Rozvoj vytrvalosti v moderní gymnastice Školení trenérek II. třídy moderní gymnastiky 2011/2012

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Rozvoj vytrvalosti v moderní gymnastice Školení trenérek II. třídy moderní gymnastiky 2011/2012"

Transkript

1 Rozvoj vytrvalosti v moderní gymnastice Školení trenérek II. třídy moderní gymnastiky 2011/2012 Brno, 2012 Vypracovala: Michaela Jančíková

2 OBSAH ÚVOD VYMEZENÍ A ROZDĚLENÍ VYTRVALOSTNÍCH SCHOPNOSTÍ Vytrvalost v moderní gymnastice Projevy adaptace související s rozvojem vytrvalosti ZAŘAZENÍ STIMULACE VYTRVALOSTI DO TRÉNINKU MODERNÍ GYMNASTIKY Matice dle přípravného období a věku ROZVOJ VYTRVALOSTI U GYMNASTEK MLADŠÍHO ŠKOLNÍHO VĚKU (6-11 LET) Všeobecné přípravné období Rozvoj pohybových schopností formou hry Speciální přípravné období ROZVOJ VYTRVALOSTI U GYMNASTEK STARŠÍHO ŠKOLNÍHO VĚKU (12-15 LET) A GYMNASTEK STARŠÍCH 15 LET Všeobecné přípravné období Způsoby rozvoje všeobecné vytrvalosti Speciální přípravné období Způsoby rozvoje specifické vytrvalosti PŘEHLED JEDNOTLIVÝCH TRÉNINKOVÝCH OBDOBÍ... 25

3 5.1 Příklady rozvoje vytrvalosti ve všeobecném i speciálním přípravném období ZÁVĚR SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY RESUMÉ... 29

4 ÚVOD Přesto, že se moderní gymnastika řadí ke sportům esteticko-koordinačním, je v tréninku nezbytně nutné věnovat pozornost rozvoji nejen koordinačních schopností a obratnosti, ale i rozvoji schopností silových, rychlostních a vytrvalostních. Výkon gymnastky totiž závisí na všech pohybových schopnostech. Pokud nejsou všechny schopnosti dostatečně stimulovány a rozvíjeny, sestava tak nemůže být dobře zacvičena ani ohodnocena. Je to dáno tím, že gymnastka díky nedostatečné všeobecné přípravě nemusí zvládnout sestavu zejména kondičně a rychleji se unaví. To vede k řadě drobných i větších chyb jako jsou špatná manipulace s náčiním, pády z obtížností, technicky špatně a nízko provedené skoky a v neposlední řadě také nesoulad s hudbou. Proto je důležité, aby trenérky ale také závodnice věděly, že je potřeba zařazovat do tréninku i taková cvičení zdánlivě s moderní gymnastikou nesouvisející. Stimulace vytrvalostních schopností je typická zejména pro aktivity s déletrvající kontinuální zátěží, ale jejich rozvíjení je nutné více či méně ve většině sportů. Jsou potřebné k oddálení a překonání únavy, k lepšímu a výhodnějšímu využívání energie či ke zvýšení vitální kapacity plic, což mimo jiné vede k nižšímu zadýchání při zátěži. Tato práce je zaměřena na rozvoj vytrvalostních schopností u moderních gymnastek. První část je zacílena na závodnice mladšího školního věku (6-11 let). Tento věk v moderní gymnastice odpovídá kategoriím nadějí mladších a nejmladších. Druhá část se zabývá gymnastkami staršího školního věku (12-15 let), kterým odpovídají kategorie nadějí starších a kadetek mladších (12-13 let) a juniorek a kadetek starších (13-15 let), a gymnastkami staršími 15 let (dorostenky a seniorky). Každá z těchto skupin by totiž měla rozvíjet vytrvalost odlišnými způsoby, které jsou přiměřené věku, a na gymnastky by měly být kladeny jiné nároky i jiné cíle. Pokud chceme rozvíjet vytrvalost u mladších dívek, je dobré či dokonce žádoucí zařadit do tréninku hry, které by dívky bavily, a ony samy ani 4

5 nepostřehly, že během zábavné pohybové činnosti rozvíjí i svoje vytrvalostní, popř. jiné pohybové schopnosti. U starších dívek je možno postupně dle věku zařazovat dlouhodobý běh. Cílem práce je vymezení období, ve kterých je u moderních gymnastek optimální rozvíjet vytrvalostní schopnosti, a sumarizace metod vedoucích k jejich maximální stimulaci. 5

6 1. VYMEZENÍ A ROZDĚLENÍ VYTRVALOSTNÍCH SCHOPNOSTÍ Vytrvalost je považována za schopnost uskutečňovat déletrvající pohybovou činnost bez snížení její intenzity, anebo provádět aktivitu po stanovenou dobu s co nejvyšší možnou intenzitou. Je to schopnost odolávat únavě [6]. Vytrvalostní schopnosti se mohou rozvíjet v kterémkoliv věku, ale základní věková hranice pro stimulaci vytrvalosti je doporučována asi od desíti let. Do věku deseti let rozvíjíme pomocí her všechny pohybové schopnosti. Lehnert a kolektiv (2010) rozlišuje podle zaměření cílového rozvoje základní (obecnou) a speciální vytrvalost základní (obecná nebo aerobní) vytrvalost je schopnost provádět dlouhotrvající pohybovou aktivitu zejména aerobním způsobem, při němž se rozvíjí a zvyšuje výkonnost srdečně-cévního, dýchacího a metabolického systému. Základní vytrvalost tedy není zaměřena na zvyšování výkonnosti v konkrétním sportu, ale představuje základ pro vytrvalost speciální, speciální vytrvalost je schopnost odolávat specifickému zatížení, které je typické pro danou sportovní specializaci, a je předpokladem k dosažení co nejvyššího výkonu v určité disciplíně. kritérií: Vytrvalostní schopnosti dělí Perič a Dovalil (2010) dle několika následujících - dle zapojení svalstva na globální (celkovou) a lokální vytrvalost celková vytrvalost je činnost, při které je zapojena většina svalů (více jak 2/3 svalstva), při lokální vytrvalosti pracuje pouze menší skupina svalů (do 1/3 svalstva), 6

7 - dle délky trvání na rychlostní, krátkodobou, střednědobou a dlouhodobou vytrvalost rychlostní vytrvalost představuje vytrvalost do sekund s maximální intenzitou a energetickým krytím ATP-CP systémem, krátkodobá vytrvalost trvá v rozmezí 2-3 minut, intenzita je submaximální a hromadí se v ní výrazné množství laktátu, střednědobá vytrvalost se uvádí od 3 do 10 minut, činnost je prováděna střední intenzitou a tato vytrvalost tvoří přechod mezi oxidativním (aerobním) a neoxidativním (anaerobním) procesem, dlouhodobá vytrvalost je typická pro činnosti nad 10 min prováděné mírnou intenzitou a zajišťuje ji aerobní proces, - dle využití energie na aerobní, anaerobně laktátovou a anaerobně alaktátovou vytrvalost aerobní způsob (za přístupu kyslíku) dominuje při aktivitách nad 2-3 minuty (střednědobá a dlouhodobá vytrvalost), při anaerobně laktátovém způsobu je energie získávána z anaerobní glykolýzy a tvoří se velké množství laktátu (krátkodobá vytrvalost), a to při činnostech do 2 minut, anaerobní alaktátová vytrvalost dominuje u činností do 20 sekund (rychlostní vytrvalost) a energie je uvolněna z adenozintrifosfátu (dále jen ATP) a kreatinfosfátu (dále jen CP) bez anaerobní glykolýzy i tvorby laktátu, tzv. ATP-CP systém, - dle typu svalové kontrakce na dynamickou a statickou vytrvalost dynamická vytrvalost je spojována s pohybem, 7

8 statická vytrvalost je bez pohybu, tzn. že udržuje určitou pozici či výdrž po co nejdelší dobu, - dle pohybové činnosti na vytrvalost cyklickou a acyklickou. Intenzita zatížení se dělí na střední, submaximální a maximální intenzitu střední intenzita je charakteristická výkony nad 35 minut, při nichž dodávka kyslíku odpovídá kyslíkovému požadavku, pro submaximální intenzitu jsou typické výkony trvající 5-10 minut, maximální intenzita trvá méně než 2 minuty. Určitě je důležité znát tato rozdělení, vyznat se v nich a dobře vědět, jaký typ vytrvalosti je nutný rozvíjet v daném sportu, ale i v daném věku svěřenkyň, v tomto případě v moderní gymnastice, jinak hrozí, že práce trenéra díky jeho neznalosti či nepochopení může negativně ovlivnit práci nejen jedné gymnastky, ale i činnosti celého oddílu. Nejpodstatnější se zdá rozdělení vytrvalosti dle délky trvání zátěže, které závisí na rozdílech v energetickém zajištění pohybové činnosti. Vytrvalostní schopnosti lze stimulovat oproti jiným pohybovým schopnostem poměrně snadno a v relativně krátkém čase (několika týdnů pravidelného tréninku) se mohou očekávat první změny [1]. O úrovni vytrvalostních schopností rozhoduje především výkonnost dýchacího a srdečně-cévního systému při přijímání a transportu kyslíku a energetických zdrojů do činných svalů [1]. Dle Dovalila (2002) o úrovni vytrvalosti dále vypovídá látková výměna a uvolňování energie ve svalu, vytváření optimálních zásob energie a její mobilizace a její využívání za odlišných kyslíkových podmínek. 8

9 1.1 Vytrvalost v moderní gymnastice Pro moderní gymnastiku je typická krátkodobá vytrvalost se submaximální až střední intenzitou, ale je nutné rozvíjet i vytrvalost dlouhodobou. U dětí do 12 let se doporučuje rozvíjet pouze aerobní vytrvalost. Délka sestavy se pohybuje od sekund u jednotlivkyň až po sekund u společných skladeb. Energetické krytí výkonu je 60% anaerobní a 40% aerobní, u společných skladeb je tento poměr obrácený. Havlíčková (1993) uvádí tento podíl v poměru 50% : 50% s tím, že 1/3 anaerobního energetického hrazení je anaerobně alaktátová a 2/3 jsou anaerobně laktátové. Srdeční frekvence kolísá mezi min -1. Výdej energie dosahuje až 70 kj/min a laktát velikosti 5-6 mmol/l, což není nijak vysoká hladina v porovnání s jinými sporty uskutečňovanými v krátkodobé vytrvalosti. Pro porovnání, klidová hladina laktátu se pohybuje v rozmezí 0,15-1,50 mmol/l, extrémní hladina v některých sportech se šplhá až k hodnotám nad 20 mmol/l. Krátkodobá vytrvalost je chápána jako pohybová schopnost vykonávat kontinuálně pohybovou činnost co možná nejvyšší intenzity po dobu 2-3 minut (Dovalil a kol., 2002). Dominuje zde aktivace anaerobního laktátového systému (LA systém), kdy ATP je získáván ze svalového glykogenu. Ve svalech se hromadí laktát (kyselina mléčná), což je konečný produkt anaerobní glykolýzy, který proniká ze svalů do krve, a společně s dalšími kyselými metabolity vyvolává metabolickou acidózu (zakyselení). Acidóza narušuje zejména nervovou regulaci pohybů - zhoršuje podmínky pro vznik a vedení svalových potenciálů, objevuje se diskoordinace, bolest a křeč ve svalech [1]. U dětí ještě nejsou dobudovány fyziologické mechanismy na zpracování laktátu a míra tolerance zakyselení je na nízké úrovni. To je důvod, proč by děti neměly být vystavovány velké anaerobní zátěži. Jejich organismus totiž není na toto zatížení dostatečně připraven. Celkově LA systém ( ) závisí na energetických rezervách (ATP, CP, glykogenu) a rychlosti jejich uvolňování, na zastoupení rychlých a smíšených 9

10 svalových vláken a jejich hypertrofii, na nervovém a humorálním řízení. Psychicky významná je i subjektivní tolerance k nepříjemným důsledkům acidózy [1]. Zatížení by tedy mělo stimulovat a rozvíjet krátkodobou vytrvalost, a to zejména pomocí intervalových metod, ale i vytrvalost dlouhodobou, která je základem pro většinu sportovních aktivit. Rozvoj krátkodobé vytrvalosti je ale doporučován pouze u gymnastek starších 15 let, v mladším věku se má rozvíjet pouze vytrvalost dlouhodobá (aerobní). 1.2 Projevy adaptace související s rozvojem vytrvalosti Systémy v těle člověka se dokážou rychle přizpůsobit vytrvalostnímu zatížení a v krátkém čase se tyto systémy zadaptují. Jde zejména o systém srdeční, dýchací, metabolický a nervový. Pro adaptaci kardiovaskulárního systému je typické snížení srdeční frekvence jak v klidu tak při zatížení, zvýšení transportní kapacity krve pro kyslík, hypertrofie myokardu, vaskularizace a vznik sportovní bradykardie (po 7-8 letech tréninku). Adaptace dýchacího systému se týká zejména zlepšení ekonomiky a mechaniky dýchání, nižší dechové frekvence nebo vyšší vitální kapacity plic. Adaptace metabolismu zvyšuje zásoby glykogenu a urychluje mobilizaci tuků z tukové tkáně. V oblasti autonomního a vegetativního nervového systému v klidu převažuje parasympatikus nad sympatikem [4]. 10

11 2. ZAŘAZENÍ STIMULACE VYTRVALOSTI DO TRÉNINKU MODERNÍ GYMNASTIKY Rozvoj vytrvalosti se v moderní gymnastice stejně jako v ostatních sportech zařazuje na počátek přípravného období. Všeobecné přípravné období zahrnuje aktivity a cvičení pro moderní gymnastiku jak nespecifická tak specifická, která vedou ke zvýšení kondice. Toto období trvá přibližně 4-6 týdnů. Trénink by měl začínat stimulací aerobních předpokladů, a to zejména pomocí metod kontinuálních - souvislých a střídavých (fartlekových) [6]. Do speciálního období, trvající další asi 4 týdny, se začleňují činnosti a aktivity převážně pro gymnastiku specifické a speciální. Úroveň kondice by již měla být na slušné úrovni, ale je neustále důležité ji v tréninku nadále rozvíjet, anebo alespoň udržovat. Pro starší gymnastky je možné zařazení intervalového anaerobního tréninku. Rozvoj vytrvalosti se zakončuje velmi specifickým tréninkem. V závodním období se udržuje kondice především pomocí cvičení sestav [6]. Do tréninku malých dětí by měla být zařazena především aerobní vytrvalost a hry na rozvoj všech pohybových schopností (tedy na rozvoj kondice), v tomto věku zejména koordinačních schopností, které jsou podstatou pro výkon. Důležité je vytvořit široký pohybový fond, který se stane základem pozdějších specifických dovedností. Malé děti mají vytrvalost v podstatě na horní hranici svých individuálních možností. Proto ve věku do deseti let není potřeba zvláštní trénink zaměřený na cílený rozvoj vytrvalosti. Kolem roku se začínají vytvářet dobré předpoklady pro nárůst dlouhodobé vytrvalosti, ale není vhodné děti přetěžovat ( ). Především v období puberty se může výrazně zvýšit schopnost maximálního využití kyslíku ve svalech, a proto by mít trénink vytrvalosti v tomto věku již své pevné místo [5]. Trénink anaerobní vytrvalosti je doporučován až v období puberty okolo 14. a 15. roku, VO 2 max se zvyšuje nejlépe mezi 15 a 19 lety. Na rozdíl od anaerobní zátěže je aerobní odolnost u dětí jednou z nejtrénovatelnějších vlastností. 11

12 2.1 Matice dle přípravného období a věku Mladší školní věk (6-11 let) Všeobecné přípravné období Speciální přípravné období Překážkové dráhy všeobecné - běh, skoky, hody, prolézání, přelézání Překážkové dráhy s použitím gymnastického náčiní a gymnastických prvků Hry - štafety, družstva - na Tanec rozvoj všech pohybových schopností Pohybová a improvizační cvičení Starší školní věk (12-15 let) a starší Všeobecné přípravné období Speciální přípravné období Běh - kontinuální (metoda souvislá a střídavá - fartlek), orientační běh Gymnastické pohyby spojené s prací náčiní (rozcvičení, skoky) Cyklistika, in-line bruslení Intervalové cvičení sestav - propojování více provedení 12

13 sestav s odpočinkem Plavání Přeskoky přes švihadlo Badminton, míčové hry Tanec, aerobic Tanec, zumba, aerobic, dance aerobic Pohybová a improvizační cvičení Přeskoky přes švihadlo, běh do schodů Balanční a zpevňovací cvičení 13

14 3. ROZVOJ VYTRVALOSTI U GYMNASTEK MLADŠÍHO ŠKOLNÍHO VĚKU (6-11 LET) Toto období je charakteristické vysokou docilitou, tedy motorickou učenlivostí, a proto se také nazývá zlatým věkem motoriky. V tomto údobí by měla být snaha o maximální rozvoj obratnosti a naučení se co nejvíce pohybovým dovednostem. Nové pohybové dovednosti děti rychle zvládají, ale pokud nejsou neustále opakovány, mohou mít pouze krátkou trvalost. I tak mladé gymnastky potřebují ke svému výkonu určitou úroveň vytrvalosti, a to zejména proto, aby dokázaly podávat co nejvyšší výkon po co nejdelší dobu, aby zvládaly tréninkové zatížení bez větších problémů, aby se v průběhu sestavy nezadýchávaly a byly ji schopné předvést co nejlépe až do konce. 3.1 Všeobecné přípravné období Nejlepším prostředkem k rozvoji pohybových schopností u dětí mladšího školního věku, ke kterým se řadí i vytrvalost, jsou ve všeobecném přípravném období obzvláště hry. Stimulace pohybových schopností by se měla zařazovat do cvičebního procesu nejlépe s každým tréninkem i častěji. Zatížení, aby ovlivnilo motorické schopnosti, by mělo u dětí trvat alespoň 20 minut. U opravdu malých dětí (do 9 let) jsou jejich hry spíše nesoutěžního charakteru bez srovnání vítěze a poraženého. Děti si hrají bez pevně daných pravidel nebo jsou pravidla vytvářena až v průběhu samotné hry. Starší děti již potřebují pevně daná pravidla s přesným průběhem a na konci má hra vítěze a poražené. Perič (2004) uvádí dva typy her, tzv. hru neřízenou a řízenou. Neřízená hra je taková aktivita, ve které si děti řídí tempo tak, jak samy chtějí, a při hře řízené by děti měly být neustále v pohybu, aby se dosáhlo vyšší účinnosti zatížení. Vhodné jsou také hry v přírodě, dobré zařadit na soustředěních, které spojují trénink 14

15 kondice s novými prožitky i radostí. U dětí nestanovujeme limity, děti si intenzitu zatížení regulují samy. 3.2 Rozvoj pohybových schopností formou hry Hra není jedinou možností, jak u dětí stimulovat vytrvalostní schopnosti, ale je možností nejefektivnější. Děti si nemusí uvědomovat a ani si nejspíš neuvědomují, že během hry rozvíjí nějakou pohybovou schopnost. Důležitá je různorodost a pestrost aktivit, zábava a radost z pohybu, jelikož doba soustředění u malých dětí je nízká, a to pouhých 4-5 minut. Pokud si děti při cvičení hrají, ztráta koncentrace a únava se u nich dostavuje o něco později [5]. Děti by neměly být vystaveny monotónnímu tréninku, který je nudí a demotivuje. Herní pohybové aktivity by měly být skupinové, rozmanité i soutěživé. Rozmanitost se projevuje v různosti používání cvičebních pomůcek či ve změně prostředí, soutěživost je motivačním a hnacím faktorem. Pokud z dětí chceme dostat co nejvíc, je nutné je motivovat. Negativní motivace může být z krátkodobého hlediska účelná, ale je naprosto nevhodné ji využívat dlouhodobě. Oproti tomu pozitivní motivace je z dlouhodobého hlediska vhodná a děti na ni kladně reagují. Pozitivní motivace pomáhá dětem lehčeji překonávat obtížnější tréninky. Pozitivní motivací může být forma bodového hodnocení, které se na konci týdne sečte a vyhlásí se vítěz týdne (aby to ostatním dětem nebylo líto, může se vyhlásit i druhé a třetí místo). Tento způsob hodnocení se osvědčuje zejména na soustředěních [2]. Mezi hry určitě patří překážkové dráhy a štafetové soutěže. Ty se mohou odehrávat jak v tělocvičně, tak v přírodě. Je vhodné do přípravy dráhy zapojit i děti, které tak překážková dráha bude jistě i více bavit. Výhodou těchto her je jednoduchá obměna trasy či terénu každým tréninkem pomocí množství nářadí či náčiní v tělocvičnách, v přírodě se může využít kmenů stromů, pařezů či šišek. Základními pohyby jsou chůze, běh, skoky, poskoky, přeskoky, podlézání, 15

16 přelézání, šplhání, házení či chytání. Nevýhodou tohoto typu hry jsou dlouhé prostoje mezi hrou a čekáním, tudíž nízká efektivita aktivity. Je proto dobré, zvláště při větším počtu dětí, rozdělit děti do skupinek po menším počtu, vytvořit několik (v rámci možností) stejných drah a nechat skupiny mezi sebou soutěžit. Děti se rychleji střídají a za stejný čas zvládnou mnohem více střídání a činností než při individuálním způsobu překážkové dráhy. Překážkovým dráhám jsou podobné hry, při kterých se děti rozdělí do skupinek a skupinky mezi sebou závodí, např. běh ke značce (ke stromu), zvednutí předmětu (šišky) a běh zpátky do družstva. Vyhrává to družstvo, které vysbírá všechny předměty a donese je první do skupiny. Hra může pokračovat obdobně, a to tak, že děti ty dané předměty (šišky) musí postupně vrátit zpět na místo. Vyhrává nejrychlejší skupinka. Při další hře se vytvoří družstva, naproti kterým se v určité vzdálenosti položí obruče. Celé družstvo vybíhá (poskakuje obounož nebo jednonož, běží pozpátku, po čtyřech) současně, první u obruče ji chytne, ostatní jí musí prolézt a vrací se zpět na start. Pokud je při hrách jedno družstvo výrazně lepší než druhé, je vhodné vyměnit mezi družstvy několik dětí, aby se úroveň skupinek sjednotila. Mezi další hry patří honičky. Honičky se často zařazují na začátek tréninku na prohřátí organismu. Honičky mohou být obyčejné, kdy honí 1-2 chytači, a ostatní se jim snaží ve vymezeném prostoru uniknout. Čím bude vymezený prostor větší, tím více honičů (chytačů) musíme do hry zapojit. Obdobou běhu může být pohyb pozpátku v rakovi, pohyb skákáním (žabáci) nebo běháním po čtyřech. Oblíbená je i hra Jeden na druhého, Černý Petr, známá také jako Rybičky, rybičky, rybáři jedou, nebo honička s překážkovým během. Při hře Jeden na druhého jsou děti rozděleny do dvojic a jeden z dvojice honí toho druhého, po signálu (tlesknutí) se bez přerušení hry děti vymění a ten, kdo byl chytán, se stane honičem. Při honičce s překážkovým během se okolo vymezeného prostoru postaví překážková dráha. Kdo je chycený, musí absolvovat jedno trestné kolo na překážkové dráze a potom se vrací zpátky do hry. Hra je však zejména pro 16

17 chytače fyzicky náročná, proto je dobré stanovit určitý časový limit hry a poté chytače vystřídat. 3.3 Speciální přípravné období Speciální přípravné období následuje po všeobecném přípravném údobí a předchází období závodnímu. Do speciálního přípravného období se i gymnastkám mladšího školního věku zařazují specifická cvičení spojená s tancem, gymnastickými prvky nebo s náčiním. Také překážkové dráhy s gymnastickými elementy a s použitím náčiní mají své místo v tomto údobí. Vhodné je gymnastkám do této přípravy začleňovat místo cyklických pohybů spíše pohyby acyklické, které jsou pro děvčata lepší a významnější průpravou. Tyto aktivity by měly trvat alespoň 20 minut a zařazovat se do každého tréninku. Pro rozvoj pohybových schopností ve speciální přípravě je vhodné zařazovat pohybová a improvizační cvičení, která propojují gymnastické pohyby s hudbou, rozvíjejí u mladých děvčátek fantazii, výraz, projev a potlačují stydlivost. Děvčata cvičí podle tempa hudby, které se často mění, vymýšlejí různé prvky a pohyby. Této metodě rozvoje pohybových schopností spojené s improvizací je dobré věnovat čas zejména v období cvičení společných sestav. Dívky často přijdou na mnoho originálních prvků během společného improvizačního cvičení. Zároveň touto gymnastickou a taneční průpravou stimulují pohybové schopnosti. Tuto činnost lze provádět i s náčiním, i když je to pro dívky už náročnější. 17

18 4. ROZVOJ VYTRVALOSTI U GYMNASTEK STARŠÍHO ŠKOLNÍHO VĚKU (12-15 LET) A GYMNASTEK STARŠÍCH 15 LET Tento věk, který je přechodem mezi dětstvím a dospělostí, je charakterizován velkými biologickými i psychickými změnami. Rychle se mění výška i hmotnost dívek a to často i nerovnoměrně, protože končetiny rostou rychleji než trup a často dochází k diskoordinačním pohybům. Pro toto období je také typická schopnost rychlého motorického učení. Pohybové dovednosti naučené v tomto věku jsou pevnější než dovednosti naučené v dřívějším nebo v pozdějším věku [5]. V tomto období se již vytváří dobré předpoklady k rozvoji dlouhodobé vytrvalosti. Trénink vytrvalosti je lepší provádět častěji než nárazově a dlouze, ale nedoporučuje se ho zařazovat vícekrát než 5 krát v týdnu. Ideální délka vytrvalostního tréninku by měla přesahovat 30 minut. Intenzita zatížení se doporučuje střední, vysoká intenzita zatížení je vhodná až u dívek okolo 15 let. Nárůstu zatížení se dosahuje především zvyšováním objemu, ne intenzity [4]. 4.1 Všeobecné přípravné období V tréninku můžeme uplatnit běh, cyklistiku, in-line bruslení, badminton, plavání, míčové hry, tanec, zumbu, aerobic, dance aerobic, přeskoky přes švihadlo, běh do schodů či balanční a zpevňovací cvičení - bosu, overbally, fitbally, core training, která sice rozvíjí všechny pohybové schopnosti, ale zejména sílu a koordinaci. U gymnastek v kategorii seniorek se může uplatnit i anaerobní a intervalový trénink s maximální intenzitou, ale dříve se jej nedoporučuje zařazovat, a to z toho důvodu, že dětské tělo si neumí se zakyselením organismu dobře poradit a laktát snáší hůře. Také je třeba vyhnout se dlouhodobějšímu přerušení tréninku, které vede k pozvolnému poklesu vytrvalosti [4]. 18

19 4.1.1 Způsoby rozvoje všeobecné vytrvalosti Ve všeobecném přípravném období můžeme u starších dívek zařadit běh. Běh by měl být střední intenzity, měl by trvat alespoň 30 minut a měl by být prokládán doplňujícími prvky, jako jsou sprinty, chůze, výskoky, přeskoky, hvězdy apd. Dobré je využívat vertikálních změn terénu. Pokud se běh odehrává na ovále anebo podobném místě, je to výhodou pro trenérku, která má přehled o všech děvčatech a činnostech, které vykonávají. Zajímavým vytrvalostním cvičením je tzv. běžecký biatlon, ve kterém je vytrvalostní běh spojen s plněním doprovodných úkolů, které by měly být, když jde o biatlon, zaměřeny na přesnost pohybu. Záleží na trenérovi, která cvičení do biatlonu zařadí. Může to být např. hod (tenisovým míčkem, šiškou) na cíl. Za každý špatně provedený pokus následuje zátěž navíc (běh, žabáci, výskoky apd.). Velice podobnou metodou je metoda kontinuální - střídavá, při které se během kontinuálního běhu střídá intenzita zatížení. Jedná o běh, při kterém se mění rychlost a intenzita zatížení spolu s profilem trati. Pokud běh probíhá v terénu a každý jedinec si řídí tempo sám, nazývá se to fartlekem. Doba trvání by měla přesahovat 30 minut a více. Tepová frekvence by se měla pohybovat v rozmezí tepy/min, v rychlejších fázích mezi tepy/min [5]. Další vhodnou metodou je metoda souvislá, která je charakteristická tím, že děti běží buď stanovený úsek, anebo stanovenou dobu souvisle. Tento způsob rozvoje vytrvalosti je všeobecně velmi využívaný, ale je i monotónní a děti často nebaví. Pokud jej chceme zařadit do tréninku, je dobré ho často střídat s jinými vytrvalostními metodami. Dalším způsobem je intervalová metoda, ve které se opakuje pravidelné střídání intenzivní zátěže s kratším odpočinkem. V moderní gymnastice se intervalová metoda používá spíše až ve speciálním přípravném období, ve kterém gymnastky cvičí sestavu nebo část sestavy několikrát za sebou a poté hned následuje stejně dlouhá nebo i kratší pauza. Speciálním druhem běhu je orientační běh. Je to běh v terénu, ve kterém se běžec snaží najít pomocí mapy a buzoly kontrolní body, a to co v nejkratším čase. Pro potřeby rozvoje aerobní vytrvalosti 19

20 touto metodou si můžeme samozřejmě poupravit pravidla, k navigaci použít fáborky či jiné značky a mapu s buzolou zcela vynechat. Metody kontinuálního (nepřerušovaného) zatížení, jako jsou souvislá a střídavá metoda, jsou zaměřeny na stimulaci základní a dlouhodobé vytrvalosti, metody intervalové, tedy s přerušovaným zatížením, jsou zase zaměřeny na rozvoj speciálních druhů vytrvalosti [4]. Jinou možností rozvoje vytrvalosti je plavání. Plavání je optimálním cvičením pro moderní gymnastky, zvláště poloha znak, pokud je správně provedena, má příznivý vliv na zádové svalstvo a zvyšuje svalovou sílu ramen i paží. Doporučuje se 30 bazénů o délce 25 metrů. Ovšem v plavání nastává problém se správnou technikou. Většina dětí neumí správně tuto techniku provést, čas strávený v bazénu nebývá efektivně využit, a proto se často od plavání upouští, i když je ideálním jak regeneračním tak vytrvalost a sílu rozvíjejícím sportem. Oblíbené je i in-line bruslení. K tomu je potřeba najít rovný a vyasfaltovaný terén. In-line brusle jsou vhodnou alternativou běhu, zvláště pokud děti trpí bolestmi kolen. Při jízdě na bruslích nedochází k nárazům, pouze snad k minimálním otřesům, a děti se tak mohou účastnit vytrvalostních aktivit. Doba bruslení by měla trvat alespoň 30 minut o střední intenzitě. Co se týče cyklistiky, je to sport, který je vhodný pro stimulaci vytrvalostních schopností, ale v přípravě moderních gymnastek nebývá pravidelně využíván. Zdá se, že dobrými sporty pro stimulaci pohybových schopností jsou i badminton a míčové hry. Tyto aktivity rozvíjí nejen aerobní a anaerobní vytrvalost, ale i explozivní sílu, reakční i akční rychlost a koordinaci [7]. Častými metodami rozvoje vytrvalostních schopností ale i koordinace u moderních gymnastek jsou aerobic, tanec nebo zumba, jelikož tyto aktivity jsou podobné s gymnastickými pohyby, anebo z nich přímo vychází. Aerobic, tanec nebo zumba se proto zařazují i do speciální přípravy. 20

21 Do anaerobně aerobního tréninku se řadí přeskoky přes švihadlo ve středním tempu v poměru zatížení a pauzy 1:1, tzn. 10 min přeskoků : 10 min pauzy po 3 sériích. Do anaerobního tréninku moderních gymnastek patří přeskoky přes švihadlo, sprinty na krátké vzdálenosti nebo běh do schodů, které rozvíjí svalovou sílu dolních končetin a rychlostní nebo krátkodobou vytrvalost. Přeskoky přes švihadlo nejsou vhodné k rozvoji dlouhodobé globální vytrvalosti, jelikož se při přeskocích zapojují především svaly dolních končetin. Při přeskocích švihadla se využívá intenzivní intervalové metody v maximálním tempu v poměru zatížení a pauzy 1:1, tzn. 45 s přeskoků : 45 s pauzy po 3 sériích. 4.2 Speciální přípravné období Ve speciální přípravě by mělo specifické vytrvalostní zatížení zabírat většinu času vytrvalostního tréninku. Prostředky k rozvíjení speciální vytrvalosti by měly zahrnovat gymnastické pohyby, práci s náčiním, rozcvičení s náčiním, skoky s náčiním, cvičení sestav, přeskoky přes švihadlo, tanec nebo aerobic. U starších gymnastek je možné do tréninku přidat i fyzicky náročná cvičení na rozvoj krátkodobé vytrvalosti. Je velice vhodné zařazovat acyklické pohyby, jelikož moderní gymnastika je pohybovou činností acyklického charakteru. Řadí se sem i metoda intervalového zatížení Způsoby rozvoje specifické vytrvalosti Perič (2004) rozděluje intervalovou metodu na intenzivní a extenzivní. Intenzivní je vykonávána s co nejvyšší intenzitou po kratší dobu (do 1 minuty), pauza je buď ve stejném poměru, anebo dvakrát tak dlouhá, série trvá minut a zařazovány jsou 2-3 opakování. Extenzivní metoda trvá 2-5 minut, je prováděna 21

22 s mírnou intenzitou a pauza je stejně dlouhá jako zatížení. Délka jedné série se pohybuje v rozmezí minut a zařazují se 2-3 opakování. Intervalová metoda by se u dětí do dvanácti let neměla zařazovat do tréninku, výjimku tvoří již zmiňované hry, které nebývají tak fyzicky náročné a vyčerpávající. Od dvanácti let (jiní autoři uvádí až od 15 let) by se tyto metody měly objevovat v trénincích, a to z toho důvodu, že se děti při nich učí zvládat nepříjemné pocity s tímto cvičením spojené. Intervalová metoda by se v tréninku dětí měla objevovat maximálně 1-2 krát týdně, obecně platí, že je lepší využívat metody fartlekové či souvislé a především tyto metody střídat a obměňovat, aby trénink nebyl pro děti jednotvárný, ale pokaždé se trochu měnil. Tím, že trenérka změní způsob provedení aktivity, se děti necítí tréninkem tak unavené a vyčerpané [5]. Pro specifické intervalové zatížení se v tréninku moderních gymnastek uplatňuje sjíždění sestavy několikrát za sebou se stejně dlouhou nebo dvojnásobnou pauzou v několika sériích, přeskoky přes švihadlo se stejně dlouhou pauzou a s několikaterým opakováním. S intervalovým zatížením si trenérka může hrát podle toho, v jaké kondici její svěřenkyně jsou. Může použít model zacvičení sestavy v návaznosti 2-3 krát za sebou v maximální intenzitě se stejnou dobou na odpočinek a sérii 3 krát zopakovat. Uvádí se i obdobný, ale náročnější model, kdy gymnastka cvičí sestavu 2-3 krát za sebou s maximální intenzitou, odpočinek je však poloviční, a to se opakuje 3 krát. Velice náročným tréninkem, který by měl být uplatňován pouze u odolných závodnic, je zacvičení 5 provedení sestavy s různými časy na oddech. Po 1. sestavě následuje 3 minuty pauza, po 2. sestavě 2 minuty oddechu, po 3. provedení pouhá minuta odpočinku a 4. a 5. provedení se sjíždí v návaznosti bez přerušení za sebou. Tato série se opakuje 3 krát. Přeskoky přes švihadlo jsou dobrým cvičením zejména k rozvoji síly v dolních končetinách a také k rozvoji krátkodobé vytrvalosti. Do tréninku lze zařadit 10 minut přeskoků a 10 minut pauzy ve 3 opakováních, 45 sekund přeskoků a 45 sekund oddechu ve 3 opakováních nebo 50 dvojšvihů s 2 minutami 22

Seminární práce. na téma. Rozvoj vytrvalosti. k příležitosti školení trenérů III. třídy. David Chábera

Seminární práce. na téma. Rozvoj vytrvalosti. k příležitosti školení trenérů III. třídy. David Chábera Seminární práce na téma Rozvoj vytrvalosti k příležitosti školení trenérů III. třídy David Chábera Rok 2014 Obsah Úvod do problematiky obsahu seminární práce 2 Rozvoj všeobecné vytrvalosti 3 Rozvoj speciální

Více

SILOVÁ PŘÍPRAVA ŠTĚPÁN POSPÍŠIL. 4. 11. 8.2012 Jilemnice

SILOVÁ PŘÍPRAVA ŠTĚPÁN POSPÍŠIL. 4. 11. 8.2012 Jilemnice SILOVÁ PŘÍPRAVA ŠTĚPÁN POSPÍŠIL 4. 11. 8.2012 Jilemnice ROZDĚLENÍ SILOVÝCH SCHOPNOSTÍ > statické > dynamické > absolutní (maximální síla) > výbušná síla > rychlá síla > vytrvalostní síla 2 VÝZNAM SILOVÉHO

Více

PROČ MĚŘIT SRDEČNÍ FREKVENCI?

PROČ MĚŘIT SRDEČNÍ FREKVENCI? PROČ MĚŘIT SRDEČNÍ FREKVENCI? INFORMACE EFEKTIVITA BEZPEČNÝ POHYB MOTIVACE Měřič srdeční frekvence vám napomáhá porozumět fungování vašeho organismu a přináší tak mnoho nových informací, které lze dlouhodobě

Více

INTENZITA ZATÍŽENÍ V KARATE Bc. Martin Sláma Pokud je karate správně vyučováno a trénováno, má jeho cvičení jako pravidelná pohybová aktivita pozitivní vliv na naše zdraví. Nezbytný je systematický a vědecky

Více

TĚLESNÁ VÝCHOVA. - Základní zásady bezpečného pohybu a chování při tělesné výchově

TĚLESNÁ VÝCHOVA. - Základní zásady bezpečného pohybu a chování při tělesné výchově Průběžně osvojované vědomosti a dovednosti: TĚLESNÁ VÝCHOVA - Základní zásady bezpečného pohybu a chování při tělesné výchově - Základní pojmy spojené s osvojovanými činnostmi - Základní organizační činnosti

Více

Ročník IV. Tělesná výchova. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Kompetence Očekávané výstupy. Průřezová témata. Mezipřed.

Ročník IV. Tělesná výchova. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Kompetence Očekávané výstupy. Průřezová témata. Mezipřed. Gymnastika Příprava ke sportovnímu výkonu příprava organismu, zdravotně zaměřené činnosti Cvičení během dne, rytmické a kondiční formy cvičení pro děti tanečky, základy estetického pohybu Zvládá základní

Více

Učivo, téma očekávané výstupy klíčové kompetence, mezipředmětové vazby. Žák se podílí na realizaci pravidelného pohybového režimu.

Učivo, téma očekávané výstupy klíčové kompetence, mezipředmětové vazby. Žák se podílí na realizaci pravidelného pohybového režimu. Ročník: 3. Časová dotace: 2 hodiny týdně Činnosti ovlivňující zdraví Význam pohybu pro zdraví pohybový režim žáků délka a intenzita pohybu Žák se podílí na realizaci pravidelného pohybového režimu. Spojuje

Více

2. ZÁSADY SESTAVOVÁNÍ POSILOVACÍHO PROGRAMU

2. ZÁSADY SESTAVOVÁNÍ POSILOVACÍHO PROGRAMU 8. lekce Tématický plán: Teorie - Svalová síla, zásady rozvoje a tvorba posilovacích programů. Praxe - Cvičení na stanovištích s náčiním - činky, plné míče. Doporučená literatura 1. SVALOVÁ SÍLA Úroveň

Více

Formy silového tréninku a jejich aplikace

Formy silového tréninku a jejich aplikace Formy silového tréninku a jejich aplikace 1. OB jako silově vytrvalostní sport (jeho specifika z hlediska požadavků na sílu). 2. Metody silového tréninku a jejich vliv na vytrvalostní výkon. 3. Aplikace

Více

- topografie- orientace na mapě

- topografie- orientace na mapě Ročník: 6. - aktivně vstupuje do organizace svého pohybového režimu, některé pohybové činnosti zařazuje pravidelně a s konkrétním účelem - usiluje o zlepšení své tělesné zdatnosti a z nabídky zvolí vhodný

Více

Seminární práce SILOVÁ PŘÍPRAVA

Seminární práce SILOVÁ PŘÍPRAVA Školení trenérů juda III.třídy 2014 Seminární práce SILOVÁ PŘÍPRAVA Niepel Miroslav 29.5.2014 1 Obsah 1. Úvod 2. Síla obecně 3. Druhy síly 4. Obecná silová příprava 5. Způsob rozvoje síly 6. Speciální

Více

TEPOVÁ FREKVENCE A SPORT

TEPOVÁ FREKVENCE A SPORT TEPOVÁ FREKVENCE A SPORT Vytvořeno v rámci projektu Gymnázium Sušice Brána vzdělávání II Autor: Mgr. Jaroslav Babka Škola: Gymnázium Sušice Předmět: Tělesná výchova Datum vytvoření: květen 2014 Třída:

Více

Tělesná výchova - 1. ročník

Tělesná výchova - 1. ročník Tělesná výchova - 1. ročník reaguje na základní pokyny a povely Pohybové a organizační činnosti zvládá v souladu s individuálními předpoklady jednoduché pohybové činnosti dodržuje bezpečnostní a hygienické

Více

POZNÁMKY. OSVsebepoznávání,seberegulace

POZNÁMKY. OSVsebepoznávání,seberegulace 1 VÝSTUP UČIVO PRŮŘEZOVÉ TÉMA MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY 1. ROČNÍK žák - spojuje pravidelnou každodenní pohybovou činnost se zdravím a využívá nabízené příležitosti -význam pohybu pro zdraví a vývoj organismu

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu 6. ročník: KONKRETIZOVANÝ VÝSTUP KONKRETIZOVANÉ UČIVO VAZBY, PŘESAHY

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu 6. ročník: KONKRETIZOVANÝ VÝSTUP KONKRETIZOVANÉ UČIVO VAZBY, PŘESAHY Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu 6. ročník: ČLOVĚK A SPORT OVO: 4.1.,4.2., 4.3, Význam biorytmů pro zdraví a 4.4., 4.5, 5.1. pohybovou aktivitu Pojmy osvojovaných činností Základní pojmy spojené s

Více

Příloha č. 11 TĚLESNÁ VÝCHOVA

Příloha č. 11 TĚLESNÁ VÝCHOVA Spojuje pravidelnou každodenní činnost se zdravím a využívá nabízené příležitosti Zvládá v souladu s individuálními předpoklady jednoduché pohybové činnosti jednotlivce nebo činnosti prováděné ve skupině,

Více

Tématický plán: Teorie - Aerobní zdatnost, zásady a metody rozvoje. Praxe -Aerobik - základní lekce. Doporučená literatura

Tématický plán: Teorie - Aerobní zdatnost, zásady a metody rozvoje. Praxe -Aerobik - základní lekce. Doporučená literatura 9. lekce Tématický plán: Teorie - Aerobní zdatnost, zásady a metody rozvoje. Praxe -Aerobik - základní lekce. Doporučená literatura 1. AEROBNÍ ZDATNOST Tento složitý komplex dispozic se v literatuře někdy

Více

Coaches Conference FISA 2013

Coaches Conference FISA 2013 Coaches Conference FISA 2013 Posádka roku M2-, NZL W1x, AUS Trenér roku 2013 Johan Flodin, SWE Johan Flodin Závodník mezinárodní úrovně Vystudoval sportovní fyziologii Bakalářská práce - psychologie ve

Více

Kondiční příprava. Rozvoj PSch je determinován především faktory:

Kondiční příprava. Rozvoj PSch je determinován především faktory: Kondiční příprava (dříve tělesná) nebo-li kondiční trénink je zaměřen na vyvolání adaptačních změn v organismu sportovce a to především na rozvoj pohybových schopností (PSch). Rozvoj PSch je determinován

Více

001:Torbjorn Karlsen: Základní principy tréninku

001:Torbjorn Karlsen: Základní principy tréninku 001:Torbjorn Karlsen: Základní principy tréninku Překlad z nové norské knížky Vytrvalost, vydanou norským olympijským výborem pro vrcholové sportovce a trenéry. Správné naplánování a realizace tréninku

Více

školní vzdělávací program ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI RVP G 8-leté gymnázium Seminář Tv Gymnázium Dr.

školní vzdělávací program ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI RVP G 8-leté gymnázium Seminář Tv Gymnázium Dr. školní vzdělávací program ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI PLACE HERE ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI Název školy Adresa Palackého 211, Mladá Boleslav

Více

Workshop -3- Motivace, hry

Workshop -3- Motivace, hry Workshop -3- Motivace, hry Zpracoval: Michal Kučera Srpen 2012 Motivace Než se stanou z malých dětí opravdoví závodníci, trvá to mnohdy několik let. Velmi brzy se nabaží počátečního nadšení z plachetnic

Více

Tělesná výchova ve 3. ročníku

Tělesná výchova ve 3. ročníku Tělesná výchova ve 3. ročníku Září Seznámení s Tv Pohybové hry - šplh o tyči - běh na 50 metrů Povely, signály, znamení Soutěživé hry Podílení se na realizaci pravidelného pohybového režimu. Spojování

Více

Faktory sportovní výkonnosti (vnitřní osobnostní) předpoklady) Psychické faktory. Motivace Sebevědomí Sebekontrol a Koncentrace Herní.

Faktory sportovní výkonnosti (vnitřní osobnostní) předpoklady) Psychické faktory. Motivace Sebevědomí Sebekontrol a Koncentrace Herní. Kondiční trénink Vedoucí trenér : Veronika Vostálová Telefon, email : 736668878, VercaWosty@seznam.cz Cena za hodinu : 40,- Kč ( minimální skupina 6ti hráčů ) Termíny : Pondělí, středa od 16:00 17:00 hod.

Více

Inovace studijních programů AF a ZF MENDELU směřující k vytvoření mezioborové integrace CZ.1.07/2.2.00/28.0302

Inovace studijních programů AF a ZF MENDELU směřující k vytvoření mezioborové integrace CZ.1.07/2.2.00/28.0302 Tato prezentace je spolufinancovaná z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky Aerobní kapacita množství energie uvolněné oxidativním způsobem Vyjadřuje se hodnotou VO 2 max (ml

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vzdělávací obor: Člověk a zdraví Vyučovací předmět: Tělesná výchova. Ročník: 5. Očekávané výstupy:

Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vzdělávací obor: Člověk a zdraví Vyučovací předmět: Tělesná výchova. Ročník: 5. Očekávané výstupy: Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vzdělávací obor: Člověk a zdraví Vyučovací předmět: Tělesná výchova Ročník: 5 Očekávané výstupy: Žák by měl: - zařazovat do pohybového režimu korektivní cvičení v souvislosti

Více

Specifika a specifikace sportovní přípravy dětí v kategorie 6 16 let

Specifika a specifikace sportovní přípravy dětí v kategorie 6 16 let Specifika a specifikace sportovní přípravy dětí v kategorie 6 16 let Podstata sportovní přípravy dětí * Jejím hlavním rysem je přípravný charakter,ve kterém se budují základní kameny vrcholového výkonu,

Více

ZÁKLADY SÍLY MLÁDEŽE V LH. PhDr. RADIM JEBAVÝ, Ph.D.

ZÁKLADY SÍLY MLÁDEŽE V LH. PhDr. RADIM JEBAVÝ, Ph.D. ZÁKLADY SÍLY MLÁDEŽE V LH PhDr. RADIM JEBAVÝ, Ph.D. VÝZNAM A CÍL SILOVÉ PŘÍPRAVY V HOKEJI Síla je základní pohybovou schopností, bez které není možný žádný pohyb. Snížení rizika zranění. OBECNÉ ZÁSADY

Více

Člověk a zdraví Tělesná výchova

Člověk a zdraví Tělesná výchova Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět : Období ročník : Počet hodin : 66 Člověk a zdraví Tělesná výchova 2. období 5. ročník Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávání v oblasti směřuje k: poznávání

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vyučovací předmět: Tělesná výchova Ročník: 6.

Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vyučovací předmět: Tělesná výchova Ročník: 6. Ročník: 6. - při vytrvalosti uplatní vůli rozvijí dynamiku a rychlost - zvládá techniky nových atletických disciplín získané dovednosti uplatní jako reprezentant školy zejména v Poháru rozhlasu a Přespolním

Více

Kapitola 4 DŮVODY PRO LAKTÁTOVÉ TESTOVÁNÍ

Kapitola 4 DŮVODY PRO LAKTÁTOVÉ TESTOVÁNÍ Kapitola 4 DŮVODY PRO LAKTÁTOVÉ TESTOVÁNÍ Důvody pro laktátové testování jsou zcela zřejmé: Pokud jsou ostatní faktory shodné, tak ten sportovec, který během závodu vyprodukuje nejvíce energie za časovou

Více

Vzdělávací oblast:člověk a zdraví Vyučovací předmět: Tělesná výchova Ročník: 1. Průřezová témata Mezipředmětové vztahy. Poznámka

Vzdělávací oblast:člověk a zdraví Vyučovací předmět: Tělesná výchova Ročník: 1. Průřezová témata Mezipředmětové vztahy. Poznámka Vzdělávací oblast:člověk a zdraví Ročník: 1. - spojuje pravidelnou každodenní pohybovou činnost se zdravím a využívá nabízené možnosti - uplatňuje hlavní zásady hygieny a bezpečnosti při pohybových činnostech

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Tělesná výchova 5. ročník Zpracovala: Mgr. Věra Hauptmannová podílí se na realizaci pravidelného pohybového režimu; uplatňuje kondičně zaměřené činnosti; projevuje

Více

Kapitola 7 TESTOVÁNÍ LAKTÁTOVÉHO PRAHU. Definice laktátového prahu

Kapitola 7 TESTOVÁNÍ LAKTÁTOVÉHO PRAHU. Definice laktátového prahu Kapitola 7 TESTOVÁNÍ LAKTÁTOVÉHO PRAHU Definice laktátového prahu Laktátový práh je definován jako maximální setrvalý stav. Je to bod, od kterého se bude s rostoucí intenzitou laktát nepřetržitě zvyšovat.

Více

Příloha č. 11 TĚLESNÁ VÝCHOVA

Příloha č. 11 TĚLESNÁ VÝCHOVA Žák se podílí na realizaci pravidelného pohybového režimu; uplatňuje kondičně zaměřené činnosti, projevuje samostatnou vůli pro zlepšení úrovně své zdatnosti Žák zařazuje do pohybového režimu cviky posilující

Více

BABY AEROBIC pro děti 3 5 let

BABY AEROBIC pro děti 3 5 let BABY AEROBIC pro děti 3 5 let Dbáme na všestranný rozvoj, správné držení těla, správné pohybové stereotypy. Děti naučíme základy rytmiky, rozvíjíme pohybovou paměť, soustředění, udržujeme přirozenou touhu

Více

KONDIČNÍ PROGRAMY A POHYBOVÉ REŽIMY_2. Kondiční programy

KONDIČNÍ PROGRAMY A POHYBOVÉ REŽIMY_2. Kondiční programy KONDIČNÍ PROGRAMY A POHYBOVÉ REŽIMY_2 Kondiční programy Kondiční programy jsou programy sestavené převážně pro běžnou populaci, u které dochází k úbytku pohybové aktivity v běžném denním životě. Tato skutečnost

Více

SPORTOVNÍ GYMNÁZIUM Dašická 268 530 03 Pardubice. tel.fax ++420 466 650 627 www.sgpce.cz

SPORTOVNÍ GYMNÁZIUM Dašická 268 530 03 Pardubice. tel.fax ++420 466 650 627 www.sgpce.cz SPORTOVNÍ GYMNÁZIUM Dašická 268 530 03 Pardubice tel.fax ++420 466 650 627 www.sgpce.cz Trenéři : Tomáš NETERDA I. Jiří SEIDL I. Složení skupiny : jméno a příjmení roč. kategorie I.ročník Jan PEJSKAR 98

Více

Metodika lokomočních pohybů a vývoj motoriky. Mgr. Jan Veverka a PaedDr. Jaroslav Dobýval

Metodika lokomočních pohybů a vývoj motoriky. Mgr. Jan Veverka a PaedDr. Jaroslav Dobýval Metodika lokomočních pohybů a vývoj motoriky Mgr. Jan Veverka a PaedDr. Jaroslav Dobýval Základní pohyby LOKOMOCE = pohyb člověka ve smyslu změny místa = pohyb v prostoru pomocí svalové činnosti Lokomoční

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu Tělesná výchova ŠVP LMP

Charakteristika vyučovacího předmětu Tělesná výchova ŠVP LMP Charakteristika vyučovacího předmětu Tělesná výchova ŠVP LMP Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Tělesná výchova Předmět Tělesná výchova vychází ze vzdělávacího obsahu oblasti

Více

Tělesná výchova, 1.-3.ročník, 3 hodiny týdně Vzdělávací obsah

Tělesná výchova, 1.-3.ročník, 3 hodiny týdně Vzdělávací obsah Tělesná výchova, 1.-3.ročník, 3 hodiny týdně Téma Učivo Ročníkové výstupy žák podle svých schopností: Poznámka Činnosti ovlivňující zdraví Bezpečnost při pohybových činnostech. Hygiena při TV, osobní hygiena,

Více

2. Činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností

2. Činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví tělesná výchova Ročník: 1. 2. Kompetence ( výstupy ) Ví, že pohyb je vhodný pro zdraví. Zná základní pravidla chování a řídí se jimi. Zná zásady správného sezení, držení

Více

Seminární práce Školení trenérů juda III. třídy

Seminární práce Školení trenérů juda III. třídy Seminární práce Školení trenérů juda III. třídy Stavba tréninkové jednotky Vypracoval Jakub Červinka Liberec 2014 Obsah 1. Úvod... 3 2. Sportovní příprava dětí... 3 2.1 Cíl tréninků... 3 2.2 Kondiční příprava...

Více

aqua-fitness Peslová Eva učební text Katedra plaveckých sportů UK FTVS

aqua-fitness Peslová Eva učební text Katedra plaveckých sportů UK FTVS Peslová Eva učební text Katedra plaveckých sportů UK FTVS Pohybové aktivity ve vodě aqua-fitness Zpracovala: Pokorná Jitka (katedra plaveckých sportů UK FTVS) Pod pojmem aqua-fitness rozumíme různé druhy

Více

SPOLEČNÉ SKLADBY pro závodnice kombinovaného a základního programu NA ROK 2014

SPOLEČNÉ SKLADBY pro závodnice kombinovaného a základního programu NA ROK 2014 SPOLEČNÉ SKLADBY pro závodnice kombinovaného a základního programu NA ROK 2014 Platná na období od 1.1. do 31.12.2014 VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ 1. Společné skladby II. kategorie a vyšší KPMG & ZPMG jsou určeny

Více

Učební osnovy pracovní

Učební osnovy pracovní ZV Základní vzdělávání 2 týdně, povinný Příprava a rozcvička Žák: použije správné vybavení připraví se na pohybovou aktivitu rozcvičí se - vhodné oblečení a obuv - rozcvička - protahovací a napínací, zahřívací

Více

Člověk a zdravý životní styl

Člověk a zdravý životní styl 16. www.isspolygr.cz Vytvořil: Bohumil Smrček Strana: 1 Škola Ročník 3. ročník (SOŠ, SOU) Název projektu Interaktivní metody zdokonalující proces edukace na ISŠP Číslo projektu Číslo a název šablony III/2

Více

Západočeská univerzita v Plzni

Západočeská univerzita v Plzni Západočeská univerzita v Plzni FAKULTA PEDAGOGICKÁ KATEDRA TĚLESNÉ A SPORTOVNÍ VÝCHOVY NÁVRH INOVACÍ TRÉNINKOVÝCH METOD V PŘÍPRAVNÉM OBDOBÍ ROČNÍHO TRÉNINKOVÉHO CYKLU HRÁČŮ LEDNÍHO HOKEJE KATEGORIE MLADŠÍHO

Více

Tělesná výchova 1. ročník

Tělesná výchova 1. ročník Období Ročníkový výstup Učivo zvládá základní přípravu organismu před pohybovou aktivitou seznámí se s protahovacími a napínacími cviky pro zahřátí a uvolnění spojuje pravidelnou každodenní pohybovou činnost

Více

Model tréninkového programu ve veslování žákovských kategorií

Model tréninkového programu ve veslování žákovských kategorií Listopad, 2012 Metodický dopis Model tréninkového programu ve veslování žákovských kategorií Zpracoval: Přemysl Panuška Roční tréninkový plán je pro sportovce a trenéra vodítkem, podle kterého postupují

Více

1 / 5. Tv - 1. stupeň.doc. Školní výstupy Žák by měl. Přesahy a vazby (mezipředmětové vztahy, průřezová témata) Činnosti ovlivňující zdraví

1 / 5. Tv - 1. stupeň.doc. Školní výstupy Žák by měl. Přesahy a vazby (mezipředmětové vztahy, průřezová témata) Činnosti ovlivňující zdraví 1. ročník zacvičit pod vedením učitele jednoduché cviky provádět pod vedením učitele pohybové aktivity zdravotně zaměřené činnosti správné držení těla, průpravná, koordinační, dechová a relaxační cvičení

Více

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vyučovací předmět: Tělesná výchova Období: 3. období Počet hodin ročník: 66 66 66 66 Učební texty: 1 3. období A) Cíle vzdělávací oblasti

Více

Výstup Učivo Průřezová témata. Příprava ke sportovnímu výkonu. Cvičení během dne, rytmické a kondiční formy cvičení pro děti

Výstup Učivo Průřezová témata. Příprava ke sportovnímu výkonu. Cvičení během dne, rytmické a kondiční formy cvičení pro děti 5.1.9.2Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vyučovací předmět : Tělesná výchova Ročník: 1. Výstup Učivo Průřezová témata Zvládá základní přípravu organismu před pohybovou

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 0 7 7 2 Jaromír Votík Fotbalová

Více

Předmět: Cvičení s hudbou

Předmět: Cvičení s hudbou Předmět: Cvičení s hudbou Charakteristika volitelného předmětu cvičení s hudbou 2. stupeň Obsah tohoto vyučovacího předmětu vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a zdraví stanovených RVP ZV a realizuje

Více

DIDAKTIKA A TEORIE HER U DĚTÍ MLADŠÍHO ŠKOLNÍHO VĚKU

DIDAKTIKA A TEORIE HER U DĚTÍ MLADŠÍHO ŠKOLNÍHO VĚKU DIDAKTIKA A TEORIE HER U DĚTÍ MLADŠÍHO ŠKOLNÍHO VĚKU Zápočtové požadavky Docházka Výstup Test (didaktické zásady TV) Seminární práce příprava na hodinu v tělocvičně, seminární práce na zadané téma pro

Více

SOUTĚŽ V PÓDIOVÝCH SKLADBÁCH

SOUTĚŽ V PÓDIOVÝCH SKLADBÁCH SOUTĚŽ V PÓDIOVÝCH SKLADBÁCH Kralupy nad Vltavou 6.4.2013 Náchod 14.4.2013 Nymburk 21.4.2013 Kutná Hora 28.4.2013 Hradec Králové 4.5.2013 Červen FINÁLE Hradec Králové 16.6.2013 OBSAH 1. Propozice soutěže

Více

0,5 0.5 0,5 0,5 1 1 tanec Lidový tanec 1 0,5 0,5 0,5 1 Klasická

0,5 0.5 0,5 0,5 1 1 tanec Lidový tanec 1 0,5 0,5 0,5 1 Klasická Školní vzdělávací program druhé soukromé ZUŠ, s.r.o., České Budějovice Taneční obor Studijní zaměření Tanec Učební plán pro přípravné dvouleté studium Předmět 1. ročník Přípravná taneční výchova 2 2 Ročníkové

Více

Fotbalová cvičení a hry

Fotbalová cvičení a hry Jaromír Votík Fotbalová cvičení a hry Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 obchod@gradapublishing.cz, www.grada.cz tel. +420 220 386 401, fax +420 220 386 400 jako svou 2352. publikaci

Více

Příloha č. 11 TĚLESNÁ VÝCHOVA

Příloha č. 11 TĚLESNÁ VÝCHOVA Uplatňuje vhodné a bezpečné chování i v méně známém prostředí sportovišť, přírody, silničního provozu; předvídá možná nebezpečí úrazu a přizpůsobí jim svou činnost. Provede laickou první pomoc, přivolá

Více

Diagnostika pohybu u lukostřelců. PaedDr. Martina Končalová www.mfkcentrum.cz

Diagnostika pohybu u lukostřelců. PaedDr. Martina Končalová www.mfkcentrum.cz Diagnostika pohybu u lukostřelců PaedDr. Martina Končalová www.mfkcentrum.cz ANAMÉZA DOTAZNÍK PLÁN TRÉNINK nebo TERAPIE VYŠETŘENÍ KONTROLA METODA VOLBA FYZIOTERAPIE, CVIČENÍ DIAGNOSTIKA SVAL Má sílu Trenér

Více

Výstupy Učivo Průřezová témata

Výstupy Učivo Průřezová témata 5.2.14.2 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu VZDĚLÁVACÍ OBLAST: Výchova ke zdraví PŘEDMĚT: Tělesná výchova - dívky ROČNÍK: 6. při vytrvalosti dovede uplatnit i vůli zvládá techniku nové atletické disciplíny

Více

Životní tréninkový cyklus běžce na lyžích

Životní tréninkový cyklus běžce na lyžích Životní tréninkový cyklus běžce na lyžích Běžeckému lyžování se ve velké míře věnuje mnoho dětí a mládeže již od raného věku. Běh na lyžích tak má silnou provázanost i se základními školami, hodinami tělocviku

Více

TRÉNINK DOVEDNOSTÍ LUDĚK BUKAČ TRENÉR ČSLH

TRÉNINK DOVEDNOSTÍ LUDĚK BUKAČ TRENÉR ČSLH TRÉNINK DOVEDNOSTÍ LUDĚK BUKAČ TRENÉR ČSLH DOVEDNOSTI Spektrum herní činnosti tvoří hokejové dovednosti. Bruslení, střelba, přihrávání, kličkování. Opakováním se dovednost stává návykem. Dovednostní návyky

Více

TĚLESNÁ VÝCHOVA. 1. 5. ročník. Charakteristika předmětu. Obsahové, časové a organizační vymezení

TĚLESNÁ VÝCHOVA. 1. 5. ročník. Charakteristika předmětu. Obsahové, časové a organizační vymezení Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA 1. 5. ročník Obsahové, časové a organizační vymezení Vzdělávací obsah předmětu Tělesná výchova je totožný se vzdělávacím obsahem oboru Tělesná výchova. TV je součástí

Více

KPMG. Informace k programu soutěží moderní gymnastiky ZPMG a KPMG 2015 úpravy. Oficiální program soutěží KP a ZP vyjde v lednu 2015. KATEGORIE III.

KPMG. Informace k programu soutěží moderní gymnastiky ZPMG a KPMG 2015 úpravy. Oficiální program soutěží KP a ZP vyjde v lednu 2015. KATEGORIE III. Informace k programu soutěží moderní gymnastiky ZPMG a KPMG 2015 úpravy Oficiální program soutěží KP a ZP vyjde v lednu 2015. KATEGORIE III.VTp Startují: ročníky 2004 až 2006 (volná sestava) (povinná sestava)

Více

Programové možnosti. Ukázka monoski a sledgehokeje

Programové možnosti. Ukázka monoski a sledgehokeje Programové možnosti Ukázka monoski a sledgehokeje - Části skořepina, nosná konstrukce, lyže/nože, stabilizátory/hokejky - Základní ukázka: sed, náklon, podpora stabilizátorů vše s dopomocí Sportovní vozíky

Více

ČINNOSTI OVLIVŇUJÍCÍ ZDRAVÍ Zdravotně orientovaná zdatnost. Svalová nerovnováha (strečink) Zdravotně zaměřená cvičení

ČINNOSTI OVLIVŇUJÍCÍ ZDRAVÍ Zdravotně orientovaná zdatnost. Svalová nerovnováha (strečink) Zdravotně zaměřená cvičení Vyučovací předmět: Tělesná výchova (zpracováno do bloků,, kvinta - oktáva) Usiluje o optimální rozvoj své zdatnosti Ověří jednoduchými testy úroveň stále se zvyšující zdatnosti Jednoduchými testy si ověří

Více

běh zpomalit stárnutí? Dokáže pravidelný ZDRAVÍ

běh zpomalit stárnutí? Dokáže pravidelný ZDRAVÍ Dokáže pravidelný běh zpomalit stárnutí? SPORTEM KU ZDRAVÍ, NEBO TRVALÉ INVALIDITĚ? MÁ SE ČLOVĚK ZAČÍT HÝBAT, KDYŽ PŮL ŽIVOTA PROSEDĚL ČI DOKONCE PROLEŽEL NA GAUČI? DOKÁŽE PRAVIDELNÝ POHYB ZPOMALIT PROCES

Více

PaedDr. Jitka Vinduškov katedra atletiky, UK FTVS Praha Červen 2008

PaedDr. Jitka Vinduškov katedra atletiky, UK FTVS Praha Červen 2008 Trénink a závodz vodění ve vícebojíchch PaedDr. Jitka Vinduškov ková, CSc. katedra atletiky, UK FTVS Praha Červen 2008 Cíle a úkoly Cílem vícebojav cebojařského tréninku je je dosažen ení nejlepší šího

Více

- pořadová cvičení. - povely - nastoupit, končit, pozor, pohov... - orientační běh v terénu. - rozcvička s míči

- pořadová cvičení. - povely - nastoupit, končit, pozor, pohov... - orientační běh v terénu. - rozcvička s míči Měsíc Týden Rušná část Průpravná část Hlavní část Závěrečná část Září - seznámení s řádem v tělocvičně, bezpečností, chováním v ní i mimo - oděv a obuv do TV - seznamovací hry - nástup - jednořad - pořadová

Více

Tělesná výchova ročník TÉMA

Tělesná výchova ročník TÉMA Tělesná výchova ročník TÉMA 1-4 Tělesná výchova volí sportovní vybavení (výstroj a výzbroj) komunikuje při pohybových činnostech dodržuje smluvené signály a vhodně používá odbornou terminologii; dovede

Více

ANALÝZA DAT DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ UČITELŮ TĚLESNÉ VÝCHOVY

ANALÝZA DAT DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ UČITELŮ TĚLESNÉ VÝCHOVY Možnosti a úskalí zdravého životního stylu žáků ZŠ a jejich vztah k pohybu ANALÝZA DAT DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ UČITELŮ TĚLESNÉ VÝCHOVY Pavlína 2015 Analýza dat Dotazník pro učitele tělesné výchovy Slovní

Více

Principy sestavování tréninkových plánů (se zaměřením na operativní plány) (florbal) 3.ročník KS TVS školní rok 2003/2004

Principy sestavování tréninkových plánů (se zaměřením na operativní plány) (florbal) 3.ročník KS TVS školní rok 2003/2004 Principy sestavování tréninkových plánů (se zaměřením na operativní plány) (florbal) 3.ročník KS TVS školní rok 2003/2004 Cíl plánování - připravit podmínky pro dlouhodobý rozvoj sportovce a vytvoření

Více

CHARAKTERISTIKA. VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ ČLOVĚK A ZDRAVÍ TĚLESNÁ VÝCHOVA Mgr. Markéta Vítů

CHARAKTERISTIKA. VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ ČLOVĚK A ZDRAVÍ TĚLESNÁ VÝCHOVA Mgr. Markéta Vítů CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ ČLOVĚK A ZDRAVÍ TĚLESNÁ VÝCHOVA Mgr. Markéta Vítů Vyučovací předmět Tělesná výchova je zařazen samostatně v 1. 5. ročníku v hodinové dotaci

Více

Předmět: Tělesná výchova

Předmět: Tělesná výchova 5.8 Oblast: Člověk a zdraví 5.8.2 Obor: Tělesná výchova Předmět: Tělesná výchova Charakteristika předmětu tělesná výchova 1. stupeň Vzdělávací oblast Člověk a zdraví je realizována vzdělávacím oborem Tělesná

Více

Kompetence sociální a personální cílem je rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat, pracovat v týmu, respektovat a hodnotit práci vlastní i druhých.

Kompetence sociální a personální cílem je rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat, pracovat v týmu, respektovat a hodnotit práci vlastní i druhých. 5.8. Vyučovací oblast: Člověk a zdraví 5.8.2. Tělesná výchova pro 1. stupeň Charakteristika vyučovacího předmětu: Vyučovací předmět Tělesná výchova vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a zdraví. Hlavním

Více

Předmět: Základy gymnastiky

Předmět: Základy gymnastiky Předmět: Základy gymnastiky Charakteristika volitelného předmětu základy gymnastiky 1. stupeň Obsah tohoto vyučovacího předmětu vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a zdraví stanovených RVP ZV a realizuje

Více

TĚLESNÁ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 2.stupeň

TĚLESNÁ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 2.stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení Předmět tělesná výchova se vyučuje jako samostatný předmět v 6.,7.,8. a 9. ročníku 2 hodiny týdně TĚLESNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu 2.stupeň Vzdělávání

Více

Č E S K Ý K R A S O B R U S L A Ř S K Ý S V A Z. PRAVIDLA KRASOBRUSLENÍ platná pro Českou republiku

Č E S K Ý K R A S O B R U S L A Ř S K Ý S V A Z. PRAVIDLA KRASOBRUSLENÍ platná pro Českou republiku Č E S K Ý K R A S O B R U S L A Ř S K Ý S V A Z PRAVIDLA KRASOBRUSLENÍ platná pro Českou republiku SOUTĚŽNÍ KATEGORIE, VĚKOVÉ HRANICE, NÁPLNĚ PROGRAMŮ A JEJICH HODNOCENÍ Platnost od 1. 9. 2014 1 Verze

Více

UČEBNÍ PLÁN LEDNÍ HOKEJ LICENCE A TEORIE A PRAXE

UČEBNÍ PLÁN LEDNÍ HOKEJ LICENCE A TEORIE A PRAXE UČEBNÍ PLÁN LEDNÍ HOKEJ LICENCE A TEORIE A PRAXE 1. TEORIE SPORTOVNÍHO TRÉNINKU V LH 1.1. Koučink Profesní etika Základ koučování Vzdělanost a zkušenost jako základ pro koučování Inovace tréninku neustálý

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Fyziologické aspekty cyklistiky

Fyziologické aspekty cyklistiky Fyziologické aspekty cyklistiky Správná intenzita tréninku, Spotřeba energie při MTB, Kontrola hmotnosti prostřednictvím MTB, Výživa a pitný režim v MTB, Psychika a MTB, Správná intenzita zátěže atrofie

Více

Předmět: Sportovní hry

Předmět: Sportovní hry Předmět: Sportovní hry Charakteristika volitelného předmětu sportovní hry 2. stupeň Předmět Sportovní hry realizuje část vzdělávacího oboru Tělesná výchova zařazeného do vzdělávací oblasti Člověk a zdraví.

Více

13:30 15:30 I. Část 15:30 17:00 II. Část. Základy sportovního tréninku 2

13:30 15:30 I. Část 15:30 17:00 II. Část. Základy sportovního tréninku 2 13:30 15:30 I. Část 15:30 17:00 II. Část Základy sportovního tréninku 2 Kyselina adenosintrifosforečná (ATP ATP) nejpoužívanější a nejdůležitější sloučenina Zóny energetického krytí se dělí podle typu

Více

Na sportovištích se na vás těší kolektiv zaměstnanců CESA VUT v Brně.

Na sportovištích se na vás těší kolektiv zaměstnanců CESA VUT v Brně. SPORT PRO ZAMĚSTNANCE VUT v Brně SPORTing 2009 2010 Vážení zaměstnanci, VUT v Brně jako moderní technická univerzita s dlouholetou tradicí vytváří pro svoje zaměstnance v rozsahu svých možností podmínky

Více

Tělesná výchova 1. 3. ročník

Tělesná výchova 1. 3. ročník Tělesná výchova 1. 3. ročník Očekávaný výstup Školní výstup Učivo Mezipředmětové vztahy, průřezová témata Spojuje pravidelnou každodenní pohybovou činnost se zdravím a využívá nabízené příležitosti. Zná

Více

6.22 Tělesná výchova 1.stupeň

6.22 Tělesná výchova 1.stupeň VZDĚLÁVACÍ OBLAST : VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Člověk a zdraví Tělesná výchova 6.22 Tělesná výchova 1.stupeň Tělesná výchova je vyučovacím předmětem, jehoţ cíle, zaměření

Více

Kurz práce s informacemi

Kurz práce s informacemi Kurz práce s informacemi Hra - vyučovací metoda Vypracoval: Jakub Doležal (362999) Obsah Hra - vyučovací metoda...4 Didaktická hra...4 Druhy didaktických her...4 Výběr her...6 Rozhodovací hra...7 Paměťová

Více

Tělesná výchova. Charakteristika vyučovacího předmětu. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu. Cíle předmětu

Tělesná výchova. Charakteristika vyučovacího předmětu. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu. Cíle předmětu Tělesná výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Tělesná výchova se podílí na komplexnějším vzdělávání žáků nejen v oblasti pohybových aktivit a pohybového učení, ale jako součást

Více

POHYB JE RADOST. Projekt pohybových aktivit Ostravské univerzity

POHYB JE RADOST. Projekt pohybových aktivit Ostravské univerzity POHYB JE RADOST Projekt pohybových aktivit Ostravské univerzity Úvod Projekt pohybových aktivit Pohyb je radost připravila Katedra tělesné výchovy OU s cílem nabídnout studentům, akademickým pracovníkům

Více

TĚLESNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň

TĚLESNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň TĚLESNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň - je realizována v 1. - 5. ročníku - v každém ročníku jsou 2 hodiny týdně Vzdělávací obsah je rozdělen na 3 tematické okruhy: a) činnosti

Více

Fyziologie stárnutí. Hlávková J., Státní zdravotní ústav Centrum hygieny práce a pracovního lékařství

Fyziologie stárnutí. Hlávková J., Státní zdravotní ústav Centrum hygieny práce a pracovního lékařství Fyziologie stárnutí Hlávková J., Státní zdravotní ústav Centrum hygieny práce a pracovního lékařství Praha, 2014 Základní problém Stárnutí populace celosvětový fenomén (stoupá podíl osob nad 50let věku)

Více

INDIVIDUÁLNÍ TRÉNINKOVÝ PLÁN

INDIVIDUÁLNÍ TRÉNINKOVÝ PLÁN INDIVIDUÁLNÍ TRÉNINKOVÝ PLÁN Jméno hráče: Hráči Fotbalové Farmy Období: Zimní přípravné období 2015 Pomůcky: Běžecká obuv (sálovky/turfy nejsou ideální), švihadlo CÍL tréninkového plánu: Standardní program/příprava

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Fotbalová cvičení a hry druhé, doplněné vydání Hana Volfová, Jaromír Votík Ilona Kolovská Grada Publishing Ukázka knihy z internetového knihkupectví

Více

Fyziologie pro trenéry. MUDr. Jana Picmausová

Fyziologie pro trenéry. MUDr. Jana Picmausová Fyziologie pro trenéry MUDr. Jana Picmausová Patří mezi základní biogenní prvky (spolu s C,N,H) Tvoří asi 20% složení lidského těla a 20.9% atmosferického vzduchu Současně je klíčovou molekulou pro dýchání

Více

BS/11 Kondiční trénink ve volejbalu dorostu

BS/11 Kondiční trénink ve volejbalu dorostu Obsah: Rozvoj síly v kategorii kadetů Rozvoj síly v kategorii juniorů Rozvoj rychlosti v kategorii kadetů a juniorů Rozvoj vytrvalosti v kategorii kadetů a juniorů Rozvoj flexibility v kategorii kadetů

Více

Vzdělávací obor Tělesná výchova

Vzdělávací obor Tělesná výchova Hlavní okruhy Očekávané výstupy dle RVP ZV Metody práce 1. ČINNOSTI Kompetence pracovní, k učení, sociální, 1.Pohybový režim žáků, délka a intenzita pohybu OVLIVŇUJÍCÍ personální, pracovní, komunikativní

Více

Očekávané výstupy z RVP Školní výstupy Učivo Přesahy a vazby(mezipředmětové vztahy,průřezová témata)

Očekávané výstupy z RVP Školní výstupy Učivo Přesahy a vazby(mezipředmětové vztahy,průřezová témata) 5.11.3. Nepovinné předměty 5.11.3.1. ZDRAVOTNÍ TĚLESNÁ VÝCHOVA Zdravotní tělesná výchova je formou povinné tělesné výchovy, která se zřizuje pro žáky s trvale nebo přechodně změněným zdravotním stavem

Více

Tělesná výchova - 1. 3. ročník Vzdělávací obsah

Tělesná výchova - 1. 3. ročník Vzdělávací obsah Tělesná výchova - 1. 3. ročník Téma Učivo Ročníkové výstupy žák podle svých schopností: Poznámka Bezpečnost při pohybových činnostech (činnosti ovlivňující zdraví) Hygiena při Tv Poučení o bezpečném chování

Více