Energetické zajištění života buněk mitochondrie a plastidy
|
|
- Stanislav Vítek
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Energetické zajištění života buněk mitochondrie a plastidy doc. Mgr. Jiří Drábek, PhD. Laboratoř experimentální medicíny při Dětské klinice LF UP a FN Olomouc 1
2 Alberts Johnson Lewis Raff Roberts Walter Molecular Biology of the Cell Fifth Edition Chapter 14 Energy Conversion: Mitochondria and Chloroplasts Copyright Garland Science
3 Dnešní program Mitochondrie (mt) Elektronové transportní řetězce a jejich protonové pumpy Chloroplasty a fotosyntéza Genetické systémy mt a plastidů Srovnání elektronových transportních řetězců 3
4 Vlastnosti buňky 1. Informace, dědičnost 2. Vnitřní prostředí 3. Aktivita, odpověď, pohyb 4. Energie (pro předchozí) 4
5 Získávání energie pro život Figure 14-1 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Mb má proteinovou pumpu, ATP syntházu, zdroj e- (chemické palivo - oxidace potravin; slunce). H+ je volně dostupný z vody 1) Přenos e- nastartuje pumpu pro vodíkové kationty tvorba elektrochemického protonového gradientu (iontový gradient je akumulátorem E) 2) Protonový gradient je využit turbínou ATP syntházou k tvorbě ATP z ADP a anorganického fosfátu (anebo u bkt k přímé rotaci flagela bez mezistupně ATP) 5
6 Chemiosmotické propojení Figure 14-2 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Chemi chemická tvorba ATP Osmo transport přes mb Mt elektrony jsou uvolněny v průběhu degradace polysacharidů na CO2, přenášeny řetězcem elektronových přenašečů až redukují plynný kyslík na vodu. Během přenosu se E e- přenáší na tři protonové pumpy. První pumpa je NAD+ (přeměněna na NADH) Ct mají fotosystémy, světelná E zachycena chlorofylem; e- jsou odebrány z vody (narozdíl od mt) pro tvorbu O2 a darovány (přes NADPH) CO2 k tvorbě sacharidů 6
7 Transport elektronů Figure 14-3 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Elektronový transportní řetězec soubor mlk transportu Světle zeleně vstupní E, výstup modrý, červenými šipkami dráha elektronů, oranžově proteinové komplexy v mb Vstupní a výstupní mlk se liší u mt a ct 7
8 Mitochondrie Tvorba ATP bez mt E nevýhodná anaerobní glykolýza (glukóza na pyruvát) Tvorba ATP s mt pyruvát oxidován na CO2 a O2, tvoří 15krát více ATP=30 mlk ATP/mlk glukózy (!) 8
9 Plasticita mt Figure 14-4 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Mt jsou živé, pohybují se podél mikrotubulí Studium mt jaterní buňky, u kterých v každé 1500 mt 9
10 Mt se seřazují podél mikrotubulů Mt pomocí Rhodaminu 123 Mikrotubuly pomocí Ab Figure 14-5 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Stejná buňka 10
11 Mt na místech vysoké spotřeby ATP Figure 14-6 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Mt v místech vysoké spotřeby se nepohybují podél mikrotubulů zůstávají fixovány, fúze mt 11
12 Biochemická frakcionace mt Figure 14-7 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Při nízkém osmotickém tlaku praská vnější mb 12
13 Mitochondrie Figure 14-8 (part 1 of 2) Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Jaterní mt Vnější mb obsahuje porin (vodní kanál prostupný pro max 5kDa) Vnitřní lipidová dvojvrstva obsahuje kardiolipin fosfolipid se čtyřmi mastnými kyselinami namísto dvou (více nepropustné pro ionty) Proteiny v mt matrix: -Metabolizace pyruvátu -Metabolizace mastných kyselin -Produkce CoA -Oxidace CoA v cyklu kyseliny citrónové (citrátový cyklus) Elektronový transportní řetězec v mt - dýchací řetězec (oxidativní fosforylace) Vnitřní mb tvoří kristy 13
14 mitochondrie Figure 14-8 (part 2 of 2) Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Matrix stovky enzymů, mt genom (několik kopií), trna, mt ribozómy Vnitřní mb kristy zvětšují povrch; proteiny dýchacího řetězce, ATP syntházy, transportní proteiny pro metabolity Vnější mb kanálový porin, enzymy pro syntézu lipidů Mezimb prostor- využití ATP k fosforylaci nukleotidů Cukry nebo mastné kyseliny se přemění na acetylcoa, acetyl CoA se citrátovým cyklem přemění na odpadní CO2 při přenosu nabitých elektronů na NADH, FADH2 (které přeměněny na NAD+ a FAD) 14
15 NADH daruje elektrony Figure 14-9 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Červené tečky nabité elektrony Hydridový iont vodík s elektronem navíc je přeměněn na H+ a 2 elektrony Obdobně FADH2 15
16 Výroba E v mt Figure Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) 1) Zespodu pyruvát a mastné kyseliny jsou rozloženy na acetylcoa 2) acetylcoa je metabolizován citrátovým cyklem (NAD+ redukováno na NADH a FAD na FADH2) 3) Během oxidativní fosforylace jsou elektrony z NADH a FADH2 přeneseny na kyslík, při tom je generován protonový gradient, který je využit k tvorbě ATP ATPsyntházou 16
17 Přeměna NADH (a FADH 2 ) energie na ATP energii Figure Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Oxidativní fosforylace přeměna chemické E na chemickou (NADH a FADH2 na ATP) 17
18 Srovnání biologické oxidace a výbuchu Figure 14-12b Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Figure 14-12a Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Výbuch vodík spálen, uvolněno teplo Biologická oxidace vodík rozložen na protony a elektrony, které jsou přenášeny z jednoho kovového iontu na druhý (3 velké enzymové dýchací komplexy), většina E je uložena do formy s odkladem použití, část uvolněna jako teplo Pohyb vodíkových protonů vytváří ph gradient (ph vyšší v mt matrix) a mb potenciál (vnitřek mb negativní), delta ph a delta V (=delta Ψ), což je dohromady zvané elektrochemický protonový gradient a měřitelné jako protonová síla v milivoltech 18
19 Elektrochemický protonový gradient Figure Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Celková protonová přenášecí síla mt (nese protony do matrix) sestává z menší části z delta ph a z větší části z delta V 19
20 Oxidativní fosforylace Figure Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) ATPsyntháza vytváří hydrofilní cestu přes vnitřní mt mb 20
21 ATP syntháza Figure Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Květ tulipánu Stator (zelené a), rotor (červené c podjednotky), hlava (alfa beta, ATPázová fce po uvolnění z mb, 3D obraz z krystalografie) 21
22 Gradienty na mt mb Figure Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) 22
23 Rotace bkt bičíku poháněná H+ Figure Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Rotace je poháněná tokem vodíkových protonů přes vnější prstenec proteinů (stator) 23
24 Produkty oxidace cukrů a tuků Table 14-1 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) 24
25 Hydrolýza ATP Figure (part 1 of 4) Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) ATP - nabitý akumulátor, používaný pro E nevýhodné procesy Reakční kinetika 25
26 Syntéza ATP Figure (part 2 of 4) Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) 26
27 Rovnováha ATP Figure (part 3 of 4) Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Rovnovážná konstanta K 27
28 Termodynamika hydrolýzy ATP Figure (part 4 of 4) Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Při rovnováze standardní změna volné energie na reakci (delta G0) = -RTlnK R plynová konstanta T absolutní teplota Delta G = jak daleko je reakce od rovnováhy, poháněcí síla chemické reakce 28
29 ATP syntháza mění E v obou směrech Figure Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) A) Elektrochemický protonový gradient změněn na chemickou E vazby B) Chemický E ATP vazby změněna na elektrochemický protonový gradient (pumpování protonů proti elektrochemickému gradientu) Zpětnosměrný spřažný mechanismus Směr reakce závisí na celkové změně volné E (delta G) spřaženého procesu ATP syntháza pumpuje 60 krát silněji než dieselový motor o stejné velikosti 29
30 Elektronové transportní řetězce a jejich protonové pumpy 30
31 Protony ve vodě Figure 14-20a Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Protony se rychle pohybuje podél řetězce mlk vody, vázaných vodíkovou vazbou Protony neexistují osamoceně, ale navázané na H2O (H3O+) Při neutrálním ph je koncentrace H3O+ rovna 10-7 M Modrá šipka protonový skok Hydroniový iont (H3O+) zelené pozadí 31
32 Elektronový transfer může přenést celý vodíkový atom Figure 14-20b Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) H+ na rozdíl od Na+ anebo K+: -Časté v organických mlk -Součást všudypřítomné vody -Mobilní (přeskakují z jedné mlk H2O na druhou) 32
33 Pumpování protonů přes mb Figure Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Elektronový transportní řetězec v lipidové dvouvrstvě přenáší elektron B nabere proton z jedné strany mb, odevzdá na druhé straně (při přenosu e- z A na C) Přenosem e- se jedna mlk oxiduje, druhá redukuje jedná se o redoxní rci Redoxní pár NADH/NAD+: NADH NAD+ + H+ + 2e- Redoxní potenciál měřítko afinity k e-, elektrony spontánně přecházejí z redoxních párů s nízkým redoxní potenciálem (NADH/NAD+) na redoxní páry s vysokým redoxním potenciálem (O2/H2O), měřítkem je změna standardní volné E (delta G0) Reakce 2H+ + 2e- + 1/2O2 H2O probíhá v živých systémech po malých krocích v elektronovém transportním řetězci, aby se využila E (a nepřeměnila v teplo) 33
34 Kovalentní připojení hemu kcytochromu c Figure Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Proteiny dýchacího řetězce cytochromy, železosirné proteiny, chinony, měďnaté atomy a flavin Cytochromy: modře zobrazený porfyrinový kruh (existují rozdílné cytochromy v respiračním řetězci s různými afinitami k elektronu) Obdobně železo v hemoglobinu v krvi a hořčík v chlorofylu v listech Elektronové přenašeče v dýchacím řetězci absorbují viditelné světlo a mění barvu při oxidaci nebo redukci spektroskopický objev cytochromů a, b, c v 1925 Železo se přijetím e- redukuje z Fe3+ na Fe2+ 34
35 Železosirné centrum 2Fe2S a 4Fe4S Figure Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Přenášejí jen jeden e- 35
36 Chinonoví přenašeči elektronů Figure Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Ubichinon v mt (plastochinon v chloroplastech) = koenzym Q, malá hydrofobní mlk v lipidové dvojvrstvě, přenáší jeden nebo dva e- (a jeden nebo dva H+) Elektronové přenašeče mají zvyšující se afinity pro e- (vyšší redoxní potenciály) podél respiračního řetězce 36
37 Dráha elektronů v enzymových komplexech dýchacího řetězce Figure Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Většina enzymů dýchacího řetězce je seskupena do tří velkých enzymových komplexů: NADH dehydrogenáza (komplex I) směr flavin-železnosirná centra-ubichinon (pumpování protonů) Cytochrom b-c1 (dimer) směr od ubichinonu přes cytochromy a železnosirné centra do cytochromu c Cytochrom-oxidázový komplex (dimer) z cytc přes cytochromy a měďnaté atomy přenáší na kyslík 4 e- (cytochrom-oxidáza funguje jako sběrné místo pro e-: NADH daruje dva e-, přenašeče přenášejí po jednom e-, 2 musí získat 4 e-). Důležitost sběrného místa: superoxidový radikál O2- je nebezpečně reaktivní, proto uzamknutí v bimetalickém (Fe-Cu) centru Kyanid a azid blokují elektronový transport (a tvorbu ATP) ve vnitřní mt mb svou silnou vazbou k cytochrom-oxidázovému komplexu Kyslík uvolní velké množství volné E při své redukci na vodu (evoluční energetický skok ve srovnání s anaerobním metabolismem) 37
38 Změny redoxního potenciálu v mt elektronovém řetězci Figure Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Redoxní potenciál E0 se zvyšuje s přechodem e- podél dýchacího řetězce Část E využita k pumpování H+ přes vnitřní mt mb 38
39 Obecný model vodíkové pumpy Figure Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Model společný pro cytochromoxidázu a světlem poháněnou prokaryotickou protonovou pumpu (bakterio-rhodopsin) Různá E konformací A, B, C A nabere vodík z vniřní mb (z matrix mt) C odevzdá vodík do mezimb prostoru mt Přechod B na C je u cytochrom-oxidázy z e- transportu, u bakteriorhodopsinu ze svěla (další možnost ATP) Odpřahovací činidla (uncoupling agents) např. 2,4 dinitrofenol, oddělují elektronový transport od ATP syntézy tím, že umožňují zkrácený přenos vodíku přes vnitřní mt mb bez využití ATPsyntházy Přirozené oddělení e- transportu od ATP syntézy generuje teplo: je u hnědého tuku pro probuzení hibernujících zvířat a ochranu novorozenců 39
40 Hlad a dostatek Figure Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Zpětnovazebná kontrola procesů glykolýzy, rozkladu mastných kyselin, citrátového cyklu a elektronového transportu dle ATP:ADP poměru umožňuje desetinásobné navýšení oxidace (při svalovém vypětí) Baktérie: stejné principy chemiosmózy, ale větší rozmanitost -Aerobní, anaerobní (fermentativní glykolýza), fakultativně aerobní -Alternativním elektronovým akceptorem může být dusíková, sirná nebo uhlíková (fumarát, karbonát) mlk místo kyslíku 40
41 Chloroplasty a fotosyntéza Většina organického materiálu na Zemi je a byla (až po samé geochemické prvopočátky) tvořena fotosyntetizujícími organismy Nejpokročilejší fotosyntetizující bkt jsou cyanobkt: fixují uhlík reakcí nh2o + nco2 + světlo (CH2O)n + no2 U rostlin a řas je fotosyntéza ve specializované organele, chloroplastu (pocházející z endocytované bkt stejně jako mt) 41
42 Plastidová diverzita Figure Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Plastidy mají genom ve více kopiích, jsou obklopeny dvěma koncentrickými mb, probíhá zde syntéza purinů, pyrimidinů, ak a mastných kyselin (u živočichů v cytosolu), vyvíjejí se z proplastidů v rostlinných meristémech (špička kořene) List ve tmě proplastid se vyvine v etioplast, po expozici světlu chloroplast Epidermální a vntiřní pletiva leukoplast, např. amyloplast naplněný škrobem (u bramboru velký jako průměrná živočišná buňka) 42
43 Velká vakuola, kolem malá cytoplazma s ct, jádrem, mt Figure 14-35a Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) 43
44 Chloroplast s produkty syntézy Figure 14-35b Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Ct se podobá mt, ale je větší a má navíc kompartment thylakoid Granum je štos thylakoidů 44
45 Dvě thylakoidová zrnka Figure 14-35c Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) 45
46 Chloroplast Figure Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Mb: -Vnější -Vnitřní bez krist a dýchacího řetězce -Thylakoidová mb s elektronovým transportním řetězcem, ATPsyntházou a fotosyntetickým systémy k zachycení světla Thylakoidy jsou navzájem propojené a vytvářejí zrna 46
47 Srovnání mt a ct Figure Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Stroma ct matrix mt 47
48 Schéma fotosyntézy vchloroplastu Figure Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Voda je oxidována, kyslík uvolněn a CO2 asimilován=fixován k tvorbě cukrů Reakce -Fotosyntetický transport e-, světelná rce, e- nabije chlorofyl, elektronový transport, pumpování H+ přes thylakoidní mb umožňuje syntézu ATP ve stromatu, nakonec změna NADP+ na NADPH -Fixace uhlíku, temnostní rce, ATP a NADPH se využije k přeměně CO2 na sacharid (sacharóza) 48
49 Primární reakce při fixaci uhlíku Figure Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Přeměna CO2 na organický uhlík Ribulóza bisfosfát karboxyláza/oxygenáza (RuBisCo) ve stromatu, pomalý enzym ve velkém množství (nejčastější enzym na Zemi) 49
50 Celý Calvinův cyklus (cyklus fixace uhlíku) Figure Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Tři ATP a dvě NADPH se spotřebují k fixaci jediného CO2 3CO2 + 9ATP + 6NADPH + H2O glyceraldehyd 3 fosfát + 8 Pi + 9 ADP + 6NADP+ 50
51 Anatomie C3 a C4 listu Figure 14-41a Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) C3: buňky mají chloroplast fixující uhlík ve všech buňkách U C3-rostlin reaguje CO2 s ribulosa-1,5-bisfosfátem za katalýza Rubisco a prvním detegovatelným produktem je tříuhlíkatá (proto C3) sloučenina 3- fosfoglycerát. většina rostlin mírného pásu. V důsledku nízkého parciálního tlaku CO2 v atmosféře a vysokého parciálního tlaku O2 zde probíhá fotorespirace. C4: tropické rostliny, kukuřice, cukrová třtina, buňky mezofylu jsou specializované k pumpování CO2 do buněk okolo cévního svazku namísto k fixaci uhlíku; vaskulární svazek roznáší vytvořenou sacharózu; energetická výhoda: možnost fotosyntézy při nižší koncentraci CO2 uvnitř buněk (možnost méně častého otevírání stomat) U C4-rostlin je primárním akceptorem CO2 fosfoenolpyruvát a vzniká čtyřuhlíkatý oxalacetát. Ten je následně redukován na malát, který je transportován do jiných buněk, kde je dekarboxylován; tím je zde dosaženo vyšší koncentrace CO2 a fotorespirace je potlačena. U CAM (Crassulacean Acid Metabolism) rostlin v noci fixace CO2 podobným způsobem jako C4-rostliny, uchovávní malátu ve vakuolách. Ve dne, kdy je dostatek světla a tedy i ATP a NADPH, Calvinův cyklus - časové oddělení fixace CO2 od jeho využití. Tyto rostliny (Crasulacea, tučnolisté) jsou adaptovány na horké a suché podnebí tím, že během dne mohou mít uzavřené průduchy, a brání se tak vysychání. 51
52 Struktura chlorofylu Figure Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Stru chlorofylu: hořečnatý iont v porfyrinovém kruhu, elektrony delokalizované (modře) Fotochemie chlorofylu: chlorofyl je exitovaný fotonem (světelným kvantem), e- se posune na mlk orbital o vyšší E Excitovaná mlk je nestabilní a stabilizuje se buď: -Tvorbou tepla (mlk pohyb) nebo tvorbou fluorescence -Rezonančním přenosem E bez přenosu e- na sousedící chlorofyl -Přenosem nabitého e- na sousedící e- akceptor a náborem nízkoenergetického e- od e- donora 52
53 Anténa a fotochemické reakční centrum ve fotosystému Figure Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Přenos E nebo e- se využívá ve fotosyntéze. Rezonanční přenos se využívá v anténním pigmentovém komplexu (stovky chlorofylových mlk a jejich protioxidačních bariér = karotenoidů), přenos e- ve fotosyntetickém reakčním centru (zvláštní pár chlorofylových mlk). 53
54 Přenos excitace Figure Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Postupné přesuny e- U purpurové bkt obdobně, ale není zde jako slabý elektronový donor (s afinitou k elektronům) využita voda, ale cytochrom 54
55 Pohyb elektronů thylakoidní mb při fotosyntéze Figure Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Tvorba ATP a NADPH u rostlin i cyanobkt acyklickou fotofosforylací Napřed fotosystém II (historické důvody): -4 fotony uvolní čtyři elektrony z vody 2H2O 4H+ + 4e- + O2 a přenese je na chinony (plastochinon podobný mt ubichinonu) -Chinony předají elektrony vodíkové pumpě cytochrom b6-f (podobné cytochrom b-c1 u mt) -Cytochrom napumpuje H+ dovnitř thylakoidů -Vzniklý elektrochemický gradient H+ umožní syntézu ATP ATPsyntázou Následuje fotosystém I: -Elektrony cytochrom předá do elektronové díry v plastocyaninu (vypálené dalším fotonem), plastocyanin předá e- dál feredoxinu -NADP+ redukováno na NADPH 55
56 Změny v redoxním potenciálu při fotosyntéze Figure Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Model necyklické fotofosforylace (fotosyntetické tvorby ATP), známý jako Z schéma: Potenciálové nahoru-dolů-nahoru, protože jedna fotonová dávka nestačí Existuje také cyklické schéma fotofosforylace, využívající jen fotosystém I: Pro fixaci uhlíku je nutná na 1 mlk NADPH 1,5 mlk ATP, proto se dá přepnout na režim tvorby ATP namísto NADPH (elektron nepřejde na NADP+, ale na cytochrom b6-f) 56
57 Srovnání fotosyntetických reakčních center Figure Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Zeleně anténové pigmenty Červeně proteiny centrální fotochemické rce A) Purpurové bkt B) fotosystém II - manganový klastr C) fotosystém I plastocyanin, červené tečky Fe-S centra 57
58 Srovnání toku H+ a orientace ATP syntázy vmt a ct Figure Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Stejná barva odpovídá stejnému ph kompartmentu Ct stroma ph 7,5, thylakoidní prostor ph 5, delta ph = 2,5 umožní syntézu ATP, podobně jako mb potenciál umožní syntézu ATP u mt Mb potenciál ct je nízký, protože thylokoidní mb je propustná pro Mg2+ a Cl- Glyceraldehyd 3 fosfát produkovaný fixací CO2 v stromatu ct je přenášet ven z ct do cytosolu výměnou za anorganický fosfát Glyceraldehyd 3 fosfát je zčásti využit ke tvorbě cukrů, zčásti je glykolyticky přeměněn na 3 fosfoglycerát za tvorby ATP (energie) a NADH (redukční zdroj) Další rce v ct: syntéza mastných kyselin a ak, redukce NO2- na NH3 (zdroj dusíku pro nt a ak) 58
59 Genetické systémy mt a plastidů 59
60 Mt DNA a jaderná DNA Figure Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Euglena gracilis Červeně (jaderná) DNA, zeleně mt, žlutě mt DNA (superpozice červené a zelené) 60
61 Mt a jaderné proteiny jsou exprimované dvěma rozdílnými genetickými systémy Figure Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Většina proteinů mt a ct je kódována jádrem - import z cytosolu Export proteinů mezimb prostoru mt jen během apoptózy Evoluční endosymbióza mt a ct začátek proteosyntézy N-formylmethioninem a ne methioninem, citlivost mt a ct DNA na ATB (chloramfenikol, tetracyklin) 61
62 Živočišná mtdna v průběhu replikace Figure Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Žlutě nově vytvořená DNA; šipkami vymezena replikovaná část 62
63 Relativní množství DNA v organelách Table 14-2 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) 63
64 Dynamické mt retikulum Figure Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Tvar a počet mt v buňce závisí na fyziologické potřebě Mt v kvasinkách vytváří souvislé retikulum pod plazma mb Rovnováha GTPázové fúze a dělení (červené šipky): 3 minutové intervaly mezi snímky Mutace u Drosophil, která postihuje mt fúzi blokuje vývin spermií neplodnost Replikace organelové DNA probíhá kontinuálně (i mimo S fázi), kopie se klastrují do nukleoidů (bez histonů) Dlouhodobá stimulace kosterních svalů způsobí řádové navýšení počtu mt 64
65 Dělení a slučování mt Figure 14-56a Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Dělení podobné jako dělení bkt stěny Zahrnuta vnější i vnitřní mb 65
66 Relativní velikosti mt genomů Figure Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Mt DNA prvoka Reclinomonas americana má rekordních 97 genů 66
67 Evoluční původ mt Figure Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Nejméně tři nezávislé endosymbiotické pohlcení ct (vysvětluje rozdíly mezi řasami a vyššími rostlinami) Microsporidia a Giardia anaerobní prvoci současné doby bez mt Ct z fotosyntetických cyanobkt, integrace ct DNA do jaderného genomu Mt z purpurových bkt 67
68 Lidský mt genom Figure Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) nt Andersonova Cambridgeská sekvence 1981 Výjimečné vlastnosti mt genomu (rychlejší evoluce vyplývající z): -Nižší věrnost replikace -Neúčinná oprava DNA Výjimečné vlastnosti lidského mt genomu: -Geny nahusto transkripce v obou směrech, nejsou introny -Relaxované použití standardních kodonů wobbling (22 trna stačí místo cytoplazmových 30 trna) -Rozdíly v genetickém kódu (viz dále) 68
69 Výjimky z univerzálního genetického kódu Table 14-3 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) 69
70 Ct genom mechorostu Figure Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) 120 genů pro trkci, trlaci, biosyntézu malých mlk (ak, mastné kyseliny, pigmenty) a fotosyntézu 70
71 Rozdíl v dědičnosti mt a jaderných genů vkvasinkách Figure Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Jaderné - mendelistická dědičnost; 90 proteinů mt a ct kódovaných v jádře Mt nemendelistická (cytoplazmická), po přeslici Př.: rezistence ke chloramfenikolu Mitotická segregace stochastický proces, kdy dceřinná buňka může nést více nebo méně mutantních mt než buňka mateřská Homoplazmie - je přítomna jen jedna homogenní populace mtdna (odpovídá stavu u drtivé většiny "normálních" jedinců). Frekvence mutací je u mitochondrií 10-20x vyšší než u jaderné DNA, což vede k heteroplazmii. Mt dědičnost v kvasinkách je biparentální, u vyšších organismů mateřská 71
72 Skvrnitý list: v bílých místech jsou defektní ct Figure Q14-2 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Figure Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Ct dědičnost biparentální nebo mateřská Variegation - skvrnitost, pestrost způsobená defektními ct u biparentálního dědění ct rostlin Mozaikovitost u mt: MERRF myogenic epilepsy and ragged red fiber disease mutace v mt trna genu, mitotická segregace a prahová hodnota u tkáně Měření stáří dle mutací v mt DNA 72
73 Kvasinky standard petit mutant (chybí jaderné části mt) Figure Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Důležitost jaderného genomu pro mt 73
74 Kardiolipin Figure Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Ct si vyrábějí většinu lipidů Mt importují většinu lipidů: -z ER přijde fosfatidylserin a fosfatidylcholin -Fosfatidylserin je v mt dekarboxylován na fosfatidyletanolamin -Importované lipidy jsou v mt přeměněny na kardiolipin (bisfosfatidylglycerol, čtyři ocásky mastných kyselin místo obvyklých fosfolipidových dvou), který zůstává ve vnitřní mt mb 74
75 Srovnání elektronových transportních řetězců 75
76 Hlavní události evoluce života na Zemi Figure Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Fermentace okyselení vznik protonových pump Akumulace kyslíku v atmosféře začala, až se nasytilo železo Fe2+ na Fe3+ (po miliardě let) Více kyslíku vznikají nefotosyntetické organismy využívající kyslík, nakonec rovnováha O2 Nutnost protektivních mechanismů vůči O2, oxidace DNA je znakem stárnutí 76
77 Srovnání elektronových transportních řetězců: purpurové nesirné bkt Figure (part 1 of 3) Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Evoluce je konzervativní: staré + něco nového dá nové; homologie mezi transportními řetězci purpurových bkt, ct a mt Mb komplexy přijímají e- z chinonu a pumpují vodíkový proton přes mb Cytochromový komplex bf odpovídá bc1 77
78 Srovnání elektronových transportních řetězců: ct a cyanobkt Figure (part 2 of 3) Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) 78
79 Srovnání elektronových transportních řetězců: mt Figure (part 3 of 3) Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) 79
80 Děkuji vám za pozornost! 80
Předmět: KBB/BB1P; KBB/BUBIO
Předmět: KBB/BB1P; KBB/BUBIO Energie z mitochondrií a chloroplastů Cíl přednášky: seznámit posluchače se základními principy získávání energie v mitochondriích a chloroplastech Klíčová slova: mitochondrie,
VíceFOTOSYNTÉZA. Princip, jednotlivé fáze
FOTOSYNTÉZA Princip, jednotlivé fáze FOTOSYNTETICKÉ PIGMENTY - chlorofyl a modrozelený - chlorofyl b žlutozelený + karoteny, xantofyly žluté a oranžové zbarvení CHLOROFYL a, b CHLOROFYL a - nejdůležitější
VíceEnergetický metabolizmus buňky
Energetický metabolizmus buňky Buňky vyžadují neustálý přísun energie pro tvorbu a udržování biologického pořádku (život). Tato energie pochází z energie chemických vazeb v molekulách potravy (energie
Více14. Fyziologie rostlin - fotosyntéza, respirace
14. Fyziologie rostlin - fotosyntéza, respirace Metabolismus -přeměna látek a energií (informací) -procesy: anabolický katabolický autotrofie Anabolismus heterotrofie Autotrofní organismy 1. Chemoautotrofy
VíceMETABOLISMUS SACHARIDŮ
METABOLISMUS SAHARIDŮ A. Odbourávání sacharidů - nejdůležitější zdroj energie pro heterotrofy - oxidací sacharidů až na. získávají aerobní organismy energii ve formě. - úplná oxidace glukosy: složitý proces
VíceBiosyntéza sacharidů 1
Biosyntéza sacharidů 1 S a c h a r id y p o tr a v y (š k r o b, g ly k o g e n, sa c h a r o sa, a j.) R e z e r v n í p o ly sa c h a r id y J in é m o n o sa c h a r id y Trávení (amylásy - sliny, pankreas)
VíceVAKUOLA. membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast. běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost
VAKUOLA membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost VAKUOLA Funkce: uložiště odpadů a uskladnění chemických látek (fenolické
VíceEvropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Fotosyntéza
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Fotosyntéza Fotosyntéza pohlcení energie slunečního záření a její přeměna na chemickou energii rovnováha fotosyntetisujících a heterotrofních
VíceFOTOSYNTÉZA. soubor chemických reakcí,, probíhaj v rostlinách a sinicích. z CO2 a vody jediný zdroj kyslíku ku pro život na Zemi
Fotosyntéza FOTOSYNTÉZA soubor chemických reakcí,, probíhaj hajících ch v rostlinách a sinicích ch zachycení a využit ití sluneční energie k tvorbě složitých chemických sloučenin z CO2 a vody jediný zdroj
VíceANABOLISMUS SACHARIDŮ
zdroj sacharidů: autotrofní org. produkty fotosyntézy heterotrofní org. příjem v potravě důležitou roli hraje GLUKÓZA METABOLISMUS SACHARIDŮ ANABOLISMUS SACHARIDŮ 1. FOTOSYNTÉZA autotrofní org. 2. GLUKONEOGENEZE
VíceKaždá molekula kyslíku kterou právě dýcháme vznikla někdy v nějaké rostlině. Každý atom uhlíku našeho těla byl kdysi včleněn fotosyntézou do nějaké
Fotosyntéza Každá molekula kyslíku kterou právě dýcháme vznikla někdy v nějaké rostlině. Každý atom uhlíku našeho těla byl kdysi včleněn fotosyntézou do nějaké rostliny. Zelené rostliny patří mezi autotrofy
Více1- Úvod do fotosyntézy
1- Úvod do fotosyntézy Prof. RNDr. Petr Ilík, Ph.D. KBF a CRH, PřF UP FS energetická bilance na povrch Země dopadá 2/10 10 energie ze Slunce z toho 30% odraz do kosmu 47% teplo 23% odpar vody 0.02% pro
VíceOxidace proteinů, tuků a cukrů jako zdroj energie v živých organismech
Citrátový cyklus Oxidace proteinů, tuků a cukrů jako zdroj energie v živých organismech 1. stupeň: OXIDACE cukrů, tuků a některých aminokyselin tvorba Acetyl-CoA a akumulace elektronů v NADH a FADH 2 2.
VíceEnergie fotonů je předávána molekulám chlorofylu A, který se zachyceným fotonem excituje (uvolní se energeticky bohatý elektron).
Otázka: Fotosyntéza a biologické oxidace Předmět: Biologie Přidal(a): Ivana Černíková FOTOSYNTÉZA = fotosyntetická asimilace: Jediný proces, při němž vzniká v přírodě kyslík K přeměně jednoduchých látek
VíceEva Benešová. Dýchací řetězec
Eva Benešová Dýchací řetězec Dýchací řetězec Během oxidace látek vstupujících do různých metabolických cyklů (glykolýza, CC, beta-oxidace MK) vznikají NADH a FADH 2, které následně vstupují do DŘ. V DŘ
VíceB4, 2007/2008, I. Literák
B4, 2007/2008, I. Literák ENERGIE, KATALÝZA, BIOSYNTÉZA Živé organismy vytvářejí a udržují pořádek ve světě, který spěje k čím dál většímu chaosu Druhá věta termodynamiky: Ve vesmíru nebo jakékoliv izolované
VíceCharakteristika složky 3) cytochrom-c NADH-Q-reduktasa cytochrom-c- oxidasa ubichinon cytochromreduktasa
8. Dýchací řetězec a fotosyntéza Obtížnost A Pomocí následující tabulky charakterizujte jednotlivé složky mitochondriálního dýchacího řetězce. SLOŽKA Pořadí v dýchacím řetězci 1) Molekulový typ 2) Charakteristika
VíceFOTOSYNTÉZA ZÁKLAD ŽIVOTA NA ZEMI
FOTOSYNTÉZA ZÁKLAD ŽIVOTA NA ZEMI Pavel Peč Katedra biochemie Přírodovědecké fakulty Univerzita Palackého v Olomouci Fotosyntéza fixuje na Zemi ročně asi 1011 tun uhlíku, což reprezentuje 1018 kj energie.
VíceFOTOSYNTÉZA. CO 2 a vody. - soubor chemických reakcí. - probíhá v rostlinách a sinicích. - zachycení a využití světelné energie
Fotosyntéza FOTOSYNTÉZA - soubor chemických reakcí - probíhá v rostlinách a sinicích - zachycení a využití světelné energie - tvorba složitějších chemických sloučenin z CO 2 a vody - jediný zdroj kyslíku
VíceFyziologie rostlin. 9. Fotosyntéza část 1. Primární fáze fotosyntézy. Alena Dostálová, Ph.D. Pedagogická fakulta ZČU, letní semestr 2013/2014
Fyziologie rostlin 9. Fotosyntéza část 1. Primární fáze fotosyntézy Alena Dostálová, Ph.D. Pedagogická fakulta ZČU, letní semestr 2013/2014 Fotosyntéza 1. část - úvod - chloroplasty - sluneční záření -
VíceVyjádření fotosyntézy základními rovnicemi
FOTOSYNTÉZA Fotochemický proces, při němž fotosynteticky aktivní pigmenty v zelených částech rostlin přijímají energii světelného záření a přeměňují ji na energii chemickou. Ta je dále využita při biologických
Více12-Fotosyntéza FRVŠ 1647/2012
C3181 Biochemie I 12-Fotosyntéza FRVŠ 1647/2012 Petr Zbořil 10/6/2014 1 Obsah Fotosyntéza, světelná fáze. Chlorofyly, struktura fotosyntetického centra. Komponenty přenosu elektronů (cytochromy, chinony,
VíceDýchací řetězec. Viz též přednášky prof. Kodíčka (snímky a blány v levém sloupci)
Dýchací řetězec Viz též přednášky prof. Kodíčka (snímky a blány v levém sloupci) Odbourávání glukosy (včetně substrátových fosforylací) C 6 H 12 O 6 + 6O 2 -->6 CO 2 + 6H 2 O + 38 ATP Dýchací
Více35.Fotosyntéza. AZ Smart Marie Poštová
35.Fotosyntéza AZ Smart Marie Poštová m.postova@gmail.com Fotosyntéza - úvod Syntéza glukosy redukcí CO 2 : chlorofyl + slun.zareni 6 CO 2 + 12H 2 O C 6 H 12 O 6 + 6O 2 + 6H 2 O (Kyslík vzniká fotolýzou
VíceFotosyntéza (2/34) = fotosyntetická asimilace
Fotosyntéza (2/34) = fotosyntetická asimilace FOTO - protože k fotosyntéze je třeba fotonů Jedná se tedy o zachycování sluneční energie a přeměnu jednoduchých anorganických látek (CO 2 a H 2 O) na složitější
VíceFotosyntéza Světelné reakce. Ondřej Prášil Mikrobiologický ústav AVČR Laboratoř fotosyntézy v Třeboni
Fotosyntéza Světelné reakce Ondřej Prášil Mikrobiologický ústav AVČR Laboratoř fotosyntézy v Třeboni Literatura Plant Physiology (L.Taiz, E.Zeiger), kapitola 7 pdf verze na požádání www.planthys.net Fotosyntéza
VíceOtázka: Metabolismus. Předmět: Biologie. Přidal(a): Furrow. - přeměna látek a energie
Otázka: Metabolismus Předmět: Biologie Přidal(a): Furrow - přeměna látek a energie Dělení podle typu reakcí: 1.) Katabolismus reakce, při nichž z látek složitějších vznikají látky jednodušší (uvolňuje
VíceDýchací řetězec, oxidativní fosforylace, mitochondriální transportní systémy
Dýchací řetězec, oxidativní fosforylace, mitochondriální transportní systémy JAN ILLNER Dýchací řetězec & oxidativní fosforylace Tvorba energie v živých systémech ATP zdroj E pro biochemické procesy Tvorba
VíceRespirace. (buněčné dýchání) O 2. Fotosyntéza Dýchání. Energie záření teplo BIOMASA CO 2 (-COO - ) = -COOH -CHO -CH 2 OH -CH 3
Respirace (buněčné dýchání) Fotosyntéza Dýchání Energie záření teplo chem. energie CO 2 (ATP, NAD(P)H) O 2 Redukce za spotřeby NADPH BIOMASA CO 2 (-COO - ) = -COOH -CHO -CH 2 OH -CH 3 oxidace produkující
Více1. Napište strukturní vzorce aminokyselin D a Y a vzorce adenosinu a thyminu
Test pro přijímací řízení magisterské studium Biochemie 2019 1. Napište strukturní vzorce aminokyselin D a Y a vzorce adenosinu a thyminu U dalších otázek zakroužkujte správné tvrzení (pouze jedna správná
VíceEvropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Transport elektronů a oxidativní fosforylace
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Transport elektronů a oxidativní fosforylace Oxidativní fosforylace vs. fotofosforylace vyvrcholení katabolismu Všechny oxidační degradace
VíceFOTOSYNTÉZA. Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_07_BI1
FOTOSYNTÉZA Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_07_BI1 Fotosyntéza (z řec. phos, photós = světlo) je anabolický děj probíhající u autotrofních organismů (řasy,
Víceení k tvorbě energeticky bohatých organických sloučenin
Fotosyntéza mimořádně významný proces, využívající energii slunečního zářenz ení k tvorbě energeticky bohatých organických sloučenin (sacharidů) z jednoduchých anorganických látek oxidu uhličitého a vody
VíceSacharidy a polysacharidy (struktura a metabolismus)
Sacharidy a polysacharidy (struktura a metabolismus) Sacharidy Živočišné tkáně kolem 2 %, rostlinné 85-90 % V buňkách rozličné fce: Zdroj a zásobárna energie (glukóza, škrob, glykogen) Výztuž a ochrana
VícePřednáška 6: Respirace u rostlin
Přednáška 6: Respirace u rostlin co vás v s dnes čeká: Co rostliny získávají respirací Procesy respirace: glykolýza Krebsův cyklus dýchací řetězec oxidativní fosforylace faktory ovlivňující rychlost respirace
VíceFOTOSYNTÉZA I. Přednáška Fyziologie rostlin MB130P74. Katedra experimentální biologie rostlin, Z. Lhotáková
FOTOSYNTÉZA I. Přednáška Fyziologie rostlin MB130P74 Katedra experimentální biologie rostlin, Z. Lhotáková proteinové komplexy thylakoidní membrány - jsou kódovány jak plastidovými tak jadernými geny 1905
VíceFYZIOLOGIE ROSTLIN VÝŽIVA ROSTLIN 1) AUTOTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN 2) HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN
FYZIOLOGIE ROSTLIN Fyziologie rostlin, Biologie, 2.ročník 25 Podobor botaniky, který studuje životní funkce a individuální vývoj rostlin. Využívá poznatků z dalších odvětví biologie jako je morfologie,
VíceVzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/ Anotace. Fotosyntéza světelná fáze. VY_32_INOVACE_Ch0214.
Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20 Číslo projektu: Název projektu: Číslo a název klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Zlepšení podmínek
VíceFOTOSYNTÉZA Správná odpověď:
FOTOSYNTÉZA Správná odpověď: 1. Mezi asimilační barviva patří 1. chlorofyly, a) 1, 2, 4 2. antokyany b) 1, 3, 4 3. karoteny c) pouze 1 4. xantofyly d) 1, 2, 3, 4 2. V temnostní fázi fotosyntézy dochází
VíceFotosyntéza a Calvinův cyklus. Eva Benešová
Fotosyntéza a Calvinův cyklus Eva Benešová Fotosyntéza světlo CO 2 + H 2 O O 2 + (CH 2 O) světlo 6CO 2 + 6H 2 O 6O 2 + C 6 H 12 O 6 Opět propojení toku elektronů se syntézou ATP. Zachycení světelné energie
Vícepátek, 24. července 15 BUŇKA
BUŇKA ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA mitochondrie ribozom hrubé endoplazmatické retikulum cytoplazma plazmatická membrána mikrotubule lyzozom hladké endoplazmatické retikulum Golgiho aparát jádro jadérko chromatin volné
VíceMETABOLISMUS SACHARIDŮ
METABOLISMUS SACHARIDŮ PRINCIP Rozštěpené sacharidy vstřebávání střevní sliznicí do krevního oběhu dopraveny vrátnicovou žílou do jater. V játrech enzymaticky hexózy štěpeny na GLUKÓZU vyplavována do krve
VíceKatabolismus - jak budeme postupovat
Katabolismus - jak budeme postupovat I. fáze aminokyseliny proteiny polysacharidy glukosa lipidy Glycerol + mastné kyseliny II. fáze III. fáze ETS itrátový cyklus yklus trikarboxylových kyselin, Krebsův
VíceHořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku
Hořčík Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku Příjem a pohyb v rostlině Příjem jako ion Mg 2+, pasivní, iont. kanály Mobilní ion v xylému i ve floému, možná retranslokace V místě funkce vázán
VíceEnergetika a metabolismus buňky
Předmět: KBB/BB1P Energetika a metabolismus buňky Cíl přednášky: seznámit posluchače s tím, jak buňky získávají energii k životu a jak s ní hospodaří Klíčová slova: energetika buňky, volná energie, enzymy,
VíceBuňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách
Buňka Historie 1655 - Robert Hooke (1635 1703) - použil jednoduchý mikroskop k popisu pórů v řezu korku. Nazval je, podle podoby k buňkám včelích plástů, buňky. 18. - 19. St. - vznik buněčné biologie jako
VíceDýchací řetězec (Respirace)
Dýchací řetězec (Respirace) Buněčná respirace (analogie se spalovacím motorem) Odbourávání glukosy (včetně substrátových fosforylací) C 6 H 12 O 6 + 6O 2 ---------> 6 CO 2 + 6H 2 O + 38 ATP Oxidativní
VíceLÁTKOVÝ A ENERGETICKÝ METABOLISMUS
LÁTKOVÝ A ENERGETICKÝ METABOLISMUS Metabolismus = neustálý příjem, přeměna a výdej látek = probíhá po celou dobu života rostliny Dva typy procesů : ANABOLICKÉ KATABOLICKÉ ANABOLISMUS - energie se spotřebovává
VíceCentrální dogma molekulární biologie
řípravný kurz LF MU 2011/12 Centrální dogma molekulární biologie Nukleové kyseliny 1865 zákony dědičnosti (Johann Gregor Mendel) 1869 objev nukleových kyselin (Miescher) 1944 genetická informace v nukleových
VíceBUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:
BUNĚČ ĚČNÁ STAVBA ŽIVÝCH ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA: Prokaryota, eukaryota, viry, bakterie, živočišná buňka, rostlinná buňka, organely buněčné jádro, cytoplazma, plazmatická membrána, buněčná stěna, ribozom,
VíceInovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie
Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem
VíceBUŇKA A ENERGIE. kajman brýlový Caiman crocodilus Kostarika, 2004. Biologie 6, 2015/2016, Ivan Literák
BUŇKA A ENERGIE kajman brýlový Caiman crocodilus Kostarika, 2004 Biologie 6, 2015/2016, Ivan Literák ENERGIE, KATALÝZA, BIOSYNTÉZA Živé organismy vytvářejí a udržují POŘÁDEK VE SVĚTĚ, KTERÝ SPĚJE K ČÍM
VíceFOTOBIOLOGICKÉ POCHODY
FOTOBIOLOGICKÉ POCHODY Základním zdrojem energie nutné pro život na Zemi je sluneční záření. Většina pochodů souvisí s přímým využitím zářivé energie pro metabolické pochody nebo pro orientaci organizmu
VíceBuněčný metabolismus. J. Vondráček
Buněčný metabolismus J. Vondráček Téma přednášky BUNĚČNÝ METABOLISMUS základní dráhy energetického metabolismu buňky a dynamická podstata jejich regulací glykolýza, citrátový cyklus a oxidativní fosforylace,
VíceBUŇKA A ENERGIE. kajman brýlový Caiman crocodilus Kostarika, Biologie 8, 2017/2018, Ivan Literák
BUŇKA A ENERGIE kajman brýlový Caiman crocodilus Kostarika, 2004 Biologie 8, 2017/2018, Ivan Literák ENERGIE, KATALÝZA, BIOSYNTÉZA Živé organismy vytvářejí a udržují POŘÁDEK VE SVĚTĚ, KTERÝ SPĚJE K ČÍM
VíceDÝCHÁNÍ. uložená v nich fotosyntézou, je z nich uvolňována) Rostliny tedy mohou po určitou dobu žít bez fotosyntézy
Dýchání 2/38 DÝCHÁNÍ Asimiláty vzniklé v rostlinných buňkách fotosyntézou mají různé funkce: stavební, zásobní, enzymatické aj. Zásobní látky jsou v případě potřeby využívány (energie, uložená v nich fotosyntézou,
VíceBiologie I. Buňka II. Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings
Biologie I Buňka II Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings BUŇKA II centrioly, ribosomy, jádro endomembránový systém semiautonomní organely peroxisomy
VíceKonsultační hodina. základy biochemie pro 1. ročník. Přírodní látky Úvod do metabolismu Glykolysa Krebsův cyklus Dýchací řetězec Fotosynthesa
Konsultační hodina základy biochemie pro 1. ročník Přírodní látky Úvod do metabolismu Glykolysa Krebsův cyklus Dýchací řetězec Fotosynthesa Přírodní látky 1 Co to je? Cukry (Sacharidy) Organické látky,
VíceMetabolismus krok za krokem - volitelný předmět -
Metabolismus krok za krokem - volitelný předmět - Vladimíra Kvasnicová pracovna: 411, tel. 267 102 411, vladimira.kvasnicova@lf3.cuni.cz informace, studijní materiály: http://vyuka.lf3.cuni.cz Sylabus
VícePraktické cvičení č. 11 a 12 - doplněno
Praktické cvičení č. 11 a 12 - doplněno Téma: Metabolismus eukaryotické buňky Pomůcky: pracovní list, učebnice botaniky Otázky k opakování: Co je anabolismus a co je katabolisimus? Co jsou enzymy a jak
VíceBuněčné dýchání Ch_056_Přírodní látky_buněčné dýchání Autor: Ing. Mariana Mrázková
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního
VíceUkázky z pracovních listů z biochemie pro SŠ A ÚVOD
Ukázky z pracovních listů z biochemie pro SŠ A ÚVD 1) Doplň chybějící údaje. Jak se značí makroergní vazba? Kolik je v ATP makroergních vazeb? Co je to ADP Kolik je v ADP makroergních vazeb 1) Pojmenuj
VíceDYNAMICKÁ BIOCHEMIE. Daniel Nechvátal :: www.gymzn.cz/nechvatal
DYNAMICKÁ BIOCHEMIE Daniel Nechvátal :: www.gymzn.cz/nechvatal Energetický metabolismus děje potřebné pro zabezpečení života organismu ANABOLISMUS skladné reakce, spotřeba E KATABOLISMUS rozkladné reakce,
Více- metabolismus soubor chemických reakcí probíhajících v živých organismech a mezi organismy a jejich životním prostředím
Otázka: Obecné rysy metabolismu Předmět: Chemie Přidal(a): Bára V. ZÁKLADY LÁTKOVÉHO A ENERGETICKÉHO METABOLISMU - metabolismus soubor chemických reakcí probíhajících v živých organismech a mezi organismy
VíceNázev: Fotosyntéza, buněčné dýchání
Název: Fotosyntéza, buněčné dýchání Výukové materiály Autor: Mgr. Blanka Machová Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: Biologie, chemie Ročník: 2. Tematický
VíceMitoSeminář II: Trochu výpočtů v bioenergetice. Souhrn. MUDr. Jan Pláteník, PhD. Ústav lékařské biochemie 1.LF UK
MitoSeminář II: Trochu výpočtů v bioenergetice MUDr. Jan Pláteník, PhD. Ústav lékařské biochemie 1.LF UK (se zahrnutím cenných připomínek, kterými přispěl prof. MUDr. Jiří Kraml, DrSc.) 1 Dýchacířet etězec
Víceumožňují enzymatické systémy živé protoplazmy, nezbytný je kyslík,
DÝCHÁNÍ ROSTLIN systém postupných oxidoredukčních reakcí v živých buňkách, při kterých se z organických látek uvolňuje energie, která je zachycena jako krátkodobá energetická zásoba v ATP, umožňují enzymatické
VíceEnergetický metabolismus rostlin
Energetický metabolismus rostlin Sylabus - témata (Fischer, Duchoslav) 1. Energie v živých systémech Formy energie a základní principy přeměny energií; změny volné energie, rovnovážná konstanta, spřažení
VíceMitochondrie. Rostlinná cytologie, Katedra experimentální biologie rostlin PřF UK
Mitochondrie Krátká historie objevu mitochondrií Jako granulární struktury pozorovány v buňkách od poloviny 19. století 1886, Richard Altmann: popsal pozorování bioblastů a navrhl hypotézu, že se jedná
VíceMetabolismus příručka pro učitele
Metabolismus příručka pro učitele Obecné informace Téma Metabolismus je určeno na čtyři až pět vyučovacích hodin. Toto téma je zpracováno jako jeden celek a záleží na vyučujícím, jak jej rozdělí. Celek
VíceFYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz
FYZIOLOGIE ROSTLIN Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz Studijní literatura: Hejnák,V., Zámečníková,B., Zámečník, J., Hnilička, F.: Fyziologie rostlin.
VíceFyziologie buňky. RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D.
Fyziologie buňky RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D. Přeměna látek v buňce = metabolismus Výměna látek mezi buňkou a prostředím Buňka = otevřený systém probíhá výměna látek i energií s prostředím Některé
Více5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku
5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku Zdroje dusíku dostupné v půdě: Amonné ionty + Dusičnany = největší zdroj dusíku v půdě Organický dusík (aminokyseliny, aminy, ureidy) zpracování
VíceEfektivní adaptace začínajících učitelů na požadavky školské praxe
Mezipředmětová integrace tělesná výchova biologie chemie Biochemie pro učitele tělesné výchovy III.: aerobní metabolismus (průvodce studiem) Filip Neuls, Ph.D. Průvodce studiem Z pohledu tělesného zatížení
VíceDUM č. 3 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika
projekt GML Brno Docens DUM č. 3 v sadě 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika Autor: Martin Krejčí Datum: 02.06.2014 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: chromatin - stavba, organizace a struktura
Více4. Eukarya. - plastidy, mitochondrie, cytoskelet, vakuola
4. Eukarya - plastidy, mitochondrie, cytoskelet, vakuola Plastidy odděleny dvojitou membránou (u vyšších rostlin) - bezbarvé leukoplasty (heterotrofní pletiva) funkce: zásobní; proteinoplasty, - barevné
VíceCukry (Sacharidy) Sacharidy a jejich metabolismus. Co to je?
Sacharidy a jejich metabolismus Co to je? Cukry (Sacharidy) Organické látky, které obsahují karbonylovou skupinu (C=O) a hydroxylové skupiny (-O) vázané na uhlících Aldosy: karbonylová skupina na konci
Více9. Citrátový cyklus, oxidační dekarboxylace pyruvátu a anaplerotické dráhy
9. Citrátový cyklus, oxidační dekarboxylace pyruvátu a anaplerotické dráhy Obtížnost A Vyjmenujte kofaktory, které využívá multienzymový komplex pyruvátdehydrogenasy; které z nich řadíme mezi koenzymy
VíceFotosyntéza. Ondřej Prášil
Fotosyntéza 2 Ondřej Prášil prasil@alga.cz 384-340430 Obsah přednášky membrány a organely světlo termodynamika historie Fotosyntetické membrány Electron tomography Cells contain ~100 chlorosomes appressed
VíceHořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku
Hořčík Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku Příjem a pohyb v rostlině Příjem jako ion Mg 2+, pasivní, iont. kanály Mobilní ion v xylému i ve floému, možná retranslokace V místě funkce vázán
VíceBiologie 30 Metabolismus, fotosyntéza, dýchání, glykolýza, kvašení
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Autor Tematická oblast Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 30 Metabolismus, fotosyntéza, dýchání, glykolýza, kvašení Ročník 1.
VíceStavba dřeva. Základy cytologie. přednáška
Základy cytologie přednáška Buňka definice, charakteristika strana 2 2 Buňky základní strukturální a funkční jednotky živých organismů Základní charakteristiky buněk rozmanitost (diverzita) - např. rostlinná
VíceAutor: Katka Téma: fyziologie (fotosyntéza) Ročník: 1.
Fyziologie Fotosyntéza Celým názvem: fotosyntetická asimilace - vznikla při ohrožení, že již nebudou anorg. l. rostliny začaly dělat fotosyntézu v atmosféře vzrostl počet O 2 = 1. energetická krize - nejdůležitější
VíceRegulace metabolických drah na úrovni buňky
Regulace metabolických drah na úrovni buňky EB Obsah přednášky Obecné principy regulace metabolických drah na úrovni buňky regulace zajištěná kompartmentací metabolických dějů změna absolutní koncentrace
VícePropojení metabolických drah. Alice Skoumalová
Propojení metabolických drah Alice Skoumalová Metabolické stavy 1. Resorpční fáze po dobu vstřebávání živin z GIT (~ 2 h) glukóza je hlavní energetický zdroj 2. Postresorpční fáze mezi jídly (~ 2 h po
VíceFotosyntéza. Dýchání a fotosyntéza, struktura a funkce antén a reakčních center, energetika transportu elektronů a protonů.
Fotosyntéza. Dýchání a fotosyntéza, struktura a funkce antén a reakčních center, energetika transportu elektronů a protonů. Šárka Gregorová, 2013 Poznámka: protože se tyhle dvě státnicové otázky z velké
VíceEkologie fotosyntézy
Ekologie fotosyntézy Fotosyntéza Přeměna zářivé energie Slunce na energii chemických vazeb primární produkce organické hmoty fotochemický (Hillova reakce) a biochemický proces 1 mol přijatého CO 2 energetický
VíceDýchací řetězec (DŘ)
Dýchací řetězec (DŘ) Vladimíra Kvasnicová animace na internetu: http://vcell.ndsu.nodak.edu/animations/etc/index.htm http://vcell.ndsu.nodak.edu/animations/atpgradient/index.htm http://www.wiley.com/college/pratt/0471393878/student/animations/oxidative_phosphorylation/index.html
VíceTypy nukleových kyselin. deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA).
Typy nukleových kyselin Existují dva typy nukleových kyselin (NA, z anglických slov nucleic acid): deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA). DNA je lokalizována v buněčném jádře, RNA v cytoplasmě a
VíceOXIDATIVNÍ FOSFORYLACE
OXIDATIVNÍ FOSFORYLACE OBSAH Mitochondrie Elektronový transport Oxidativní fosforylace Kontrolní systém oxidativního metabolismu. Oxidace a syntéza ATP jsou spojeny transmembránovým tokem protonů Dýchací
Více9. Dýchací řetězec a oxidativní fosforylace. mitochondriální syntéza ATP a fotosyntéza
9. Dýchací řetězec a oxidativní fosforylace mitochondriální syntéza ATP a fotosyntéza CHEMIOSMOTICKÁ TEORIE SYNTÉZY ATP Heterotrofní organismy získávají hlavní podíl energie (cca 90%) uložené ve struktuře
VíceRostlinná cytologie. Přednášející: RNDr. Jindřiška Fišerová, Ph.D. Rostlinná cytologie, Katedra experimentální biologie rostlin PřF UK
Rostlinná cytologie MB130P30 Přednášející: RNDr. Kateřina Schwarzerová,PhD. RNDr. Jindřiška Fišerová, Ph.D. Přijďte na katedru experimentální biologie rostlin vypracovat svou bakalářskou nebo diplomovou
Více3) Membránový transport
MBR1 2016 3) Membránový transport a) Fyzikální principy b) Regulace pohybu roztoků membránami a jejich transportéry c) Pumpy 1 Prokaryotická buňka Eukaryotická buňka 2 Pohyb vody první reakce klidných
VíceBiologie buňky. systém schopný udržovat se a rozmnožovat
Biologie buňky 1665 - Robert Hook (korek, cellulae = buňka) Cytologie - věda zabývající se studiem buňek Buňka ozákladní funkční a stavební jednotka živých organismů onejmenší známý uspořádaný dynamický
VíceBIOLOGICKÁ MEMBRÁNA Prokaryontní Eukaryontní KOMPARTMENTŮ
BIOMEMRÁNA BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA - všechny buňky na povrchu plazmatickou membránu - Prokaryontní buňky (viry, bakterie, sinice) - Eukaryontní buňky vnitřní členění do soustavy membrán KOMPARTMENTŮ - za
VíceAerobní odbourávání cukrů+elektronový transportní řetězec
Aerobní odbourávání cukrů+elektronový transportní řetězec Dochází k němu v procesu jménem aerobní respirace. Skládá se z kroků: K1) Glykolýza K2) oxidativní dekarboxylace pyruvátu K3) Krebsův cyklus K4)
VíceEnergetický metabolismus rostlin
Energetický metabolismus rostlin Sylabus - témata (Fischer, Šantrůček) 1. Základy energetiky v živých systémech Formy energie a základní principy přeměny energií; změny volné energie, rovnovážná konstanta,
VíceMolecular Biology of the Cell Fifth Edition
Membránový princip organizace buňky (kompartmenty). Třídění proteinů. doc. Mgr. Jiří Drábek, PhD. Laboratoř experimentální medicíny při Dětské klinice LF UP a FN Olomouc jiri_drabek@seznam.cz Alberts Johnson
VíceMitochondrie Peroxisómy. Rostlinná cytologie, Katedra experimentální biologie rostlin PřF UK
Mitochondrie Peroxisómy Mitochondrie Krátká historie objevu mitochondrií Jako granulární struktury pozorovány v buňkách od poloviny 19. století 1886, Richard Altmann: popsal pozorování bioblastů a navrhl
Více