Právní prameny upravující práva a povinnosti účastníků kapitálového trhu

Transkript

1 Zkratky CP CenP KapT DluhZ ObZ ZSŠ BanZ InvF PenZ ČNB ZK OR - cenné papíry - zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů - zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů - zákon č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů - zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů - zákon č. 191/1950 Sb., z. směnečný a šekový, ve znění pozdějších předpisů - zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů - zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění pozdějších předpisů - zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištěním, ve znění pozdějších předpisů - Česká národní banka - základní kapitál - obchodní rejstřík - 1 -

2 Pojem 1. Pojem, klasifikace a druhy cenných papírů Legální definici cenného papíru bychom hledali marně. Zákon o cenných papírech pouze vyjmenovává jejich druhy, a to navíc jen demonstrativně. Jiné právní předpisy je potom zmiňují pouze nepřímo a bez ambicí na obecnější charakteristiku. Absence legálního vymezení cenného papíru je typická i pro ostatní právní řády. Výjimkou je v tomto ohledu právní úprava švýcarská, když v článku 945 obligačního zákona (OR) je cenný papír vymezen jako listina, se kterou je právo spjato tím způsobem, že nemůže být bez této listiny uplatněno ani převedeno na další osobu. Definice cenného papíru je tak tradičně přenechána teorii. Většina tradičních přístupů (a tedy i citované ustanovení švýcarského předpisu) ovšem selhává na skutečnosti, že cenný papír dnes nemusí nutně mít listinnou podobu, tj. nemusí být papírem v obecném významu tohoto slova, a může být nahrazen zápisem do příslušné evidence (dematerializován). Ne každá listina, která se účastníkům či jejich okolí jeví jako cenný papír, jím také bude podle práva. Od cenných papírů je třeba odlišit deklaratorní listiny, které sice také mají právní význam, ovšem nejsou nutným předpokladem vzniku nebo změny určitého práva a mohou být nahrazeny i jinými důkazy (např. kvitance o zaplacení). Stejně tak není cenný papír např. písemná smlouva, prohlášení ručitele nebo písemné uznání dluhu, třebaže jde o právní listiny a písemný projev je u nich v zásadě nezbytný pro vznik práv a povinností. U těchto dispozitivních listin však není taková vazba na hmotný substrát, aby byla příslušná práva inkorporována do papíru a byla s ním spjata a převáděna. Za cenné papíry nelze považovat ani legitimační listiny, která pouze formálně osvědčují určité právo a slouží ke zběžnému průkazu nároků majitele, event. dlužníkovi k rychlejší kontrole (např. lístek ze šatny, ubytovací poukazy apod.) a rovněž jimi nejsou veřejnoprávní listiny (živnostenský list nebo koncesní listina). Na základě uvedeného negativního výčtu lze za základní znaky cenného papíru považovat následující skutečnosti: cenný papír je listina nebo listinu nahrazující záznam (evidence), které inkorporují soukromé právo a toto právo je se svým nosičem těsně spjato, zejména tak, že k uspokojení tohoto svého práva musí majitel předložit listinu či prokázat své právo z příslušné evidence dematerializovaných cenných papírů. Prameny práva cenných papírů Obecné právní prameny zákon o cenných papírech - jakási ústava práva CP - obecný zákon právní úpravy CP, vztahuje se na všechny druhy CP bez výjimky - avšak výslovně upravuje pouze kupón, ostatní CP jsou upraveny ve speciálních zákonech obchodní zákoník - jako speciální předpis upravuje několik CP (akcie, poukázky na akcie, zatímní listy, opční listy, ) - vystupuje však i jako lex generalis / 13/1 CenP/ občanský zákoník občanský soudní řád Zvláštní právní prameny zákon č. 530/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o dluhopisech zákon č. 191/1950 Sb., ve znění pozdějších předpisů, z. směnečný a šekový zákon č. 370/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o zemědělských skladních listech a zemědělských veřejných skladech zákon č. 92/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby (upravuje investiční kupóny) zákon č. 219/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, devizový zákon Právní prameny upravující práva a povinnosti účastníků kapitálového trhu zákon č. 248/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o investičních společnostech a investičních fondech (upravuje jeden druh CP podílové listy - 2 -

3 zákon č. 256/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o podnikání na kapitálovém trhu zákon č. 15/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o dohledu v oblasti kapitálového trhu - v roce 2006 přešly pravomoci z Komise pro CP na Českou národní banku zákon č. 21/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o bankách zákon č. 6/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o České národní bance Klasifikace CP Cenné papíry lze třídit podle nejrůznějších hledisek. a. Druhy cenných papírů Úvodní ustanovení CenP demonstrativně vymezuje druhy cenných papírů a odkazuje přitom na příslušné právní předpisy, které tyto instrumenty upravují. Přehled jednotlivých cenných papírů a odkazy na příslušnou právní úpravu: Druh cenného papíru Akcie Zatímní list Poukázka na akcie Podílový list Dluhopis Investiční kupón Kupón Opční list Směnka Šek Cestovní šek Náložný list Skladištní list Zemědělský skladní list Právní úprava 155 a násl. Obchoz 176 ObchZ 204b ObchZ 8 zákona o kolektivním investování Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby 12 CenP 217a ObchZ Čl. I a III zákona směnečného a šekového Čl. II a III zákona směnečného a šekového 720 a násl. ObchZ 612 a násl. ObchZ 528 ObchZ 2 zákona o zemědělských skladních listech Ustanovení 1 CenP uvádí pouze demonstrativní výčet cenných papírů (ze zákonem upravených CP chybí např. cestovní šek, který zákonodárce patrně 1 pojal jako druh běžného šeku). Tím tedy nemusí být počet CP uzavřen a bude záležet na charakteru příslušné listiny, zda naplní kritéria CP. Za CP tak může být za určitých okolností považován např. vkladní list. b. Podoba cenných papírů Nejviditelnější je měřítko vnějškové, dle kterého se CP dělí na listinné (pořízené v hmotné podobě, obvykle na listině) a zaknihované (vedené v příslušné evidenci). Toto kritérium je sice v obecném slova smyslu kritériem formálním, ovšem v terminologii našeho CenP nejde o formu (k tomu viz dále), nýbrž o podobu cenného papíru. Listinná podoba Všechny CP mohou existovat v listinné podobě. Výjimky stanoví zvláštní právní předpisy, ovšem nikoliv paušálně pro některý z druhů cenného papíru, nýbrž pro jeho vybrané emitenty ( 20 odst. 1 zákona o bankách). Za určitých okolností bude nutné dodržet určitou kvalifikovanou podobu. Tyto okolnosti mohou být předně faktického rázu: např. šek může být vystaven na jakémkoliv podkladu, nebude-li však vystaven na bankovním formuláři 1 Usuzuje se podle poznámky pod čarou č. 8 v ustanovení 1 CenP, která odkazuje na cestovní šek

4 (formuláři šekovníka, který má šek proplatit), bude se pravděpodobnost jeho proplacení blížit nule. Jindy je speciální podoba stanovena přímo právním předpisem. Podle 45 KapT a vyhlášky č. 260/2004Sb., o náležitostech technického provedení kótovaných listinných cenných papírů, musí uvedené cenné papíry vytisknout tiskárna se zvláštní licencí od ČNB; přitom je nutno dodržet podrobná pravidla pro umístění povinných údajů, použitý papír a barvy, tiskové techniky a kvalitu tisku. Zaknihovaná podoba Prvopočátek zaknihovaných cenných papírů můžeme hledat v okamžiku, kdy třetí osoba, která má CP u sebe v úschově, vydávala určité potvrzení o existenci těchto CP, kterým se bylo možno v určitých případech prokázat. Odtud byl již jen krůček k umožnění převodu CP bez toho, že by takové CP opustily úschovu u oné třetí osoby, kdy tato třetí osoba pouze provedla zápis o změně ve své evidenci, která se týkala převáděného CP. Později se dospělo ještě dál, ke skutečnému plnému zaknihování CP, tzn. k tomu, že určitá osoba vedla pouze evidenci o CP a plnila všechny povinnosti s tím spojené, tzn. zaznamenává veškeré změny, převody, přechody CP. Plné zaknihování zároveň znamená, že CP vůbec ve fyzické formě neexistuje a osoba vedoucí evidenci pouze vede evidenci práv z CP vyplývajících 2. Zaknihovat, tj. nahradit zápisem do určité evidence, lze podle českého práva pouze zastupitelné CP. S ohledem na podobu CP stanoví 4 odst. 2 CenP náležitosti, které nejsou vyžadovány u zaknihovaných CP. Jde o jejich číselné označení, podpisy nebo jejich otisky a údaje o povolení příslušného státního orgánu. Za určitých okolností je však osoba vedoucí jejich evidenci povinna, je - li podle zákona nutné rozlišit jednotlivé zaknihované CP z podnětu jejich emitenta, přidělit pro tento účel číselné označení jednotlivým CP. V budoucnu budou zaknihované CP ty papíry, které budou vedené v následujících evidencích: budou buď zapsány do tzv. centrální evidence, nebo - u zaknihovaných podílových listů otevřeného podílového fondu budou vedeny v tzv. samostatné evidenci ( 93 Z KapT) anebo budou vedeny v evidenci České národní banky (srov. 91 zákona o kapitálovém trhu). Centrální evidenci CP vede centrální depozitář a osoby oprávněné vést evidenci navazující na centrální evidenci CP vedenou centrálním depozitářem. Jde o obchodníky s CP, kteří mají v povolení uvedenou investiční službu - úschova investičních nástrojů, investiční společnosti, které mají v povolení uvedenou investiční službu - úschova investičních nástrojů, Českou národní banku, zahraniční osoby, jejichž předmět podnikání odpovídá činnosti prvních dvou uvedených skupin osob, a které jsou oprávněny poskytovat investiční služby v České republice a zahraniční centrální depozitář nebo zahraniční osoba oprávněná vést evidenci investičních nástrojů. Centrální depozitář bude CP evidovat na účtech vlastníků nebo na účtech zákazníků (tj. účtech, kde se evidují všechny instrumenty, které jejich vlastníci svěřili majiteli účtu) 3 a kromě toho bude evidovat i jednotlivé emise zaknihovaných CP. Zavedením centrálního depozitáře se zásadně mění dosavadní evidence zaknihovaných CP u Střediska cenných papírů ( 200 a 202 KapT). Centrální depozitář není zřízen přímo zákonem a musí k výkonu své činnosti získat povolení ČNB. Centrální depozitář může vést kromě evidencí CP též evidenci sběrných dluhopisů a dalších investičních nástrojů a bude vypořádávat obchody s investičními nástroji a vykonávat i další, v zákoně uvedené činnosti 4. Současně se omezí přístup zákazníků do centrálního depozitáře (vlastníci CP nebudou komunikovat přímo s centrálním depozitářem, nýbrž prostřednictvím účastníků centrálního depozitáře). Podoba CP nemusí být definitivní. Za obecných podmínek upravených v KapT ( ) lze provést přeměny ze zaknihovaného CP na listinný a naopak. Přeměna podoby se nepovažuje za novou emisi, jde tedy jen o jiné vyjádření původní emise. Jednotlivé druhy s příslušnou možnou podobou. Druh cenného papíru Listinná podoba Zaknihovaná podoba Akcie X X Zatímní list Poukázka na akcie X X Podílový list X X Dluhopis X X Investiční kupón X X 2 Vítek, J. in Kotásek/Pokorná/Raban a kol: Kurs obchodního práva, Právo cenných papírů. 3. vydání. Praha : C. H. Beck, 2003, s Srov. 94 odst. 4 a 5 KapT. 4 Srov. 100 odst. 3 KapT

5 Kupón X X Opční list X X Směnka X Šek X Cestovní šek X Náložný list X Skladištní list X Zemědělský skladní list X c. Forma Jak již bylo uvedeno, u CP zákonodárce použil výraz forma v jiném než obecném významu. Forma CP vypovídá o tom, kdo je jeho vlastníkem a jakým způsobem může tento vlastník CP převést. Dle formy ( 4 CenP) dělíme cenné papíry na cenné papíry na doručitele (au porteur papíry), cenné papíry na řad (ordrepapíry), cenné papíry na jméno (rektapapíry, au nom papíry). Rozlišení dle formy se teoreticky týká i zaknihovaných CP. Způsob převodu vlastnického práva i jeho prokazování je u nich ovšem vlivem zvláštní evidence natolik specifický (srov. blíže KapT), že je otázkou, zda u nich má vůbec rozlišování formy nějaký smysl, resp. zda není nakonec vhodnější považovat zaknihované cenné papíry za zvláštní podobu a současně i za samostatnou formu cenného papíru svého druhu. S ohledem na terminologii obchodního zákoníku (konkrétně u akcií) stanovil 3 CenP odst. 2, že pokud právní předpis označuje CP jako CP na majitele, vztahují se na něj ustanovení CenP upravující CP na doručitele. V dalším odstavci pak podobnou oklikou stanoví o CP na jméno, které lze převádět rubopisem, že se na ně aplikují ustanovení o CP na řad 5. Listinné cenné papíry na doručitele V CP na doručitele není uvedena osoba oprávněného. Oprávněným je držitel listiny a převod CP vyžaduje kromě smlouvy (i ústní nebo konkludentní) také předání listiny nabyvateli (tradici). CP na doručitele jsou neomezeně převoditelné. Jelikož není nutný zápis do nějaké evidence ani uzavření písemné smlouvy a listina legitimuje každého držitele, nemá ani emitent nějaké možnosti, jak převody omezit nebo jen kontrolovat. Listinné cenné papíry na jméno Pro CP na jméno (au nom) je charakteristické, že jméno prvního oprávněného je obsaženo v textu listiny. K převodu dochází písemnou smlouvou ( 19 odst. 1 CenP), obvykle postoupením pohledávky dle občanského zákoníku (srov. např. čl. I 11 odst. 1 ZSŠ). Listinné cenné papíry na řad Ordrepapíry se vnějškově nemusí nijak odlišovat od CP na jméno. Také obsahují alespoň zprostředkovaně jméno prvního nabyvatele a patří tedy do skupiny CP na jméno znějících. Jelikož ani uvození jména majitele slovy na řad není vždy nutné (např. směnka nebo šek je ze zákona cenný papír na řad), rozhoduje tedy nikoliv doložka v CP ale zákonná úprava. Výlučně na řad lze emitovat zemědělské skladní listy a zatímní listy. Podstatou rubopisu (indosamentu, dříve též žira ) je písemné prohlášení převodce obsažené obvykle na rubu cenného papíru. Na rubu se tak může vytvořit souvislá řada rubopisů obsahující jména postupných majitelů CP, přičemž aktuální majitel by měl být obvykle legitimován posledním rubopisem. Některé CP jsou na řad ze zákona, tj. není nutné uvádět nějakou zvláštní doložku v listině (platí to např. pro zatímní listy, listinné akcie znějící na jméno, listinné dluhopisy znějící na jméno, směnky, šeky uvádějící jméno majitele 6 nebo skladištní listy se stejným údajem), jiné ale takovou doložku k získání 5 K tomu viz dále. 6 Pokud nemají doložku nikoliv na řad (pak by šlo o šeky na jméno)

6 formy na řad vyžadují (např. náložné listy 7 ). Ze shora uvedeného výčtu je patrné, že je někdy dosti obtížné rozlišit formu CP na jméno od formy na řad. Z hlediska náležitostí se oba typy nemusí nijak lišit. Nesprávná klasifikace může přitom mít závažné důsledky pro postavení nového vlastníka CP. Obtíže se mohou objevit např. u akcie, která může podle obchodního zákoníku znít buď na majitele, nebo na jméno. Označení na majitele nečiní problémy, to můžeme vnímat bez obav jako synonymum pro doručitele 8. Taková akcie se potom převádí tradicí bez nutnosti nějakých zápisů na listině či písemným smluv. Matoucí je ovšem skutečnost, že zákon jako druhou formu akcií uvádí formu na jméno a vzápětí o něco dále upravuje jejich převod rubopisem, tj. způsobem určeným pro CP s formou na řad. Totéž platí o dluhopisech, srov. 5 DluhZ. Řešení této zvláštní konkurence mezi formami CP najdeme v již zmíněném ust. 3 odst. 3 CenP. Podle něj se na cenné papíry na jméno, které lze převádět rubopisem, aplikují ustanovení o cenných papírech na řad. Zákonodárce tím vytvořil skupinu nepravých cenných papírů na jméno, které jsou pouze na jméno znějící a ve skutečnosti se převádí rubopisy, jako kdyby šlo o cenné papíry s formou na řad. Jednotlivé druhy CP (listinných) i s příslušnou formou. Znak (x) je uveden u těch CP, které jsou sice deklarovány jako CP na jméno, ovšem ve skutečnosti se na ně vztahují podle již citovaného 3 odst. 3 CenP - ustanovení o CP na řad. 7 Srov. 612 odst. 1 písm. d) ObchZ. 8 Srov. 3 odst. 2 CenP

7 Druh cenného papíru Forma na doručitele Forma na jméno Forma na řad (v listinné podobě) Akcie X X (X) Zatímní list X Poukázka na akcie X Podílový list X X X Dluhopis X X (X) Investiční kupón X Kupón X Opční list X Směnka X X Šek X X X Cestovní šek X X Náložný list X X X Skladištní list X X X Zemědělský skladní list X d. Charakter vtělených práv 1) Obligační CP - nesou v sobě subjektivní právo - mohou se týkat peněžitého plnění (směnky, šeky), práva na vydání věci (skladištní list, náložný list), jiné plnění (poukázky na akcie) 2) Věcněprávní CP - ztělesňují věcné právo (vlastnické nebo zástavní právo) zemědělský skladní list 3) Podílnické CP - právo účasti na určitém majetku a jeho výnosech (podílové listy) nebo právo širší účasti na podnikání (akcie) e. CP v podobě hromadných listin - jedná se o emisi, která dočasně nahrazuje jednotlivé CP (u akcií, zatímních listů, poukázek na akcie a dluhopisů) - výlučně v listinné podobě - práva spojena s hromadnou listinou nelze dělit převodem na podíly f. Hlavní a vedlejší CP - vedlejší CP nese určité právo, které obstojí jen při existenci hlavního CP (kupony jako vedlejší CP pro výnos z akcií, zatímních listů, dluhopisů nebo podílových listů) g. Vztah CP k inkorporovaného právu - konstitutivní = emise je předpokladem vzniku práva - deklaratorní = emise pouze osvědčuje právo h. Zastupitelnost - podmínky uvedené v 2 CenP př. akcie splňující tyto podmínky - pouze zastupitelné CP lze zaknihovat, sjednat smlouvu o půjčce, o hromadné úschově CP i. Kótace cenných papírů - 7 -

8 Základem klasifikace na kótované a nekótované 9 CP je okolnost, zda byl příslušný CP přijat k obchodování na určitém veřejném trhu. Musí jít o tzv. regulovaný trh s investičními nástroji (srov. 37 KapT). Tím je trh, který má určitá stanovená pravidla pro přijímání investičních nástrojů k obchodování, obchoduje se na něm pravidelně, má stanovená pravidla pro tvorbu kurzů, tyto kurzy pravidelně uveřejňuje, podléhá veřejnoprávnímu dozoru a je uveden v seznamu regulovaných trhů v Úředním věstníku EU. Regulovaný trh může u nás provozovat pouze burza nebo organizátor mimoburzovního trhu s investičními nástroji. Za kótovaný cenný papír je potom podle zákona považován papír přijatý k obchodování na tzv. oficiálním trhu 10, což je hlavní segment 11 trhu regulovaného. Podmínky pro přijetí akcií nebo dluhopisů k obchodování na oficiálním trhu upravuje ust. 44 KapT. Ve značné míře jsou zvýhodněny státní dluhopisy vydané ČR, členským státem EU nebo členským státem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), pro které platí mírnější režim kótace 12. Jednou z podmínek přijetí k obchodování na oficiálním trhu je uveřejnění tzv. prospektu akcií nebo dluhopisů. Prospekt je jakýmsi podrobným rodným listem CP: musí obsahovat veškeré informace týkající se samotného CP, majetku, dluhů emitenta a jeho finanční situace. Minimální náležitosti prospektu stanoví vyhláška č. 264/2004 Sb., o minimálních náležitostech prospektu CP a užšího prospektu CP. Prospekt schvaluje (příp. uznává 13 ) ČNB; poté se prospekt uveřejňuje 14 v úplném znění na internetových stránkách emitenta a v úplném znění v alespoň jednom celostátně distribuovaném deníku, nebo a to bude v praxi převládat formou inzerátu v takovém deníku, to ovšem za podmínky, že inzerát obsahuje adresu místa, kde je veřejnosti bezplatně poskytována brožura s úplným zněním prospektu. Prospekt musí být tímto způsobem uveřejněn do 6 měsíců od schválení ČNB. Rozlišování na kótované a nekótované CP má samozřejmě enormní význam pro vlastníka příslušného CP, protože ten může využít k prodeji či nákupu služeb a výhod oficiálního trhu. To samozřejmě není jediný dopad přijetí k obchodování na oficiálním trhu. Pokud vlastník dosáhne určitého podílu na všech hlasovacích právech emitenta se sídlem v ČR, jehož akcie jsou přijaté k obchodování na oficiálním trhu 15, nebo svůj podíl naopak pod zákonem stanovené hranice sníží, musí tuto skutečnost oznámit do tří dnů 16 emitentovi a ČNB (blíže k tomu viz 122 KapT). Z pohledu emitenta znamená kótace jeho CP nutnost uveřejňovat velké množství informací, a to buď periodicky (jde o tzv. výroční a pololetní zprávu 17 ) nebo průběžně po celý rok, tj. ad-hoc - srov. např. 120 odst. 1 písm. e) KapT. Dle zásad plnění informačních povinností ( 121 KapT) přitom emitent nesmí používat nepravdivé, klamavé nebo zavádějící údaje, zamlčovat skutečnosti důležité pro rozhodování investorů, nabízet výhody, jejich spolehlivost nemůže garantovat a uvádět nesprávné údaje o své hospodářské situaci. Tím, že kótovaný CP je přijat k obchodování na oficiálním trhu, který je hlavním segmentem regulovaného trhu, uplatní se pro kótované CP samozřejmě i ustanovení o ochraně vnitřních informací ( KapT) a manipulaci s trhem ( KapT), tedy oblasti upravené v souvislosti s regulovanými trhy obecně (nejen v souvislosti s oficiálním trhem). j. Způsob distribuce (veřejná nabídka) Podobně jako u předchozího členění nejde ani u klasifikace na veřejně nabízené CP a ostatní CP o samotné vlastnosti CP, jakož o související okolnosti v tomto případě (zjednodušeně viděno) o charakter jejich distribuce. Veřejná nabídka CP ( 34 an. KapT) znamená jakékoliv jednání, kterým se sděluje širšímu okruhu zájemců dostatek informací o nabízených investičních CP 18 a podmínkách pro jejich nabytí, 9 V dřívější terminologie šlo o veřejně obchodovatelné a později registrované cenné papíry. Třebaže podstata byla vždy stejná (v zásadě vždy šlo o cenné papíry obchodované na nějakém veřejném trhu), jsou mezi pojetím veřejně obchodovatelného, registrovaného a kótovaného cenného papíru věcné rozdíly, zejména v mechanismu připuštění na trh a obchodování v určitém jeho segmentu. 10 Srov. 44 odst. 1 KapT. 11 Srov. 38 KapT. 12 Srov. 44 odst. 8 KapT. 13 Srov. 54 KapT. 14 Srov. 34 odst. 5 KapT. 15 V ČR nebo na oficiálním trhu burzy v jiném členském státě EU. 16 Ode dne, kdy se o překročení nebo snížení podílu dozví nebo mohl dozvědět. 17 K tomu viz 118 a 119 KapT. 18 Úprava neplatí obecně pro všechny druhy investičních cenných papírů. Veřejné nabídky podílových listů podílového fondu a akcií investičního fondu se řídí zákonem č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování; srov

9 které investor potřebuje pro své rozhodnutí pro koupi nebo úpis těchto CP. Nemusí tedy jít přímo o návrh smlouvy. Pod kritérium veřejné nabídky budou spadat i jen výzvy, která by jinak měly jen marketingový význam. Z důvodů ochrany investorů podřídil zákonodárce veřejné nabídky zvláštnímu režimu, který ovšem není zdaleka tak přísný jako je tomu u kótace CP. Každý, kdo zamýšlí veřejně nabízet investiční CP, je povinen nejpozději v okamžiku veřejné nabídky uveřejnit užší prospekt nebo prospekt. V případě, že byla současně podána žádost o přijetí k obchodování na regulovaném trhu, musí být uveřejněn prospekt CP 19. Užší prospekt lze stejně jako prospekt uveřejnit až po schválení ČNB. Minimální náležitosti (užšího) prospektu stanoví vyhláška č. 263/2004 Sb. Uveřejnění prospektu by samozřejmě nemuselo být dostačující k ochraně široké investorské veřejnosti, zvláště kdyby následná oznámení nabízejícího byla v rozporu s obsahem prospektu. Z těchto důvodů každý dokument oznamující veřejnou nabídku: a) nesmí obsahovat údaje, které jsou v rozporu s obsahem užšího prospektu nebo prospektu, b) musí obsahovat informaci o tom, kde je uveřejněn prospekt, c) nesmí obsahovat nesprávné, klamavé nebo zavádějící informace a d) musí být před uveřejněním zaslán ČNB 20. Vztahovat taková pravidla na jakoukoliv veřejnou nabídku investičních CP by ovšem bylo v mnoha případech kontraproduktivní a neúčelné. Z těchto důvodů obsahuje ust. 36 KapT rozsáhlý negativní výčet situací, které nebudou považovány za veřejnou nabídku. Pravidlům pro veřejné nabídky tak nepodléhá nabízení CP emitovaných členskými státy EU, jeho územními samosprávnými celky, centrální bankou členského státu EU, Evropskou centrální bankou nebo Evropskou investiční bankou. Bez ohledu na původce nabídky se dále za veřejnou nabídku nepovažuje např.. nabízení pouze profesionálním investorům nebo nabízení omezenému počtu osob, který nepřesahuje 100 (nepočítaje v to profesionální investory). Veřejnou nabídkou nebude ani nabízení CP, jejichž prodejní cena nebo emisní kurz nepřesahuje ekvivalent Euro (bagatelní nabídky) nebo naopak nabídky, kde nejnižší možná investice pro jednoho investora nebo jmenovitá hodnota cenných CP anebo jejich cena činí nejméně ekvivalent Euro (u investorů s tímto investičním potenciálem lze totiž již očekávat profesionálnější a obezřetnější přístup). k. CP investiční a neinvestiční - investiční CP vyčleněny v 3/2 KAPT - investiční CP jsou automaticky investičními nástroji zejména a citovaného zákona. Užší prospekt ani prospekt se nemusí vyhotovit pro státní dluhopisy a cenné papíry emitované ČNB. 19 K uveřejnění užšího prospektu viz předchozí výklad o kótovaných cenných papírech. 20 Dle 34 odst. 5 ObchZ

10 2. Účastnické cenné papíry v akciových společnostech Definice / 183a/1 ObZ/ = účastnickými CP jsou akcie nebo zatímní listy anebo převoditelné CP, které nabytí akcií nebo zatím.listů urč.spol. umožňují Akcie 155 an. ObZ - účast (podíly) společníků v a. s. reprezentují akcie, popř. též zatímní listy jako zvláštní CP - AKCIE je CP, do něhož se vtělují práva a povinnosti akcionáře společnosti - jsou to CP soukromé, zastupitelné, cirkulační, podílnické - akcie nekonstruuje, ale jen deklaruje společenský poměr urč. osoby vůči akciové společnosti =) není dokonalým, ale pouze nedokonalým deklaratorním CP - je v nich inkorporováno právo na výnos /dividendu/, proto se jim také říká výnosové CP - dividenda však není zaručená, závisí na tom, zda společnost vykáže zisk a zda bude podán návrh na výplatu dividendy a pak jej valná hromada přijme =) spekulační CP - akcie jsou obchodovatelné CP, dají se převádět a to i mimo veřejný trh - akcie se upisují při založení společnosti a při zvyšování ZK za emisní kurz; Emisní kurz se musí rovnat nejméně jmenovité hodnotě akcie (nelze tedy tzv. emisní disážio), může však být i vyšší než akciové nominále, pak ten rozdíl je tzv. emisní ážio - akcie může společnost vydat jen tehdy, když byly předtím upsány a upisovatel zcela splnil svou vkladovou povinnost (upisovací i uhrazovací) - pokud nejsou úpisy zcela splaceny, může se jako náhražka vydat tzv. zatímní list 176, který se za akcii vymění až po úplném splacení vkladu Emitent - ten, kdo CP vydal F.O. nebo P.O.; nejčastěji však a.s., která zvyšuje zákl. kapitál upisováním akcií (a tyto akcie potom po splacení jejich emisního kursu předává akcionářům. Osobám, které emisní kurs ještě v plném rozsahu nesplatily, vydává zatímní list. Upis.akcií = zákonný postup shromažďování ZK a.s. - buď při vzniku a. s. nebo zvýšení ZK upisováním nových akcií 1) založení a.s. na základě veřejné nabídky akcií, kdy zabezpečují zakladatelé vytvoření ZK a) jednak svými vklady b) veřejnou nabídkou akcií adresovanou předem neurčitému okruhu zájemců - k upsání akcie dochází zápisem do listiny upisovatelů. Upisovatel je povinen splatit aspoň 10% jmenovité hodnoty upsaných akcií. Upisovatelé, kteří takto akcie upsali, jsou pak povinen splácet jejich emisní kurs ve lhůtách uvedených v listině upisovatelů. - při splacení vkladu (nebo jeho části) před zápisem do OR vydá správce vkladů písemné potvrzení, které společnost po svém vzniku vymění buď za akcie (v rozsahu splacené části emisního kursu) a nebo za zatímní listy (v rozsahu nesplacené částí emisního kursu). 2) zvýšení zákl.kap. a.s. upsáním nových akcií. Toto je přípustné jen tehdy, jestliže akcionáři zcela splatili emisní kurs dříve upsaných akcií Náležitosti akcie a její podoba - náležitosti CP stanoví CenP 4 odst.1 CP - také ObZ stanovuje náležitosti akcie v 155/3,4 : (3) Akcie musí obsahovat (podstatné náležitosti) a) firmu a sídlo společnosti, b) jmenovitou hodnotu, c) označení formy akcie, u akcie na jméno firmu, název nebo jméno akcionáře, d) výši základního kapitálu a počet akcií k datu emise akcie, e) datum emise. (4) Listinná akcie musí obsahovat i číselné označení a podpis člena nebo členů představenstva, kteří jsou oprávněni jménem společnosti jednat k datu emise. Zaknihovaná akcie musí obsahovat číselné označení v případech, kdy to stanoví zákon. - musí z ní být patrno, kdo jí emituje, že se jedná o akcii, zda je na jméno či na majitele, jakého je druhu a jakou má jmenovitou hodnotu

11 - výše ZK se uvádí proto, aby bylo možné zjistit podíl na ZK, dále uvést, kolik akcií bylo vydáno v rámci dané emise - podoba je většinou listinná, u těchto akcií se většinou uvedou náležitosti na líci pláště, pak ještě číslo akcie a podpisy oprávněných členů představenstva - rub akcie slouží většinou k výňatkům ze stanov a předtisků pro indosament - Pokud jde o veřejně obchodovatelné akcie, musí být vydány za zpřísněných podmínek se zvýšeným zřetelem na ochranné prvky =) vytisknout lze pouze v tiskárně, která je oprávněna k tisku CP na základě povolení ČNB, podrobnosti technického provedení jsou určeny vyhláškou č. 88/1993 Sb. - u zaknihovaných akcií je listinná podoba nahrazena zápisem do evidence Centrálního depositáře - v jaké podobě budou akcie společnosti vydány záleží na rozhodnutí toho, kdo při jejím založení schvaluje stanovy, neboť údaj o podobě akcií je obligatorní náležitostí stanov 173/1 písm.d) =) změnit podobu akcií lze tedy pouze rozhodnutím o změně stanov Spojování a štěpení akcií - lze tak měnit jmenovitou hodnotu akcií již vydaných - 186b ObZ akcie lze spojovat i štěpit Štěpení = rozdělení akcie na menší, na akcie s nižším nominále Spojování = dosavadní menší akcie nahradí akcie vzniklá spojením - platí zásada zachování nominále, souhrn jmenovitých hodnot akcií vzniklých rozdělením i jmenovitá hodnota akcie vzniklé spojením musí odpovídat nominálním hodnotám těch akcií, které spojením nebo štěpením zanikly - pro obě tyto operace je nutný souhlas valné hromady, usnesené prostou většinou - podle 186/5 ObZ je nutný souhlas všech akcionářů, jejichž akcie se mají spojit, pro štěpení nic takového stanoveno není Formy akcií - existují dvě formy akcií 1) Akcie na jméno 2) Akcie na majitele - z hlediska práva CP jsou akcie na jméno CP na řad a akcie na majitele CP na doručitele - obligatorní náležitostí akcie na jméno je uvedení jména jejího vlastníka, akcionáři s akciemi na jméno jsou evidováni v tzv. seznamu akcionářů (kniha akcionářů), který vede každá společnost s akciemi na jméno, této povinnosti se společnost může zbavit, vydala-li zaknihované akcie na jméno a stanovami určí, že seznam akcionářů je veden v evidenci Centrálního depositáře - listinné akcie na majitele se převádí tradicí ( 17/1 z. o CP), zatímco u listin. akcií na jméno se vyžaduje tradice, smlouva a indosace (v rubopise se uvede osoba, na niž se akcie převádí - firma nebo název a sídlo PO, či jméno a bydliště u FO + datum převodu; musí obsahovat číselné označení akcie + podpis členů představenstva, kteří jsou oprávněni jednat) - zaknihovaná akcie na jméno se převádí změnou zápisu v evidenci CP; k účinnosti převodu je nutný zápis o změně akcionáře v seznamu akcionářů (rovněž tak vyplatit dividendu) - práva spojená s akcií má jejich držitel, tzn. prokazuje je ten, kdo buď předloží listinnou akcii nebo předloží výpis z evidence CP - majitelé akcií na majitele jsou pro a.s. anonymní. Sdělení těmto akcionářům (hl. pozvánky na valnou hromadu) se děje uveřejněním způsobem, jaký určují stanovy. - akcie na majitele jsou tedy volně převoditelné, nelze to vyloučit ani omezit - nelze vyloučit ani převoditelnost akcií na jméno, avšak stanovy mohou jejich převoditelnost omezit, hovoří se o tzv. vinkulaci akcií, pokud k ní dojde, musí být tento fakt zapsán do OR - nejčastěji je volen takový způsob omezení převoditelnosti akcií, že je požadován k převedení např. souhlas některého orgánu společnosti, pak je účinnost převodní smlouvy vázána na udělení takového souhlasu - pokud je taková žádost o udělení souhlasu zamítnuta, vzniká společnosti povinnost vykoupit ty akcie jejichž převod znemožnila - změní-li valná hromada rozhodnutím o změně stanov i formu akcií, pak tato změna nabývá právní účinky až konstitutivním zápisem do OR

12 Druhy akcií - akcie lze vydávat pouze v těch druzích, které jsou upraveny zákonem ( 155/2 ObZ) KMENOVÉ AKCIE standardní akcie, s těmito akciemi jsou spojena všechna práva akcionáře, ale žádná zvláštní práva s nimi spojená nejsou, nemusí na nich být ani vyznačen druh - k těmto akciím se pojí právo: 1. na podíl na zisku (dividendu), který valná hromada schválila k rozdělení - pravidlo pro vyplácení se řídí formou akcie a) znám akcionáře (akcie na jméno) povinnost vyplatit v jeho bydlišti na své náklady b) neznám akcionáře (zaknihované akcie na majitele) oznámím výplatu dividendy a nechám to na něm - VH může rozhodnout, že ze zisku bude dělit i těm, kteří se o něj zasloužili 158/3 - členové orgánů představenstva, dozorčí rady tantiéma = nenároková složka, není pravidelnou platbou; závisí na tom, jestli společnost vytvoří zisk a valná hromada to uzná 158/4 - na zisku se mohou podílet i zaměstnanci: a) peněžní částkou b) podíl na zisku se jim transformuje do emisního kursu a koupí si akcie - pokud někdo přijme dividendu v bona fide není povinnost vracet, protože pak nese odpovědnost za škodu ten orgán, který to způsobil 2. k účasti na valné hromadě, hlasovat zde, požadovat a obdržet vysvětlení týkající se jednání valné hr. 3. uplatňovat návrhy a protinávrhy 4. na podíl na likvidačním zůstatku společnosti - rozděluje se v poměru jmenovitých hodnot akcii - k těmto akciím se rovněž pojí práva menšinových akcionářů a práva investorská podle 183 a-d (povinná nabídka převzetí 183b a oznamovací povinnost při překročení dané výše podílu na hlasovacích právech 183d) - s žádným druhem akcií nejsou spjaty žádné povinnosti!! (povinnost splatit vklad není spjata s akcií, ale se zatímním listem) PRIORITNÍ je s nimi spojena zvláštní majetková výhoda, jejich majitelům náleží přednostně právo na dividendu (tj. buď nárok na vyšší nebo nárok na dividendu i v příp., že ostatní akcionáři dividendu neobdrží) nebo privilegovaný podíl na likvidačním zůstatku, může být i oboje zvýhodnění - stanovy však mohou stanovit, že toto zvýhodnění vyváží ztrátou hlasovacích práv pro držitele takových akcií, nelze je však připravit o hlas zcela, mohou totiž i přes odnětí hlasovacích práv hlasovat při a) nevyplacení prioritní dividendy b) vždy, když to zákon speciálně předepisuje 186/ 4 ObZ - souhrn jmenovitých hodnot prioritních akcií nesmí překročit polovinu základního kapitálu společnosti. ZLATÉ AKCIE tzv. akcie se zvláštními oprávněními při výkonu hlasovacích práv, lze do nich vtělit zvláštní hlasovací práva jen pokud si vlastnictví k nim podrží Fond národního majetku ČR nebo Pozemkový fond ČR, vznikly na zákl. zákona 210/1993 Sb., aby reagovaly na potřeby spojené s privatizací st. podniků - převedou- li se na někoho jiného, pak zvláštní hlasovací práva nezanikají, ale nelze je uplatnit - dnes už nevznikají Pozn : do upravoval ObZ i tzv. zaměstnanecké akcie ale ty dnes již nemohou být vydávány. Byly to akcie na jméno, které šlo převádět pouze mezi zaměstnanci, novela č. 370/2000 Sb. je zrušila, tak, že dnes lze dle 158 ObZ nabývat akcie na základě stanov společnosti jako její zaměstnanec za zvýhodněných podmínek, nic víc. Zaměstnanci mohou nabývat kmenové akcie za zvýhodněných podmínek nemusí splatit celý emisní kurs s tím, že tento rozdíl pokryje společnost z vlastních zdrojů. Tento souhrn částí emisního kursu, které zaměstnanci nemusí splatit, však nesmí překročit 5% ZK v době, kdy se o upisování akcií zaměstnanci rozhoduje

13 Samostatně převoditelná práva - tato konstrukce vychází z pojetí, že urč. akcionářská dílčí práva lze oddělit od akcie a převést samostatně, bez převedení akcie - oddělení samost. převoditelného práva od akcie působí na snížení její hodnoty, proto se při vydání kuponu a opčních listů musí tato skutečnost označit na akcii nebo v evidenci Centrálního depositáře - jedná se o práva majetková (právo na podíl na zisku, právo na podíl na likv. zůstatku) a o práva přednosti při získávání některých CP (právo na úpis akcií a dluhopisů) - samostatně převoditelná práva lze převést smlouvou, nastat mohou tři situace: 1) k převodu těchto samostatně převod. práv byl vydán zvláštní CP - právo na dividendu je možné ztělesnit v kuponu ( 12z. o CP) - právo na přednostní úpis, právo na přednostní získání dluhopisů - v opčních listech 2) nejsou-li výše uvedené zvláštní CP vydány, závisí další postup na podobě akcie, jde-li o zaknihovanou převod se provádí v rámci evidence CP, právo tohoto převodu tam musí být registrováno 3) pokud jde o akcii listinnou, převádí se samostatně převoditelná práva cessí Zatímní list (promes) ObZ je CP na řad, který vydává a. s. upisovateli, který dosud nesplatil celý emisní kurs akcie - zatímní list nahrazuje všechny jím upsané a nesplacené akcie jednoho druhu - to co bylo splaceno je kryto akcií - se zatímním listem jsou spojena práva vyplývající z akcií, které zatímní list nahrazuje, a povinnost splatit jejich emisní kurs. - pouze listinná podoba - náležitosti obsahuje 176/2 ObZ - je převoditelný jestliže jej však převoditel převede na jinou osobu ještě před splacením zbytku emisního kursu akcií, ručí za splacení tohoto zbytku emisního kursu - po splacení emisního kursu akcií vyzve představenstvo akcionáře, aby předložil zatímní list k výměně za akcie - pokud není emisní kurz splacen včas ( 177/1 ObZ - doba určená ve stanovách, nejpozději do 1 roku) následují sankce: 1) úrok z prodlení 2) kaduční řízení vyloučí jej představenstvo, avšak ne úplně pouze v rozsahu nesplaceného vkladu a je povinen vrátit zatímní list, protože jiná osoba může na sebe vzít závazek splatit zbytek emisního kurzu. Pokud jej nevrátí prohlásí se zatímní list za neplatný. Vyměnitelné a prioritní dluhopisy 160 ObZ - vydávány v procesu zvyšování ZK a. s. Vyměnitelné dluhopisy - dluhopisy, s nimiž je spojeno právo na jejich přímou výměnu a) za akcie ve stejné jmenovité hodnotě - stane se akcionářem b) nevymění jen výnos z dluhopisu a přijme potom Prioritní dluhopisy - dluhopisy, s nimiž je spojeno přednostní právo na upisování akcií při zvyšování ZK Poukázka na akcie ObZ 204b (Od nově zavedený CP.) - používá se v případech zvyšování ZK, kdy upisovatel sice již splatil celý emisní kurs akcie, ale zvýšení ZK ještě nebylo zapsáno do OR - upisovatel ještě není akcionářem (nenáleží mu ještě práva a povinnosti akcionáře) - podoba je shodná s podobou akcií, které za ně mají být vyměněny. VH však může určit, že k zaknihovaným akciím budou vydány listinné poukázky na akcie - forma na doručitele - při výměně zaknih. poukázek za zaknih. akcie podá představenstvo po zápisu zvýš. ZK do OR příkaz k vydání akcií Centrálnímu depositáři - při výměně listinných poukázek za listinné akcie vyzve představenstvo upisovatele k převzetí

14 Opční listy 217a ObZ - CP, s nímž je spojena možnost uplatnit přednostní právo na upisování akcií na základě prioritního dluhopisu nebo přednostní právo na získání prioritního dluhopisu, anebo přednostní právo každého akcionáře na úpis nových akcií při zvyšování ZK novými vklady (úpis akcií) - podoba: 1) listinná 2) zaknihovaná - forma na doručitele Pozn: Opce = odkládací podmínka ve smlouvě o koupi CP. Touto podmínkou je dodatečný projev vůle prodávajícího nebo kupujícího, že na uzavřené smlouvě trvá a teprve potom vznikají příslušná práva a povinnosti. Toto právo způsobit vznik práva a povinností projevem vlastní vůle se nazývá právo opce (má je vždy jen 1 ze smluvních stran) Právo opce je převoditelné a lze s ním obchodovat ne veřejných trzích CP Akciová sp. dále může vydávat: kupony, tj CP, v kterém je vtěleno právo na podíl na zisku a normální dluhopisy, tj. CP, v němž je vtěleno právo majitele dluhopisu, aby mu emitent vrátil tu částku + právo na výnos z dluhopisu (buď roční procentní úrok; nebo si koupím dluhopis za částku nižší než nominál a rozdíl je jednorázovým výnosem). 3. Jednotlivé druhy cenných papírů a jejich srovnání, hospodářský význam cenných papírů (zejména směnek a šeků) - 1/1 CenP uvádí příkladmý výčet základních druhů CP - CenP blíže neupravuje druhy CP, protože se jedná o obecný předpis x obsahuje odkazy na jednotlivé předpisy (ObZ, ZSŠ, ) 1. akcie 2. zatímní listy 3. poukázky na akcie 4. podílové listy 5. dluhopisy 6. investiční kupóny 7. kupóny ( 12) 8. opční listy 9. směnky 10. šeky 11. cestovní šeky 12. náložné listy, včetně konosamentů 13. skladištní listy 14. zemědělské skladní listy 15. jiné listiny, které jsou za cenné papíry prohlášeny zvláštními zákony - CenP je postaven na koncepci, že CP je jenom to, co je za něj prohlášeno zákonem - např. poukázka na CP podle OZ není výslovně za cenný papír prohlášena a vzhledem k úpravě v CenP by bylo nutno dospět k tomu, že není CP ( 535 an. a 540 an OZ). Přesto i komentář k občan. zákoníku považuje poukázku na CP za cenný papír Základní druhy CP (účastnické CP v otázce č. 2) Dluhopisy - upravuje je DluhZ., platný od zastupitelný CP, v němž je inkorporováno právo na zaplacení částky odpovídající nominále spolu s výnosem a povinnost emitenta toto právo uspokojit - prostředek pro emitenta k soustředění většího množství peněz, naopak majiteli dluhopisu to zajišťuje vyšší výnos než jsou úroky - POZOR: rozlišujte dluhopis X dlužní úpis ten není CP pouze stvrzuje závazek, má důkazní hodnotu - dluhopisy existují na jméno i na doručitele, listinné i zaknihované - náležitosti dluhopisu 6 DluhZ: jmenovitá hodnota; určité datum splatnosti, pravidelně větší než 1 rok; atd

15 - Je to CP s právem na splacení částky s charakterem směnky vlastní x rozdíly: o veřejnoprávní ingerence dluhopisy nelze vydat bez dalšího, emitentem může být pouze PO s historií (2 roky existuje) a má schválené a auditováné min. 2 po sobě jdoucí účetní závěrky (FO pouze výjimečně má-li bankovní licenci, což v ČR mít FO nemůže, ale v zahraničí ano) o vydání dluhopisů lze jen tehdy, když ČNB schválí ve svém řízení emisní podmínky dluhopisů - dokument, který vymezuje práva a povinnosti emitenta dluhopisu. Předtím než jsou emisní podmínky schváleny, nesmí být uveřejněny, to lze až po schválení!! - výnos dluhopisu může být stanoven různě: 1) pevná úroková sazba 2) emisním disážiem (= rozdíl mezi jmenovitou hodnotou a nižším emisním kursem), např. dluhopis zní na a já zaplatím jen ) prémií 4) pohyblivá úroková sazba - mění se dle jiných sazeb, např. dle diskontní sazby ČNB, apod. Schůze vlastníků dluhopisu mohou ( 21): 1. ovlivňovat jednání podniku (obdoba akcií): změní-li se emisní podmínky při přeměně emitenta - vyjádří se k přeměně, souhlasí-li - OK, je-li někdo proti nebo se nezúčastnil, má možnost se domáhat předčasného splacení dluhopisu 2. zasáhnout do práv vlastního emitenta Druhy dluhopisů podle emitenta: 1. státní - na základě zvláštního zákona 2. ČNB 3. komunální - vydávané územně samosprávným celkem, pouze za souhlasu MF 4. hypoteční zástavní list 28 - rozdíl je v osobě emitenta - podmínky: vydat je může pouze hypoteční banka (omezení okruhu emitentů), která k tomu má od ČNB oprávnění - je charakteristický svým zajištěním jeho krytí je zajištěno hypotékou (zástavní právo k nemovitosti) - hypoteční zástavní list musí být jako takový označen ve svém názvu ( 28/1 DluhZ) - podkladem mohou být pouze kvalifikované pohledávky (90% z toho co banka emituje musí být kryto pohledávkami z hypotečních úvěrů - má k zástavní právo) - pohledávky banky jsou kvalitní - může uplatnit jen ty, na které poskytla úvěr do 70% ceny nemovitosti - 2 krytí: a) řádné plné krytí nominále dluhopisové pohledávky z pohledávky z hypotečních úvěrů b) náhradní lze použít pouze hotovost; vklady u ČNB; státní dluhopisy a cenné papíry vydané ČNB, avšak jen do výše 10% jmenovité hodnoty hypotečního zástavního listu 5. vyměnitelné (konvertibilní) a prioritní dluhopisy - vyměnitelný dluhopis je spojen s právem na výměnu za jiný dluhopis či akcii - prioritní dluhopis - normální dluhopis (právo na jeho splacení a vyplacení výnosu z dluhopisu) s právem na přednostní úpis akcií, které emitent vydá ( 160 a 207 ObZ) 6. podřízený - v případě emitentova krachu se tento uspokojí až jako poslední, tzn.nekupovat jej, výhodu má jedinou - ocenění rizika vysokým výnosem 7. sběrný dluhopis Investiční kupony - upraveny v zákoně o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby - byly zvláštním druhem CP používané v souvislosti s kupon. privatizací - s inv. kuponem bylo spojeno právo na získání akcií určených k prodeji za investiční kupony - platnost inv. kuponu byla omezena vždy na příslušnou vlnu kuponové privatizace. Kupon 12 ZCP - jediný výslovně upravený CP v CenZ - lze jej charakterizovat jako cirkulační, soukromý, zastupitelný, obligační a kauzální CP

16 - jsou vydávány k uplatnění práva na výnos z akcie, zatimního listu, dluhopisu nebo podílového listu (tedy oprávnění k dividendám); kupon právo na výnos nezakládá, kupon pouze vyjadřuje jeho osamostatnění kupon nelze vydat, dokud právo na výnos není oddělitelné - ze zákona může být vydáván pouze jako CP na doručitele - může být vydáván jako listinný či zaknihovaný CP, jejich podoba nemusí sledovat podobu hlavního CP; pokud mají listinnou podobu vydávají se v kuponových arších - součástí archu může být TALON papír, z něhož plyne právo k vydání nového kupónového archu, bylli kupónový arch spotřebován; talon není CP - 12/3 stanoví obligatorní náležitosti kuponu - výkon práva z kuponu se děje předložením listinného kuponu emitentovi k placení v určeném místě a v době splatnosti výnosu; právo na výnos podléhá promlčecí době (např. akcie 4 roky; dluhopisy 10 let) - dnes se tak často neužívá (často zaknihované akcie, zbytečně připomínal akcionáři, že někdy nebyla dividenda) Podílový list - upraven v z. o investičních společnostech a investičních fondech - CP, se kterým se spojen podíl jeho majitele (podílníka) na majetku v podíl. fondu a právo na vyplacení podílu na zisku z hospodaření s majetkem v PF, pokud tak stanoví statut PF - forma: CP na řad (tj. podíl. list na jméno) nebo CP na doručitele (podíl.list na majitele) - podoba: listinná i zaknihovaná - k vydání podíl. listů za účelem vytv. podíl. fondu je třeba povolení ČNB - podílnický, soukromý, investiční, korporační, spekulační, zastupitelný, cirkulační CP Cestovní šeky - upraveny v 720 ObZ - CP, který opravňuje osobu v něm určenou k přijetí částky v něm uvedené při jeho předložení k výplatě, a to podle podmínek stanovených výstavcem Cenné papíry na zboží: náložné listy, včetně konosamentů a skladištní listy - jedná se o obligační CP (znějící na nepeněžité plnění) Náložné listy - upraveny v ObZ - podle sml. o přepravě věci může být dopravce povinen vydat odesílateli při převzetí zásilky k přepravě náložný list, který je druhem CP - CP, s nímž je spojeno právo požadovat na dopravci vydání zásilky v souladu s obsahem náložného listu - jen listinná podoba - forma: na doručitele, na jméno i na řad Konosament (námořní náložní list) - upraven v ObZ (úprava náložného listu) - dokument, který je průkazem o smlouvě o námořní přepravě a o tom, že dopravce převzal zboží nebo je naložil, a jímž se dopravce zavazuje, že vydá zboží při odevzdání tohoto dokumentu Skladištní listy - upraveny v 528 ObZ v souvislosti se sml. o skladování - skladovatel se zavazuje dle sml. o skladování věc převzít od ukladatele a převzetí písemně potvrdit. Toto potvrzení může mít povahu CP - skladištního listu - CP, s nímž je spojeno právo požadovat na skladovateli vydání věci v souladu s obsahem skladištního listu - jen listinná podoba - forma: na doručitele nebo na jméno Warrant (skladní list) - CP neznámý našemu právu - CP, kterým veřejné skladiště potvrzuje převzetí zastupitelného zboží k úschově a v němž je ztělesněn nárok na vydání tohoto zboží

17 Zemědělské skladní listy - upraveny v zákoně o zemědělských skladních listech - listinný CP, představující vlastnické a zástavní právo k uskladněnému zboží - forma: na řad - jen listinná podoba Ostatní CP - vkladní listy a certifikáty, atd. - u různých druhů a forem CP se jejich fce liší - obecné fce CP můžeme rozlišit na právní a ekonomické Z hlediska ekonomického: - distribuční fce - snadný a bezpečný převod peněžních prostředků a jiných statků tam, kde je jich třeba - mobilizační fce vlastnící jmění, kteří je mají a nemohou je využít k vlastnímu podnikání, je mohou pomocí CP převést vlastníkům, kterým k podnikání dostatečné jmění chybí - úvěrová fce hlavně u dluhopisů - platební fce šeky - fce usnadnění převodu hmotných předmětů Z hlediska právního: - fce průkazní - fce legitimační - fce zvýšené mobilnosti přechod CP na jiného oprávněného znamená také přechod příslušného subjektivního práva spojeného s CP - liberační fce usnadňuje plnění dlužníkovi ten plní tomu, kdo mu předloží příslušný CP 4. Směnka a její účastníci - směnku lze vymezit jako listinný CP se zákonem předepsaným obsahem, v němž výstavce buď sám slibuje, že zaplatí druhé osobě určitou peněžitou částku (vlastní směnka), nebo platit určité osobě přikazuje (cizí směnka) - směnka je papír listinný, umořitelný, hlavní (není vydáván pro uplatnění práva z jiného cenného papíru a může existovat nezávisle), obligační na peněžité plnění (směnka může ztělesňovat jen subjektivní závazkové právo na zaplacení určité peněžité sumy), zásadně převoditelný (buď prostřednictvím rubopisu nebo postoupením pohledávky, za určitých okolností také pouhým konsensuálním předáním), konstitutivní (vydání směnky je předpokladem vzniku práv). Je cenným papírem abstraktním, což se projevuje ve významu textovém (v listině nemusí být uveden hospodářský důvod směnky) a dále při uplatňování směnečných práv (věřitel nemusí ve sporu prokazovat důvod směnky a je na dlužníkovi, aby se toho dovolal, současně jsou zásadně omezeny námitky směnečných dlužníků) - směnka může mít formu cenného papíru na řad nebo na jméno, nikoliv na doručitele - jelikož je směnka individuálně emitovaný CP, nelze ji immobilizovat, ani namísto ní vydat hromadnou listinu. - na rozdíl od většiny ostatních obligačních CP může směnka ztělesňovat více závazků různých dlužníků PODOBA SMĚNKY 1. Směnka jako listina - směnka je CP s výlučně listinnou podobou. Nelze ji vydat v podobě zaknihovaného cenného papíru. Jako u všech listin se užívá jako podkladu směnky zpravidla papír, přípustné budou ale i jiné materiály způsobilé zachytit směnečný text v takové podobě, aby bylo možno rozeznat rub a líc hmotného podkladu - text směnky může být vyhotoven vlastnoručně nebo mechanicky. Jedinou povinně vlastnoruční (autografní) náležitostí jsou podpisy účastníků.text směnky obvykle vzniká vyplněním směnečných formulářů. 2. Přívěsek - u relativně nevelkých směnečných formulářů může při převodech směnky snadno dojít k situaci, že na rubu již nebude pro další převodní zápisy (rubopisy, indosamenty) místo. Proto v souvislosti s převody směnky pomocí indosace upravuje ZSŠ tzv. přívěsek (čl I 13). Podle citovaného ustanovení lze indosament napsat na směnku nebo na list s ní spojený. - jde v podstatě o nastavení směnky o další listinu, která mívá zpravidla velikost směnky. Obě původně