I n f o r m ační architektura

Transkript

1 PŘEHLEDOVÁ STUDIE: I n f o r m ační architektura Vyšší odborná škola informačních služeb Pacovská 350/4, Praha 4 Michal Kočí

2 Anotace: Studie charakterizuje novodobě vzniklou vědní disciplínu informační architekturu. Jejím cílem je přiblížit čtenářům samotný vznik tohoto oboru, vysvětlení obsahů a úloh této vědy, v dnešním světě její využití a přínosy. Dále uvádí, jak se tento obor prosadil především v oblasti internetu díky webovým stránkám a pomocí mnohých informačních systémů. Samotný text je napsán ve formě lehkého filozofického myšlení autora. Předmluva: Každá doba je charakterizována svými oblíbenými slovy. V poslední čtvrtině 20. století se mezi ně jistě zařadilo magické slůvko INFORMACE. Informace potřebuje každý člověk ke svému životu, aby dokázal přežít, existovat. Měli bychom si uvědomovat, že v naší budoucnosti budeme obklopeni mnohými rostoucími informačními systémy. Už nyní se na nás informace valí ze všech stran, a proto bychom se měli snažit informačním systémům porozumět a informace správným a efektivním způsobem zpracovávat. Položme si otázku, co to vlastně vůbec jsou informace? I přes mnohé zamyšlení vědců, přes různá zkoumání a filozofování mnohých odborníků se ještě nikomu nepodařilo podat přesnou definici, která by určitým a co nejpřesnějším způsobem charakterizovala samotnou podstatu vysvětlení informace. V blízkosti jejího samotného nitra avšak jde o určitou poznanou formu či strukturu reprodukujících se věcí. Její fyzická podstata je dávána do spojitosti energie či hmoty. Též má velmi mnoho společného s entropií. Entropie je chápána jako míra neurčitosti v nějaké zprávě, která se po příjmu zprávy snižuje, čímž se vyjádří míra získané informace. Náš svět je vždy určitý řád, určitá forma uspořádání. A informace taktéž musí být určitá forma uspořádání světa. Vždyť je vyjádřením její struktury, pravidel tohoto určitého řádu. Tudíž musí existovat určité přesnější vysvětlení pro samotnou informaci, která ještě nebyla objevena, dostatečně definována, pochopena a popsána 1/7

3 Úvodem Dostali jste se již někdy do kontaktu s pojmem informační architektura a nevěděli jste, co si pod tímto pojmem máte představit? Právě pro vás je určena tato studie, pomocí které se vám pokusím následující termín představit a co nejobjektivněji objasnit. Co to je informační architektura? V důsledku neustále se rozvíjejících informačních systémů a též informační exploze, která je neustále doplňována ohromným nárůstem webových stránek, informačních databází, mnohých diskusních portálů, elektronických konferencí a různých dalších a mnohých prostředků komunikace, vzniká v současném a moderním světě novodobá vědní disciplína, která se odborně nazývá informační architektura. Jedná se o obor, zabývající se designem a organizací informačních systémů s cílem zjednodušit a zpřístupnit informace. Určuje způsob, jakým jsou v internetové prezentaci uspořádána data spolu s jejich logickým propojením a návazností logických celků. Uplatňuje se rovněž při tvorbě webových stránek a internetových aplikací. Díky vhodné informační architektuře je pro uživatele snadné nalézt potřebné informace v krátké době bez zbytečného vyhledávání informací, ztráty času, bez tápání. Historie informační architektury Historie a dějiny činnosti informační architektury sahají až k počátku lidstva. Tenkrát šlo o třídění a sepisování informací na hliněné desky, na kožešinu, vyrývání znaků a symbolů do kůr stromů, později rukopisy středověkých mnichů. Vždy existovala určitá pravidla, která určovala způsob organizování a prezentování informací. Nároky na zaznamenávání informací, na podobu výsledného dokumentu, designu a orientaci ve výsledné zprávě se úměrně zvyšovaly s rozšiřující se písemnou komunikací a v důsledku nových podob záznamových médií. S příchodem informačních technologií tak vznikají nové profese, které vyžadují nové přístupy, které budou respektovat novodobé rozvíjející se moderní informační technologie. Jako poprvé vyslovil pojem informační architektura roku 1976 Richard Saul Wurman, který se sám nazval informačním architektem. Domníval se, že se tento pojem ve společnosti ujme, ta ale jako samotná nová disciplína byla navržena až o několik let později. Informační architektura jako vědní disciplína vznikla roku 2000 v Bostonu při historické konferenci, která byla organizovaná díky ASIS&T (American Society for Information Science and Technology). Při této konferenci se její účastníci snažili vymezit novodobě vzniklý termín informační architektura. O tom, že tato konference byla úspěšná a předmět tohoto oboru se nadále vyvíjí, svědčí mnoho dalších každoročně konaných konferencí organizovaných v USA díky ASIS&T. Též v Evropě v Paříži byla na toto téma pořádána konference Information Today Ltd. s hlavním tématem The Information Architecture Institute. V roce 2002 vznikla i dobrovolná organizace The Information Architektur Institue s více než 600 členy v 40 krajích. 2/7

4 Definice informační architektury dle odborníků: Richard Saul Wurman: Architektura je považována za vědu a umění, která vytváří organizovaný prostor. Vidí paralelu mezi problémy ve sběru, organizování a prezentování informací s problémy, před kterými stojí architekt navrhující budovu, která má splňovat potřeby jejích členů. (Makulová, Soňa. Informačná architektúra. Andrew Dillon: Andrew Dillon chápe informační architekturu jako disciplínu, která přispívá k řešení problému organizace informací v digitálním světě. Informační architektura není spojená jen s knižní a informační vědou či s oblastí interakce člověka s počítačem, ani s aplikovanou počítačovou vědou, apod. Andrew Dillon ji definuje následovně (Dillon, Andrew. Information architectura in JASIST: Just Where Did We Come From?. s. 821): Informační architektura je termín, který se používá na popis designu, implementace a hodnocení informačního prostoru, který je lidský a sociálně akceptovaný budoucími potenciálními zájemci. Nejkomplexnější definice informační architektury je považována od Louise Rosenfelda a Petra Morvilla: (Rosenfeld, L. a Morville, P., Information Architecture for the World Wide Web. Sebastopol: O Reilly&Associates, str. 4) Informační architektura je charakterizována následovně: - kombinace organizačního, navigačního a popisovaného schématu informačního systému; - strukturální design informačního prostoru s cílem ulehčit vykonávání úloh a umožnit intuitivní přístup k obsahu; - umění a věda strukturování a klasifikování webových sídel a intranetu tak, aby lidi dokázali najít a řadit informace; - vznikající disciplína a společenská praxe s cílem zavést principy designu a architektury do digitálního světa. Gerry McGovern a Rob Norton: Dle nich je informační architektura vědní disciplína, která se zaobírá organizací a rozvrhnutím obsahu na webovém sídle. Speciálně se zaobírá vývojem metaprvků, klasifikací, navigací, vyhledáváním a rozvržením obsahu. Především jako chápání informační architektury je v dnešní době pod tímto pojmem chápána tvorba a správa webových stránek. Obsah a úkoly informační architektury Informační architektura je postavena na základě prvků, kterými je umění organizovat, třídit, členit, pořádat a připravovat obsah jednotlivých informačních dokumentů, databází, různých vyhledávacích, navigačních systémů a především webových stránek. 3/7

5 Úkoly a úlohy informační architektury jsou totožné s těmi, jež jsou již konečným cílem uživatele. Patří k nim například záhlaví textů, text hypertextových spojení, který představuje a naznačuje nadcházející obsah, včleněné metaprvky, logické jednotky obsahu (např. kapitola knihy), mnohé seznamy spojení, sekvenční pomůcky (např. krok1, krok2 atd.) apod. Některé prvky informační architektury jsou pro uživatele neviditelné a uživatelé s nimi jen zřídkakdy přichází do styku. Jako příklad těchto prvků můžeme uvést řízené slovníky, tezaury a mnohé další. Informační architektura jako systém Základní a asi nejdůležitější činností informační architektury je především porozumění a správná klasifikace (třídění, členění, uspořádání a kategorizace) dat. Pro uspořádání informací se používají různá organizační schémata. K nejzákladnějším patří: přesná organizační schémata dělí se na abecední, chronologické a geografické. Tyto systémy jsou velice jednoznačné a jsou instrumentem pro vyhledávání podle známé položky. Příkladem můžou být jména různých subjektů v knižním katalogu či jednotlivých položek v seznamu apod. Tyto systémy se velice dobře udržují a aktualizují. Dalším druhem organizačních schémat jsou tzv. nejednoznačná organizační schémata, ve kterých se informace hůře definují. Toto je často dáno nejednotností jazyka, subjektivitou při hodnocení apod. Předmět zkoumání se může měnit v souvislosti s tím, jak se mění náš tezaurus. Takto navrhnutý systém podporuje i asociativní učení. Dobře navrhnuté systémy mohou napomáhat a usnadňovat intelektuální rozhodování a do informačního systému tak i přináší přidanou hodnotu. Kdo je to informační architekt? V souvislosti s touto novodobou disciplínou neustále mluvíme o pojmu informační architekt. Kdo to ale vlastně vůbec je? Jedná se o osobu, která pracuje v oblasti informační architektury. Jejím hlavním posláním je organizování a prezentování informací, které jsou určeny předem danému a určitému cíli. Informační architekti vyhledávají a přetváří data do přehlednější podoby. Snaží se vytvořit určitou strukturu, strom či mapu informací, která nám umožňuje se v datech a informacích lépe a jednodušeji pohybovat, orientovat a co nejefektivněji, tedy v co nejkratším čase a s co nejmenším úsilím, dostat se k hledaným informacím a poznatkům. Jejich úlohou je tedy řešit problémy organizování informací tak, aby byly lehce pochopitelné a srozumitelné a pro nás, uživatele, co nejefektivněji zpřístupnitelné. Funkci informačního architekta lze tedy i přisoudit knihovníkům či grafickým designérům webových stránek, kteří tak mají podobné úkoly a cíle, jako například utřídit obsah, zorganizovat data a informace na stránkách, vytvořit co nejlepší grafickou podobu stránek, navrhnout určitou strukturu a funkčnost stránek, či je přizpůsobit pro další budoucí vývoj. Většina z nás si tak asi pod pojmem informační architekt vždy představí nějakého autora webových stránek. Ale nejsou to jenom oni. Jedná se i o mnoho tvůrců databází, internetových portálů, diskusních skupin na internetu, autorů a návrhářů internetových vyhledávačů a mnoho dalších osob, které s informacemi pracují, vytváří, zpřístupňují. 4/7

6 Vstup informační architektury do designu webových stránek Jak jsem se již zmínil, informační architektura se výrazným způsobem projevuje též i na internetu v oblasti webových stránek. Od roku 1995 se začíná klást důraz především na grafickou prezentaci a obsah jednotlivých stránek. Též dalším odrazovým bodem a velice důležitou vlastností webu, která se postupem času rozvíjela, byla interaktivita (zpětná vazba; okamžitá komunikace s koncovým uživatelem). V poslední době se úroveň kvality webových stránek výrazným způsobem zlepšuje. Napomáhá tomu jak využívání kaskádových stylů, tak i systém řízení obsahu (content management systems), čímž se umožňuje oddělení obsahu od formy. Tvorba webových stránek je tedy velice vysokotvořivá záležitost, ke které je nutně potřeba spolupráce odborníků z oblasti kognitivního a grafického designu, trojdimenziální reality, teorie hypertextů, knižní a informační vědy a nepochybně též i informační architektury. Web jako výsledek informační architektury Aby byly webové stránky při svém úkolu co nejvíce výkonné a účinné, klade se především důraz na jejich interaktivitu, neboli tedy možnost zpětné vazby, možnost vyhledávání, sledování hypertextových spojení, dodatečná metadata. Stránky se tak jeví jako aktivní a ne jako pasivní médium, což je pro nás, uživatele, velice prospěšné. Webové stránky jako publikační médium mají tedy stejnou úlohu jako všem přístupné standardní vizuální prostředky (např. jako časopisy, knihy, noviny, televize, rozhlas atd.). Hlavní úlohou je poskytnout koncovému uživateli maximální množství potřebných a setříděných informací. Tuto funkci webové stránky opravdu poskytují, o čemž svědčí i výsledky mnohých a pravidelných výzkumů. Základními a tedy nejdůležitějšími prvky webu se tak stávají slova. Nevýhodou webu může být pouze to, že zobrazované informace omezuje velikost našeho monitoru, což by ale zase při používání hypertextových odkazů neměl být tak veliký problém. Též dlouho se načítající informace odrazují uživatele při prohlížení a čtení stránek. Jak ukázaly pravidelné výzkumy, v průměru nejsme ochotni čekat na načtení stránky více než 10 vteřin. Závěrem Informační architektura, o které je v současnosti stále častěji diskutováno, se jednoduše dá charakterizovat jako novodobě vznikající věda, zabývající se ve své podstatě prací s informacemi, jejichž vývoj v současné době prožívá velice mocný a silný rozmach. Své uplatnění našla především v oblasti informací digitálního světa, neboť toto odvětví se dnes stává velice žádaným a pro náš život v oblasti získávání informací skoro již nepostradatelnou součástí potřeb. Jádro informační architektury jako určité disciplíny je ukryto mezi více obory lidské činnosti. Její hranice nejsou přesně vymezeny a neustále se dále rozrůstají. Z určitého pohledu se dá uvažovat i jako o filozofickém jevu či vědě. Je na ní kladeno mnoho otázek, na které není vůbec jednoduché odpovídat. Ovšem jen díky ní se náš svět může nadále vyvíjet a vylepšovat KOČÍ, Michal. Informační architektura. Praha: Vyšší odborná škola informačních služeb v Praze, stránek. Elektronická verze: 5/7

7 Seznam použitých zdrojů: 1) SMETÁČEK, Vladimír. Informace o informacích. Praha: Grada, s. ISBN ) MAKULOVÁ, Soňa. Informačná architektúra. Ikaros. 2005, č. 09 [cit ]. ISSN Dostupný z: 3) ČINČERA, Jan. Informace, komunikace a společnost: Kapitoly z informační vědy. Praha: Vyšší odborná škola informačních služeb v Praze, pracovní vydání. 39 s. 4) Wikipendia, Information architecture [webová encyklopedie]. Aktualizováno: Dostupný z: 5) WYLLYS, R. E. Information architecture [www dokument]. The University of Texas at Austin, [cit ]. Dostupný z: 6) McGOVERN, Gerry. Information Architecture Versus Graphic Design [www dokument]. Click Z Experts Dostupný z: Ostatní relevantní zdroje: 1) DILLON, Andrew. Information architecture in JASIST: Just Where Did We Come From?. 2) ROSENFELD, L. a MORVILLE, P. Information Architecture for the World Wide Web. Sebastopol: O Reilly&Associates, str. ISBN: ) BASL, Josef. Podnikové informační systémy: Podnik v informační společnosti. Praha: Grada Publishing, s. ISBN ) JIREŠ, Stanislav. Informatika a řízení. Praha: Svoboda, stránek 5) MUSIL, Josef. Elektronická média v informační společnosti. Praha: Votobia, ISBN: str. 6) Webová továrna. Informační architektura. Weto.cz. Dostupný z: 7) HAGDORN, Kat. Information Architecture Glossary. In Argus Center for Information Architecture. March 2000 [cit ]. Dostupný z: 8) LYMAN, Peter a VARIAN, Hal R. How Much Information?. University of California, 2000 [cit ]. Dostupný z: 9) McGOVERN, Gerry a NORTON, Rob. Content Critical. London: Pearson Education Limited, str. 10) NIELSEN, Jakob. Differences Between Print Design and Web Design [www dokument] [cit ]. Dostupný z: 11) ŠUŠOL, J. Elektronická komunikácia vo vede. Bratislava: Centrum VTI SROV, str. 12) SYMBIO. Design před designem aneb jak dobře plánovat [www dokument] Dostupný z: 6/7

8 13) 1MEDIA. Informační architektura a strategie [www dokument]. Dostupný z: 14) WIEMAN, Mark. Richard Saul Wurman Interview: Technology, Entertainment, Design [www dokument].[cit ]. Dostupný z: 15) Dlouhý web. Katalog: Informační architektura [www dokument] Dostupný z: 16) SMETÁČEK, Vladimír. Lidé a informace. Praha: Albatros, str. 17) PROKOP, Marek. Role informační architektury a optimalizace pro vyhledavače v online publikování [časopisový článek]. Ikaros Dostupný z: 18) PROKOP, Marek. Optimalizace pro vyhledavače a informační architektura [www dokument]. Sova v síti URL: ia-seo.html 7/7