Česká společnost ornitologická (ČSO)

Transkript

1 ČESKÁ SPOLEČNOST ORNITOLOGICKÁ PARTNER BIIRDLIIFE IINTERNATIIONAL V ČESKÉ REPUBLIICE VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2008 foto Libor Ševčík 1

2 Česká společnost ornitologická (ČSO) Česká společnost ornitologická (ČSO) je dobrovolné zájmové sdružení profesionálů i amatérů, zabývajících se ochranou a výzkumem ptáků, zájemců o pozorování ptactva a milovníků přírody. Realizuje vlastní i mezinárodní projekty výzkumu a ochrany ptáků a jejich prostředí, popularizuje a propaguje ochranu ptáků, pořádá akce pro své členy i nejširší veřejnost. V ČR výhradně zastupuje mezinárodní organizaci BirdLife International. Více informací o činnosti ČSO k dispozici na BirdLife International je celosvětové sdružení organizací, zaměřených na ochranu ptáků a jejich prostředí, které působí ve více než sto zemích světa. Jeho cílem je zabránit vyhubení jakéhokoliv ptačího druhu na Zemi, snížit počet ohrožených druhů ptáků a chránit území a stanoviště, která mají pro ptáky zásadní význam. Kontakt: Česká společnost ornitologická Na Bělidle 252/ Praha 5 - Smíchov Česká Republika tel./fax: cso@birdlife.cz Základní informace IČO: DIČ: CZ Založena: 1926 Členská základna: (k ) Počet zaměstnanců: 6 Počet členů výboru: 9 Počet regionálních poboček: 8 Předseda: RNDr. Pavel Vašák, pavel.vasak@volny.cz Tajemník: Mgr. Lukáš Viktora, Česká společnost ornitologická, viktora@birdlife.cz, tel

3 1. OCHRANA PTACTVA 1.1. Volná křídla Cíl programu: Omezit ptačí kriminalitu v České republice a zvýšit obecné povědomí o legislativě v oblasti ochrany ptáků. Výsledky dosažené v roce 2008: databáze Volná křídla zdokumentováno 20 případů ilegálního pronásledování ptáků a navíc devět otrav psů a jedna otrava lišky (téměř všechna hlášení od stálých spolupracovníků jakoby většina lidí rezignovala a nálezy se ani nesnažila hlásit). Počet zjištěných případů trávení, kterému je věnována největší pozornost, zůstává zhruba na úrovni minulých let. odměna vypsaná na dopadení travičů zůstává ve výši Kč (k ). Protože není zřejmě reálné, aby byl některý z travičů usvědčen a potrestán v dohledné době, rozhodne výbor ČSO o alternativním využití nasbírané finanční částky začal platit celoevropský zákaz přechovávání a používání insekticidů obsahujících karbofuran. Zákazu se podařilo dosáhnout díky dlouholetému úsilí a sběru údajů mimo jiné i z České republiky. na webové stránce jsou shromažďovány informace o případech ilegálního trávení a pravidelně jsou zveřejňovány aktuality související s problematikou z ČR i ze zahraničí. Od léta 2008 existuje stránka i v plné anglické mutaci, takže jsou informace dostupné zájemcům z celého světa. Program nebyl v roce 2008 podpořen žádným grantem asi jiným veřejným zdrojem financí. Vedoucí programu: Zdeněk Vermouzek, volnakridla@birdlife.cz, tel.: V případě zájmu o aktivní práci (dobrovolnou nebo i částečně placenou) na ochraně ptáků před pronásledováním kontaktujte vedoucího programu. Další informace o programu: Významná ptačí území, ptačí oblasti soustavy Natura 2000 Cíle programu: Prosazovat zajištění legislativní ochrany všech zbývajících významných ptačích území (Heřmanský stav-odra-poolší; Českobudějovické rybníky; Dehtář), jež doposud nebyly dle návrhu ČSO vyhlášeny ptačími oblastmi soustavy Natura Nadále pokračovat ve sledování stavu biotopů, dodržování ochranných podmínek a situováním investičních záměrů ve všech významných ptačích území za účasti patronátních skupin ČSO. Aktivně se podílet na vytváření návrhů managementových opatření, zejména při zpracovávání tzv. souhrnů doporučených opatření dokumentů AOPK ČR určených pro nejoptimálnější využívání území v ptačích oblastech v souladu s ochranou kritériových druhů. Výsledky dosažené v roce 2008: V červnu 2008 nabylo platnosti vládní nařízení ustanovující vymezení Ptačí oblasti Heřmanský stav-odra-poolší. Ptačí oblast však byla vyhlášena oproti návrhu z roku 2002 ve zmenšené variantě a nezahrnuje ochranu motáka pochopa - kritériový druh IBA a navržené ptačí oblasti. Na odchylný postup při procesu vyhlašování Ptačí oblasti Heřmanský 3

4 stav-odra-poolší zaslala ČSO společně se sdružením Arnika v roce 2005 stížnost k Evropské komisi, jež je evidována pod č. 2005/4146 a je stále v šetření. Pro jihočeské navržené ptačí oblasti Českobudějovické rybníky a Dehtář stále nebyly vládou schváleny vládní nařízení, ačkoliv návrh na vyhlášení ptačích oblastí byl podán již v roce Českobudějovické rybníky a Dehtář nadále zůstávají posledními nechválenými ptačími oblastmi soustavy Natura 2000 v ČR. V této souvislosti zaslala ČSO v roce 2006 stížnost Evropské komisi, která je evidovanou pod č. SG(2006) A/5796. Koordinátor programu IBA s dalšími zástupci ČSO iniciovali několik setkání s představiteli MZe, které nenalézá shodu s rezortem MŽP ohledně vládního nařízení pro Českobudějovické rybníky a Dehtář. Uskutečněná jednání zástupců ČSO s MZe však dosud nepřinesla žádné výsledky. Obnovena byla přihláška ke správním řízením podle zákona č. 114/1992 Sb. na úrovni krajských úřadů, správ CHKO a NP s tím, že koordinátor IBA řešil vybraná správní řízení vztahující se k územní ochraně ptactva. V regionech proběhlo několik osobních setkání koordinátora se zástupci patronátních skupin v místě jejich působnosti. Společné setkání všech zástupců patronátních skupin bylo uskutečněno během workshopu v Přerově pořádaném k problematice monitoringu a ohrožujících záměrů v ptačích oblastech (viz níže). - účast koordinátora na jednání Birds and Habitats Task Force (BHDTF), pracovní skupiny BirLife International, Brusel, účast tajemníka ČSO na Directives Workshop a jednání Birds and Habitats Task Force (BHDTF), Brusel, účast koordinátora na setkání zástupců NNO s ministrem životního prostředí ohledně problematiky ochrany soustavy Natura 2000, diskuze v souvislosti se záměrem vybudování lyžařského areálu v Ptačí oblasti Boletice, Praha, příprava a vydání brožury Východní Krušné hory, Významné ptačí území roku 2008 v rámci každoroční kampaně IBA roku - slavnostní vyhlášení kampaně Významné ptačí území roku 2008 Východní Krušné hory uskutečněného za účasti členů ČSO, zástupců místní samosprávy a veřejnosti; 31.5., Nové Město u Mikulova; součástí byla i přírodovědně zaměřená exkurze na území IBA Východní Krušné hory - účast koordinátora a dalších zástupců ČSO na jednání s náměstkem ministra zemědělství ohledně ptačích oblastí soustavy Natura 2000, Ministerstvo zemědělství, příprava publikace hodnotící výsledky monitoringu ptačích oblastí a druhů přílohy I v období , ve spolupráci s AOPK ČR - organizační zajištění a prezentace příspěvků na semináři o monitoringu ptačích oblastí a druhů přílohy I směrnice o ptácích; společná účast členů patronátních skupin ČSO a pracovníků AOPK ČR; , ORNIS Muzea Komenského v Přerově - příprava nabídky pro výběrové řízení na zajištění monitoringu ptačích oblastí a druhů přílohy I v roce zastoupení sekretariátu ČSO na schůzích poboček: 1.3. Východočeská pobočka ČSO, Pardubice; Západočeská pobočka ČSO, Plzeň - člen redakční rady časopisu Ptačí svět, spolupráce na koncepci a obsahové náplni rubriky Z významných ptačích území - agenda správních řízení týkajících se územní ochrany ptactva - poradenství pro veřejnost formou telefonických konzultací a ových zpráv 4

5 Koordinátor programu: Mgr. Tomáš Brinke, ČSO, Na Bělidle 252/37, Praha 5; Zemědělství a rozvoj venkova v České republice Cíle projektu: Lobovat na MZe a v Evropské komisi za podporu přírodě blízkých zemědělských postupů v Programu rozvoje venkova pro období Spolupracovat s MŽP a nevládními organizacemi při ochraně biodiverzity zemědělské krajiny. Propagovat agro-environmentální (AE) programy a šetrné způsoby zemědělství mezi zemědělci a veřejností prostřednictvím seminářů, propagačních materiálů a webu ČSO. Výsledky dosažené v roce 2008: Mezinárodní aktivity v rámci kampaně BirdLife International za reformu Společné zemědělské politiky (angl. zkratka CAP): - organizace mezinárodní konference v Praze (název konference: The CAP and the EU budget review visions for the future, 110 účastníků (více informací je na webu ČSO v sekci Ptáci a zemědělství) - zpracování průvodní zprávy o dopadech CAP na zemědělství v nových členských zemích Evropské unie pro účely konference v Slovinsku (Lublaň, 28.5.) - 2 přednášky na konferencích věnovaných problematice SZP, rozvoje venkova a také otázkám ochrany přírody: Lublaň, Slovinsko (přednáška na téma: Environmental problems and opportunities in the New Member States ) 5.4. Brno (přednáška na téma: Implementation of Rural Development Policy : How can the aim of preserving the environment and the countryside become an opportunity for young farmers? ) - účast na 2 setkáních zemědělských koordinátorů BirdLife International (27.2. Brusel, Belgie a Praha) Spolupráce se zemědělci: - přednášky na 3 akcích pro zemědělce, hospodařících na travních porostech (CHKO Beskydy a Orlické hory a Podblanicko) - oslovení a navázaní spolupráce 13 vybraných zemědělských subjektů hospodařících v nejúrodnějších oblastech České republiky; při setkání byly představeny možnosti ochrany a podpory ptactva a biodiverzity - navázání užší spolupráce se 3 podniky, kde v roce 2009 budou realizovány vybraná opatření na orné půdě zvyšujících biodiverzitu prostředí. Při budoucí práci počítá s užší spoluprací i s ostatními oslovenými zemědělskými podniky. Jedná se o podniky ZD Mžany, AGROS Vyškov-Dědice a.s. a ZD Hodonice. Propagace ochrany polního ptactva: - zpracování 8 variant letáků zaměřených na ochranu polních druhů ptáků (formát A4, celobarevné, 5000 výtisků) - zpracování powerpointové prezentace zaměřená na ohrožení a ochranu polních druhů ptáků a hlavních typů prostředí - 15 nových článků o problematice ochrany ptačích druhů zemědělské krajiny na webových stránkách ČSO (články jsou na stránkách ČSO v sekci Ptáci a zemědělství) Koordinace monitoringu čejky chocholaté: 5

6 - příprava a zahájení monitoringu čejky chocholaté v České republice; cílem je definovat možnosti ochrany tohoto druhu na orné půdě prostřednictvím AE programu. Celkem se zúčastnilo 35 mapovatelů, kteří dodali výsledky z více než 105 lokalit. V současné době se jejich výsledky analyzují, předpokládáme pokračování monitoringu i v letošním roce, aby případný AE titul mohl být připraven v dostatečném předstihu Spolupráce se státními a nevládními organizacemi: - pokračování a další rozvoj spolupráce se státními i nestátními organizacemi. Koordinátor projektu je součástí pracovního týmu při MŽP řešícího problematiku ochrany dropa v České republice, je úzkém kontaktu s odbory odpovědnými za AE programy a rozvoj venkova na MZe, spolupracuje při práci se zemědělci s Svazem ekologických zemědělců PRO-BIO a dalšími institucemi. financování projektu: RSPB, BirdLife International, German Marsal Found of the United States of America koordinátor projektu: Václav Zámečník, zamecnik@birdlife.cz, tel.: Ochrana hnízdišť rorýse obecného na lidských stavbách Cíle projektu: sběr dat o pražských hnízdištích rorýsů na úrovni popisných čísel jednotlivých objektů pomocí externích spolupracovníků v jádrových územích jejich výskytu zpracování dostupných údajů o ochraně základních typů hnízdišť rorýsů a vytváření nových hnízdních příležitostí zapojení odborné i široké veřejnosti do ochrany hnízdišť rorýsů na bázi legislativní i praktické ochrany Výsledky projektu v roce 2008: Podařilo se shromáždit více než 1500 údajů o výskytu rorýsů na úrovni popisných čísel a tyto údaje byly předány orgánům ochrany přírody. Ve spolupráci s Českou společnosti pro ochranu netopýrů a Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR byla vydána praktická brožura, shrnující nejdůležitější poznatky. Za finanční podpory Ministerstva životního prostředí byly vytvořeny webové stránky určené široké i odborné veřejnosti (úředníci, projektanti, stavební společnosti ap.). Ve spolupráci s ČIŽP, stavebními dozory i realizačními firmami byly provedeny osobní kontroly stavenišť. Proběhla dvě jednání na půdě Magistrátu hl. m. Prahy se stavebním odborem a oddělením ochrany přírody. Uskutečnila se řada konzultací na úředech městských částí, zaměřených na probletimatiku ochrany stanovišť zvláště chráněných živočichů na stavbách. Více informací na Financování projektu: Magistrát hlavního města Prahy, Městská část Praha 4, Ministerstvo životního prostředí ČR Koordinace projektu: Lukáš Viktora, ČSO, Na Bělidle 252/34, Praha 5,, viktora@birdlife.cz, tel.:

7 2. VÝZKUM 2.1 Celoevropský monitoring běžných druhů ptáků (Pan- European Common Bird Monitoring Scheme) Cíle projektu: Získat vědecky doložené údaje o změnách početnosti běžných druhů ptáků v Evropě a prosadit používání těchto údajů jako ukazatelů stavu životního prostředí a využívání krajiny. Výsledky sčítání ptáků v Evropě pravidelně aktualizovat a zveřejňovat. Výsledky: Aktualizované výsledky (indexy a trendy početnosti jednotlivých druhů a ptačí indikátory) za období byly publikovány na internetu ( včetně mezinárodní tiskové zprávy. Podařilo se zvýšit počet druhů na 135 a počet zemí na 21. V roce 2008 byly současně zahájeny práce na další aktualizaci výsledků včetně dalšího vývoje software umožnujícího rychlejší zpracování dat. Využití výsledků mezinárodními institucemi (Evropská komise, Eurostat, EEA) či vládami jednotlivých států se stává samozřejmostí. Ze strany institucí EU je i nadále velký zájem o výzkum dalších indikátorů, jako jsou např. indikátory lesních druhů ptáků či výzkum vlivu změny klimatu. Ve spolupráci s 20 autory z celé Evropy vydána metodická příročka A Best Practice Guide for Wild Bird Monitoring Schemes (editoři P. Voříšek, A. Klvaňová, S. Wotton, R.D. Gregory), která obsahuje doporučení a návody, jak plánovat, organizovat a případně zlepšovat programy monitoringu ptáků a zahrnuje např. temata: reprezentativnost výběru, terénní metodiky, detektability, práce s daty (uchovávání a vyhodnocení) či komunikace. Jako obvykle byly výsledky prezentovány na mezinárodních konferencích a seminářích, z nichž nejvýznamnější byla světová konference BirdLife International v září 2008 v Buenos Aires. Mezi další výstupy programu patří vědecké články v odborných časopisech. Zde uvádíme úplný přehled vědeckých článků založených na výsledcích monitoringu, které byly publikovány od začátku projektu v roce 2002 a na nichž se aktivně (jako jeden z autorů) podílel zaměstnanec programu v ČSO: Gregory, R.D., Van Strien, A.J., Vorisek, P., Gmelig Meyling, A.W., Noble, D.G., Foppen, R.P.B., Gibbons, D.W Developing indicators for European birds. Phil. Trans. R. Soc. Lond. B. 360: Gregory R.D., Vorisek P., Van Strien A.,. Gmelig Meyling A. W, Jiguet F., Fornasari L., Reif J., Chylarecki P., Burfield I.J Population trends of widespread woodland birds in Europe. Ibis (2007), doi: /j x x. Reif J., Voříšek P., Šťastný K., Bejček V. (2006). Trendy početnosti ptáků v České republice v letech (Population trends of birds in the Czech Republic during ). Sylvia 42: Reif J., Voříšek P., Šťastný K., Bejček V., Petr J. 2007: Population increase of forest birds in the Czech Republic between 1982 and Bird Study 54, Gregory R.D., Voříšek P., Noble D. G., Van Strien A., Klvaňová A., Eaton M., Gmelig Meyling A.W., Joys A., Foppen R. P.B. Burfield I. J The generation and use of bird population indicators in Europe. Bird Conservation International 18: S223 S244. Reif J., Storch D., Voříšek P., Šťastný K., Bejček V Bird-habitat associations predict population trends in central European forest and farmland birds. Biodiversity and Conservation DOI /s Voříšek P., Reif J., Šťastný K., Bejček V How effective can be the national law in protecting birds? A case study from the Czech Republic. Folia Zool. 57(3): Reif J., Voříšek P., Šťastný K., Koschová M. Bejček V The impact of climate change on long-term population trends of birds in a central European country. Animal Conservation doi: /j x 7

8 Reif J., Voříšek P., Šťastný K., Bejček V., Petr J Agricultural intensification and farmland birds: new insights from a central European country. Ibis, doi: /j x x Vorisek, P., Gregory, R.D., van Strien, A.J. & Gmelig Meyling, A.W Population trends of 48 common terrestrial bird species in Europe: results from the Pan-European Common Bird Monitoring scheme. Revista Catalana d'ornitologia 24: Další 3 články byly k publikaci do dalších časopisů zaslány a ve 2 případech již byly přijaty k tisku a měly by vyjít během roku V roce 2008 odešla na mateřskou/rodičovskou dovolenou dosavadní technická asistentka projektu, Alena Klvaňová, a na její místo nastoupila na základě veřejného výběrového řízení Jana Škorpilová. Projekt probíhá za spolupráce BirdLife International a EBCC, dalšími spolupracujícími organizacemi jsou Statistics Netherlands, British Trust for Ornithology, SOVON a ČSO. Více informací o projektu na Financování projektu: Evropská komise, Královská společnost na ochranu ptáků (Royal Society for Protection of Birds, RSPB). Koordinátor projektu: Petr Voříšek, Česká společnost ornitologická,na Bělidle 252/34, Praha 5, EuroMonitoring@birdlife.cz. Technická asistentka: Jana Škorpilová, skorpilova@birdlife.cz Monitoring druhů Přílohy I Směrnice 97/407/EHS Cíle programu: Monitoring vybraných druhů přílohy I směrnice o ptácích v ptačích oblastech soustavy Natura 2000 a na dalších ornitologicky významných oblastech s cílem zachytit trendy vývoje ptačích populací těchto území. Výsledky v roce 2008: V tomto roce byl zahájen další tříletý monitorovací cyklus plánovaný pro období Monitoring v roce 2008 byl realizován v souladu s plány monitoringu ptačích oblastí a druhovými metodikami za účasti cca 120 ornitologů z ČSO a dalších pracovníků AOPK ČR. V prvním roce dalšího monitorovacího cyklu byla kromě každoročního monitoringu vybraných druhů v ptačích oblastech zaměřena pozornost na celostátní monitoring těchto druhů přílohy I směrnice o ptácích: bukač velký, bukáček malý, tetřívek obecný, tetřev hlušec, chřástal kropenatý, chřástal malý, chřástal polní a lelek lesní. Financování: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Koordinace: Tomáš Brinke, ČSO, Na Bělidle 252/37, Praha 5; brinke@birdlife.cz 2.3. Jednotný program sčítání ptáků v ČR (JPSP) Cíl programu: Dokumentace dlouhodobého vývoje početnosti běžných druhů ptáků na území ČR. 8

9 Výsledky v roce 2008: Sčítání se zúčastnilo 79 spolupracovníků, kteří sčítali na 113 transektech. Drtivá většina spolupracovníků odevzdala data ve stanoveném termínu a umožnila tak jejich včasné zpracování. Dlouhodobý trend vývoje početnosti bylo možné spočítat pro 101 druh, výsledky jsou zveřejněny na webové stránce JPSP ( Terénní metodika se oproti minulým rokům neměnila. Data jsou sbírána, uchovávána a prezentována pomocí webové databáze. V září byl ukončen přepis veškerých papírových formulářů od roku 1982, data obsažená v databázi jsou tak zcela kompletní. Aby byla i plně využitelná pro analýzy, probíhá jejich verifikace, kdy je každý záznam znovu individuálně ověřen. Tato práce potrvá ještě alespoň celý další rok. Na konci roku 2008 bylo v databázi zprovozněno mapové rozhraní, které umožní přesnou lokalizaci sčítacích bodů a následné detailní vyhodnocení vlivu prostředí na vývoj početnosti jednotlivých druhů. Takovéto analýzy nebyly doposud možné. 17. října proběhlo v Přerově neformální setkání spolupracovníků, na kterém byly prezentovány nové výsledky projektu a proběhla diskuse o dalším směřování JPSP. Přes nižší účast než v minulém roce bylo setkání účastníky hodnoceno velmi kladně. V průběhu roku 2008 byly v prestižních světových ornitologických časopisech publikovány tři odborné studie, jejichž hlavním autorem je Jiří Reif. Analyzují z různých pohledů vlivy působící na změny početnosti ptačích populací, přičemž nejdůležitějšími faktory jsou změny způsobené hospodařením v krajině (v zemědělství i lesnictví) a globální změna klimatu. Je to vůbec poprvé, kdy byl zkoumán vliv celkového oteplování na vývoj avifauny určitého státu. Vypočtené indexy změn početnosti ptáků mezi lety 1982 až 2007 byly předány pro zpracování na evropské úrovni v rámci Pan-European Common Bird Monitoring Scheme. Mimo článků v odborných časopisech byly zpracovány tři odborné studie pro různé státní orgány a organizace (Indikátor ptáků zemědělské krajiny pro Ministerstvo zemědělství, Posouzení vlivu globálních klimatických změn na vývoj početnosti ptáků v České republice pro Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR a Indexy změn početnosti a populační trendy běžných druhů ptáků pro Ministerstvo životního prostředí). Takto získané prostředky pokrývají provozní výdaje spojené s koordinací projektu a zajišťují jeho další rozvoj. Koordinace programu: zajišťována ve spolupráci ČSO a ORNIS Muzea Komenského v Přerově. Financování: Náklady na údržbu databáze a její rozšíření byly hrazeny z prostředků získaných díky zpracování odborných studií. Práce koordinátora je zajištěna díky spolupráci s ORNIS. Kontakt: 10, Zdeněk Vermouzek a Josef Chytil, ORNIS Muzea Komenského, Bezručova Přerov; tel.: ; verm@prerovmuzeum.cz, chytil@prerovmuzeum.cz Literatura: Reif J., Storch D., Voříšek P., Šťastný K. & Bejček V., 2008: Bird-habitat associations predict population trends in central European forest and farmland birds. Biodiversity and Conservation DOI /s Reif J., Voříšek P., Šťastný K., Koschová M. & Bejček V., 2008: The impact of climate change on long-term population trends of birds in a central European country. Animal Conservation doi: /j x. Reif J., Voříšek P., Šťastný K., Bejček V. & Petr J., 2008: Agricultural intensification and farmland birds: new insights from a central European country. Ibis 150: , doi: /j x x. 9

10 3. ROZVOJ ČSO Sekretariát a výbor ČSO vyvíjí činnosti směřující k posilování pozice ČSO jako nevládní organizace s celostátní působností, zabývající se ochranou a výzkumem ptactva. Důraz je kladen především na získávání potřebných finančních zdrojů, personální stabilizaci sekretariátu, získávání a školení dobrovolníků a propagaci ornitologie a ochrany ptactva na veřejnosti, nárůst členské základny, získávání potřebných znalostí a dovedností potřebných k efektivnímu vedení organizace Změny v sekretariátu ČSO Ke dni nastoupila na MD Alena Klvaňová. Na pozici technické asistentky koordinátora PECBMS ji od nahradila Jana Škorpilová Nábor členů V roce 2008 ČSO získala 77nových členů, z toho 28 individuálních, 26 studentů, 9 seniorů a 14 členů rodinných. Po provedení pravidelné revize databáze členské základny měla ČSO ke konci roku 2335 členů. Nejvíce nových členů se v roce 2008 přihlásilo prostřednictvím internetu Internetové stránky ČSO Webové stránky ČSO jsou v provozu na adresách a Za obsahovou správnost a aktuálnost zodpovídá redakční rada, sekretariát a výbor ČSO. Na přípravě webu a zajištění pravidelné aktualizace spolupracují dobrovolníci včetně členů redakční rady. Návštěvnost webu se pohybuje v řádu několika set individuálních přístupů denně. Web ČSO se pravidelně umisťuje mezi 15 nejnavštěvovanějšími stránkami zabývajícími se životním prostředím. Na webových stránkách ČSO je vedle základních údajů o organizaci, tiskových zpráv a informací pro členy i množství článků z ochrany a výzkumu ptáků v ČR i v zahraničí. Návštěvníci zde naleznou pozvánky na akce, praktické tipy a návody, stanoviska a mnoho dalšího. Je zde k dispozici virtuální ptačí infocentrum, kde lze nalézt odpovědi na nejčastější dotazy. Jedna z nejoblíbenějších rubrik a nejnavštěvovanějších je rubrika Vaše pozorování, kde návštěvníci webových stránek sami vkládají svá aktuální pozorování a probíhá zde i diskuze k těmto pozorováním. Financování projektu: nárazově z volných prostředků ČSO a v rámci probíhajících projektů, pokud je prezentace výstupů na webu jejich součástí. Šéfredaktor webových stránek ČSO: Vojtěch Kodet, web@birdlife.cz Redakční rada webových stránek: Vojtěch Kodet, Lucie Hošková, Jiří Knytl, Zuzana Pangrácová, Zdeněk Vermouzek, Lukáš Viktora, Petr Voříšek 10

11 3.4. Zahraniční spolupráce ČSO tradičně spolupracovala především s partnerskými organizacemi BirdLife International (BLI), především s britským partnerem Royal Society for Protection of Birds (RSPB) na koordinaci projektu Celoevropský monitoring běžných druhů ptáků, který je rovněž finančně podporován Evropskou komisí, a na projektu Zemědělství a rozvoj venkova. Pravidelné byly kontakty s evropskou kanceláří BirdLife International v belgickém Bruselu ikanceláří BirdLife International při Evropské komisi (ECO) a se světovým sekretariátem BirdLife International v Cambridge (Velká Británie), s jehož pomocí ČSO jako první z evropských partnerů absolvovala dotazník Health Check, který partnerům BLI slouží k prověření kondice vlastní organizace, odhalení jejích silných stránek i slabin a je též dobrou pomůckou pro strategické plánování. Dalšími spolupracujícími organizacemi byly British Trust for Ornithology, European Bird Census Council, Statistics Netherlands (Celoevropský monitoring běžných druhů ptáků) a Wetlands International. Pracovníci sekretariátu ČSO se pravidelně účastní jednání pracovních skupin v rámci BirdLife International, především Agriculture Task Force a Birds and Habitats Directives Task Force, dále odborných školení pořádaných BirdLife International a mezinárodních odborných konferencí. Ve dnech proběhlo v argentinské metropoli Buenos Aires světové setkání partnerů BirdLife Int., kterého se za ČSO zúčastnil P. Voříšek. Toto setkání bylo zameřeno především na přijetí dlouhodobého programu BLI na období , volby výborů jednotlivých divizí BLI i jejich zástupců v celosvětovém výboru. Přes 500 účastníků z více než stovky zemí diskutovalo a aktuálních otázkách a trendech nejenom ve výzkumu a ochraně ptáků a jejich prostředí, ale též o dalších trendech rozvoje a směřování partnerských organizací BLI. Ve spolupráci s BirdLife International, PRO-BIO Asociací ekologického zemědělství a the German Marshall Fund of the United States of America byla v prostorách Poslanecké sněmovny Parlamentu v Praze zorganizována mezinárodní konference The CAP and the EU budget review visions for the future, které se zúčastnilo 110 účastníků z celkem 9 členských zemí EU Členská exkurze Jarní členská exkurze v roce 2008 se uskutečnila v dnech do tradičních ornitologických destinací na Třeboňsko a Českobudějovicko. Program nedělní části exkurze byl kromě tradičního pozorování ptáků, spojeného s výkladem členů patronátní skupiny Významného ptačího území zpestřen ukázkou špičkových dalekohledů Swarovski Optik, která během extrémně deštivého počasí prokázala své kvality. Exkurze, která byla ubytována v klášteře v Nových Hradech, se účastnilo 45 členů ČSO, kteří během obou dnů zaznamenali 110 druhů ptáků. 11

12 4. PROPAGACE A VÝCHOVA Výchovná a propagační činnost probíhá zejména osvědčenou formou exkurzí, přednášek, vycházek za ptáky a dalších akcí pro členy i veřejnost, zapojováním veřejnosti do celostátních programů (např. sčítání některých druhů apod.) a prezentací výsledků ČSO v médiích. Na propagační a výchovné činnosti se významně podílejí webové stránky ČSO Vítání ptačího zpěvu Nejpopulárnější kampaň, založená na terénních vycházkách za ptáky, organizovaných pro širokou veřejnost, je zároveň největší akcí svého typu u nás. V roce 2008 se kampaň uskutečnila na 75 místech za účasti více než 1500 návštěvníků. Většina vycházek se uskutečnila v hlavním termínu , kterým je vždy první úplný květnový víkend. Nejvíce účastníků, celkem 82, přilákala exkurze v jihočeských Dívčicích. Na přípravě jednotlivých akcí se podíleli nejen členové ČSO, pobočky ČSO a ornitologické kluby, ale také skauti, střediska ekologické výchovy, správy národních parků a CHKO, základní organizace Českého svazu ochránců přírody, muzea, správy CHKO, domy dětí a mládeže atd. (více viz Ptačí svět 2/2007: 20) Evropský festival ptactva Evropský festival ptactva (Euro Birdwatch) patří k nejvýznamnějším koordinovaným mezinárodním akcím, spojeným s pozorováním ptactva v přírodě, do které se ČSO pravidelně zapojuje v roli koordinátora pro Českou republiku. Hlavním organizátorem akce je světové sdružení BirdLife International a v jeho evropské divizi byl v roce 2008 slovenský partner Slovenská ornitologická spoločnosť SOS/BirdLife Slovensko. Během prvního říjnového víkendu ( ) mohli zájemci pozorovat opeřence na 44 místech republiky. Celkem vyrazilo o víkendu do terénu 959 účastníků, z toho 290 dětí. Nejvíce účastníků (98) se přišlo podívat na jihočeský rybník Řežabinec, na druhém místě skončila akce na jihomoravském rybníku Nesyt (64 účastníků), která zároveň nalákala i nejvíce dětí (39). Na malou návštěvnost si ale nemohli stěžovat ani v Mělníku (53) či u nádrže Rozkoš (44). Celkem bylo o tomto víkendu pozorováno v ČR na jedinců 151 různých ptačích druhů. Nejvíce druhů letos zaznamenali ornitologové v jihomoravských Mutěnicích (80 druhů), na Žehuňském rybníce (79 druhů), Vavřineckém rybníce u Kutné hory (65 druhů) a na rybníce Nesyt (55 druhů). V počtu pozorovaných jedinců dominoval Žehuňský rybník s napočítanými ptáky. Nejpočetnějšími druhy byli špaček obecný, holub hřivnáč a kachna divoká. Mezi velmi početné dále patřili lyska černá, racek chechtavý, pěnkava obecná, čejka chocholatá, kormorán velký a husa velká. Na přípravě a průběhu akcí se jako vždy podíleli nejen členové, pobočky a kluby ČSO, ale i další nevládní organizace, centra ekologické výchovy, správy chráněných krajinných oblastí a další Pták roku 2008 Racek chechtavý Tradiční součástí 17. ročníku nejpopulárnější kampaně ČSO Pták roku bylo vydání stejnojmenné brožury, která vyšla v dosud nejvyšším nákladu výtisků s podporou: 12

13 Ministerstva životního prostředí ČR, Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Krajského úřadu Jihomoravského kraje, Krajského úřadu Pardubického kraje, Krajského úřadu Plzeňského kraje, Správy CHKO Poodří, ORNIS Muzea Komenského v Přerově, Ochrany fauny ČR, Českého svazu ochránců přírody a Českomoravské myslivecké jednoty. Připojenou návratku s dotazy zaslalo celkem 11 ornitologů. Měla dvě části : 1) sledování jarního příletu racků. Nejranější přílet pochází z ledna (Tovačov), další přílety následovaly od druhé poloviny února do konce března. Zajímavostí byla dlouhá datová řada příletů racků na hnízdiště na Lenešickém rybníce u Loun, kde v období let zaznamenal H. Tichý střední datum příletu s rozmezím od 9.2. do ) část věnovaná hnízdních kolonií racků prokázala výrazný úbytek hnízdících ptáků. Např. v celém Plzeňském kraji, kde probíhalo celoplošné sčítání, registrovali ornitologové pouhé dvě kolonie. V rámci kampaně Pták roku bylo uspořádáno 5 Vycházek za ptákem roku do hnízdních kolonií racků chechtavých Výstava Od významných ptačích území k ptačím oblastem soustavy Natura 2000 Výstava Od významných útačích území k ptačím oblastem soustavy Natura 2000, finančně podpořená Ministerstvem životního prostředí ČR, zahájila své putování v roce V roce 2008 byla prezentována ve výstavních prostorách Muzea Českého Lesa v Přimdě. Vzhledem ke stáří výstavy je její mobiliář fotopanely již výrazně poškozen a není proto účelné ji dále vystavovat. Za období let prošla těžko uvěřitelnými 27 instalacemi s jedinou dílčí opravou mechanicky poškozených panelů. Hlavním cílem výstavy bylo představit soustavu evropsky chráněných území Natura 2000, mezinárodní program Významná ptačí území a jednotlivé lokality v ČR, které se staly podkladem pro vznik ptačích oblastí v rámci soustavy Natura Vytčené cíle byly bezezbytku naplněny Práce s médii V roce 2008 se mediální aktivity sekretariátu ČSO soustředily především na celoplošná media. Pravidelná byla spolupráce s více stanicemi Českého rozhlasu, především stanicí Leonardo a Praha. Častá byla spolupráce s Českou televizí (stanice ČT 1, ČT 24, pořady Chcete mě, Nedej se, Živé srdce Evropy ap.) i s privátními stanicemi TV Nova (Snídaně s Novou, zpravodajství) a Prima (zpravodajství). Stranou pozornosti nezůstávala ani tištěná media, především deníky jako MF Dnes, Lidové noviny, Hospodářské noviny a Právo pravidelně informovaly o našich aktivitách, případně publikovaly naše stanoviska. Mezi dalšími deníky je možno jmenovat Blesk a Aha. Relativně nových prvkem jsou internetové zpravodajské servery, jejichž význam v komunikaci ČSO stoupá. tisk 10 rozhlas 15 televize 14 internet 5 Celkem bylo poskytnuto 44 rozhovorů, z toho podle typu medií: Pod hlavičkou ČSO byly uspořádány dvě tiskové konference: a 29.4., obě v zasedací síni Národního muzea. Další tiskové konference, pořádané 1.4. nově 13

14 jmenovanou ředitelkou ČIŽP se zúčastnil tajemník ČSO. Ke všem tiskovým konferencím byly vydány tiskové zprávy. Celkem bylo vydáno 6 tiskových zpráv. ČSO nemá ustanoven institut mluvčího. Komunikace s médii probíhala především prostřednictvím tajemníka a koordinátorů projektů, dále potom jednotlivých členů výboru i zástupců poboček. Mezi nejčastěji zmiňovanými tématy byla problematika klimatické změny (především v souvislosti s vydaným Klimatickým atlasem ptáků Evropy), kampaní Pták roku 2008 Racek chechtavý a ochranou hnízdišť rorýsů při rekonstrukcích staveb. 14

15 5. PUBLIKAČNÍ ČINNOST Ptačí svět - populárně zaměřený celobarevný časopis, určený kromě členské základny ČSO také všem zájemcům o ornitologii a pozorování ptáků, 2 čísla po 3500 výtiscích. Spolkové zprávy ČSO celkově čtyři vydání (leden, duben, září, listopad) ve formátu A4; informační zpravodaj pro členy ČSO, po 2200 výtiscích (č. 4/2008 v nákladu 2100 výtisků). Sylvia č odborný ornitologický časopis, 600 výtisků. A Best Practice Guide for Wild Bird Monitoring Schemes - editoři P. Voříšek, A. Klvaňová, S. Wotton, R.D. Gregory, metodická příručka, obsahuje doporučení, jak plánovat, organizovat a zlepšovat programy monitoringu ptáků, 1. vydání, 150 stran, náklad 350 kusů, dotisk 500 kusů. ISBN Pták roku 2008 Racek chechtavý - výchovná a propagační brožura, výtisků. Vydána ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí ČR, Agenturou ochrany přírody a krjainy ČR, Krajským úřadem Jihomoravského kraje, Krajským úřadem Pardubického kraje, Krajským úřadem Plzeňského kraje, Správou CHKO Poodří, ORNIS Muzea Komenského v Přerově, Ochranou fauny ČR, Českým svazem ochránců přírody a Českomoravskou mysliveckou jednotou. Východní Krušné hory - Významné ptačí území roku 2008 a Ptačí oblast soustavy Natura 2000, výchovná a propagační brožura, 7000 výtisků. Vydána ve spolupráci s Krajským úřadem Ústeckého kraje, Ministerstvem životního prostředí ČR, Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR a Správou CHKO Labské pískovce. Život ptáků v sadech a vinicích, Co ohrožuje ptactvo na orné půdě?, Co ohrožuje ptactvo na travních porostech?, Co koroptev polní potřebuje?, Co čejka chocholatá potřebuje?, Co skřivan polní potřebuje?, Co ťuhýk obecný potřebuje?, Co strnad obecný potřebuje?, celkem tedy 8 Informačních skládaček s problematikou zemědělství a ochrany ptáků zemědělské krajiny, každá po 4000 výtiscích. Poznámka: pravidelné publikace vydávané pobočkami ČSO jsou uvedeny v dílčích zprávách jednotlivých poboček. 15

16 6. REGIONÁLNÍ POBOČKY ČSO Regionální pobočky ČSO jsou zřízeny v severních, východních, jižních a západních Čechách a na jižní, střední a severní Moravě. Posláním poboček je propagovat činnost ČSO v rámci konkrétního regionu, organizovat výzkumné, propagační a výchovné akce Severočeská pobočka (Počet členů v roce 2008: 101 ) Výzkum: Monitoring rozšíření a obsazenosti budek sýce rousného v Jizerských horách (M. Pudil, J. Thelenová, P. Vonička a liberecká buňka) CES - provádí se dlouhodobě na 6 místech (Novozámecký rybník a Žabakor, 2x na Mělnicku, v PR SOOS a nové stanoviště u Bíliny (TP) Kroužkování ptáků podle zaměření jednotlivých kroužkovatelů Zimní sčítání vodních ptáků - úseky Labe, Vltavy, Ohře, Ploučnice a stojaté vody - účastní se min. 9 členů pobočky Jednotný program sledování ptáků v ČR na transektech, celkem 11 linií: 3 linie M. Pudil, 2 linie P. Benda, 1 linie P. Kurka, P. Lumpe, K. Novotný, Hanzlíková, Vaník a S. Chvapil. Zimní sčítání kání, 3-4 linie. Na Litoměřicku se provádí monitoring hnízdní populace na 98 km a zimní přikrmování u "berliček". Monitoring významných ptačích druhů v ptačích oblastech, sledování druhů podle pracovních skupin a individuálního zaměření - čáp bílý, čáp černý, sokol stěhovavý, jeřáb popelavý, moták pochop, sýc rousný, tetřívek obecný, skorec vodní, strakapoud prostřední, břehule říční, chřástal polní, ledňáček říční, výr velký, bukač velký, bukáček malý, chřástal malý a kropenatý, havran polní, sova pálená Práce jednotlivých členů v pracovních skupinách (Skupina pro výzkum brodivých, Skupina pro výzkum a ochranu jeřába popelavého v ČR, Skupina pro ochranu a výzkum dravců a sov, Skupina pro výzkum hus) Ochrana: Práce patronátních skupin SPA. tj. Českolipsko, Jizerské hory, Labské pískovce, Nechranická přehrada, východní Krušné hory a Doupovské hory. Hlídání okolí hnízda sokolů - nepravidelné, ale časté sledování hnízdní lokality sokolů na Kokořínsku a v Labských pískovcích. úřední jednání ohledně větrných elektráren, ochrany hnízd rorýsů, ptáků na letišti, ochrany čápů vyvěšování a údržba budek - cca 300 budek (bez cca 400 budek pro sýce v Jizerských horách), 8 členů Práce s veřejností: Vítání ptačího zpěvu pořádáno na 14 místech zájmového území, z toho na 3 místech pořádáno nečleny pobočky. Evropský ptačí festival - na 5 místech ze 44 pořádaných v ČR Přednášky cca 20 přednášek pro školy Pro veřejnost 3 akce - orn. vycházka v Duchcově, Den Země v Mělníce, Soví noc na Jizerce 16

17 Publikační činnost: Významná ptačí pozorování do sborníku zoologické zahrady v Ústí n/l Fauna Bohemiae Septentrionalis (J. Vondráček) Vydávání Zpravodaje Severočeské pobočky ČSO pod názvem Kominíček, vyšlo č. 7 a 8/2008 drobné články v regionálním tisku k jednotlivým akcím Jiné aktivity: Členství v jiných zoologických společnostech - Česká zoologická společnost, Česká a slovenská etologická společnost, Společnost spolupracovníků kroužkovací stanice NM, Český svaz ochránců přírody, Ornitologický klub při Českém Švýcarsku, Bílinská přírodovědná společnost, Krajský zoologický klub fotografování ptaků v přírodě - 6 členů 6.2. Východočeská pobočka při Východočeském muzeu Pardubice (Počet členů po komplexní revizi a vyloučení neplatičů v roce 2008: 198) Výzkum: Výzkumný a vzdělávací tábor (VVT): Pod názvem Podkrkonošská nížina 2008 se uskutečnil ve dnech v povodí řek Cidliny a Bystřice v okolí Nového Bydžova se zaměřením na průzkum zbytků lužních lesů, niv zmíněných řek a několika místních rybníků. Pod vedením našeho kolegy Jana Bartoníčka se jej účastnilo 6 ornitologů. Zpracované výsledky z akce předpokládáme publikovat v některém z příštích čísel sborníku Panurus. Práce ve specializovaných skupinách a na celostátních akcích: Mnozí naši členové se zapojili do monitoringu hnízdišť obou druhů čápů, cílových druhů v ptačích oblastech Natura 2000, druhů přílohy I Směrnice o ptácích EU, práce ve specializovaných skupinách (dravci a sovy, brodiví, chřástal polní, účast v obnovené pracovní skupině pro výzkum a ochranu bahňáků aj.). Ve dvou případech (jeřáb popelavý, resp. kavka obecná) jsou naši členové koordinátory příslušných skupin. Členové naší pobočky se účastnili celostátního monitoringu čejky chocholaté. Další akce: Počátkem roku započala společná (tříletá) akce s polskými ornitology z Jihovelkopolské pobočky OTOP zaměřená na zimní kroužkování labutí v Hradci Králové a Pardubicích s cílem zjistit vazbu ptáků na uvedená zimoviště, jejich výměnu mezi zimovišti, podíl mutace immutabilis v populaci atd. První kolo odchytů se uskutečnilo Od jara 2008 probíhá systematická revize hnízdních lokalit čápa bílého pro obnovení pravidelného monitoringu a doplnění chybějících údajů z posledních let. Ochrana: Skupina ornitologů z Královéhradecka pokračovala ve snaze zřídit tzv. Ornitologický park Josefovské louky. Prvním úspěchem je odkup části pozemků od původních vlastníků. VČP ČSO je účastníkem vybraných důležitých správních řízení v Krajích Královéhradeckém, resp. Pardubickém. V roce 2008 rozšířila svoji působnost, takže je nyní přihlášena také u všech Správ CHKO, které v regionu vykonávají funkci orgánu ochrany přírody. Vedle toho někteří členové zastupují pobočku při menších správních řízeních v jednotlivých regionech. 17

18 Také se podařilo zahájit jednání s Lesy ČR ohledně ochrany doupných stromů. Práce s veřejností: Vítání ptačího zpěvu: na počátku května jej naši členové organizovali nebo se na organizaci podíleli minimálně na 12 místech východních Čech za účasti stovek lidí (např. Bohdanečský rybník, Dolní Čermná, Rožďalovicko, Litomyšl, Vrchlabí, Rohozná aj.). Evropský festival ptactva: Pod vedením nebo spoluvedením našich členů se uskutečnil nejméně na 8 místech východních Čech a některé návazné akce (jako např. prezentace práce členů pobočky na výlovu Bohdanečského rybníka) pak proběhly i mimo tradiční termín festivalu. Členská exkurze s účastí veřejnosti: V září 2008 byla po několika letech uspořádána exkurze mimo východočeský region, tentokrát do Polska, a to za významné organizační spolupráce partnerů z Jihovelkopolské pobočky OTOP. Cílem byla Dolina Baryczy. Jedná se o nivu řeky Barycz a několik rybničních soustav, takže účastníci (celkem okolo 30 osob) měli nejen možnost pozorovat řadu v české republice neobvyklých druhů, ale i srovnat způsob hospodaření v území, které požívá ochranu srovnatelnou s českými ptačími oblastmi Rúzné: Řada členů naší pobočky pravidelně pracuje s veřejností na přednáškách a besedách nebo vystupuje v rozhlase, televizi a v tisku účastní se na různé úrovni jednání v oblasti ochrany ptáků a přírody, poskytuje odborné posudky, provádí management. Několik osob se podílelo na přípravě dalších dílů pořadu České televize Živé srdce Evropy. Reportáže ze zimních odchytů labutí v Pardubicích a Hradci Králové odvysílalo několik televizních stanic (celostátních i regionálních), rozhlasových stanic a krátké články byly i v několika periodicích. Pro rok 2008 vypsala VČP interní grantové řízení s cílem podpořit výzkumné i ochranářské aktivity svých členů. Z čtyř podaných žádostí byly peníze přiděleny celkem třem v úhrnné výši Kč. Publikační činnost pobočky: Sborník ornitologických prací Panurus 18: vyšel v listopadu a členům bude k dispozici na jarní schůzi (v roce 2009). Na přibližně 150 stranách (včetně obrazové přílohy) jsou uveřejněny 24 články a příspěvky, týkající se výskytu zajímavých druhů, systematického monitoringu vybraných oblastí, metodických záležitostí atd. Zpravodaj pobočky: vyšel 3x č. 44 s pozvánkou na jarní schůzi, informací o přípravě VVT Podkrkonošská nížina 2008 a dalších uvažovaných akcích pobočky. Obsahoval také obligátní shrnutí akcí již proběhlých, včetně zápisu z podzimní členské schůze a zprávy o hospodaření za rok Č. 45 bylo věnováno zejména podzimní exkurzi do Polska a rozsáhlým změnám na webu VČP. Č. 46 s pozvánkou na podzimní schůzi se věnovalo bilancování podzimní exkurze, obsahovalo i nabídku přidělení interního grantu VČP pro rok 2009 a výzvu ke kandidatuře ve volbách nového výboru na jaře stejného roku. Členské schůze: byly svolány a uskutečněny dvě první dne 1.3. a druhá Na jarní schůzi bylo představeno operačního pole letošního výzkumného a vzdělávacího tábora (informace viz níže), obě se pak věnovaly prezentaci faunistických dat (jarní se zaměřením na brodivé ptáky, podzimní na čeleď krkavcovitých), výsledkům práce jednotlivých členů, příspěvkům metodického zaměření apod. Program jarní schůze musel být upraven a zkrácen kvůli větrné kalamitě a výpadku elektrického proudu v regionu. 18

19 Práce výboru pobočky: Výbor se sešel 3x: dne 8.2. se věnoval především přípravě jarní schůze včetně zajištění přednášejících do bloku o brodivých ptácích i části obecné. Dále se členové zabývali obsahem nejbližšího čísla Zpravodaje č. 44, stavem rozpracovanosti sborníku PANURUS 17, návrhy na pořádání akcí v roce 2008, stavem hospodaření pobočky, účastí pobočky ve správních řízeních a tvorbou webových stránek. Bylo rozhodnuto o uspořádání VVT na Novobydžovsku (jaro), podzimní exkurze do Polska a zároveň potvrzeny výsledky interního grantu a přidělení příslušných peněz vybraným žadatelům. Podruhé se výbor sešel dne 21.4., a to zejména za účelem přípravy VVT a exkurze (viz výše) Byly potvrzeny termíny uvedených akcí a odpovědné osoby za jejich konání. Předseda, Martin Fejfar, referoval o své účasti na semináři Pobočky ČSO na Vysočině k značení a ochraně doupných stromů. Dalšími tématy bylo zkvalitnění webu VČP (za tím účelem se členové výboru rozhodli zřídit redakční radu webu) a náplň letního čísla Zpravodaje č. 45. V letním mezidobí se členové výboru účastnili několika důležitých akcí setkání Výboru a Sekretariátu ČSO s pobočkami, koordinační schůzky pro obnovu mapování hnízdišť čápa bílého a ustavujícího setkání redakční rady webu VČP. Poslední schůze výboru se uskutečnila dne Řešila zejména přípravu podzimní členské schůze (zajištění přednášejících na téma krkavcovití), konkrétní náplň Zpravodaje č. 46 a vzala na vědomí aktuální stav dokončení sborníku Panurus č. 17. Dále se zabývala hodnocením a vyúčtováním podzimní exkurze, přípravou interního grantu na rok 2009, rozšířením okruhu správních řízení pobočky a revizí členské základny. Webové stránky VČP V roce 2008 došlo díky novým spolupracovníkům k významnému rozšíření webu o nové tématické sekce, např. o odkazy na aktuální výzkumné projekty (oba druhy čápů, zimní kroužkování labutí...), a zároveň byla zmodernizována rubrika Faunistika, která nyní umožňuje zobrazení lokalit v digitálních mapových aplikacích. Zajištění fungování a pravidelné aktualizace webu si vyžádalo zřízení redakční rady pro web, díky níž se zatraktivnil i pro laickou veřejnost. Důsledkem byla zvýšená návštěvnost webu a s tím spojený vstup nových členů, zejména z nižších věkových skupin. Kontaktní osoby (+ ostatní aktuální členové výboru): předseda (statutární zástupce): Martin Fejfar (fejfar@urm.mepnet.cz); tel místopředseda: David Číp jednatel (statutární zástupce): Světlana Vránova (sve.crow.crow@volny.cz); tel hospodář: Jiří Mach (ma@gy.svitavy.cz) člen: Vladimír Lemberk 6.3. Jihočeský ornitologický klub jihočeská pobočka ČSO (Počet členů v roce 2008: 175) Výzkum: Podíl na obnovení límcování husy velké na Českobudějovicku Podíl na projektu Vliv rušení na letní a podzimní shromaždiště husy velké Podíl na činnosti skupiny pro bahňáky (SVOB) Akce Acrocephalus v NPR Řežabinec (32. ročník) CES 4 lokality (Řežabinec, Krvavý, Ovčín, Opatovický) Monitoring účinnosti agro-envi opatření pro chřástala polního v Novohradských horách (pokračování několikaletého sledování) Účast členů na monitoringu ptačích oblastí v jižních Čechách 19

20 Práce s veřejností: Vítání ptačího zpěvu Festival ptactva Propagace a osvěta v souvislosti s Akcí Acrocephalus na Řežabinci (tištěná média, TV, návštěvy veřejnosti během akce) Publikační činnost: Webové stránky pobočky loni udržovány jen velmi nepravidelně Zásadní podíl mladých členů JOK (V.Kubelka, J.Havlíček) na vydávání elektronického zpravodaje Skupiny pro výzkum a ochranu bahňáků Kontaktní osoby: Předseda: RNDr. Petr Berger ( burger@muzeumcb.cz) Jednatel: Ing.Bohuslav Kloubec ( bohuslav.kloubec@nature.cz) 6.4. Západočeská pobočka (Počet členů pobočky v roce 2008: 81) Výzkum: Na jeho realizaci se aktivně podílejí členové Pobočky ve spolupráci s ostatními ornitologicky a ochranářsky zaměřenými organizacemi. Do této skupiny patří: Odchyt a kroužkování volně žijících druhů ptactva: 23 kroužkovatelů okroužkovalo několik tisíc ptáků. Zpracovávání výsledků a monitoring hnízdění čápa bílého na území bývalého západočeského kraje. Krajský koordinátor Dr. S. Beneda, okresní koordinátor Ing. D. Jäger, spolupráce K. Makoň - DES OP, S. Beneda, Karel Machač, Jiří Vlček, Václav Kovář a další. Závěrečná zpráva za rok 2008 vyjde v Columbě XV/1. Monitoring výskytu dravců a sov na území bývalého západočeského kraje. Koordinátor L. Schröpfer, Skupina na ochranu dravců a sov ČR při ČSO, spolupráce cca 20 členů pobočky. Zpráva za rok 2006 vyjde v roce Celorepublikové zimní sčítání vodního ptactva. V hlavním lednovém termínu se podařilo obsadit značné množství nových úseků, byly sčítány i tradiční úseky. Někteří členové sčítali nově i v dubnovém a říjnovém termínu. Koordinoval L. Schröpfer, spolupráce DES OP, R. Vacík, N. O. S. a další členové pobočky. Mapování hnízdního rozšíření ptáků Branžovského hvozdu. Akce ve spolupráci se Západočeským muzeem zahájena v roce 2008, je rozvržena do tří let. Hlavní garant a organizátor RNDr. R. Vacík, spolupráce L. Schröpfer, K. Machač, O. Hais, RNDr. O. Bušek a další. Celkem cca 15 členů Pobočky. Účast i nezápadočeských ornitologů. Celkem 4 sčítací termíny 3. 5., , a Sčítáno bylo jižně od státní silnice Domažlice Klatovy. Skupina pro výzkum jeřába popelavého. Ve vedení Skupiny je i F. Lagarde ve spolupráci s Ing. D. Jägerem. Kormoráni v Plzeňském kraji. Na základě žádosti Krajského úřadu Plzeňského kraje prováděli členové Pobočky monitoring některých vodních nádrží na jaře 2008 na Tachovsku. Práce s veřejností: 20