STIGMATIZACE MATEK DĚTÍ S ASPERGEROVÝM SYNDROMEM

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "STIGMATIZACE MATEK DĚTÍ S ASPERGEROVÝM SYNDROMEM"

Transkript

1 UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FILOZOFICKÁ FAKULTA KATEDRA SOCIOLOGIE A ANDRAGOGIKY STIGMATIZACE MATEK DĚTÍ S ASPERGEROVÝM SYNDROMEM BAKALÁŘSKÁ PRÁCE OBOR: KULTURNÍ ANTROPOLOGIE VYPRACOVALA: Kateřina Mindlová VEDOUCÍ PRÁCE: Mgr. Jaroslav Šotola, Ph.D. Olomouc 2012

2 Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně, s použitím uvedené literatury a jiných zdrojů. V Olomouci dne 28. března

3 Chtěla bych poděkovat centru JAN, za možnost návštěv v tomto centru, všem svým respondentkám za ochotu při realizaci rozhovorů. Mé díky patří také Mgr. Jaroslavu Šotolovi, Ph.D. za pomoc. 3

4 Anotace Bakalářská práce je členěna na dvě hlavní části a to na teoretickou část a výzkumnou část. Teoretická část je věnována především postavení Aspergerova syndromu v Poruchách autistického spektra, historii Aspergerova syndromu a jeho charakteristice, dopadu Aspergerova syndromu na rodinu dítěte s Aspergerovým syndromem, labellingu a stigmatu, které může Aspergerův syndrom přinést do života matek dětí s Aspergerovým syndromem. Výzkumná část je zaměřena na vnímání matek svého okolí a možnou stigmatizaci jejich osoby. Výzkum je veden kvalitativně. Klíčová slova: Aspergerův syndrom, matka, stigma, společnost 4

5 Annotation The thesis is divided into two parts on the theoretical part and a part of the research. The theoretical part is devoted to the status of Asperger syndrome in autism spectrum disorders, Asperger syndrome and history of its characteristics, the impact of Asperger syndrome on the family of a child with Asperger syndrome, labeling and stigma that can bring Asperger syndrome in the life of mothers of children with Asperger syndrome. Research is focused on mothers' perception of their surroundings and their possible stigmatization of people. Research is conducted qualitatively. Keywords: "Asperger Syndrome", "Mother", "stigma", "Company" 5

6 Obsah 1 Úvod Aspergerův Syndrom Historie Aspergerova syndromu Postavení Aspergerova syndromu v poruchách autistického spektra Triáda Oblast sociálního chování Komunikace Představivost a zájmy Stereotypní činnost a rituály Nespecifické variabilní rysy Četnost výskytu Aspergerova syndromu Rodina Rodina a dítě s AS Příčiny stresu v rodinách s dětmi s AS Odborná pomoc a její role při diagnostikování Aspergerova syndromu Jedinec a společnost Deviace, labelling a stigmatizace jedince Výzkumná část Cíle práce Dílčí cíle Metoda výzkumného šetření Průběh rozhovorů Kritéria výběru respondentů Výsledky analýzy Hledání viníka AS Odborníci a role diagnózy v životě matky Závěr Použitá literatura Internetové zdroje

7 1 Úvod Ve své bakalářské práci jsem se zaměřila na matky dětí s Aspergerovým syndromem. Práce je rozčleněna do dvou částí. První část je teoretická a druhá část je praktická. V první části se věnuji vymezení Aspergerova syndromu vůči poruchám autistického spektra, historii Aspergerova syndromu, charakteristice Aspergerova syndromu. Poté se také věnuji tématům jako je rodina, labelling, stigma. V této části jsem čerpala z odborné literatury. Druhá část je praktická a věnuji se v ní výzkumu. Ve výzkumu se věnuji hlavně tomu, jak se matky dětí s Aspergerovým syndromem cítí ve společnosti. Jak se vnímají skrze společnost. Tím, že děti s Aspergerovým syndromem mají problémy právě v oblasti sociálního chování, padá na matku určité stigma. Společnost často pochybuje o opravdovosti postižení dítěte a dítě je vnímáno jako nevychované. Výzkum je zaměřený právě na to, zda samy matky mají pocit stigmatizace nebo nějakého labellingu. Matky v tomto případě nejsou samotnými nositeli postižení, ale padá na ně určité stigma nebo je jim přiřazena společností nějaká nálepka, jelikož jsou v blízkém kontaktu s postiženou osobou. Výzkum se tedy zaměřuje na to, jak samy matky tyto postoje společnosti vnímají. Jak se možná stigmatizace projevuje a jak se s ní matky vypořádávají. 7

8 2 Aspergerův Syndrom Často se o Aspergerovu syndromu mluví jako o lehčí formě autismu. Stále je ale otázkou, jestli je Aspergerův syndrom samostatnou jednotkou nebo jestli spadá do poruch autistického spektra. Není možné určit jasné hranice Aspergerova syndromu, jelikož je velmi různorodý. Těžko se rozezná mezi jedincem, který má Aspergerův syndrom a jedincem, který je jen sociálně neobratný. To také bývá nejčastější problém u diagnostikování Aspergerova syndromu. Aspergerův syndrom je také někdy nazýván jako sociální dyslexií, což vystihuje oblast, která je u tohoto syndromu nejvíce viditelná pro okolí. 1 Thorová o sociální dyslexii píše: Rodiče ani učitelé v mnoha případech nevědí, co je příčinou jejich chování. Zmiňují sebestřednou, těžkou sociální a emoční nezralost, neporozumění řadě sociálních situací a pravidlům fungování vztahů mezi lidmi. Netuší, že za projevy, které mnohdy vypadají jako drzost, sobeckost nebo nevychovanost, může handicap způsobený některými nedostatečně rozvinutými psychickými funkcemi, které jsou zodpovědné za řízení sociálního chování, plánování a organizování činností. Těžké afektivní stavy, agrese a destrukce nebo naopak pasivita či odmítání řady činností mohou vyvěrat z masivní nejistoty a tenze, kterou přináší chronické nechápání situací, ve kterých se ostatní lidé tak lehce orientují. 2 Hlavní oblasti, které jsou při Aspergerově syndromu problematické, jsou oblasti představivosti, komunikace a sociálního chování, stejně jako u autismu. Děti s Aspergerovým syndromem nejsou samozřejmě všechny stejné. Liší se závažností syndromu. Pro lepší rozlišení stupně poruchy se Aspergerův syndrom dělí na nízko funkční a vysoce funkční. Projevy chování u dítěte s nízko funkčním Aspergerovým syndromem jsou negativní naladění, vysoká potřeba rituálů a to i od okolí dítěte a jejich přesné dodržování, dítě je obtížně vychovatelné, extrémní emoční výkyvy nebo emoční chlad, stereotypy v pohybu, neschopnost tolerance, dítě je agresivní, sociální uzavřenost, hyperaktivita, podprůměrný intelekt. Naproti tomu je vysoce funkční Aspergerův syndrom. Schopnost emočního navázání kontaktu, schopnost kontaktu s okolím, sociální naivita, dítě nemá tak výrazné výchovné problémy, často má průměrný či nadprůměrný intelekt, vyhraněné zájmy, které je ochotné měnit. Pokud má dítě vysoce funkční Aspergerův syndrom, má vyšší schopnost adaptability a také vyšší procento na zlepšení stavu syndromu v budoucnu. 3 1 Thorová, 2006, s Thorová, 2007, s.9 3 Tamtéž, 2006, s

9 2.1 Historie Aspergerova syndromu Aspergerův syndrom je pojmenovaný po Hansi Aspergerovi, vídeňském pediatrovi, který v roce 1944 popsal ve svém článku Autističtí psychopati v dětství specifické chování chlapců, které pozoroval. Asperger si všímal hlavně zvláštní sociální interakce, zvláštností v jejich komunikaci, vysokého IQ, motorické neobratnosti a také stereotypního chování v zájmech. Syndrom nazval autistickou psychopatií a považoval ho za poruchu osobnosti. 4 Rok předtím, než se svým článkem vystoupil Hans Asperger v Evropě, v Americe se o děti s autistickými symptomy zajímal psychiatr Leo Kanner. Je zajímavé, že i když Kanner i Asperger o svých výzkumech navzájem nevěděli, oba použili pro toto zvláštní chování pojmenování autismus. Možná v tom hraje roli řecký význam slova autos, který znamená v překladu sám, což do určité míry charakterizuje autistické chování. 5 Přesto je Kanner považován za zakladatele pojmu autismus a je brán jako první, který tuto mentální poruchu dětského vývoje popsal. To ale neznamená, že by Aspergerovi výzkumy a studie nenabyly své důležitosti. 6 Na rozdíl od Kannera, který se věnuje spíš těžké formě autismu, se Asperger věnuje lehčí formě autismu. Kanner popisuje autistické děti slovy: Více než o lidi se zajímají o věci. Nereagují na volání jménem a nerušeně pokračují ve své činnosti. Vyhýbají se očnímu kontaktu a nikdy se nedívají do obličeje. Konverzace, která probíhá v blízkosti dítěte, je nevyrušuje. Pokud osoba chce na sebe upoutat pozornost, musí zašlápnout nebo sebrat objekt, se kterým si dítě hraje. Objeví se vztek, ale ne na osobu, která to udělala, nýbrž na konkrétní chodidlo nebo ruku. Na osobu se nepodívají, nepromluví. 7 Rok 1981 byl pro Aspergerův syndrom a vůbec pro celý autismus zásadní. O problematiku autismu se začala zajímat lékařka britského původu Lorna Wingová, která zavedla pojem poruchy autistického spektra a Aspergerův syndrom. Popsala celou škálu symptomů, které jsou typické pro autismus. Zabývala se jak těžkými formami autismu, tak i těmi lehkými, které se vyznačovaly obtížemi v sociální interakci. Díky práci Wingové se pojem autistická psychopatie změnil na Aspergerův syndrom. Wingová čerpala z prací Aspergera a našla podobu 4 Thorová,2006, s Tamtéž, s.37 6 Attwood, s Thorová,2006, s. 36 9

10 u svých a Aspergerových pacientů. 8 syndromem takto: nedostatek empatie naivní, nepřiměřená, jednostranná interakce malá nebo žádná schopnost dosáhnout přátelství pedantská a opakující se řeč chudá neverbální komunikace ulpívavý zájem o určité předměty nedostatek empatie Wingová popsala příznaky pacientů s Aspergerovým neobratné pohyby, problematická motorická koordinace zvláštní držení těla Na začátku devadesátých let byl Aspergerův syndrom považován za druh autismu a spadal do pervazivních vývojových poruch. V současné době je brán více jako samostatná diagnostická jednotka. Patří do poruch autistického spektra, ale má svá vlastní diagnostická kritéria. 9 To, zda je Aspergerův syndrom typem poruchy autistického spektra nebo by měl být považován za samostatnou diagnostickou jednotku, je stále nevyřešené. Odborníci se nemohou shodnout na závěru. Mohou za to právě různorodosti symptomů a také proměny, které se pojí s věkem člověka Postavení Aspergerova syndromu v poruchách autistického spektra Aspergerův syndrom, spolu ještě s dětským autismem, atypickým autismem, Rettovým syndromem a dezintegrační poruchou, se řadí do skupiny poruch autistického spektra. Poruchy autistického spektra jsou někdy označovány také jako pervazivní vývojové poruchy pro svou značnou rozsáhlost a různorodost symptomů. 11 Pervazivní vývojová porucha znamená všepronikající a značí tím hluboce narušený vývoj dítěte. Čadilová popisuje postižení dítěte takto: V důsledku vrozeného postižení mozkových funkcí, které dítěti umožňují komunikaci, sociální interakci, fantazii a kreativitu, dochází k tomu, že dítě nedokáže vyhodnocovat informace stejným 8 Thorová K.2007, s Attwood. S Thorová, 2007, s Thorová,K. s

11 způsobem jako děti stejné mentální úrovně. Vnímá a prožívá odlišným způsobem, a tudíž se i jinak chová. 12 Thorová vztah pervazivních vývojových poruch a poruch autistického spektra vysvětluje tak, že se tyto dva termíny překrývají. Jelikož je jakékoliv kategorizování dětí do skupiny pervazivních poruch velmi složité, byl potřeba výstižnější termín, který by vystihl abnormální chování a specifické symptomy onemocnění, a tak se dnes užívá termín poruchy autistického spektra, který zdůrazňuje různorodost poruchy. 13 Důsledkem postižení mozkových funkcí má dítě problémy hlavně v těchto třech oblastech: komunikace (verbální i neverbální) sociální interakce představivost Tyto tři problematické oblasti autistické poruchy vymezila v sedmdesátých letech Lorna Wingová a pojmenovala je triádou problémových oblastí. 14 Poruchy autistického spektra se projeví v raném věku dítěte. Diagnostikovat poruchy autistického spektra je ovšem velmi obtížné, jelikož jednotlivé symptomy poruch se liší v četnosti a různorodosti projevovaných symptomů. Projevy poruch se také mění s věkem dítěte, díky sociálnímu prostředí nebo výchovně- vzdělávacímu projektu. Každý jedinec má jiné charakterové rysy, a tak i díky tomuto se projevy poruchy liší. 2.3 Triáda Oblast sociálního chování Sociální chování je pro lidi velmi důležité. Díky našim sociálním dovednostem dokážeme komunikovat s okolím, dokážeme v něm být a fungovat jako součást společnosti. Sociální dovednosti nám předkládají obecně přijímaný vzor přijatelného chování, umožňují nám interakci s ostatními lidmi, která nebude narušena nepochopením druhého. Chování ve společnosti je založené na sociálních normách. Tyto normy usměrňují naše jednání a chování a určují, co je ve 12 Čadilová V. 2006, s Thorová,2006 s Čadilová, 2006, s

12 společnosti normální a přijatelné. 15 Sociální dovednosti jsou pro jedince a pro celou společnost důležité. Zavádějí pořádek ve společnosti, který je zajištěn společenskou morálkou, hodnotami, společenskými rolemi, motivy, jazykem a symboly. 16 Člověk při kontaktu s jinou osobou nejdříve vnímá verbální a neverbální komunikaci. To znamená, že vnímá, co druhý říká, sleduje gesta, oční kontakt a jiné kulturní postoje. Potom si nabyté informace interpretuje podle toho, jak je pochopil. S tím jsou spojené naše vlastní reakce a emoce. A poté reagujeme na přijatou informaci vlastním sdělením, které je opět spojeno s naší řečí, gesty, postoji a kulturními postoji. 17 Se sociálním chováním se nerodíme, tyto dovednosti člověk získává v průběhu života socializací. Socializace je proces, při kterém si jedinec osvojuje základní společenská pravidla (hodnoty, normy, společenské role, atd.), díky kterým se ve společnosti chová přijatelně. Sociální dovednosti dítěte s AS jsou velmi omezené. Dítě s AS je zaměřené na sebe. Okolí to vnímá, jako kdyby dítě bylo egocentrické. Nechce se zapojovat do hry s ostatními dětmi, jelikož nechápe pravidla těchto her. Má tendenci projektovat vlastní pravidla do hry a pak nastává problém, že ostatní děti tyto pravidla nerespektují. Pro dítě s AS je těžké přijmout pravidla, která jsou všeobecně daná. Takové dítě těžko navazuje vztah s vrstevníky, raději vyhledává společnost starších nebo mladších dětí. Těžko snáší zájem druhých. Pokud o něj někdo projeví zájem, často taková situace končí agresivním útokem. Dítě s AS si o pozornost řekne samo, pokud o ni stojí. 18 Dítě se raději drží mimo společnost. Uchyluje se do odlehlých částí, kde má svůj klid a nikdo ho tam neobtěžuje. Nejraději tráví čas samotné nebo v přítomnosti dospělého, který je schopen ho tolerovat více než ostatní děti. Když se zaměříme na kolektivní hry, tak dítě s AS není týmový hráč. Není schopno pochopit, proč by mělo dělat něco, co mu nepřijde v tu chvíli důležité. Jeho pozornost se během minuty obrátí od hry a začne se zajímat o něco jiného, pro něj v tu chvíli zajímavějšího. Nechápe logiku hry, která je pro něj plná otazníků. 19 Společenská pravidla jsou pro děti s AS také tabu. Společenská pravidla nejsou neměnná. Stejně jako se mění společnost, její normy a generace lidí, mění se i společenská pravidla. V naší společnosti jsou ale tyto změny rychlejší a zásadní díky stále novým technologiím Patrick, 2008, s Patrick, 2008 s Patrick, 2008, s Attwood, 2005, s Attwood, 2005, s Patrick, 2008, s

13 okolí. 21 Děti s AS působí na okolí impulzivně, často je okolí shledává jako nevychované, drzé a Pro dítě s AS je velmi těžké orientovat se ve společenských pravidlech. Dítě se neřídí nepsanými pravidly společnosti. Výstižné je rčení Co na srdci, to na jazyku! Dítě s AS řekne, co chce. Nepřemýšlí o tom, zda to je společensky přijatelné nebo není. Potom dochází k nepříjemným situacím, které mnohdy končí konflikty. Jedinec s AS si neuvědomuje nebezpečí toho, co řekne. Říká surovou pravdu. Na druhou stranu, když už si dítě s AS nějaká pravidla osvojí, vyžaduje nekompromisní dodržování těchto pravidel a to nejen od sebe, ale i od svého rozmazlené děti. To má dopad na psychiku rodičů, protože jsou často vystavováni nepříjemným konfliktním situacím. Okolí jim vyčítá chování dítěte. Člověk s dobrými sociálními dovednostmi se dokáže dobře adaptovat do společnosti. Dobře komunikuje se svým okolím, je oblíbený. Lidé s AS nemají dobré sociální dovednosti. Nejsou schopni zapojit se do společnosti tak, aniž by ji nějakým způsobem nenarušovali. To vede k izolaci jedince, jedinec se cítí sám, frustrován, nabývá pocitu, že je neschopný a snižuje mu to jeho sebevědomí. 22 Ve společnosti panují specifické sociální dovednosti, které jsou důležité pro sociální chápání ve společnosti. Nancy J. Patrick 23 vytyčila tyto sociální dovednosti: užívání správných výrazů na přivítanou a při rozloučení střídání se v činnostech s jinou osobou trpělivost zdvořilost a pozornost vlídnost uctivost dovednost naslouchat jiným schopnost čekat, až na mě přijde v rozhovoru řada umění pochválit ostatní odhad, jaký vtip říci a jaký ne vědět, jaké téma je pro dané posluchače vhodné 21 Attwood, 2005, s Patrick, 2008, s Patrick, 2008, s

14 respektování osobního prostoru zdržení se nevhodných poznámek o jiných lidech zdržení se nadávek na adresu jiných lidí zdržení se klení a obscénních gest zachovávání dobrých způsobů Tyto sociální dovednosti jsou složité pro lidi s AS. Často nejsou schopni pochopit, proč by je měli dodržovat, tudíž je nedodržují. To je společností vnímáno velmi negativně a na jedince s AS a jejich okolí to vrhá negativní pohled společnosti. Člověk se sociálním dovednostem učí pomocí socializace. Toto učení probíhá za přítomnosti nápodoby, zkušeností spolu s tím, co jedinec vypozoruje z chování a situace jiných lidí. Člověk se dokáže vžít do kůže druhého člověka. Člověk s AS tohoto vcítění není schopný. Není schopen empatie. 24 Empatie znamená vcítit se do pocitů nebo situace druhé osoby. Schopnost empatie je pro člověka ve společnosti důležitá. Díky empatii jsme schopni správně reagovat na životní situace druhého člověka. Odhadneme, jak se máme chovat, když druhý cítí smutek, jelikož si dokážeme představit, jak se cítí. Není pravda, že by lidé s AS vůbec nepochopili pocity ostatních. Dokážou silně prožívat pocity druhých, ale už na ně nejsou schopni reagovat přijatelně pro společnost. Reagují například naprosto chladně, aniž by to tak vnímali. Někdy je potřeba dát člověku s AS více času na zpracování situace anebo pořádně vysvětlit tuto situaci. 25 Člověk v běžném životě neustále používá emoce. Emoce pomáhají k pochopení situace a prožívání okamžiku. Pomáhají člověku rozluštit sociální situaci a podle toho vyhodnotí své další chování tak, aby bylo pro společnost přijatelné. Lidé s AS mají v oblasti emocí deficit. Deficit se týká nejen toho, že oni sami mají problém dát najevo své vlastní emoce, ale také nerozumí emocím druhých lidí. Nerozeznávají emoční změnu v tváři druhého člověka. Na druhou stranu své vlastní emoce používají nevhodně k dané situaci. Člověk s AS si musí rozumově vysvětlit, proč se tak v danou chvíli mají tvářit, 24 Thorová, 2007, s.4 25 Patrick, 2008, s

15 naproti tomu pro člověka, který nemá AS, je to automatické. Vyjádřit emoce je pro ně nepochopitelné. 26 Schopnost emocí se projevuje skrze emoční reaktivitu. Dítě s AS má nízkou emoční reaktivitu. S vyšším věkem se emoční reaktivita může měnit. Dítě s AS může na pozitivní nebo negativní podněty reagovat nepřiměřeně, neočekávaně. Reakce dítěte může být nepřiměřená i na nepodstatnou situaci. Často tyto situace končí emočním výbuchem. Dítě trpí afektivní labilitou, která se projevuje bezdůvodným střídáním nálad. 27 Thorová popisuje emoční reaktivitu slovy V emočním projevu lidí s AS nacházíme také různé zvláštní projevy smích nad věcmi, které nikomu nepřijdou legrační, různě intenzivní strachy (např. z určitého druhu zvířat, z různých zvuků apod.). Někteří lidé s AS trpí celkovou masivní úzkostností. Ne všichni lidé s AS mají emoční projevy bouřlivé. Najde se řada těch, kteří emoce spíše neprojevují, působí spokojeně, někdy až příliš pasivně a bezbranně. 28 Emoční reaktivita se mění s věkem dítěte. Někdy se zvyšuje výskyt emoční lability a také vysoká frustrace. Dítě si nedokáže poradit se svými emocemi, je frustrováno a na tuto frustraci reaguje nepřiměřeně. Běžné jsou nepřiměřené výbuchy smíchu, pláče, vzteku nebo dítě naopak vůbec emočně nereaguje. Často reaguje agresivně, není schopno se ovládat. To většinová společnost shledává za nepřiměřené chování. 29 Dítě s AS není vzhledem k charakteru syndromu schopno přizpůsobení neboli adaptability. Adaptabilita je schopnost přizpůsobit se změnám. Míra adaptability se u každého jedince liší, tak je tomu i u dětí s AS. Schopnost adaptability je velmi důležitá pro fungování jedince ve společnosti. Neschopnost přizpůsobení se je pro dítě frustrující a vyvolává často úzkost a vztek. Celá tato situace je pro dítě stresující, což ještě vyvolané pocity utužuje. Pocity úzkosti mohou člověka s AS dohnat až k sebedestruktivním a sebevražedným myšlenkám Komunikace Oblast komunikace je u Aspergerova syndromu jednou z hlavních problémových oblastí. Často je to to první, čeho si rodiče postiženého dítěte všimnou. U Aspergerova syndromu není narušená schopnost komunikace na úrovni mluvy, ale hlavní deficit je v sociálním a praktickém 26 Attwood, 2005, s Thorová, 2006, s Thorová, 2007, s Thorová, 2007, s Thorová, 2006, s

16 využití komunikace. To znamená, že u dítěte dochází zpravidla k pozdějšímu vývoji řeči, ale řeč je poté na normální úrovni. Co je ale viditelně postižené, jsou sociální souvislosti při používání jazyka, nepochopení mnohoznačnosti slov a hlasovém a rytmickém projevu. 31 Nejvíce viditelné pro společnost v narušené verbální komunikaci dětí s AS je špatné praktické použití slov v kontextu. Na okolí takové dítě působí zmateně a jeho chování není pro okolí pochopitelné. Často svým chováním porušuje kulturní a společenské normy. Nemá cit pro správnou mezilidskou komunikaci. Například dítě položí otázku, ale už nečeká na odpověď druhého člověka, což na druhého působí velmi hrubým dojmem. Ale může nastat i opačná situace, kdy má dítě přesně naučené situace. Má naučenou strukturu dané situace a podle ní se striktně řídí, tudíž taková komunikace není spontánní a na člověka působí hraně a neupřímně. 32 Naše komunikace je plná obrazného vyjadřování. Díky naší představivost a sociálních schopností taková vyjádření chápeme. Víme, že je řečník nemyslel doslovně ale s nadsázkou. Dítě s AS takového myšlení není schopno. Dítě s AS nemá abstraktní myšlení. Vše chápe doslovně, přesně tak, jak to bylo řečeno. Doslovné chápání přivádí dítě s AS do rozpaků, je zmatené, protože vůbec nechápe smysl takové konverzace. 33 Pro děti s AS je časté pedantské vyjadřování. Používá naprosto přesné výrazy a vyžaduje to i od svého okolí. Kvůli této vlastnosti je komunikace pro děti s AS ještě těžší, protože opět zde hrozí konfliktní situace. Attwood udává příklady pedantského vyjadřování: Například jeden mladík pomáhal otci při uklízení kanceláří. Otec mu řekl, aby došel vysypat koše. Po chvíli zjistil, že syn některé koše vůbec nevysypal. Pochopitelně ho to rozzlobilo. Když se zeptal syna, proč ho neposlechl, dozvěděl se: To nejsou koše, ale proutěné odpadkové košíky. Důsledně se držel otcova pokynu, vysypal ty koše, které by sám tímto slovem nazval, ovšem odlišné varianty ignoroval. 34 V oblasti neverbální komunikace jsou pro děti s AS těžko rozeznatelná gesta a postoje vyjadřující emoční prožívání. Dítě není schopno rozkódovat výraz v obličeji jiného člověka. Samo má velmi omezenou neverbální komunikaci. Mimika dítěte je bez výrazu, jen málo 31 Attwood, 2005, Attwood, 2005 s Attwood, 2005, s Attwood, 2005, s

17 informuje o pocitech dítěte nebo informuje milně. Dítě nenavazuje oční kontakt. Není to proto, že by nechtělo nebo se stranilo, dítě jen nechápe, proč by se v dané situaci mělo dívat do očí. 35 Komunikace a sociální dovednosti nejsou dvě oddělené složky. Jsou propojeny. Řeč má své sociální využití. Toto sociální využití se řídí pravidly, která musí znát všichni účastníci komunikace proto, aby tato komunikace byla smysluplná. V případě lidí s AS je to obtížné, jelikož těmito pravidly nedisponují. Ale i u lidí s AS se dá tato problémová oblast zlepšovat rozvíjením a učením se sociálních dovedností Představivost a zájmy Děti s Aspergerovým syndromem jsou schopni představivosti, akorát se liší od dětí bez AS. Během hry, při které dítě normálně používá vlastní představivost, dítě s AS přehrává představivost někoho jiného. Například přehrává to, co už někde vidělo, ve školce, v divadle atd. Není moc schopno nějaké vlastní projekce do této hry. 37 Na druhou stranu jsou i extrémy u Aspergerova syndromu, kdy jedinec díky své fantazii uniká z reality do své fantazie. V těchto případech mnohdy jedinec není schopný rozeznat, co je a co není reality. Tyto dva světy se mu dokonale prolínají. 38 Dítě s AS se nejčastěji věnuje jen omezenému počtu zájmů. Tyto zájmy jsou vyhraněné a dítě je stereotypně opakuje. Dítě se sice zajímá o méně věcí, o to ale kvalitněji. Některé zájmy jsou nefunkční pro život, o to hůře jsou přijímány společností. Může jít například o splachování záchodu nebo zaujatost kanálem. Pro okolí je tento zájem naprosto nepochopitelný a je vnímán jako zbytečný. Naopak některé zájmy jsou spíše encyklopedického rázu. Není výjimkou, že velmi malé dítě umí jízdní řád nazpaměť nebo je fascinováno značkami aut nebo matematikou. Mezi časté zájmy dětí s AS patří elektronické hry, astronomie, počítače a programování, matematika a další. Ve většině případů jde o zájmy, ve kterých se musí dodržovat řád nebo nějaký systém. Vyhraněné zájmy se ale mohou týkat oblastí, jako je historie, politika, komiksy nebo zaujetí nějakým filmovým hrdinou (například Spidermanem) Thorová, 2006, s Patrick, s Patrick, s Thorová, 2007, s Thorová, 2007, s

18 2.4 Stereotypní činnost a rituály Dalším rysem, který je častý a brán jako typický pro poruchy autistického spektra, je stereotypně opakující se činnost. To platí i v případě Aspergerova syndromu. Tato činnost se vyznačuje pohyby nebo činnosti, které mají pro jedince autostimulační význam. Ten jedince relaxuje, uklidní nebo naopak vybudí nervový systém. Často se uplatňuje při emočním vypětí. Typické je houpání se nebo opakování jiných pohybů, ovšem může se projevovat i opakováním zvuků. Ve stereotypním chování se často objevuje sebezraňující sklon, jako je bouchání hlavou o stěnu, bouchání se do částí těla, rozdrásání kůže až do krve atp. 40 Pro většinu lidí je rutina spojena s nudou. Pro jedince s AS to znamená možná jediný možný způsob, jak přežít v každodenním životě. Udržení řádu je vysvobození z chaosu světa. Proto je dobré vytvořit dítěti s AS již v raném věku rituály, které dodržuje každý den. Po osvojení těchto rituálů je sám jedinec nekompromisně vyžaduje nejen od sebe, ale i od okolí. Rutinní sklony se objevují i v řeči. Není tedy výjimkou, že se dítě s AS ptá neustále na ty samé otázky, na které už zná odpověď nebo že rozhovor s ním má stále stejnou strukturu. Rutina pro děti s AS znamená důležitou jistotu, kterou potřebuje každý člověk ve svém životě Nespecifické variabilní rysy Variabilní nespecifické rysy často doprovází Aspergerův syndrom. Je dokázáno, že až 40% dětí s AS jsou velmi citlivé na smysly. Smyslové podněty dítě vnímá mnohem silněji než dítě bez AS. 42 Zvuky patří neodmyslitelně k našemu životu. Pro normálního člověka jsou zvuky běžnou součástí každodenního života. Některé člověk už ani nevnímá. Dítě s AS má posunutý práh citlivosti na zvuky. Často slyší zvuky, které my ani neregistrujeme. Špatně snáší ostré zvuky, nečekané zvuky nebo vysoké tóny. Děti s AS trpí hypersenzitivitou na sluchové podněty. V některých případech zase naopak trpí hyposenzitivitou na sluchové podněty. Dítě nereaguje na zvuk. Okolí si může myslet, že dítě má sluchovou vadu. 43 Dotek je pro mnohé děti s AS nepřekonatelnou překážkou. Nesnesou dotyky na některých místech svého těla nebo nesnesou vůbec žádné dotyky. Reakce na dotyk je ucuknutí a panika. Nesnášenlivost se projevuje i ve formě nesnesitelnosti určitých materiálů, ze kterých je ušito 40 Thorová, 2007, s Tamtéž, 2007, s Thorová, 2006, s Thorová, 2006, s

19 oblečení. Citlivost na zrakové podněty se projevuje většinou nesnášenlivostí určitých barev nebo osvětlení. Problémová je i ostrost světla. 44 Pachy jsou další nedílnou součástí našeho života. Některé děti s AS jsou citlivý buď na určité pachy, nebo na intenzitu pachů. Dítě se po kontaktu s pachem (například parfémem) může začít dusit. Někteří jedinci uvádějí, že je pach omráčí. 45 V případě citlivosti na bolest je tomu převážně naopak. Jedinec s AS nereaguje na bolestivé podněty, přitom běžný člověk by je nesnesl. Mají posunutý práh bolestivosti. To může vést k velmi nebezpečným zdravotním komplikacím, jelikož bolest je projev toho, že se s naším tělem něco děje. Dítě s AS tento varovný signál necítí, tudíž nemá potřebu zdravotní stav svého těla řešit. To může vést k zanedbání onemocnění a dalším zdravotním komplikacím, kdy některé mohou ohrozit život dítěte. To samé se pojí k citlivosti na teplotu. 46 Projevy nespecifických variabilních rysů ztěžují život dítěte a jeho rodiny. Zvýšená citlivost na některé z psaných podnětů může vést k izolaci dítěte a rodiny. 2.6 Četnost výskytu Aspergerova syndromu V současné době statistiky udávají výskyt jednoho dítěte s AS na 200 narozených dětí. To ale nejsou přesné údaje, jelikož spousta dětí s AS nejsou diagnostikována buď vůbec anebo mají jinou, nepřesnou diagnózu. Odhad, který s touto skutečností počítá, udává výskyt Aspergerova syndromu v populaci na 0,35% až 0,5%. Tyto údaje platí pro všechny země světa. Nezjistilo se, že by se Aspergerův syndrom v nějaké zemi vyskytoval více než v jiné. Pro Českou republiku to znamená, že zde žije přibližně osob s AS. Ročně se v ČR narodí dětí s Aspergerovým syndromem. 47 Četnost výskytu Aspergerova syndromu se podle statistických údajů liší mezi chlapci a děvčaty. Poměr chlapců vůči děvčatům je 9:1. Nelze ale spoléhat na pravdivost těchto informací. Děvčata disponují jiným rozsahem sociálních dovedností než chlapci. Například nemají takové technicky vyhraněné zájmy, zpravidla nebývají tak agresivní jako chlapci. Proto je u nich Aspergerův syndrom méně viditelný a není tak často diagnostikován Attwood, 2005s Attwood, 2005, s Attwood, 2005, s Thorová, 2007, s Thorová, 2007, s.37 19

20 3 Rodina Primární funkce rodiny je formování osobnosti dítěte, ale také má jedinci poskytovat zázemí, jistotu, emocionální stabilitu, základní zkušenosti a vybavit jej pro vstup do společnosti. Matoušek funkci rodiny vystihuje slovy: Rodina odedávna a především existuje proto, aby lidé mohli náležitě pečovat o své děti. Kromě toho, že je rodina biologicky významná pro udržení lidstva, je také základní jednotkou každé lidské společnosti. Reprodukuje člověka nejen jako živočicha, zprostředkuje mu vzrůstání do jeho kultury a společnosti. Rodina krom toho propaguje generace, vytváří mezi nimi kontinuitu a pouta solidarity. Rodina je prvním a dosti závazným modelem společnosti, s jakým se dítě setkává. Předurčuje jeho osobní vývoj, jeho vztahy k jiným skupinám lidí. Rodina dítě orientuje na určité hodnoty, vystavuje ho určitým konfliktům, poskytuje mu určitý typ podpory. Tímto způsobem osobitě zabarvuje to nejpodstatnější, co dítěti předává sociální dovednosti, bez kterých se ono v dospělosti neobejde Rodina a dítě s AS Rodina je nejužší okolí jedince. Probíhá v ní primární socializace dítěte a proto je velmi důležité to, jak se rodina vyrovná s postižením dítěte. Správné přijetí postižení dítěte není důležité jen pro samotné dítě s AS, ale i pro každého člena rodiny. Když se do rodiny narodí dítě s postižením, je to pro rodinu neočekávaná situace. Členové rodiny jsou vystaveni stresovým situacím, se kterými se musí vyrovnat. Náhle je před nimi situace, na kterou nebyli připraveni a kterou musí řešit. V případě Aspergerova syndromu není možné zjistit diagnózu před porodem. Podezření na AS je nejdříve v prvních měsících života dítěte, tudíž rodiče a další členové rodiny nemohou být připraveni na tuto situaci dopředu. Vyrovnání se rodiny s postižením dítěte hraje často klíčovou roli v dalším fungování rodiny. Při vyrovnání se s diagnózou hraje velkou roli nejen rodina, ale i okolí a společnost sama. Pokud společnost reaguje na dítě s postižením kladně, je i pro rodinu lehčí tuto skutečnost přijmout. Pokud tomu je naopak, je mnohdy takový člen rodiny brán jako problém a vnímání takového člena si nese negativní konotaci Matoušek, 2003, s.9 50 Jelínková, 2000, s

EMOCIONÁLNÍ PORUCHY V DĚTSTVÍ A DOSPÍVÁNÍ ODLIŠNOSTI V MENTÁLNÍM VÝVOJI A VE VÝVOJI PSYCHICKÉM PERVAZIVNÍ VÝVOJOVÉ PORUCHY

EMOCIONÁLNÍ PORUCHY V DĚTSTVÍ A DOSPÍVÁNÍ ODLIŠNOSTI V MENTÁLNÍM VÝVOJI A VE VÝVOJI PSYCHICKÉM PERVAZIVNÍ VÝVOJOVÉ PORUCHY EMOCIONÁLNÍ PORUCHY V DĚTSTVÍ A DOSPÍVÁNÍ ODLIŠNOSTI V MENTÁLNÍM VÝVOJI A VE VÝVOJI PSYCHICKÉM PERVAZIVNÍ VÝVOJOVÉ PORUCHY strach (konkrétní) X úzkost (nemá určitý podnět) Separační úzkostná porucha v

Více

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Speciální pedagogika - psychopedie

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Speciální pedagogika - psychopedie VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 25.2. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Seznam příloh Příloha č. 1: Diagnostická kritéria pro dětský autismus (F 84.0) dle MKN - 10 Příloha č. 2: Diagnostická kritéria pro autistickou

Seznam příloh Příloha č. 1: Diagnostická kritéria pro dětský autismus (F 84.0) dle MKN - 10 Příloha č. 2: Diagnostická kritéria pro autistickou Seznam příloh Příloha č. 1: Diagnostická kritéria pro dětský autismus (F 84.0) dle MKN - 10 Příloha č. 2: Diagnostická kritéria pro autistickou poruchu dle DSM-IV Příloha č. 3: Komunikační sešit Příloha

Více

POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING.

POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. ALENA STŘELCOVÁ Autismus činí člověka osamělým. S pocitem vlastní jinakosti se

Více

PAS v každodenní praxi dětské psychiatrie EVA ČÁPOVÁ

PAS v každodenní praxi dětské psychiatrie EVA ČÁPOVÁ PAS v každodenní praxi dětské psychiatrie EVA ČÁPOVÁ Poruchy autistického spektra Všepronikající hrubá neurovývojová porucha mozku PAS (autistic spektrum disorder ASD) 1979 Lorna Wing a Judith Gould Výskyt

Více

Základní projevy autistického chování a jejich diagnostika

Základní projevy autistického chování a jejich diagnostika Základní projevy autistického chování a jejich diagnostika Kateřina Panáčková dětský psycholog Oddělení dětské neurologie při Fakultní nemocnici v Ostravě Historický vývoj terminologie E. Bleuler, 1911:

Více

děti bez výraznějších problémů v chování (preventivní aktivity a opatření, eliminace ohrožujících podmínek)

děti bez výraznějších problémů v chování (preventivní aktivity a opatření, eliminace ohrožujících podmínek) děti bez výraznějších problémů v chování (preventivní aktivity a opatření, eliminace ohrožujících podmínek) děti v riziku (prevence, diagnostika, poradenství) děti s problémy v chování (zejm. intervence,

Více

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková. Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum tvorby 26.1.2013 Anotace

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková. Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum tvorby 26.1.2013 Anotace Číslo projektu Název školy Autor Tématická oblast Téma CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková Základy společenských věd Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum

Více

PERVAZIVNÍ VÝVOJOVÉ PORUCHY. Obecná charakteristika: Diagnostická vodítka. - neschopnost navazovat soc. vztahy (zejména emocionálního charakteru)

PERVAZIVNÍ VÝVOJOVÉ PORUCHY. Obecná charakteristika: Diagnostická vodítka. - neschopnost navazovat soc. vztahy (zejména emocionálního charakteru) Otázka: Psychotické a pervazivně vývojové poruchy Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Sanguares PERVAZIVNÍ VÝVOJOVÉ PORUCHY Podstatou je závažné a komplexní poškození psychiky jedince. Dětský

Více

Využití DV jako intervenční metody v DD Marie Pavlovská

Využití DV jako intervenční metody v DD Marie Pavlovská Využití DV jako intervenční metody v DD Marie Pavlovská Intervenční dimenze dramatické výchovy Dramatická výchova/ve speciální pedagogice dramika je pedagogickou disciplínou, která - využívá metody dramatického

Více

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27 Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................

Více

Internalizované poruchy chování

Internalizované poruchy chování Internalizované poruchy chování VOJTOVÁ, V. Inkluzivní vzdělávání žáků v riziku a s poruchami chování jako perspektiva kvality života v dospělosti. Brno: MSD, 2010 ISBN 978-80-210-5159-1 Internalizované

Více

NADĚJE Jak pracujeme s nadějí v hospici. Mgr. Radka Alexandrová DLBsHospicem sv. Josefa, Rajhrad Brno

NADĚJE Jak pracujeme s nadějí v hospici. Mgr. Radka Alexandrová DLBsHospicem sv. Josefa, Rajhrad Brno NADĚJE Jak pracujeme s nadějí v hospici Mgr. Radka Alexandrová DLBsHospicem sv. Josefa, Rajhrad 19. 20.9.2013 Brno HOSPIC Místo, kam chodí lidé důstojně umírat Naděje na DOBROU SMRT Naděje na KVALITNÍ

Více

Psychologický přístup k agresivním nemocným

Psychologický přístup k agresivním nemocným Psychologický přístup k agresivním nemocným Mgr.Alexandra Škrobánková Hematoonkologická klinika FN Olomouc Oddělení klinické psychologie FN Olomouc 25.1.2007 AGRESE chování, které je vedeno se záměrem

Více

Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů

Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů Život v náhradní rodinné péči z pohledu přijatých dětí a náhradních rodin www.nahradnirodina.cz www.nadacesirius.cz www.nadacesirius.cz

Více

SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM

SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok (CZ.2.17/3.1.00/36073) SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Proč? Na co

Více

náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Objektivní stránka (problém) a subjektivní stránka (problémová situace)

náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Objektivní stránka (problém) a subjektivní stránka (problémová situace) 9. přednáška Náročné, stresové a konfliktní životní události Náročné (zátěžové) situace náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Co se vám jeví jako náročná situace? Situace je

Více

PŘÍLOHY. i Jelínková, 2001, s

PŘÍLOHY. i Jelínková, 2001, s PŘÍLOHY Příloha 1: Posuzovací škála dětského autismu (CARS) i Skladba posuzovací škály CARS: Dítě je posuzováno v patnácti položkách. I. Vztah k lidem. Tato položka hodnotí chování dítěte ve strukturovaných

Více

Diagnostika specifických poruch učení a chování. PhDr. Markéta Hrdličková, Ph.D.

Diagnostika specifických poruch učení a chování. PhDr. Markéta Hrdličková, Ph.D. Diagnostika specifických poruch učení a chování PhDr. Markéta Hrdličková, Ph.D. Historický přehled Počátky zájmu na přelomu 19/20 století (Heinz Werner, Arnold Gesell) České prostředí prof. Antonín Heveroch

Více

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie Výběr z nových knih 11/2007 psychologie 1. Mé dítě si věří. / Anne Bacus-Lindroth. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 159 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-296-6 dítě; výchova dítěte; strach; úzkost; sebedůvěra;

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Etická výchova 4. ročník Zpracovala: Mgr. Alena Tupá Základní komunikační dovednosti reflektuje důležitost prvků neverbální komunikace, eliminuje hrubé výrazy z verbální

Více

Poruchy autistického spektra. MUDr. Martina Přecechtělová Privátní dětská ordinace

Poruchy autistického spektra. MUDr. Martina Přecechtělová Privátní dětská ordinace Poruchy autistického spektra MUDr. Martina Přecechtělová Privátní dětská ordinace Úvod pervazivní (všeprostupující) vývojová porucha triáda poškození - narušené sociální chování, komunikace, představivost

Více

Stručná anotace: žák se seznámí se základními pojmy, dokáže popsat jednotlivá stadia vývoje charakteru

Stručná anotace: žák se seznámí se základními pojmy, dokáže popsat jednotlivá stadia vývoje charakteru Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Mendelova 2. stupeň ZŠ Základní Předmět Zdravověda Téma

Více

(lat. socialis = společný)

(lat. socialis = společný) SOCIALIZACE & Sociální učení Socializace (lat. socialis = společný) = proces, během kterého se jedinec začleňuje do společnosti socializace nebývá nikdy ukončena jedná se o vývoj lidské osobnosti lidský

Více

Mgr. Lucie Kopáčová sociální pedagog

Mgr. Lucie Kopáčová sociální pedagog Rodinné Integrační Centrum o.s. Centrum pro autismus z PASti Prodloužená 278, Pardubice 530 09 www.ric.cz, info@ric.cz Mgr. Lucie Kopáčová sociální pedagog DOTAZNÍK PRO ŘEDITELE ZŠ A MŠ PARDUBICE zkoumané

Více

Institucionální péče vs. náhradní rodinná péče

Institucionální péče vs. náhradní rodinná péče Institucionální péče vs. náhradní rodinná péče Rodiče a rodina v životě dítěte MUDr. Petra Uhlíková Centrum dorostové a vývojové psychiatrie Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN 26. 6. 2012 Rodina a její

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 17, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 10.4. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 17, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 10.4. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 17, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 10.4. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Učební osnovy pracovní

Učební osnovy pracovní ZV Základní vzdělávání 0 týdně, povinný Vztahy v kolektivu Žák: udržuje kamarádské vztahy se spolužáky - spolužáci, kamarádi Poznávání lidí Mezilidské vztahy Komunikace MULTIKULTURNÍ Lidské vztahy Etnický

Více

KRIZOVÁ INTERVENCE. Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO

KRIZOVÁ INTERVENCE. Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO KRIZOVÁ INTERVENCE Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO Cíle prezentace Definování krize Představit formy krizové intervence Nastínit prvky krizové intervence Proč je potřebné myslet na krizovou intervenci

Více

FJFI. Emoce a jak je zvládat

FJFI. Emoce a jak je zvládat FJFI Emoce a jak je zvládat Emoce jsou když emoce (e-motio, pohnutí) jsou psychicky a sociálně konstruované procesy zahrnují subjektivní zážitky libosti a nelibosti, provázené: fyziologickými změnami (změna

Více

Školní zralost. Vážení rodiče,

Školní zralost. Vážení rodiče, Školní zralost Vážení rodiče, dítě vstupující do prvního ročníku základní školy by mělo být pro školu zralé a připravené, aby bez velkých potíží a trápení zvládlo její nároky a zátěž. Posouzení školní

Více

SPLBP_ZSE ZÁKLADY SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY ETOPEDIE. Projevy dítěte s PCHE

SPLBP_ZSE ZÁKLADY SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY ETOPEDIE. Projevy dítěte s PCHE SPLBP_ZSE ZÁKLADY SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY ETOPEDIE Projevy dítěte s PCHE Obsah Projevy dítěte s PCHE Charakteristiky vyplývající z definice charakteristiky dle klasifikace školské Internalizovaná, externalizovaná

Více

ATTACHMENT KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011. PhDr Petra Vrtbovská PhD DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE

ATTACHMENT KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011. PhDr Petra Vrtbovská PhD DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE ATTACHMENT DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011 PhDr Petra Vrtbovská PhD Co budeme probírat PROČ DÍTĚ POTŘEBUJE RODIČOVSKOU PÉČI Co je citové pouto (attachment)

Více

CAN-Child Abuse and Neglect

CAN-Child Abuse and Neglect CAN-Child Abuse and Neglect Jakékoliv nenáhodné, preventabilní, vědomé i nevědomé jednání rodiče, vychovatele nebo jiné osoby vůči dítěti, jeţ je v dané společnosti nepřijatelné nebo odmítané a jeţ poškozuje

Více

- je chápána ve své zásadní odlišnosti od přírody (dokonce jako opak přírody) - o kultuře můžeme hovořit jen ve vztahu k člověku a ke společnosti

- je chápána ve své zásadní odlišnosti od přírody (dokonce jako opak přírody) - o kultuře můžeme hovořit jen ve vztahu k člověku a ke společnosti Otázka: Kultura jako způsob života Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Fijalka Kultura: - všechny lidské materiální a duchovní výtvory a též sociálně zakotvené vnímání a jednání, které si lidé

Více

l. Téma: VÍM, KDO JSEM Prostřednictvím situací a plánovaných činností se děti učí poznávat samo sebe a připravovat se na role budoucí.

l. Téma: VÍM, KDO JSEM Prostřednictvím situací a plánovaných činností se děti učí poznávat samo sebe a připravovat se na role budoucí. l. Téma: VÍM, KDO JSEM Prostřednictvím situací a plánovaných činností se děti učí poznávat samo sebe a připravovat se na role budoucí. - (1/1) má základní poznatky o lidském těle a jeho hlavních funkcích

Více

Volitelný předmět ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Úkolem předmětu Zdravý životní styl je seznámit žáky se základy zdravého životního

Více

TR(2) Tabulka rovin ČG - 4. a 5. ročník ZŠ

TR(2) Tabulka rovin ČG - 4. a 5. ročník ZŠ TR(2) Tabulka rovin ČG - 4. a 5. ročník ZŠ I Rovina čtenářské gramotnosti Vztah ke čtení Kritéria Vnímání čtení jako zdroje vnitřních zážitků a prožitků. Indikátory 1 Žák je podněcován k četbě i ve svém

Více

Citová vazba jako základ zdravého vývoje dítěte

Citová vazba jako základ zdravého vývoje dítěte Citová vazba jako základ zdravého vývoje dítěte Výstupy a zkušenosti Metodického centra 26. 5. 2014 Kritická období vzniku citové vazby u dětí v NRP Prenatální období Nechtěné děti: hormonálně i emočně

Více

Poruchy osobnosti: základy pro samostudium. Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno

Poruchy osobnosti: základy pro samostudium. Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno Poruchy osobnosti: základy pro samostudium Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno Pro některé běžně užívané pojmy je obtížné dát přesnou a stručnou definici. Osobnost je jedním z nich. osobnost

Více

Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Významné vývojové mezníky

Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Významné vývojové mezníky Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči Významné vývojové mezníky Působení různých faktorů v době před příchodem do náhradní rodiny Vliv psychické deprivace: nedostatek žádoucích podnětů či nadměrné

Více

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti Zpráva o zájemci o pěstounství Tento materiál vznikl v Amalthea o. s. z podkladů organizace British Association for Adoption & Fostering (2008) v rámci spolupráce s Pardubickým krajem, Nadací LUMOS, Centrem

Více

Vliv rodiny na sociální adaptaci dětí s Aspergerovým syndromem

Vliv rodiny na sociální adaptaci dětí s Aspergerovým syndromem UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE EVANGELICKÁ TEOLOGICKÁ FAKULTA Bakalářská práce Vliv rodiny na sociální adaptaci dětí s Aspergerovým syndromem Petra Poláchová Katedra: Psychologie Vedoucí práce: PhDr. Soňa

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Únor 2011 Mgr. Monika Řezáčová jedná se o poruchy chování, které se významně odchylují od normy většiny

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Únor 2011 Mgr. Monika Řezáčová 1) Produktivní chování a neproduktivní chování jedinec může reagovat na

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY Základní škola a Mateřská škola Cheznovice, okres Rokycany, příspěvková organizace Cheznovice 136, 338 06 Cheznovice 1. Identifikační údaje Školní družina při Základní

Více

Modul č. XV. Poruchy socializace, problémový klient

Modul č. XV. Poruchy socializace, problémový klient Modul č. XV Poruchy socializace, problémový klient PORUCHY SOCIALIZACE CO ČLOVĚKA UTVÁŘÍ Na fenotypu (úrovni konečné osobnosti) se podílí faktory: a) vnitřní vrozené (genetická dědičnost) získané (sociální

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2009 Mgr.Olga Čadilová TÝM ZÁSADY TÝMOVÉ PRÁCE PROFESIONÁLNÍ CHOVÁNÍ TÝM malá skupina lidí, kteří

Více

NAŠE SRDÍČKOVÉ DĚTI JSOU DĚTI POHODOVÉ A NEMÁME S NIMI ŽÁDNÉ PROBLÉMY.

NAŠE SRDÍČKOVÉ DĚTI JSOU DĚTI POHODOVÉ A NEMÁME S NIMI ŽÁDNÉ PROBLÉMY. NAŠE SRDÍČKOVÉ DĚTI JSOU DĚTI POHODOVÉ A NEMÁME S NIMI ŽÁDNÉ PROBLÉMY. PROTOŽE SE ZAČASTÉ SETKÁVÁME S VAŠIMI DOTAZY, CHCEME ZAVÉST TAKOVOU MALOU STRUČNOU VĚDOMOSTNÍ RUBRIKU. UMĚNÍ ODHADNOUT, CO JE VE ZLOBENÍ

Více

Organizace letního semestru

Organizace letního semestru Organizace letního semestru Prezenční studium (výuka 12 týdnů) 17. 2. 2014 10. 5. 2014 Kombinované studium (víkendová/odpolední výuka) dle aktuálních termínů Zkouškové období (4 týdny) 12. 5. 2014 7. 6.

Více

ČLOVĚK STRUKTURA OSOBNOSTI

ČLOVĚK STRUKTURA OSOBNOSTI VY_32_INOVACE_PSY_17 ČLOVĚK STRUKTURA OSOBNOSTI Mgr. Martina Šenkýřová Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období vytvoření:

Více

OČEKÁVANÉ VÝSTUPY. Místo, kde žijeme

OČEKÁVANÉ VÝSTUPY. Místo, kde žijeme skutečností. kulturnímu a tolerantnímu chování a jednání. Samostatné a sebevědomé vystupování a jednání, k efektivní, bezproblémové a bezkonfliktní komunikaci. vztahu k sobě i okolnímu prostředí. Seznamuje

Více

1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky

1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÁ DIAGNOSTIKA 1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky Cílem je poznání člověka s postižením. Cílem není léčba, ale výchova a vzdělávání. Diagnostika zkoumá průběh vývoje člověka.

Více

Cíle základního vzdělávání

Cíle základního vzdělávání Cíle základního vzdělávání 1 Základní vzdělávání má žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence a poskytnout spolehlivý základ všeobecného vzdělání orientovaného zejména na situace blízké

Více

Očekávané výstupy ZV RVP Školní výstupy Konkretizované učivo Průřezová témata, přesahy a vazby. rodina o místo návratů o problémy rodinného života

Očekávané výstupy ZV RVP Školní výstupy Konkretizované učivo Průřezová témata, přesahy a vazby. rodina o místo návratů o problémy rodinného života Ročník: Prima RODINNÝ ŽIVOT nahrazuje agresivní a pasivní chování chováním asertivním, neagresivním způsobem s porozuměním pro potřeby druhých a přiměřeně situaci identifikuje se s pozitivními prosociálními

Více

Proč je obtížné lidem s autismem poskytovat sociální služby?

Proč je obtížné lidem s autismem poskytovat sociální služby? Proč je obtížné lidem s autismem poskytovat sociální služby? Mýty a pravdy kolem lidí s autismem PhDr. Hynek Jůn, Ph.D. Základní mýty ohledně lidí s PAS - člověk s autismem = problém, - sociální služba

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

Vzdělávací obsah 1. stupeň

Vzdělávací obsah 1. stupeň Příloha č. 2 Opatření ministryně školství, mládeže a tělovýchovy, kterým se mění Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, č. j. 12586/2009-22 ETICKÁ VÝCHOVA DOPLŇUJÍCÍ VZDĚLÁVACÍ OBOR Obsah

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy: 4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika

Více

Eliminace negativních dopadů profesní adjustace. Neocenitelné zaměstnavatelské benefity

Eliminace negativních dopadů profesní adjustace. Neocenitelné zaměstnavatelské benefity Eliminace negativních dopadů profesní adjustace Neocenitelné zaměstnavatelské benefity Labour vincit omnia Práce pomáhá překonávat všechno. Práce = nezbytná potřeba. Etické krédo: Lidé se zdravotním postižením

Více

Osobnost dítěte v mateřské škole

Osobnost dítěte v mateřské škole Kompetence učitele mateřské školy CZ.1.07/1.3.12/04.0002 Osobnost dítěte v mateřské škole Seminář pro pedagogické pracovníky mateřské školy Motto: Teprve moje psychoterapeutická práce s dospělými lidmi

Více

Terapie dospělých osob s AS a VFA Poradenství pro blízké osoby dětí s AS a VFA

Terapie dospělých osob s AS a VFA Poradenství pro blízké osoby dětí s AS a VFA Terapie dospělých osob s AS a VFA Poradenství pro blízké osoby dětí s AS a VFA Roman Pešek Asociace pomáhající lidem s autismem, APLA Praha, Střední Čechy Terapeutické a sociálně rehabilitační středisko

Více

Cambridžská škála depersonalizace

Cambridžská škála depersonalizace Cambridžská škála depersonalizace JMÉNO: VĚK: DOSAŽENÉ VZDĚLÁNÍ: ZÁKLADNÍ / VYUČENA / STŘEDOŠKOLSKÉ / VYŠSÍ NEBO VYSOKÉ (prosím vyplňte a zakroužkujte) PROSÍME VÁS, ABYSTE SI POZORNĚ PŘEČETLA INSTRUKCE:

Více

Infantilní autismus. prof. MUDr. Ivo Paclt, CSc.

Infantilní autismus. prof. MUDr. Ivo Paclt, CSc. Infantilní autismus prof. MUDr. Ivo Paclt, CSc. Infantilní autismus Základní příznak: neschopnost vstřícných mimických projevů, vyhýbání se očnímu kontaktu, poruchy sociální komunikace, bizardní chování

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben 2009 Mgr. Olga Čadilová SOCIÁLNÍ PODSTATA OSOBNOSTI SOCIALIZACE = proces postupného začleňování

Více

Poruchy psychického vývoje

Poruchy psychického vývoje Poruchy psychického vývoje Vymezení Psychický vývoj - proces vzniku zákonitých změn psychických procesů v rámci diferenciace a integrace celé osobnosti Poruchy psychického vývoje = poruchy vývoje psychických

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět:: Etická výchova A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Etická výchova je volitelným předmětem, který je realizován v rozsahu dvou

Více

Psychologie 13. Otázka číslo: 1. Necháme-li hlavou běžet spontánní sled pocitů, idejí, nápadů a námětů, jedná se o sebevýchovou metodu volných:

Psychologie 13. Otázka číslo: 1. Necháme-li hlavou běžet spontánní sled pocitů, idejí, nápadů a námětů, jedná se o sebevýchovou metodu volných: Psychologie 13 Otázka číslo: 1 Necháme-li hlavou běžet spontánní sled pocitů, idejí, nápadů a námětů, jedná se o sebevýchovou metodu volných: asociací asimilací asignací Otázka číslo: 2 Akustický typ si

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název

Více

Emoce a škola. Jméno a Příjmení lektora Etická výchova, o.p.s. datum

Emoce a škola. Jméno a Příjmení lektora Etická výchova, o.p.s. datum Emoce a škola Jméno a Příjmení lektora Etická výchova, o.p.s. datum Člověk není rozumná bytost, která má emoce, ale emocionální bytost, která občas myslí. (F.Koukolík) Základní charakteristika Emočně inteligentní

Více

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Determinace osobnosti Základní psychologie - obecná psychologie - psychologie osobnosti - sociální psychologie - vývojová psychologie Psychopatologie

Více

3.3. Začlenění průřezových témat

3.3. Začlenění průřezových témat 1.3. morál ní 1.2. sociální 1.1. osobnostní 3.3. Začlenění průřezových témat Průřezová témata reprezentují ve Školním vzdělávacím programu v souladu s RVP ZV okruhy aktuálních problémů současného světa.

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví 6. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová projevuje odpovědný vztah k sobě samému, k vlastnímu dospívání a pravidlům zdravého životního stylu;

Více

Moravské gymnázium Brno s. r.o.

Moravské gymnázium Brno s. r.o. Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Moravské gymnázium Brno s. r.o. Autor Mgr. Kateřina Proroková Tématická oblast Základy společenských věd Téma Vývojová psychologie II. Pracovní list Ročník

Více

A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost 2 Vzdělávací obor: Výchova k občanství 3 Ročník: 7. 4 Klíčové kompetence (Dílčí kompetence)

A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost 2 Vzdělávací obor: Výchova k občanství 3 Ročník: 7. 4 Klíčové kompetence (Dílčí kompetence) A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost 2 Vzdělávací obor: Výchova k občanství 3 Ročník: 7. 4 Klíčové kompetence (Dílčí kompetence) Výstupy Učivo Průřezová témata mezipředmětové vztahy Evaluace

Více

V. 10 Osobnostní a sociální výchova

V. 10 Osobnostní a sociální výchova 1/7 V. 10 Osobnostní a sociální výchova V.10. 1 Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Osobnostní a sociální výchova rozvíjí praktické dovednosti, které žáci mohou využít v běžném

Více

Trauma, vazby a rodinné konstelace

Trauma, vazby a rodinné konstelace Trauma, vazby a rodinné konstelace Terapeutická práce na základě vícegenerační systemické psychotraumatologie (VSP) / - konstelací traumatu www.franz-ruppert.de 1 Vzájemné působení mezi metodou systemických

Více

Zvířata domácí, divoká

Zvířata domácí, divoká ZÁŘÍ TÉMA: My se školy nebojíme Začíná škola Zvířata domácí, divoká tělo Přivítání dětí i jejich rodičů ve škole, navození atmosféry důvěry a pohody. Pomoci dětem i rodičům orientovat se v novém prostředí.

Více

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy Jako jeden z nosných prvků reformy Klíčové kompetence Podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání má základní vzdělávání žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence. Pojem

Více

Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM

Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM Prenatální psychologie a vnímání plodu v této rovině Na významu nabývá nejen zájem o fyzický vývoj plodu, ale dokládají

Více

Komunikační dovednosti (s využitím transakční analýzy)

Komunikační dovednosti (s využitím transakční analýzy) Přednáška Soňi Smolkové-Syřinkové Komunikační dovednosti (s využitím transakční analýzy) Komunikační dovednosti jsou nedílnou součástí tzv. soft skills (v českém překladu měkké dovednosti). Individuální

Více

ASPERGERŮV SYNDROM CO TO JE?

ASPERGERŮV SYNDROM CO TO JE? ASPERGERŮV SYNDROM CO TO JE? Brožura pro dospívající s Aspergerovým syndromem PhDr. Lucie Bělohlávková Dostal jsem diagnózu Aspergerův syndrom. V hlavě mi běží řada myšlenek a otázek... Je to některá z

Více

DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU

DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU Projekt MOTIVALUE Jméno: Třida: Pokyny Prosím vyplňte vaše celé jméno. Vaše jméno bude vytištěno na informačním listu s výsledky. U každé ze 44 otázek vyberte a nebo

Více

Předmět: Občanská výchova. Ročník: první Téma: Člověk a kultura. Vypracoval: Mgr. Monika Měrotská Materiál: VY_32_INOVACE_60. Datum: 10.2.

Předmět: Občanská výchova. Ročník: první Téma: Člověk a kultura. Vypracoval: Mgr. Monika Měrotská Materiál: VY_32_INOVACE_60. Datum: 10.2. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: 41 51 H/01 Zemědělec - farmář Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Občanská výchova Ročník: první Téma:

Více

REGULACE SKUPINOVÉ DYNAMIKY, OPATŘENÍ K PŘEDCHÁZENÍ KONFLIKTŮM UVNITŘ JEDNOTKY

REGULACE SKUPINOVÉ DYNAMIKY, OPATŘENÍ K PŘEDCHÁZENÍ KONFLIKTŮM UVNITŘ JEDNOTKY Leadership IV REGULACE SKUPINOVÉ DYNAMIKY, OPATŘENÍ K PŘEDCHÁZENÍ KONFLIKTŮM UVNITŘ JEDNOTKY (přednáška) Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního

Více

Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy. Černá 9, 115 55 Praha 1. Kolektivní práce: Petra Fausová, Niké Christodulu, Marie Kůdelová

Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy. Černá 9, 115 55 Praha 1. Kolektivní práce: Petra Fausová, Niké Christodulu, Marie Kůdelová Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy Černá 9, 115 55 Praha 1 Kolektivní práce: Petra Fausová, Niké Christodulu, Marie Kůdelová Pastorační a sociální práce 2. roč. KS Rizikové skupiny I + II

Více

Specifika psychoterapeutické podpory osob se zdravot. postižením a osob pečujících. Kateřina Ožanová Pracujeme společně 2015

Specifika psychoterapeutické podpory osob se zdravot. postižením a osob pečujících. Kateřina Ožanová Pracujeme společně 2015 Specifika psychoterapeutické podpory osob se zdravot. postižením a osob pečujících Kateřina Ožanová Pracujeme společně 2015 Představení Klinická psycholožka a psychoterapeutka v psychiatricko-psychologické

Více

V.8 Člověk a zdraví V.8.1 Výchova ke zdraví

V.8 Člověk a zdraví V.8.1 Výchova ke zdraví 1/8 V.8 Člověk a zdraví V.8.1 Výchova ke zdraví V.8.1.II 2. stupeň V.8.1. II. 1 Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Předmět svým obsahem bezprostředně navazuje na obsah vzdělávací

Více

EFEKTIVNÍ KOMUNIKACE V ORGANIZACI

EFEKTIVNÍ KOMUNIKACE V ORGANIZACI EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND PRAHA & EU: INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI V ORGANIZACI JAK SE EFEKTIVNĚ DOMLUVIT A ZÍSKAT INFORMACE 1. KOMUNIKAČNÍ PROCES 2 2. ORGANIZAČNÍ STRUKTURA KOMUNIKACE 4 3. FORMÁLNÍ A

Více

Etická výchova. Charakteristika vzdělávacího oboru. Časové vymezení. Organizační vymezení

Etická výchova. Charakteristika vzdělávacího oboru. Časové vymezení. Organizační vymezení 2. st. Charakteristika vzdělávacího oboru na II. stupni navazuje na učivo a očekávané výstupy I. stupně. Prolíná celou škálou vzdělávacích oblastí. Nejvíce koresponduje se vzdělávacími obsahy Člověk a

Více

Základní škola a Mateřská škola Olomouc, Dvorského 33. Asistent pedagoga

Základní škola a Mateřská škola Olomouc, Dvorského 33. Asistent pedagoga Základní škola a Mateřská škola Olomouc, Dvorského 33 Asistent pedagoga Základní úkoly, fungování ve třídě a spolupráce s učiteli, zákonnými zástupci a pracovníky školního poradenského pracoviště V Olomouci

Více

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy Klíčové kompetence Jako jeden z nosných prvků reformy Klíčové kompetence Podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání má základní vzdělávání žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové

Více

7.3 Projekt Celý svět ve škole

7.3 Projekt Celý svět ve škole 7.3 Projekt Celý svět ve škole Hlavní cíl projektu: V souladu se strategickými záměry ŠVP, jako jsou otevřenost, spokojenost, spolupráce, partnerství a pozitivní vztah, je hlavním cílem projektu zapojit

Více

RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU

RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU číslo jednací: ZŠ-263/2013 RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU Obsah: I. Identifikační údaje II. Charakteristika ŠD III. Výchovný program IV. Vzdělávací část programu 1 I. Identifikační

Více

Osobnostní vzdělávání finální návrh harmonogramu a obsahu kurzů

Osobnostní vzdělávání finální návrh harmonogramu a obsahu kurzů Osobnostní vzdělávání finální návrh harmonogramu a obsahu kurzů Kurz/workshop 1 skupina 2 skupina Kurz Sebereflexe, sebediagnostika a diagnostika (- skupina cca 15 osob, 4 hodinový kurz, celk. 2 běhy 20.9.,

Více

I. Potřeba pedagogické diagnostiky

I. Potřeba pedagogické diagnostiky I. Potřeba pedagogické diagnostiky S platností RVP ZV od roku 2007/2008 se začíná vzdělávání a výchova v základní škole realizovat prostřednictvím kurikulárního dokumentu, jehož cílem je vybavit žáka potřebnými

Více

MANUÁL ŠŤASTNÉHO RODIČE

MANUÁL ŠŤASTNÉHO RODIČE MANUÁL ŠŤASTNÉHO RODIČE VAŠE PRVNÍ LOUČENÍ Pokud jste se rozhodli, že nastal čas, aby Vaše dítě začalo objevovat nový svět a kamarády ve školce, potom si o tom s dítětem povídejte. Vysvětlete mu, že ve

Více