Funkce vody v rostlinném těle. Růstová (hydratační) Metabolická Termoregulační Zásobní Transportní (tranzitní) Volná a vázaná voda

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Funkce vody v rostlinném těle. Růstová (hydratační) Metabolická Termoregulační Zásobní Transportní (tranzitní) Volná a vázaná voda"

Transkript

1 VODNÍ REŽIM ROSTLIN Funkce vody v rostlinném těle Vyjádření stavu vody v rostlině Vodní stav rostlinné buňky Příjem a vedení vody rostlinou Výdej vody rostlinou Hospodaření rostliny s vodou

2

3 Funkce vody v rostlinném těle Růstová (hydratační) Metabolická Termoregulační Zásobní Transportní (tranzitní) Volná a vázaná voda

4 Bilance vody z hlediska její funkce v rostlině Z 1000 g přijaté vody 990 g prochází rostlinou jako transportní (tranzitní) voda, která neustále dosycuje rostlinná pletiva a nahrazuje tu vodu, která je vydávána transpirací. Asi 8-9 g představuje hydratační voda a pouze 1-2 g jsou využity na tvorbu sušiny.

5 Vyjádření stavu vody v rostlině obsahem vody; energetickým stavem, volnou energií vody.

6 Stanovení obsahu vody (V) v rostlinách

7 Stanovení relativního obsahu vody (RWC)

8 Stanovení vodního sytostního deficitu (VSD)

9 Stanovení vodního potenciálu (ψ w ) a jeho složek Vodní potenciál (ψ w ) charakterizuje volnou energii vody v systému vzhledem k volné energii chemicky čisté vody. Je definován jako rozdíl chemického potenciálu vody v rostlinném pletivu a chemického potenciálu čisté destilované vody vztažený k molárnímu objemu vody. Vyjadřuje se v energetických jednotkách (J kg -1 ), nebo v tlakových jednotkách - v pascalech (Pa), resp. v megapascalech (MPa).

10 Vodní potenciál (ψ w )

11 Složky vodního potenciálu

12 Gradient vodního potenciálu jako hnací síla příjmu a vedení vody rostlinou a gradient tenze vodní páry jako hnací síla výdeje vody na příkladu 20 m vysokého stromu (upraveno podle Nobela 1999).

13 Vodní stav rostlinné buňky Plazmolýza, deplazmolýza a plazmoptýza Vodní potenciál rostlinné buňky a jeho složky

14 Plazmolýza Plazmolýza epidermální buňky cibule kuchyňské Allium cepa po přidání dusičnanu vápenatého. Cytoplazma (c) při ztrátě vody se zmenší s patrnými svazky cytoplazmy (sc) přichycenými k buněčné stěně (bs), které spojují sousední buňky. Šipky naznačují směr zmenšování cytoplazmy. (Upraveno na základě fota P. Sengbushe)

15 Plazmolýza počátek plazmolýzy v buňkách epidermis cibule kuchyňské křečová plazmolýza v buňkách epidermis cibule kuchyňské několik plazmolyzovaných buněk chloupku tyčinky tradeskancie

16 Plazmolýza a) turgescentní buňka (V vakuola), b) konvexní plazmolýza, c) hraniční plazmolýza

17 Vodní potenciál rostlinné buňky a jeho složky Vodní potenciál buněk (ψ w ) je součtem tlakového (turgorového) potenciálu (ψ p ), osmotického potenciálu (ψ π ), matričního potenciálu (ψ m ) a případně gravitačního potenciálu ψ g : ψ w = ψ p + ψ π + ψ m + ψ g.

18

19 Vbuňce mohou nastat 2 hraniční stavy: Při plném nasycení buňky vodou (plné turgescenci) se tlakový potenciál rovná záporné hodnotě potenciálu osmotického: ψ p = - ψ π. Pokud nebudeme kalkulovat s matričním a gravitačním potenciálem (mají většinou velmi nízkou hodnotu), potom vodní potenciál se rovná nule: ψ w = 0.

20 Vbuňce mohou nastat 2 hraniční stavy: V okamžiku hraniční plazmolýzy se tlakový potenciál rovná nule: ψ p = 0. Pokud nebudeme podobně jako v prvním případě kalkulovat s matričním a gravitačním potenciálem, pak v okamžiku hraniční plazmolýzy se vodní potenciál rovná potenciálu osmotickému: ψ w = ψ π.

21 Změny veličin vodního, osmotického a tlakového potenciálu, objemu buňky a protoplastu buňky v různém hydratačním stavu

22 Příjem, vedení a výdej vody rostlinou Příjem vody rostlinou Pohyb vody kořenem Vedení vody z kořene do nadzemní části rostliny Výdej vody rostlinou

23 Vodní potenciály v půdě a v jednotlivých částech rostliny

24 Vodní potenciály systému půda rostlina - atmosféra

25 Bod trvalého vadnutí (Permanent Wilting Point - PWP) Nemůže-li už rostlina snížit svůj vodní potenciál pod hodnotu vodního potenciálu půdy, trvale vadne, tj. nevrací se do původního stavu ani v noci, ani je-li chráněna před výparem. Vzemědělství a pedologii se považuje za konvenční normu PWP vodní potenciál půdy -1,5 MPa.

26 Příjem a pohyb vody kořenem Příjem vody kořeny. Schematicky znázorněn řez kořenem a tok vody apoplastem (a) a symplastem (s). Apoplastický příjem vody naráží na Caspariho proužky v endodermis kořene, které brání apoplastickému toku vody. V těchto místech veškerý tok vody prochází symplastem (upraveno dle Sinauer 2001).

27 Pohyb vody v pletivech rostlin

28 Pohyb vody v pletivech rostlin

29 Příjem a pohyb vody kořenem bývá rozdělován do etap: 1. Bobtnání buněčné stěny kořenového vlásku. 2. Osmotický příjem vody z buněčné stěny do protoplazmy a centrální vakuoly. 3. Pohyb vody z buněk pokožky do buněk korového parenchymu. 4. Příjem vody z buněk korového parenchymu dřevním parenchymem. 5. Pohyb vody z dřevního parenchymu do cév (trachejí), případně cévic (tracheid).

30 Endodermální skok Poměrně nízkým vodním potenciálem v endodermální buňce ve směru k vnějším partiím kořene (např. -0,33 MPa) může endodermální buňka nasávat vodu z přilehlých částí primární kůry. Na druhé straně vysoký vodní potenciál ve směru ke středu kořene (např. -0,01 MPa) umožňuje předávat vodu buňkám pericyklu a zabraňuje výdeji vody z centrálního válce.

31 Vedení vody z kořene do nadzemní části rostliny Voda do rostliny vstupuje přes kořeny a její pohyb v rostlině, zvláště xylémem, je zabezpečen 2 způsoby: 1. Transpiračním proudem 2. Kořenovým vztlakem

32 Schéma pohybu vody v rostlině. Příjem, vedení a výdej vody rostlinou transpirační proud. Příjem vody z půdy kořenovým vlášením na základě rozdílu vodního potenciálu mezi kořenem a okolní půdou, vedení vody rostlinou na základě rozdílu vodního potenciálu a výdej vody listem na základě rozdílu tlaku vodní páry v listu a v okolní atmosféře (orig. Kincl a Krpeš 1994).

33 Vodní tok v rostlině. Xylémovým hromadným tokem voda stoupá, částečně se floémovým tokem vrací s rozpuštěnými látkami směrem ke kořeni (upraveno dle Sinauer 2001).

34 Transpirační proud Na základě efektu transpirace se vytváří v rostlinném těle gradient vodního potenciálu mezi kořenem a listy, což umožňuje difúzní pohyb vody a v ní rozpuštěných látek. Pohyb probíhá bez spotřeby metabolické energie.

35 Kořenový vztlak Uplatňuje se při nevhodných podmínkách pro transpiraci (při vysoké relativní vzdušné vlhkosti, u stromů vpředjaří před vytvořením listové plochy). Důležité jsou dobrá dostupnost vody vpůdě a vhodné podmínky pro aktivní příjem živin. Je velice energeticky náročný. Projevem kořenového vztlaku je ronění mízy vpředjaří nebo vytlačování vody přes hydatody v listech (gutace).

36 Výdej vody rostlinou ve formě vodní páry - transpirací, někdy i ve formě kapalné - gutací.

37 Gutace Gutace je projevem kořenového vztlaku při specifických teplotních a vlhkostních podmínkách. Jedná se o výdej vody ve formě vodních kapek tvořících se na okrajích listů. Nastává u listů zvláštními, průduchům podobnými útvary hydatodami.

38 Transpirace Transpirace je výdej vody ve formě vodní páry vně listů do okolní atmosféry. Je hnací silou příjmu vody a jejího pohybu v rostlině (transpirační proud). Transpirace probíhá na základě vysokého gradientu vodního potenciálu mezi vodou v listech a vodou (vodní párou) v hraniční vrstvě vzduchu přiléhající k povrchu listu. transpirace stomatární a transpirace kutikulární

39 Řez listem. Cesta vodní páry průduchy ven z listu. Přítok vody do listu se děje xylémovými svazky cévními. Proti výměně vodní páry z listu do okolní atmosféry dochází k opačnému toku CO 2 do listu. Ve schématu jsou naznačené jednotlivé odpory pro výdej vody do okolního vzduchu jako jsou odpory průduchů (rs), kutikulární odpory a odpory hraniční vrstvy vzduchu (upraveno podle Taize a Zeigera 2002).

40 Rychlost transpirace a faktory, které ji ovlivňují = výdej vody za jednotku času na jednotku plochy listu. Je úměrná gradientu tenze vodní páry a nepřímo úměrná sumě difúzních odporů. Je ovlivňována morfologicko anatomickými vlastnosti listů, fyziologickým stavem rostlin, faktory vnějšího prostředí.

41 Otevírání a zavírání průduchů hydroaktivní reakce průduchů hydropasivní reakce průduchů fotoaktivní reakce průduchů vliv ABA a dalších fytohormonů Zjednodušený mechanismus zavírání a otevírání průduchů. Při zavřených průduchách se do svěracích buněk přijímá voda a ionty Cl-, K+, tím se zvyšuje turgor svěracích buněk a průduchy se otevírají. Při ztrátě vody a iontů se průduchy zavírají (upraveno dle Sinauer 2001).

42 Hospodaření rostliny s vodou Efektivita využití vody (anglický termín: Water Use Efficiency, zkratka WUE) Transpirační koeficient

43 Příklad spotřeby vody vybranými zemědělskými plodinami. Efektivita využití vody - suchá hmotnost (s.h.) vytvořené sušiny vztažená na jednotku vytranspirované vody (Water Use Efficiency WUE), spotřeba vody (g) na vytvoření jednotky sušiny (g). Průměrná evapotranspirace (ET) za sezónu.

44 Vodní bilance rostliny = vzájemný vztah mezi současným příjmem a výdejem vody rostlinou Závisí také na mohutnosti kořenového systému a velikosti listové plochy podmiňující transpiraci. Oddálení dehydratace Větším příjmem nebo snížením výdeje vody Faktory omezující ztrátu vody rostlinami: snížení vodivosti průduchů, rolování listů, snížení listové plochy, listy s trichomy připomínající dlouhá vlákna, listy lesklé, stříbrné, ostnité, úzké, nebo dužnaté.

45 Reakce rostliny na vodní stres vysoký poměr biomasy kořenů k nadzemní části, příznaky nedostatku vody se projevují na rostlinách snížením turgescence listů, příznakem dlouhodobého nedostatku vody je žloutnutí listů až do jejich následného opadu, urychlené stárnutí listů vedoucí až k jejich opadu je důležitý adaptivní mechanismus k suchu stromů a keřů z hlediska zachování jejich životnosti, silný nedostatek vody má za následek odumírání vzrostných vrcholů, plody jsou vlivem sucha často malé, drobné, deformované a mají špatnou kvalitu, odolnost rostlin k vodnímu stresu v různých fázích jejich vývoje není stejná.

46 Adaptace rostliny na sucho Rostliny mají řadu obranných schopností, jak se suchu buď vyhnout, tolerovat jej nebo oddálit jeho nepříznivé působení. Pro vyhnutí se působení sucha, je nejdůležitější schopnost rostlin ukončit svůj vegetační cyklus dříve, než perioda sucha nastane. Pro toleranci rostlin k dehydrataci jsou nejdůležitější udržení turgoru a tolerance protoplazmy k dehydrataci. Hlavním mechanismem udržení turgoru je osmotické přizpůsobení. Tolerance protoplazmy k dehydrataci souvisí se schopností buněčných membrán odolávat vysokému stupni odvodnění cytoplazmy. Pro oddálení působení sucha jsou nejdůležitější morfologické a anatomické adaptace kořenového systému (bohaté rozvětvení, xerofytní charakter) a nadzemní části rostliny (změny v počtu, velikosti a orientaci listů, tloušťce kutikuly, počtu a umístění průduchů).

47 Schéma osmotického přizpůsobení k vodnímu stresu. Osmotické př izpů sobení Turgor R ů st Fotosyntéza Sušina Rozpustné látky Nejcitlivější na vodní stres je dlouživý růst a pak fotosyntéza. Po zastavení růstu se hromadí ve stávajícím objemu buněk jako produkty fotosyntézy rozpustné látky, které snižují osmotický potenciál buněk a tím pomáhají udržovat turgor buněk. Dostatečná turgescence buněk je podmínkou pro dlouživý růst (Zámečník orig.).

48 Vodní provoz rostliny ve vztahu k fyziologickým funkcím Nejcitlivější z fyziologických funkcí na mírný deficit vody je dlouživý růst. Při dalším poklesu vodního deficitu se ztrácí turgor (začátek vadnutí), zavírají se průduchy a klesá rychlost fotosyntézy. Při silnějším vodním stresu (při vodním potenciálu -0,2 až -0,8 MPa) dochází k významným biochemickým změnám v rostlinách. Aktivita některých enzymů stoupá (např. hydrolázy), dalších klesá (např. nitrátreduktázy). Zvyšuje až čtyřicetkrát koncentrace kyseliny abscisové. Významnou změnou při dalším poklesu vodního potenciálu je až stonásobné zvýšení koncentrace aminokyseliny prolinu. Při hluboké dehydrataci dochází k poškození membrán buněk a rostliny následkem toho odumírají.

49 Schéma teoreticky možných typů denního chodu transpirace (podle Stockera 1956 a Slavíka et al. 1965). Křivka 1: průduchy trvale otevřeny, intenzita transpirace (IT) je úměrná výparnosti; 2: polední deprese IT přechodným uzavřením průduchů, průduchy jsou v noci uzavřeny; 3: kolem poledne jsou průduchy úplně uzavřeny; 4: průduch stále uzavřeny, kutikulární transpirace úměrná výparnosti; 5: polední deprese kutikulární transpirace, průduchy jsou stále uzavřeny; 6: trvalé snížení kutikulární transpirace, způsobené vodním deficitem vzniklým v dopoledních hodinách; 7: IT téměř nulová při trvalém silném vodním deficitu. Poznámka: Křivky jsou asymetrické, maxima transpirace bývají až popoledni. V: východ slunce, Z: západ slunce, P: poledne.

50 Zákon Zalenského Čím výše je list postaven na stonku, tím má v porovnání s níže postavenými listy nižší obsah volné vody. U svrchních listů je koncentrace buněčné šťávy a celkově osmotická koncentrace značně vyšší než u listů spodních. Při vadnutí svrchní listy odebírají vodu spodním listů; průduchy svrchních listů zůstávají déle otevřeny a fotosyntéza u nich ustává později vrchní listy se vyznačují intenzivnější fotosyntézou a transpirací.

VODNÍ REŽIM ROSTLIN. Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_06_BI1

VODNÍ REŽIM ROSTLIN. Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_06_BI1 VODNÍ REŽIM ROSTLIN Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_06_BI1 Význam vody pro rostlinu: Rozpouštědlo, transport látek. Účastní se fotosyntézy a dýchání. Termoregulační

Více

Obsah vody v rostlinách

Obsah vody v rostlinách Transpirace 1/39 Obsah vody v rostlinách Obsah vody v protoplazmě (její hydratace) je nezbytný pro normální průběh životních funkcí buňky. Snížení obsahu vody má za následek i omezení životních dějů (pozorovatelné

Více

Vodní provoz rostlin. Univerzita 3. věku, 2013. Jana Albrechtová

Vodní provoz rostlin. Univerzita 3. věku, 2013. Jana Albrechtová Vodní provoz rostlin Univerzita 3. věku, 2013 Jana Albrechtová OSNOVA 1) Anatomie: xylém a floém, transport 2) Význam vody pro rostliny, Adaptace rostlin při přechodu na souš 3) Obsah vody v rostlinách

Více

Život rostlin (i ostatních organismů) je neoddělitelně spjat s vodou stálou a nenahraditelnou složkou rostlinného těla. první rostliny vznikly ve vodním prostředí, kde velmi dlouho probíhala jejich evoluce;

Více

Rostlinná buňka jako osmotický systém

Rostlinná buňka jako osmotický systém Rostlinná buňka jako osmotický systém Voda se do rostlinné buňky i z ní pohybuje pouze pasivně, difusí. Hnací silou difuse vody jsou rozdíly tzv. vodního potenciálu ( ). Vodní potenciál je chemický potenciál

Více

STANOVENÍ VODNÍHO POTENCIÁLU REFRAKTOMETRICKY

STANOVENÍ VODNÍHO POTENCIÁLU REFRAKTOMETRICKY Úloha č. 1 Stanovení vodního potenciálu refraktometricky - 1 - STANOVENÍ VODNÍHO POTENCIÁLU REFRAKTOMETRICKY VODNÍ POTENCIÁL A JEHO SLOŽKY Termodynamický stav vody v buňce můžeme porovnávat se stavem čisté

Více

VAKUOLY - voda v rostlinné buňce

VAKUOLY - voda v rostlinné buňce VAKUOLY - voda v rostlinné buňce Úvod: O vakuole: Vakuola je membránová struktura, která je součástí většiny rostlinných buněk. Může zaujímat 30-90% objemu buňky. Vakuola plní v rostlinné buňce mnoho důležitých

Více

Pletiva krycí, vodivá, zpevňovací a základní. 2/27

Pletiva krycí, vodivá, zpevňovací a základní. 2/27 Pletiva krycí, vodivá, zpevňovací a 1. Pletiva krycí (pokožková) rostlinné tělo vyšších rostlin kryje pokožka (epidermis) je tvořená dlaždicovitými buňkami těsně k sobě přiléhajícími, bez chlorofylu vnější

Více

ROSTLINNÁ FYZIOLOGIE OSMOTICKÉ JEVY

ROSTLINNÁ FYZIOLOGIE OSMOTICKÉ JEVY Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM

Více

AUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN

AUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN Otázka: Výživa rostlin, vodní režim rostlin, růst a pohyb rostlin Předmět: Biologie Přidal(a): Cougee AUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN 1. autotrofní způsob

Více

Clivia miniata, Acorus calamus)

Clivia miniata, Acorus calamus) Apoplastické bariéry pro transport iontů a vody v kořeni Kateřina Macháčová Dráhy centripetálního transportu vody a minerálních látek kořenem (http://www.unibayreuth.de/department s/planta/research/steudle/steu3.htm)

Více

STANOVENÍ OSMOTICKÉHO POTENCIÁLU METODOU HRANIČNÍ PLAZMOLÝZY

STANOVENÍ OSMOTICKÉHO POTENCIÁLU METODOU HRANIČNÍ PLAZMOLÝZY Úloha č. 2 Stanovení osmotického potenciálu metodou hraniční plazmolýzy - 1 - STANOVENÍ OSMOTICKÉHO POTENCIÁLU METODOU HRANIČNÍ PLAZMOLÝZY OSMOTICKÉ JEVY V ROSTLINNÉ BUŇCE Předpokladem uskutečňování normálních

Více

Podmínky a zdroje. Michal Hejcman

Podmínky a zdroje. Michal Hejcman Podmínky a zdroje Michal Hejcman Úplná energetická bilance porostu Q N =I k +I d -I e -λ*e-h-p-f+r Q N je čistý příjem energie do porostu I k - iradiace(ozářenost) ve viditelném a UV spektru, v noci je

Více

2. Nedostatek dusíku v půdě se projevuje: a) bledě zelenou barvou listů b) rychlým růstem c) zkrácením vegetačního růstu

2. Nedostatek dusíku v půdě se projevuje: a) bledě zelenou barvou listů b) rychlým růstem c) zkrácením vegetačního růstu FYZIOLOGIE ROSTLIN pracovní list 1 1. Biogenní prvky jsou: a) nezbytné pro život rostliny b) makrobiogenní a mikrobiogenní c) jen C, O, H, N 2. Nedostatek dusíku v půdě se projevuje: a) bledě zelenou barvou

Více

Autor: Katka www.nasprtej.cz Téma: pletiva Ročník: 1.

Autor: Katka www.nasprtej.cz Téma: pletiva Ročník: 1. Histologie pletiva - soubory buněk v rostlinách Pletiva = trvalé soubory buněk, které konají stejnou funkci a mají přibliţně stejný tvar a stavbu rozdělení podle vzniku: - pravá kdyţ se 1 buňka dělí dceřiné

Více

umožňují enzymatické systémy živé protoplazmy, nezbytný je kyslík,

umožňují enzymatické systémy živé protoplazmy, nezbytný je kyslík, DÝCHÁNÍ ROSTLIN systém postupných oxidoredukčních reakcí v živých buňkách, při kterých se z organických látek uvolňuje energie, která je zachycena jako krátkodobá energetická zásoba v ATP, umožňují enzymatické

Více

Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková. Tematická oblast. Biologie 22 Pletiva. Ročník 1. Datum tvorby 26.12.2012

Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková. Tematická oblast. Biologie 22 Pletiva. Ročník 1. Datum tvorby 26.12.2012 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Autor Tematická oblast Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 22 Pletiva Ročník 1. Datum tvorby 26.12.2012 Anotace -pro učitele -stavba

Více

5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku

5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku Zdroje dusíku dostupné v půdě: Amonné ionty + Dusičnany = největší zdroj dusíku v půdě Organický dusík (aminokyseliny, aminy, ureidy) zpracování

Více

Vznik dřeva přednáška

Vznik dřeva přednáška Vznik dřeva přednáška strana 2 2 Rostlinné tělo a růst strana 3 3 Růst - nejcharakterističtější projev živých organizmů - nevratné zvětšování hmoty či velikosti spojené s činností živé protoplazmy - u

Více

Rostlinné orgány. Kořen (radix)

Rostlinné orgány. Kořen (radix) - jsou tvořeny soubory pletiv - vyznačují se určitou funkcí a stavbou Rostlinné orgány Rostlinné orgány vegetativní (vyživovací) kořen, stonek, list - funkce : zajištění výživy, růstu a výměny látek s

Více

FYZIOLOGIE ROSTLIN Laboratorní práce č. 3

FYZIOLOGIE ROSTLIN Laboratorní práce č. 3 Téma: Vodní režim rostlin FYZIOLOGIE ROSTLIN Laboratorní práce č. 3 Pozn: Úkoly 1-3 vyhodnoťte po 24 hodinách až týdnu. Prodiskutujte výsledky nejprve teoreticky, poté srovnejte s výsledkem skutečným.

Více

Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho

Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho Sucho a degradace půd v České republice - 2014 Brno 7. 10. 2014 Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho Vodní provoz polních plodin Ing. Jana Klimešová Ing. Tomáš Středa, Ph.D. Mendelova

Více

2. Otázky k zamyšlení

2. Otázky k zamyšlení Úloha č. 3: Měření vodního a osmotického potenciálu psychrometricky 1. Co je to vodní potenciál (Ψ w ) systému půda(voda) rostlina atmosféra? Vodní potenciál Ψ w je definován jako aktivita vody v systému.

Více

ROSTLINNÁ PLETIVA KRYCÍ

ROSTLINNÁ PLETIVA KRYCÍ Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM

Více

www.zlinskedumy.cz Střední odborná škola Luhačovice Číslo projektu

www.zlinskedumy.cz Střední odborná škola Luhačovice Číslo projektu Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělání Vzdělávací obor Tematický okruh Druh učebního materiálu Cílová skupina Anotace Střední odborná škola Luhačovice CZ.1.07/1.5.00/34.0370

Více

ROSTLINNÉ ORGÁNY - LIST

ROSTLINNÉ ORGÁNY - LIST Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM

Více

Název: Faktory ovlivňující rychlost transpirace

Název: Faktory ovlivňující rychlost transpirace Název: Faktory ovlivňující rychlost transpirace Téma: Vodní režim rostlin Úroveň: střední škola Tematický celek: Látky a jejich přeměny, makrosvět přírody Výukové materiály Předmět (obor): biologie Doporučený

Více

Tepelně vlhkostní posouzení

Tepelně vlhkostní posouzení Tepelně vlhkostní posouzení komínů výpočtové metody Přednáška č. 9 Základní výpočtové teploty Teplota v okolí komína 1 Teplota okolí komína 2 Teplota okolí komína 3 Teplota okolí komína 4 Teplota okolí

Více

10. Minerální výživa rostlin na extrémních půdách

10. Minerální výživa rostlin na extrémních půdách 10. Minerální výživa rostlin na extrémních půdách Extrémní půdy: Kyselé Alkalické Zasolené Kontaminované těžkými kovy Kyselé půdy Procesy vedoucí k acidifikaci (abnormálnímu okyselení): Zvětrávání hornin

Více

FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz

FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz FYZIOLOGIE ROSTLIN Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz Studijní literatura: Hejnák,V., Zámečníková,B., Zámečník, J., Hnilička, F.: Fyziologie rostlin.

Více

Prezentace navazuje na základní znalosti z biochemie (lipidy, proteiny, sacharidy) Dynamický fluidní model membrány 2008/11

Prezentace navazuje na základní znalosti z biochemie (lipidy, proteiny, sacharidy) Dynamický fluidní model membrány 2008/11 RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc Prezentace navazuje na základní znalosti z biochemie (lipidy, proteiny, sacharidy) Rozšiřuje přednášky: Stavba cytoplazmatické membrány Membránový

Více

CVIČENÍ 3: VODNÍ PROVOZ (POKRAČOVÁNÍ), MINERÁLNÍ VÝŽIVA. Pokus č. 1: Stanovení celkové a kutikulární transpirace listů analýzou transpirační křivky

CVIČENÍ 3: VODNÍ PROVOZ (POKRAČOVÁNÍ), MINERÁLNÍ VÝŽIVA. Pokus č. 1: Stanovení celkové a kutikulární transpirace listů analýzou transpirační křivky CVIČENÍ 3: VODNÍ PROVOZ (POKRAČOVÁNÍ), MINERÁLNÍ VÝŽIVA Pokus č. 1: Stanovení celkové a kutikulární transpirace listů analýzou transpirační křivky Analýza transpiračních křivek, založená na vážení odříznutých

Více

kvantitativní změna přirůstá hmota, zvětšuje se hmotnost a rozměry rostliny rostou celý život a rychleji než živočichové

kvantitativní změna přirůstá hmota, zvětšuje se hmotnost a rozměry rostliny rostou celý život a rychleji než živočichové Otázka: Růst a vývin rostlin Předmět: Biologie Přidal(a): Verunka kvantitativní změna přirůstá hmota, zvětšuje se hmotnost a rozměry rostliny rostou celý život a rychleji než živočichové FÁZE RŮSTU lze

Více

2 PLETIVA 2.1 PLETIVA DĚLIVÁ (MERISTÉMY)

2 PLETIVA 2.1 PLETIVA DĚLIVÁ (MERISTÉMY) 2 PLETIVA Buňky v tělech vyšších rostlin vytvářejí pravá pletiva. Jsou to soubory buněk přibližně stejného tvaru a stejné funkce, které vznikají činností jedné nebo více dělivých buněk, tzv. iniciál. Buňky

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.18 Dřeviny Kapitola 9 Submikroskopická stavba

Více

Buňka cytologie. Buňka. Autor: Katka www.nasprtej.cz Téma: buňka stavba Ročník: 1.

Buňka cytologie. Buňka. Autor: Katka www.nasprtej.cz Téma: buňka stavba Ročník: 1. Buňka cytologie Buňka - Základní, stavební a funkční jednotka organismu - Je univerzální - Všechny organismy jsou tvořeny z buněk - Nejmenší životaschopná existence - Objev v 17. stol. R. Hooke Tvar: rozmanitý,

Více

Růst a vývoj rostlin

Růst a vývoj rostlin I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 11 Růst a vývoj rostlin Pro potřeby

Více

MINERÁLNÍ VÝŽIVA ROSTLIN. Minerální živiny Koloběh živin Mechanizmy transportu minerálních živin v rostlině Funkce jednotlivých živin

MINERÁLNÍ VÝŽIVA ROSTLIN. Minerální živiny Koloběh živin Mechanizmy transportu minerálních živin v rostlině Funkce jednotlivých živin MINERÁLNÍ VÝŽIVA ROSTLIN Minerální živiny Koloběh živin Mechanizmy transportu minerálních živin v rostlině Funkce jednotlivých živin Minerální živina prvek, při jehož nedostatku přestávají rostliny růst

Více

ORGANISMY A SYSTÉM ŘASY A MECHOROSTY

ORGANISMY A SYSTÉM ŘASY A MECHOROSTY Zelené řasy Zelené řasy je významné oddělení jednobuněčných i mnohobuněčných stélkatých zelených rostlin. Představují blízké příbuzné vyšších rostlin, které se z jedné linie zelených řas vyvinuly. Stavba-

Více

RŮST A VÝVOJ ROSTLIN. Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_11_BI1

RŮST A VÝVOJ ROSTLIN. Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_11_BI1 RŮST A VÝVOJ ROSTLIN Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_11_BI1 Růst = nezvratné zvětšování rozměrů a hmotnosti rostliny. Dochází ke změnám tvaru a vnitřního uspořádání

Více

Název: Brčka v rostlinném těle

Název: Brčka v rostlinném těle Název: Brčka v rostlinném těle Výukové materiály Téma: Vodní režim rostlin Úroveň: střední škola Tematický celek: Látky a jejich přeměny, makrosvět přírody Předmět (obor): biologie Doporučený věk žáků:

Více

Fyziologické aspekty masožravosti u rostlin

Fyziologické aspekty masožravosti u rostlin Fyziologické aspekty masožravosti u rostlin - co a jak MR přijímají - zvlášní mechanismy uplatňující se v pastech rostlin - se zvláštním zřetelem na Dionaea muscipula - symbiózy a hemicarnivorie Co a jak

Více

Vodní režim rostlin. Příjem vody. Vedení vody. Výdej vody

Vodní režim rostlin. Příjem vody. Vedení vody. Výdej vody Vodní režim rostlin - příjem, vedení a výdej vody - většina rostliny -> voda, nejvíc ve stonku, nejméně v semenech - důležité rozpouštědlo - metabolické procesy dýchání, fotosyntéza - termoregulace - při

Více

KAPRAĎOROSTY - KAPRADINY

KAPRAĎOROSTY - KAPRADINY Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM

Více

Abiotický stres - sucho

Abiotický stres - sucho FYZIOLOGIE STRESU Typy stresů Abiotický (vliv vnějších podmínek) sucho, zamokření, zasolení půd, kontaminace prostředí toxickými látkami, chlad, mráz, vysoké teploty... Biotický (způsobený jiným druhem

Více

Praktické cvičení č. 8.

Praktické cvičení č. 8. Praktické cvičení č. 8. Cvičení 8. - Kořen 1. Homorhizie (kapraďorosty, jednoděložné rostliny) 2. Allorhizie (většina nahosemenných a dvouděložných rostlin) 3. Mykorhiza (ektotrofní, endotrofní) 4. Vzrostný

Více

OBSAH 1 ÚVOD... 7. 1.1 Výrobek a materiál... 7 1.2 Přehled a klasifikace materiálů pro výrobu... 8 2 ZDROJE DŘEVA... 13

OBSAH 1 ÚVOD... 7. 1.1 Výrobek a materiál... 7 1.2 Přehled a klasifikace materiálů pro výrobu... 8 2 ZDROJE DŘEVA... 13 OBSAH 1 ÚVOD................................................. 7 1.1 Výrobek a materiál........................................ 7 1.2 Přehled a klasifikace materiálů pro výrobu..................... 8 2

Více

Kód VM: VY_52_INOVACE_ 3MER25 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581

Kód VM: VY_52_INOVACE_ 3MER25 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581 Kód VM: VY_52_INOVACE_ 3MER25 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581 Autor: PaedDr. Zuzana Mertlíková Datum: leden 2012 Ročník: VII. Vzdělávací oblast:

Více

Závlahové režimy Řízení závlahového režimu = stanovení optimální velikosti závlahové dávky a termínu jejího dodání Kvalifikované řízení závlahových režimů plodin - jeden ze základních předpokladů rentability

Více

CELLULITIS účinně proti celulitidě konečně!!! gel

CELLULITIS účinně proti celulitidě konečně!!! gel Herbamedicus, s.r.o. CELLULITIS účinně proti celulitidě konečně!!! gel unikátní masážní přípravek pro účinné odbourávání podkožního tuku, zvýšení pevnosti a pružnosti pokožky a proti klinickým projevům

Více

Osmotické jevy. aneb Proč se potí lilek? BIOLOGIE

Osmotické jevy. aneb Proč se potí lilek? BIOLOGIE BIOLOGIE Osmotické jevy aneb Proč se potí lilek? V rámci laboratorního cvičení se studenti seznámí s projevy a s důsledky osmotických jevů pro rostlinnou buňku. S osmotickými jevy a jejich viditelnými

Více

Fyziologie rostlin 5. Vodní režim rostlin

Fyziologie rostlin 5. Vodní režim rostlin Fyziologie rostlin 5. Vodní režim rostlin Alena Dostálová, Ph.D. Pedagogická fakulta ZČU, letní semestr 2013/2014 Vodní režim rostlin - fyzikální vlastnosti vody, osmóza - vodní potenciál - význam vody,

Více

SOUČASNÉ PROBLÉMY OBNOVY LESŮ A STAV KOŘENOVÉHO SYSTÉMU LESNÍCH DŘEVIN V ZÁVISLOSTI NA MĚNÍCÍM SE PODNEBÍ

SOUČASNÉ PROBLÉMY OBNOVY LESŮ A STAV KOŘENOVÉHO SYSTÉMU LESNÍCH DŘEVIN V ZÁVISLOSTI NA MĚNÍCÍM SE PODNEBÍ SOUČASNÉ PROBLÉMY OBNOVY LESŮ A STAV KOŘENOVÉHO SYSTÉMU LESNÍCH DŘEVIN V ZÁVISLOSTI NA MĚNÍCÍM SE PODNEBÍ VÝCHODISKA Propracované a odzkoušené postupy jsou neúspěšné, ztráty po obnově až 6 %, snižuje se

Více

2004 2006 Vladimír Vinter

2004 2006 Vladimír Vinter Anatomická stavba kořene Kořen (radix) je vegetativní, zpravidla podzemní, heterotrofní (vzácně asimilující), bezlistý, nečlánkovaný orgán sporofytu cévnatých rostlin sloužící především k příjmu vody a

Více

DŘEVO pracovní list II.

DŘEVO pracovní list II. DŘEVO pracovní list II. Autor : Marie Provázková Stručný popis : Pracovní list seznamující žáky s druhy dřeva, jeho stavbou a využitím. Obsahuje různé typy úkolů - doplňovačky, přivazovačku,výpočtovou

Více

Sešit pro laboratorní práci z biologie

Sešit pro laboratorní práci z biologie Sešit pro laboratorní práci z biologie téma: Kořen morfologie autor: MVDr. Alexandra Gajová vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační číslo

Více

Rostliny zpod vrcholků rovníkových And 4. Adaptace rostlin párama

Rostliny zpod vrcholků rovníkových And 4. Adaptace rostlin párama Petr Sklenář a kolektiv autorů Rostliny zpod vrcholků rovníkových And 4. Adaptace rostlin párama Prostředí rovníkových And je charakteristické svým celoročně vyrovnaným chladným klimatem. Zdejší rostliny

Více

Základy pedologie a ochrana půdy

Základy pedologie a ochrana půdy Základy pedologie a ochrana půdy 5. přednáška VODA V PŮDĚ Půdní voda = veškerá voda vyskytující se trvale nebo dočasně v půdním profilu (kapalná, pevná, plynná fáze) vztah k půdotvorným procesům a k vegetaci

Více

Otázka: Růst a vývoj organismů. Předmět: Biologie. Přidal(a): Bella. Vývoj jedince. -začíná oplozením a končí smrtí:

Otázka: Růst a vývoj organismů. Předmět: Biologie. Přidal(a): Bella. Vývoj jedince. -začíná oplozením a končí smrtí: Otázka: Růst a vývoj organismů Předmět: Biologie Přidal(a): Bella Vývoj jedince -začíná oplozením a končí smrtí: 1. Embryonální vývoj u většiny živočichů končí narozením nebo vylíhnutím (opuštěním vaječných

Více

Primární produkce. Vazba sluneční energie v porostech Fotosyntéza Respirace

Primární produkce. Vazba sluneční energie v porostech Fotosyntéza Respirace Primární produkce Vazba sluneční energie v porostech Fotosyntéza Respirace Nadzemní orgány procesy fotosyntetické Podzemní orgány funkce akumulátoru (z energetického hlediska) Nadzemní orgány mechanická

Více

BUNĚČNÁ STĚNA - struktura a role v rostlinné buňce

BUNĚČNÁ STĚNA - struktura a role v rostlinné buňce BUNĚČNÁ STĚNA - struktura a role v rostlinné buňce Buněčná stěna O buněčné stěně: Buněčná stěna je nedílnou součástí každé rostlinné buňky a je jednou z charakteristických struktur odlišujících buňku rostlinnou

Více

Vodní režim rostlin. Akademie věd ČR hledá mladé vědce

Vodní režim rostlin. Akademie věd ČR hledá mladé vědce biologie Vodní režim rostlin Akademie věd ČR hledá mladé vědce Úvodní list Předmět: Biologie Cílová skupina: Studenti 1. ročníku gymnázia Délka trvání: 90 min. Název hodiny: Vodní režim rostlin Výukový

Více

Název: POZOROVÁNÍ PLASTIDŮ,VAKUOL, BUNĚČNÉ STĚNY Autor: Paed.Dr.Ludmila Pipková

Název: POZOROVÁNÍ PLASTIDŮ,VAKUOL, BUNĚČNÉ STĚNY Autor: Paed.Dr.Ludmila Pipková Název: POZOROVÁNÍ PLASTIDŮ,VAKUOL, BUNĚČNÉ STĚNY Autor: Paed.Dr.Ludmila Pipková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět: biologie Mezipředmětové vztahy: ekologie Ročník: 2.a 3.

Více

Názvosloví Kvalita Výroba Kondenzace Teplosměnná plocha

Názvosloví Kvalita Výroba Kondenzace Teplosměnná plocha Názvosloví Kvalita Výroba Kondenzace Teplosměnná plocha Názvosloví páry Pro správné pochopení funkce parních systémů musíme znát základní pojmy spojené s párou. Entalpie Celková energie, příslušná danému

Více

Růst dřevin v podmínkách globálnízměny klimatu

Růst dřevin v podmínkách globálnízměny klimatu Růst dřevin v podmínkách globálnízměny klimatu Radek Pokorný Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Růst dřevin v podmínkách globální

Více

Jak to, že v mrkvovém salátě je voda, když ji tam kuchařka při přípravě nedala?

Jak to, že v mrkvovém salátě je voda, když ji tam kuchařka při přípravě nedala? Mrkvový salát aneb Fyziologie rostlin v kuchyni Shrnutí V průběhu úlohy žáci pochopí princip příjmu a výdeje látek rostlinnou buňkou. Seznámí se s pojmem osmóza. Pochopí chování buňky v hypertonickém a

Více

ZÁKLADNÍ MODELY TOKU PORÉZNÍ MEMBRÁNOU

ZÁKLADNÍ MODELY TOKU PORÉZNÍ MEMBRÁNOU ZÁKLADNÍ MODELY TOKU PORÉZNÍ MEMBRÁNOU Znázornění odporů způsobujících snižování průtoku permeátu nástřik porézní membrána Druhy odporů R p blokování pórů R p R a R m R a R m R g R cp adsorbce membrána

Více

Teoretický úvod: VODNÍ REŽIM ROSTLINY. Praktikum fyziologie rostlin

Teoretický úvod: VODNÍ REŽIM ROSTLINY. Praktikum fyziologie rostlin Teoretický úvod: VODNÍ REŽIM ROSTLINY Praktikum fyziologie rostlin Teoretický úvod: VODNÍ REŽIM ROSTLINY Termín vodní režim rostliny (syn. vodní provoz rostliny) zahrnuje píjem vody rostlinou z okolního

Více

Kód VM: VY_52_INOVACE_ 3MER26 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581

Kód VM: VY_52_INOVACE_ 3MER26 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581 Kód VM: VY_52_INOVACE_ 3MER26 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581 Autor: PaedDr. Zuzana Mertlíková Datum: leden 2012 Ročník: VII. Vzdělávací oblast:

Více

5. Anatomická a morfologická stavba dřeva

5. Anatomická a morfologická stavba dřeva 5. Anatomická a morfologická stavba dřeva Stonek Stonek je vegetativní orgán vyšších rostlin, jehož základními funkcemi je růstem prodlužovat rostlinu ve směru pozitivního heliotropismu, nést listy a generativní

Více

PLETIVA, VEGETATIVNÍ ORGÁNY ROSTLIN

PLETIVA, VEGETATIVNÍ ORGÁNY ROSTLIN Na www.studijni-svet.cz zaslal(a): Cugee PLETIVA, VEGETATIVNÍ ORGÁNY ROSTLIN PLETIVA = trvalé subry buněk, které jsu velmi pdbné a mají shdnu funkci Puze u nejníže rganizvaných rstlin je jedna buňka (krásnčk),

Více

Kapraďorosty. Plavuně. Přesličky

Kapraďorosty. Plavuně. Přesličky Kapraďorosty = plavuně, přesličky a kapradiny jsou to rostliny výtrusné mají pravá pletiva největšího rozvoje dosahovaly v prvohorách (vysoké jako stromy) vznikla z nich ložiska černého uhlí Plavuně (chybný

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 26.2.2010 Mgr.

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 26.2.2010 Mgr. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 26.2.2010 Mgr. Petra Siřínková ABIOTICKÉ PODMÍNKY ŽIVOTA SLUNEČNÍ ZÁŘENÍ TEPLO VZDUCH VODA PŮDA SLUNEČNÍ

Více

ELEKTRICKÉ POLE V BUŇKÁCH A V ORGANISMU. Helena Uhrová

ELEKTRICKÉ POLE V BUŇKÁCH A V ORGANISMU. Helena Uhrová ELEKTRICKÉ POLE V BUŇKÁCH A V ORGANISMU Helena Uhrová Hierarichické uspořádání struktury z fyzikálního hlediska organismus člověk elektrodynamika Maxwellovy rovnice buňka akční potenciál fenomenologická

Více

Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku

Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku Hořčík Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku Příjem a pohyb v rostlině Příjem jako ion Mg 2+, pasivní, iont. kanály Mobilní ion v xylému i ve floému, možná retranslokace V místě funkce vázán

Více

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška Základy cytologie přednáška Buňka definice, charakteristika strana 2 2 Buňky základní strukturální a funkční jednotky živých organismů Základní charakteristiky buněk rozmanitost (diverzita) - např. rostlinná

Více

běh zpomalit stárnutí? Dokáže pravidelný ZDRAVÍ

běh zpomalit stárnutí? Dokáže pravidelný ZDRAVÍ Dokáže pravidelný běh zpomalit stárnutí? SPORTEM KU ZDRAVÍ, NEBO TRVALÉ INVALIDITĚ? MÁ SE ČLOVĚK ZAČÍT HÝBAT, KDYŽ PŮL ŽIVOTA PROSEDĚL ČI DOKONCE PROLEŽEL NA GAUČI? DOKÁŽE PRAVIDELNÝ POHYB ZPOMALIT PROCES

Více

Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2

Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2 Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2 Obsah tématu: 1) Vzdušný obal země 2) Složení vzduchu 3) Tlak vzduchu 4) Vítr 5) Voda 1) VZDUŠNÝ OBAL ZEMĚ Vzdušný obal Země.. je směs

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_05_BUŇKA 2_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry

Více

Lapací zařízení vznikla přeměnou jednoho orgánu rostliny. Jde o orgánu).

Lapací zařízení vznikla přeměnou jednoho orgánu rostliny. Jde o orgánu). Ekologie rostlin praktické cvičení Materiál: stonek hluchavky, lodyha prustky, stonek rozchodníku, list rozchodníku, list divizny, list puškvorce, jehlice borovice, list břečťanu Pomůcky: mikroskop, lupa,

Více

MIKROSKOPICKÁ STAVBA DŘEVA

MIKROSKOPICKÁ STAVBA DŘEVA MIKROSKOPICKÁ STAVBA DŘEVA JEHLIČNANY starší jednoduchá stavba pravidelnost JEHLIČNANY LISTNÁČE letní tracheida libriformní vlákno kambiální iniciála jarní tracheida tracheida parenchym céva parenchym

Více

Výpar. = změna skupenství l,s g závisí na T a p. Probíhá. z vodní hladiny z povrchu půdy z povrchu rostlin ze sněhu a ledu.

Výpar. = změna skupenství l,s g závisí na T a p. Probíhá. z vodní hladiny z povrchu půdy z povrchu rostlin ze sněhu a ledu. VÝPAR H S H V H O R Výpar = změna skupenství l,s g závisí na T a p Ročně se odpaří cca 518.10 3 km 3 vody Probíhá z vodní hladiny z povrchu půdy z povrchu rostlin ze sněhu a ledu evaporace transport rostlinami

Více

Fyziologický. Půda je zdrojem života, protože je sama živá.

Fyziologický. Půda je zdrojem života, protože je sama živá. Fyziologický stimulátor vegetativních funkcí rostliny Půda je zdrojem života, protože je sama živá. Produkce rostliny závisí na její schopnosti odolávat kritickým fázím růstu. K zajištění lepší odolnosti

Více

Vodních a mokřadních rostlin

Vodních a mokřadních rostlin Vodních a mokřadních rostlin Litorál Litorál pobřežní pásmo, vymezeno fotickou zónou Ripál pobřežní pásmo tekoucích vod Sublitorál vymezen letní hladinou podzemní vody, natantní a submerzní hydrofyty hlouběji,

Více

Indikátory pro polní plodiny v rámci výzkumného záměru

Indikátory pro polní plodiny v rámci výzkumného záměru Indikátory pro polní plodiny v rámci výzkumného záměru Výzkumný záměr: Biologické a technologické aspekty udržitelnosti řízených ekosystémů a jejich adaptace na změnu klimatu Studium polních plodin v souvislosti

Více

TRANSPORT PŘES MEMBRÁNY, MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL, OSMÓZA

TRANSPORT PŘES MEMBRÁNY, MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL, OSMÓZA TRANSPORT PŘES MEMBRÁNY, MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL, OSMÓZA 1 VÝZNAM TRANSPORTU PŘES MEMBRÁNY V MEDICÍNĚ Příklad: Membránový transportér: CFTR (cystic fibrosis transmembrane regulator) Onemocnění: cystická fibróza

Více

Princip tvoření nákresů složitých struktur, orgánů:

Princip tvoření nákresů složitých struktur, orgánů: Princip tvoření nákresů složitých struktur, orgánů: Příklad preparát: příčný řez stonkem Kukuřice (Zea mays L. ) Při zhotovování nákresů složitých struktur, skládajících se z více pletiv a buněčných typů,

Více

Elektrická impedanční tomografie

Elektrická impedanční tomografie Biofyzikální ústav LF MU Projekt FRVŠ 911/2013 Je neinvazivní lékařská technika využívající nízkofrekvenční elektrické proudy pro zobrazení elektrických vlastností tkaní a vnitřních struktur těla. Různé

Více

SLEDOVÁNÍ VZTAHU MEZI OBSAHEM ENZYMU RUBISCO A KONCENTRACÍ CO 2 V CHLOROPLASTU

SLEDOVÁNÍ VZTAHU MEZI OBSAHEM ENZYMU RUBISCO A KONCENTRACÍ CO 2 V CHLOROPLASTU SLEDOVÁNÍ VZTAHU MEZI OBSAHEM ENZYMU RUBISCO A KONCENTRACÍ CO 2 V CHLOROPLASTU Nikola Burianová Experimentální biologie 2.ročník navazujícího studia Katedra Fyziky Ostravská univerzita v Ostravě OBSAH

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_04_BUŇKA 1_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

Minimalizační technologie zpracování půdy a možnosti jejich využití při ochraně půdy

Minimalizační technologie zpracování půdy a možnosti jejich využití při ochraně půdy Minimalizační technologie zpracování a možnosti jejich využití při ochraně Autorský kolektiv: Dryšlová, T., Procházková, B., Neudert, L., Lukas, V., Smutný, V., Křen, J. Prezentované výsledky vznikly jako

Více

Skupenské stavy látek. Mezimolekulární síly

Skupenské stavy látek. Mezimolekulární síly Skupenské stavy látek Mezimolekulární síly 1 Interakce iont-dipól Např. hydratační (solvatační) interakce mezi Na + (iont) a molekulou vody (dipól). Jde o nejsilnější mezimolekulární (nevazebnou) interakci.

Více

ROSTLINNÉ ORGÁNY KOŘEN A STONEK

ROSTLINNÉ ORGÁNY KOŘEN A STONEK Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM

Více

Obsah 5. Obsah. Úvod... 9

Obsah 5. Obsah. Úvod... 9 Obsah 5 Obsah Úvod... 9 1. Základy výživy rostlin... 11 1.1 Rostlinné živiny... 11 1.2 Příjem živin rostlinami... 12 1.3 Projevy nedostatku a nadbytku živin... 14 1.3.1 Dusík... 14 1.3.2 Fosfor... 14 1.3.3

Více

Gymnázium Olomouc Hejčín. Člověk a příroda versus Příroda a člověk Listnaté stromy olomouckého kraje (podtéma:stromy kolem nás)

Gymnázium Olomouc Hejčín. Člověk a příroda versus Příroda a člověk Listnaté stromy olomouckého kraje (podtéma:stromy kolem nás) Gymnázium Olomouc Hejčín Člověk a příroda versus Příroda a člověk Listnaté stromy olomouckého kraje (podtéma:stromy kolem nás) vypracovaly: Tereza Tichá Markéta Urbášková Michaela Židková Veronika Kolářová

Více

Název: ŘASY Autor: PaedDr. Ludmila Pipková

Název: ŘASY Autor: PaedDr. Ludmila Pipková Název: ŘASY Autor: PaedDr. Ludmila Pipková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět: biologie Mezipředmětové vztahy: ekologie, geografie Ročník: 2. a 3. (1. ročník vyššího gymnázia)

Více

VUT FAST, Veveří 95, budova E1, Laboratoř TZB místnost E520

VUT FAST, Veveří 95, budova E1, Laboratoř TZB místnost E520 CZ.1.07/2.4.00/31.0037 Partnerská síť mezi univerzitami a soukromými subjekty s vazbou na environmentální techniky v chovu skotu - Měření tepelně vlhkostního mikroklimatu v budovách teplotní a vlhkostní

Více

Chemie životního prostředí III Hydrosféra (06) Atmosférické vody

Chemie životního prostředí III Hydrosféra (06) Atmosférické vody Centre of Excellence Chemie životního prostředí III Hydrosféra (06) Atmosférické vody Ivan Holoubek RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni muni.cz

Více

OBECNÁ FYTOTECHNIKA 1. BLOK: VÝŽIVA ROSTLIN A HNOJENÍ Ing. Jindřich ČERNÝ, Ph.D. FAKULTA AGROBIOLOGIE, POTRAVINOVÝCH A PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ KATEDRA AGROCHEMIE A VÝŽIVY ROSTLIN MÍSTNOST Č. 330 Ing. Jindřich

Více