitu přijímaného BM tj. odebrané množství, sražení plazmy, zamražení atd. Pracovník ihned po kontrole označí žádanku svým razítkem. Příjem BM standardního i nestandardního je zaznamenáván do Evidence přijatého biologického materiálu a zásilek. Chybí-li BM, který je nutný k vyšetření analytů, které jsou objednány v žádance, pak pracovník, který provádí první část příjmu zapíše tuto nestandardní událost do Knihy nestandrarních událostí a oznamí toto zákazníkovi, který vyšetření požadoval. V co nejkratším čase je žádanka zadána do LIS, kde se zaznamená i čas přijetí vzorku do laboratoře a vytiskne se čárový kód pro sekundární a alikvotové zkumavky. Čárový kód s pacientským číslem se nalepí i na žádanku. Do technických prostor laboratoře nemá dopravce (resp. jakýkoliv externí pracovník) zásadně přístup bez doprovodu pracovníka laboratoře. D-2 Kriteria pro přijetí nebo odmítnutí nestandardního biologického materiálu V případě, že žádanka je neúplná (chybí některý údaj o žadateli nebo pacientovi) pak pracovník nejdříve kontaktuje žadatele (výhradně lékaře, kterého identifikuje) a s jeho pomocí doplní chybějící údaje a až poté pracovník laboratoře přijme BM. Do poznámky ve výsledkovém listu pracovník zapíše pozámku o doplněnném údaji. V případě, že na žádance zcela chybí identifikace pacienta (r.č., příp. celé jméno) a pracovník není schopen zjistit jméno zákazníka, je tato žádanka skartována a BM bez žádanky je likvidován dle interních předpisů AKI. V případě, že je možno kontaktovat lékaře, je tento požádán o dodatečné zaslání nové, kompletně vyplněné žádanky. BM (bez žádanky) pracovník předá ke zpracování standardním postupem (centrifugace a uložení BM do chladničky/mrazničky) a po dobu 24 hodin od doručení se uschová v lednici (vzorek musí být zřetelně označen jménem a příjmením a oddělen od ostatních vzorků), není-li do této doby chybějící žádanka doručena, pak pracovník BM materiál znehodnotí dle interních předpisů AKI. Nestandardním BM je materiál, který nesplňuje některou z podmínek uvedených v kapitole D-1. Pracovník AIL, provádějící přijem BM může odmítnout přijmout BM v následujících případech: Je - li žádanka nebo zkumavka kontaminovaná biologickým materiálem. Chybí li na zkumavce úplná identifikace pacienta, tuto zkumavku pracovník likviduje podle interní směrnice AKI (Likvidace odpadů). 17

18 Laboratorní příručka 2014 Ve zcela výjimečných případech, kdy se jedná o BM odebraný malému dítěti nebo pacient není dostupný pro opakovaný odběr a zákazník vyšetření vyžaduje, je možné v případě špatně označeného nebo zcela chybějícího označení BM provést odebrané vyšetření. Ve všech případech o možnosti provedení vyšetření rozhoduje VL. Zákazník se musí vždy písemně zaručit (min. em), že odebraný materiál v odběrové nádobce je ten, ke kterému patří žádanka. V případě jakékoliv pochybnosti o správnosti přiřazení vzorku musí VL vyšetření pozastavit a materiál znehodnotit. V tomto případě provede zápis do Knihy nestandardních událostí. V případě, že je v nádobce málo BM na všechna ordinované vyšetření, pak je o této skutečnosti informován ordinující lékař, který se rozhodne, která vyšetření chce prioritně provést a která ne. Místo výsledku se zapíše do výsledkového listu text málo materiálu. Jestliže pracovník na příijmu BM zjistí, že některý ze vzorků je sražený nebo jinak vizuálně znečistěný, pak tento vzorek se dále nezpracovává a o této skutečnosti je informován žadatel. Místo výsledku zapíše pracovník AIL, který tuto skutečnost zjístil, formalizovaný text nepř: sraženo, nestanoveno apod. V případě, že BM je správně označen, ale chybí žádanka o vyšetření, pak je BM zpracován a uschován po dobu 24 hodin za předepsané teploty. U vyšetření, které by nebylo možné po této době stanovit se po domluvě se zákazníkem provedou tato vyšetření ihned, ale výsledek vyšetření se vždy vydá až po dodání úplné žádanky. Do Knihy nestandardních událostí se zapisují pouze závažné události: chybění identifikačních údajů na nádobce s BM nebo žádance a nedodaný BM. D-3 Centrifugace biologického materiálu Všechna srážlivá krev je centrifugována 15 minut při 1500 g a 18 C. Vzorky na ECP jsou centrifugovány 10 minut při 1200 g a 18 C. E VYDÁVÁNÍ VÝSLEDKŮ A KOMUNIKACE S LABORATOŘÍ E-1 Hlášení výsledků v kritických intervalech Patologické nálezy u vyšetření v rozsahu a hodnotách, uvedených v příloze I této příručky, se odesílajícímu lékaři (případně jeho sestře) po jejich osobní identifikaci sdělí telefonicky v co nejkratší době po schválení výsledku vyšetření VŠ pracovníkem. Tato skutečnost musí být rovněž poznamenána ve výsledkovém listu. O nahlášení výsledku se provede zápis do Evidence hlášených patologických hodnot. Zapisuje se příjmení, jméno, rodné číslo pacienta a komu a kdy byl výsledek ohlášen. Označí se jmenovkou pracovníka, který hlášení provedl. E-2 Informace o vydávání výsledků Obecné zásady Výsledky se telefonicky, až na zcela ojedinělé případy, nesdělují. Pokud zákazník vyžaduje výsledek vyšetření v kratším čase, bude mu výsledek zaslán elektronicky přes LIS, příp. poslán faxem na číslo uvedené v AIL, příp. zaslán poštou. Pokud se jedná o zcela ojedinělý a odůvodnitelný případ, pak telefonické sdělení podléhá rozhodnutí vedoucího 18

19 Laboratorní příručka 2014 laboratoře. O telefonickém sdělení výsledku se provede zápis do výsledkového listu s datem, hodinou a jménem osoby, které byl výsledek sdělen. E-3 Typy nálezů a laboratorních zpráv Na vybraná pracoviště jsou výsledkové zprávy zasílány elektronicky, vždy jsou vydávány laboratorní výsledky i v tištěné formě. Tištěná výsledková zpráva obsahuje: název vydávající laboratoře jednoznačnou identifikaci pacienta (jméno, příjmení, rodné číslo/id) název a jednoznačnou identifikaci žadatele datum a čas přijetí primárního vzorku v laboratoři datum a čas tisku zprávy typ vzorku název vyšetření s nezaměnitelnou identifikací výsledek vyšetření včetně jednotek měření tam, kde je to možné informaci o akreditaci metody referenční intervaly v případě potřeby textová interpretace výsledků jiné poznámky (texty ke kvalitě nebo dostatečnosti vzorku, nežádoucí ovlivnění výsledku apod.) identifikaci osoby nebo osob, které se podíleli na kontrole výsledků Uchovávání výsledků, archivace: Výsledky jsou kdykoliv dostupné prostřednictvím databáze LIS. E-4 Vydávání výsledků přímo pacientům Pacientům, kteří mají žádanku vystavenou lékařem se výsledky až na opodstatněné vyjímky nevydávají. Výsledkové zprávy jsou zasílány ordinujícímu lékaři. Za vyjímku je považováno: Na žádance je lékařem písemně s podpisem uvedeno, že si zprávu osobně vyzvedne pacient a jak bude identifikován. Pokud na žádance chybí slovo osobně, pracovník laboratoře si dotazem u lékaře ověří, zda lze výsledkovou zprávu pacientovi vydat. V obou případech se musí pacient (zákonný zástupce) při převzetí výsledkové zprávy prokázat průkazem totožnosti. Pacientům (zákonným zástupcům) samoplátcům jsou výsledky vydávány osobně - po předložení průkazu totožnosti. Případně zaslány poštou na adresu uvedenou samoplátcem. 19

20 Laboratorní příručka 2014 Ve všech případech, kdy byly splněny uvedené podmínky, se výsledková zpráva vydává v zalepené obálce. V poznámce výsledkového listu je uvedena věta: Interpretaci výsledků v této zprávě vždy konzultujte s Vaším ošetřujícím lékařem. E-5 Opakovaná a dodatečná vyšetření Dodatečná a opakovaná vyšetření u vzorků převzatých v laboratoři, se provádí jen v případě, že provedení vyšetření umožňuje stabilita analytu v BM. V případě, že je překročena stabilita, pracovník laboratoře informuje zákazníka o skutečnosti, že vyšetření není možné provést. Vzorky pacientů jsou uchovávány při min. 20 C nejdéle po dobu 10ti pracovních dnů od vydání závěrečné zprávy. E-6 Změny výsledků a nálezů Opravy výsledkových listů v LIS je možno provést: a) v identifikaci pacienta b) ve výsledkové části Opravou identifikace se rozumí oprava rodného čísla a změna nebo významná oprava jména a příjmení pacienta před odesláním výsledkové zprávy. Pod pojem oprava identifikace se nezahrnuje oprava titulu, interpunkce apod. Vedoucí laboratoře pověří pracovníky, kteří jsou oprávněni provádět opravy a změny identifikace pacienta v databázi. Jejich přístup musí být ošetřen kompetencemi, vázanými na přístupové heslo. V případě změny hodnoty u některého výsledku ve výsledkové zprávě, ke které došlo na základě reklamace zákazníka, je vždy následně poslán zákazníkovi opravený výsledkový list, kde je již opravená hodnota a v poznámce je uvedeno o kterou metodu se jedná a jaká byla původní hodnota. Tyto případy jsou zaznamenány v Knize nestandardních událostí. E-7 Intervaly od dodání vzorku k vydání výsledku Prostřednictvím LIS je evidován čas přijetí každého vzorku, čas schválení posledního výsledku před vytištěním výsledkového listu a čas tisku závěrečné zprávy. Podrobné časové údaje jsou uvedeny k jednotlivým vyšetřením v kapitole F. Doba odezvy je časový údaj, který znamená maximální přípustný časový interval od doručení BM do zajištění dostupnosti výsledku pro žadatele. Konzultační činnost laboratoře: Jakékoliv klinické a interpretační konzultace jsou vedeny výhradně prostřednictvím prim. MUDr. Pavla Kuklínka, CSc, resp. prim. MUDr. Evy Ohnútkové. 20

21 Laboratorní příručka 2014 E-8 Způsob řešení stížností Cílem vedení AIL je spokojenost zákazníků, proto se snaží řešit všechny stížnosti (včetně reklamací) zákazníků a jiných stěžovatelů bez zbytečného odkladu. Stížnosti zákazníka jsou podnětem pro zlepšení práce AIL. Běžné připomínky (např. nedodání tištěného výsledku vyšetření) je možno podávat ústně, přijmout je může kterýkoliv pracovník. Je-li schopen připomínku vyřešit v rámci svých kompetencí, učiní tak. Pokud ne, předá k řešení VL, MK, nebo ZVL. Jedná-li se o stížnost ohledně kvality výsledku laboratorního vyšetření, pak je tato připomínka vždy řešena VL, MK, nebo ZVL a je zaznamenána do Deníku nestandardních událostí. Stížnosti lze podávat pouze písemně (laborator@akialerg.com nebo poštou). Stížnost může přijmout VL nebo jeho zástupce. Všechny stížnosti se zaznamenávají do formuláře C-EIL-20 Záznam o neshodě a nápravná opatření. Na tuto stížnost se odpoví písemně do 30ti dnů (důvod stížnosti, jméno stěžovatele, jak byla stížnost řešena a kým). VL nebo MK vyhodnocují všechny stížnosti. MK na základě těchto stížností sestavuje plán, event. mimořádných auditů a přezkoumávání SMK. 21

22 Laboratorní příručka 2014 F ABECEDNÍ SEZNAM PROVÁDĚNÝCH VYŠETŘENÍ Tabulka 1. : Seznam imunologických vyšetření (zvýrazněné metody jsou akreditované dle ČSN EN ISO ) NÁZEV VYŠETŘENÍ DOPORUČENÝ MATERIÁL PRO ODBĚR STANDARDNÍ DOBA ODEZVY (pracovní dny) OBJEM PLNÉ KRVE PRO ANALÝZU PROTILÁTKY IgG celkový IgA celkový IgM celkový IgE celkový ECP IgG1 IgG2 IgG3 IgG4 (s gelem/bez gelu) 3 0,5 ml/test (s gelem/bez gelu) 3 0,5 ml/test (s gelem/bez gelu) 3 0,5 ml/test (s gelem/bez gelu) 3 0,5 ml/test (s gelem/bez gelu) 5 0,5 ml/test PROTEINY AKUTNÍ FÁZE CRP Alfa-1-antitrypsin Orosomukoid Transferin Prealbumin (s gelem/bez gelu) 3 0,5 ml/test (s gelem/bez gelu) 3 0,5 ml/test (s gelem/bez gelu) 3 0,5 ml/test (s gelem/bez gelu) 3 0,5 ml/test (s gelem/bez gelu) 3 0,5 ml/test KOMPLEMENTOVÝ SYSTÉM C3 C4 C1 inhibitor (s gelem/bez gelu) 3 0,5 ml/test (s gelem/bez gelu) 3 0,5 ml/test (s gelem/bez gelu) 10 0,5 ml/test C1 funkční test citrátová plasma 10 0,5 ml/test (s CH50 gelem/bez gelu) 10 0,5 ml/test (s AH50 gelem/bez gelu) 10 0,5 ml/test (s MBL gelem/bez gelu) 5 0,5 ml/test SPECIFICKÉ PROTILÁTKY ASLO HIB IgG PCP IgG 22 (s gelem/bez gelu) 3 0,5 ml/test

23 Laboratorní příručka 2014 Tetanický toxoid Difterický toxoid NÁZEV VYŠETŘENÍ Saccharomyces cer.igg, IgA Gliadin DA IgG, IgA Kasein IgG, IgA α-laktalbumin IgG, IgA β-laktoglobulin IgG, IgA Soja IgG, IgA Ovalbumin IgG, IgA AUTOPROTILÁTKY ANA screen (IFA) Kardiolipin IgG, IgM (ACLA) ENA screen ENA/SS-A/Ro IgG ENA/SS-B/La IgG ENA/RNP IgG ENA/Sm IgG ENA/Scl-70 IgG ENA/Jo-1 IgG Centromera B IgG Histony IgG DNP - ELISA dsdna - IFA, titr dsdna - ELISA ssdna - ELISA RF IgG, IgA, IgM Cyklický citrulinovaný peptid IgG ANCA screen - IFA, titr ANCA c - ELISA ANCA p - ELISA ASMA - IFA, titr Mitochondriální - IFA, titr β-2-glykoprotein IgG, IgA, IgM 23 DOPORUČENÝ MATERIÁL PRO ODBĚR STANDARDNÍ DOBA ODEZVY (pracovní dny) OBJEM PLNÉ KRVE PRO ANALÝZU (s gelem/bez gelu) 5 0,5 ml/test (s gelem/bez gelu) 5 0,5 ml/test

24 Laboratorní příručka 2014 t-transglutaminasa IgG, IgA NÁZEV VYŠETŘENÍ Endomysium - IFA, titr Anti-TPO Anti-thyreoglobulin Spermie Ig Ovarium Ig Zona pellucida Ig INFEKČNÍ ONEMOCNĚNÍ EBV/EBNA IgG, IgM EBV/VCA IgG, IgM EBV/EA D IgG CMV IgG, IgM CMV Avidita Herpes simplex virus I IgG, IgM Herpes simplex virus II IgG, IgM Herpes zoster IgG, IgM HAV IgM HAV Ig celkové HBs Ig celkové HBsAg HBe Ig celkové HBeAg HBc IgM HBc Ig celkové HCV Ig celkové HEV Ig celkové Influenza A IgG, IgA, IgM Influenza B IgG, IgA, IgM Parainfluenza 1 IgG, IgA Parainfluenza 2 IgG, IgA Parainfluenza 3 IgG, IgA Adenovirus IgG, IgM RSV IgG, IgA, IgM 24 (s gelem/bez gelu) 5 0,5 ml/test DOPORUČENÝ MATERIÁL PRO ODBĚR STANDARDNÍ DOBA ODEZVY (pracovní dny) OBJEM PLNÉ KRVE PRO ANALÝZU (s gelem/bez gelu) 5 0,5 ml/test (s gelem/bez gelu) 5 0,5 ml/test (s gelem/bez gelu) 5 0,5 ml/test (s gelem/bez gelu) 5 0,5 ml/test (s gelem/bez gelu) 5 0,5 ml/test (s gelem/bez gelu) 5 0,5 ml/test (s gelem/bez gelu) 5 0,5 ml/test

25 Laboratorní příručka 2014 Parotitis IgG, IgM Morbilli IgG, IgM Rubella IgG, IgM NÁZEV VYŠETŘENÍ Bordetella pertussis IgG, IgA, IgM Bordetella parapert. IgG, IgA, IgM - IFA, titr Mycoplasma pneum. IgG, IgA, IgM Chlamydia pneum. IgG, IgA, IgM Chlamydia trachom. IgG, IgA, IgM Borrelia burgdorferi IgG, IgM Borrelia afzelii IgG, IgM Borrelia garinii IgG, IgM Klíšťová encefalitida IgG, IgM Brucella sp. IgG, IgM Listeria monocyt. 1/2, 4b - IFA, titr Helicobacter pylori IgG, IgA, IgM Yersinia enterocol. IgG, IgA Candida albicans IgG, IgA, IgM Toxoplasma gondii IgE Toxoplasma gondii IgA Toxoplasma gondii IgG, IgM Toxoplazma gondii avidita Toxocara canis IgG STANDARDNÍ DOBA DOPORUČENÝ MATERIÁL OBJEM PLNÉ KRVE PRO ODEZVY PRO ODBĚR ANALÝZU (pracovní dny) (s gelem/bez gelu) 5 0,5 ml/test (s gelem/bez gelu) 5 0,5 ml/test (s gelem/bez gelu) 5 0,5 ml/test (s gelem/bez gelu) 5 0,5 ml/test (s gelem/bez gelu) 5 0,5 ml/test (s gelem/bez gelu) 5 0,5 ml/test (s gelem/bez gelu) 5 0,5 ml/test (s gelem/bez gelu) 5 0,5 ml/test (s gelem/bez gelu) 5 0,5 ml/test BUNĚČNÁ IMUNITA T+B+NK lymfocyty K3EDTA, Li-Heparin 3 0,2 ml/test CD3+ K3EDTA, Li-Heparin 3 0,2 ml/test CD4+ K3EDTA, Li-Heparin 3 0,2 ml/test CD8+ K3EDTA, Li-Heparin 3 0,2 ml/test CD8+/CD38+ K3EDTA, Li-Heparin 3 0,2 ml/test CD5+ K3EDTA, Li-Heparin 3 0,2 ml/test CD19+ K3EDTA, Li-Heparin 3 0,2 ml/test CD20+ K3EDTA, Li-Heparin 3 0,2 ml/test CD5+/CD19+ K3EDTA, Li-Heparin 3 0,2 ml/test CD5+/CD20+ K3EDTA, Li-Heparin 3 0,2 ml/test NK buňky K3EDTA, Li-Heparin 3 0,2 ml/test HLA B27 K3EDTA, Li-Heparin 3 0,2 ml/test 25

26 Laboratorní příručka 2014 Krevní obraz K3EDTA, Li-Heparin 1 2,5 ml WESTERN BLOT Borrelia burgdorferi IgG, IgM Borrelia afzelii IgG, IgM Borrelia garinii IgG, IgM NÁZEV VYŠETŘENÍ Chlamydia pneum. IgG, IgM Chlamydia trachom. IgG, IgM Toxoplasma gondii IgG, IgM Bordetella pertussis IgG, IgM HORMONY a doplňková vyšetření TSH T3 celkový T4 celkový T4 volný FSH LH Prolaktin Estriol volný Estradiol Progesteron Testosteron hcg beta-hcg volný PAPP-A AFP PSA celkový PSA volný STANDARDNÍ DOBA DOPORUČENÝ MATERIÁL OBJEM PLNÉ KRVE PRO ODEZVY PRO ODBĚR ANALÝZU (pracovní dny) (s gelem/bez gelu) 3 0,5 ml/test (s gelem/bez gelu) 3 0,5 ml/test (s gelem/bez gelu) 3 0,5 ml/test (s gelem/bez gelu) 3 0,5 ml/test (s gelem/bez gelu) 3 0,5 ml/test (s gelem/bez gelu) 3 0,5 ml/test (s gelem/bez gelu) 3 0,5 ml/test (s gelem/bez gelu) 3 0,5 ml/test (s gelem/bez gelu) 3 0,5 ml/test (s gelem/bez gelu) 3 0,5 ml/test (s gelem/bez gelu) 3 0,5 ml/test (s gelem/bez gelu) 3 0,5 ml/test (s gelem/bez gelu) 3 0,5 ml/test (s gelem/bez gelu) 3 0,5 ml/test (s gelem/bez gelu) 3 0,5 ml/test (s gelem/bez gelu) 3 0,5 ml/test (s gelem/bez gelu) 3 0,5 ml/test OSTATNÍ Eosinofily výtěr Výtěr z nosu 5 výtěr Sedimentace erytrocytů Citrát sodný 2 plná zkumavka Specifkcé IgE 26

27 2. Část LABORATORNÍ MANUÁL 1. dubna 2014 Obsahuje podrobější informace o prováděných laboratorních vyšetřeních ATORNÍ MANUÁL 27

28 1. Protilátky Charakteristika: Imunoglobuliny jsou glykoproteiny charakteristické protilátkovou aktivitou. Vyšetření imunoglobulinů a specifických protilátek tvoří základ vyhledávání imunodeficitních stavů. Dělí se do pěti tříd - IgG, IgA, IgM, IgD, IgE. Analyticky se stanovují imunoglobuliny celkové (nespecifické) a specifické. Imunoglobuliny IgE (též specifické IgE) se stanovují specificky proti jednotlivým alergenům 1.1. IgG celkový Metoda imunonefelometrie Popis Imunoglobulin G je obsažen v séru, intersticiálních tekutinách a přestupuje i placentou. Jeho obsah tvoří asi 75% z celkového množství Ig, což je 8-18 g/l v séru u dospělých jedinců. Biologický poločas je 21 dní (má význam při substituční terapii). Jsou známy podtřídy IgG: IgG1, IgG2, IgG3, IgG Podtřídy IgG1; IgG2; IgG3; IgG4 Metoda imunonefelometrie Popis Imunoglobuliny G se dělí na čtyři podtřídy podle typu řetězce IgG1, IgG2, IgG3, IgG4. Deficity jednotlivých izotypů znamenají náchylnost k infekčním onemocněním. Časté jsou i imunodeficity kombinované s deficitem IgA. Indikace Imunodeficity, opakované virové nebo bakteriální infekce, atopie, alergie, atopická dermatitida, cystická fibróza, autoimunitní onemocnění. Pozn. Deficity podtříd IgG mohou být samostatné nebo Kombinované. Celkové IgG nemusí být při deficitu podtříd IgG sníženo. 28

29 1.3. IgA celkový Metoda imunonefelometrie Popis Imunoglobulin A je obsažen v séru, slinách, slzách, na povrchu sliznic a v mateřském mléku. Jeho obsah tvoří asi 15% z celkového množství Ig, což odpovídá asi 0,9-4,5 g/l v séru u dospělých jedinců. Selektivní deficity IgA jsou nejčastějšími imunodeficity. Jsou známy 2 podtřídy IgA: IgA1, IgA IgM celkový Metoda imunonefelometrie Popis Imunoglobulin M je v séru dospělého jedince zastoupen v koncentraci 0,5-3,5 g/l, což odpovídá asi 10% z celkového množství. Jeho množství se zvyšuje např. při akutních infekcích. Vyskytuje se v séru a na membránách lymfocytů B. Hlavní úloha IgM je v primární imunitní odpovědi a aktivaci komplementu. Spolu s IgD představuje specifické receptory pro antigen IgE celkový Metoda imunonefelometrie Popis Imunoglobulin E je v séru dospělého jedince v koncentraci cca g/l, což odpovídá asi 0,004% z celkového množství Ig. Představuje diagnostickou známku atopického stavu, parazitárních chorob.. 29

30 1.6. ECP (eozinofilní kationický protein) Popis Aktivace eosinofilů je spojena se záněty, bronchiálním astmatem, atopickou dermatitidou, rhinitidou, alergickým zánětem očí, středního ucha, bakteriálními resp. parasitárními infekcemi. Jsou aktivovány i u autoimunitních onemocnění a při chronickém únavovém syndromu. Aktivované eosinofily degranulují a uvolňují bazické granulární proteiny. Ty jsou schopny zabíjet parazity, ovšem i některé linie vlastních buněk, čímž mohou způsobit poškození tkání eosinofilním zánětem hlavně v souvislosti s astma bronchiale. ECP je jedním z granulačních proteinů a jeho koncentrace stoupá během onemocnění, při nichž se aktivují eosinofily. Při aktivaci může být koncentrace ECP zvýšena i v případě, že počet cirkulujících eosinofilů je ještě v referenčních mezích. Indikace Alergické projevy (zejména astma) POZOR NA OVLIVNĚNÍ TEPLOTOU V PREANALYTICKÉ FÁZI! 30

31 2. Proteiny akutní fáze Charakteristika: Proteiny akutní fáze jsou složkou nespecifické imunity. Syntéza proteinů probíhá v játrech jako odpověď na aktivaci imunity v rámci zánětu. Induktorem jejich syntézy jsou prozánětlivé cytokiny. Za normálních okolností je koncentrace těchto proteinů nízká. Při zánětu se jejich koncentrace významně zvyšuje. Stanovují se zejména C-reaktivní protein, složky komplementu C3 a C4, α1-antitrypsin, orosomukoid, transferin, prealbumin, antistreptolysin O CRP (C - reaktivní protein) Metoda imunonefelometrie Popis Ukazatel nespecifické reakce v séru nemocných se zánětlivým nebo nekrotickým procesem. Narůstá do cca 10ti hodin po zánětlivém stimulu a po léčbě klesá za cca 7 dní Alfa -1- antitrypsin Metoda imunonefelometrie Popis Alfa1-antitrypsin je marker akutní fáze zánětu s anti-proteázovou aktivitou. Zvýšená koncentrace doprovází akutní a chronické infekce, akutní jaterní léze, malignity, revmatoidní artritidu, zvyšuje se také u hematologických onemocnění a při pobytu ve znečištěném prostředí. Snížená koncentrace může být např. u těžkých hepatopatií. Genetický defekt je provázen plicním emfyzémem. Indikace Snížení: dědičné snížení α1-antitrypsinu vede k poškození plic (emfyzém) a jater (ikterus, cirhóza), nefrotickému syndromu, malnutrici, kachexii. Zvýšení: akutní a chronické záněty, malignita, nekróza, hematologické abnormality 31

32 2.3. Orosomukoid ( α-1-kyselý glykoprotein ) Metoda imunonefelometrie Popis Kyselý α-1 glykoprotein je bílkovina plasmy, která se podílí na např. i na transportu léků. Obsahuje z plazmatických bílkovin největší podíl cukrů v molekule. Patří mezi markery akutní fáze zánětu. Jeho fyziologická funkce není přesně známa. Vysoké koncentrace se pozorují při akutních i chronických zánětech, perinatálních sepsích, pooperačních stavech, revmatoidní artritidě a malignitách. Naopak snížen je při jaterních lézích a chronických hepatitidách 2.4. Transferin ( siderofilin ) Metoda imunonefelometrie Popis Váže 50-70% železa přítomného v séru a transportuje ho v těle. Syntetizuje se v játrech, kostní dřeni, slezině a lymfatických uzlinách. Zároveň zajišťuje, že se tento prvek nevyskytuje v plazmě ve volné formě. Vzestup koncentrace doprovází anémii z nedostatku železa, akutní hepatitidu. Pokles koncentrace transferinu v séru najdeme u přebytku železa (hemosideróza, hemochromatóza, osteomyelofibróza) a při porušené proteosyntéze v játrech (proteinová malnutrice, chronická jaterní léze). Klesá při akutních zánětech (negativní reaktant akutní fáze). 32

33 2.5. Prealbumin (transtyretin) Metoda imunonefelometrie Popis Negativní reaktant akutní fáze zánětu. Má důležitou transportní funkci, přenáší např. vitamín A dále T3, T4. Je ukazatelem proteosyntézy v játrech. Pokles koncentrace prealbuminu je výrazem poruchy proteosyntézy v játrech např. u hepatopatií či proteinové malnutrice. Snížená koncentrace se nachází u akutních a chronických infektů. Indikace Snížení: Hepatopatie, nefropatie, malnutrice, malignita, diabetes mellitus, akutní zánět Zvýšení: Chronické infekce močových cest, léčba estrogeny, M. Hodgkin.. Pozn. Je vhodné vyhodnotit i index CSI (poměr orosomukoidu a prealbuminu ) 33

34 3. Komplementový systém Charakteristika: Komplement je systém plasmatických proteinů produkovaných především hepatocyty a z menší části i makrofágy v devíti základních složkách C1 - C9 (dalšími proteiny s regulačními funkcemi.) Složky komplementu jsou přítomny v séru v neaktivní formě. Tzv. klasická cesta aktivace je spouštěna vazbou složky C1 na komplex antigen protilátka IgG a IgM. Obdobná je cesta lektinová. Místo protilátky aktivuje C1 sérový lektin vázající mannan (MBL). Třetí cesta tzv. alternativní je vyvolána aktivací C3 properidinovým systémem ( C3, třetí složka komplementu, tvoří asi 70% komplementu a účastní se akutní fáze zánětu.) Aktivace komplementu je kaskádou reakcí, při níž jsou aktivovány další složky komplementu. Konečný komplex se váže na membránu buněk a tvorbou póru tak způsobuje lýzu C3 a C4 složky komplementu Metoda imunonefelometrie Popis Komplementem se nazývá systém plasmatických proteinů produkovaných především hepatocyty a z menší části i makrofágy. Složky komplementu jsou přítomny v séru v neaktivní formě. C3 tvoří asi 70% komplementu a účastní se akutní fáze zánětu. Je aktivována klasickou i alternativní cestou. C4 je aktivována klasickou cestou. Pozn. Nadměrná lipémie a vyšší hodnoty RF v séru mohou interferovat při stanovení C3, C4 a C1 inhibitoru a falešně zvyšovat naměřené hodnoty C1-inhibitor (C1-INA, inaktivátor, inhibitor esterázy) Metoda imunonefelometrie Popis Klíčovou molekulou z regulačních složek komplementu je inhibitor složky C1, neboť brzdí aktivaci klasickou cestou. Pozn. V případě výrazných snížení hodnot se doporučuje indikovat také vyšetření molekulárně-genetické. 34

35 3.3. C1-INA funkční test (testování funkční schopnosti C1- INA) Metoda Semikvantitativní hemolýza - radiální imunodifuze Popis Sérum je vystaveno exogennímu značenému C1s. V případě funkčního navázání C1 inhibitoru se tento detekuje protilátkou proti této molekule. Pokud k vazbě nedošlo, protilátka proti C1 inhibitoru nemá vazebné místo a test ukáže nefunkčnost přítomného proteinu CH 50 (celkový komplement) Metoda Semikvantitativní hemolýza - radiální imunodifuze Popis Stanovení aktivity komplementu klasickou cestou. Měří se hemolýza cílových senzitizovaných heterologních erytocytů, které jsou vystaveny komplementu (v séru vyšetřovaného jedince) AH 50 (stanovení aktivity komplementu alternativní cestou) Metoda Semikvantitativní hemolýza - radiální imunodifuze Popis Pomocí AH50 je možné monitorovat alternativní cestu aktivace komplementu, ukazuje souhrn aktivity všech zúčastněných složek. 35

36 3.6. MBL (mannan binding lectin, lektin vázající manózu) Popis Hraje roli při obranných procesech v organismu. Vazbou MBL dochází k aktivaci komplementu (tzv. lektinovou cestou). Indikace Osoby s deficitem MBL (nezávisle na věku) mají asi 2x vyšší riziko vzniku respiračních onemocnění, deficit MBL se často vyskytuje společně s deficitem některých podtříd IgG či poruchou chemotaxe. U pacientů s nízkou koncentrací MBL byl častěji popsán výskyt hepatitidy B i C, chřipky typu A, řady bakteriálních infekcí, plísňových a protozoálních chorob. Osoby s expozicí HIV a nízkou koncentrací MBL jsou z hlediska HIV vnímavější a choroba u nich rychle progreduje. Osoby s nízkou koncentrací MBL mají častěji SLE a riziko vzniku SLE než osoby s normální koncentrací MBL. Osoby s cystickou fibrózou a deficitem MBL mají častěji výskyt infekčních komplikací (asi 6x vyšší riziko). Opakované aborty, reperfuzní poškození, oxidační stres. 36

37 4. Specifické protilátky 4.1. ASLO (antistreptolysin O, ASO) Metoda imunonefelometrie Popis Produkce antistreptolysinu O je indukována enzymem produkovaným streptokoky. Nutno posoudit dynamiku protilátkové odpovědi, nejlépe ze dvou vzorků séra odebraných na počátku onemocnění a po 4 týdnech po prvním odběru (u zdravé populace se hodnoty ASLO většinou pohybuje do 116 kiu/l u dětí až do 240 kiu/l). Čím vyšší je protilátková odpověď a déle přetrvává zvýšená hladina ASLO, tím pravděpodobnější jsou pozdní komplikace. Protilátky většinou nastupují koncem 1. týdne, maxima dosahují cca 2 5. týden, pokles po cca 2-3 měsících - při revmatické horečce a akutní glomerulonefritidě se drží déle. Při kožních infekcích bývá titr nízký a vzestup protilátek často nebývá prokazován. Indikace aktivní streptokoková infekce, bakteriální endokarditida,post-streptokoková glomerulonefritida, revmatická a spálová horečka. Pozn. Test není vhodný v případě streptokokových kožních infekcí. Falešně pozitivní nález může být způsoben při zvýšených hodnotách β-lipoproteinů u jaterních chorob či u séra kontaminovaného Bacillus cereus nebo rodem Pseudomonas HiB IgG (anti Haemophilus influenzae B IgG) Popis Infekce HIB jsou běžné u dětí do 5 let věku, u kterých jsou hlavní příčinou bakteriální meningitidy. Indikace: Pacienti s opakovanými bakteriálními infekcemi by měli být vyšetřeni na imunitní nedostatečnost a tedy neschopnost reagovat na specifické polysacharidové antigeny. 37

38 4.3. PCP IgG Indikace Stanovujeme koncentraci specifických protilátek třídy IgG proti pneumokokovým kapsulárním polysacharidům (PCP) přítomným v lidském séru Tetanický toxoid Popis Bakterie Clostridium tetanii vyskytující se zejména v půdě a zvířecích výkalech produkuje exotoxin, který působí na CNS. Imunizace proti toxinu je prevencí proti infekci. Pozn. IU/ml Interpretace minimální ochrana, očkovat > 7.0 silná ochrana na min. 10 let nízká ochrana do 5 let, doporučeno přeočkovat 4.5. Difterický toxoid Indikace Protilátky proti difterickému toxoidu vznikají v rámci odpovědi organismu na vakcinaci. Pozn. Dostatečnou protekci zajišťuje hladina > 0,1 IU/ml (literární údaj) 4.6. Saccharomyces cerevisiae IgG, IgA (ASCA) Popis Přibližně 60% pacientů s Crohnovou chorobou má pozitivní IgG protilátky ASCA. Kombinace vyšetření se stanovením panca může pomoci diferenciální diagnostice nespecifického střevního zánětu (ulcerativní kolitida). 38

39 4.7. Gliadin DA IgG, IgA, IgM (protilátky proti deaminovanému gliadinu, glutenu, lepku, AGA) Popis Gliadin je název pro prolaminové bílkoviny endospermu zrna pšenice s vysokým obsahem kyseliny glutamové a prolinu. Zvýšená hladina protilátek proti gliadinu je znakem imunitní odpovědi na trávení pšeničného gluténu. Sensitivita je cca 75%, specifita cca 65%. Indikace celiakie, imunodeficity, alergické stavy, poruchy trávení, průjmy, dermatitis herpetiformis Duhring Pozn. U onemocnění celiakií je vhodné vyšetřit více laboratorních ukazatelů. Pro potvrzení diagnózy nemusí být všechny pozitivní Kasein IgG, IgA Popis Zvýšená hladina protilátek naznačuje možnost zánětlivého střevního onemocnění. Indikace Atopické ekzémy, kopřivka, gastrointestinální obtíže, alergické stavy, potravinové alergie, přecitlivělost na bílkoviny mléka, imunodeficity z intolerance mléčných bílkovin 4.9. α - laktalbumin IgG, IgA Popis Zvýšená hladina protilátek v séru naznačuje možnost zánětlivého střevního onemocnění z intolerance mléčných bílkovin. Indikace Atopické ekzémy, kopřivka, gastrointestinální obtíže, alergické stavy, potravinové alergie, přecitlivělost na bílkoviny mléka, imunodeficity 39

40 4.10. β - laktoglobulin IgG, IgA Popis Zvýšená hladina protilátek v séru naznačuje možnost zánětlivého střevního onemocnění z intolerance mléčných bílkovin. Indikace Atopické ekzémy, kopřivka, gastrointestinální obtíže, alergické stavy, potravinové alergie, přecitlivělost na bílkoviny mléka, imunodeficity Ovoalbumin IgG, IgA Popis Přítomnost protilátek proti ovoalbuminu v séru je pozorována zejména u pacientů s intolerancí k vaječnému bílku resp. žloutku. U dětí mohou být prokázány u cystické fibrozy a diabetu Sója IgG, IgA ( protilátky proti sojovým bílkovinám) Popis Intolerance na některé proteiny obsažené v sóji. Zvýšená hladina protilátek v séru naznačuje možnost zánětlivého střevního onemocnění. Indikace Atopické ekzémy, kopřivka, gastrointestinální obtíže, alergické stavy, potravinové alergie, přecitlivělost na bílkoviny mléka, imunodeficity 40

41 5. Autoprotilátky Charakteristika: Autoprotilátky se vyskytují v organismu fyziologicky. Mají poměrně široké antigenní spektrum vlastních struktur, a jsou proto využívány k odstraňování poškozených a nevhodných vlastních buněk. Jsou užitečnými markery autoimunitních onemocnění ANA screen, ANA typizace, ANA titrace, ( antinukleární autoprotilátky ) Popis Jsou orgánově nespecifické. Vyšetření (typizace) diferencuje podle uspořádání fluorescenčního obrazu typy s rozdílnou diagnostickou interpretací. Indikace ANA je vhodné vyšetřit při podezření na SLE, diskoidní nebo polékový LE, smíšené onemocnění pojiva, dermatomyozitidu, systémovou sklerodermii, Sjögrenův syndrom, polymyozitidu, revmatickou polymyalgii, revmatoidní artritidu, chronickou aktivní hepatitidu, tyreoiditidu, autoimunitní hematologickou anémii, myasthenii gravis, polyglandulární endokrinopatii, vaskulitidu, habituální potrácení, chronický únavový syndrom Pozn. ANA slouží jako screeningový test. Pozitivita ENA může být i izolovaným nálezem při negativním průkazu ANA. Jak se hodnotí v laboratoři: Negativní Hraniční Slabě pozitivní Pozitivní Silně pozitivní Není pozorována žádná fluorescence v preparátu. Nezřetelná, ale patrná fluorescence Zřetelná, ale slabá fluorescence Zřetelná, jasná, fluorescence Velmi silná fluorescence 41

42 5.2. Kardiolipin IgG, IgM (ACLA) Popis Zvýšení u nemocných SLE s projevy trombocytopenie, trombózami a habituálním potrácením, u samostatného klinického syndromu (s triádou: habituální potrácení, recidivující trombózy a trombocytopenie), s izolovanou neurologickou symptomatologií (migrény, cholera, opakované ischemické mozkové příhody) ENA Screen (screeningextrahovatelných nukleárních antigenů) Popis Pomocí detekce autoprotilátek skupiny ENA lze zachytit počínající stádia systémových onemocnění - smíšené choroby pojiva, systémovou sklerodermii, Sjögrenův syndrom a dermatomyozitidu/ polymyozitidu 5.4. ENA/SS-A/Ro IgG; ENA/SS-B/La IgG Popis SS-A/Ro se vyskytují u SLE spojeného s HLA-DR3, primárního nebo sekundárního Sjörgenova syndromu, u izolované keratoconjunctivitidy (sicca), izolované xerostomie, kožní formy LE, neonatálního LE syndromu, SLE vzniklého při vrozeném defektu C3 nebo C4 složky komplementu a asi ¼ nemocných revmatoidní arthritidou a u syndromu. SS-B/La najdeme nejčastěji u SLE a Sjörgenova syndromu, často se vyskytují současně s SS-A/Ro. Pozn. U gravidních žen nemocných SLE může znamenat přítomnost autoprotilátek anti SS-A riziko ohrožení plodu vrozeným srdečním AV-blokem. 42

43 5.5. ENA/RNP/Sm IgG ( ribonukleoprotein / Smith ) Popis Termín Smith antigen zahrnuje rozhodující proteiny U1-snRNP komplexu. Protilátky proti Sm představují heterogenní skupinu ANA, spojenou s různými autoimunními onemocněními. Jsou specifické pro SLE ENA/Scl 70 IgG ( protein asociovaný se sklerodermií ) Popis Protilátky proti citrulinu jsou vysoce specifické pro RA, nevyskytují se prakticky u žádného jiného onemocnění a jsou tedy výraznou diagnostickou pomocí, především v časných fázích nemoci, kdy klinická diagnóza bývá ještě obtížná. Tyto protilátky jsou prokazovány až u 1/3 pacientu RF negativních ENA/Jo-1 IgG ( protilátky proti histidyl-trnasyntetáze ) Popis Velmi specifické pro myositis. U primární polymyositidy jsou pozitivní cca 33%, u primární dermatomyositidy až 25% 5.8. Histony IgG ( stanovení protilátek proti histonům ) Popis Histony jsou bílkoviny úzce svázané s eukaryontní DNA. Indikace Pozorovány v cca 50% pacientů se SLE (v aktivní fázi až 80%). Mohou však být pozitivní i u jiných zánětlivých revmatoidních onemocnění (RA, juvenilní chronická arthritida, systémová skleroza, primární biliární cirrhosa i autoimunní hepatitida). 43

44 5.9. DNP ( deoxyribonukleoprotein ) Popis Jedna z hlavních skupin protilátek u pacientů s difuzními chorobami pojiva např. SLE ds DNA IF, ds DNA titrace, ds DNA ELISA (dvoušroubovice DNA, double strained DNA) Metoda ds DNA ELISA u pozitivních pacientů se provádí potvrzení nepřímou IF Pozitivita testu znamená prakticky 100% specifitu pro aktivní SLE. U remisí a u diskoidního LE bývá negativní. Indikace Při podezření na SLE (vysoce specifické) Pozn. Výskyt autoprotilátek anti ds DNA Onemocnění Výskyt [%] SLE aktivní SLE inaktivní 60 diskoidní LE 25 polékový LE 3 smíšené onemocnění pojiva 22 systémová sklerodermie 27 polymyozitida/ dermatomyozitida 21 Sjörgenův syndrom 25 myasthenia gravis 12 tyrotoxikóza 20 zdravé osoby ss DNA ELISA (jednořetězcová šroubovice DNA, single strained DNA) Popis Zvýšené hodnoty je možno nalézt u celé řady autoimunitních onemocnění. Vysoké hodnoty ss DNA mohou způsobit falešně pozitivní reakci u stanovení ds DNA 44

45 5.12. RF IgG, IgA, IgM ( revmatoidní faktor ) Materiál: sérum - 0,5 ml Popis RF IgA, IgG, IgM mohou být přítomny jednotlivě i současně v závislosti na klinických parametrech a aktivitě onemocnění. Test je zvláště vhodný jako doplňkové vyšetření u serologicky negativních pacientů. V časných fázích onemocnění bývá častěji pozitivní izotyp IgA. Současná pozitivita protilátek izotypu IgA a IgM je specifičtější pro RA na rozdíl od izolovaného nálezu pozitivity pouze jednoho izotypu. Indikace Serologický průkaz autoprotilátek typu revmatoidního faktoru (RF) Ciklický citrulinovaný peptid - IgG Popis Protilátky proti citrulinu jsou vysoce specifické pro RA, nevyskytují se prakticky u žádného jiného onemocnění a jsou tak výraznou diagnostickou pomocí, především v časných fázích nemoci, kdy klinická diagnóza bývá ještě obtížná. Tyto protilátky jsou prokazovány až u 1/3 pacientu RF negativních. 45

46 5.14. ANCA screen, ANCA IF, ANCA titrace, c ANCA ELISA, p ANCA ELISA (antineutrofilní cytoplazmatické protilátky) Metoda Nepřímá IF (nebo ELISA) Dva typy pozitivity: c-anca u Wegenerovy granulomatózy (antigenem je proteináza III - PR3) nebo p-anca u systémových vaskulitid (mikroskopická polyarteritis, Churg-Straussův syndrom, polyarteritis nodosa), SLE a glomerulonefritis (antigenem je myeloperoxidáza - MPO). Indikace Nejčastější výskyt u systémových nekrotizujících vaskulitid a idiopatických rychle progredujících glomerulonefritid. Pozitivita autoprotilátek ANCA je typická pro vaskulitické syndromy typu Wegenerovy granulomatózy (canca se specifitou proti proteináze) a nodózní polyarteriitidy (p ANCA se specificitou proti myeloperoxidáze) ASMA - hladký sval Ab Ig ( protilátky proti hladkému svalu ) Metoda nepřímá IF Popis ASMA patří také k důležitým diagnostickým nástrojům při určování autoimunitních jaterních nemocí (90% pacientů s autoimunitní hepatitis). Pozitivita se vyskytuje u chronické aktivní autoimunní hepatitidy, akutní virové hepatitidy B a C, infekční mononukleózy, CMV infekce, postinfarktového a post perikardektomického syndromu a systémových imuno-patologických stavů anti mitochondriální Ab IF ( protilátky ) Metoda nepřímá IF Popis AMA jsou důležitým ukazatelem primární biliární cirhózy (pozitivita až u 90%). V důsledku možné destrukce malých žlučových kanálků má 95% pacientů s PBC vysoké titry IgG protilátek. Další asociované autoimunitní nemocí jsou: Sjögrenův syndrom, Raynaudův syndrom, CREST syndrom, arthralgie, thyroiditis.. 46

47 5.17. β Glykoprotein IgG, IgA, IgM Popis SLE s projevy trombóz, habituálním potrácením a trombocytopenií nebo u samostatného syndromu s triádou označovanou jako primární antifosfolipidový syndrom. Provádíme stanovení ve třídách IgG a IgM. Indikace Diagnóza a monitorování trombotických onemocnění spojených s primárním antifosfolipidovým syndromem (APS), APS asociovaný s SLE BPI IgG,IgA (X-ANCA) ( protilátky proti proteinu zvyšujícímu baktericidní permeabilitu ) Popis BPI je součástí azurofilních granulí neutrofilů. Indikace Je to důležitý ukazatel u vaskulitidy. BPI IgG a IgA se zvyšují u bakterielních infekcí (ledviny, cystická fibroza) t-transglutaminasa IgG, IgA (protilátky proti tkáňové transglutaminase, anti -ttg) Popis Enzym, hlavní autoantigen endomysia. Hraje hlavní roli v patogenezi celiakie. Diagnostická hodnota testu je srovnatelná se stanovením protilátek proti endomysiu (shoda 95%). Kvantitativní stanovení AtTG má vysokou diagnostickou hodnotu (senzitivita % a specifita %). Lze stanovovat ve třídě IgA i IgG. U pacientů se selektivním deficitem IgA je v této třídě neprokazatelný. V remisi při bezlepkové dietě hladina protilátek klesá a proto jejich stanovení může být velmi dobře použito pro dlouhodobé sledování a monitoring bezlepkové diety. Indikace Celiakie, diferenční diagnostika enteropatií. 47

48 5.20. Anti-TPO (Thyroidní mikrosomální peroxidáza) Metoda CLIA Popis TPO je totožná s mikrosomálním antigenem, proti jehož části jsou orientovány autoprotilátky u autoimunitního thyroidního onemocnění. Ty jsou běžné cca u 90% pacientů s chronickou autoimunitní thyroidozou a u pacientů s Gravesovou chorobou. Vyskytují se rovněž u žen starších 60ti let a také během gravidity. Jsou přítomny i u dalších onemocnění (diabetes mellitus 1. typu, systémový erythematosus ) Anti-thyreoglobulin Metoda CLIA Indikace Prokazovány ve zvýšeném množství u chronické lymfocytární thyreoiditidy, méně často u Grawes- Basedowovy choroby, primárního myxedému, lze je však prokázat i u ostatních nefunkčních thyreopatií i u části běžné populace Spermie IgG, IgA, IgM (spermatozoidní Ab IgA, IgM,.IgG) - protilátky proti spermiím Materiál SVK - 2 ml, sérum - 0,5 ml Popis Jsou používány především pro diagnostiku imunologicky podmíněných poruch fertility Ovarium (protilátky proti ovariu) Popis Vyšetření je indikováno u pacientů s primárním ovariálním selháním, endometriozou, SLE a sterilitou. Protilátky jsou přítomné pouze v počátečním stadiu onemocnění. Indikace Jsou používány především pro diagnostiku imunologicky podmíněných poruch fertility. 48

49 5.24. Zona pellucida (protilátky proti Zona pellucida) Popis Vysoká hladina antizonálních protilátek způsobuje zabránění vstupu spermie do vajíčka při přirozené nebo umělé fertilizaci. Hodnoty bývají u některých žen tím vyšší, čím častěji došlo k odběrům oocytů. Indikace Poruchy plodnosti 49

50 6. Infekční onemocnění 6.1. EBV/EBNA IgG, IgM (nukleární antigen viru Epstein- Barr) Popis Virus Epstein-Barr je etiologické agens infekční mononukleozy, je přítomen u Burkittova NPC a u X-lymfoproliferativního syndromu. Je celosvětově rozšířen a odhaduje se, že jím bylo infikováno cca 95% populace. Po prodělané infekci zůstává po celý život latentní EBV/VCA IgG, IgM ( virus Epstein-Barr ) Popis Virus Epstein-Barr je rovněž etiologické agens infekční mononukleozy, je přítomen u Burkittova NPC a u X-lymfoproliferativního syndromu. Je celosvětově rozšířen a odhaduje se, že jím bylo infikováno cca 95% populace. Po prodělané infekci zůstává po celý život latentní CMV IgG, IgM ( cytomegalovirus ) Metoda CLIA Popis CMV patří mezi herpetické viry. V populaci se výskyt pohybuje mezi 40 až 100 %, infekce může být primární nebo sekundární. U osob s porušenou imunitou a u novorozenců se může objevit související řada vážných a nespecifických syndromů. Vyšetření je vhodné v prvním trimestru těhotenství Herpes simplex typ 1 IgG, IgM Herpes simplex typ 2 IgG, IgM Popis Jeden z nejrozšířenějších virů. Přibližně 90% dospělých je seropozitivních (i v závislosti na socioekonomickém statutu). 50

51 6.5. Herpes zoster v. IgG, IgM (neštovice) Popis (Human herpes virus 3, HHV-3). Původce neštovic resp. pásového oparu. Varicella má endemický charakter s maximem 2-6 let věku HAV Ig celkové, HAV IgM (virus hepatitidy A - protilátky) Metoda CLIA Popis Při infekci se objevují několik dní po vzniku, rychle dosahují vrcholu a zůstávají ve zvýšené koncentraci, při rekonvalescenci pak klesají. Protilátky HAV se v séru člověka, který infekci prodělal, mohou udržovat i po celý život, nejsou však znakem chronického nosičství HBs Ig celkové, HBsAg antigen ( protilátky proti povrchovému antigenu hepatitidy B) Metoda CLIA, ELISA Popis Přítomnost v séru může indikovat akutní infekci, chronickou HBV infekci, subklinickou fázi nosičství Hbe Ig celkové, Hbe Ag antigen (protilátky proti proteinovému antigenu hepatitidy B) Metoda CLIA Popis Hepatitis B má globálně endemický charakter. K infekci dochází např. infikovanou krví při transfuzi, ale virus je přítomen i v jiných tělních tekutinách (orální a genitální kontakt). Může dojít i k přenosu matka/dítě. 51

52 6.9. HBc Ig, HBc IgM (protilátky proti jádrovému antigenu viru hepatitidy B) Metoda CLIA Popis V případě akutní infekce HBV jsou celkové protilátky a anti/hbc IgM detekovatelné v séru krátce po objevení symptomů a nedlouho po objevení HbsAg. U pacientů s chronickou infekcí hepatitidy B nebo ve stadiu symptomatického chronického nosičství se protilátky zvyšují během inkubace a mohou přetrvat i celý život. Celkové anti HBc mohou být detekovatelné i při absenci jakýchkoliv jiných markerů HB HCV Ig celkové (protilátky proti hepatitis C) Metoda CLIA Popis Využíván zejména ke sledování terapie antivirotiky u chronicky nemocných, rovněž k detekci a prevenci onemocnění (dárci krve) HEV Ig celkové ( protilátky proti hepatitis E ) Popis Hepatitis E není asociována s chronickou infekcí, je však velmi nebezpečná, zejména u gravidních žen. Představuje vážný problém v rozvojových zemích, ale již se promítla i do Evropy Influenza A virus IgG, IgA Influenza B virus IgG, IgA Popis Detekce protilátek proti viru chřipky A a B. 52

53 6.13. Parainfluenza 1 IgG, IgA Parainfluenza 2 IgG, IgA Parainfluenza 3 IgG, IgA Popis Detekce protilátek proti viru para-chřipky 1,2, RSV IgG, IgA, IgM ( protilátky proti respiračnímu syncytiálnímu viru ) Popis RSV je infekční agens, který způsobuje (zejména u dětí) vážná respirační onemocnění. Nejčastější doba výskytu je od podzimu do jara. Indikace - respirační onemocnění - infekt dolních cest dýchacích - rýma, zánět nosohltanu, bronchitida, pneumonie Parotitis IgG, IgM ( příušnice ) Popis Semikvantitativní průkaz protilátek IgG a IgM proti virům příušnic v krevním séru. Prokázání protilátek IgM je možno využít k diagnostice akutní infekce a protilátek IgG k určení úspěšnosti očkování či prodělané nemoci Morbilli IgG, IgM (spalničky) Materiál SVK - 2 ml, sérum - 0,5 ml Popis Typicky dětské onemocnění. Virus má endemický charakter, cca 90% populace se s ním setká do věku 20 let. Onemocnění bývá provázeno častými komplikacemi. 53

54 6.17. Rubella IgG, IgM (zarděnky) Popis Virus je původcem zarděnek. Stanovení protilátek má význam pro sledování účinnosti očkování, diferenciální diagnostiku a na počátku těhotenství Bordetella pertusis IgG, IgA, IgM Bordetella parapertusis IgG, IgA, IgM Metoda Bordetella pertussis - ELISA Bordetella parapertussis - IF (titrace) Popis Bordetella pertussis a parapertussis - kolonizují řasinky dýchacích cest. Svými toxiny, které produkují, zasahují do metabolismu buněk. Bordetella pertussis je původcem černého kašle. Bordetella parapertussis způsobuje kašel podobný dávivému. Sérologická diagnostika B. pertusis zahrnuje stanovení protilátek proti pertusovému toxinu (PT) ve třídách IgG, A, M. K diagnostice onemocnění je doporučeno odebírat dva vzorky srážlivé krve (párové vzorky) s odstupem 3 týdnů, event. později. Silně pozitivní hodnoty IgG protilátek proti PT v období déle než 1 rok po očkování mohou svědčit pro probíhající nebo nedávno proběhlé onemocnění. Indikace - diferenciální diagnostika (kašel) - kontrola úspěšnosti očkování Pozn. Pro doplnění sérologického nálezu u nejasných případů a u neočkovaných je možné vyšetření protilátek metodou WB Mycoplasma pneumoniae IgG, IgA, IgM (protilátky) Popis Mykoplasmata jsou extracelulární parazité žijící na mukózních membránách dýchacích cest. Indikace Převážně symptomatická onemocnění dýchacích cest - zánět hrtanu, průdušek, záškrt, zánět průdušnice i průdušek, pneumonitida a zápal plic. 54

55 6.20. Chlamydia pneumoniae IgG, IgA, IgM Popis Tři druhy chlamydií jsou ve vztahu k lidskému organismu patogenní Ch.trachomatis, pneumoniae a psitacci (ornitóza). Gravidní ženy mohou transferovat infekci na dítě (konjunktivitidy, pneumonie novorozenců). U mužů se infekce často projeví negonokokovou uretritidou. Chlamydiové infekce mají obecně tendenci přecházet do chronického stadia Chlamydia trachomatis IgG, IgA, IgM Popis Ch. trachomatis je jedním ze sexuálně přenosných patogenů. Počet infekcí má rostoucí trend (LGV, trachom ) Borrelia afzelii IgG, IgM Borrelia burgdorferi IgG, IgM Borrelia garinii IgG, IgM Popis Geneticky byla určena řada genospecies, z nichž jmenované jsou považována za původce onemocnění borreliosou). Jednotlivé species se podílejí na znacích onemocnění různě. Diagnostika je komplexem klinického obrazu, epidemiologické anamnézy a laboratorních testů (zejména stanovení specifických protilátek třídy IgG a IgM). Přímá detekce borrelií je možná (kultivace, elektroforéza), vzhledem k náročnosti však není rutinně používaná. Indikace Je nutné brát v úvahu pomalou tvorbu protilátek v časném stadiu, možnost ovlivnění předchozí aplikací AB, netypickou dynamiku odpovědi cca 3-6 týdnů od kontaktu, přetrvávání protilátek po terapii, seronegativitu u malého procenta nemocných, možnost zkřížených reakcí u autoimunitních chorob. Pozn. Lze upřesnit (s pravděpodobností cca 70-80% ) provedením vyšetření Western Blott) 55

56 6.23. Brucella abortus IgG, IgM Popis Onemocnění je přenosné ze zvířat (antropozoonóza), kde má poměrně častý výskyt (hovězí skot, kozy, ovce, prasata, krysy, psi ) Listeria monocytogenes ½, 4b ( protilátky ) Metoda Nepřímá IF Popis Podmíněný lidský patogen. Onemocnění je závažné a postihuje zejména starší lidi, děti, těhotné ženy a osoby se sníženou imunitou. Známý patogen v potravinách (zejména mléčné a masné výrobky) Helicobacter pylori IgG, IgA, IgM Popis Helicobacter pylori byl izolován ze sliznice žaludku v roce Je označován za agens odpovědné za poškození žaludeční sliznice a za příčinu možného vývoje peptického vředu resp. karcinomu. Pozitivní výsledky však nerozlišují mezi kolonizací a infekcí H. pylori. Negativní výsledek nevylučuje přítomnost infekce H. pylori. Indikace Indikace u nemocných s dyspeptickými potížemi, epigastrickými bolestmi, chronickou gastritidou, vředovou chorobou žaludku a duodena, u nádorů žaludku, Yersinia enterocolitica IgG, IgA Popis Důkaz zvýšené koncentrace protilátek přispívá k diferenciální diagnostice reaktivní arthritidy. Test není vhodný ke stanovení diagnosy akutních enterických onemocnění. 56

57 6.27. Candida albicans IgG, IgA, IgM Popis Infekce C. albicans a C. tropicalis představují více než 80% kandidových infekcí. Infekce jsou charakterizovány vzrůstem IgM a IgG hodnot. C. typu A jsou spojeny s infekcemi mukosální membrány. Zvýšené hodnoty IgG se často nachází u starších pacientů (> 60 let) Toxoplasma gondii IgG IgA,IgM, IgE, CLIA Popis Toxoplasmosou se člověk se může nakazit tkáňovými cystami v mase infikovaných zvířat nebo oocystami vylučovanými do prostředí (např. kočkou). Vyšetření slouží k verifikaci vrozené či získané formy toxoplasmózy. Z klinického hlediska je nejčastěji indikováno při diferenciální diagnostice uzlinového syndromu, u části habituálních potratů po poranění kočkou 57

58 7. Buněčná imunita 7.1. Základní skupina (imunologie) Materiál NVK v heparinu nebo v EDTA, 3ml Metoda Průtoková cytometrie Popis CD 3: T - lymfocyty CD 4: T lymfocyty pomocné (helper) CD 8: T lymfocyty supresorické/cytotoxické CD 5: T lymfocyty + akt. B lymfocyty CD 19: B - lymfocyty CD 20: B lymfocyty zralé CD aktivované B-lymfocyty: CD4+; povrchové Ig Indikace Virové, mykotické, parazitární infekce a jiné podezření na primární anebo získané imunodeficity Monitorování imunosuprese Lymfoproliferativní onemocnění Systémová a orgánově specifická autoimunitní onemocnění HLA B 27 Materiál NVK s heparinem sodným (zelená zkumavka) nebo s EDTA (fialová zkumavka), minimální množství 4 ml Metoda průtoková cytometrie přítomny / nepřítomny Indikace Bechtěrevova choroba, Reiterův syndrom, reaktivní arthritidy, ureitidy.. Pozn. Znak HLA B27 bývá pozitivní u většiny pacientů (90%) s ankylozující spondylitidou (M. Bechtěrev) a u části pacientů (35%) s Reiterovým syndromem Krevní obraz (KO) Materiál NVK - ve zkumavce s EDTA Metoda Erytrocyty, leukocyty, trombocyty, hemoglobin, hematokrit, granulocyty, lymfocyty, monocyty Popis Zastoupení jednotlivých krevních buněk v krvi. Pozn. Případnou patologii hodnot lymfocytů v KO můžeme upřesnit rozborem subpopulací lymfocytů. 58

59 8. Westernblott, (WB - doplnění výsledků ELISA) Borrelia afzelii IgG, IgM Borrelia garinii IgG, IgM Borrelia burgdorferi IgG, IgM Metoda WB stripy hodnocení Popis Upřesnění výsledků stanovení příslušných protilátek ELISou Popis antigenů Rekombinantní antigeny ve WB IgM: P41 Bs vnitřní flagellin vysoce specifický P39 Ba BmpA (glykosaminopeptidový receptor) znak pro pozdní odpověď OspC Ba, Bg, Bs Vnější povrchový protein C hlavní imunogen v časné protilátkové odpovědi, imunodominantní znak odpovědi IgM, druhově specifický antigen p44 anaplazma phagocytophila hlavní marker protilátkové odpovědi HGA Rekombinantní antigeny ve WB IgG: VlsE Ba, Bg, Bs antigenně variabilní systém významný pro protilátkovou odpověď IgG, druhově specifický antigen p83 Ba hlavní extracelulární protein p41 Ba Vnitřní část flagellinu vysoce specifický marker pro časnou protilátkovou odpověď p39 Ba BmpA (glykosaminopeptidový receptor) znak pro pozdní odpověďigg OspB vnější povrchový antigen OspA Bs, Ba, Bg, Bs vnější povrchový protein A, ve třídě IgG vysoce specifický znak pro infekce borreliemi Bs B. burgdorferi sensu stricto; Ba B. afzelii; Bg B. garinii; 59

60 8.1. Chlamydia pneumoniae IgG, IgA, IgM Chlamydia trachomatis IgG, IgA, IgM Metoda WB stripy hodnocení Popis Upřesnění výsledků stanovení příslušných protilátek ELISou Popis antigenů MOMP - Ch. trachomatis; Ch. pneumoniae; Ch. psittaci "Hlavní protein vnější membrány", nejdůležitější imunodominantní antigen vnější membrány; Rozdíly v aminokyselinové sekvencí následujících antigenů tří lidských patogenních původců: C. pneumoniae a C. trachomatis: 35,5% rozdíl C. pneumoniae a C. psittaci: 27,9% rozdíl C. trachomatis a C. psittaci: 33,9% rozdíl Tyto rozdíly umožňují rozlišení tří druhů. OMP2 - Ch. trachomatis, Ch. pneumoniae Protein 2 vnější membrány ; protein vnější membrány s vysokou koncentrací cysteinu; univerzální indikátor chlamydiové infekce. HSP60 - Ch. trachomatis Protein tepelného šoku 60", potenciální ukazatel chronické zánětlivé infekce pro Chlamydia trachomatis (faktor tubulární neplodnosti, reaktivní artritida). MIP - Ch. trachomatis Násobitel makrofágové efektivity ; antigen specifický pro druh Ch.trachomatis OMP4 - Ch. pneumoniae Protein vnější membrány 4 ; specifický pro druh, lokalizovaný na povrchu Ch.pneumoniae OMP5 - Ch. pneumoniae Protein vnější membrány 5 ; specifický pro druh, protein vnější membrány, lokalizovaný na povrchu Ch.pneumoniae 60

61 8.2. Bordetella pertussis IgG, IgA Metoda WB stripy hodnocení Popis Upřesnění výsledků stanovení příslušných protilátek ELISou Antigen Význam FHA - Filamentosní haemagglutinin (FHA) je důležitý pro uchycení Bordetella pertussis na epiteliálních buňkách hostitele. IgG protilátky proti FHA jsou vyprodukované v 80-90% infikovaných osob a IgA protilátky v 50-60%. FHA se vyskytující se u Bordetella pertussis a Bordetella parapertussis, vykazuje křížovou reaktivitu s Hemophilus, chřipka a jiných bakterií. Protilátky proti FHA jsou vyprodukované buď po vakcinaci či po infekci s jedním z Bordetella druhů. PT - Pertussis toxin (PT) je toxin uvolňovaný do prostředí a sestává se z dvou součástí: - protomer A (podjednotka S1) je enzymaticky aktivní část toxinu - oligomer B (podjednotky S2 - S5) jsou vazebné části toxinu IgG protilátky proti PT jsou produkovány 90% infikovaných, zatímco IgA protilátky jsou produkovány pouze u %. Na rozdíl od FHA, který se vyskytuje i u Bordetella parapertussis, PT je specifický pouze pro Bordetella pertusis a je proto považovaný za klíčový antigen pro infekci černého kašle. Protilátky proti PT jsou vyprodukované buď po vakcinaci či po infekci s Bordetella pertussis. PT Pertussis toxin 100 (PT-100) byl přizpůsoben podle WHO-standardu (100 IU/ml) a podle směrnice German Robert-Koch-Institute a Německého Bordetella pertusis referenčního centra. Pozitivní PT-100 reakce je důkaz pro aktivní Bordetella infekci (pokud byly i typické klinické symptomy) či pro dostatečnou imunoprotekci po nedávné vakcinaci. IgG PT- 100 IgG PT IgA výsledek Interpretace pozitivní přítomny IgA a IgG protilátky proti Bordetella pertussis; Akutní infekce Bordetella pertussis infekce pozitivní přítomny IgA a IgG protilátky proti Bordetella pertussis. Pravděpodobná primoinfekce Bordetella pertussis. IgA protilátky se vyskytují velmi zřídka po vakcinaci dop: testujte druhý vzorek za 3 týdny pozitivní 61 přítomny IgG protilátky proti Bordetella pertussis. Pravděpodobnost akutní infekce černého kašle či titru po nedávné vakcinaci

62 - + - pozitivní pozitivní pozitivní Přítomny IgG protilátky proti Bordetella pertussis. Pravděpodobnost dříve prodělané infekce černého kašle či titru po dřívější vakcinaci Přítomny IgA protilátky proti Bordetella pertussis. Pravděpodobná infekce černého kašle IgA protilátky se vyskytují velmi zřídka po vakcinaci. dop.: testujte nový vzorek za tři týdny Nejsou přítomny IgA a IgG protilátky proti Bordetella pertussis. dop.: jestliže máte podezření na infekci, testujte nový vzorek za 3 týdny 62

63 9. Hormony a doplňková vyšetření 9.1. TSH (thyroidní stimulující hormon) Metoda CLIA Popis TSH je produkován předním lalokem hypofýzy, jeho uvolňování do krevního oběhu je řízeno z hypotalamu prostřednictvím TRH (Thyreotropin Releasing Hormon). Primární funkcí TSH je regulace syntézy a sekrece hormonů štítné žlázy (T3, T4). Snížené hodnoty: celkový stav ve stáří, Cushingův syndrom, mentální anorexie, akromegalie, opožděná puberta, sekundární amenorea, Klinefelterův syndrom, chronická insuficience ledvin, cirhóza jater, endogenní deprese, užívání léků - kortikoidů, apomorfinu, dopaminu, verapamilu, difenylhydantoinu apod. Zvýšené hodnoty: po tělesné námaze, diagnostické vyšetření se 131-I, užívání léků - amiodaronu, chlorpromazinu, haloperidolu, metoclopramidu a preparátů s obsahem jódu 9.2. T3 (trijodtyronin) Metoda CLIA Popis Tyroxin (T4) a trijodtyronin (T3) jsou hlavní hormony produkované štítnou žlázou. Jsou nezbytné pro růst a vývin organismu. Zastavení nebo snížení funkce štítné žlázy vede k těžkým poruchám ve vývoji a růstu (kretenismus). V dospělém organismu hormony štítné žlázy ovlivňují celkový metabolismus. Poruchy v produkci hormonů štítné žlázy se projevují v bazálním metabolismu: při hyperfunkci (hypertyreóza, morbus Basedow) je produkce hormonů štítné žlázy zvýšena, při hypofunkci (myxedém) je snížena. 63

64 9.3. T4 (tyroxin) Metoda CLIA Popis T4 je vylučován štítnou žlázou v závislosti na koncentraci hypofyzárního tyreostimulačního hormonu (TSH). T4 cirkuluje reversibilně vázaný na transportní bílkoviny, zejména tyroxin vážící globulin (TBG) a z malé části na prealbumin a albumin. Pouze asi 0.05% T4 není vázáno na proteiny a tento volný tyroxin je metabolicky aktivní a stává se prekursorem pro tvorbu T3. U primární malfunkce štítné žlázy (hypo- a hypertyreoidismu) se koncentrace T4 příslušně mění. Ke změně koncentrace celkového T4 může dojít i u eutyroidních pacientů a to jako důsledek změn v koncentraci TBG (nárůst při těhotenství, estrogenní terapii, pokles při jaterních a gastrointestinálních onemocněních, při léčbě androgeny, anaboliky nebo fenytoinem). Vzhledem k ovlivnění funkce štítné žlázy TSH se na hladině T4 odrazí i poruchy funkce hypofýzy a hypotalamu T4 volný (tyroxin volný) Metoda CLIA Popis Koncentrace volného tyroxinu koreluje s klinickým stavem lépe než celkového a u abnormálních koncentrací celkového tyroxinu tak lze zjistit, zda příčinou je porucha funkce štítné žlázy nebo změna v koncentraci transportního proteinu. 64

65 9.5. FSH (folikuly stimulující hormon) Metoda CLIA Popis Folitropin je secernován buňkami předního laloku hypofýzy. FSH se skládá ze dvou různých, nekovalentně vázaných podjednotek. Účinek FSH se u mužů a žen liší. U žen se FSH a LH vzájemně doplňují při kontrole gonadálních funkcí, indukují ovulaci a přispívají k rozvoji žlutého tělíska. Hladiny FSH cyklicky kolísají. Sekrece LH podporuje rozvoj žlutého tělíska. Žluté tělísko pak produkuje zvyšující se množství progesteronu a estradiolu. V těhotenství funkci LH přebírá hcg. U mužů FSH spolu s LH a testosteronem stimuluje spermatogenezi LH (luteinizační hormon) Metoda CLIA Popis Lutropin (LH) je vylučován buňkami předního laloku hypofýzy a skládá se ze dvou nekovalentně vázaných podjednotek. Podjednotky se vyskytují i u ostatních glykoproteinových hormonů (např. hcg), který je produkován především placentou. Určují biologickou i imunologickou specifiku. U žen: LH a FSH se vzájemně ovlivňují při kontrole gonadálních funkcí. Spouštějí ovulaci a přispívají k vývoji žlutého tělíska. Žluté tělísko pak produkuje zvyšující se množství progesteronu a estradiolu. V těhotenství funkci LH přebírá hcg. U mužů FSH spolu s LH a testosteronem stimuluje spermatogenezi. U mužů: LH společně s FSH a testosteronem stimulují spermatogenezi. Během prepubertálního vývoje indukuje FSH odpověď Leydigových buněk na LH. 65

66 9.7. Prolaktin Metoda CLIA Popis Prolaktin hraje roli v řízení řady biologických funkcí, avšak jeho hlavní funkcí je iniciace a stimulace laktace a vývoje mléčné žlázy. Prolaktin je secernován hlavně speciálními buňkami předního laloku hypofýzy. Je přítomen v plazmě, plodové vodě, mléčném séru, v hlenu děložního krčku a mozkomíšním moku. Vzrůstá při ovulaci, v průběhu těhotenství, v průběhu kojení a v některých dalších situacích, např. ve stresu Estriol nekonjugovaný (volný), fe3 Metoda CLIA Popis Prekurzor estriolu je syntetizován nadledvinkami plodu a na estriol přeměněn hydroxylací v játrech plodu a desulfatací placentou. V játrech matky je konjugován za vzniku sulfátů a glukuronidů a v této formě vylučován močí. Volný estriol v nekonjugované formě pak odpovídá cca 9% celkového cirkulujícího estriolu. V průběhu fyziologického těhotenství růstem trofoblastu sekrece estriolu plynule narůstá až do 40tého týdne gravidity. Snížené hodnoty estriolu nebo jeho náhlý pokles signalizují nitroděložní tíseň plodu. K monitorování se používají hladiny celkového nebo volného estriolu. Volný estriol může rychleji odrážet zhoršení fetoplacentární funkce. 66

67 9.9. Estradiol Materiál SVK - 2 ml, sérum - 0,5 ml Metoda CLIA je to hlavní estrogenní steroid. Jeho biosyntéza probíhá přes androgeny. Katabolismus v játrech vede k transformaci estradiolu na estron, nebo ke vzniku konjugátů, vylučovaných močí. U žen je estradiol syntetizován a vylučován Graafovými folikuly vaječníků. Estradiol stimuluje v první části ovariálního cyklu syntézu proteinů děložní svaloviny a hyperplázii endometria. Působí také na úrovni hypofýzy ovlivňováním sekrece LH a FSH. Během první fáze cyklu vede progresivní zvyšování koncentrace estradiolu k masivní sekreci LH, který spouští ovulaci. Během těhotenství koncentrace estradiolu pravidelně roste. Stanovení plazmatického estradiolu je základní parametr při monitorování indukce ovulace a ovariální hyperstimulace. Zvýšení syntézy estradiolu a jeho koncentrace na konci stimulace odráží množství a kvalitu vyvíjejících se folikulů. Stanovení také dovoluje vyšetření ovariální insuficience, anomálií cyklu, hirsutismu a amenorey hypothalamického původu. U všech těchto stavů, stejně jako v menopauze, jsou koncentrace estradiolu velmi nízké. U mužů je estradiol syntetizován ve varlatech. Jeho normální hladina v séru je nízká. Ve vyšších koncentracích mohou estrogeny vézt ke gynekomastii s objevením se ženských sekundárních pohlavních znaků. Stanovení estradiolu u dětí je užitečné při zkoumání problémů spojených s pubertou. Jeho normální hladina v séru je nízká. 67

68 9.10. Progesteron Metoda CLIA Popis U žen stanovení progesteronu dovoluje vyšetřit abnormální ovulaci, jednu z hlavních příčin neplodnosti. Stanovení progesteronu je rovněž důležité při správném načasování ovulace u pacientek, u kterých se ovulace navozuje pomocí hmg (lidský menopauzální gonadotropin) nebo clomiphenem jak v přítomnosti, tak v nepřítomnosti hcg. V těchto případech se často nacházejí vyšší hladiny progesteronu. Stanovení progesteronu v preovulační fázi má též význam pro načasování odběru ovocytů pro oplodnění in vitro. V kombinaci se stanovením estradiolu na začátku luteální fáze může sloužit k predikci neúspěchu implantace vajíčka oplodněného in vitro. U mužů a dětí je vyšetření indikováno při podezření na enzymatický defekt biosyntézy steroidů Testosteron Metoda CLIA Popis Testosteron je steroidní hormon syntetizovaný hlavně Leydigovými buňkami v testes mužů. U žen pochází testosteron z kůry nadledvin a ovárií a je vedlejším produktem metabolizmu. Je odpovědný za vznik primárních a sekundárních pohlavních znaků u mužů. Stanovení testosteronu se provádí: U žen v případě podezření na hirsutismus, polycystická ovaria, ovariální tumory, tumory nadledvin a hyperplazie nadledvin. U mužů stanovení dovoluje hodnotit hypogonadizmus, orchidektomii, terapii estrogeny, Klinefelterův syndrom, hypopituitarizmus, testikulární feminizaci a jaterní cirhózu. 68

69 9.12. hcg (choriogonadotropin) Metoda CLIA Popis Choriogonadotropin (hcg) patří ke skupině glykoproteinových hormonů. Na rozdíl od ostatních hormonů vznikajících v adenohypofýze, tvoří se hcg v trofoblastických buňkách placenty v průběhu těhotenství a stimuluje růst žlutého tělíska. Biologicky aktivní je pouze kompletní, intaktní molekula hcg. Pro prenatální diagnostiku lze použít jak měření intaktního hcg, tak hcg celkového a volné podjednotky. Imunochemické stanovení koncentrace hcg v krvi nebo moči se uplatňuje především v diagnostice těhotenství a sledování jeho průběhu. Již několik dní po oplodnění dochází ke zvýšení koncentrace hcg v krvi matky natolik, že toto zvýšení lze stanovit. Zvýšené hodnoty koncentrace hcg (společně se stanovením α-fetoproteinu nekonjugovaného estriolu - ue3, s UZ a dalšími ukazateli) umožňují včasnou diagnózu trisomie. Zvýšená hladina hcg v krvi je rovněž významným ukazatelem vzniku placentárních a testikulárních trofoblastických nádorů a objevuje se i u 10-40% pacientů s netrofoblastickými nádory. 69

70 9.13. AFP (Alfa-1-fetoprotein) Metoda TRACE Popis V onkologii je AFP užitečná pro stanovení diagnózy a umožnění postterapeutického sledování: - hepatocelulárních karcinomů, zejména po cirhóze jater, - všech teratokarcinomů, zejména varlat a vaječníků, - jaterních metastáz pocházejících z různých karcinomů, zejména zažívacího traktu. V hepatologii je AFP indikátorem intenzivní regenerace jater u virové hepatitidy. V pediatrii lze analýzu AFP použít k rozlišení mezi biliární artrézií a novorozeneckou hepatitidou a k potvrzení dědičné tyrosinózy. V porodnictví lze měření AFP použít k diagnostikování rozštěpů neurální trubice u plodu (anencefalie, spina bifida) v mateřském séru a ve vzorcích plodové vody odebraných v 16. až 18. týdnu těhotenství. Zvýšená hladina AFP může signalizovat fetální distres nebo vícenásobné těhotenství a snížená úroveň může poukazovat na toxemii, pomalý růst plodu a placentární nádor. Přesná interpretace AFP hladin musí vzít do úvahy skutečný gestační věk. Tuto analýzu lze rovněž použít během těhotenství, zejména při screeningu těhotenství na Downův syndrom. V tomto případě je nutné AFP analýzu spojit s dalšími klinickými a biologickými údaji, jakými je např. hladina free ßhCG, mateřský věk a gestační věk. Je třeba zdůraznit, že lze stanovit pouze statistické informace o možném riziku PAPP-A (Specifický těhotenský peptid A) Metoda TRACE Popis V kombinaci s dalšími biologickými a klinickými údaji jsou snížené hodnoty PAPP-A dobrou prognostickou hodnotou při rozpoznání určitých chromozomálních anomálií plodu. Ve screeningu provedeném v 1. trimestru mezi 11. a 14. týdnem těhotenství bylo dosaženo přibližně 90 % stupně detekce trizómie 21 kombinací věku matky, sonografického měření nuchální (šíjové) translucence (NT) a biochemického stanovení PAPP-A a volného βhcg. 70

71 9.15. Free β hcg (volná beta podjednotka lidského choriogonádotropního hormonu) Metoda TRACE Popis V kombinaci s dalšími biologickými a klinickými údaji jsou hodnoty free ßhCG dobrou prognostickou hodnotou při rozpoznání určitých chromozomálních anomálií plodu v 1. resp. 2. trimestru těhotenství. Ve screeningu provedeném v 1. trimestru mezi 11. a 14. týdnem těhotenství bylo dosaženo přibližně 90 % stupně detekce trizómie 21 kombinací věku matky a sonografického měření nuchální (šíjové) translucence (NT) a biochemického stanovení volného βhcg a PAPP-A. 71

72 10. Ostatní Eosinofily - výtěr z nosu Materiál Výtěr z nosu, zvláštní instrukce Metoda mikroskopie Indikace K upřesnění diagnostiky atopického stavu a parazitární infestace zejména u dětí Sedimentace erytrocytů Materiál NVK - plná zkumavka s černým označením Metoda Sedimentace se vyjadřuje jako pokles sloupce erytrocytů v milimetrech po 1 a po 2 hodinách. Popis Nespecifický ukazatel zánětu Indikace Zánětlivé stavy Pozn. Středně zvýšená sedimentace mm/hod, vysoká sedimentace nad 50 mm/hod. Limitem hodnoty sedimentace je hodnota hematokritu. 72

73 11. Alergologická stanovení IgE - specifické Popis Pozitivní výsledek potvrzuje možnost alergie I. typu na daný antigen. Indikace Alergické stavy (v průběhu sezony, potravinové alergii, při srovnání rozdílných výsledků kožních testů a klinického stavu) IgG4 - specifické Popis Shodný pozitivní výsledek s IgG potvrzuje přecitlivělost 2. nebo 3. typu na daný antigen. Vzestup protilátek IgG4 může monitorovat účinnost AIT. Indikace Diagnóza imunopatologických (hypersenzitivních) reakcí zprostředkovaných s IgG protilátkami, např. alergická alveolitida (zánět plicní tkáně) nebo alergická kolitida patřící do třetího imunokomplexového typu imunitní přecitlivosti. Spec. IgG4 mohou pomoci sledovat průběh imunoterapie. 73

74 G ABECEDNÍ SEZNAM ALERGENŮ ( STANOVENÍ SPECIFICKÉHO IGE) přístroj kód název specifckého IgE přístroj kód název specifckého IgE N M3 A. fumigatus N F34 Mandarinka N M33 A. niger N F20 Mandle N M6 A. tenuis (alternata) H F91 Mango N T28 Akát N F83 Maso kuřecí H K1 Akryl N F26 Maso vepřové H E032 Albumin hovězí - BSA N F247 Med H K099 Albumin lidský - HSA H S28 Meduňka lékařská N W1 Ambrosie pelyňková H C233 Mepivakain N W3 Ambrosie trojklanná N W10 Merlík bílý H C322 Ambroxol H F237 Meruňka N C204 Amoxicilin H C294 Metamizol H C203 Ampicilin H C398 Metronidazol H F210 Ananas H B56 Modřín dřevo N E78 Andulka peří N E6 Morče epitel H C231 Artikain H P3 Motolice N F92 Banán H I78 Moucha (jed) H O3 Bavlna N F6 Mouka ječmenná H F269 Bazalka pravá N F8 Mouka kukuřičná N G6 Bojínek luční N F7 Mouka ovesná H T16 Borovice N F4 Mouka pšeničná H K217 Borovice dřevo N F5 Mouka žitná H F288 Borůvky H I51 Mravenec (jed) N F35 Brambora N F31 Mrkev N F260 Brokolice H E71 Myš epitel H P97 Bromhexin H P95 Neomycin H F95 Broskev H C628 Nikl N T3 Bříza bradavičnatá H P83 Novokain H K32 Buk dřevo H B17 Nylon N T5 Buk lesní N F244 Okurka H C285 Bupivakain N T2 Olše lepkavá N M5 C. albicans H F283 Oregano N M2 C. herbarum N F17 Ořech lískový H C201 Cefalosporin H F282 Ořech muškátový H C308 Cefuroxim N F16 Ořech vlašský N F85 Celer N F13 Oříšek burský N F48 Cibule H F202 Oříšek kešu H C307 Ciprofloxacin H F211 Ostružiny N F208 Citron H I201 Ovád (jed) H C306 Clindamycin N E81 Ovce epitel H T23 Cypřiš italský H G14 Oves setý N T205 Černý bez N F67 Ovoalbumin N F47 Česnek H G204 Ovsík vyvýšený H E208 Činčila H T51 Pajasan žláznatý H F235 Čočka N E213 Papoušek peří N D2 D. farinae N F218 Paprika (koření) N D3 D. microceras N F46 Paprika (zelenina) 74

75 N D1 D. pteronyssinuss H C209 Paracetamol H I47 Dafnie (jed) H W53 Pelargonie H C350 Dexametazon N W6 Pelyněk černobýl H C311 Diazepam N W5 Pelyněk pravý H P112 Difterický toxoid H W43 Pelyněk trojzubý H C281 Diklofenak H C1 Penicilin G N H1 Domácí prach N C2 Penicilin V H C216 Doxycyklin H M1 Penicillium notatum H K33 Dub dřevo N F280 Pepř N T7 Dub letní N E2 Pes epitel H C212 Erythromycin H F86 Petržel H O2 Escherichia coli H C304 Piroxicam N D74 Euroglyphus maynei H F203 Pistácie H F15 Fazole bílá H F155 Pivní kvasnice H C417 Fenobarbital H T11 Platan javorolistý H F276 Fenykl obecný H F11 Pohanka H C419 Fenylbutazon N F33 Pomeranč H K80 Formaldehyd H F166 Pór H E217 Fretka epitel H E87 Potkan, krysa epitel H C210 Furosemid H E83 Prase epitel H M18 Fusarium culmorum H C424 Prednisolon H C213 Gentamycin H C254 Prednison N F79 Gliadin/gluten H C284 Prokain H C707 Glutamát H C296 Propyfenazon H F209 Grapefruit H G16 Psárka luční H C801 H. influenzae H G09 Psineček bílý H K74 Hedvábí surové N G15 Pšenice setá H K15 Hedvábí syntetické H T210 Ptačí zob H B22 Hedvábí textil N F25 Rajče H C613 Henna N M11 Rhisopus nigricans H W206 Heřmánek pravý H C301 Rifampicin H T222 Hloh obecný H F356 Rybíz černý H E215 Holub peří H F176 Rybíz červený H E007 Holub trus N F9 Rýže H F89 Hořčice H F119 Ředkev setá H F27 Hovězí maso N W203 Řepka olejka H E4 Hovězí srst H C636 Sacharin H F12 Hrách setý H C217 Salicyláty H F259 Hrozen H F308 Sardinka H F94 Hruška H O7 Seminální plasma N E70 Husa peří H K7 Senný prach H F157 Husí maso H F10 Sezam H F324 Chmel H F220 Skořice H C286 Ibuprofen H F90 Slad ječmenný H C71 Inzulin hovězí H K23 Slaměný prach H C73 Inzulin lidský N E85 Slepice peří H C70 Inzulin vepřový H W204 Slunečnice roční H K76 Isokyanát H F183 Slunečnicová semínka N F49 Jablko N W8 Smetanka lékařská N F44 Jahoda H K35 Smrk dřevo H T6 Jalovec chvojka H T201 Smrk ztepilý 75

76 N T15 Jasan ztepilý N F14 Sója N G201 Ječmen setý H C716 Sorbát K,Na H K44 Jedle dřevo H O70 Sperma ejakulát H F88 Jehněčí maso H O72 Sperma sediment N G5 Jílek vytrvalý N G3 Srha laločnatá H T38 Jilm horský H I75 Sršeň (jed) H W9 Jitrocel kopinatý H O71 Staphylococcus aureus H C616 Jód H O51 Streptococcus viridans H F360 Jogurt H C295 Streptomycin N E86 Kachna peří H C223 Sulfometoxazol H F157 Kachní maso H G11 Sveřep bezbranný N F105 Kakao, čokoláda H F81 Sýr čedar H E201 Kanár peří N F150 Sýr eidam H F333 Kapr H F170 Sýr ementál H F117 Kapusta H F139 Sýr kozí H C338 Karbamazepin H F160 Sýr plísňový H F281 Kari H T215 Šeřík obecný H T203 Kaštan koňský H P1 Škrkavka dětská N F221 Káva H F214 Špenát H F163 Kedlubna H W18 Šťovík menší H F63 Kefír H I6 Šváb,rus (jed) H C388 Ketoprofen H F255 Švestka N F84 Kiwi H O201 Tabák prach N E1 Kočka epitel H C638 Talek H C300 Kodein H C717 Tartrazin H F257 Kokos sušený H P2 Tasemnice H K262 Kolagen H C810 Tetanický toxoid H I71 Komár (jed) H C211 Tetracyklin H W7 Kopretina bílá H C235 Tetrakain N W20 Kopřiva dvoudomá H C243 Thiopental H G4 Kostřava luční H T81 Tis červený H E80 Koza epitel H G1 Tomka vonná H F300 Kozí mléko H T14 Topol bavlníkový H F213 Králičí maso H T228 Topol osikovitý N E82 Králík epitel H F42 Treska N F2 Kravské mléko H C242 Trimetoprim H F24 Kreveta, garnát H F242 Třešeň H F284 Krůtí maso H W51 Třezalka tečkovaná H E84 Křeček zlatý epitel H F40 Tuňák H F375 Křen H F273 Tymián obecný N G202 Kukuřice setá N F1 Vaječný bílek N E3 Kůň lupy N F75 Vaječný žloutek H F45 Kvasnice N I1 Včelí jed H F291 Květák H C447 Verapamil H C703 Kys. benzoová H F338 Víno bílé H C305 Kys. klavulanová H F339 Víno červené H C312 Laktóza H C719 Vitamin B1 N K82 Latex H C721 Vitamin B12 H W15 Lebeda rozkladitá H C720 Vitamin B6 H C470 Lecitin H C702 Vitamin C H K16 Len H T10 Vlašský ořech 76

77 H F275 Libeček H K21 Vlna nezpracovaná H C232 Lidokain H K20 Vlna zpracovaná N T27 Lípa málolistá N I3 Vosí jed N G8 Lipnice luční N T12 Vrba jíva N T4 Líska obecná H F113 Zelí čínské H F41 Losos H F216 Zelí hlávkové H F274 Majoránka H W12 Zlatobýl obecný H F224 Mák setý H W44 Zlatý déšť H F50 Makrela N G12 Žito seté H C222 Makrolidy směs N F76 α-laktalbumin H F22 Maliny N F77 β-laktoglobulin N WX5 WX5 (Ambrosie pravá; pelyněk černobýl; kopretina bílá; smetanka lékařská; zlatobýl obecný) N WX6 WX6 (Jitrocel kopinatý; merlík bílý; bodlák (slanobýt potašový); šťovík kyselý) TX100 (Javor jasanolistý; olše šedívá; bříza bělokorá; líska obecná; dub; platan javorolistý; vrba N TX100 jíva; topol bavlníkový) N TX5 TX2 (Olše šedívá; líska obecná; jilm horský; vrba jíva; topol bavlníkový) N TX6 TX6 (Buk, dub, javor jasanolistý, bříza bělokorá, ořešák) N MX1 MX1 (Penicillium notatum; cladosporium harbarum; aspergillus fumigatus; alternaria tenuis) H MX2 MX2 (Rhizopus nigricans; aureobasidium pullulans; neurospora sitophilia; mucor plumbeus H MX3 MX3 (Epicoccum purpurascens; fusarium culmorum; mucor mucedo; chaetomium globosum H MX8 MX8 (Penicillium notatum; penicillium bervicompactum; penicillium expansum; penicillium roqueforti) H BX5 Dřevěné piliny (buk; dub; smrk; jedle) N FX2 FX2 (Treska; garnát; slávka; tuňák; losos) H FX41 FX41 (Kravské mléko; α-laktalbumin; β-laktoglobulin; kasein) N GX2 GX2 (Srha laločnatá; kostřava luční; jílek vytrvalý; bojínek luční; lipnice luční) N GX3 GX3 (Tomka vonná; jílek vytrvalý; bojínek luční; žito seté; medyněk vlnatý) N HX1 HX1 (Domácí prach; dermatophagoides farinae; dermatophagoides pteronyssinuss; šváb) Specifické IgG4 D. pteronyssinus IgG D. farinae IgG Jílek vytrvalý IgG Bojínek luční IgG Včelí jed IgG Sršní jed IgG Vosí jed IgG Mléčná bílkovina IgG Bříza bradavič. IgG Pelyněk pravý IgG Pelyněk černobýl IgG A. niger IgG C. herbarum IgG A. fumigatus IgG C. albicans IgG A. tenuris IgG 77

78 H HODNOTY HLÁŠENÉ OŠETŘUJÍCÍMU LÉKAŘI Název vyšetření Kritická hodnota výsledku Leukocyty pod 3,0 a nad 20,0 10x10 9 /l Trombocyty pod 100 a nad x10 9 /l Hemoglobin Sedimentace erytrocytů pod 100 g/l 70 mm za 1 hodinu CD3+ 35 a méně % CD4+ 20 a méně % CD8+/CD a více % 1. % CD5+19+ >25 % CD5+/CD19+ IgG u dospělých CRP TSH ANCA c-elisa HAV IgM HBc IgM Influenza A IgM Influenza B IgM Parotitis IgM Morbilli IgM Rubella IgM Bordetella pertussis IgM Bordetella parapertussis IgM Listeria monocytogenes Toxoplasma gondii IgM 2. a zároveň počet leukocytů >10x10 9 /l 3. a zároveň počet lymfocytů >45 % 4. a zároveň jsou starší 40 let pod 3 g/l nad 50 mg/l pod 0,05 IU/l pozitivní pozitivní pozitivní pozitivní pozitivní pozitivní pozitivní pozitivní pozitivní pozitivní pozitivní pozitivní Výsledky vyšetření, která jsou uvedena v této tabulce, se nejprve sdělí lékaři telefonicky, pak se předávají ve formě písemné předběžné zprávy nebo ve formě písemné nebo elektronické kompletní výsledkové zprávy. 78