Apparatus digestorius

Transkript

1 Apparatus digestorius (stavba a funkce jednotlivých úseků) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

2 GIT dutina ústní řitní otvor žlázy játra, pancreas systém trubicovitých orgánů: stěna: (1) sliznice (tunica mucosa) DÚ, jícen a terminální konečník vrstevnatý dlaždicový ostatní části jednovrstevný cylindrický s četnými žlázami (sekret ochraňuje a tvoří povrch kluzkým) někde je povrch hladký, jinde zřasen v klky

3 GIT podslizniční vazivo (tela submucosa) (2) řídké, umožňuje vyrovnání přechodných řas velké množství cév a nervů svalovina (tunica muscularis) začátek do poloviny jícnu a terminální konec = příčně pruhovaná svalovina zbytek hladká svalovina snopce uspořádány kruhovitě (vnitřní) a podélně (zevní) umožňuje peristaltický posun obsahu

4 GIT (3) povrchová vrstva (tunica externa) v hrudní části charakter řídkého vaziva (adventicie) spojuje trávicí trubici s okolními orgány abdominální část lesklá serózní blána, která kryje povrch orgánů

5 Cavitas (cavum) oris (dutina ústní)

6 Vestibulum oris (1) podkovovitý prostor ohraničený rty, tvářemi a zubními oblouky 1) Rty (labia oris) ohraničují předsíň podkladem je kruhový sval ústní (m.orbicularis oris) labium superior (od tváří oddělen nasolabiální rýhou) a labium inferior se spojují v ústních koutcích zevní strana kryta kůží, vnitřní sliznicí

7 Vestibulum oris (2) horní i dolní ret je přichycen k vestibulárním stranám dásním pomocí uzdičky (frenulum labii sup. et inf.) okraj rtů přechodná zóna mezi kůží a sliznicí jemná kůže bez pigmentu - růžová barva s prosvítajícími cévami 2) Tváře (buccae) podkladem je m. buccinator a tukový polštář (corpus adiposum buccae) zvnějšku kůže, zevnitř sliznice proti druhé horní stoličce ústní vývoj příušní slinné žlázy (ductus parotideus)

8 Cavum oris proprium (1) vlastní dutina ústní 1) Tvrdé patro (palatum durum) podkladem jsou výběžky os palatinum a maxily odděluje dutinu nosní od ústní kryta sliznicí, pevně přirostlá k periostu 2) Měkké patro (palatum molle) plynulá návaznost na tvrdé patro podkladem jsou četné svaly obloukovité slizniční řasy patrové oblouky arcus palatoglossus přední patrojazykový

9

10 Cavum oris proprium (2) arcus palatopharyngeus zadní patrohltanový uvula (čípek) uprostřed patrových oblouků tonsila palatina patrová mandle mezi patrovými oblouky povrch rozbrázděn kryptami měkké patro je důležité pro polykání při obrně je ztížené polykání a znemožněné sání 3) Jazyk (lingua) svalový útvar na spodině dutiny ústní nezbytný pro zpracování a posunutí stravy a řeč

11 Cavum oris proprium (3) corpus linguae (tělo) směrem dozadu se rozšiřuje a srůstá se spodinou ústní radix linguae (kořen) zadní rozšířená část jazyka apex linguae (hrot) dorsum linguae (hřbet) sametový vzhled a četné papily = sídlo chuťových pohárků spodní volná část je se spodinou spojena frenulum linguae (uzdička jazyková)

12 Cavum oris proprium (4) četné slinné žlázky na spodině ústí vývodů podčelistní žláza slinná (glandula submandibularis) podjazyková žláza slinná (glandula sublingualis) 4) Dásně (gingivae) podkladem jsou alveolární výběžky čelistí, sliznice pevně srůstá s periostem obemyká pak zub a uzavírá vstup do zubního lůžka

13 Cavum oris proprium (5) 5) Zuby (dentes) nejtvrdší orgán v těle; seřazené do horního eliptického a dolního parabolického oblouku DENTICE corona dentis korunka cervix dentis krček radix dentis kořen pulpa dentis dřeňová dutina se zubní dření canalis radicis dentis kořenový kanálek cévy a nervy k inervaci a výživě dřeně periodontium tuhé vazivo, drží zub pevně v lůžku

14 corona dentis cervix dentis radix dentis

15 Cavum oris proprium (6) dentin (zubovina) tkáň tvořící zub, tvrdší než kost z 72% anorganické látky sklovina na povrchu korunky nejtvrdší hmota v těle 98% anorganických látek cement kryje kořen, podobá se stavbou kosti Druhy zubů: a) dentes incisivi (I) = řezáky (8) protáhlý, ze stran oploštěný tvar; ukusují sousto

16 Cavum oris proprium (7) b) dentes canini (C) = špičáky (4) korunka vybíhá v hrot, dlouhý kořen; sousto uchopí a trhá c) dentes praemolares (P) = třenové (8) korunka má 2 hrboly, zevní je větší, vnitřní menší, jeden kořen (první horní někdy rozdělen na 2); rozmělňují potravu d) dentes molares (M) = stoličky (12) nejmohutnější zuby, korunka má 4-5 hrbolků, kořeny 2 (dolní) 3; rozmělňují potravu

17 Cavum oris proprium (8) každý zub má ještě číslo DENTES DECIDUI = mléčný chrup 20 zubů cca do 2.roku prořezány

18 Cavum oris proprium (9) DENTES PERMANENTES = trvalý chrup zuby moudrosti 1. se prořezává mezi 5.-6.rokem, dokončená výměna rok; zuby moudrosti až v dospělosti nebo vůbec ne

19

20 Sliny (salivae) (1) bezbarvá vazká tekutina, denně cca 1-1,5 l omezují kazivost ph = % voda + 0,7% organické látky + α slinná amyláza (ptyalin) štěpí sacharidy 0,3% anorganické vápenaté, sodné, draselné a fosforečné podpora tvorby zubního kamene

21 Sliny (salivae) Význam slin: navlhčení přijaté potravy zvlhčování sliznice dutiny ústní mucin činí sousto kluzkým (2) neutralizace příliš kyselých nebo alkalických látek potravy rozpuštění složek potravy mohou lépe dráždit sliznici nepodmíněný reflex tvorby slin ochrana zubů před zubním kazem smývají zbytky jídla (plak živná půda pro bakterie)

22 Sliny (salivae) obsah lysozomů antibakteriální látky minerály podporující pevnost skloviny fluor, uhličitan vápenatý (3)

23 Fyziologie orální části GIT (1) Zajištění několika životně důležitých nepodmíněných reflexů: sací žvýkací polykací vzruch vyvolá dráždění příslušných receptorů. Centra v prodl. míše, eferentní vlákna součást hlavových nervů zajišťují příjem, zpracování potravy, posun sousta dál doplňují je salivační reflexy

24 Fyziologie orální části GIT (2) nepodmíněný produkce slin vyvolána drážděním receptorů d.ú. přijatou stravou podmíněný produkce slin na podkladě zrakové, čichové, abstraktní informace. Intenzita produkce úměrná stupni nasycení

25 Pharynx (hltan)

26 Hltan (1) trubice nálevkovitého tvaru cm dlouhá 3 části: 1) Nosohltan (nasopharyng; pars nasalis) nejprostornější viz. dýchací systém 2) Oropharyng (pars oralis) rg/wiki/soubor:illu_ pharynx.jpg střední část spojená s dutinou ústní kříží se zde dýchací a polykací cesty

27 Hltan (2) 3) Laryngopharyng (pars laryngea) dolní část, dopředu přechází do hrtanu, dozadu do jícnu epiglotis odděluje vpředu tuto část proti hrtanu při polykání se překlápí a uzavírá hrtan Polykání podmíněno uspořádáním příčně pruhované svaloviny snopce obloukovitě uspořádané snopce šikmo podélně uspořádané

28

29 Oesophagus (jícen)

30 Oesophagus (1) Svalovina horní část = příčně pruhovaná dolní část hladká svalovina umožňuje polykání ve všech polohách peristaltické vlny posouvají sousto dále 3 fyziologická zúžení 1. - na počátku jícnu nejvíce poleptané místo po vypití louhu/kyseliny 2. - v místě, kde prochází mezi sestupnou aortou a hlavním levým bronchem cm nad kardií kontrakcí svaloviny

31

32 os hyoideum cartilago cricoidea trachea oesophagus trachea arcus aortae oesophagus aorta truncus pulmonalis bifurkace trachey diafragma

33 Oesophagus přímé pokračování hltanu a spojení se žaludkem; délka cca cm pars cervicalis (krční část) pars thoracica (část hrudní) pars abdominalis (část břišní) po prostupu přes bránici ostium cardiacum (kardie) místo kde vstupuje do žaludku Sliznice vrstevnatý dlaždicový epitel (2)

34

35 Ventriculus = gaster = stomachus (žaludek)

36 Ventriculus (1) nejobjemnější část GIT vakovitý orgán, jako zásobárna potravy má obsah cca 1-2 l; prázdný = stěny u sebe tvar ohnutého vaku závisí dle naplnění, tlaku okolních orgánů, věku, pohlaví uložen v epigastriu, vlevo od mediální roviny a) pars cardiaca (oblast česla) místo spojení s jícnem = CARDIA = ČESLO b) corpus ventriculi (tělo žaludku) navazuje na kardii

37

38 Ventriculus (2) směrem nahoru se vyklenuje a tvoří FUNDUS ventriculi (klenba žaludeční) směrem distálním se zužuje v c) pars pylorica (část vrátníková) plynulý přechod do duodena směřuje mírně doprava a nahoru PYLORUS = vrátník curvatura ventriculi major (velké zakřivení) doleva a dolů od kardie k pyloru odstupuje před kličky střev velká předstěra

39

40 Ventriculus (3) curvatura ventriculi minor (malé zakřivení) doprava a nahoru od kardie k pyloru k játrům odstupuje malá předstěra Sliznice jednovrstevný cylindrický epitel + četné žlázy tvoří plicae gastricae = nepravidelné řasy, pouze v místě malého zakřivení řasy podélné umožňují stékání tekutin přímo do duodena Svalovina ve 3 vrstvách

41 Ventriculus - fce (4) MECHANICKÁ větší náplň = větší dráždění stěny mohutnější stahy peristola po naplnění žaludku se stěny pevně přimknou k potravě a nastává klidové období pokračuje účinek slinné amylázy žaludeční šťáva prostupuje potravou, okyseluje tak obsah a potlačuje činnost α amylázy svalstvo koná pomalé rytmické pohyby, tráveninu (chymus) rozmělňuje a promíchává

42 Ventriculus - fce stah začíná v kardii a směřuje směrem k pyloru obsah se nadále promíchává a vzniká chymus chymus je pak po částech posouván do duodena pomocí silných kontrakčních vln cukerná strava odchází za 2-4 hodiny tuková strava 5-7 hodin (5)

43 Ventriculus - fce CHEMICKÁ žaludeční žlázy tvoří žaludeční bezbarvá, řídká; 1,5-2 l za den ph silně kyselé 1-3 (6) šťávu 1) HCl nabobtnání vaziva význam hlavně u masa rozpad na menší svalové části aktivace pepsinogenu na pepsin začíná trávení BÍLKOVIN podpora vstřebávání B1, B2, C

44 Ventriculus - fce (7) vstřebávání minerálů Fe, Ca protiinfekční účinek ničení mikroorganismů 2) MUCIN ochranný význam, chrání sliznici před účinky kyselé šťávy a mechanickým poškozením 3) CASTLEHO (vnitřní) FAKTOR důl. pro vstřebávání B12 vstřebává se v terminálním ileu vazbou na vitamín ho chrání před degradací

45 Ventriculus - fce (8) Řízení produkce žaludeční šťávy: 1) CEFALICKÁ fáze reflexně podmíněná viz. tvorba slin reflexně nepodmíněná přítomnost potravy v dutině ústní 2) GASTRICKÁ fáze nastává až po příchodu potravy do žaludku a) neurogenní složka drážděním mechano- a chemoreceptorů žaludeční sliznice řízeno n.x

46 Ventriculus - fce (9) b) humorální složka prostřednictvím gastrinu produkován, když ph vzroste nad 2,5 -. vlivem bílkovin, alkoholu v duodenu a pyloru gastrin degranulace mastocytu (bohatě zastoupeny ve sliznici žaludku) uvolňují histamin stimuluje bezprostředně produkci žaludeční šťávy

47 Evakuace žaludku (1) Nepodmíněně reflexní mechanismy 1) Humorální vyvoláno sliznicí duodena vlivem kyselého chymu, jeho množstvím a osmotickým tlakem produkce enterogastrinu krevní cestou k pyloru jeho napětí, zábrana dalšího vyprázdnění žaludku do té doby, než je předchozí dávka zpracována 2) Neurogenní spouštěčem je neurogenní útlum motility žaludku

48 Evakuace žaludku (2) vlivem dráždění receptorů duodenální sliznice vzruchová aktivita vedena ke svalovině žaludku ÚTLUM nervus vagus

49 Intestinum tenue (tenké střevo)

50 Tenké střevo (1) trubice zprohýbaná do kliček, 3 části, plynule do sebe přecházející, dlouhá cca 5-7m, šířka cca 3cm 1) DUODENUM (dvanáctník) tvar podkovy, délka asi 25-30cm (podle staré míry cca 12 palců dvanáctník) konvexitou míří doprava (uložena hlava pankreatu) sestupná část papila duodeni major (papila Vateri + Oddiho svěrač) ústí choledochu a ductus pancreaticus

51

52 Tenké střevo (2) papila duodeni minor cca 2cm nad velkou papilou ústí přídatného slinivkového vývodu výše 2.bederního obratle flexura duodenojejunalis pokračuje do jejuna stálá poloha fixována srůstem se zadní stěnou břišní 2) JEJUNUM (lačník) nejdelší úsek tenkého střeva asi 3/5 délky na mrtvole jsou kličky prázdné proto název

53

54

55 Tenké střevo (3) 3) ILEUM (kyčelník) Bauhinská chlopeň caecum uložen v oblasti pravé jámy kyčelní poloha je pohyblivější kličky zavěšeny v mesenteriu (okruží) kratší a užší než jejunum ústí do slepého střeva ostium ileocaecale (Bauhinská chlopeň) pustí jednorázově cca 2ml

56 Tenké střevo (4) Stěna četné poloměsíčité, na osu střeva kolmo postavené kruhové řasy směrem aborálním jich ubývá význam pro promíchávání a mechanické obracení tráveniny Sliznice uzpůsobena ke vstřebávání živin vybíhá v četné klky (jednovrstevný resorpční epitel) schopnost zvětšit do značné míry resorpční plochu četné žlázky střevní šťáva

57

58 Tenké střevo pohárkové buňky ojedinělé mezi klky. Tvoří hlen, v horní části střeva sekretin hormon podporující pankreas ve vyměšování pankreatické šťávy (5) hlen v duodenu chrání sliznici před kyselým obsahem ze žaludku Podslizniční vazivo řídké, uložené uzlíky a pláty mízní tkáně podslizniční vazivo klků mohutné pleteně cévních kapilár Svalovina vnitřní = cirkulární zevní = podélná

59 Tenké střevo (6) rytmické kontrakce obou vrstev = 1) kývavé pohyby kontrakcí podélné svaloviny úsek střeva se zkracuje a následně relaxuje kývavé pohyby krátkých úseků střeva promíchávají tráveninu se střevní šťávou 2) peristaltické pohyby charakter postupných vln posun obsahu dále BER (basální elektrický rytmus) zdroj podnětu = pacemaker v horní části duodena vysílá rytmické podněty aktivují hladkou svalovinu

60 Tenké střevo podněty k dráždění z mechanoreceptorů (obsah střeva) a chemoreceptorů (skladba chymu) kontrakce se šíří po předchozí relaxaci svaloviny jsou asi 10x/min. Parasympatikus = zrychluje Sympatikus = snižuje výjimka = stres (psychogenní) pod vlivem sympatiku peristaltika zrychlená (7)

61 Střevní šťáva (1) cca 1 l denně; tvoří se plynule 1) DISACHARIDÁZY enzymy štěpící disacharidy a) maltáza štěpí maltózu na 2 glukózy (monosacharid) b) sacharáza štěpí sacharózu na G a fruktózu ( - -) c) laktáza štěpí laktózu na G a galaktózu ( - -) 2) PEPTIDÁZY dokončují štěpení bílkovin výsledkem aminokyseliny

62 Střevní šťáva 3) ENTEROKINÁZA aktivuje proteolytické enzymy pankreatické šťávy 4) MUCIN kryje sliznici a chrání ji před poškozením (2)

63 Intestinum crassum (tlusté střevo)

64 Tlusté střevo (1) dlouhé asi 1,5m; tvaru čtverhranného rámce šedožlutá barva obkružuje kličky tenkého střeva haustra výdutě stěny tlustého střeva appendices epiploicae tukové přívěsky plices semilunares poloměsíčité řasy taeniae tračníkové proužky 1) CAECUM (slepé střevo) ústí do něho ileum ústí opatřeno chlopní umožnění jednosměrné pasáže obsahu

65

66

67 Tlusté střevo (2) appendix vermiformis (červovitý přívěsek) vybíhá z dolního konce caeca velké množství lymfatické tkáně častá příčina zánětu 2) COLON ASCENDENS (vzestupný tračník) pokračování slepého střeva, vpravo a vzhůru flexura coli dx. (= flexura hepatica) (jaterní ohbí) 3) COLON TRANSVERSUM (příčný tračník) nejdelší úsek tlustého střeva

68 flexura lienalis haustra ampula recti intphotogallerysectionid=50000&intphotogallerylastsectionid=50000&intpage=2

69 Tlusté střevo (3) zavěšen na peritoneálním závěsu prohnutý konvexitou dolů napříč dutinou břišní ke slezině flexura coli sin. (=flexura lienalis) (slezinné ohbí 4) COLON DESCENDENS (sestupný tračník) sestupuje po levé straně dolů do levé jámy kyčelní a přechází v esovitou kličku 5) COLON SIGMOIDEUM (esovitá klička) zavěšena na peritoneálním závěsu = esovitý průběh

70

71 Tlusté střevo (4) 6) RECTUM (konečník) uložen v konkavitě os sacrum = flexura sacralis tato část rozšířena = AMPULA RECTI canalis analis = pokračování ampuly opatřeno svěračem řitním bohatá cévní pleteň ANUS řitní otvor ústí konečníku na povrch

72 colon ascendens colon descendens colon transversum rectum caecum et appendix vermiformis colon sigmoideum

73 Fyziologie tlustého střeva (1) do toho úseku přichází nestrávené a nestravitelné zbytky potravy (vláknina ) Úkol tlustého střeva: zahustit obsah vstřebávání vody produkovat hlen činí obsah kluzkým, ochrana sliznice před mechanickým poškozením vstřebávání elektrolytů, léků, vitamínů šťáva slabě zásaditá velké množství drobných žlázek vhodné ph pro střevní bakterie

74 Fyziologie tlustého střeva (2) Motilita: Parasympatikus = zvyšuje hybnost Sympatikus = snižuje hybnost motilitu podporuje: rozpínání (distenze) střeva obsahem (mohou i plyny, které tam vznikají) chemické dráždění kyselinami vznikají kvašením zejména vlákniny DEFEKACE 1) přesun obsahu z esovité kličky do rekta nárůst tlaku dosáhne-li 50 Torrů

75 Fyziologie tlustého střeva (3) 2) pocit nucení na stolici 3) ochabnutí vnitřního svěrače parasympatikus snižuje tonus sympatikus zvyšuje tonus 4) volní snížení tonu zevního svěrače Není-li vyhověno tlaku, po čase vymizí a defekační reflex je potlačen vnitřní svěrač řízen reflexně nezávisle na naší vůli zevní svěrač vůlí navozené potlačení z mozkové kůry

76 Fyziologie tlustého střeva (4) Střevní mikroflóra: a) Escherichia coli saprofytická bakterie zkvašení vlákniny uvolní se plyn (CO2), MK o krátkém řetězci (podpora odolnosti sliznice, prokrvení, po vstřebání antisklerotický účinek) syntéza vitamínů skupiny B a K b) Hnilobné bakterie působí zejména na zbytky bílkovin řada toxických látek z velké míry odcházejí

77 Fyziologie tlustého střeva (5) za živa účinná bariéra, po smrti selhává, hnilobné bakterie pak rozkládají veškeré tkáně těla Sterkobilin vlivem bakterií ze sterkobilinogenu (žlučí do střeva) rozpadový produkt Hb okrová barva stolice

78 Hepar, vesica fellea (játra, žlučník) intphotogallerysectionid=50000&intphotogallerylastsectionid=50000&intpage=1

79 Játra (1) největší žláza v organismu, červenohnědá barva, bohatě prokrvená, velice křehká cca 1,5kg v pravé klenbě brániční, částí zasahují i do levé facies diaphragmatica část obrácená k bránici facies visceralis obrácená k orgánům dutiny břišní

80 facies diaphragmatica

81 Játra lobus hepatis dexter (pravý lalok) největší od levého oddělen srpovitým vazem lobus hepatis sinister (levý lalok) lobus caudatus (ocasatý lalok) a lobus quadratus (čtyřhranný lalok) (2) z viscerální strany Viscerální strana zářezy ve tvaru písmene H příčné rameno = porta hepatis vena portae, a.hepatica propria, žlučovod

82 facies visceralis lobus sinister lobus dexter 1 pravá větev a.hepatica propria; 2 levá větev a.hepatica propria; 3 a.,v. gastrica sinistra; 4 žaludek; 5 truncus celiaticus; 6 a.lienalis; 7 aorta abdominalis; 8 a.hepatica communis; 9 v.lienalis; 10 v.mesenterica inferior; 11 pancreas; 12 a.,v.mesenterica superior; 13 duodenum; 14 a.,v. gastroduodenalis; 15 ductus choledochus; 16 v. portae; 17 a.hepatica propria; 18 v.cava inferior; 19 a.gastrica dextra; 20 a.,v.cystica; 21 lobus hepatis dexter; 22 vesica fellea

83 lobus caudatus lobus quadratus

84

85 Játra Cévní zásobení jater: a. hepatica communis viz. truncus coeliacus (3) výživa jater v.portae přivádí krev ze splanchnické oblasti rozpadá se na složitou síť mezilalůčkových žil viz. dále vv.hepaticae (2-3) odvádí krev do v.cava inf.

86 Játra Struktura jater: morfologickou jednotkou je lalůček centrální žíly (lobulus venae centralis) podoba šestibokého hranolu cca 1-2 mm velký každý lalůček je funkčně malým filtrem a skládá se z trámců jaterních buněk (4) jaterní buňky jsou hvězdicovitě uspořádané kolem centrální žíly centrální žíla větvení vena portae z centrální žíly teče přefiltrovaná krev do jaterní žíly

87 Játra (4) mezi trámci probíhají jaterní sinusoidy = zvláštní typ kapiláry uprostřed trámců na protilehlém konci hepatocytu jsou žlučové kapiláry, které odvádějí žluč, spojují se do větších ductus hepaticus dx. et sin. (až pravý a levý jaterní vývod) spojejím vzniká ductus hepaticus communis v brance jaterní se spojuje s ductus cysticus (ze žlučníku) a vytváří ductus choledochus Primární jaterní acinus nejmenší funkční jednotka 1/6 lalůčku + 1/6 lalůčku vedlejšího

88

89 Funkce jater (1) 1) Metabolismus základních živin viz. fyziologie výživy 2) Metabolismus vitamínů velká zásobárna zejména B12 produkce žluči možnost vstřebat tuky a tedy i liposolubilní vitamíny 3) Odbourávání řady hormonů aldosteron zejména inzulín 4) RES buňky jater (makrofág v sinusoidech) se odbourává Hb

90 Funkce jater (2) vzniklý bilirubin se konjuguje tvorba žlučového barviva 5) Detoxikační funkce zbavuje škodlivé látky jedovatosti pro tělo UREA z amoniaku tzv.malý Krebsův cyklus = detoxikuje amoniak uvolněný při odbourávání aminokyselin většinu látek zneškodňuje procesem konjugace např. s kyselinou glukuronovou 6) Metabolismus minerálů zásobárna Fe, Co, Cu

91 Funkce jater (3) 7) Tvorba žluči 8) Tvorba tepla mohutná uvolňuje se při metabolických dějích krví rozváděno po těle slouží termoregulaci 9) Krevní zásobárna hypovolemie vyprázdnění zásob cirkulujícího objemu krve vyprázdnění při pobytu s po2 (krev v zásobách má vyšší Hct)

92 Funkce jater (4) mechanismus akutní adaptace organismu na hypoxii 10) Vztah k hemostáze tvorba hemokoagulačních faktorů, fibrinogenu 11) Tvorba heparinu (jaterní heparinocyty) aktivuje lipoproteinovou lipázu součást přirozených antikoagulačních mechanismů = ANTITROMBIN III

93 Žlučový měchýř na spodní straně pravého jaterního laloku protáhle hruškovitý tvar zásobárna žluče fundus vesicae billiaris (dno) směřuje dolů a dopředu, přečnívá hranu jater corpus vesicae billiaris (tělo) leží v příslušné jamce v jaterním parenchymu. Směrem dozadu se zužuje collum vesicae billiaris (krček) přechází plynule v ductus cysticus (vývod žlučníku)

94

95 Žluč, význam žlučníku (1) produkt jaterních buněk, tvoří se neustále množství za den 0,7 1,2 l, ph 7,1-7,3 hustá žlutozelená kapalina Složení žluči: 1) Voda 97% 2) Soli žlučových kyselin 0,7% nejdůležitější součást žluči; v játrech z cholesterolu emulgují tuk (TAG), vedou k jeho rozpadu v chymu na velké množství mikročástic dobře přístupné pro pankreatickou lipázu

96 Žluč, význam žlučníku (2) enterohepatální oběh žlučových kyselin = část se jich zpět vstřebá zablokování oběhu = syntéza žlučových kyselin s cholesterolem některé typy hypercholesterolémií podávání léků, které zvyšují syntézu žlučových kyselin snížení hladiny cholesterolu v krvi 3) Žlučová barviva 0,2% bilirubin z rozpadu Hb v RES buňkách jater a sleziny

97 Žluč, význam žlučníku (3) dostává se do krve, naváže se na albumin = nekonjugovaný = nepřímý bilirubin komplex je následně vychytáván játry, zde se konjuguje s kyselinou glukuronovou (stane se rozpustný ve vodě) a je vylučován do žluči v tlustém střevě vlivem mikroflory vzniká sterkobilinogen oxidací sterkobilin malá část se vstřebává zpět a vylučuje se močí jako urobilinogen, po oxidaci urobilin onemocnění jater = část konjugovaného se objevuje v moči temně žluté zabarvení

98 Žluč, význam žlučníku (4) 4) Cholesterol 0,06% v rozpustné formě je udržován pomocí žlučových kyselin nedostatek solí nebo nadbytek cholesterolu = krystalizace cholesterolu ve žlučníku konkrementy 5) Lecithin 0,1% hlavní fosfolipid ve žluči, podporuje rozpuštěnost cholesterolu 6) Anorganické soli 0,7% Na+, HCO3-

99 Žluč, význam žlučníku (5) Regulace tvorby žluči: Humorální vliv žlučové kyseliny působí na hepatocyty glukagon podporuje tvorbu sekretin tvořen duodenální sliznicí vlivem MK v chymu Neurogenní vliv nervus vagus Význam žlučníku: rezervoár vytvořené žluči (v době hladovění neodtéká do duodena)

100 Žluč, význam žlučníku (6) zde se ale ještě více zahušťuje vyprázdnění žlučníku je řízeno: humorálně cholecystokinin vzniká ve sliznici duodena; stimulem jsou MK, AK, HCl, Mg soli v chymu vyvolá kontrakci svaloviny žlučníku a otevření Oddiho svěrače

101 Pancreas (slinivka břišní)

102 Slinivka břišní (1) protáhlá žláza dlouhá cca 25cm uložena za žaludkem, táhne se po zadní stěně břišní od duodena doleva až ke slezině laločnaté struktury, vývody lalůčků se postupně spojují v: ductus pancreaticus (vývod velký) ductus pancreaticus accessorius (přídatný vývod) 1) Caput pancreatis (hlava) uložena v konkavitě duodena

103 Slinivka břišní (2) 2) Corpus pancreatis (tělo) protáhlého tvaru 3) Cauda pancreatis (ocas) dosahuje až ke slezině Zevní sekrece pankreatu: nepravidelné lalůčky se žlázovým epitelem drobné vývody lalůčků se spojují v ductus pancreaticus produkce pankreatické šťávy

104 Slinivka břišní Vnitřní sekrece pankreatu: viz. endokrinní systém (3)

105 Slinivka břišní Pankreatická šťáva: bezbarvá, slabě alkalická látka ph 7-8 množství cca 1 l/d (4) A) Organické látky trávicí enzymy 1) Proteolytické chymotrypsinogen v aktivní formě chymotrypsin účinkem enterokinázy (tvořená v tenkém střevu)

106 Slinivka břišní trypsinogen v aktivní formě trypsin účinkem enterokinázy prokarboxypeptidáza aktivuje se na karboxypeptidázu vylučují se v neaktivní formě aby nemohly proteolyticky účinkovat ve vývodech a rozrušovat vlastní tkáň pankreatu 2) α amyláza (5) štěpí cukry na maltózu

107 Slinivka břišní (6) 3) Lipáza odštěpuje mastné kyseliny (MK) jednu po druhé z triacylglycerolů (TAG) TAG = lipáza MK + diacylglycerol = lipáza MK + monoacylglycerol glycerol + MK 4) Fosfolipáza štěpí fosfolipidy B) Anorganické látky HCO3- - zejména; neutralizuje kyselý chymus voda

108 Slinivka břišní (7) Řízení sekrece pankreatické šťávy: a) Nepodmíněně reflexní kontakt potravy s dutinou ústní vyvolá s předstihem produkci pankreatické šťávy stimulace trvá i při kontaktu tráveniny s žaludeční stěnou vedeno cestou nervus vagus b) Humorální díky hormonům GIT, které jsou tvořené se stěně GIT, krví přenesené do slinivky, kde podporují tvorbu pankreatické šťávy

109 Slinivka břišní sekretin vzniká zejména v duodenální stěně vlivem kyselého chymu tvoří velké množství šťávy s obsahem HCO3- pankreozymin (= cholecystokinin) (8) produkován sliznicí duodena vlivem produktů žaludečního trávení zvyšuje množství enzymů v pankreatické šťávě gastrin tvoří se v žaludečním antru

110 Slinivka břišní (9) stimulace slinivky k produkci šťávy bohaté na enzymy ještě v době, kdy je chymus v žaludku

111 Zdroje Borovanský, L. et al. Soustavná anatomie člověka II. Praha: Státní zdravotnické nakladatelství, s. Dylevský, I., Trojan, S. Somatologie II. Praha: Avicenum, s. Holibková, A., Laichman, S. Přehled anatomie člověka. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého v Olomouci, s. ISBN Klementa, J. et al Somatologie a antropologie. Praha : SPN, s. Trojan, S. et al Lékařská fyziologie. Praha: Grada, s. ISBN