Zpráva ze závěrečného dotazníkového šetření k projektu:

Transkript

1 Zpráva ze závěrečného dotazníkového k projektu: Posílení individuálních praktických kompetencí sociálního pracovníka Zpracoval: Ing. Aleš Berka Datum: PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY

2 Obsah: I. Obecné informace o dotazníkovém A. Předmět dotazníkového : B. Objekt dotazníkového C. Cíl závěrečného dotazníkového D. Harmonogram dotazníkového II. Metody a techniky dotazníkového A. Popis metod a technik dotazník B. Makety III. Zpráva ze závěrečného dotazníkového A. Část I. Statistické údaje B. Část II. Rozehřívací otázky C. Část III. Sebehodnocení D. Část IV. Závěry podle jednotlivých kompetencí IV. Přílohy Seznam tabulek: Tab. 1 Harmonogram dotazníkového Tab. 2 Souhrnné informace o dotazníkkovém Tab. 3 Místo pracoviště absolutní a relativní i a srovnání s úvodním m Tab. 4 - Průměrná, nejhorší, nejlepší známka a modus v jednotlivých kategoriích Tab. 5 očekávání od vzdělávacího kurzu (absolutní a relativní i) Seznam obrázků: Obr. 1 Doba strávená v současné pracovní pozici Obr. 2 Účast na obdobném vzdělávacím programu Obr. 3 Porovnání relativních í vyhovujících forem vzdělávání Obr. 4- Porovnání relativních í nevyhovujících forem vzdělávání Obr. 5 Kompetence č Obr. 6 Kompetence č Obr. 7 Kompetence č Obr. 8 Kompetence č Obr. 9 Kompetence č Obr. 10 Kompetence č Obr. 11 Srovnání jednotlivých kompetencí Obr. 12 Způsoby relaxace a duševní hygieny (relativní )

3 I. Obecné informace o dotazníkovém A. Předmět dotazníkového : Předmětem dotazníkového jsou individuální praktické kompetence sociálního pracovníka a úroveň jejich rozvoje, posílení a prohloubení prostřednictvím absolvovaného vzdělávacího programu. V projektu je vymezeno 6 základních kompetencí: 1) Rozvíjet účinnou komunikaci. Umění naslouchat a vytvářet podmínky pro otevřenou komunikaci, která je předpokladem pro účinnou spolupráci a motivací pro změnu v zájmu klientů. 2) Orientovat se a plánovat postup. Získávání přehledu o současných i potencionálních možnostech a potřebách klientů i zdrojích. V návaznosti na zjištěné, společně plánovat postup se stanovením rizikových faktorů a plánování mezí spolupráce. 3) Podporovat a pomáhat k soběstačnosti. Podporování klientů k používání svých vlastních sil a schopností. Podpora klientů tak, aby přebírali zodpovědnost, zabezpečovali svá práva a kontrolovali ohrožující chování (konkretizace etických zásad obsažených v etickém kodexu jejich převod do konkrétního chování). 4) Zasahovat a poskytovat služby. Poskytování nebo zajišťování přiměřené úrovně podpory, péče, ochrany a kontroly a zapojování se do prevence. Podporování spolupráce mezi jednotlivci, skupinami, komunitami a organizacemi. 5) Přispívat k organizaci práce. Pracovat jako odpovědný člen organizace, přispívat k hodnocení a zlepšování její práce a účinnosti služeb pro klienty a efektivně využívat všech zdrojů, spolupracovat s kolegy. 6) Odborně růst. Schopnost konzultovat a řídit svůj odborný i osobný růst, kvalifikovaně rozhodovat, dosahovat vytčených pracovních cílů ve stanovém čase. Podrobnější rozpracování jednotlivých kompetencí je uvedeno v příloze projektu č. 7 Vymezení individuálních praktických kompetencí sociálního pracovníka - 3 -

4 B. Objekt dotazníkového Objektem dotazníkového je sociální pracovník. Místem jeho pracoviště jsou neziskové organizace v Pardubicích nebo Magistrát města Pardubice. Pracovníci z neziskových organizací pracují buď na pozici vedoucího pracovníka nebo na pozici sociálního pracovníka. Pracovníci pardubického Magistrátu pracují na pěti různých odděleních, ať už na pozicích vedoucí nebo jiných. Dotazníkového se zúčastnilo 61 osob. C. Cíl závěrečného dotazníkového Hlavním cílem závěrečného dotazníkového je zjistit konečný stav kompetencí jednotlivých účastníků vzdělávacího programu Posílení individuálních praktických kompetencí sociálního pracovníka. Mezi další cíle dotazníkového patří zjistit, zda vzdělávací program splnil očekávání účastníků a porovnat zjištěné údaje s údaji z úvodního dotazníkového (viz Závěrečná zpráva z úvodního dotazníkového ze dne ). Součástí je také zjistit základní statistické údaje o účastnících programu. D. Harmonogram dotazníkového Závěrečné dotazníkové bylo zahájeno září 2007, kdy byl připraven dotazník ve své finální podobě. S ohledem na požadavek zachování stejné metodiky byl dotazník sestaven na základě dotazníku z úvodního jeho struktura a obsah je tudíž obdobný. Dotazníky byly účastníkům programu předány k vyplnění na posledním setkání ve dnech konání jednotlivých setkání (tzn října, října, října a 22. října) Zpracování výsledků dotazování, vyhodnocování získaných dat a tvorba závěrečné zprávy probíhala v době od 1. prosince do 18. prosince Konečná verze závěrečné zprávy byla hotova dne 20. prosince Harmonogram včetně jednotlivých typů činností je uveden v Tab. 1. TAB. 1 HARMONOGRAM DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ Typ činnosti Datum (doba) konání Příprava dotazníku a dotazníkového Září 2007 Vyplnění dotazníků října Zpracovávání výsledků a tvorba závěrečné zprávy prosince 2007 Konečná verze závěrečné zprávy 20. prosince

5 II. Metody a techniky dotazníkového TAB. 2 SOUHRNNÉ INFORMACE O DOTAZNÍKKOVÉM ŠETŘENÍ Počet dotazníků určených k vyplnění Počet vrácených dotazníků 65 ks 61 ks Návratnost dotazníků 93,8 % Počet vyplněných dotazníků = počet respondentů 61 ks = 61 respondentů Datum výzkumu (tvorba dotazníku závěrečná zpráva) 24. září 20. Prosince 2007 Místo výzkumu: Magistrát města Pardubice Sběr dotazníků proběhl na závěrečném semináři ke vzdělávacímu programu Posílení individuálních kompetencí sociálního pracovníka, který se konal dne 22. října Na tento seminář bylo připraveno 65 ks dotazníků, které byly předány k vyplnění. Návratnost dotazníků činila 93,8%. Celkový počet respondentů uvažovaných pro vyhodnocení dotazníkového je 61. A. Popis metod a technik dotazník Pro dotazování byl obdobně jako při úvodním použit standardizovaný dotazník, který je rozdělen do následujících čtyřech částí: Typy otázek Statistické údaje Rozehřívací otázky Sebehodnocení respondenta Otázky týkající se jednotlivých kompetencí (včetně otázky Očekávání od vzdělávacího programu.) V dotazníku jsou používány především otázky uzavřené s možností výběru pouze jedné odpovědi (u některých otázek jsou možné 2 odpovědi). Metody škálování jsou použity především v části III, kde je použita škála 1 5, kdy 1 znamená nejlepší ohodnocení až do 5, která znamená ohodnocení nejhorší. V části IV. najdeme jak otázky s odpověďmi uzavřenými, tak škálami a také s otázky polouzavřenými. Poslední otázka č. 36 je otevřená a nabízí respondentovi možnost vlastního vyjádření. Vyhodnocování otázek Data získaná z dotazníkového budou nejčastěji vyhodnocována pomocí ních tabulek, a to absolutních i relativních (část I., II., IV.). Všechny ní tabulky (absolutní i relativní) ke všem otázkám z dotazníku naleznete v příloze č. 2 této zprávy. Část III. sebehodnocení bude vyhodnocena pomocí aritmetických průměrů a modů. Otázka č. 36 bude vzhledem k svému charakteru zpracována pomocí obsahové analýzy. B. Makety Maketu dotazníku a maketu pokynů k vyplňování dotazníku naleznete v příloze č. 3 této zprávy

6 III. Zpráva ze závěrečného dotazníkového Závěrečná zpráva dotazníkového je rozdělena do 4 částí, které odpovídají jednotlivým částem dotazníku. V části č. I. jsou zpracovány statistické údaje o respondentech. První položkou je pohlaví procentní podíl mužů a žen, kteří se dotazníkového zúčastnili. Další částí pak věková struktura respondentů, která byla pro zpracování rozdělena do 3 skupin: 30 let a méně, 31 až 45 let, 46 let a více. Dalším důležitým údajem pro roztřídění otázek je místo pracoviště respondenta, které bylo rozděleno na dvě hlavní pracoviště a to Magistrát města Pardubic a neziskové organizace. Tyto dvě pracoviště se dále dělí na: Magistrát města Pardubic - vedoucí pozice a čtyři různá oddělení, Neziskové organizace vedoucí pozice a pozice sociálního pracovníka. Poslední položkou je doba, po kterou respondent ve své současné pracovní pozici působí (doba k okamžiku vyplnění dotazníku). V části č. II. jsou zpracovány tři rozehřívací otázky, které by měli respondenta uvést do tématu dotazování. Tyto otázky měly zjistit, zda se respondent již podobného vzdělávacího programu zúčastnil a jaká forma vzdělávání, s ohledem na tento program, respondentům vyhovovala nejvíce a nejméně. V části č. III. jsou zpracovány výsledky Sebehodnocení respondentů. Respondenti mají ohodnotit svoje jednotlivé dovednosti a znalosti metodou známkování ve škole. Kategorie, které respondenti hodnotily, vycházejí z obsahu vzdělávacího programu a jsou součástí kompetencí, které byly v rámci programu posilovány. V části IV. jsou zpracovány jednotlivé otázky týkající se 6 vymezených kompetencí. V příloze č. 1 naleznete, jak byly jednotlivé otázky přiřazené k jednotlivým kompetencím. Některé otázky lze zahrnout ke všem kompetencím (především otázky týkající se odborného růstu) a jsou tedy uvedeny pouze u těch, ke kterým se vztahují v největší míře. Veškeré ní tabulky (s relativními i absolutními mi) jsou uvedeny v příloze č.2 zprávy

7 A. Část I. Statistické údaje Vyplněné dotazníky odevzdalo 61 respondentů. Z toho podle pohlaví 92 % žen a 7 % mužů. 2% respondentů pohlaví neuvedlo. Nejvíce respondentů a zároveň účastníků vzdělávacího programu patří do věkové skupiny 31 až 45 let, která představuje 44 % všech respondentů. Dále pak následuje skupina 30 let a méně, která představuje 34 % a skupina 46 let a více představující 21 %. Oproti úvodnímu došlo ve věkové struktuře respondentů ke změně, kdy se vyměnilo pořadí věkové skupiny 30 let a méně a skupiny 31 až 45 let. Respondenti pracují na dvou hlavních pracovištích Magistrát města Pardubic a v neziskových organizacích v okrese Pardubice. Z Magistrátu města Pardubic se vzdělávacího programu a zároveň úvodního dotazníkového zúčastnilo 44 % respondentů a z neziskových organizací 49 % respondentů. 7% respondentů pracoviště neuvedlo. Pracoviště na pardubickém Magistrátu byla rozdělena do pěti kategorií. Četnostní a procentní rozdělení jednotlivých pracovišť je uvedeno v následující tabulce. Nejvíce respondentů pracuje na oddělení sociálně právní ochrany a na oddělení sociálních dávek (13 %), dále pak na oddělení sociální prevence (10 %). Druhým místem pracoviště respondentů jsou neziskové organizace. Jednotlivá místa pracoviště rozdělena na vedoucí pozice a pozici sociálního pracovníka. Dotazníkového se zúčastnilo 49 % respondentů z neziskových organizací. Pracovníci na vedoucích pozicích tvoří 18 %. Sociální pracovníci tvoří 31 %. V úvodním dotazníkovém bylo zjištěno 45% zaměstnanců magistrátu a 55% zaměstnanců neziskových organizací. TAB. 3 MÍSTO PRACOVIŠTĚ ABSOLUTNÍ A RELATIVNÍ ČETNOSTI A SROVNÁNÍ S ÚVODNÍM ŠETŘENÍM Absolutní Magistrát města Pardubice vedoucí pozice 3 5% 7% oddělení sociálních dávek 8 13% 1 oddělení sociálně právní ochrany dětí 8 13% 14% oddělení sociální prevence 6 1 7% oddělení ekonomické a specifické sociální péče 2 3% 7% Magistrát celkem 27 44% 45% Nezisková organizace vedoucí pozice 11 18% 17% sociální pracovník 19 31% 38% Nezisková organizace celkem 30 49% 55% Neuvedeno 4 7% 1% Poslední údaj patřící do skupiny statistických údajů ukazuje délku doby, po kterou respondenti působí ve své současné pracovní pozici. Nejvíce pracovníků je ve své pracovní pozici po dobu 2 5 let (celkem 33 % respondentů). Další údaje o ostatních dobách naleznete na Obr

8 35% 3 25% 2 15% 1 5% OBR. 1 DOBA STRÁVENÁ V SOUČASNÉ PRACOVNÍ POZICI B. Část II. Rozehřívací otázky První otázka této části měla zjistit, zda se již respondenti v minulosti zúčastnili podobného vzdělávacího programu. Z celkového počtu respondentů se 39% podobného programu již zúčastnilo a 59% nezúčastnilo. 2% respondentů odpověď neuvedla. V úvodním dotazníkovém uvedla jedna čtvrtina respondentů, že se podobného programu již zúčastnila a tři čtvrtiny respondentů uvedly, že se nezúčastnily. Procentní rozdělení je uvedeno na Obr. 2 včetně srovnání s údaji z úvodního dotazníkového Ano Ne Neuvedeno OBR. 2 ÚČAST NA OBDOBNÉM VZDĚLÁVACÍM PROGRAMU - 8 -

9 Další 2 otázky této části se týkají formy vzdělávání, které respondentům v absolvovaném programu vyhovovaly nebo nevyhovovaly. Za nejvíce vyhovující formu vzdělávání je považována beseda, která byla uvedena 26 % respondentů, oproti údajům z úvodního, kde se 27% respondentů domnívalo, že nejvíce vyhovující formou bude přednáška. Dále pak následuje workshop (19%) a případové studie (14%) a stáže (14%). Jako nejméně vyhovující formu vzdělávání respondenti uvedli samostatnou písemnou práci, která byla 35 % respondentů uvedena jako nevyhovující. Další formy, které vyhovují méně jsou trénink, videotrénink (28%) a přednáška (19%). Toto pořadí odpovídá pořadí zjištěnému. Údaje o relativních ech včetně srovnání s úvodním m uvádí Obr. 3 a Obr % 2 15% 1 5% OBR. 3 POROVNÁNÍ RELATIVNÍCH ČETNOSTÍ VYHOVUJÍCÍCH FOREM VZDĚLÁVÁNÍ OBR. 4- POROVNÁNÍ RELATIVNÍCH ČETNOSTÍ NEVYHOVUJÍCÍCH FOREM VZDĚLÁVÁNÍ - 9 -

10 C. Část III. Sebehodnocení V této části měli respondenti ohodnotit sami sebe. K sebehodnocení měli použít metodu známkování ve škole: od 1 nejlepší ohodnocení do 5 nejhorší ohodnocení. Jednotlivé kategorie sebehodnocení vychází ze základních tréninků, kterých se respondenti účastnili. Tyto položky jsou v různé míře zahrnuty mezi rozvíjených 6 kompetencí sociálního pracovníka. Průměrná známka za celé dotazníkové je 2,13, což znamená velmi dobré hodnocení. Tato průměrná známka také odpovídá modu dotazníkového nejčastěji uváděná známka všemi respondenty za celé dotazníkové který představuje známku 2. Většina respondentů se tedy touto známkou ohodnotila. V porovnání s úvodním dotazníkovým m je struktura průměrných známek v sebehodnocení obdobná. Avšak lze konstatovat, že u všech kategorií jsou průměrné hodnoty lepší (tzn. blíže k hodnotě 1) než. Průměrná známka a modus byly také vypočítány u jednotlivých kategorií, podle kterých se respondenti hodnotili. Nejlepší průměrné známky (viz. sloupec průměrná známka za kategorii) se vyskytují u kategorií odpovědnost, empatie a internet. Zde se známky pohybují kolem hodnot 1,5 až 1,8. Zatímco nejhorší průměrné známky (viz. tamtéž) se vyskytují u obsluhy osobního počítače (konkrétně programu MS Power Point) a u orientace v právních normách, kde se průměrné známky pohybují na hodnotě 2,4. Modus za celkové vychází 2. Známka 1 se vyskytuje pouze třikrát a to u kategorií motivace k práci, odpovědnost a empatie. Známka 3 jako nejčastější byla uvedena u kategorií prezentace sebe sama a asertivita (viz. sloupec modus za kategorii). Pokud bychom se podívali na nejlepší a nejhorší známky, zjistíme, že nejlepší známka 1 se vyskytovala u všech kategorií. Zatímco nejhorší známky se pohybují mezi známkami 3 až 5. Bližší rozdělení známek včetně srovnání s hodnotami z úvodního je uvedeno v Tab. 4. TAB. 4 - PRŮMĚRNÁ, NEJHORŠÍ, NEJLEPŠÍ ZNÁMKA A MODUS V JEDNOTLIVÝCH KATEGORIÍCH Hodnocená kategorie Průměr Modus za kategorii Nejhorší uváděná známka Nejlepší uváděná známka Průměr v úvodním Prezentace sebe sama 2,3 2; ,5 Zvládání stresu 2, ,4 Motivace k práci 1,9 1; ,8 Odpovědnost 1, ,5 Komunikační dovednosti 2, Empatie (vcítění se) 1, ,5 Jednání a vystupování 2, ,1 Řešení konfliktů 2, ,2 Asertivita 2, ,3 Týmová práce 1, ,7 Time management (plánování času) 2, ,4 Orientace v právních normách 2, ,8 Administrativa, normy písemnosti 2, ,6 Obsluha osobního počítače - word, excel 2, ,3 Obsluha osobního počítače - powerpoint 2, ,8 Internet 1, Celé, všichni respondenti 2, ,

11 D. Část IV. Závěry podle jednotlivých kompetencí Část IV. je obdobně jako rozdělena podle jednotlivých kompetencí. Ke každé kompetenci jsou uvedené otázky z dotazníku, které rozvíjí jednotlivé klíčové pojmy, kterými jsou kompetence definovány. Dále je uvedeno slovní zpracování jednotlivých otázek. Následuje graf shrnující jednotlivé kategorie (otázky z dotazníku) kompetencí a kompetenci jako celek s slovním hodnocením kompetence. Na konci části IV. je uveden graf shrnující kompetence jako celek. Rozvržení jednotlivých kompetencí: Název a číslo kompetence. Otázky z dotazníku přiřazené ke kompetenci. Klíčové pojmy definující kompetenci (kategorie) Slovní zpracování jednotlivých otázek. Graf shrnující jednotlivé klíčové pojmy + kompetenci jako celek. Slovní zpracování grafu. Ke každé kompetenci je zpracován graf, který shrnuje jednotlivé otázky, vztahující se k dané kompetenci. Takto zpracovaný graf nám umožňuje pohled na kompetenci jako celek. Díky srovnání s úvodním dotazníkovým m tento typ grafů přehledně ukazuje, jak se hodnoty na náhodně stanovená procentní hranici u jednotlivých kategorií a kompetencí změnily. Na ose y grafu je uvedena stupnice %, podle které můžeme posoudit, jak jsou jednotlivé kategorie kompetencí respondenty zvládány a zároveň, jak je zvládána kompetence jako celek. Odpovědi na jednotlivé otázky z dotazníku byly zjednodušeny na čtyři varianty ano, ano, ale..., ne, ale..., ne (podrobnější vysvětlení viz. níže). Pozn. Vzhledem k tomu, že jde o zjednodušení odpovědí, je nutné uvažovat odchylky v měření kolem 3 %. Tato odchylka zahrnuje především odpovědi typu neuvedeno, které do srovnání zahrnuty nebyly. Vysvětlení variant odpovědí uváděných v grafu Odpovědi u jednotlivých otázek byly pro tento typ grafů zjednodušeny především z důvodu přehlednosti. Odpovědi volené v dotazníku odrážejí určitou posloupnost, která je stejně volená u všech otázek. První možnost ano odráží absolutní ano / absolutně pozitivní odpověď. Jedná se o odpovědi: ano; umím; ovládám a používám; atd., který nemají pouze pozitivní charakter. Druhá možnost ano, ale... neboli relativní ano / relativně pozitivní odpověď odráží sice pozitivní odpověď, ale s nějakým ale. Jedná se o odpovědi typu: spíše ano; většinou ano; umím, ale nepoužívám; dokážu, ale někdy ne...; atd. Třetí možnost ne, ale... neboli relativní ne / relativně negativní odpověď je opakem druhé možnosti. Odráží negativní odpověď, ale ne absolutně negativní. Jedná se o odpovědi typu: spíše ne; neumím, ale chtěl bych, neovládám, ale mám zájem; spíše nedokážu; atd. Poslední možnost je ne odrážející absolutní ne / absolutně negativní odpověď a je opakem první možnosti. Patří jsem tyto typy odpovědí: ne; neumím a nepovažuji; nikdy jsem se s tímto pojmem nesetkal; atd

12 Kompetence č. 1 - Rozvíjet účinnou komunikaci (Otázka č.: 10, 11, 12, 13, 25) Klíčové pojmy: neverbální komunikace, komunikační bariéra, naslouchání klientovi, přizpůsobení komunikace klientovi, navázat vztah s klientem Metody neverbální komunikace (otázka č. 10) ovládá a používá 36 % respondentů. 54 % respondentů je zná, ale používá pouze někdy. 8 % respondentů je zná, ale nepoužívá. 2 % respondentů se s tímto pojmem nikdy nesetkala. Pokud se mezi klientem a respondentem vytvoří komunikační bariéra (otázka č. 11) 62 % respondentů se vyjádřilo, že ví v převážné většině situací, jak se zachovat. 28 % uvedlo, že někdy ví a někdy neví a 10 % respondentů ví vždy. Naslouchat klientovi (otázka č. 12) umí dvě třetiny respondentů (67 %). Druhou možnost spíše ano uvedl zbytek (33 %) respondentů. Pozitivní odpovědi jsou tedy uvedeny u 100 % respondentů. Možnost spíše ne a ne nezvolil žádný z respondentů. Přizpůsobit komunikaci (otázka č. 13) klientovi dokáže 100 % respondentů, z tohoto údaje 61% respondentů nemá s přizpůsobením žádné potíže a 31 % si ve složitých situacích neví rady. Zápornou odpověď neuvedl žádný respondent. Navázat vztah s klientem (otázka č. 25) dokáže 90 % respondentů, z toho 41 % to dokáže ve většině případů a 49 % to dokáže vždy. 8 % uvedlo, že mám potíže v některých případech. Žádný z respondentů neuvedl, že mu navázání vztahu s klientem dělá obecně potíže. 2 % respondentů odpověď na tuto otázku neuvedlo. Tato kompetence je celkově na 4. místě v hodnocení kompetencí. Nejvyšší hodnocení u této kompetence u odpovědi absolutní ano je u kategorie naslouchat klientovi, stejně jako tomu bylo. Jedno z nejnižších hodnocení u odpovědi absolutní ano je způsobeno především kategorií překonání komunikační bariéry, která je absolutně zvládána pouze u 10 % respondentů. Po přidání odpovědi pozitivně relativní k této kategorii dává součet pozitivních odpovědí 72 %. Proti tomuto počtu je 45 % odpovědí relativního ne. Ostatní kategorie dosahují u absolutně pozitivních hodnot kolem 40 % a dále 50 % a v součtu s odpověďmi relativní ano dosahují pozitivní hodnoty u čtyřech kategorií z pěti kolem 80 až 100 %. U dvou z pěti kategorií se vyskytují, i když v malé míře hodnoty absolutního ne, které jsou díky odchylce zanedbatelné. V rámci vzdělávacího programu došlo ke zvýšení podílů absolutně pozitivních a relativně pozitivních hodnot

13 závěrečné úvodní závěrečné úvodní závěrečné úvodní závěrečné úvodní závěrečné úvodní závěrečné úvodní ano ano, ale ne, ale ne % 8% 54% 4% 1% 12% 28% 45% 56% 33% 1% 39% 43% 57% 8% 11% 41% 46% 9% 46% 1% 14% 48% 4 62% % 26% 38% 1 12% 67% 54% 61% 39% 49% 41% 45% 34% neverbální komunikace komunikační bariéra naslouchat klientovi přizpůsobit komunikaci navázat vztah s klientem Kompetence č. 1 celkem OBR. 5 KOMPETENCE Č

14 Kompetence č. 2 - Orientovat se a plánovat postup (Otázka č.: 18, 19, 34) Klíčové pojmy: time management, práce v týmu, práce s informacemi 96 % respondentů považuje time management (otázka č. 18) za užitečný, z toho ho 52 % používá pouze někdy, 26 % ho považuje za užitečný a používá ho a 18 % ho nepoužívá téměř nikdy. 2 % respondentů se s pojmem time management nikdy nesetkalo. Žádný z respondentů ho nepovažuje za neužitečný. 2 % respondentů otázku nezodpovědělo. Schopnost práce v týmu (otázka č. 19) je také zahrnuta jako kategorie do této kompetence. 75 % respondentů v týmu umí pracovat a využívá výhod týmové práce. 20 % uvedlo, že v týmu umí pracovat, ale tuto možnost nevyužívá. 5 % respondentů (stejně jako ) v týmu neumí pracovat, ale chtělo by této práce využívat. Práce s informacemi (otázka č. 34) potřebnými k rozšíření odborných znalostí a dovedností sociálního pracovníka ví, jak a kde hledat 92 % respondentů (oproti 63 % ). 2 % respondentů se vyjádřilo, že ví, jak hledat, ale neví kde. 3 % respondentů uvedlo, že ve zvláštních situacích neví, jak ani kde hledat. 2% respondentů nikdy neví jak a kde hledat a 2 % respondentů otázku nezodpovědělo. Z celkového srovnání kompetencí a z hlediska srovnání pozitivních hodnot je kompetence č. 2 na druhém místě (oproti místu čtvrtému z úvodního ). Z hlediska celkového srovnání absolutně pozitivních hodnot patří tato kompetence na druhé místo. Z pohledu jednotlivých kategorií jsou absolutně pozitivní hodnoty ovlivněny (obdobně jako ) především kategorií time management, které dosahuje pouze 26 % a patří mezi nejnižší absolutně pozitivní hodnoty jednotlivých kategorií. Práce s informacemi má naopak 92 % absolutně pozitivních hodnot. U této kompetence došlo v rámci vzdělávacího programu k nárůstu pozitivních hodnot

15 ano ano, ale ne, ale ne % 14% 5% 2 2% 5% 3% 2% 21% 1% 3% 24% 3 5% % 33% % 92% % 71% 63% 64% % 16% závěrečné úvodní závěrečné úvodní závěrečné úvodní závěrečné úvodní time management schopnost práce v týmu práce s informacemi Kompetence č. 2 celkem OBR. 6 KOMPETENCE Č

16 Kompetence č. 3 - Podporovat a pomáhat k soběstačnosti (Otázka č.: 21, 22, 23, 24, 25, 27, 28) Klíčové pojmy: typologie osobnosti, temperamentní typ, osobnostní profil, empatie - vcítění se, navázání vztahu s klientem, motivace, identifikace silných a slabých stránek 46 % respondentů uvedlo, že typologii osobnosti (otázka č. 21) ovládá a využívá. 30 % respondentů uvedlo, že tuto typologii ovládá, ale nevyužívá ji a 20 % ji neovládá, ale chtěli by se jí naučit. 3 % respondentů typologii neovládá a nemá zájem se jí naučit a 2 % respondentů se s tímto pojmem nikdy nesetkala. Osobnostní profil (otázka č. 22) (svůj i ostatních) umí určit 66 % respondentů z toho 44 % respondentů umí určit osobnostní profil svůj i ostatních, 20 % umí určit pouze svůj vlastní a 2 % respondentů umí určit pouze osobnostní profil ostatních. 25 % uvedlo, že to neumí, ale ví, že se to dá určit. 2 % respondentů se s tímto pojmem nikdy nesetkalo. Temperamentní typ (otázka č. 23) člověka umí určit 87 % respondentů, z toho 54 % respondentů této znalosti využívá a 33 % nevyužívá. 10 % respondentů uvedlo, že by se to rádi naučilo. 2% respondentů uvedly, že se s tímto pojmem nikdy nesetkaly. Na otázku empatie - vcítění se do problému (situace) druhého bez toho, aby byl ovlivněn soukromý život respondenta (otázka č. 24), 44 % respondentů uvedlo, že s tím nemá žádné problémy. 52 % uvedlo, že si problémy někdy do soukromého života přenáší a 2 % si přenáší problémy do soukromého života ve většině případů. Žádný respondent neuvedl, že se neumí / neví, jak se vcítit. 2% respondentů na otázku nezodpovědělo. Navázat vztah s klientem (otázka č. 25) dokáže 90 % respondentů, z toho 41 % to dokáže ve většině případů a 49 % to dokáže vždy. 8 % uvedlo, že má v některých případech potíže. Žádný z respondentů neuvedl, že by mu navázání vztahu s klientem dělalo potíže. Otázku nezodpovědělo 2% respondentů. 69 % respondentů uvedlo, že umí dostatečně motivovat (otázka č. 27) sebe i okolí. Druhou nejčetnější odpovědí byla možnost b sebe ano, okolí ne kterou uvedlo 23 % respondentů. 7 % respondentů uvedlo, že umí motivovat pouze okolí. Žádný respondent neuvedl, že neumí motivovat ani sebe, ani okolí. Otázku nezodpovědělo 2% respondentů. 8 respondentů uvedla, že umí rozeznat své silné a slabé stránky (otázka č. 28), ale také svého klienta. Pouze své vlastní dovede rozeznat 11 % respondentů. Silné a slabé stránky (své ani klienta) nedokáže rozeznat 2 % respondentů. Otázku nezodpovědělo 7% respondentů. Kompetence č. 3 spolu s kompetencí č. 4 patří mezi jednu nejslabší kompetence ( patřila naopak mezi nejsilnější). Pozitivní hodnoty se pohybují u čtyřech kategorií kolem 90ti % hranice. Absolutně pozitivní hodnoty přesahují 40 % u všech kategorií a u čtyř kategorií přesahují hranici 50ti %. Z pohledu jednotlivých kategorií jsou zřetelné hodnoty absolutní ano u kategorie motivace a rozeznání silných a slabých stránek. Tyto hodnoty se pohybují kolem 70 % resp. 80 %, což je u absolutního hodnocení vysoká hodnota. I relativně pozitivní hodnoty jsou u těchto kategorií vysoké. U této kompetence došlo v rámci vzdělávacího programu k nárůstu pozitivních hodnot

17 závěrečné úvodní závěrečné úvodní závěrečné úvodní závěrečné úvodní závěrečné úvodní závěrečné úvodní závěrečné úvodní závěrečné úvodní ano ano, ale ne, ale ne % 4% 23% 45% 2% 8% 25% 39% 2% 2% 1% 3% 4% 8% 1 11% 2% 26% 11% 3 39% 33% 52% 41% 41% 4% 1% 3% 1 18% 46% 31% % 28% 46% 35% % 21% 8 69% % 44% 54% 45% 44% 51% 49% 41% 57% 49% 55% 43% 1 28% 3 typologie os. profil temp. typ empatie navázat vztah dostatečně motivovat silné a slabé Kompetence stránky č. 3 celkem OBR. 7 KOMPETENCE Č

18 Kompetence č. 4 - Zasahovat a poskytovat služby (Otázka č.: 14, 15, 17, 29, 34) Klíčové pojmy: Reakce v konfliktních situacích, asertivní jednání, jednání ve stresové situaci, rozeznání rizikových faktorů, práce s informacemi 38 % respondentů uvedlo, že v konfliktních situacích (otázka č. 14) někdy ví a někdy neví, jak jednat. V těchto situacích ví, jak jednat a jedná tak 43 % respondentů. 20 % respondentů ví téměř pokaždé, jak jednat, ale jedná jinak. Žádný respondent neuvedl, že nikdy neví, jak jednat. Asertivně jednat (otázka č. 15) umí naprostá většina respondentů (92 %). 69 % uvedlo, že tak jedná pouze někdy. 23 % tak jedná vždy a 5 % asertivně jednat umí, ale nejedná tak. 2 % respondentů asertivně jednat neumí. 2 % respondentů uvedli, že se s pojmem asertivní jednání nikdy nesetkali. Na otázku reakce ve stresové situaci (otázka č. 17) odpovědělo 39 % respondentů, že jedná přiměřeně a tuto reakci považuje za přiměřenou i okolí. 39 % respondentů považuje svoji reakci také za přiměřenou, ale neví, co si o ní myslí okolí. 14 % respondentů považuje svoji reakci za nepřiměřenou. 74 % respondentů ví ve většině případů, jak spolehlivě rozeznat rizikové faktory (otázka č. 29), které by se mohli v jejich praxi vyskytnou. 21 % ví ve všech případech a 2% respondentů ví v menšině případů. 3 % respondentů má s rozeznáním rizikových faktorů potíže. Informace potřebné k rozšíření (otázka č. 34) svých odborných znalostí a dovedností ví jak a kde nalézt 92 % respondentů. 2 % respondentů se vyjádřilo, že ví, jak hledat, ale neví kde. 3 % respondentů uvedlo, že ve zvláštních situacích neví jak, ani kde hledat. Kompetence č. 4 je z celkového pohledu (spolu s kompetencí č. 3) nejslabší kompetencí. Hodnot absolutní ano dosahuje u 44 % odpovědí. Relativně pozitivní odpověď patří k průměrným. Tato kompetence má z celkového hlediska vysoký počet odpovědí relativní ne (12 %) a zároveň nejvyšší hodnoty u odpovědi absolutní ne (2 %). Z pohledu jednotlivých kategorií je celkové hodnocení kategorie ovlivněno hlavně kategoriemi asertivní jednání a rozeznání rizikových faktorů, kde se absolutně pozitivní hodnoty pohybují kolem 22 % a dále nízkými relativně pozitivními hodnotami u kategorií reakce v konfliktních situacích a práce s informacemi. Zároveň je vysoké relativně negativní hodnocení u kategorie reakce v konfliktních situacích. Kromě kategorie jednání ve stresové situaci došlo u této kompetence k výraznému nárůstu pozitivních hodnot

19 závěrečné úvodní závěrečné úvodní závěrečné úvodní závěrečné úvodní závěrečné úvodní závěrečné úvodní ano ano, ale ne, ale ne % 5% 11% 2% 4% 12% 9% 3% 2% 9% 2% 3% 2% 2% 24% 12% 5% 8 38% 7% 16% 23% % 69% 46% 49% 74% 12% 42% % 58% 92% 37% 4 5% 3 63% 2 43% 34% 39% 37% 44% 33% 1 23% 16% 21% 16% konfliktní situace asertivní jednání jednání ve stresové situaci rozeznání rizikových faktorů práce s informacemi Kompetence č. 4 Celkem OBR. 8 KOMPETENCE Č

20 Kompetence č. 5 - Přispívat k organizaci práce (Otázka č.: 18, 19, 27, 29, 32, 34) Klíčové pojmy: time management, práce v týmu, motivace, rozeznání rizikových faktorů, zpětná vazba, práce s informacemi 96 % respondentů považuje time management (otázka č. 18) za užitečný, z toho ho 52 % používá pouze někdy, 26 % ho považuje za užitečný a používá ho a 18 % ho nepoužívá téměř nikdy. 2 % respondentů se s pojmem time management nikdy nesetkalo. Žádný z respondentů ho nepovažuje za neužitečný. 2 % respondentů otázku nezodpovědělo. Schopnost práce v týmu (otázka č. 19) je také zahrnuta jako kategorie do této kompetence. 75 % respondentů v týmu umí pracovat a využívá výhod týmové práce. 20 % uvedlo, že v týmu umí pracovat, ale tuto možnost nevyužívá. 5 % respondentů (stejně jako ) v týmu neumí pracovat, ale chtělo by této práce využívat. 69 % respondentů uvedlo, že umí dostatečně motivovat (otázka č. 27) sebe i okolí. Druhou nejčetnější odpovědí byla možnost b sebe ano, okolí ne kterou uvedlo 23 % respondentů. 7 % respondentů uvedlo, že umí motivovat pouze okolí. Žádný respondent neuvedl, že neumí motivovat ani sebe, ani okolí. Otázku nezodpovědělo 2% respondentů. 74 % respondentů ví ve většině případů, jak spolehlivě rozeznat rizikové faktory (otázka č. 29), které by se mohli v jejich praxi vyskytnou. 21 % ví ve všech případech a 2% respondentů ví v menšině případů. 3 % respondentů má s rozeznáním rizikových faktorů potíže. 75 % respondentů ví, jak získávat zpětnou vazbu (otázka č.32) a získávají ji. 20 % respondentů uvedlo, že ví, jak zpětnou vazbu získávat, ale tuto vazbu nezískávají. Žádný z respondentů neuvedl, že to neví a rádo by se to naučili. 2% respondentů neví a nevadí jim to, zpětnou vazbu nepotřebují. Informace potřebné k rozšíření (otázka č. 34) svých odborných znalostí a dovedností ví jak a kde nalézt 92 % respondentů. 2 % respondentů se vyjádřilo, že ví, jak hledat, ale neví kde. 3 % respondentů uvedlo, že ve zvláštních situacích neví jak, ani kde hledat. Kompetence č. 5 je z celkového pohledu nejsilnější kompetencí ( byla 3. nejsilnější kompetencí) Hodnoty absolutní ano dosahují 60 %. U této kompetence je zároveň nejnižší hodnota relativně negativní. Z pohledu jednotlivých kategorií vidíme opět výrazné hodnoty u absolutní ano, které se ve třech případech pohybují kolem % a v jednom případě přesahují 90 %. Negativní hodnoty jednotlivých kategorií dosahují max. 22 % (konkrétně se jedná o relativně negativní hodnoty), což opět potvrzuje celkové pozitivní hodnocení této kompetence. Ve srovnání s úvodním m došlo u všech kategorií k nárůstu pozitivních hodnot na úkor hodnot negativních

21 závěrečné úvodní závěrečné úvodní závěrečné úvodní závěrečné úvodní závěrečné úvodní závěrečné úvodní závěrečné úvodní ano ano, ale ne, ale ne % 14% 5% 2 3% 3% 5% 2% 21% 3 39% 9% 16% 2% 2% 3% 2% 2 22% 1% 2% 24% 36% 4% 11% % 13% 12% 35% 5 67% 58% 92% 4 75% 71% 69% 75% 3 57% 62% 63% % 1 26% 16% 21% 16% time management schopnost práce v týmu dostatečná motivace rozeznání rizikových faktorů zpětná vazba práce s informacemi Kompetence č. 5 Celkem OBR. 9 KOMPETENCE Č

22 Kompetence č. 6 Odborně růst (Otázka č.: 16, 26, 31) Klíčové pojmy: vyrovnání se s kritikou, rozvíjení sociálních dovedností, reakce na předsudky a stereotypy 92 % respondentů ví, jak se vyrovnat s kritikou (otázka č. 16). 2 respondentů uvedlo možnost ano.nadpoloviční většina (72 %) z tohoto počtu uvedla možnost spíše ano. Nikdo z respondentů neuvedl možnost ne a 7 % respondentů uvedlo možnost spíše ne. 69 % respondentů ví, jak rozvíjet své sociální dovednosti (otázka č. 26) a má k tomu dostatek možností. 25 % respondentů uvedlo, že ví, jak je rozvíjet, ale tyto možnosti nemají. 5 % respondentů uvedlo, že neví, jak své sociální dovednosti rozvíjet. 2% respondentů odpověď na tuto otázku neuvedlo. S otázkou odborného růstu souvisí také reakce na předsudky a stereotypy (otázka č. 31), se kterými se sociální pracovníci velice často setkávají (viz. Samostatné otázky, otázka č. 20). 66% respondentů si myslí, že na předsudky a stereotypy reaguje přiměřeně. 28 % respondentů uvedlo, že si později uvědomí, že reakce přiměřená nebyla. 3 % respondentů uvedlo, že na předsudky a nežádoucí stereotypy neumí reagovat. 2 % respondentů považují svoji reakce často za nepřiměřenou. Kompetence č. 6 je z celkového pohledu třetí nejsilněji ovládanou kompetencí. Absolutně pozitivní hodnoty se pohybují kolem mezi 50 až 60 % a je tu zároveň vysoký podíl relativně absolutních hodnot. Absolutně negativní hodnoty jsou průměrné. Jednotlivé kategorie zahrnuté pod tuto kompetenci dosahují kolem 80 % pozitivních hodnot. U dvou ze třech kategorií přesahují hodnoty absolutní ano 50ti % hranici. Kategorie reakce v konfliktní situace sice má nízké absolutní ano, ale relativní ano přesahuje 60 % a dá se předpokládat, že vzdělávací program posílí tuto kategorii a dojde k přesunu z relativního ano na ano absolutní. Zároveň se tu nevyskytuje žádné absolutní ne, takže se dá očekávat pouze posun do pozitivních odpovědí

23 ano ano, ale ne, ale ne % 17% 5% 25% 7% 12% 3% 5% 3% 4% 2% 3% 3% 11% 28% 3 42% 6 28% 41% 72% 5 64% % 66% 61% 2 51% 51% 43% % závěrečné úvodní závěrečné úvodní závěrečné úvodní závěrečné úvodní vyrovnání se s kritikou sociální dovednosti reakce na předsudky a stereotypy Kompetence č. 6 celkem OBR. 10 KOMPETENCE Č

24 závěrečné úvodní závěrečné úvodní závěrečné úvodní závěrečné úvodní závěrečné úvodní závěrečné úvodní Porovnání jednotlivých kompetencí Následující graf nám ukazuje porovnání jednotlivých kompetencí. Pokud se podíváme na první možnou odpověď odpověď ano zjistíme, že kompetence jsou plně ovládány ze přibližně 53 %. Druhá možná odpověď ano, ale je také pozitivní, i když nejde o plné ovládání a představuje přibližně 38 %. Pokud bychom obě pozitivní odpovědi sečetli, vyjde nám, že kompetence jsou přibližně zvládány na 91 %. Oproti úvodnímu (78 %) to znamenám, že došlo ke značnému zlepšení v oblasti kladných odpovědí. Z jednotlivých kompetencí je na tom nejlépe kompetence č. 5 Přispívat k organizaci práce a kompetence č. 6 a kompetence č. 2. Naopak nejhůře je na tom kompetence č. 4 Zasahovat a poskytovat služby, která dosahuje sice 44 % absolutních pozitivních hodnot, ale má nejvyšší počet hodnot negativních a to 12 %. ano ano, ale ne, ale ne % 46% 1% 3% 1% 14% 3 48% 5% 1% 3% 2% 1 12% 1 18% 31% 33% 42% 35% 5% 23% 37% 2% 1% 36% 4% 3% 3% 4% 11% 11% 35% 42% 41% % 34% 64% 5 55% 43% 44% 33% 6 48% 51% 43% Kompetence č. 1 Kompetence č. 2 Kompetence č. 3 Kompetence č. 4 Kompetence č. 5 Kompetence č. 6 OBR. 11 SROVNÁNÍ JEDNOTLIVÝCH KOMPETENCÍ

25 Samostatné otázky č.: 9, 20, 30, 33, 35 Tyto otázky jsou vyhodnocovány samostatně, protože se přímo k vymezeným kompetencím nevztahují. Do dotazníku byly zařazeny především z důvodu uvedení následující otázky. První dvě vyhodnocené otázky, týkající se názorů, byly zařazeny za účelem zjištění názoru na danou problematiku, která byla také součástí vzdělávacího programu. Názor na absolvování stáže u jiného poskytovatele sociálních služeb (ot. č. 9) 82 % respondentů považuje absolvování stáže u jiného poskytovatele sociálních služeb v Pardubicích za nutné. 8 % vybralo možnost spíše zbytečné a také 8 % považuje absolvování stáže za nutné. Názor na duševní hygienu a relaxační cvičení (ot. č. 20) 43 % respondentů uvedlo, že se duševní hygieně a relaxačním cvičením nevěnují, ale považují je za dobré. 54 % respondentů uvedlo, že se jim věnují (oproti 37% ). Následující graf ukazuje ní rozdělní způsobů relaxace a duševní hygieny, kterou respondent uvedli jako rozšíření odpovědi ano. 45% 4 35% 3 25% 2 15% 1 5% OBR. 12 ZPŮSOBY RELAXACE A DUŠEVNÍ HYGIENY (RELATIVNÍ ČETNOST) Nejčastějším způsobem relaxace je cvičení, jóga, sport. Tyto činnosti byly uvedeny průměrně u 43 % odpovědí respondentů. Následuje hudba (13%), zájmová činnost (1) a procházka v přírodě (8 %). Další aktivity se pohybují z hlediska í na 5% a jedná se např. o kulturní akce, četbu a sledování filmů, televize. Zbývající aktivity mají 3% a jedná se o tanec, pobyt v solné jeskyni, setkání s přáteli, masáže a aromaterapie. Setkávání se s předsudky a stereotypy ((ot. č. 30) S předsudky a stereotypy se setkává 39 % respondentů, možnost spíše ano uvedlo 46 % respondentů, z toho vyplývá, že 85 % respondentů se s nimi setkává. 13 % uvedlo, že spíše ne. Jaké informace převážně používáte ve Vaší praxi? (ot. č. 33) 51 % respondentů používá vždy více zdrojů informací. 31 % uvedlo, že se snaží získat maximálně možné množství informací. 15 % uvedlo, že při své praxi používá převážně jeden zdroj

26 Považujete své současné odborné znalosti a dovednosti vzhledem ke své práci za dostatečné? (ot. č. 35) Nadpoloviční většina respondentů 79 % - považuje své odborné znalosti a dovednosti za dostatečné, ale dodává, že se vždy dá něco zlepšit. 15 % respondentů je za dostatečné nepovažuje a uznává, že je nutné je rozšířit

27 Očekávání od vzdělávacího programu (ot. č. 36) Na tuto otázku odpověděla většina respondentů (69 %). Splnění očekávání prostřednictvím vzdělávacího programu výslovně uvedlo 23 % respondentů, nesplnění naopak 5%, stejně jako respondentů, kteří splnění očekávání nedokáží posoudit. Zdaleka největší část respondentů (celá jedna třetina - 33 %) kladně hodnotí možnost navázání nových užitečných kontaktů s lidmi z oboru. Dále jsou kladně hodnoceny zejména náplň kurzu, skupinová práce, posílení teoretických znalostí, věnování se problematice týmové práce, výcvik používání PC a získání nových informací na základě praktických zkušeností. Negativně hodnocena byla zejména celková délka kurzu (10 % respondentů), dále pak míra zapojení účastníků, opakování se témat, malá odbornost kurzu, malá pozornost otázce používání PC, málo praxe, málo nových informací, přínos víkendového pobytu a skutečnost, že kurz není akreditován. Bližší informace o jednotlivých očekáváních a jejich procentním rozdělení naleznete v Tab. 5. TAB. 5 OČEKÁVÁNÍ OD VZDĚLÁVACÍHO KURZU (ABSOLUTNÍ A RELATIVNÍ ČETNOSTI) absolutní relativní POČET ODPOVĚDÍ NA TUTO OTÁZKU nezodpovědělo 19 31% zodpovědělo 42 69% VÝSLOVNĚ UVEDENO, ZDA KURZ OČEKÁVÁNÍ SPLNIL NEBO NE splnil 14 23% nesplnil 3 5% nemohu posoudit 3 5% POZITIVNÍ HODNOCENÍ náplň kurzu 8 13% skupinové hry a úkoly 1 2% kontakty s lidmi z jiných oborů, organizací 20 33% posílení teorie 4 7% týmová práce 1 2% používání PC 2 3% nové informace 1 2% NEGATIVNÍ HODNOCENÍ zapojení účastníků 1 2% opakování témat 5 8% délka kurzu 6 1 malá odbornost 2 3% malá pozornost otázce používání PC 2 3% málo praktických poznatků 3 5% málo nových informací 2 3% víkendový pobyt - bez přínosu 3 5% chybějící akreditace 5 8%

28 IV. Přílohy Příloha č. 1 Otázky přiřazené k jednotlivým kompetencím Kompetence č. 1 Rozvíjet účinnou komunikaci. Kompetence č. 2 Orientovat se a plánovat postup Kompetence č. 3 Podporovat a pomáhat k soběstačnosti. Kompetence č. 4 Zasahovat a poskytovat služby. Kompetence č. 5 Přispívat k organizaci práce. Kompetence č. 6 Odborně růst. Otázka č.: 10, 11, 12, 13, 25 Otázka č.: 18, 34 Otázka č.: 21, 22, 23, 24, 25, 27, 28 Otázka č.: 14, 15, 17, 29, 34 Otázka č.: 18, 19, 27, 29, 32, 34 Otázka č.: 16, 26, 31 Samostatné otázky č.: 9, 20, 30, 33,

29 Příloha č. 2 Četnostní tabulky (včetně relativních í z úvodního ) Ot. 1 - Pohlaví Absolutní Muž 4 7% 11% Žena 56 92% 89% Neuvedeno 1 2% Ot. 2 - Věková kategorie Absolutní 30 let a méně 21 34% 45% 31 až 45 let 27 44% 32% 46 let a více 13 21% 22% Neuvedeno 0 1% Ot. 3 - Místo pracoviště Absolutní Magistrát města Pardubice vedoucí pozice 3 5% 7% oddělení sociálních dávek 8 13% 1 oddělení sociálně právní ochrany dětí 8 13% 14% oddělení sociální prevence 6 1 7% oddělení ekonomické a specifické sociální 2 3% 7% péče Magistrát celkem 27 44% 45% Nezisková organizace vedoucí pozice 11 18% 17% sociální pracovník 19 31% 38% Nezisková organizace celkem 30 49% 55% Neuvedeno 4 7% 1%

30 Ot. 4 - Odkdy jste ve Vaší současné pracovní pozici? (uveďte měsíc a rok) Doba v současné pracovní pozici Absolutní do 6 měsíců 3 5% 6 měsíců - 1 rok rok - 2 roky 10 16% 2 roky - 5 let 20 33% 5-10 let 10 16% let 5 8% let 2 3% 20 let a více 0 Neuvedeno 5 8% Celkem Ot. 5 - Zúčastnil/a jste se již někdy jiného programu, který je svým obsahem podobný vzdělávacímu programu Posílení individuálních praktických kompetencí sociálního pracovníka? Odpověď Absolutní Ano 24 39% 25% Ne 36 59% 75% Neuvedeno 1 2% Ot. 6 - Jaká forma vzdělávání Vám v tomto programu vyhovovala nejvíce? (vyberte max. 2 odpovědi) Odpověď Absolutní trénink, videotrénink 11 11% 14% případová studie 14 14% 17% workshop 19 19% 13% přednáška 9 9% 27% beseda 25 26% 13% samostatná písemná práce 1 1% stáž 14 14% 16% Neuvedeno 5 5% --- Celkem

31 Ot. 7 - Jaká forma vzdělávání Vám v tomto programu vyhovovala nejméně? (vyberte max. 2 odpovědi) Odpověď Absolutní trénink, videotrénink 25 28% 22% případová studie 1 1% 2% workshop 6 7% 4% přednáška 17 19% 12% beseda 3 3% 7% samostatná písemná práce 31 35% 5 stáž 2 2% 3% Neuvedeno 4 4% --- Celkem Ot. 8 - Sebehodnocení Hodnocená kategorie Průměr Modus za kategorii Nejhorší uváděná známka Nejlepší uváděná známka Průměr v úvodním Prezentace sebe sama 2,3 2; ,5 Zvládání stresu 2, ,4 Motivace k práci 1,9 1; ,8 Odpovědnost 1, ,5 Komunikační dovednosti 2, Empatie (vcítění se) 1, ,5 Jednání a vystupování 2, ,1 Řešení konfliktů 2, ,2 Asertivita 2, ,3 Týmová práce 1, ,7 Time management (plánování času) 2, ,4 Orientace v právních normách 2, ,8 Administrativa, normy písemnosti 2, ,6 Obsluha osobního počítače - word, 2, ,3 excel Obsluha osobního počítače - 2, ,8 powerpoint Internet 1, Celé, všichni respondenti 2, ,

32 Ot. 9 - Absolvování stáže u jiného poskytovatele sociálních služeb v Pardubicích považujete pro rozšíření Vašich kompetencí za Odpověď Absolutní nutné 5 8% 8% přínosné 50 82% 79% spíše zbytečné 5 8% 12% zbytečné 1 2% Neuvedeno 0 1% Ot Ovládáte metody neverbální komunikace? Používáte tyto metody ve Vaší praxi? Odpověď Absolutní ovládám je a používám 22 36% 26% znám je a používám pouze někdy 33 54% 56% znám je, ale nepoužívám 5 8% 12% nikdy jsem se s tímto pojmem nesetkal/a 1 2% 4% Neuvedeno 0 2% Ot Víte, jak se zachovat v situaci, kdy vznikla mezi Vámi a klientem komunikační bariéra? Odpověď Absolutní ano - vím vždy % ano - vím v převážné většině situací 38 62% 38% někdy vím, někdy nevím 17 28% 45% velmi často nevím 0 1% Neuvedeno 0 4%

33 Ot Myslíte si, že umíte Vašemu klientovi naslouchat? Odpověď Absolutní ano 41 67% 54% spíše ano 20 33% 43% spíše ne 0 ne 0 Neuvedeno 0 3% Ot Dokážete přizpůsobit komunikaci Vašemu klientovi? Odpověď Absolutní dokážu, přizpůsobení komunikace mi nedělá 37 61% 39% potíže dokážu, ale ve složitých případech si nejsem 24 39% 57% jistý/á spíše nedokážu (ve většině případů si nejsem 0 1% jistý/á) nikdy nevím, jak s klientem komunikovat 0 Neuvedeno 0 3% Ot Víte, jak reagovat v různých konfliktních situacích? Reagujete tak? Odpověď Absolutní vím téměř pokaždé a reaguji tak 26 43% 34% vím téměř pokaždé, ale reaguji jinak % někdy vím, někdy nevím 23 38% 57% téměř nikdy nevím, jak reagovat 0 Neuvedeno 0 4%

34 Ot Umíte jednat asertivně? Jednáte tak vždy? Odpověď Absolutní umím a jednám tak vždy 14 23% 16% umím, ale jednám tak pouze někdy 42 69% 63% umím, ale nejednám tak 3 5% 7% neumím 1 2% 8% nikdy jsem se s tímto pojmem nesetkal/a 1 2% 3% Neuvedeno 0 4% Ot Představte si, že jste v situaci, kdy jste kritizováni. Víte, jak se s kritikou vyrovnat? Odpověď Absolutní ano % spíše ano 44 72% 64% spíše ne 4 7% 17% ne 0 Neuvedeno 1 2% 1% Ot Dokážete ve stresové situaci přiměřeně reagovat? Považuje okolí Vaši reakci za přiměřenou? Odpověď Absolutní myslím, že ano - říká to i okolí 24 39% 37% myslím, že ano - okolí říká, že ne 4 7% 3% myslím, že ano - nevím, co si myslí okolí 24 39% 46% myslím, že ne - okolí říká, že ano 6 1 8% myslím, že ne - říká to i okolí 1 2% 1% myslím, že ne - nevím, co si myslí okolí 1 2% 4% Neuvedeno 1 2% 1%

35 Ot Jaký je Váš názor na time management? Používáte ho? Odpověď Absolutní je užitečný a používám ho 16 26% 16% je užitečný, ale používám ho pouze někdy 32 52% 5 je užitečný, ale nepoužívám ho téměř nikdy 11 18% 17% je neužitečný a tak ho nepoužívám 0 nikdy jsem se s tímto pojmem nesetkal/a 1 2% 14% Neuvedeno 1 2% 3% Ot Umíte pracovat v týmu? Využítáte výhod týmové práce? Odpověď Absolutní umím a využívám 46 75% 71% umím, ale nevyužívám % neumím, ale chtěl bych využívat 3 5% 5% neumím a nechci využívat 0 Neuvedeno 0 3% Ot Věnujete se duševní hygieně nebo relaxačním cvičením? Odpověď Absolutní ano 33 54% 37% ne, ale myslím, že je to dobré 26 43% 53% ne, myslím, že je to zbytečné 1 2% 8% nevím, co si pod tím mám představit 1 2% 1% Neuvedeno 0 1% Odpověď - ANO Způsoby relaxace a duševní hygieny Absolutní Jóga, cvičení, sport 17 43% Hudba 5 13% Zájmová činnost, ruční práce 4 1 Procházka v přírodě 3 8% Kultura 2 5% Kniha 2 5% Filmy, TV 2 5%

36 Tanec 1 3% Solná jeskyně 1 3% Návštěva, setkání s přáteli 1 3% Masáž 1 3% Aromaterapie 1 3% Celkem Ot Ovládáte typologii osobnosti? Využíváte ji ve Vaší praxi? Odpověď Absolutní ovládám ji a využívám 28 46% 28% ovládám ji, ale nevyužívám % neovládám ji, ale chtěl/a bych se ji naučit % neovládám ji a nemám zájem se ji naučit 2 3% nevím, nikdy jsem se s tímto pojmem nesetkal/a 1 2% 4% Neuvedeno 0 1% Ot Umíte určit svůj osobnostní profil a také profil ostatních? Odpověď Absolutní umím - svůj i ostatních 27 44% 3 umím - pouze svůj umím - pouze ostatních 1 2% 1% neumím, ale vím, že se to dá určit 15 25% 39% nikdy jsem se s tímto pojmem nesetkal 1 2% 8% Neuvedeno 5 8% 1% Ot Umíte určit, jaký je člověk temperamentní typ? Využíváte to ve své praxi? Odpověď Absolutní umím to určit a využívám toho 33 54% 45% umím to určit, ale nevyužívám toho 20 33% 28% neumím to určit, ale rád/a bych se to % naučil/a nikdy jsem se s tímto pojmem nesetkal/a 1 2% Neuvedeno 1 2% 1%

37 Ot Umíte se vcítit do problému (situace) druhého, aniž by to ovlivňovalo Váš soukromý život? Využíváte to ve své praxi? Odpověď Absolutní ano, nedělá mi to problémy 27 44% 51% ano, ale někdy si přenáším problém druhého do 32 52% 41% soukromého života ano, ale většinou si přenáším problém druhého do 1 2% 4% soukromého života neumím, nevím, jak se vcítit 0 1% Neuvedeno 1 2% 3% Odpověď Ot Dokážete navázat vztah s klientem? Absolutní ano dokážu 30 49% 41% dokážu to ve většině případů 25 41% 46% v některých případech to nedokážu 5 8% 11% navázání vztahu s klientem mi dělá potíže 0 Neuvedeno 1 2% 3% Ot Víte, jak rozvíjet své sociální dovednosti? Máte k tomu dostatek možností? Odpověď Absolutní vím jak a mám možnosti 42 69% 51% vím jak, ale nemám možnosti 15 25% 28% nevím jak, ale mám možnosti 0 12% nevím jak, ani nemám možnosti 3 5% 7% Neuvedeno 1 2% 3%

38 Ot Umíte dostatečně motivovat sebe i okolí? Odpověď Absolutní ano - sebe i okolí 42 69% 57% sebe ano, okolí ne 14 23% 28% sebe ne, okolí ano 4 7% 11% ani sebe ani okolí 0 3% Neuvedeno 1 2% 3% Ot Dokážete rozeznat své silné a slabé stránky i silné a slabé stránky Vašeho klienta? Odpověď Absolutní dokážu - vlastní i mého klienta % dokážu - ale pouze vlastní 7 11% 43% dokážu - ale pouze mého klienta 0 3% nedokážu rozeznat vlastní ani mého klienta 1 2% 4% Neuvedeno 4 7% 1% Ot Víte, jak spolehlivě rozeznat rizikové faktory, které by se mohly vyskytnout ve Vaší praxi? Odpověď Absolutní ano vím 13 21% 16% vím ve většině případů 45 74% 58% vím v menšině případů 1 2% 16% rozeznávání rizikových faktorů mi dělá potíže 2 3% 9% Neuvedeno 0 1% Ot Setkáváte se s předsudky a nežádoucí stereotypy? Odpověď Absolutní ano 24 39% 57% spíše ano 28 46% 25% spíše ne 8 13% 16% ne 1 2% 1% Neuvedeno 0 1%