INOVACE V CESTOVNÍM RUCHU V KONTEXTU EVROPSKÉ UNIE

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA OBCHODNÍ A HOTELOVÁ COLLEGE OF BUSINESS AND HOTEL MANAGEMENT LABORATOŘ EXPERIMENTÁLNÍ A APLIKOVANÉ GEOGRAFIE LABORATORY ON EXPERIMENTAL AND APPLIED GEOGRAPHY INOVACE V CESTOVNÍM RUCHU V KONTEXTU EVROPSKÉ UNIE SBORNÍK Z 1. VIRTUÁLNÍ KONFERENCE EDITOŘI Jakub Trojan, Jan Trávníček, Tomáš Jeřábek, Hana Vovsová

2 Inovace v cestovním ruchu v kontextu Evropské unie Sborník z 1. virtuální konference Vysoké školy obchodní a hotelové vydaný v rámci projektu Inovace studijního programu Vysoké školy obchodní a hotelové (reg. č. CZ.1.07/2.2.00/ ). Editoři: RNDr. Jakub Trojan RNDr. Jan Trávníček Mgr. Tomáš Jeřábek Mgr. Hana Vovsová Za citační a publikační etiku, za obsahovou a jazykovou korektnost příspěvků zodpovídají autoři. Příspěvky prošly recenzním řízením. Jakub Trojan, Jan Trávníček, Tomáš Jeřábek, Hana Vovsová Vysoká škola obchodní a hotelová, 2013 ISBN

3 Obsah Úvodní slovo editorů... 4 Burčákové slavnosti jako součást kulinárního cestovního ruchu v mikroregionu Hustopeče... 5 Implementace metody určení saturace trhu pro subjekty podnikající v cestovním ruchu Návrh udržitelných inovací naučných stezek na území chko moravský kras Lokalizační faktory subjektů působících v erotickém cestovním ruchu na Slovensku: kazuistika trenčianského kraje Porevoluční změný v cestovním ruchu na Jižní Moravě Pozice Ostravy v regionálním cestovním ruchu v kontextu otevřené evropy Robot ako sluha a spoločník človeka Vzdělávání v oboru služeb pro 21. Století

4 ÚVODNÍ SLOVO EDITORŮ Virtuální konference jsou čím dál častější formou výměny vědecko-výzkumných výsledků napříč (nejen) akademickou obcí. Vysoká škola obchodní a hotelová se prostřednictvím Laboratoře experimentální a aplikované geografie rozhodla vydat stejnou cestou a od roku 2013 nabízí alternativní diskusní prostor ve virtuálním prostředí. Ten je určen především cílové skupině studentů vysokých škol a mladým vědeckým pracovníkům. Téma prvního ročníku Inovace v cestovním ruchu v kontextu Evropské unie souvisí s blížícím se koncem realizace projektu Inovace studijního programu Vysoké školy obchodní a hotelové, který po dobu 28 měsíců významným způsobem inovoval vzdělávací proces na této instituci. Došlo tak k výraznému posílení distančního vzdělávání, vytvořily se studijní texty k 20 předmětům a došlo k navázání hluboké spolupráce mezi školou a klíčovými aktéry trhu práce v oblasti hotelnictví a cestovního ruchu. Sborník je založen na otevřeném přístupu výměny informací. Prostor pro autory není rozsahově limitován a příspěvky nejsou redigovány vyjma zpětné vazby recenzentů, kteří každý příspěvek hodnotili na principu blind review. Tematická vazba na název virtuální konference je také volnější stěžejní je zájem o inovace, výměnu názorů a sdílení společného prostoru, v němž se témata příspěvků odehrávají. Tímto prostorem je Evropa. První virtuální konference je současně příležitostí pro studenty (nejen) Vysoké školy obchodní a hotelové prezentovat své výstupy z inovované výuky. Mezi příspěvky se objevila i sdělení akademických pracovníků VŠOH, kteří v rámci zmiňovaného projektu zastávali roli autorů učebních textů, popř. se jiným způsobem podíleli na jeho realizaci. Je tak otevřena brána pro prezentaci dopadů projektu na akademiky, studenty i zástupce jiných univerzitních pracovišť. Číslovka u podtitulu konference je uvedena záměrně. Dáváme tím najevo, že s příchodem příštího jara bude pořádána 2. virtuální konference, jejímž cílem bude oslovení širšího spektra účastníků a podnícení hlubší diskuse o aktuálních trendech současné společnosti. Jakub Trojan 4

5 BURČÁKOVÉ SLAVNOSTI JAKO SOUČÁST KULINÁRNÍHO CESTOVNÍHO RUCHU V MIKROREGIONU HUSTOPEČE STUM FESTIVAL AS A PART OF CULINARY TOURISM DEVELOPMENT IN THE HUSTOPEČE REGION TOMÁŠ ULBRICH, PAVLÍNA KANEVOVÁ 1 Abstrakt Příspěvek se věnuje každoročně pořádané regionální agroturistické a kulinární akci Burčákové slavnosti ve městě Hustopeče. Charakterizuje pojem a význam kulinární turistiky jako stále populárnější a již nedílné součásti cestovního ruchu. Text seznamuje čtenáře s vinařskou oblastí mikroregionu Hustopečsko a jeho podporou rozvoje ze strany města. Součástí Burčákových slavností jsou i specifické stánky tzv. Mázhausy. Zde se zaměříme na ekonomické aspekty jejich provozovatelů. Klíčová slova Gastronomické služby, Kulinární turistika, Burčákové slavnosti, Hustopeče, Mázhaus Abstract The paper deals with annually organized regional agro-tourism and culinary event Stum festivities in Hustopeče. The text characterizes the concept and importance of culinary tourism as an increasingly popular and already an integral part of tourism. The reader is familiar with microregion Hustopečsko of wine and its support for the development of the city. Parts of the festivities are specific stalls called Mázhaus. Here we focus on the economic aspects of their operators. Key words Catering, culinary tourism, Stum festivities, Hustopeče, Mázhaus 1 Mgr. Tomáš Ulbrich, Ph.D., Bc. Pavlína Kanevová, Vysoká škola obchodní a hotelová Brno, Katedra gastronomie, Bosonožská 9, Brno. ulbrich@hotskolabrno.cz, kanevova.pavlina@seznam.cz 5

6 Úvod Poskytování gastronomických služeb tvoří jednu z nezbytných součástí a předpokladů rozvoje cestovního ruchu. Úroveň a kvalita služeb poskytovaných v gastronomii vypovídá účastníkům cestovního ruchu mnohé o rozvinutosti navštěvovaného regionu. I při běžné návštěvě podniku veřejného stravování různého druhu mohou turisté vypozorovat širší souvislosti. Lze nalézt úzké vztahy a provázanost s veřejnou správou, kulturou, společenským životem, ekonomickou i politickou vyspělostí regionu. Pojem gastronomické služby si lze v širším pojetí představit jako přípravu, formy nabídky a konzumaci pokrmů a nápojů. Cílem gastronomických zařízení by měl být především spokojený host. Toho lze dosáhnout pouze při dodržení všech elementárních atributů, jako jsou celková kultivace chuti, vzhledu, konzistence a vůně pokrmu, ale také prostředí, idejí a profesionální obsluhy. Tento příspěvek je zaměřen na neobvyklou gastronomickou a kulinární akci, která se každoročně pořádá v Hustopečích Burčákové slavnosti. Cílem textu je seznámit čtenáře s výsledky šetření zjištěných vybraných ekonomických faktorů této akce. 1. LOKÁLNÍ JÍDLO A PITÍ JAKO TURISTICKÝ TAHÁK Podle Rákosníka (2012) je trend kulinárního cestování v současné době velmi rozšířený zejména ve Spojených státech amerických a západní Evropě. Čím dál více lidí si chce ze své dovolené přivézt více atraktivních zážitků a s tím se logicky pojí i ochutnávání místní kuchyně. Ve světě se stává zážitková gastronomie velmi moderní zejména proto, že turisté chtějí poznávat různé země světa všemi smysly i za pomoci chuťových buněk. Tradičními evropskými cíly kulinární turistiky jsou zejména Francie, Itálie a Španělsko. Turisty ale čím dál více přitahují kulinářské zážitky i z jiných koutů světa, například z Asie. Vzdálené země se stávají více atraktivními, turisty velmi láká zejména indická, čínská či jihoamerická kuchyně. Propagace kulinárního cestování dosahuje v současnosti velkého rozkvětu. Turistika za jídlem a pitím, hlavně vínem, zažívá ve světě velký rozmach. Pro turisty ze zahraniční však bývá o české gastronomii a vinařství zatím velmi málo informací. Bohužel restaurace i ostatní gastronomická zařízení mají stále velké rezervy v propagaci a marketingu. Turisté v zahraničí často ani netuší, co mohou od České republiky v rámci kulinárního zážitku očekávat. Česká republika má v této oblasti cestovního ruchu co nabídnout. Má mnoho kvalitních výrobců potravin i vína v kombinaci s krásnou přírodou a památkami, se tak může stát atraktivní destinací, která se bude řadit mezi nejzajímavější země nejen díky památkám, krásným ženám a pivu, ale také kvůli své jedinečné kuchyni. Kulinární turistiku lze definovat jako druh turistiky tj. cestování, jehož hlavní motivací je poznávání nejrůznějších pokrmů, nápojů a kultury s jejich konzumací spojenou. Cestovní ruch zaměřený na kulinární oblast začíná tvořit pro gastronomii velmi důležitou součást, která 6

7 si získává stále více zájemců a jeho význam v gastronomii roste. Lidé v zahraničí bývají často ochotni cestovat desítky kilometrů za návštěvou kvalitní restaurace. Mnoho lidí zatím není s pojmem kulinářská turistika seznámeno a domnívají se, že tento typ turistiky znamená navštěvovat pouze luxusní a drahé restaurace, které získaly různá ocenění nebo ji zamění s agroturismem. Základ gastronomie by měl být úzce spojen se zemědělstvím, ale agroturismus lze řadit spíše do kategorie venkovského turismu, kdežto kulinární turistika spadá více do kategorie turismu kulturního. Ke kulinární turistice bychom tak mohli například zařadit i návštěvu pouličního stánku s občerstvením Cestovní ruch mikroregionu Hustopečsko Regionální spolupráce a vytváření mikroregionů, je podporováno především ze strany Jihomoravského kraje a tvoří velmi důležitý aspekt rozvoje oblasti. Hlavní snaha spočívá v prosazování cílů, dosažení změn ve všech venkovských obcích určitého území. Mikroregion Hustopečsko byl založen v roce 2002, jehož hlavním cílem je regionální rozvoj, cestovní ruch a životní prostředí. Sídlem mikroregionu jsou město Hustopeče a v současné době sdružuje 29 obcí ( Vinařské město Hustopeče se nachází na cyklistických vinařských stezkách 30km jižně od Brna a díky dálnici spojující Brno s Bratislavou se stalo velmi dostupným městem. Katastr města patří k nejstarším osídleným oblastem jižní Moravy. K nejvýznamnějším tradicím Hustopečí patří pěstování a výroba vína (Jan, et al. 2010). Strategický plán rozvoje Města Hustopeče se zaměřuje i na problematiku cestovního ruchu, jehož realizace je naplánována nejpozději v průběhu roku Plán se zaměřuje především na propagaci města v rámci projektu celého mikroregionu, budování naučných stezek tematických i multifunkčních, vinařského skanzenu, výstavbu hypostezek a v neposlední řadě vinařským akcím ( Cestovní ruch, turistika a rekreace se v současné době dostaly do významného postavení a postupný nárůst návštěvnosti území může být nápomocný k rozvoji podnikatelského prostředí regionu. Kvalita poskytovaných služeb však musí být na vysoké úrovni, aby přispívaly ke spokojenosti návštěvníků a jejich opětovná návštěvě (Jakubínová, 2009). Pro rozvoj cestovního ruchu na Hustopečsku se nejvíce podílí oblasti vinařství a cykloturistiky, které jsou velkou předností regionu. Hustopečsko se nachází ve Velkopavlovické vinařské podoblasti, která se skládá ze 75 vinařských obcí ( strategický plán města Hustopeče). Příklady Hustopečských vinařských atraktivit: Muzeum v Hustopečích nachází se ve sklepních prostorách historického renesančního domu U Synků, se stálou vinařskou expozicí vinařů Velkopavlovické vinařské podoblasti a s vinotékou s degustačními programy. Návštěvníci zde naleznou předměty, které sloužily k ošetřování vinic, výrobě a uskladnění vín a informace o staleté vinařské historii Hustopečska. 7

8 Velké Pavlovice proslavily se zejména svojí šlechtitelskou vinařskou stanicí, kde se zrodily známé vinařské odrůdy jako Pálava, André, Aurelius. Kraví hora (svobodná spolková republika) v roce 2001 místními vinaři vyhlášena za recesistickou vinařskou republiku s vládou, prezidentem, ústavou, ale i měnou. Svými aktivitami přispívají pro oblast cestovního ruchu, pořádají různé akce a lákají návštěvníky. Nad Kraví horou nechali postavit v roce 2006 rozhlednu. Muzeum v Kobylí ukázky života dřívějších obyvatel, tradičních lidových krojů, vinařská expozice vín místních vinařů. Vrbice vesnice s atraktivní kolonií vinných sklepů pocházejí z poloviny 17. století Burčákové slavnosti Burčákové slavnosti byly vytvořeny jako důležitá doprovodná aktivita lokálního významu i jako doplněk turistické destinace. Každoroční podzimní burčákové slavnosti v Hustopečích, konané již od roku 1994, patří k největším událostem regionu. Postupně se tato kulinářská akce stala důležitou oslavou pro vinaře i milovníky vín, jednou z nejnavštěvovanějších a nejdůležitějších akcí města Hustopeče. Tradicí se stal i termín konání, který připadá vždy na první říjnový víkend. Touto tradicí se město snaží připomenout slavnou minulost největšího vinohradnického města se sídlem horenského soudu na Moravě. Turisté a návštěvníci se v rámci slavností seznamují s drastickými zákony horenského práva a s cechovními privilegii (Kraus, 1999, Oliva, 2002). Mázhausy Každoroční slavnost se neobejde bez tzv. Mázhausů na náměstí. Název je převzat od velké síně ve středověkém domě, která byla určena především k výčepu piva. Mázhausy v Hustopečích jsou místa, kde se v průběhu celých slavností prodává burčák. Burčák je rozkvašený, mléčně zakalený mošt z vinné révy v období bouřlivého kvašení s obsahem alkoholu 6 % obj. K přímé spotřebě smí být nabízen mezi 1. srpnem a 30. listopadem roku, ve kterém byly hrozny sklizeny (Černý, 2001). Provozovatelé Mázhausů, většinou místní vinaři, se snaží zabavit hosty hudební zábavu (cimbál, folk, rock), návštěvníci v Mázhausech po zakoupení vzorku burčáku obdrží razítka do Burčákového pasu a návštěvník, který obdrží ze všech Mázhausů razítka, získá od města památeční předměty. Rozdíl mezi stánkem s občerstvením a Mázhausem spočívá v tom, že ve stánku s občerstvením je nabídka rozšířená o nápoje a pokrmy všech druhů, ale v Mázhausech je nabídka omezená pouze na prodej burčáku. Na základě dat získaných od města Hustopeče jsme zjistili, že v posledních třech sledovaných letech byl zaznamenán mírný nárůst v počtu provozovaných Mázhausů. Vedení města Hustopeče počítá i v dalších letech s dalším nárůstem vinařů, kteří se budou aktivně účastnit Burčákových slavností a otevřou si svůj Mázhaus. Centrem dějiště slavností se jako každý rok stává náměstí, kde je připraven bohatý 8

9 program. Zahájení slavností spočívá v tom, že purkmistr města předává vládu města horenské radě, která se pokloní pomníku vinné kvasinky a zkontrolují mázhausy. Burčákové slavnosti nesouvisí pouze s konzumací pití, ale také se spotřebou různých pokrmů. Celé náměstí je obklopeno stánky s tradičními pokrmy našich babiček, zabíjačkových pochoutek a krajových specialit. Náměstí se v sobotu odpoledne promění na středověké tržiště s jarmarkem, rytířskými souboji, kejklíři, nechybí ani ukázky středověkých řemesel. Nejočekávanějším vrcholem celých slavností je vždy středověký průvod městem a zasedání Burčákové unie (Ondrová, 2009). Tabulka 1 ukazuje provozovatele Mázhausů na Burčákových slavnostech v letech V roce 2009 se slavností účastnilo vinařů 16, z toho jeden provozoval během slavností Mázhausy dva. Z tabulky je zřejmé, že se v roce 2010 někteří účastníci slavností z předchozího ročníku neúčastnili, avšak přibyli tři noví. Rok 2011 zaznamenal minimální úpadek stávajících provozovatelů Mázhausů a nárůst čtyř nových provozovatelů. Lze tedy usuzovat, jak z počtu, tak i z výnosnosti, že každoroční pořádání této agroturistické akce má pozitivní vliv na provozovatele Mázhausů a jejich pozvolný nárůst. Vyhodnocením dat získaných od zaměstnanců městského úřadu v Hustopečích, jsme také zjistili, že v roce 2009 bylo během Burčákových slavností na náměstí dvacet stánků s občerstvením. V roce 2010 se počet stánků s občerstvením navýšil na dvacet tři. V loňském, zatím posledním pořádaném ročníku se stánky s občerstvením zvýšily na dvacet pět. V těchto stáncích s občerstvením si návštěvníci mohli vybrat z pokrmů tradiční české kuchyně, ale také specialit ze zahraničí, různými druhy alkoholických a nealkoholických nápojů, ale bez nabídky burčáku. 9

10 Počet Mázhausů Macháček Pavel, Vnorovy Macháček Pavel, Vnorovy Vinařství Macháček, Vnorovy Macháček Pavel, Macháček Pavel, Vnorovy Vnorovy Vinoma Vnorovy Vinařství Bukovský - - Skoumal Richard, Hustopeče Skoumal Richard, Hustopeče Skoumal Richard, Hustopeče Uhlíř František, Hustopeče Uhlíř František, Hustopeče Uhlíř František. Hustopeče Ing. Nešpůrek, Hustopeče Ing. Nešpůrek, Hustopeče Hotel Centro, Hustopeče Vodák Daniel, Hustopeče Vodák Daniel, Hustopeče Rustikal, Hustopeče Ing. Lacina Pavel, Velké Pavlovice - - Konečný Zdeněk, Hustopeče Konečný Zdeněk, Hustopeče Vinařství Konečný Zdeněk, Hustopeče Trčka Michal, Starovice Trčka Michal, Starovice Trčka Michal, Starovice Ing Válka Karel, Nosislav Ing Válka Karel, Nosislav Vinařství Karel Válka, Nosislav Trčka František, Starovice Trčka František, Starovice Rodinné vinařství Trčka František, Starovice Koreš Jiří - - Medňanský Břetislav, Hustopeče Medňanský Břetislav, Hustopeče U Medňanských, Hustopeče Vrátil René, Starovice Vrátil René, Znojmo Vrátil René, Znojmo Ing. Fous, Ing. Fous, Hustopeče Hustopeče - Fiala Stanislav, Hustopeče Fiala Stanislav, Hustopeče Fialka, Hustopeče - Bc. Jurák Pavel, Vinařství Jurák & Heřman, Hustopeče Hustopeče - Sedláčková Jana, Pohořelice - - Top Optik Grůzová, Top optik Grůzová, Hustopeče Hustopeče - - Yvona Derganzová, Hustopeče - - Tomáš Válka, Hustopeče - - Top optik Grůzová, Hustopeče - - Vinařství Rosenberg, Velké Němčice Tab. 1: Provozovatelé Mázhausů v letech (zdroj: zaměstnanci města Hustopeče) 10

11 Návštěvnost Burčákových slavností Od zaměstnanců městského úřadu v Hustopečích jsme získali data s návštěvností a počtem prodaných vstupenek, které uvádíme v tabulce 2. Návštěvnost se doposud zvyšuje každým pořádaným rokem. Tyto výsledky nejsou přesné, poněvadž páteční dny jsou bez zpoplatněného vstupného. Avšak podle prodaných vstupenek za sobotní den je zcela patrné, že návštěvnost turistů každoročně narůstá. rok vstupenky pátek zdarma zdarma zdarma vstupenky sobota Tab. 2: Návštěvnost (Zdroj: počet zaměstnanci města Hustopeče) Odhadovaný návštěvníků celkem za 3dny VÝZKUMNÉ ŠETŘENÍ V OBLASTI KONÁNÍ BURČÁKOVÝCH SLAVNOSTÍ Cílem šetření bylo zjištění vybraných ekonomických faktorů (výnosy, ztráty) zvolených agroturistických akcí v regionu Hustopečsko. Šetření se zúčastnilo šestnáct lokálních odborných vinařů, kteří se burčákových slavností účastní nejméně tři roky. Otázkou práce bylo, zdali mohou veřejnou správou organizované kulinářské a kulturní akce pomoci ekonomickému rozvoji gastronomických zařízení. Jednou z proměnných bylo zjištění ziskovosti účasti na burčákových slavnostech. 62,5 % vinařů uvedlo účast jako ziskovou, jako ztrátovou ji neoznačil žádný a 37,5 % uvedlo, že výnosy z akce pokryly pouze náklady. Jako nejčastější důvod výnosnosti akce vinaři uvedli nižší ceny než konkurence, lepší kvalita produktu a atraktivnější umístění Mázhausu. Motivačním faktorům účasti vinařů ke zřízení Mázhausů byl především zisk a případně propagace provozovaného gastronomického zařízení typu restaurace, penzion nebo vinotéka. Další z důležitých rozhodovacích faktorů pro provozovatele Mázhausů je kvalitní spolupráce a podpora s města (tab. 3). Velmi dobrá 10 % Dobrá 43,5 % Nepříliš dobrá 31,5 % Nedostačující 15 % Tab. 3: Úroveň spolupráce a podpora ze strany města 11

12 Z důvodu ucelenějšího pojetí šetření jsme také použili metody rozhovoru, a to s místostarostou města Hustopeče panem Liborem Sadílkem. Rozhovor byl zaměřen na marketing města, podporu nájemců Mázhausů ze strany města, strategii a hlavní cíle pořádaných akcí. Z rozhovoru je zřejmé, že město plánuje v dalších letech více podporovat všechny top akce města a nebrání se ani organizačním změnám (tab. 4). Jakým způsobem město podporuje Burčákové slavností? Jako hlavní organizátor Burčákových slavností máte nějakou strategii? Jak město podporuje vinaře, provozující během Burčákových slavností Mázhausy? Jaký je hlavní cíl města, zisk nebo zviditelnění? Jste jako hlavní organizátor této akce s pořádáním více spokojeni nebo plánujete nějaké organizační změny? Uvažujete do dalších let o jiném způsobu propagace slavností a podporu Mázhausů? Město Hustopeče je každoročním hlavním organizátorem. Hlavní strategie spočívá v zachování rázu této akce a podpora rozvoje turistického ruchu, především kulinářské turistiky. Podpora ze strany města je hlavně finanční. Tyto finance jsou určeny pro zajištění živé hudby. Hlavní cíl není zisk, jde především o zviditelnění města, podpora turistického ruchu a podporu poskytovatelů služeb v gastronomii a cestovním ruchu. Veřejné rozpočty nejsou od toho, aby se z nich bezedně čerpalo úplně na vše. Ano, jsme spokojeni, ale vše má svůj přirozený vývoj a programové změny jsou přirozené. Ano, připravujeme profesionálně řízené, cílené marketingové kampaně na všechny top akce města. Tab. 4: Analýza rozhovoru s místostarostou panem Liborem Sadílkem (zdroj: vlastní analýza) Závěr Jihomoravský kraj je považován za jeden turisticky nejnavštěvovanější region v České republice. Tento vinný kraj je turisty vyhledávaný, nejen pro klidnou rodinnou dovolenou, ale také pro rozvinutou kulinářskou turistiku. 12

13 Burčákové slavnosti se stávají oblíbenou kulinářsky turistickou atraktivitou pro návštěvníky nejen z České republiky, ale i zahraničí. V současné době mnoho cestovních kanceláří a agentur pořádá víkendové zájezdy na Burčákové slavnosti. Bohužel úroveň doplňkových služeb, které taková poměrně velká akce vyžaduje (cca návštěvníků), jsou nedostačující. Například ubytovací kapacita ve městě v době konání akcí je velmi nedostatečná. Turisté, kteří se na slavnosti vydají bez zprostředkování kanceláří nebo agentur, ubytování těžko hledají a často se ubytují v okolní vesnici nebo odjíždějí domů. Také marketingová podpora kulturních a kulinárních akcí, v podobě propagačních materiálů, prezentací, pomocí internetového informačního systému, je poměrně na nízké úrovni. Mnoho turistů z celé České republiky často neví, jaké krásy a zajímavosti se v okolí města Hustopeče nachází. Je velmi pozitivní, že současné vedení města o stávajících problémech ví a do budoucna připravuje profesionálně řízené, cílené marketingové kampaně na všechny akce města Hustopeče. Literatura ČERNÝ, Jiří. Nový encyklopedický slovník gastronomie. Praha: Ratio, ISBN JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu: Jak uspět v domácí i světové konkurenci. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2009, 288 s. ISBN JAN, Libor et al. Hustopeče: Město uprostřed Jihomoravských vinic. 1. vyd. Blansko: Reprocentrum, a.s., 2010, 774 s. ISBN KRAUS, Vilém et al. Réva a víno v Čechách a na Moravě: Tradice a současnost. 1 vyd. Praha: RADIX, spol. s.r.o., 1999, 284 s. ISBN OLIVA, Petr. Bez vína se nedá žít: aneb s Jožkou Šmukařem při víně, o víně, o víně v kuchyni. Brno: Nakladatelství Oliva, 2002, 139 s. ISBN , ULBRICH, Tomáš et al. Technologie přípravy pokrmů. Brno: Vysoká škola obchodní a hotelová, ISBN Elektronické zdroje CENTRÁLA CESTOVNÍHO RUCHU - JIŽNÍ MORAVA. Jihomoravský kraj: výstavy vín [online] [cit ]. Dostupné z:http// KRAJSKÁ SPRÁVA ČSÚ V BRNĚ. Charakteristika Jihomoravského kraje [online]. 2012, [cit ]. Dostupné z: Mikroregion Hustopečsko [online]., 2012 [cit ]. Dostupné z: 13

14 ONDROVÁ, Martina. Město Hustopeče: Burčákové slavnosti nabídnou pestrý program [online]. Městský úřad, 2009 [cit ]. Dostupné z: RÁROSNÍK, Pavel. Světoví turisté zatím netuší, jaké u nás mohou očekávat kulinární zážitky. [online]. [cit ]. Dostupné z: STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA HUSTOPEČE [online]. Město Hustopeče, 2009 [cit ]. Dostupné z: 14

15 IMPLEMENTACE METODY URČENÍ SATURACE TRHU PRO SUBJEKTY PODNIKAJÍCÍ V CESTOVNÍM RUCHU IMPLEMENTATION OF THE METHOD OF MARKET SATURATION DETERMINATION FOR SUBJECTS DOING BUSINESS IN TOURISM Abstrakt MAREK ZÁBOJ 1 Příspěvek se zabývá problematikou určování míry saturace trhu ve třech dílčích oblastech souvisejících s cestovním ruchem. Pozornost je věnována podnikům, které provozují svoji činnost v hotelnictví, veřejném stravování a službách cestovních kanceláří. Vzhledem k chybějícímu výkladu v dostupné odborné literatuře se zkoumané téma jeví jako aktuální. Obecně jsou metody zjišťování nasycenosti trhu známé z marketingových publikací. Nicméně při jejich využití v praxi se objevují různé překážky, které snižují objektivitu a vypovídací schopnost tohoto ukazatele. Klíčová slova saturace, cestovní ruch, trh, marketing, konkurence Abstract Contribution is focused on problem of determination of market saturation rate in the three partial fields related to tourist industry. The attention is given to enterprises which are doing their business in hotel industry, public alimentation and services of tour operators. With regard to missing interpretation in accessible professional literature, the observed theme seems like topical. Generally, the methods of market saturation detection are well-known from marketing publications. Nevertheless the various obstacles appear in using of these methods in practice and they reduce objectivity and information ability of this indicator. Key words saturation, tourism, market, marketing, competition 1 Ing. Marek Záboj, Ph.D. (Department of Hotel Industry and Tourism, Katedra hotelnictví a cestovního ruchu, CBHM College of Business and Hotel Management, VŠOH Vysoká škola obchodní a hotelová, Bosonožská 9, Brno ; Tel.: ; zaboj@hotskolabrno.cz). 15

16 Introduction Market saturation is the point at which current market demand does not support additional units of supply the market (present and potential buyers) is simply oversaturated. In product markets, saturation is achieved when there are no new buyers. For example, if there are five hotels in some region, and a seller of vending machines with cold drinks has already sold this product to three of them, with the fifth possible customer unwilling to purchase, the market is saturated. In such a situation, the only workable strategies for doing business are to seek new, unsaturated markets or to introduce product upgrades to replace existing models. In tourism and generally in service industries, market saturation similarly occurs when a market cannot establish other outlet or service provider without harming the sales of existing firms in the same market. Changing customer requirements, lack of innovation in the product or services, and strong competition can cause the impacts of market saturation. At the same time it is very important to know partly market position and partly market structure, concentration of competition and rate of saturation for business subjects in present highly rival environment. The main goal of the paper is then to suggest the methodical procedure to determine the indicator of market saturation, including definition of the key variables and data required and verification of the method with using of concrete numeric examples. Data sources: professional literature, internet pages of institutions dealing with given problem, namely CzechTourism (2013) and Czech Statistical Office (2013). 1. TERMINOLOGY SPECIFICATION Before concrete proposal of method of determination of market saturation in selected areas it is necessary to specify important terms related to this topic. Central indicator is market saturation. This indicator measure or compare supply and demand. So, if there is rate of market saturation 100 % in the market it means that there are no more places to increase of production for current firms or enter for new enterprises focusing on the same product in this market. According to economic theory in this case it should be situation that means so called equilibrium price. Certainly other factors having impact on creation of final price cannot be ignored. Primarily it is structure of supply and concentration of companies in the side of supply. Market can be divided among bigger number of firms with the same market share (theory of perfect competition) which is according to Jakubíková, D. (2009) percentage representation of product related on overall market (per cent of share in overall market) or also volume of goods/services indeed sold by firm in the market on given period (in per cents). Relative market share is then ratio of firm revenues and revenues of the major competitor in the industry. On the other hand it is so called oligopoly or monopoly when there are just several or even only one big firm in the market. These firms can afford to set up high price due to their position. Nevertheless it is influenced by factors of side of demand for example price elasticity, shopping behaviour of customers, purchasing power etc. 16

17 Sector of Tourism in Czech Republic is approximating more to first variant. After turning year 1989 the conditions for tourism development here have improved significantly. Visa obligation was cancelled with the most tourist destinations. Separation of hotels from practically monopoly system of Čedok and their reconstruction and building of new capacity has set up presumptions for competitive environment even in the field of incoming tourism. The huge increase of number of operators (travel agencies) and their supply in the Czech market was consequence of clearing of relationship and low experience of inhabitants as well. Several thousands of new subjects were established in a short time and in already 1996 their offer of products predominated over demand with about 30 %. That fact immediately caused bankruptcy of many of them. Czech Republic has quickly become the common tourist destination that cannot gain more from its specific competitive advantage low prices and reputation of new attractive target. Nowadays it is extraordinarily difficult to maintain the market position in sector of tourism in the period of growing stronger competition of European and overseas destinations. It is also not possible to keep rise without innovations, quality improving, professional approach of all concerned persons and appropriate investments. (Ryglová, K, Burian, M. a Vajčnerová, I.; 2011) Market saturation can be determined as share of market capacity and market potential: MS = MC MP 100 % (1) MS market saturation MC market capacity MP market potential To calculate the mentioned indicator it is necessary to define and find out market capacity and market potential. As Jakubíková, D (2009) is presenting the total market capacity is maximal possible market volume stated by number of market participants on side of demand (real and even potential customers) and volume of their purchases of the product in certain time unit, usually in one year. This is interpretation of market capacity in physical (tangible) units in number of pieces, kilograms, litres etc. Average prices then are using to transform the market capacity to financial expression. All market participants are usually not interested in purchase of the given product. Market volume reduced to potential buyers showing interest in product is called the potential market (market potential). She is claiming that potential market is determined by total volume of purchase. It can be reached by all selling firms in the market in certain time unit (for example one year) with given circumstances. These conditions are both overall level of marketing activity of supplying firms and even other effects of marketing environments having acts in given branch. Required indicators for purpose of this contribution are defined as follow: Market potential: the highest possible ability of market to accept certain product in certain period to satisfy certain requirement how many units of the product is possible to place in 17

18 the market Market capacity: contemporary extent of sale of the certain product by all subjects operating in the given market increased by import and reduced by export of this product. 2. DETERMINATION OF MARKET SATURATION FOR ACCOMMODATION FACILITIES The formula (1) mentioned above means the necessity to determine both market potential and market capacity. It is necessary to know number of potential customers in the given market (in this case it will be Czech Republic) and average price of monitored product to calculate the market potential: MP = NC D P (2) MP market potential NCD number of potential domestic customers P average price As model case can be used accommodation services in 2012 in category pension for one week stay with average price CZK per one person. Number of potential customers is set up like share 25 % of number of inhabitants in productive age (Czech Statistical Office, 2013). At the same time it was found out that according to Czech Statistical Office the rate of inhabitant in productive age is 70 % of total number of inhabitants. Now it is possible to determine number of potential domestic customers: NC D = NI 0,70 0,25 (3) NI number of inhabitants in Czech Republic In the next phase it is necessary to calculate market capacity. That is why it is essential to find out the number of pensions in Czech Republic, average number of beds, average desired utilization of capacity and average price of product. In the case of providing services by accommodation facilities of the selected category it is urgent to take into consideration the market capacity of foreign customers incoming to use this product in Czech Republic from the reason of more objective information. At the same time though it is necessary to determine share of revenues that Czech enterprises loose due to accommodation of domestic people in foreign facilities. Both these indicators can be determined by own research, from information and databases of Czech Statistical Office or another institution engaging in this topic, namely by share of number of potential of domestic customers. Then it is possible to formulate the following equation: MC = NP NB RC P + NC D (SC I SC O ) P (4) NP number of pensions (or other objects providing accommodation services) 18

19 NB average number of beds RC requested capacity SCI share of foreign customers (incoming to Czech Republic to use given service) SCO share of domestic customers (outgoing from Czech Republic to use given service) It is possible to illustrate application of suggest method of determination of market saturation for accommodation services in Czech Republic in 2012 in category pension for one week stay with average price CZK per one person in the following example. Let us suppose the following information. Number of inhabitants in Czech Republic: (NI) Proportion of inhabitants in productive age of total number of inhabitants: 70 % Proportion of potential domestic customers of number of inhabitants in productive age: 25 % Number of pensions in Czech Republic: (NP) Average utilization of requested capacity of pensions during one year: 50 % (RCR) Average number of beds in one pension: 25 (NB) Proportion of foreign customers of number of potential domestic customers: 6 % (SCI) Proportion of Czech customers outgoing to use this product in foreign countries of number of potential domestic customers: 3 % (SCO) In the first step it is possible to determine market potential due to equations (2) and (3): MP = NI 0,7 0,25 P = ,7 0, = CZK It is also necessary set up requested capacity in weeks to determine market capacity in the second step: RC = RC R T (5) RCR average utilization of requested capacity in relative form during certain time unit (here one year) T time unit re-counting according to the product (here one year re-counting to 52 weeks) In this case the requested capacity is 26 weeks because average utilization of capacity of pensions during one year is in relative form 50 % see equation (5): RC = 0,5 52 = 26 weeks Now there is all information to calculate market capacity with using of equation (4): MC = NP NB RC P + NC D (SC I SC O ) P 19

20 MC = ,7 0,25 (0,06 0,03) MC = = CZK In the last step it is possible to calculate market saturation from equation (1): MS = % = % With given conditions and presumptions rate of market saturation is % which means that Czech market is almost fully saturated by this product and it would be very difficult to sell without change of either some of items of marketing mix or some of external factors (for example reduction of number of competitive firms or growth of attendance of given accommodation facility). 3. DETERMINATION OF MARKET SATURATION FOR RESTAURANT FACILITIES Method of determination of market saturation for restaurant facilities is based on similar principle like in case of accommodation facilities. However in this area it is not suitable to consider whole Czech Republic because of local nature of the given product. The task then will be to determine market saturation for catering subjects restaurant type, namely in the area Brno city in time unit one year. Let us suppose the following information: Average price per one person and one visit in restaurant: CZK 350 (P) Number of inhabitants in Brno city: (NI) Proportion of inhabitants in productive age of total number of inhabitants: 70 % Proportion of potential customers from Brno of number of inhabitants in productive age: 25 % One guest visits a restaurant three times per month in average Number of restaurants in Brno: 345 (NR) Average capacity utilization of restaurants during one year: 50 % (RCR) Average number of seats in one restaurant: 35 (NS) Proportion of other customers (out of Brno) of number of potential customers from Brno: 6 % (SCI) Proportion of customers from Brno visiting restaurants outside of number of potential customers from Brno: 3 % (SCO) In the first step it is possible to determine market potential due to equations (2) and (3). Nevertheless in this case the variable NI is like total number of inhabitants in Brno city and then it is also necessary this result to multiply by average number of visits per one guest per one year. If potential customer will visit a restaurant three times per month in average, it means then in total 36 visits per one year: MP = NI 0,7 0,25 P 36 = ,7 0, = 20

21 CZK In the second step it is necessary again to set up requested capacity in number of days to find out market capacity. The formula (5) will be used for this purpose but variable T will be corrected: T time unit which is re-counting according to product (here one year re-counting for 360 days) In this time the requested capacity is 180 days because average capacity utilization of restaurants during one year is in relative form 50 % see equation (5): RC = 0,5 360 = 180 days Now all information are already well-known to calculate market capacity and equation (4) can be used. But it must be suitably modified according to individual variables, including average number of visits of restaurants in one year 36 (see above): MC = NR NS RC P + NC D (SC I SC O ) P 36 MC = ,7 0,25 (0,06 0,03) MC = = CZK In the last step the market saturation can be calculated again due to equation (1): MS = % = % With given conditions and presumptions rate of market saturation is % which means that market (Brno city area) is almost fully saturated by this product and it would be very difficult to sell without change of either some of items of marketing mix or some of external factors (for example reduction of number of competitive firms or growth of attendance of given restaurant facility). 4. DETERMINATION OF MARKET SATURATION FOR TOUR OPERATORS Method of determination of market saturation rate for services of tour operators and other tour organizers is based again in similar principle like in case of previous subjects providing accommodation or catering services. Here is necessary again to take into account the whole Czech Republic because of product s characteristics. The task will be then to determine Czech market saturation for product of tour operators. It will be one week hotel-stay tour (hotel***, half board, bus). Let us the following information. Average price per one person: CZK (P) Number of inhabitants in Czech Republic: (NI) 21

22 Proportion of inhabitants in productive age from total number of inhabitants: 70 % Proportion of potential domestic customers of number of inhabitants in productive age: 4,5 % One customer will buy one tour once a year Number of tour operators providing this type of tour: (NT) Average capacity utilization of tour operators (number of realized tours of number of offering tours) during one year: 10,5 % (RCR) Average number of places in offering tours per one tour operator per year: (NS) Proportion of foreign customers of number of potential domestic customers: 1,5 % (SCI) Proportion of Czech customers preferring this tour in foreign country of number of potential domestic customers: 1,6 % (SCO) In the first the market potential will be calculated again due to equations (2) and (3). But this time the share of potential domestic customers of number of inhabitants in productive age is 4.5 %: MP = NI 0,7 0,045 P = ,7 0, = CZK It is necessary to set up requested capacity again to determine market capacity in the second step. The formula (5) will be used for this purpose but variable T will be represent one year period. In this case the requested capacity is because average capacity utilization in tour operators during one year is in relative form 10.5 % see equation (5): RC = 0,105 1 = 0,105 Now all information is again already well-known to calculate market capacity and it is possible to use the formula (4). However it is necessary to suitably modify this equation according to individual variables and consider a year period: MC = NT NS RC P + NC D (SC I SC O ) P MC = , ,7 0,045 (0,015 0,016) MC = ,19 = CZK In the last step the market saturation can be calculated again due to equation (1): MS = % = % With given conditions and presumptions rate of market saturation is % which means that Czech market is more than saturated and it is not possible to sell this product without change of either some of items of marketing mix or some of external factors (for 22

23 example reduction of number of competitive firms or growth of demand for given type of tour). Conclusion Results from the methodical part confirm one of typical attribute of services, namely variability and diversity. It is not possible to unify the only one algorithm to determine rate of market saturation not even in the case of one branch tourism. Certainly various products requiring different approach are inside of this industry. In the frame of the three subgroups showing in this paper it is important to notify various width and depth of their range of products (services and/or goods). The following factors and characteristics can influence particular steps during the calculation of market saturation: 1. Accommodation services: diversity of accommodation facilities (categories and classes) stay duration seasonality width and depth of all commonly offered services (catering, wellness, etc.) quality of services and quantity of places of interest in given area changes in shopping behaviour of customers 2. Catering services: diversity of catering facilities relatively faster changes in number and structure of business subjects higher dependence on locality and shopping behaviour new trends in gastronomy (bio, health food, domestic specialities, exotic cuisines, molecular gastronomy, slow food) 3. Tour operators services miscellaneous requirements of customers varied offer of services service packaging (accommodation, transport, alimentation, guide, animation programmes) chance of creation of main products (tours) ad hoc (custom-made) Concrete numeric results in all three subgroups refer to very high rate of market saturation and confirm by that strong competition in given industry. This fact does not mean only difficult enter the market for new subjects. But at the same time it represents the necessity of mainly marketing activities and innovations during offer, sale and even consumption of services for current services providers in tourism. The definition of needs of target group of 23

24 customers (requirements for quality and price) should be taken it for granted. At the same time the achievement of surprise effect and engaging of customer by something interesting or new experience should be part of firm s strategies. Nevertheless on the other side it is necessary to consider a nature of client. Previous effect thus would not make sense for example in case of conservative customers. Success rate will then consist in discovery of entrepreneurial opportunities and their right application and in harmonization of firm s products including complementary services on one side and wishes, requirements and expectations of customers on the other side. Long term relationship formation with satisfy customers should be effort of business subjects. These clients would be then loyal to their brand, products and the whole company. References JAKUBÍKOVÁ, D. Marketing v cestovním ruchu (Marketing in Tourism). Prague: Grada Publishing, 2009, p ISBN RYGLOVÁ, K., BURIAN, M., VAJČNEROVÁ, I. Cestovní ruch podnikatelské principy a příležitosti v praxi (Tourism Business Principles and Opportunities in Practice). Prague: Grada Publishing, 2011, p ISBN Czech Statistical Office Cestovní ruch (Tourism) [online, cit ]. Dostupné z (available from) WWW: < CzechTourism Základní data a fakta o cestovním ruchu v ČR (Basic Data and Facts about Tourism in CR [online, cit ]. Dostupné z (available from) WWW: < 24

25 NÁVRH UDRŽITELNÝCH INOVACÍ NAUČNÝCH STEZEK NA ÚZEMÍ CHKO MORAVSKÝ KRAS PROPOSAL OF SUSTAINABLE INNOVATION OF EDUCATIONAL TRAILS IN THE AREA OF THE MORAVIAN KARST ADÉLA BLAŽKOVÁ 1, JAN TRÁVNÍČEK 2 Abstrakt Příspěvek pojednává o naučných stezkách, které mohou být považovány za udržitelný přístup k cestovnímu ruchu. Seznamuje se limity naučných stezek v Jihomoravském kraji a zmiňuje jejich atraktivní inovační možnosti s využitím příkladů z České republiky. Je zde stručně zhodnocen inovační potenciál pro naučné stezky na území CHKO Moravský kras, a jsou doporučena některá z uvedených inovativních řešení a zdůvodněna jejich potřebnost. Klíčová slova naučná stezka, CHKO Moravský kras, udržitelný cestovní ruch, inovace Abstract This contribution deals with educational trails, which can be considered as a sustainable approach to tourism. Acquainted with the limits of educational trails in the South Moravian Region and mentions their attractive innovative options which can be seen in the Czech Republic. The conclusion evaluates the state of educational trails in the protected area of the Moravian Karst, applies here some of these innovative solutions and justify their necessity. Keywords educational trail, protected area Marovian Karst, sustainable tourism, innovation 1 Adéla Blažková, Vysoká škola obchodní a hotelová, Brno, adelablazkova@ .cz 2 RNDr. Jan Trávníček, Laboratoř experimentální a aplikované geografie, Vysoká škola obchodní a hotelová, Brno, travnicek@leag.cz 25

26 Úvod Z definice udržitelného rozvoje se zpravidla odvozují tři pilíře udržitelnosti: ekologický/environmentální, sociální a ekonomický (Moldan 2003). U dalších autorů najdeme např. i pilíř institucionální kapacity, kulturního bohatství, politiky, technologický pilíř a podobně. Inovace se již v současnosti netýkají striktně jen ekonomického či sociálního pilíře, ale zpravidla v jejich rámci můžeme identifikovat aspekty všech tří pilířů. Typickým příkladem je akceptování environmentálně příznivých opatření a jejich zavádění firmami, spojené s úsporou nákladů (úsporné spotřebiče) či s posílením image společensky odpovědné firmy, např. prostřednictvím podpory místních producentů potravin s pozitivním dopadem na sociální pilíř (Trávníček, Trojan 2012). Tendenci k posuzování udržitelnosti inovací lze vysledovat i v současném cestovním ruchu. Ve shodě s Páskovou (2009) lze (trvale) udržitelný cestovní ruch (anglicky sustainable tourism) charakterizovat jako cestovní ruch, který dlouhodobě nenarušuje přírodní, kulturní a sociální prostředí. Udržitelný cestovní ruch přitom není jednou z kategorií cestovního ruchu, ale spíše přístupem k cestovnímu ruchu jako takovému. Produkty, aktivity či záměry cestovního ruchu označitelné za trvale udržitelné by měly vykazovat následující vlastnosti (blíže Pásková 2009 a Kolářová 2006): Minimalizovat negativní environmentální, společenské a kulturní dopady cestovního ruchu a rekreace. Generovat ekonomický profit pro místní obyvatele, zlepšovat jejich pracovní prostředí, přístup k technologiím a informacím a kvalitu života obecně a respektovat jejich právo rozhodovat o aktivitách, které mohou ovlivňovat jejich životní prostředí. Přispívat k zachování přírodního a kulturního dědictví prostřednictvím respektování regionálních specifik. Poskytovat návštěvníkům smysluplnější zážitky a umožnit jim pochopit environmentální a kulturní souvislosti, historii a přítomnost. Potenciál naplňovat tyto aspekty udržitelného cestovního ruchu mají v širším slova smyslu i naučné stezky. 1. NAUČNÉ STEZKY Naučné stezky jsou potenciální alternativou turistických či cyklistických stezek s poznávací i vzdělávací funkcí. S naučnými stezkami se nemusíme setkat pouze u přírodních, historických či kulturních atraktivit, ale často jsou i součástí obcí, kde mohou potenciálně přispívat k jejich rozvoji díky propagaci místních specifik či produktů. V Jihomoravském kraji se koncem roku 2012 nacházelo více než 160 naučných stezek (blíže např. Trávníček, Urban 2011). V tomto počtu nezahrnujeme informační panely obcí, soubory informačních panelů v rámci mikroregionů či místních akčních skupin, jednotlivé panely maloplošných a velkoplošných chráněných území, infopanely u význačných bodů či 26

27 přírodnin a podobně. Uvedené číslo reprezentuje trasované soubory tabulí s populárně naučným obsahem. Mezi oblasti s nejvyšší hustotou NS patří i Moravský kras (Blažková, Trávníček 2012). Nabízí se otázka do jaké míry plní NS při své hustotě a při dané úrovni zpracování vzdělávací účel a jaký mají rozvojový potenciál. Předběžné výsledky výzkumu prováděného autory v oblasti Moravského krasu naznačují, že návštěvníci nejeví o naučné stezky zájem a naučným panelům nevěnují pozornost. Návštěvníky přitahují především atraktivní místa a naučné stezky jsou jen doplňkem, který sám o sobě není schopen posílit cestovní ruch v oblasti. Jednou z možných strategií pozitivních odpovědí na uvedené otázky jsou inovativní řešení při různých fázích životního cyklu (blíže např. Trávníček et al. 2012) naučných stezek. 2. INOVACE NAUČNÝCH STEZEK I do oblasti naučných stezek pronikají inovativní řešení, a to především u naučných panelů. Aby se tyto panely nestaly pouze překážkou ve výhledu, ale stále dokázaly návštěvníky oslovit, měli by nést prvky atraktivní pro cílové skupiny. Typickým trendem je snižování množství a náročnosti odborných textů a grafů. Panely se pak více zaměřují na fotodokumentaci či přizpůsobení dětem v podobě pohádek, obrázků či hádanek. Obr. 1: u tradičních panelů i u herních prvků je jedním z kritérií udržitelnosti odolnost (zroj: autoři) Některé panely jsou inovovány na bázi i 2D čárových kódů, které smartphony či tablety dokáží přečíst a následně převézt do obrázkové, textové či zvukové podoby. Mezi další inovativní alternativy při budování naučných stezek patří využití tzv. environmentálních atrakcí, které jsou hojně zastoupeny na území hlavního města Prahy, konkrétně na naučných stezkách Satalická Bažantinice Vinořský park, Vinoř Jenštejn a Milíčovský les a rybníky. Jedná se například o dřevěný xylofon s dutými dřevy vydávajícími melodické zvuky, oživení 27

28 zašlé místní památky, kdy do prázdného výklenku byla nainstalována umělohmotná folie zobrazující tuto památku v její dřívější podobě, nebo geopark s poznáváním hornin (Maršálek, 2012). Další alternativou mohou být naučné panely se zvukovou nahrávkou zvířat, které se v oblasti vyskytují nebo dřevěné otáčivé desky s obrázky zvířat, jejich otisků tlap, rostlin či kamenů, kde na rubu desky je uveden název obrázku (takového otáčivé desky s hádankami o zvířatech jsou k vidění např. v zoologické zahradě v Brně). V Krkonošském národním parku se nachází tzv. hřbitov odpadků. Jedná se o názornou demonstraci recyklačního děje tedy o to, za jak dlouho se dokáží rozložit jednotlivé odpadky, které návštěvníci často vyhazují do přírody. Více informací na: Obr. 2. Názorná demonstrace recyklace. (zdroj: Správa Krkonošského národního parku) Inovace se však netýkají pouze naučných panelů, ale i tras naučných stezek. Ty by měly vézt po adekvátním terénu a spojovat turisticky vyhledávaná místa. Jednotlivé naučné stezky by na sebe navzájem měly i odkazovat a v informačních centrech by měly být o těchto naučných stezkách dostupné materiály ve formě map či brožur. 3. MOŽNOSTI INOVACÍ NAUČNÝCH STEZEK NA ÚZEMÍ CHKO MORAVSKÝ KRAS Chráněná krajinná oblast (CHKO) Moravský kras byla vyhlášena CHKO v roce 1956 pro velké množství krasových jevů a unikátní biotu. Nejrozsáhlejší krasové území v České republice se rozprostírá od severovýchodu Brna severním směrem k obcím Holštejn a Sloup. 28

29 Moravský kras je také příkladem území s konflikty mezi atraktivitou, podmínkami pro rozvoj cestovního ruchu a limity danými únosností území. Jde o typickou oblast s koncentrací naučných stezek. Souvisí to s aktivitou Správy CHKO, která se snaží návštěvníkům ukázat i méně navštěvovaná avšak stále zajímavá místa a přírodní a historické zajímavosti. V Moravském krasu se nachází osm naučných stezek, které jsou z důvodu udržitelnosti okolní krajiny situovány na již turisticky značených trasách. Většinu z nich spravuje a financuje Správa CHKO Moravský kras, mnohé z nich jsou spolufinancovány i z fondů Evropské unie. Zmíněné finanční prostředky jsou často využívány při budování naučných stezek, v menší míře však bývají vynakládány na jejich údržbu, opravy či inovace. U většiny naučných stezek v Moravském krasu se návštěvníci mohou setkat se zhoršeným terénem, nepřesným značením či velkým množstvím odborného textu bez cizojazyčného překladu, což nijak nepřispívá k jejich pozitivnímu zážitku Paradoxně celkově nejhorší stav naučné stezky na území Moravského krasu byl zaznamenán u NS Macocha. Tato oblast návštěvníky přiláká pouze do turisticky atraktivních míst, naučná stezka však zůstává návštěvníky nepovšimnuta. (Blažková, Trávníček 2012). Na území Moravského krasu by mohla být využita prakticky jakákoliv z výše zmíněných možností inovací. hřbitov odpadků. Jednou z možností je zaměření na zatím spíše opomíjené cílové skupiny. Hádanky jsou již součástí panelů na NS Hády a údolí Říčky a geopark je umístěn na NS Rudické doly mladší turisté jsou již do určité míry zohledňováni. Bylo by však vhodné přizpůsobit naučné stezky i lidem s pohybovým omezením (alespoň částečná bezbariérovost) či cizincům, kteří tvoří významný podíl návštěvníků (cizojazyčné texty přímo na panelech či v průvodcích po trase stezky). Financování inovací je možné řešit prostřednictvím prostředků nejen od Správy CHKO Moravský kras a Agentury ochrany přírody a krajiny, ale také např. prostředků ze státního rozpočtu České republiky, z Ministerstva pro místní rozvoj Program na obnovu venkova, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a z Evropského sociálního fondu. Závěr Všechny produkty mají omezenou dobu životnosti a tak tomu je i v případě naučných stezek. Jejich životnost je v rozmezí 10 až 15 let. Přesto, že řada naučných stezek je již neaktuální a poničená, přibývají stále další. Z pohledu principů udržitelného rozvoje se jako nosnější strategie jeví propagace, renovace a inovace stezek již existujících. Návštěvníci nejeví o naučné stezky příliš velký zájem, což nevyvolává dostatečnou odezvu u autorů NS. Tvrzení, že NS přispívají k rozvoji cestovního ruchu, lze označit za přinejmenším problematické. Inovativní řešení v souladu s principy udržitelného rozvoje mohou být nástrojem zlepšení situace. Příspěvek byl podpořen z interní grantové agentury VŠOH (GA/VSOH/2012/1 Výzkum role naučných stezek v rozvoji regionálního turistického ruchu v Jihomoravském kraji). 29

30 Literatura: BLAŽKOVÁ, Adéla, TRÁVNÍČEK, Jan. Zhodnocení stavu naučných stezek na území CHKO Moravský kras. In: Zelenka, Josef. (ed): Dobrá praxe v udržitelnosti cestovního ruchu. Hradec Králové: Gaudeamus, Hradec Králové, 2013, 137 s. ISBN KOLÁŘOVÁ, H. Udržitelný rozvoj: hledání cest, které nekončí. Praha: Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy. 2006, 186 s. ISBN MARŠÁLEK, Milan. Ukázka možností zvýšení atraktivity naučných stezek na vybraných příkladech z chráněných lokalit hl. m. Prahy. In: Zelenka, Josef. (ed): Dobrá praxe v udržitelnosti cestovního ruchu. Hradec Králové: Gaudeamus, Hradec Králové, 2013, 137 s. ISBN MOLDAN, B. (2003): (Ne)udržitelný rozvoj: ekologie - hrozba i naděje. 2. vyd. Praha : Karolinum. 141 s. PÁSKOVÁ, M. Udržitelnost rozvoje cestovního ruchu. Vyd. 2. Hradec Králové : Gaudeamus, s. Správa Krkonošského národního parku: Den Země na Rýchorách. [online] [cit ]. Dostupné z: TRÁVNÍČEK, J., TROJAN, J. Cestovní ruch a udržitelný rozvoj. 1. vyd. Brno: VŠOH, 2012, 148 s. ISBN TRÁVNÍČEK, J., URBAN. V. (2011): Naučné stezky v Jihomoravském kraji. Jihomoravské ekolisty. Vol 8, N. 2. TRÁVNÍČEK, Jan, Jakub TROJAN a Tomáš JEŘÁBEK. Udržitelný rozvoj jako kritérium tvorby naučné stezky: případová studie Základní škola Rousínov. In Vladimír Herber. Fyzickogeografický sborník 10. Fyzická geografie a krajinná ekologie: teorie a aplikace Příspěvky z 29. výroční konference Fyzickogeografické sekce České geografické společnosti konané 8. a 9. února 2012 v Brně. 1 vyd. Brno: Masarykova univerzita, s , 6 s. ISBN

31 LOKALIZAČNÍ FAKTORY SUBJEKTŮ PŮSOBÍCÍCH V EROTICKÉM CESTOVNÍM RUCHU NA SLOVENSKU: KAZUISTIKA TRENČIANSKÉHO KRAJE LOCALIZATION FACTORS OF ENTITIES IN EROTIC TOURISM IN SLOVAKIA: CASE STUDY OF THE TRENČÍN REGION Abstrakt JAKUB TROJAN, JAN TRÁVNÍČEK, TOMÁŠ JEŘÁBEK 1 Příspěvek se zabývá specifickými formami cestovního ruchu, přičemž jako stěžejní je brána kazuistika erotického cestovního ruchu v Trenčianském kraji. Rozložení subjektů v tomto regionu respektuje pro pseudoturismus atypické lokalizační faktory, přičemž tyto se snaží promítnout do prostorové vizualizace regionu s vyznačením hlavních zájmových atraktorů. Klíčová slova Pseudoturismus, lokalizační faktory, Trenčianský kraj, Slovensko Abstract This paper deals with specific forms of tourism, which is taken as a case study of erotic tourism in Trenčiansky region. The distribution of subjects in this region for pseudoturismus respects atypical location factors, although they did try to translate into spatial visualization region showing major interest attractors. Key words Pseudotourism, localization factors, Trenčín Region, Slovakia 1 RNDr. Jakub Trojan, RNDr. Jan Trávníček, Mgr. Tomáš Jeřábek, Laboratoř experimentální a aplikované geografie, Vysoká škola obchodní a hotelová, Brno. info@leag.cz 31

32 Úvod Pseudoturismus je stále častěji se vyskytující formou trávení volného času (Wahla, 2010). Kromě samotného pseudoturismu někteří autoři hovoří spíše o specifických formách cestovního ruchu (Pásková a Zelenka, 2002), jiní se zabývají obecně lokalizačními faktory pro různé formy cestovního ruchu bez ohledu na jejich specifičnost (Hall a Page, 2006) nebo konkrétní aplikací v jednotlivých zemích (Hrala, 2002). Skutečně minoritní formy cestovního ruchu (pseudoturmismu) se objevují až v recentních publikacích (např. Black, 2010, Czechtourism, 2008 nebo obecněji o diverzifikaci Moraru, 2011). Příspěvek, který je založen na již publikované práci P. Bukoviče (2012) detailněji rozebírá erotický cestovní ruch jako segment pseudoturismu s konkrétní aplikací v Trenčianském kraji, kde je vedena hlubší diskuse nad lokalizačními faktory jednotlivých subjektů na straně nabídky realizátorů cestovního ruchu. 1. VYBRANÉ SPECIFICKÉ FORMY CESTOVNÍHO RUCHU SOUVISEJÍCÍ SE SEXUÁLNÍMI / EROTICKÝMI SLUŽBAMI 1.1. Gay turismus Celosvětově patří 1/10 turistů ke gay komunitě, jak to představuje Tourism Intelligence International Report. Hodnota tohoto trhu se odhaduje na 55 miliard dolarů ročně (CzechTourism, 2008). Je to způsobené tím, že většina homosexuálních párů je dobře finančně zabezpečená, protože má vyšší příjem a nemají náklady spojené s výchovou dětí. Jejich cestování je však opatrné, protože cestují do neznámé krajiny, z čehož pro ně vyplývá určitá hrozba. Homosexuální páry proto vyhledávají země, které jsou otevřené a deklarují vstřícnost. Právě proto je velmi důležitý marketing, který má za úlohu vytvořit gay friendly image a tím zvýšit příchod turistů v dalších letech. Velké zkušenosti s propagací má město Philadelphia, které se v roce 2003 připojilo do seznamu světových měst, které se veřejně a přátelsky hlásí k této komunitě. Zlom gay turismu nastal v posledních letech, protože země jako Velká Británie, Španělsko a další země legalizovali možnost svateb. Nejnavštěvovanější turistické destinace gay komunity jsou např. Los Angeles, Londýn, Paříž, a New York. Česká republika a Maďarsko mají nejpříznivější reputaci ze států bývalé východní Evropy (Šindelářová, 2012, Poria, 2005). Gay turismus je minoritní forma, která v modelovém území Trenčianského kraje nemá statisticky uchopitelná data Sexuální turismus Sexuální turismus se dá definovat jako turismus, kde hlavním cílem a nebo motivací aspoň části výletu je uskutečnění sexuálního vztahu (Valenzuela, 2009). Tyto vztahy mají většinou finanční povahu a mají typické znaky jsou dočasné, omezené místem a časem. Na první pohled celkem jasné a přitom přehledné propojení mezi turistou a sexem, probíhá předáním erotických obrázků používaných při propagaci v cestovním ruchu. Prostituce existuje v každé zemi či už zjevně, skrytě, legálně a nebo nelegálně. Převládá stereotypní představa, že sex turismus využívají jen muži a dámský sexuální turismus vůbec neexistuje. Výzkumníci však 32

33 často připouštějí, že tyto vztahy mezi místními muži a ženami turistkami existuje a jsou založeny na výměně peněz, zboží, a nebo různých darů. Nevylučuje se tedy, že žena může sexuálně zneužít muže. Země, které se staly nejoblíbenějšími destinacemi v oblasti sexuální turistiky jsou Barbados, Brazílie, Bulharsko, Kostarika, Kuba, Česká republika, Dominikánská republika, Německo, Řecko, Indie, Jamajka, Keňa, Mexiko, Holandsko (Amsterdam), Polsko, Thajsko a Rusko. Turisté připisují velkou úlohu při volbě země její vzdálenosti, nejčastěji si vyberou oblast, která je jim či už geograficky, kulturně a nebo jazykově nejbližší. Jako příklad této vazby může být cestování Australanů do Tichomoří a jižní Asie, Evropanů do východní Evropy a nebo Američanů, kteří preferuji pobyty v Jižní Americe a Karibiku. V poslední době na celém světě sexuální turismus láká masy lidí a tím se stává lukrativním odvětvím. V roce 1998 podle mezinárodní organizace práce tvořil sexuální turismus 2 až 14% podíl hrubého domácího produktu Malajsie, Filipín, Indonésie a Thajska. Vzhledem k tomu, že sexuální turismus je nezákonný a také k neochotě politiků přiznat existenci tohoto druhu je těžké odhadnout velikost tohoto typu cestovního ruchu a jeho následné dopady. Sexuální turistice se daří hlavně v zemích, kde je nestabilní politická a ekonomická situace. Právě zlá finanční situace rozvojových zemí může mít za následek nabízení těchto služeb a ty nejsou zrovna levné s porovnáním místních příjmů, avšak pro vyspělé země odkud klienti přicházejí, tvoří jen zlomek výdělku. Sexuální turismus mlze přirovnat k trhu, kde se setkává poptávka s nabídkou. Na straně nabídky je chudoba, korupce, nedostatek vzdělání a touha zlepšení svého života. Poptávka vytváří silný podnět pro obchodníky s lidmi, kteří pak obchodují se ženami a někdy i s dětmi (Jacqueline,2006). I když je tento druh nezákonný a porušují se při něm základní lidská práva, neodradí to pašeráky, které láká vysoký zisk. Jádrem problému jsou dobře propracované metody obchodníků: podvody, izolace od okolního světa, drogy, znásilňování, výhružky, násilí a zastrašování. Proto je boj proti obchodování s lidmi často neefektivní. Vlády zemí se snaží proti nim zakročit, ale neúspěšně, jejich pokusy jsou často neadekvátní. V Thajsku sexuální turismus zaznamenává neustálý progres a do této práce je potřeba stále více žen a dětí, které nepracují dobrovolně, ale jsou nuceny vykonávat tuto práci. Děti jsou vyhledávány hlavně kvůli menšímu riziku nákazy HIV (Gorman, 2004). 2. ANALÝZA LOKALIZAČNÍCH FAKTORŮ EROTICKÉHO CESTOVNÍHO RUCHU V TRENČIANSKÉM KRAJI V Trenčianském kraji se nachází celkem 8 subjektů, které nabízí masážní a relaxační služby jakožto oficiální službu, pod níž jsou ovšem skryté sexuální a erotické služby. Většinou jsou umístěny poblíž hlavních dopravních cest, dálnic, nebo v blízkosti hranic. Důvod tohoto rozmístění je právě vyšší frekvence aut, lidí, čímž se zvyšuje pravděpodobnost využití služeb, které tyto podniky nabízejí. Podniky vytipované v této oblasti jsou detailněji prostorově znázorněny na obr. 1. Intim Club 69, Srdíčko Night Club, Angelika Bar se nacházejí na trase Bratislava - Košice, která je významnou dopravní tepnou spojující západní Slovensko s východním. V Trenčianském kraji se nejvíce využívá cesta vedoucí centrem 33

34 města Trenčína na silnici č. 61. V roce 2005 je zaznamenán nárůst denního počtu vozidel o více než 53 %. Vyplývá to z monitoringu, který zveřejnila Slovenská správa silnic, která ukazuje zvyšující tendenci dopravy. Podniky Intim Salón Oáza, Erotic Night Club Hrašné a Cherry Intim salón využívají svého postavení hlavně na trase Slovensko - Česká republika, kde je zvýšená frekvence pohybu osob. Z příhraničního území těží hlavně podnikatelská spolupráce podniku Erotic Night Club Hrašné a Afrodita Night Club (Veselí nad Moravou), kterou si podniky zajistily dominantní postavení na daném úseku u hranic s Českou republikou. Intim Salón Oáza se nachází v obci Drietoma, přes kterou vede cesta č. 50, kterou se lze dostat až do Brna, což zaručuje větší pravděpodobnost využití, hlavně při pracovních cestách. Podniky Night Club Olivie a Erotický salón Malá Régia jsou umístěny v blízkosti dvou měst a to Prievidzy a Bojnic. Tab. 1: Vytíženost silničních komunikací v Trenčínském kraji (zdroj: Slovenská správa cest, 2005) Z výše uvedeného je níže sestaven mapový náčrt vizualizující průmět lokalizačních faktorů (především klíčového faktoru hlavních silničních tahů) a jednotlivé subjekty (Bukovič, 2012). 34

35 Obr. 1: Bodová lokalizace zájmových subjektů s ohledem na hlavní lokalizační faktor (zdroj: Bukovič, 2012) Výše uvedená prostorová analýza umožňuje rozdělit podniky cestovního ruchu zabývající se formami erotických služeb do tří základních kategorií: 1. Podniky lokalizované podél komunikace spojující sever a jih regionu. 2. Podniky soustředěné okolo z východu/západu vedených silničních komunikací. 3. Podniky ležící mimo hlavní tahy. Zejména u typu č. 3 je na místě diskuze jiných lokalizačních faktorů. Zde je možno uvažovat o větší koncentraci turistů (historická místa Prievidza, Bojnice) či jiných doposud nezmiňovaných faktorů. Závěr Předkládaný příspěvek se snažil otevřít v tuzemské literatuře zatím poměrně tabuizovaná témata (Konvit a Andráško, 2011) sexuálního charakteru. V cestovním ruchu se však jedná o legitimní a relativně početně zastoupenou formu pseudoturismu. Fakt, že se tento druh specifických forem cestovního ruchu nevyskytuje jen v exotických oblastech (Thajsko, Keňa), dokládají četné návštěvy příhraničních turistů na jižní Moravě nebo v severozápadních Čechách. Na Slovensku tento trend není tak zaznamenatelný, nicméně na příkladu Trenčianského kraje byly diskutovány lokalizační faktory determinující rozmístění realizátorů této specifické formy cestovního ruchu v prezentované kazuistice. 35

36 Literatura BLACK, G. S. (2010). A social marketing approach for de-marketing sex tourism. The Business Review, Cambridge, 15(2), BUKOVIČ, P. (2012). Analýza specifických forem cestovního ruchu v Trenčianskom kraji. Bakalářská práce. Vysoká škola obchodní a hotelová, Brno, s. CZECHTOURISM (2008). Světové trendy v cestovním ruchu. Díl 1 9, Dostupné z GORMAN, C. (2004). Sex, AIDS and Thailand [online]. Dostupné z: HALL, M., PAGE, S. (2006) The Geography of Tourism and Recreation. Environment, Place and Space. Routledge; 3rd edition. 456 p HRALA, V. (2002). Geografie cestovního ruchu. Praha: IDEA Servis, ISBN JACQUELINE, S. T. (2006). Female sex tourism: A contradiction in terms? Feminist Review, (83), KONVIT, I., ANDRÁŠKO, I. (2011). Pornografický priemysel ako výzva pre geografický výskum. In Geografický výzkum v České republice, Brno, 2011 MORARU, A. D. (2011). Development and diversification of tourism services. A strategic approach in international context. European Journal of Tourism Research, 4(1), PÁSKOVÁ M., ZELENKA, J. (2002). Cestovní ruch. Výkladový slovník. Praha: MMR Praha s. bez ISBN PORIA, Y. (2005). Gay tourism: Culture, identity and sex. Tourism and Hospitality Research, 5(4), ŠINDELÁŘOVÁ, L. (2012). Gay turismus [online]. CzechTourism, Praha, Dostupné z: VALENZUELA, T. (2009). Sex, Tourism and HIV [online]. Dostupné z: WAHLA A. (2010) Obecná geografie cestovního ruchu. Brno: Mendelova univerzita, ISBN

37 POREVOLUČNÍ ZMĚNÝ V CESTOVNÍM RUCHU NA JIŽNÍ MORAVĚ POST-COMMUNIST TRANSFORMATION OF TOURISM IN THE SOUTH MORAVIA REGION AFTER 1989 GUSTAV NOVOTNÝ 1 Abstrakt Práce se zabývá možnostmi a stávajícím využíváním potenciálu cestovního ruchu v Jihomoravském kraji, coby hospodářsky významné oblasti s rozsáhlým kulturním dědictvím. Studie pojednává o makroekonomických ukazatelích ve vývoji turismu v ČR a nových trendech, které se po roce 1989 v oblasti cestovního ruchu objevily. Mezi danými trendy se významně rozvinul i venkovský cestovní ruch, a to zvláště na jižní Moravě, kde existuje velká vinařská tradice. Proto se druhá část práce věnuje mikroekonomické studii vinařského turismu na případu Znojemska. Klíčová slova cestovní ruch, Znojemsko, Jihomoravský kraj Abstract This work discusses posibilities and current use of the tourism potential in the South Moravia Region, which is an economically significant territory with a strong and long-term culture tradition. The study also speaks about macroeconomical indicators and new trends in the Czech tourism after the year 1989, mainly the so-called Rural Tourism, which has been succesfully developed in the South Moravia - the region with a strong wine tradition. Therefore the second part of the work deals with the short study of the wine tourism in Moravia and, especially, in the Znojmo region. Key words tourism, Znojmo region, South Moravian Region 1 Mgr. Gustav Novotný, 5.ročník, Sociání geografie a regionální rozvoj, MU Brno 37

38 Úvod Jihomoravský kraj je hospodářsky významný region s výhodnou geografickou polohou v jihovýchodní části České republiky při hranicích s Rakouskem a Slovenskem. Rozlohou se Jihomoravský kraj řadí na čtvrté místo a počtem obyvatel na třetí místo mezi kraji České republiky. Kulturní dědictví sahá do vzdálené historie - přes Jižní Moravu se šířilo do Evropy křesťanství, podél zdejších řek odedávna vznikalo souvislé osídlení. Rozvinulo se zde zemědělství, přičemž významnou roli má ovocnářství a vinařství. Návštěvníci regionu se setkávají se širokou škálou kulturních, přírodních i technických památek. Centrem oblasti je Brno, jehož potenciál pro cestovní ruch je značný díky množství památek, muzeí apod. Jihomoravský kraj vyniká přírodou, ale mezi významné turistické cíle patří i množství hradů a zámků, moderní architektury nebo židovských památek. Čtyři lokality Jihomoravského kraje jsou zapsány na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, další možnosti pro turisty představují folklorní a vinařská turistika. Je však potenciál kraje dostatečně využíván? Jaký byl rozvoj turismu ve změněných podmínkách po roce 1989? V této práci chceme nejprve krátce nastínit porevoluční vývoj cestovního ruchu v ČR, dále zhodnotit turistický potenciál Jihomoravského kraje, kde se po revoluci objevily nové formy turistiky (např. vinařský cestovní ruch) a následně na krátké případové studii Znojemska uvést, kudy a jakým způsobem by se zaměření turismu v Jihomoravském kraji mělo či mohlo ubírat. 1. TURISMUS PŘED ROKEM 1989 A JEHO NÁSLEDNÁ PROMĚNA Obecně můžeme uvést, že cestovní ruch a rekreace zaznamenaly v České republice za posledních dvacet let významné změny, a to jak z hledisek společenských a ekonomických na jedné straně, tak z hledisek rozvoje různých forem a druhů turistické nabídky a poptávky na straně druhé (Vystoupil, Kunc, Šauer, Tonev 2010). Porevoluční změny byly hluboké a zásadní a jedním z nejvíce se měnících regionů se přirozeně stal Jihomoravský kraj - tj. oblast s bohatou kulturní tradicí. Region však byl před rokem 1989 z velké části ohraničen a izolován železnou oponou, tudíž turismus se nemohl rozvíjet standardním způsobem. Zásadní demokratizace politických poměrů po roce 1989 znamenala i zásadní změny ve vývoji a organizaci cestovního ruchu v ČR. První fázi změn zahájil v roce 1991 zákon o malé privatizaci, kterým byla postupně navrácena znárodněná zařízení především základní infrastruktury cestovního ruchu do rukou podnikatelských subjektů. Šlo povětšinou o menší ubytovací, pohostinská a restaurační zařízení, z nichž se asi polovina navrátila soukromým osobám, zhruba desetina obcím a městům, ostatní zařízení pak byla transformována na soukromá v rámci velké privatizace (Vystoupil, Kunc, Šauer, Tonev 2010). Navazující velká privatizace v období let znamenala zásadní změnu majetkových poměrů především u významnějších zařízení základní infrastruktury cestovního ruchu (hotely, lázeňská zařízení, zařízení podnikové a výběrové rekreace ROH, vybraná 38

39 sportovně-rekreační infrastruktura, cestovní kanceláře aj.). Tento významný potenciál privatizovaly především již vzniklé a vznikající soukromé podnikatelské subjekty (asi 85 %), ale nemalý majetek připadl také obcím (především městům). Podobně se privatizovala naprostá většina lázeňských zařízení (Vystoupil 1993). Otevření hranic zcela zásadně změnilo geopolitickou orientaci jak v zahraničním pasivním, tak i v aktivním cestovním ruchu. V polovině 80. let směřovalo zhruba 20 mil. účastí našich obyvatel ke krátkodobým i pobytovým rekreačním a turistickým cestám do tehdejších socialistických zemí a další 1 mil. účastí obyvatel na západ (z toho však asi 600 tis. formou služebních cest); v současnosti je situace zcela opačná. V roce 2007 evidoval ČSÚ více než 7 mil. účastí za delšími rekreačními pobyty (nad 4 dny) do západních zemí, do zemí bývalého socialistického tábora pak jen asi 700 tis. účastí. Ve stejném objemu a poměru se obdobně změnil aktivní zahraniční cestovní ruch, tedy příjezdy zahraničních návštěvníků do České republiky. Například v uvedeném roce 2007 k nám přijelo přes 7 mil. zahraničních turistů, z toho jen asi 960 tisíc z bývalých socialistických zemí (bez turistů z bývalé NDR a Slovenska) (Vystoupil, Kunc, Šauer, Tonev 2010). Obr. 1: Vývoj počtu zahraničních a domácích hostů v hromadných ubytovacích zařízeních mezi lety (Zdroj: Vystoupil, Kunc, Šauer, Tonev 2010) K významné změně dochází na přelomu 80. a 90. let. Zhroucení komunistického režimu v celé východní Evropě se projevilo ve změně objemu i struktury turistických proudů v Evropě i ve světě. V České republice byly tyto změny nejprve doprovázeny prudkým poklesem domácího a stagnací příjezdového cestovního ruchu. Až v roce 1993 byly zaznamenány první známky oživení, které se naplno projevily ve druhé polovině devadesátých let. Jaké faktory ovlivnily uvedené trendy? Zatímco na vývoj domácí poptávky měly vliv hlavně vnitřní faktory, příjezdový cestovní ruch ovlivňovaly vnější okolnosti. Především dochází ke změně struktury zahraniční návštěvnosti, které do roku 1989 dominovaly země východní Evropy a po roce 1989 se zájem 39

40 o Českou republiku (Československo) přesouvá na oblast západní Evropy a USA. Z počátku se sice tento proces projevuje v číslech jako stagnace mezinárodních příjezdů, ale již od roku 1993 jsme svědky rychlého růstu mezinárodních příjezdů, tentokrát však v odlišné kvalitativní i prostorové struktuře. Tento pozitivní vývoj byl mezi roky přerušen negativními událostmi teroristické útoky v New Yorku (2001), povodně v ČR (2002), epidemie nemoci SARS a válečný konflikt v Iráku (2003), které přinesly do vývoje českého příjezdového cestovního ruchu určitou stagnaci. Od roku 2004 však cestovní ruch znovu výrazně roste, změnila se nicméně skladba přijíždějících návštěvníků. Nejvíce turistů v současnosti přijíždí znovu ze zemí bývalého východního bloku (Vystoupil, Kunc, Šauer, Tonev 2010). 2. TURISTICKÉ CÍLE NA JIŽNÍ MORAVĚ V této práci budeme hodnotit významné společensko-ekonomické změny v orientaci jihomoravského cestovního ruchu, konkrétně na případové studii Znojemska a nastíníme i určité vývojové změny v prostorové organizaci forem domácího cestovního ruchu, které měly nejvýznamnější dopad na využití území a jeho změny. Jihomoravský kraj má potenciál hlavně pro tzv. kulturní cestovní ruch čili turismus zaměřený především na poznávání historie, kultury, tradic a zvyků vlastního i jiných národů. Plní významnou výchovně vzdělávací funkci a přispívá k rozšíření kulturně společenského rozhledu obyvatelstva. Zahrnuje především návštěvy: kulturně historických památek (hradů, zámků, staveb lidové architektury a dalších kulturně historických objektů), kulturních zařízení (muzea, galerie, obrazárny, knihovny a další), kulturních akcí (divadelní představení, festivaly, folklórní a lidové slavnosti), ale i návštěvu tzv. kulturní krajiny (parky, zahrady) (Vystoupil, Šauer 2006). Podle klasifikace CzechTourism, příspěvkové organizace Ministerstva pro místní rozvoj pro podporu cestovního ruchu, se Jihomoravský kraj může marketingově členit do 5 přirozených turistických regionů: 40

41 Obr. 2: Členění Jihomoravského kraje do marketingových regionů (zdroj: Do Jihomoravského kraje také proudí dotace z rozvojových fondů Evropské unie. Příkladem úspěšných projektů realizovaných na území kraje z programu CBC Phare jsou projekty Cyklotrasa Brno - Vídeň (rozpočet 0,86 mil. EUR), Rozvoj vinařství Mikulovska (0,92 mil.) nebo Infocentrum Pálava (0,45 mil.). Z Fondu malých projektů CBC Phare byla přímo v oblasti cestovního roku realizována řada projektů, které přispěly právě k rozvoji Znojemska, jímž se budeme zabývat ve druhé části této práce - jako například Informační a orientační systém pro Znojmo, Turistická a cykloturistická mapa Podyjí, Informační materiály pro Turistické informační centrum Znojmo, Videoprogram o vinařských obcích Znojemska atd. ( 3. CESTOVNÍ RUCH NA ZNOJEMSKU - PŘÍPADOVÁ STUDIE Znojemsko bylo před rokem 1989 marginálním regionem, kde se cestovnímu ruchu příliš nedařilo. Tehdejší politická situace nahrávala např. rekreaci v rámci ROH v oblasti Vranovské přehrady, případně chataření, navštěvovány byly nemnohé turistické památky (hrad Bítov, zámek Vranov, historické jádro Znojma). O zdejších přírodních atraktivitách věděli povětšinou jen místní. To se změnilo po revoluci. Národní park Podyjí byl vyhlášen ke dni 1. července 1991 na území nejcennějších oblastí bývalé CHKO Podyjí (tato CHKO byla vyhlášena roku 1978 na rozloze 103 km²). Národní park Podyjí je se svou rozlohou nejmenším národním parkem v České republice. Na dolnorakouské straně na něj navazuje Národní park Thayatal. Celková rozloha NP Podyjí činí 63 km 2 ( Jako určité středisko cestovního ruchu přetrvalo Vranovsko, respektive okolí hráze a pláž Vranovské přehrady - tato oblast ožívá zejména v letních měsících, kdy se výrazně naplňuje kapacita ubytovacích a hostinských zařízení. Zároveň je však nutné poznamenat, že po skončení turistické sezony (při chladnějším počasí nastává už v září) zde čilý ruch velmi 41