Sem vložte zadání Vaší práce.

Transkript

1 Sem vložte zadání Vaší práce.

2

3 České vysoké učení technické v Praze Fakulta informačních technologií Katedra softwarového inženýrství Bakalářská práce Webová aplikace Fotoblog Markéta Filipová Vedoucí práce: Ing. David Buchtela Ph.D. 12. května 2014

4

5 Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucímu práce Ing. Davidu Buchtelovi, Ph.D. za poskytnuté rady při psaní mé bakalářské práce.

6

7 Prohlášení Prohlašuji, že jsem předloženou práci vypracoval(a) samostatně a že jsem uvedl(a) veškeré použité informační zdroje v souladu s Metodickým pokynem o etické přípravě vysokoškolských závěrečných prací. Beru na vědomí, že se na moji práci vztahují práva a povinnosti vyplývající ze zákona č. 121/2000 Sb., autorského zákona, ve znění pozdějších předpisů, zejména skutečnost, že České vysoké učení technické v Praze má právo na uzavření licenční smlouvy o užití této práce jako školního díla podle 60 odst. 1 autorského zákona. V Praze dne 12. května

8 České vysoké učení technické v Praze Fakulta informačních technologií c 2014 Markéta Filipová. Všechna práva vyhrazena. Tato práce vznikla jako školní dílo na Českém vysokém učení technickém v Praze, Fakultě informačních technologií. Práce je chráněna právními předpisy a mezinárodními úmluvami o právu autorském a právech souvisejících s právem autorským. K jejímu užití, s výjimkou bezúplatných zákonných licencí, je nezbytný souhlas autora. Odkaz na tuto práci Filipová, Markéta. Webová aplikace Fotoblog. Bakalářská práce. Praha: České vysoké učení technické v Praze, Fakulta informačních technologií, 2014.

9 Abstrakt Tato práce se zabývá tvorbou webové aplikace na téma responzivního fotografického blogu. Součástí práce je zjištění konkrétních požadavků zadavatele, dle kterých je proveden návrh a implementace fotoblogu. Aplikace je realizována pomocí jednoho z dostupných open-source redakčních systémů, který je vybrán na základě analýzy jejich vhodnosti pro fotoblog. Klíčová slova web design webová aplikace, open-source, redakční systém, responzivní Abstract This thesis presents the creation of a web application for a responsive photographic blog. The aim of the thesis has been to assess the request of the client, and to design and implement the photoblog in line with his specific requirements. The application has been implemented with one of the available open-source content management systems which was chosen following a thorough analysis of their suitability for the photoblog. Keywords web application, open-source, content management system, responsive web design ix

10

11 Obsah Úvod 1 1 Cíl práce 3 2 Vývoj webových aplikací Webová aplikace Open-source software Webový redakční systém Responzivní web design Metodiky vývoje softwaru Analýza požadavků Definice pojmů Priority požadavků Funkční požadavky Nefunkční požadavky Grafický návrh aplikace Případy užití Analýza dostupných řešení fotoblogu Výběr systémů Kritéria pro finální výběr Vlastnosti systému Funkce systému a jeho rozšíření Šablony Závěr Návrh a implementace Požadavky pro galerii Šablona xi

12 5.3 Ostatní požadavky Podpůrné pluginy pro WordPress Instalace a konfigurace aplikace Instalace a konfigurace WordPressu Nahrání a aktivace šablony Instalace a konfigurace pluginů Akceptační testy Scénáře Vyhodnocení akceptačních testů Závěr 77 Použité zdroje 79 A Seznam použitých zkratek 85 B Seznam použitých pluginů pro WordPress C Obsah přiloženého CD 89 xii

13 Seznam obrázků 2.1 Ukázka responzivního návrhu a jeho připůsobení zařízením, vytvořeno pomocí [1] a [2] Zobrazení fotografií dle klíčového slova, vytvořeno pomocí [3] Práce s články, vytvořeno pomocí [3] Podíly jednotlivých redakčních systémů na trhu, vytvořeno pomocí [4] Srovnání systémů dle kritérií, vytvořeno pomocí [4] Návrh hlavní strany fotoblogu, vytvořeno pomocí [1] Návrh stránky s příspěvky, vytvořeno pomocí [1] xiii

14

15 Seznam tabulek 4.1 Výhody a nevýhody CMS s větší komunitou Výhody a nevýhody CMS s menší komunitou Technické požadavky Kritéria pro finální výběr a jejich důležitost Zhodnocení vlastností systémů Zhodnocení splnitelnosti požadavku Zhodnocení náročnosti úprav pro splnění požadavku Hodnocení NextGEN Gallery a Eazyest Gallery Hodnocení Joom Gallery a Phoca Gallery Hodnocení Media Gallery a Brilliant Gallery Srovnání systémů dle kritérií xv

16

17 Úvod Redakční systémy jsou v poslední době oblíbeným nástrojem pro tvorbu webových aplikací, což se týká i těch, které jsou uvolněny jako open-source. Díky nim je možné vytvářet jedinečné a pomocí různých rozšíření výborně přizpůsobitelné aplikace za minimální náklady. Těchto open-source redakčních systémů je ale velké množství, ze kterých je třeba vybrat jeden konkrétní systém, který se pro fotoblog bude nejvíce hodit. Proto je součástí této práce analýza dostupných řešení fotoblogu pomocí open-source softwaru. Pro tuto analýzu budou využity konkrétní požadavky zadavatele na aplikaci. Hlavní prioritou je provázání článků s galeriemi obsahujícími jednotlivé fotografie, narozdíl od běžně se vyskytujících webových galerií, které se zaměřují na zobrazování a třídění velkého množství fotografií. Jedním z hlavních úkolů této práce je tedy navrhnout a implementovat vhodné řešení pro realizaci tohoto požadavku, které bude spočívat ve vyhledání vhodných komponent do vybraného redakčního systému. Dalším z faktorů, které fotoblog ovlivňují, je tvorba responzivního web designu, který se velmi rychle implementuje na stále větší množství webových stránek. Ve fotoblogu se předpokládá hojný výskyt obrázků, jejichž zobrazení je na stránce neoptimalizované pro menší zařízení, jako jsou mobily nebo tablety, snad ještě nepříjemnější než zobrazení jiného obsahu. Je tedy vhodné, aby byl fotoblog navržen responzivně a bylo možné procházet jej na jakémkoli běžném zařízení. 1

18

19 Kapitola 1 Cíl práce Cílem práce je navrhnout a implementovat webovou aplikaci fotoblog dle požadavků zadavatele. Tato aplikace má být navrhnuta na základě open-source softwaru a měla by umožňovat administraci obsahu bez znalostí webových technologií, jako je např. HTML, CSS nebo PHP. Aplikace se skládá z implementace dvou hlavních funkčních požadavků, kterými jsou vytváření textového obsahu ve formě článků a vytváření obrázkového obsahu ve formě galerií. Tyto dva požadavky spolu budou dále spolupracovat a prolínat se. Důraz bude kladen na možnost dynamicky zobrazovat obrázky z různých galerií na různých místech v aplikaci a tyto obrázky dále procházet v pořadí jejich zobrazení. Tím je myšleno například vkládání galerií nebo jednotlivých obrázků do textového obsahu nebo například zobrazení obrázků dle klíčových slov. Možnost vytváření velkých strukturovaných galerií na procházení obrázků tedy v této práci není prioritou, ačkoli se s hlavními požadavky nevylučuje. Dalším velmi důležitým požadavkem je responzivní návrh vzhledu fotoblogu. Bude ho tedy možné zobrazit na všech typech zařízení, jako jsou počítače a notebooky, ale i tablety a chytré telefony. Aplikace dále bude obsahovat množství dalších funkcí požadovaných zadavatelem, jejichž zjištění je jednou z částí této práce. K dosažení cílů je třeba následovat posloupnost několika kroků, které budou obsahem této práce. Nejprve bude nutné provést analýzu požadavků zadavatele, jejímž výstupem bude úplný seznam požadavků na celou aplikaci. Požadavkům bude přiřazena priorita určující stupeň jejich důležitost. Těch bude pět, přičemž tato práce si klade za cíl splnit požadavky priority 1, 2 a 3. Dle vzniklého seznamu se dále provede analýza dostupných řešení pomocí open-source softwaru. Analýza se bude zabývat výběrem systémů k porovnání a následným srovnáním a zhodnocením jejich funkcí a vlastností s ohledem na zjištěné požadavky. Dalším krokem bude již samotný návrh a implementace aplikace. Z předchozího kroku by měla vyplynout část návrhu, kterou bude nutné doplnit tak, aby výsledek vyhovoval všem nutným požadavkům. Doplnění návrhu bude 3

20 1. Cíl práce spočívat hlavně ve výběru komponent pro vybraný open-source software a v jejich případné úpravě. Další část práce bude obsahovat návod k instalaci výsledné aplikace. Ta se bude prolínat i s nutnou konfigurací vedoucí k fungování všech funkčních požadavků. Těmito kroky by měl být cíl práce splněný, což se ověří pomocí akceptačních testů provedených v závěrečné části práce. 4

21 Kapitola 2 Vývoj webových aplikací Tato bakalářská práce je zaměřena na webové technologie, ale částečně se prolíná i se softwarovým inženýrstvím. V této kapitole vysvětlím některé pojmy týkající se webových aplikací a metodiky jejich vývoje. 2.1 Webová aplikace Webová aplikace je program, který je uložen na vzdáleném serveru a pomocí internetu nebo intranetu si jej uživatel může spustit přes svůj webový prohlížeč [5], který slouží jako klient. Velkou výhodou webových aplikací je to, že uživatel si nemusí nic instalovat na svoje zařízení, čímž je chráněno. Pro vývojáře to naopak znamená, že nemusí aplikaci vyvíjet pro různé platformy a i přesto na nich budou fungovat. Aplikace dále není nutné aktualizovat a spravovat na potenciálně velkém množství uživatelských počítačů. Z těchto a mnoha dalších důvodů se webové aplikace staly velice oblíbenými a jejich používání je stále častější. 2.2 Open-source software Open-source (česky otevřený) software je takový software, který má otevřený zdrojový kód. To znamená, že kód takového softwaru je volně k dispozici a je možné do něj jak nahlédnout, tak ho v případě dodržení jistých podmínek i upravovat a dále používat. 2.3 Webový redakční systém Webový redakční systém (dále jen redakční systém nebo CMS) je webová aplikace umožňující kompletní správu obsahu webové stránky a jeho následné zobrazení. Obsahem je myšleno především text v různých formách (běžný text, seznamy, tabulky atd.), ale také multimediální soubory jako jsou obrázky, 5

22 2. Vývoj webových aplikací dokumenty, videa apod. Tento obsah je pak možné publikovat způsobem, jaký je v systému nastaven. Redakční systém je možné rozdělit na několik částí [6], kterými projde každý jím zobrazený obsah. Je to vytváření obsahu, správa obsahu, publikování obsahu, prezentace obsahu. Jak už samo rozdělení napovídá, nejprve je nutné vytvořit obsah, který si přejeme na webu zobrazit. Redakční systémy toto umožňují pomocí nástrojů, které zvládnou ovládat i netechničtí uživatelé. Takové nástroje jsou například WYSIWYG editor, který mnohým může připomínat např. MS Word, nebo třeba jednoduchý správce souborů. V této části je také možné vytvářet strukturu webové stránky. Jakmile uživatel obsah vytvoří, systém si ho musí nějak uložit. K tomuto účelu většina redakčních systémů využívá databázi. V té si všechen obsah zaznamenává a třídí do tabulek vytvořených při instalaci, ať už jsou to články, komentáře či různá multimédia, nebo třeba uživatelé a jejich údaje, nebo nastavení systému. Když má systém uložené potřebné informace, je možné obsah různými způsoby publikovat. To samozřejmě není nutné, je možné nechat obsah uložený jako koncept a později se k němu může vrátit jak jeho autor, tak i někdo jiný s příslušným oprávněním. Publikovat obsah je možné buď bez omezení pro všechny návštěvníky webu, nebo s určitými omezeními, která jsou specifická pro daný systém. Jakmile je obsah publikován, systém ho na webu prezentuje. K tomu využívá tzv. šablony, které je možné vytvářet a měnit bez zásahu do obsahu. Obsah celého webu je možné spravovat v administračním rozhraní redakčního systému. To kromě editace, mazání a vytváření obsahu umožňuje i velké množství jiných funkcí, jako třeba úpravu nastavení, správu uživatelů a jejich oprávnění nebo správu vzhledu webové stránky. Z administrace je také možné redakční systém rozšířit o různé funkce pomocí tzv. rozšíření. Ty se u většiny systémů nazývají jinak (např. pluginy, moduly, komponenty atd.) a mohou se dělit do více kategorií. Každé takové rozšíření přidává redakčnímu systému určité funkce. Tyto rozšíření je možné kombinovat, ale je třeba si dát pozor na to, že některé spolu mohou interagovat a to jak pozitivně, tak negativně. Právě pomocí rozšíření je možné si redakční systémy přizpůsobit na míru a vytvořit tak téměř jakoukoli webovou aplikaci. Níže jsou stručně představeny tři nejpoužívanější open-source redakční systémy v dnešní době. 6

23 2.4. Responzivní web design WordPress WordPress je nejpoužívanější z open-source redakčních systémů, které jsou v dnešní době k dispozici [7]. Původně vznikl v roce 2003 pro potřeby psaní internetových blogů [8] a ačkoli se pro tyto účely často užívá i dnes, za dobu svého vývoje pokročil dalece za tuto funkcionalitu. K dispozici existuje velké množství neplacených i placených rozšíření, díky kterým se dá WordPress upravit víceméně k jakémukoli použití. Zároveň platí, že WordPress je poměrně jednoduchý na naučení jak administrace obsahu, tak vývoje [9]. Rozšíření pro WordPress se nazývají pluginy Joomla! Joomla! je dalším z oblíbených redakčních systémů [7]. Vznikl z CMS Mambo v roce 2005 [10]. Je to systém již mírně pokročilejší než WordPress a tomu také odpovídá náročnost jeho zvládnutí [11]. Disponuje větším množstvím možných nastavení v základní verzi a na první pohled je vidět, že je vhodný i pro větší webové aplikace. I k tomuto systému existuje spousta různých placených i neplacených rozšíření. Ty se v Joomle rozlišují na moduly, komponenty, pluginy, šablony a jazyky Drupal Drupal vznikl v roce 2001 jako dílo univerzitního studenta [12]. Od té doby se rozrostl do výkonného systému, který zvládá i velké, komplexní a vysoce přizpůsobitelné stránky [13]. Stejně jako výše zmíněné systémy, i Drupal disponuje velkým množstvím rozšíření, ačkoli značná část z nich je placená [14]. V základní verzi po instalaci je systém poměrně minimalistický, ale doinstalováním vybraných rozšíření jej lze výborně přizpůsobit. Drupal je již systémem poměrně složitým a k jeho zvládnutí je třeba mnohem většího úsilí, než u výše zmíněných CMS [14]. Rozšíření pro Drupal se nazývají moduly. 2.4 Responzivní web design Responzivní web design je způsob návrhu a stylování webových stránek, který umožňuje zobrazení jedné webové stránky na více zařízeních, kterým se tato stránka přizpůsobí. Responzivní web design je možné vytvořit ze tří hlavních prvků [15], kterými jsou media queries, flexibilní layout, flexibilní obrázky. 7

24 2. Vývoj webových aplikací Pomocí media queries definovaných v CSS3 je možné určit množinu pravidel kaskádových stylů pouze pro určitá zařízení, což umožňuje zobrazit webovou stránku na každém zařízení jinak. Na obrázku 2.1 je možné najít ukázku zobrazení responzivní webové stránky na zařízeních s různou šířkou. Obrázek 2.1: Ukázka responzivního návrhu a jeho připůsobení zařízením, vytvořeno pomocí [1] a [2] Další částí responzivního web designu je flexibilní layout. Ten by měl být tvořen jako mřížka prvků s relativním určením šířky [16]. Prvky se pak budou zmenšovat či zvětšovat v závislosti na velikosti obrazovky. Jako poslední prvek jsou uvedeny flexibilní obrázky. Toho lze dosáhnout dvěma způsoby. Prvním je jejich nastavení na šířku 100 % a na automatickou výšku pomocí kaskádových stylů. Druhou možností je dynamická změna jejich velikosti, například pomocí JavaScriptu. V dnešní době se responzivní weby stávají čím dál častější a postupně se vyvíjejí frameworky, které vývoj responzivních stránek usnadňují. Asi nejznámějšími jsou v dnešní době Zurb Foundation a Twitter Bootstrap. 2.5 Metodiky vývoje softwaru V softwarovém inženýrství je možné se při vývoji řídit tzv. metodikou. Metodiku v obecném pojetí chápeme jako pracovní návod, který nám předepisuje, jak postupovat při určitém úkonu (práci, výuce, vývoji, a jiných). Metodika v oblasti vývoji software představuje souhrn doporučených praktik a postupů pokrývající celý životní cyklus vytvářeného softwarového díla... [17] Metodiky se dají dělit dle způsobu vývoje na [17] 8 tradiční (rigorózní metodiky), agilní metodiky.

25 2.5. Metodiky vývoje softwaru Tradiční metodiky Tradiční metodiky jsou zaměřeny na postupné řešení požadavků zákazníka v určeném pořadí dle předem sestaveného plánu. [17] Tyto požadavky se během vývoje nesmí měnit. Pokud se změní, je třeba přeplánovat celý projekt. Narozdíl od agilních metodik bývají tradiční metodiky propracovanější, což má tu výhodu, že řeší širší spektrum problémů, ale tu nevýhodu, že jsou složitější a jejich dodržování může zapříčinit vysoký nárůst v pracnosti. Tyto metodiky také kladou větší důraz na dokumentaci než ty agilní [18]. Tradičních metodik existuje nepřeberné množství. Příkladem mohou být třeba vodopádový model, prototypování, spirálový model nebo Rational Unified Process. Tato práce bude postupovat ve vývoji finální aplikace metodikou vodopádového modelu Vodopádový model Vodopádový model dělí vývoj software na několik fází. Ke každé fázi je nutné vytvořit dokumentaci a celou fázi schválit, poté se teprve může pokročit do fáze následující. V celém modelu je možné se pohybovat vždy o jednu fázi vpřed nebo zpět. Při pokročení zpět je vždy nutné, aby projekt prošel schvalovacím procesem a to i v případě, že už jím v dané fázi někdy prošel. Základní fáze vodopádového modelu jsou [19] [17] 1. specifikace požadavků, 2. analýza, 3. návrh, 4. implementace, 5. testování, 6. nasazení (provoz a údržba). Vzhledem k povaze práce a úzké provázanosti fází návrh a implementace budou tyto dvě fáze spojeny do jedné kapitoly. Fáze nasazení je mimo rozsah této práce a nebudu se jí tedy zabývat Agilní metodiky Všechny agilní metodiky spojují tři základní principy, kterými jsou [19] 1. iterativní a inkrementální vývoj s krátkými iteracemi, 2. komunikace mezi zákazníkem a vývojovým týmem, 3. průběžné automatizované testování. 9

26 2. Vývoj webových aplikací Vývoj softwaru agilní metodikou probíhá po iteracích, na jejichž konci je vždy dodána část funkcionality vyvíjeného softwaru. Zákazník má možnost průběžně sledovat vývoj a zasahovat do něj. V ideálním případě je zákazník součástí týmu. Software je třeba kvůli častým úpravám průběžně testovat nejlépe pomocí automatizovaných a předem sestavených testů. V roce 2001 byl sepsán Manifest agilního programování, jež staví na principech na jejichž základě autoři manifestu dávají přednost [19]: individualitám a interakci před procesy a nástroji fungujícímu software před obsáhlou dokumentací spolupráci se zákazníkem před sjednáváním smluv reakci na změnu před plněním plánu Agilní metodiky jsou například extrémní programování, vývoj řízený vlastnostmi, SCRUM development process, adaptivní vývoj software a mnoho dalších. 10

27 Kapitola 3 Analýza požadavků V této kapitole budou popsány všechny požadavky na aplikaci. Ty byly sepsány na základě schůzek se zadavatelem a tento seznam jím byl následně schválen. 3.1 Definice pojmů Před uvedením samotného seznamu požadavků jsou níže popsány pojmy, které jsou v něm použity. Fotografie (nebo též obrázek) je soubor ve formátu Joint Photographic Experts Group (dále JPEG), Graphics Interchange Format (dále GIF) nebo Portable Network Graphics (dále PNG). Galerie (nebo též fotogalerie, složka) je struktura, ve které se nachází 1 až n fotografií. Kategorie (nebo též album, vnořená složka) je logický celek, který sdružuje jednu a více galerií. Klíčové slovo (nebo též tag, štítek) je slovo nebo slovní spojení, které je možné přiřadit k fotografii nebo článku. Jedno klíčové slovo může být přiřazeno více fotografiím nebo článkům a těm je zase možné přiřadit více klíčových slov. Článek je struktura na webu, kde je možné zobrazit běžné prvky HTML stránky, jako například text, tabulky, seznamy, obrázky apod. U článků se předpokládá, že budou často přibývat a proto je nutné je vybraným způsobem třídit a řadit. Stránka je struktura na webu, kde je možné zobrazit běžné prvky HTML stránky, jako například text, tabulky, seznamy, obrázky apod. U stránek se předpokládá, že po prvotním vytvoření jejich struktury se dále 11

28 3. Analýza požadavků nebudou příliš často měnit, proto není třeba, aby měly svůj systém pro jejich třídění a řazení. Každá stránka může mít své podstránky, které jsou samostatnými stránkami. Novinka je struktura na webu, kde je možné zobrazit běžné prvky HTML stránky, jako například text, tabulky, seznamy, obrázky apod. Novinky nepotřebují být tříděny, ale je třeba, aby je bylo možné řadit. Předpokládá se u nich, že budou relativně často přibývat. Návštěvní kniha je stránka, kde mohou návštěvníci webu zanechávat své komentáře. 3.2 Priority požadavků Protože požadavky nemají stejnou prioritu, bylo třeba stanovit několik úrovní důležitosti. Každá priorita má svůj slovní popis, kterému je dále přiřazeno číslo nabývající hodnot 1 až 5, kde 1 je nejvyšší priorita a 5 nejnižší. Tato bakalářská práce si klade za cíl splnit požadavky priority 1, 2 a 3. Pokud pro splnění požadavků s prioritou 4 bude nutné vynaložit rozumné množství práce, pak je vhodné splnit i tento požadavek. Požadavky s prioritou 5 jsou spíše nápady na budoucí rozšíření, v této práci se jimi tedy příliš zabývat nebudu. Každý požadavek lze označit jako nutnost, bez splnění tohoto požadavku nelze považovat dokončení aplikace za úspěšné, značeno (1), samozřejmost, splnění takto označených požadavků se považuje za samozřejmé vzhledem k tématice aplikace, značeno (2), běžný požadavek, splnění tohoto požadavku je nutné, značeno (3), postradatelnost, splnění tohoto požadavku není nutné, ale bylo by hezké jej mít, značeno (4), budoucí rozšíření, požadavky, které jsou spíše nápady do budoucna, značeno (5). 3.3 Funkční požadavky Galerie FG.1 Aplikace bude umožňovat vkládání fotografií do galerií. Jedna fotografie může být vložena pouze do jedné galerie. (2) 12

29 3.3. Funkční požadavky FG.2 Aplikace bude umožňovat sdružení galerií do kategorií. Není nutné, aby jedna galerie mohla být vložena do více kategorií. (2) FG.3 Aplikace bude umožňovat, aby každá fotografie v galerii měla svůj název a popis. (2) FG.4 Aplikace bude umět načíst exif data fotografie nahrané v galerii. (3) FG.5 Aplikace bude umožňovat přiřazení klíčových slov k fotografiím nahraným v galeriích. (1) FG.6 Aplikace bude obsahovat administraci fotografií obsažených ve vybrané galerii. Tato administrace bude umožňovat FG.6.1 vložení fotografie, (2) FG.6.2 odstranění fotografie, (2) FG.6.3 úpravu vlastností fotografie (název, popis, klíčová slova). (2) FG.7 Aplikace bude obsahovat administraci galerií. Administrace bude umožňovat FG.7.1 vytvoření galerie, (2) FG.7.2 úpravu galerie (její název a popis), (2) FG.7.3 smazání galerie. (2) FG.8 Aplikace bude obsahovat administraci kategorií pro galerie. Administrace bude umožňovat FG.8.1 vytvoření nové kategorie, (2) FG.8.2 úpravu kategorie, (2) FG.8.3 smazání kategorie, (2) FG.8.4 přiřazení fotogalerie do kategorie. (2) FG.9 Aplikace bude umožňovat zobrazení fotografií tak, že bude možné FG.9.1 libovolné množství fotogalerií nebo kategorií fotogalerií vložit do obsahu, (3) FG.9.2 fotografii nebo skupinu fotografií z jedné nebo více galerií vložit na stránku jednotlivě či ve skupinách, (2) FG.9.3 vložit na web všechny fotogalerie, které bude možné libovolně procházet. (4) FG.10 Aplikace bude umožňovat zobrazení fotografií z galerií jako seznam náhledů, které se po kliknutí zobrazí jako detail fotografie. (2) 13

30 3. Analýza požadavků FG.11 Aplikace bude umožňovat si z detailu fotografie zobrazit detail předchozí nebo následující fotografie. (2) FG.12 Aplikace bude zobrazovat detail fotografie responzivně. (1) FG.13 Aplikace bude vytvářet náhledy fotografií sama. Náhledy budou všechny ve stejných rozměrech se stejným poměrem stran bez ohledu na původní velikost fotografie. (2) FG.14 Aplikace bude umožňovat zvolit si velikost automatických náhledů. (2) FG.15 Aplikace bude v detailu fotografie zobrazovat kromě samotné fotografie i její FG.15.1 název, (2) FG.15.2 popis, (3) FG.15.3 klíčová slova, (2) FG.15.4 exif data. (4) FG.16 Aplikace bude zobrazovat klíčová slova v detailu fotografie jako odkazy. V případě kliknutí na odkaz zobrazí aplikace všechny fotografie, kterým je přiřazeno vybrané klíčové slovo. (1) FG.17 Aplikace bude seznam náhledů fotografií v galerii zobrazovat bez stránkování. (3) FG.18 Aplikace bude umožňovat zobrazit fotografie z libovolných galerií dle parametrů (nejčastěji prohlížené, naposledy přidané). (4) FG.19 Aplikace bude při vložení fotografií do obsahu umožňovat, aby se daly vynechat vybrané fotografie z vkládaných galerií nebo kategorií, které nechceme zobrazit. (3) FG.20 Aplikace bude umožňovat vkládání komentářů k fotografiím, pokud tato funkce bude povolena v nastavení (administraci) konkrétní galerie. (4) FG.21 Aplikace bude umožňovat nastavit, zda mohou komentovat fotografie všichni návštěvníci aplikace nebo jen registrovaní uživatelé. (5) FG.22 Aplikace bude umožňovat přiřadit fotografii hodnocení od 1 do 5 hvězdiček. Takto hodnotit fotografie mohou všichni návštěvníci aplikace. (4) FG.23 Aplikace bude umožňovat vložit do fotografie copyright autora na libovolně zvolené místo ve fotografii nebo hromadně na stejné místo dle konfigurace. (4) FG.24 Aplikace bude umožňovat vložení vodoznaku do fotografie. (3) 14

31 3.3. Funkční požadavky FG.25 Aplikace bude umožňovat přiřadit jednotlivým galeriím nebo stránkám, na kterých se daná galerie nachází, stupeň oprávnění. Uživatelé aplikace (návštěvníci a registrovaní uživatelé) budou moci s galeriemi/stránkami pracovat dle těchto oprávnění. Je nutné, aby tato oprávnění šla přiřadit buď samotným galeriím, nebo stránkám, na kterých se nachází. Není požadováno obojí. (3) FG.26 Aplikace bude umožňovat přiřadit galerii/stránce FG.26.1 plný přístup - nahlížení do galerie, komentování fotografií, u kterých je povoleno vkládání komentářů, (3) FG.26.2 omezený přístup - nahlížení do galerie, (3) FG.26.3 žádný přístup. (3) FG.27 Aplikace bude umožňovat každé galerii zakázat kopírování obrázků. (4) FG.28 Aplikace bude umožňovat vytvoření odkazu pro zobrazení galerie nebo stránky, na které se galerie nachází, bez ohledu na oprávnění. (3) FG.29 Aplikace bude umožňovat uzamknout galerii nebo stránku, na které se galerie nachází, bez ohledu na přiřazená oprávnění. (3) FG.30 Aplikace bude umožňovat zobrazit galerii pouze jako náhledy fotografií bez možnosti zobrazení detailu fotografií. (4) Články FC.1 Aplikace bude umožňovat vkládání a publikování článků. Články mohou obsahovat text a fotografie z fotogalerií. Dále bude obsahovat krátký popis. (2) FC.2 Aplikace bude umožňovat povolit přidávání komentářů pod články. (2) FC.3 Aplikace bude umožňovat nastavit před publikováním nutnost schválení komentáře administrátorem. (5) FC.4 Aplikace bude umožňovat smazání komentářů administrátorem. (2) FC.5 Aplikace bude umožňovat přiřadit článku kategorii a klíčová slova. (2) FC.6 Aplikace bude o každém článku navíc uchovávat datum zveřejnění a datum poslední změny. (2) FC.7 Aplikace bude obsahovat administraci článků, kde bude možné FC.7.1 vytvářet články, (2) FC.7.2 editovat články, (2) 15

32 3. Analýza požadavků FC.7.3 mazat články. (2) FC.8 Aplikace bude zobrazovat články na předem určené stránce dostupné z menu. (2) FC.9 Aplikace bude zobrazovat články jako seznam náhledů článků. Po kliknutí na náhled článku se zobrazí detail článku. (2) FC.10 Aplikace bude v každém náhledu článku zobrazovat název článku, datum jeho zveřejnění, kategorii článku, klíčová slova článku a krátký popis článku. (2) FC.11 Aplikace bude umět seřadit seznam článků podle nejnověji přidaných, a podle nejčtenějších. (3) FC.12 Aplikace bude umět zobrazit články zařazené ve vybrané kategorii. (2) FC.13 Aplikace bude umět zobrazit články, ke kterým jsou přiřazena vybraná klíčová slova. (1) FC.14 Aplikace bude obsahovat archiv, kde bude možné zobrazit články publikované v určitých letech. (3) Stránky FS.1 Aplikace bude umožňovat publikovat stránky s běžným obsahem (text, obrázky z fotogalerií). (2) FS.2 Aplikace bude umožňovat přidávat do obsahu stránky kontaktní formuláře. (3) FS.3 Aplikace bude umožňovat zařadit stránky do menu ve zvoleném pořadí. (2) FS.4 Aplikace bude obsahovat administraci, která bude umožňovat 16 FS.4.1 vytvářet stránky, (2) FS.4.2 editovat stránky, (2) FS.4.3 mazat stránky, (2) FS.4.4 vytvářet hierarchii stránek, (2) FS.4.5 vkládat stránky do menu, (2) FS.4.6 řadit stránky v menu, (2) FS.4.7 odstraňovat stránky z menu. (2)

33 3.3. Funkční požadavky Novinky FN.1 Aplikace bude umožňovat publikovat novinky. (2) FN.2 Aplikace bude umožňovat zobrazení novinek na hlavní straně aplikace a na určené stránce v menu. (2) FN.3 Aplikace bude o každé novince uchovávat její název, obsah (text, obrázky z fotogalerií) a datum vložení. (2) FN.4 Aplikace bude řadit novinky podle jejich data vložení. (2) FN.5 Aplikace bude schopna propojit novinky se sociálními sítěmi Facebook a Google+. Ve zobrazení novinky budou dostupná tlačítka Líbí se mi pro Facebook a +1 pro Google+. (3) FN.6 Aplikace bude mít administrační rozhraní pro novinky, které bude umožňovat novinku FN.6.1 vytvořit, (2) FN.6.2 editovat, (2) FN.6.3 smazat. (2) Vyhledávání FV.1 Aplikace bude umožňovat vyhledávání v FV.1.1 textu, a to pomocí FV slova nebo kombinace slov, (2) FV data (tj. časový interval od - do), (4) FV klíčového slova; (1) FV.1.2 galerii, a to pomocí FV popisu, (2) FV klíčového slova, (1) FV data vložení a data vytvoření (časový interval od - do), (4) FV EXIF dat. (4) Ostatní požadavky FO.1 Aplikace bude umožňovat vytvářet administrátorem registrované uživatele, kterým bude možné přiřadit oprávnění zobrazovat jinak nepřístupné galerie nebo stránky, na kterých se galerie nachází. (3) FO.2 Aplikace bude umožňovat vytvoření návštěvní knihy. (3) 17

34 3. Analýza požadavků FO.3 Aplikace bude umožňovat vytváření vnořených menu, které budou odpovídat kategorii galerií. (5) FO.4 Aplikace bude umožňovat vytváření menu z klíčových slov fotografií. Po kliknutí na nějaké klíčové slovo se zobrazí seznam fotografií s daným klíčovým slovem. (2) FO.5 Aplikace bude umožňovat fotografie podle klíčových slov dále řadit dle data pořízení, data vložení, velikosti nebo hodnocení. (5) FO.6 Aplikace bude umožňovat přidání stánky do menu, která bude zobrazovat přímý náhled na vybrané webové kamery. Kamery bude možno přidávat a odebírat. (5) 3.4 Nefunkční požadavky N.1 Aplikace bude dostupná z internetu pomocí webového rozhraní a prohlížeče (Firefox, Chrome, IE9 a vyšší, Opera, Safari). (2) N.2 Aplikace bude zobrazitelná i na prohlížečích integrovaných na tabletech a chytrých telefonech. (2) N.3 Aplikace bude implementována pomocí některého z OpenSource redakčních systémů. (1) N.4 Aplikace bude mít responzivní design. Fotogalerie bude responzivně upravovat velikost obrázků. (1) N.5 Aplikaci bude možné provozovat na hostingu s linuxovým/unixovým OS a s webovým serverem Apache. (2) 3.5 Grafický návrh aplikace Jelikož se grafický návrh aplikace přímo netýká její funkčnosti, bude tato problematika řešena v kapitole 5, která se týká návrhu a implementace fotoblogu. 3.6 Případy užití Pro snadnější pochopení požadavků je možné níže nalézt dva diagramy případů užití zaměřující se na dva z hlavních požadavků. 18

35 3.6. Případy užití Zobrazení fotografií dle klíčového slova Následující diagram případu užití zobrazuje, jakým způsobem se dají zobrazit fotografie dle klíčového slova. První možností, kterou blíže popisuje scénář užití, je zobrazení některé fotografie a z jejího detailu si zobrazit fotografie s klíčovým slovem, která tato fotografie má také přiřazeno. Druhou možností je zobrazit si na stránce seznam všech klíčových slov a nějaké si z nich vybrat a dle něj fotografie zobrazit. Scénář užití pro případ užití Zobrazit fotografie dle klíčového slova se nachází níže a diagram je možné si prohlédnout na obrázku Uživatel pomocí navigace v aplikaci vybere galerii, kterou si přeje zobrazit. 2. Systém zobrazí galerii jako seznam náhledů fotografií obsažených v galerii. 3. Uživatel vybere fotografii, kterou si přeje zobrazit. 4. Systém zobrazí detail fotografie, kde se mimo jiné nachází i seznam klíčových slov přiřazených k fotografii. 5. Uživatel vybere klíčové slovo, k němuž si přeje zobrazit fotografie. 6. Systém zobrazí náhledy všech fotografií, které mají přiřazeno vybrané klíčové slovo Práce s články Druhý diagram případu užití zobrazuje možnosti základní práce s články. Zvláštní pozornost je zde věnována případu užití Vytvořit článek, pro než je vytvořen scénář užití, který je možno si prohlédnout níže. Jeho diagram se nachází na obrázku Scénář užití začíná, když uživatel vybere možnost Vložit nový článek. 2. Systém vytvoří prázdný článek ve formě konceptu (není publikovaný) a zobrazí uživateli rozhraní pro jeho editaci. 3. Uživatel edituje textovou část článku. 4. Uživatel může vložit samostatný obrázek nebo skupinu obrázků na libovolné místo v článku pomocí tlačítka pro přidání médií. 5. Uživatel článek uloží. 6. Uživatel článek publikuje. 7. Systém článek zobrazí na předem definovaném místě/místech v aplikaci. 19

36 3. Analýza požadavků Obrázek 3.1: Zobrazení fotografií dle klíčového slova, vytvořeno pomocí [3] Obrázek 3.2: Práce s články, vytvořeno pomocí [3] 20

37 Kapitola 4 Analýza dostupných řešení fotoblogu V této části své práce se budu zabývat analýzou dostupných řešení pro realizaci fotoblogu. Výstupem této části bude rozhodnutí, které určí, na jakém systému bude fotoblog implementován. 4.1 Výběr systémů Nejprve je třeba vybrat několik systémů, které následně budou podrobeny analýze. Vybrané systémy musí vyhovovat požadavkům získaných od zadavatele, i takových by se ale dalo nalézt velké množství. Je tedy nutné výběr zmenšit, což je možné díky dvěma základním požadavkům. Prvním z požadavků, který musí všechny systémy splňovat a který vychází již ze zadání práce, je nutnost, aby vybraný software byl open-source. Tím se vylučuje všechen proprietární software, což výběr značně usnadňuje. Dále můžeme množinu potenciálních systémů pro výběr zmenšit díky jednomu z požadavků zadavatele. Tím je možnost spravovat obsah v aplikaci pomocí webového administračního rozhraní. Takovou funkcionalitu obsahují redakční systémy (anglicky Content Management System, dále pouze CMS). I přes tyto dva požadavky se stále dá najít nepřeberné množství takových systémů. Ty většinou bývají značně modifikovatelné díky dodatečným rozšířením, u kterých platí, že čím více uživatelů CMS používá, tím více rozšíření je k dispozici. I proto je důležité u systémů sledovat velikost komunity, která je spravuje. Pro většinu dostupných CMS ale platí, že jsou téměř neznámé a moc se nepoužívají. V tabulkách 4.1 a 4.2 jsou uvedeny výhody a nevýhody redakčních systémů s větší a menší komunitou. Na základě těchto důvodů jsem se rozhodla zjistit, jaké redakční systémy jsou na internetu nejvíce zastoupeny. Z grafu na obrázku 4.1 je patrné, že jednoznačně nejpoužívanějším redakčním systémem je WordPress, za ním ná- 21

38 4. Analýza dostupných řešení fotoblogu Tabulka 4.1: Výhody a nevýhody CMS s větší komunitou Výhody pravidelné aktualizace a vývoj velký zájem vývojářů podpora komunity počet rozšíření velká variabilita Nevýhody větší množství útoků Tabulka 4.2: Výhody a nevýhody CMS s menší komunitou Výhody menší množství útoků Nevýhody riziko zániku méně podílejících se vývojářů menší počet rozšíření menší komunita a tím i podpora sleduje Joomla! a na třetím místě se nachází Drupal. Všechny tři systémy jsou vysoce modifikovatelné a jsou proto vhodné ke zvážení pro implementaci fotoblogu. Jako poslední krok k výběru systémů ke zhodnocení je nutné zjistit, zda uvedené systémy budou bez problémů fungovat na zadavatelem vybraném hostingu. Protože každý z uvedených systémů existuje v několika verzích, nejprve podotknu, že od každého z nich budu pracovat s aktuálně nejnovější verzí, což je Wordpress 3.81, Joomla! 3.2 a Drupal V tabulce 4.3 je srovnání nároků jednotlivých systémů pro svůj běh ([20], [21], [22]). Požadavek zadavatele byl, aby aplikace fungovala na linuxovém/unixovém jádře se serverem Apache, jiné nároky požadavek nespecifikuje. Z tabulky je tedy patrné, že jsou vhodné všechny vybrané systémy. Závěr je tedy takový, že vybrané systémy pro porovnání a zhodnocení jsou WordPress 3.81, Joomla! 3.2 a Drupal Všechno jsou open-source redakční systémy s rozsáhlou komunitou uživatelů a vysokou modifikovatelností pomocí velkého množství rozšíření. 4.2 Kritéria pro finální výběr V této části stanovím kritéria, dle kterých budu porovnávat a hodnotit vybrané systémy. Těmto kritériím bude vždy přiřazena důležitost, kterou v celkovém hodnocení budou mít. Protože budu porovnávat redakční systémy, dalo by se říct, že webová 22

39 4.2. Kritéria pro finální výběr Ostatní: 22.6 % Blogger: 3.1 % Drupal: 5.3 % Joomla!: 8.6 % WordPress: 60.4 % meta-chart.com Obrázek 4.1: Podíly jednotlivých redakčních systémů na trhu, vytvořeno pomocí [4] Tabulka 4.3: Technické požadavky požadavek Wordpress Joomla! 3.2 Drupal verze PHP databáze Webový server MySQL Apache, Nginx MySQL 5.1 +, PostgreSQL , MSSQL Apache, Nginx, IIS MySQL , PostgreSQL 8.3 +, SQLite Apache, Nginx, IIS aplikace se bude skládat ze tří částí. Podle těch následně zvolím i kritéria. Tou nejdůležitější z nich samozřejmě bude samotný systém, který se bude starat o většinu funkcí. Tyto vestavěné funkce lze doplnit instalací dalších rozšíření, což je možné považovat za druhou část aplikace. A za třetí a poslední část považuji grafický vzhled aplikace, neboli šablonu, kterou je možné do systému doinstalovat podobně jako rozšíření. Protože každé kritérium se jinou měrou podílí na vhodnosti systému pro implementaci fotoblogu, je nutné jim přiřadit důležitost. Tato důležitost bude 23

40 4. Analýza dostupných řešení fotoblogu stanovena v procentech, takže pokud sečteme důležitosti jednotlivých kritérií, výsledek bude 100 %. Za část nejvíce se podílející na určení vhodnosti systému jednoznačně považuji funkce systému a jeho rozšíření. Pokud u systému nenaleznu funkci, která je požadována, není možné systém použít. Proto této části přiřazuji důležitost 60 %, což je akorát tolik, aby výběr mohly ovlivnit ostatní kritéria, ale zase ne tolik, aby toto nemělo hlavní slovo. Ostatním kritériím je tedy možné přiřadit zbývajících 40 %. Podstatnější z nich bude určitě celkový dojem ze systému, kterému tedy přiřadím důležitost 30 %. Pro dostupnost vhodných šablon tedy zbývá 10 %. Všechna kritéria jsou vypsána v tabulce 4.4 včetně jejich přiřazené důležitosti. kritérium Tabulka 4.4: Kritéria pro finální výběr a jejich důležitost vlastnosti systému 30 % vhodnost vestavěných funkcí systému a dostupných rozšíření pro fotoblog důležitost 60 % množství a variabilita šablon 10 % Vlastnosti systému První kritérium se zabývá vším, co se týká použitelnosti základní verze redakčního systému. Nejprve se podívám na obecnou specifikaci každého systému a jeho výhody a nevýhody. Kritérium bude dále zohledňovat například přehlednost administrace systému pro laika v oboru informatiky, ale také náročnost pro vývoj, údržbu a administraci celého systému pro vývojáře. S tím souvisí i zhodnocení velikosti komunity systému, ačkoli vzhledem k vybraným systémům se předpokládá, že každý z nich má komunitu dostatečně velkou a systémy jsou pravidelně udržovány. Také se zde přihlédne k bezpečnosti systému a k jeho možnostem optimalizace pro vyhledávače Funkce systému a funkce jeho rozšíření Toto kritérium bude zkoumat jak vestavěné funkce každého systému, tak možnosti a kvalitu dostupných rozšíření v závislosti na požadavcích aplikace Šablony Poslední kritérium zhodnocuje šablony dostupné pro systém. Bude brát v úvahu množství šablon, ze kterých lze vybírat, jejich variabilitu, kvalitu provedení a 24

41 4.3. Vlastnosti systému dostupnost neplacených verzí. Vzhledem k požadavkům aplikace budou zajímavé pouze šablony podporující responzivní zobrazení webu. 4.3 Vlastnosti systému Ačkoli by se někomu mohlo zdát, že systémy Wordpress, Joomla! a Drupal si jsou podobné, z bližšího pohledu toto tvrzení rozhodně neplatí. Samozřejmě je spousta věcí, ve kterých se všechny shodují. Například všechno to jsou opensource redakční systémy požadující ke svému běhu webový server Apache, PHP a MySQL (nebo i jiné, viz tabulka 4.3). Všechny systémy mají možnost instalace rozšíření a všechny používají šablony pro vzhled aplikace. Shodných atributů by jistě bylo možné nalézt více, ale ani ty by nezměnily nic na tom, že i přesto je každý ze systémů zcela jiný a hodí se pro různé situace Přizpůsobitelnost a rozšíření Jak již bylo řečeno, každý z vybraných systémů je vysoce přizpůsobitelný pomocí různých rozšíření. K dnešnímu dni ( ) je možné vybírat z pluginů pro Wordpress [23], z rozšíření pro Joomlu [24] a z modulů pro Drupal [25]. Díky těmto rozšířením, jejich případným úpravám a úpravám šablony, je z každého systému možné vytvořit téměř cokoli, ačkoliv ne pro vše je vhodné daný systém použít. Je ale třeba nezapomínat na to, že výše uvedené počty rozšíření jsou rozšíření pro všechny verze daného systému a velmi často neplatí, že jsou rozšíření kompatibilní s novější verzí systému. Vývojáři proto musí vzhledem k častým systémovým aktualizacím neustále udržovat aktuální i rozšíření. Při jejich výběru je tedy vhodné kontrolovat, pro jakou verzi systému je rozšíření k dispozici, případně datum jeho poslední aktualizace. Také je dobré si všimnout toho, že i když samotné systémy jsou opensource, nemusí to platit i pro jejich rozšíření. Některá sice také bývají volně dostupná, ale hojně se vyskytují i placené verze. Běžnou praxí také bývá možnost volně získat standardní verzi rozšíření, ke kterému existuje i profesionální verze nebo samostatné přídavné funkce, za které je třeba si připlatit. Stejně jako u většiny softwaru, i u rozšíření k redakčním systémům platí, že placená rozšíření poskytují lepší podporu při řešení problémů a pravidelnější údržbu. Každý ze systémů má na svých oficiálních stránkách část, kde je možné procházet dostupná rozšíření. Pro Joomlu a Drupal je možné využít detailní vyhledávání, které poskytuje možnost vyfiltrovat si rozšíření pro konkrétní verzi systému a vybrat kategorii hledaného rozšíření (například Média, Komunikace, Bezpečnost apod.). Pro Joomlu je možné filtrovat i licence rozšíření a jejich typ (zdarma nebo placené). WordPress bohužel tyto informace nabízí až v detailu konkrétního pluginu, které lze vyhledávat pomocí štítků. 25

42 4. Analýza dostupných řešení fotoblogu Instalace a použití rozšíření Do všech systémů se jednotlivá rozšíření instalují velmi jednoduše. Stačí si v administračním menu najít možnost pro instalaci nového rozšíření, vybrat soubor s rozšířením z lokálního disku a nahrát, systém již provede zbytek a poté je už jen třeba rozšíření povolit. V použití rozšíření se již ale jednotlivé systémy liší. Použití rozšíření ve WordPressu je velmi jednoduché a intuitivní. Nemívá velké množství nastavení, stačí si přečíst něco málo z dokumentace (a někdy ani to není třeba) a již můžete začít tzv. plugin používat. V Joomle je třeba o něco více úsilí k tomu, aby se dalo rozšíření používat dle požadavků. Stejně jako základní funkce v Joomle, i její rozšíření mají, narozdíl od těch pro WordPress, většinou velké množství nastavení, kterými se dá rozšíření přizpůsobit vzhledem, funkčností či obojím. I tak je ale použití rozšíření poměrně jednoduchou záležitostí. Nejpracnější a nejméně přehledné je jednoznačně použití rozšíření v Drupalu. U svých rozšíření (modulů) využívá jejich vzájemné závislosti (jako například balíčky v Linuxu). Často se tak při snaze o povolení nějakého rozšíření zjistí, že ke svému fungování potřebuje ještě jiný modul a když se nainstaluje i ten, zjistí se, že i ten potřebuje další. Ve finále je nutné mít nainstalováno několikanásobně více modulů, než kolik bylo původně v plánu. Po zdařilé instalaci vybraného modulu je ale třeba modul ještě nastavit k použití, což nemusí znamenat pouze pár kliknutí v novém nastavení, ale například vytvoření nového typu obsahu, taxonomie nebo další práce se závislými moduly. Návod na konfiguraci modulu bývá v jeho dokumentaci, ale i tak je to oproti zbylým dvěma systémům poněkud zdlouhavá a složitá záležitost. Na druhou stranu tento způsob řešení umožňuje přizpůsobit si moduly a tím i celý systém mnohem detailněji a pro zkušeného vývojáře jednodušeji, než v ostatních systémech Administrační rozhraní Pokud vytváříme aplikaci pomocí redakčního systému, existuje možnost předat správu aplikace po jejím dokončení samotnému klientovi nebo někomu jím pověřenému. Pokud se s něčím takovým počítá, je třeba zvážit, nakolik je osoba, která bude se systémem pracovat, technicky zdatná. Různá administrační rozhraní jsou jinak složitá a mají rozdílný systém omezení práv, který by se v takovém případě mohl hodit. WordPress disponuje nejintuitivnějším administračním rozhraním ze všech porovnávaných systémů. Zcela jednoduše bez zbytečných nastavení umožňuje publikaci obsahu, správu nabídek (menu) nebo postranních panelů pomocí tzv. widgetů. Správu tak zvládne i běžný uživatel internetu bez větších znalostí v oblasti informatiky. K omezení práv je zde možné využít pět uživatelských 26

43 4.3. Vlastnosti systému rolí, které definují různé stupně oprávnění. Pokud by nestačily, vždy je možné tento systém rozšířit pomocí dalších pluginů. Joomla má administraci již o něco složitější, ale stále pěknou a přehlednou. Na první pohled je ale vidět, že je to daleko rozsáhlejší systém než WordPress. Ke všemu nabízí širokou škálu různých nastavení a daleko jemnější rozdělení a možnosti přidělování práv. Velké množství nastavení by mohlo uživatele začátečníka trochu mást, ale po počátečním zorientování není administrace Joomly nijak složitá. Navíc má zapracovaný systém nápověd, kdy se vždy po najetí myši na titulek nastavení zobrazí jeho krátký popis. Z horního menu v administračním prostředí se dá dostat jak k administraci obsahu, tak jednotlivých menu na webu. Jako menu se počítají i případné boční panely, kam se mohou umisťovat widgety stejně jako položky do běžného menu (pokud to šablona podporuje). Pro administrátora laika má možná rozhraní pro správu v Joomle až příliš mnoho nastavení, ale pro znalejšího administrátora může být rozhraní daleko sympatičtější a mocnější nástroj než rozhraní ve WordPressu. Drupal je od předešlých systémů, co se týká administrace, opět o něco složitější. V základní verzi neobsahuje žádný WYSIWYG (What you see is what you get) editor, je tedy nutné doinstalovat vhodný modul. Menu lze ovládat pomocí nastavení při úpravě obsahu a widgety, v Drupalu nazývané bloky, lze různě upravovat v samostatné části administrace, kde se dají dále různě přidávat, mazat a přesouvat. V nastavení konkrétního bloku je velké množství nastavení, které pro začínajícího uživatele nemusí být zrovna vše říkající. Oprávnění se v základní verzi dají nastavit pouze pro anonymního a registrovaného uživatele a pro administrátora. V případě potřeby většího rozdělení by bylo třeba doinstalovat nějaký z vhodných modulů. Ke všem položkám v administraci je možné se dostat pomocí horního menu, které ale v základní instalaci nemá rozbalující se položky (jako třeba Joomla), což poněkud znepřehledňuje administraci. I to je ale možné vylepšit instalací modulu. Celkově by se dala administrace shrnout tak, že pokud bude vhodně upravena a přizpůsobena, je možné do ní pustit i nezkušeného uživatele SEO Optimalizace pro vyhledávače (SEO - Search Engine Optimalization) je v dnešní době důležitá záležitost a proto stojí za to jí věnovat pozornost. Všechny porovnávané systémy v sobě mají již nějakou optimalizaci zabudovanou a dále se dá vylepšit velkým množstvím rozšíření. V případě porovnání systémů ve vhodnosti pro vyhledávače, dle existujících porovnání vybraných systémů ([26], [27], [13]) by byl na prvním místě jednoznačně WordPress, na druhém Drupal a na posledním Joomla. To platí jak v případě možností systému čerstvě po instalaci bez dodatečných rozšíření, tak i pokud bychom připočítali účinky dostupných rozšíření. 27

44 4. Analýza dostupných řešení fotoblogu Bezpečnost Z porovnávaných systémů se obecně za nejméně bezpečný považuje Word- Press. To ale nemusí nutně znamenat, že je tento systém špatně napsaný. Velký podíl na tom má jeho oblíbenost. Díky tomu, že WordPress používá velké množství uživatelů (asi 21 % webových stránek funguje na WordPressu [7]), se hackeři na tento systém zaměřují daleko více než na jiné CMS a útoků je tak více a častěji se nalézají bezpečnostní nedokonalosti. Dalším problémem je, že vzhledem k poměrně jednoduché tvorbě šablon a pluginů se dají najít i ne příliš dobře zabezpečená rozšíření, která pak mohou ohrozit celou aplikaci. Je proto nutné si dávat pozor na to, co je instalováno. Od WordPressu ale není třeba kvůli tomu utíkat. Dají se najít pluginy, které pomohou s bezpečností systému a opět díky velkému množství uživatelů WordPressu také spousta jiných návodů, jak web zabezpečit. Drupal a Joomla jsou považovány za značně bezpečnější systémy než Word- Press. U Joomly to ale může být spíše tím, že není tolik oblíbená jako Word- Press. Naopak Drupal je všeobecně uznávaný jako zdaleka nejbezpečnější systém z tohoto výběru. Jak se často příznivci Drupalu zmiňují, tento systém využívají k chodu i webové stránky Bílého domu. Ruku v ruce s bezpečností často chodí i nutnost aktualizací systému. Hlavně WordPress vydává hojně nové aktualizace díky nutnosti opravy bezpečnostních chyb, což u Joomly a Drupalu není tak časté. Dle [28] WordPress vydává aktualizace průměrně jednou za 17,8 dní, Joomla jednou za 25 dní a Drupal jednou za 36 dní Nejvhodnější použití Každý ze systémů má díky svým vlastnostem, aspoň částečně popsaným výše, svou skupinu uživatelů, která je využívá pro své různé projekty. Drupal je oblíbený hlavně mezi vývojáři kvůli jeho vysoké přizpůsobitelnosti. Je hojně využíván pro střední nebo velké a komplexní webové projekty, kde je na prvním místě vyžadována bezpečnost a stabilita, předpokládá se velký počet uživatelů i návštěvníků, je nutná organizace a třídění velkého množství dat a tyto vlastnosti mají prioritu nad jednoduchým použitím. Naopak WordPress je díky své intuitivnosti velice oblíbený jak mezi vývojáři, tak mezi běžnými uživateli. Hodí se spíše pro menší a střední weby a blogy s možností více autorů. Joomla je střední cesta mezi těmito dvěma protiklady. Poskytuje lepší stabilitu a organizaci různého obsahu, ale stále si zachovává poměrně jednoduchou administraci. Hodí se pro standardní stránky, například firemní nebo komerční weby, fóra, sociální sítě apod Zhodnocení vlastností systémů Z informací popsaných výše se celkem dá odhadnout, že s největší pravděpodobností výběr systému pro implementaci fotoblogu padne buď na WordPress 28

45 4.4. Funkce systému a jeho rozšíření nebo na Joomlu. Drupal je pro takový projekt až zbytečně robustní a složitý, což by zvýšilo celkovou časovou a tedy i finanční náročnost návrhu a implementace aplikace. Procentuální hodnocení systémů vůči požadavkům fotoblogu je možné najít v tabulce 4.5. Pokud se z hodnot udělá aritmetický průměr, pro WordPress vychází hodnocení 90 %, pro Joomlu 85 % a pro Drupal 75 %. Tabulka 4.5: Zhodnocení vlastností systémů přizpůsobitelnost a rozšíření WordPress Joomla! Drupal 100 % 90 % 100 % instalace a použití rozšíření 100 % 90 % 50 % administrační rozhraní 90 % 100 % 70 % SEO 100 % 80 % 90 % bezpečnost 50 % 70 % 100 % vhodnost použití 100 % 80 % 40 % 4.4 Funkce systému a jeho rozšíření Při výběru vhodného systému je nutné přemýšlet hlavně nad tím, aby takový systém uměl vše, co je potřeba. Některé požadavky může splňovat hned po instalaci, jiné je třeba dodat pomocí vhodného rozšíření. V této kapitole se zaměřím právě na zjištění, jestli systémy splňují jednotlivé požadavky a pokud ne, tak zda existuje vhodné rozšíření, které by dané funkce doplnilo. Všechny požadavky zadavatele by se daly rozdělit do dvou částí. První a nejdůležitější je galerie a možnost vkládat z ní fotografie do obsahu. Do druhé části pak patří všechny ostatní požadavky, tedy možnost psát a třídit příspěvky, zakládat stránky atd. Dle tohoto rozdělení také budu dále postupovat při hodnocení funkcí systémů. Pokud bude nutné hledat rozšíření, z důvodu snížení celkových nákladů na aplikaci budu vybírat pouze z neplacených rozšíření Galerie a její provázanost s obsahem V základní instalaci ani jednoho ze systémů se nenachází žádná rozvinutější galerie. Z toho tedy plyne, že bude nutné vybrat nějaká rozšíření, která budu dále porovnávat a dle výsledků z nich vyberu jednu, která je pro fotoblog nejvhodnější. Protože předpokládám, že s dalšími požadavky by neměl být 29

46 4. Analýza dostupných řešení fotoblogu problém u žádného systému, rozhodnutí pro galerii tedy nejvíce ovlivní i konečný výběr systému. Rozhodla jsem se ke každému systému vybrat dvě rozšíření pro tvorbu galerií, které mezi sebou budu hodnotit. Galerie pro každý systém jsem vybrala na základě detailního průzkumu dostupných rozšíření, popisu jejich funkcí, shlédnutí demo stránek a popularity mezi uživateli. Porovnání vybraných galerií jsem provedla na základě zhodnocení funkcí každé z vybraných galerií a jejich srovnání s funkčními požadavky pro galerii. To jsem provedla tak, že jsem nainstalovala zkušební verzi každé galerie a následně zjišťovala, které funkce galerie obsahují nebo neobsahují Vybrané galerie U každého systému byl výběr dvou galerií jinak obtížný. Pro WordPress bylo možné vybírat z velkého počtu různých galerií a jejich doplňků, ale většinou nebyly galerie dostatečně rozsáhlé pro účely aplikace. Pro Joomlu byl výběr poměrně jednoduchý, protože většina kvalitnějších galerií spadalo do kategorie placených rozšíření. Nejnáročnější výběr byl pro Drupal, protože by se dle mého názoru dalo říct, že modul pro rozsáhlejší galerii v Drupalu neexistuje. Je to způsobeno tím, že Drupal je natolik modifikovatelný v základní verzi s pomocí několika dalších modulů, že většina pokročilejších vývojářů si galerii vytvoří sama přesně dle svých potřeb. To je ale pro tuto aplikaci nevhodný způsob řešení, protože požadavků je mnoho a vytvoření takové galerie by zabralo mnohonásobně více času než u jiných systémů. Pro jednotlivé systémy je tedy výběr následující: WordPress NextGEN Gallery Eazyest Gallery Joomla! Drupal Phoca Gallery Joom Gallery Media Gallery Brilliant Gallery Způsob hodnocení galerií Pro zpřehlednění výsledků porovnání jednotlivých galerií jsem pro každou galerii vytvořila tabulku, kde jsou vždy u každého požadavku dva parametry, ze 30

47 4.4. Funkce systému a jeho rozšíření kterých lze jednoduše poznat, zda a za jakých podmínek galerie tento požadavek splňuje. Prvním parametrem je číslo, které může nabývat hodnot 0 3 a značí, do jaké míry galerie splňuje daný požadavek. Co přesně která hodnota znamená je popsáno v tabulce 4.6. Tabulka 4.6: Zhodnocení splnitelnosti požadavku hodnota vysvětlení 1 galerie je schopna zcela splnit požadavek 2 galerie je schopna téměř splnit požadavek, liší se pouze v detailech 3 galerie je schopna splnit požadavek pouze částečně 0 galerie není schopna splnit požadavek Druhým parametrem je také číslo, které může nabývat číselných hodnot, tentokrát 0 4. Určuje náročnost nutných úprav rozšíření nebo celého systému, které by vedly ke splnění požadavku na takové úrovni, jakou udává první parametr. Co znamenají jednotlivé hodnoty tohoto parametru udává tabulka 4.7. Tabulka 4.7: Zhodnocení náročnosti úprav pro splnění požadavku hodnota vysvětlení 1 rozšíření splňuje požadavek hned po jeho instalaci 2 rozšíření je schopno splnit požadavek, ale bude potřeba provést časově málo náročné úpravy (doinstalování dalšího rozšíření, úprava šablony apod.) 3 rozšíření je schopno splnit požadavek, ale bude potřeba provést časově náročné úpravy (vytvoření šablony, instalace a další doladění jiných rozšíření apod.) 4 rozšíření je schopno splnit požadavek, ale bude potřeba provést časově velmi náročné úpravy (náročná konfigurace i většího množství rozšíření nebo celého systému apod.) 0 požadavek nelze splnit Hodnocení galerií pro WordPress V následující tabulce se nacházejí hodnocení galerií vybraných pro WordPress. Jedná se o galerie NextGEN Gallery, jejíž hodnocení se nachází ve čtvrtém a 31

48 4. Analýza dostupných řešení fotoblogu pátém sloupci (N1, N2) a o galerii Eazyest Gallery, jejíž hodnocení se nachází v posledních dvou sloupcích (E1, E2). Tabulka 4.8: Hodnocení NextGEN Gallery a Eazyest Gallery požadavek pri. značení N1 N2 E1 E2 sdružování obrázků do galerií 2 FG kategorie galerií 2 FG název a popis obrázku 2 FG exif data 3 FG klíčová slova obrázku 1 FG administrace v galerii fotografií 2 FG administrace fotogalerií 2 FG administrace kategorií 2 FG vložení galerií/kategorií do obsahu vložení 1 až n fotografií do obsahu zobrazení všech galerií a jejich procházení galerie jako seznam náhledů zobrazit předchozí a následující foto responzivní zobrazení fotografií 3 FG FG FG FG FG FG automatické náhledy 2 FG volba velikosti automatických náhledů umí v detailu fotografie zobrazit název umí v detailu fotografie zobrazit popis umí v detailu fotografie zobrazit klíčová slova 2 FG FG FG FG

49 4.4. Funkce systému a jeho rozšíření umí v detailu fotografie zobrazit exif data 4 FG KW v detailu jako odkazy 1 FG náhledy bez stránkování 3 FG nejčastěji prohlížené, naposledy přidané možnost vynechání fotografií při vložení galerie vkládání komentářů k fotografiím volba, kdo může komentovat vložení hodnocení k fotografiím 4 FG FG FG FG FG vložení copyrightu 4 FG vložení vodoznaku 3 FG přiřadit stupně oprávnění galerií jednotlivé stupně oprávnění galerií 3 FG FG zákaz kopírování obrázků 4 FG odkaz na nepřístupnou galerii 3 FG uzamčení galerie 3 FG pouze náhledy bez možnosti zobrazit detail 4 FG vyhledávání pomocí popisu 2 FV vyhledávání pomocí klíčových slov vyhledávání pomocí data vložení a vytvoření 1 FV FV vyhledávání pomocí EXIF 3 FV NextGEN Gallery NextGEN Gallery je pravděpodobně nejoblíbenější a nepoužívanější galerií pro WordPress. Jak se chlubí její vývojáři na svých stránkách [29], používá ji přes devět milionů uživatelů. Je rozdělena na dvě 33

50 4. Analýza dostupných řešení fotoblogu verze, na běžnou verzi, která je dostupná zdarma, a na verzi Pro, která obsahuje některé další funkce. Již po krátké práci s galerií je vidět, že je orientována hlavně na vkládání obrázků do článků. Disponuje administrací galerií, přes kterou se dají upravovat fotografie a jejich atributy a dále administrací tzv. alb, která mohou spojovat množství galerií. Alba se dají různě vnořovat stejně jako složky v souborovém systému. Do obsahu lze poté vkládat jak samostatné fotografie, po jedné nebo ve skupinách, tak celé galerie i alba. Existuje zde možnost zvolit fotografie z vybraných galerií a alb, které se při jejich zobrazení nevykreslí. Taková možnost se velmi hodí například pokud se fotografie z galerie již vyskytuje v obsahu samostatně a není žádoucí mít ji na stránce dvakrát. Pokud na stránku vložím album, je možné jej pak procházet po jeho úrovních a dostat se tak ke všem fotkách v galerii. Taková možnost se dá použít například pro zobrazení všech fotek ve všech galeriích. Rovněž je možné fotky označovat klíčovými slovy a zobrazovat je poté podle nich. Existuje také řada rozšíření, která dále rozšiřují funkce NextGEN Gallery, jako například doplnění hodnocení k fotografiím nebo vyhledávání v obrázcích. Velkou výhodou této galerie je to, že k zobrazení fotografií, galerií a alb používá šablony, které je možné upravit podle potřeby a které nemají vliv na zbytek pluginu. V případě jeho aktualizace tedy není třeba šablony upravovat. Případně je také možné vytvořit zcela novou šablonu a při vložení nějakého prvku do obsahu je pak možné vybrat vždy šablonu, která se zrovna hodí. Co se týče oprávnění ke galeriím, takovou funkčnost NextGEN v základu nenabízí. Existuje k ní ale rozšíření, které umožňuje oprávnění ke galeriím a albům přidat. Bohužel již nebylo dlouho aktualizováno a je v něm několik drobností, které bude nutné upravit. Celkové zhodnocení galerie vůči požadavkům je možné najít v tabulce 4.8 ve sloupcích N1 a N2. Závěr pro NextGEN Gallery Jak je z tabulky 4.8 vidět, NextGEN Gallery se zdá pro fotoblog poměrně vyhovující. Převážnou část požadavků splňuje bez jakýchkoli dodatečných úprav a jen minimum jich není schopna splnit. Toto minimum je navíc z požadavků, které mají nízkou prioritu a jejich splnění tedy není bezpodmínečně nutné. Zbylé požadavky lze většinou pomocí menších nebo středních úprav splnit zcela. Vyhovuje všem nejdůležitějším požadavkům s nejvyšší prioritou, což souvisí s tím, že je orientována hlavně na propojení fotografií a galerií s obsahem, což je přesně to, co je pro fotoblog třeba. Eazyest Gallery Eazyest Gallery funguje na zcela jiném principu než Next- GEN Gallery. Je orientovaná spíše než na spolupracování galerií a obsahu, tak na uspořádání a procházení galerií jako celku. Místo galerií a alb má možnost vytvářet vnořené složky a do každé složky vkládat fotografie. Tyto složky se 34

51 4.4. Funkce systému a jeho rozšíření pak dají zobrazit v obsahu a dají se procházet do nižších úrovní. Dostat se o úrovně výš lze pomocí drobečkové navigace, což umožňuje velmi přehledné procházení. Tato galerie se liší od NextGEN Gallery také způsobem uchovávání a integrace fotografií do systému. Narozdíl od NextGEN, která si fotografie ukládá nezávisle na systému medií ve WordPressu, Eazyest má své fotografie do tohoto systému integrovány a ve vnořených složkách uchovává pouze informace, které fotografie do dané složky patří. Je to systém, který má řadu výhod, jako například to, že se s Eazyest Gallery dají použít další pluginy, které jsou určeny pro mediální soubory WordPressu. Je tak možné používat třeba plugin pro vyhledávání v médiích nebo pro jejich hodnocení. V základní verzi není možné přiřadit fotografiím klíčová slova, ale díky tomu, že všechny fotografie jsou obyčejná média ve WordPressu, je možné doinstalovat plugin, který tuto funkci přidává. Rovněž pro běžná média lze povolit či zakázat přidávání komentářů, je tedy velmi snadné nastavit, aby některé fotografie mohly být komentovány a jiné nikoli. Vnořené složky jsou zase velmi podobné obsahovému typu stránek a příspěvků. Je možné k nim napsat popis, povolit nebo zakázat komentáře a přiřadit jim klíčová slova. Také pro ně fungují některé pluginy, které jsou určeny pro běžné typy obsahu, jako například hvězdičkové hodnocení. Do obsahu lze vkládat fotografie jednak pomocí běžného vkládání médií z knihovny WordPressu, a jednak pomocí tzv. shortcodes (krátký kousek kódu, jehož struktura je definovaná v dokumentaci pluginu), díky kterým lze vkládat i celé složky. Pokud se z náhledu fotografie v obsahu zobrazí detail fotografie, je uživatel přesměrován na její detail v příslušné galerii, včetně možnosti procházet celou tuto galerii a procházet celý strom složek. Pomocí shortcodes se sice dají vložit do obsahu náhledy fotografií z různých složek, ze kterých se dají fotografie i vynechat dle potřeby. Ale problém je, že pokud si uživatel zobrazí detail fotografie z náhledu v článku a pak se orientuje pomocí zobrazení další nebo následující fotografie, pohybuje se již v galerii, ve které je umístěna první fotografie, od které si zobrazil náhled, a nikoli podle fotografií vložených v článku. Další nepříjemností této galerie jsou oprávnění. Je sice možné si doinstalovat pluginy pro běžné typy obsahů nebo pro běžná média, které částečně fungují, ale galerie jim zřejmě není přizpůsobena. Fungují tedy pouze na textovou část fotografií a složek, což je jako kdyby nefungovaly vůbec. Co je naopak v této galerii velmi pěkně vyřešitelné, je hledání ve fotografiích. Stačí si doinstalovat plugin na hledání v médiích a pak je možné vyhledat téměř cokoli. Celkové hodnocení galerie dle požadavků je možné nalézt v tabulce 4.8. Závěr pro Eazyest Gallery Tato galerie má sice některé funkce velmi pěkně zařízeny, ale jak je vidět z tabulky, existuje mnoho funkcí, které není 35

52 4. Analýza dostupných řešení fotoblogu možné splnit. Také je znát, že je to fotogalerie, která se hodí spíše na tvoření struktury galerií, než na propojování obrázků s článkem. Tato galerie tedy není zrovna nejvhodnějším řešením Hodnocení galerií pro Joomlu V tabulce níže je možné najít hodnocení galerií vybraných pro systém Joomla. Jedná se o galerie Joom Gallery, jejíž hodnocení se nachází ve čtvrtém a pátém sloupci (J1, J2) a o galerii Phoca Gallery, jejíž hodnocení se nachází v posledních dvou sloupcích (P1, P2). Tabulka 4.9: Hodnocení Joom Gallery a Phoca Gallery požadavek pri. značení J1 J2 P1 P2 sdružování obrázků do galerií 2 FG kategorie galerií 2 FG název a popis obrázku 2 FG exif data 3 FG klíčová slova obrázku 1 FG administrace v galerii fotografií 2 FG administrace fotogalerií 2 FG administrace kategorií 2 FG vložení galerií/kategorií do obsahu vložení 1 až n fotografií do obsahu zobrazení všech galerií a jejich procházení galerie jako seznam náhledů zobrazit předchozí a následující foto responzivní zobrazení fotografií 3 FG FG FG FG FG FG automatické náhledy 2 FG volba velikosti automatických náhledů 2 FG

53 4.4. Funkce systému a jeho rozšíření umí v detailu fotografie zobrazit název umí v detailu fotografie zobrazit popis umí v detailu fotografie zobrazit klíčová slova umí v detailu fotografie zobrazit exif data 2 FG FG FG FG KW v detailu jako odkazy 1 FG náhledy bez stránkování 3 FG nejčastěji prohlížené, naposledy přidané možnost vynechání fotografií při vložení galerie vkládání komentářů k fotografiím volba, kdo může komentovat vložení hodnocení k fotografiím 4 FG FG FG FG FG vložení copyrightu 4 FG vložení vodoznaku 3 FG přiřadit stupně oprávnění galerií jednotlivé stupně oprávnění galerií 3 FG FG zákaz kopírování obrázků 4 FG odkaz na nepřístupnou galerii 3 FG uzamčení galerie/fotografie 3 FG pouze náhledy bez možnosti zobrazit detail 4 FG vyhledávání pomocí popisu 2 FV vyhledávání pomocí klíčových slov 1 FV

54 4. Analýza dostupných řešení fotoblogu vyhledávání pomocí data vložení a vytvoření 4 FV vyhledávání pomocí EXIF 3 FV JoomGallery Na této galerii je možné okamžitě poznat, že se již jedná o rozšíření pro Joomlu a nikoli pro WordPress. Je to rozsáhlá komplexní galerie, která má mnoho z požadavků fotoblogu již zabudovaných v základní verzi. Dále je možné k ní doinstalovat řadu dalších rozšíření, které nabízí po instalaci v kontrolním panelu. Jde například o různé typy lightboxů, zobrazení stromové struktury galerií na stránce, vkládání obrázků a složek z galerií do obsahu apod. Stejně jako Eazyest Gallery je i Joom Gallery postavena spíše na principu vytváření fotografické galerie než fotoblogu. Jako kategorie má vnořené složky, kam lze vkládat obrázky. Galerie je poté možné zobrazit jako kategorie, kterými se dá procházet dle jejich struktury. K dispozici je drobečková navigace, díky které se lze snadno orientovat. U každého náhledu kategorie je možné zobrazit informace, jako například počet obrázků v kategorii a počet zobrazení galerie. U náhledů obrázků v kategoriích je možné zobrazit informací více, jako třeba autora fotografie, hodnocení apod. Při zobrazení detailu fotografie je nastavení ještě více rozsáhlé. Je zde možné zobrazit název, popis, exif data, informace o obrázku (tedy třeba datum vložení nebo jeho hodnocení), možnost obrázek hodnotit a komentovat. Bohužel zobrazení komentářů je možné buď pro všechny fotografie nebo pro žádnou, nelze tedy komentovat pouze fotografie z určité kategorie. Celkově je ale konfigurovatelnost galerie velice rozsáhlá. Lze v ní měnit například zobrazení navigace, statistiky o fotografiích, přidání vodoznaku či velikosti náhledů. Také je možné přidávat seznamy nejprohlíženějších a nejlépe hodnocených fotografií. Výhodou je také responzivnost galerie, které není třeba nijak pomáhat. Ačkoli se na první pohled může design galerie zdát ne zrovna nejpřívětivější, je možné ho zcela změnit pomocí CSS a šablon. Dále je v Joom Gallery pěkně vyřešené oprávnění. V rámci kategorií lze vybrat, zda je kategorie publikována či nikoli, případně kategorii skrýt nebo zaheslovat. Je také možné nastavit oprávnění pouze pro příslušnou skupinu uživatelů. Zcela stejně řešená jsou i oprávnění u jednotlivých fotografií. Zatím to vypadá, že Joom Gallery je ideální galerií. Má však jeden podstatný problém, a to je absence klíčových slov u fotografií, což je jeden z hlavních požadavků fotoblogu. Dalším problémem je vkládání galerií a kategorií do obsahu. Tato funkce se dá přidat rozšířením pro Joom Gallery a funguje velmi pěkně. Je možné vložit samostatné obrázky nebo celé kategorie. Ale stejně jako u Eazyest Gallery (a ostatně všech galerií zaměřených spíše na strukturu galerie než jejich přidávání do obsahu) se při kliknutí na fotografii dostaneme přímo do galerie, ve které se fotografie nachází. Také není možné 38

55 4.4. Funkce systému a jeho rozšíření vynechat některé fotografie z kategorie nebo nakombinovat několik fotografií z různých kategorií. Kombinovat celé kategorie možné je, ale nelze je promíchat, lze je pouze vložit za sebou. Joom Gallery tedy postrádá funkce, které jsou u vkládání fotografií do obsahu požadovány. Celkový přehled požadavků a jejich splnění s Joom Gallery je možné nalézt v tabulce 4.9. Závěr pro Joom Gallery Joom Gallery je velmi pěkně propracovaná fotogalerie, která ale i po instalaci rozšíření pro integraci do obsahu stále zůstává pouze fotogalerií ne příliš spolupracující s obsahem. I tak je ale hlavním problémem nemožnost vkládat klíčová slova k fotografiím. Tuto galerii tedy zcela jistě není možné vybrat, ačkoli sama o sobě splňuje velkou část z požadavků. Phoca Gallery Phoca Gallery je další z oblíbených bezplatných galerií pro Joomlu. Je podobná Joom Gallery hlavně svou propracovaností a orientací na vytváření strukturovaných galerií. Stejně tak má k dispozici mnoho dalších rozšíření a mnoho věcí se dá nastavit v konfiguraci galerie. Opět podobně jako ostatní galerie tohoto druhu má jako kategorie vnořené složky, kam je možné vkládat fotografie. Tyto kategorie pak lze zobrazit například z menu a procházet jejich strukturu. Při zobrazení jejího obsahu je možné zvolit řazení náhledů fotografií například podle hodnocení, počtu zobrazení nebo názvu. Detaily fotografií stejně jako Joom Gallery splňují spoustu požadavků fotoblogu. Je možné fotografie hodnotit nebo komentovat, zobrazit její popis či EXIF data, a co je hlavní, narozdíl od Joom Gallery disponuje klíčovými slovy přiřazenými k fotografiím. Tato klíčová slova lze zobrazit jako odkazy, které jsou schopné zobrazit všechny fotografie se stejným klíčovým slovem. Vkládání fotografií a kategorií do obsahu je také propracovanější. Je možné vložit jak samostatný obrázek, tak skupinu obrázků nebo celé kategorie. U jednotlivých obrázků je možné při jeho vložení změnit velké množství vlastností, která jsou pro něj defaultně nastavena. Jde například o barvu pozadí nebo rámečku, zobrazení jeho vlastností jako hodnocení nebo popis, a v neposlední řadě také typ zobrazení detailu fotografie (typ lightboxu nebo i bez něj). Skupinu obrázků je možné zvolit pouze z jedné kategorie, ale lze vybrat, od které fotografie se jich kolik zobrazí. Lze tedy z kategorie některou fotografii i vynechat. I zde je možnost přepsat základní nastavení, jako způsob řazení obrázků, zobrazení názvu nebo hodnocení, typ zobrazení apod. Také je možné zobrazit celou kategorii, to už ale bez dodatečných nastavení. Bohužel obrázky z více kategorií je možné zvolit pouze tak, že se nejdříve zvolí ty z jedné galerie, pak z další atd. Není možné mezi sebou obrázky kombinovat. Obrázky ze stejné galerie se pak zobrazují po skupinách. Ačkoli se Phoca Gallery zdá poměrně ideálním řešením, jsou zde opět problémy, které nejsou lehce překonatelné. Jedná se hlavně o zobrazení detailů 39

56 4. Analýza dostupných řešení fotoblogu fotografií ze zobrazené skupiny náhledů. Tím myslím hlavně pokud jsou na stránce zobrazeny fotografie z obsahu z různých kategorií, nebo pokud jsou zobrazeny fotografie dle klíčového slova. Pokud jsou tyto náhledy z různých galerií, nastává problém. Phoca Gallery má dva různé druhy zobrazení. Jedním jsou lightboxy, které zobrazují detaily fotografií, jejichž náhledy jsou umístěny na stránce. Druhou možností jsou detaily přímo ve stránce nebo lightbox s tzv. multiboxem. V této druhé možnosti lze zobrazit kromě detailu fotografie také další prvky, jako možnost hodnotit a komentovat fotografii, zobrazit její klíčová slova, popis a podobně, což v první možnosti nelze. Pokud je ale nastavena pro zobrazení detailu fotografie tato druhá možnost, uživatel se po zobrazení náhledu pomocí procházení na následující a předchozí fotografii pohybuje v kategorii fotografií, kam patří původně zobrazená fotografie. Takže pokud jsou například zobrazeny fotografie, které mají přiřazeno klíčové slovo moře a je z těchto fotografií zobrazen detail fotografie třeba z kategorie krajina, tak když se pak v detailu pomocí šipky zobrazí detail další fotografie, zobrazí se obrázek který následuje dál v kategorii krajina (což vůbec nemusí být fotografie, na níž se vyskytuje motiv moře) a nikoli fotografie s klíčovým slovem moře. Existuje tedy buď možnost zobrazovat detaily fotografií tak, jak mají být, ale bez veškerých detailů, a nebo se všemi detaily, ale nesprávně. Ani jedna z možností tedy není vyhovující. Navíc vyhledávání této galerie neumožňuje vyhledávání pomocí klíčových slov. Celou tabulku vlastností Phoca Gallery je možné nalézt v tabulce 4.9. Závěr pro Phoca Gallery Phoca Gallery rozhodně svou propracovaností předčí Joom Gallery, ale ani tak není dokonalá, ačkoli se k dokonalosti blíží. Phoca Gallery by byla dobrým řešením pro tvorbu rozsáhlé fotogalerie, ale pro provázání fotografií s obsahem a možnost řazení dle klíčových slov tato galerie není vhodná Hodnocení galerií pro Drupal V tabulce níže je možné najít hodnocení galerií vybraných pro Drupal. Jedná se o galerie Media Gallery, jejíž hodnocení se nachází ve čtvrtém a pátém sloupci (M1, M2), a o galerii Brilliant Gallery, jejíž hodnocení se nachází v posledních dvou sloupcích (B1, B2). Tabulka 4.10: Hodnocení Media Gallery a Brilliant Gallery požadavek pri. značení M1 M2 B1 B2 sdružování obrázků do galerií 2 FG kategorie galerií 2 FG název a popis obrázku 2 FG

57 4.4. Funkce systému a jeho rozšíření exif data 3 FG klíčová slova obrázku 1 FG administrace v galerii fotografií 2 FG administrace fotogalerií 2 FG administrace kategorií 2 FG vložení galerií/kategorií do obsahu vložení 1 až n fotografií do obsahu zobrazení všech galerií a jejich procházení galerie jako seznam náhledů zobrazit předchozí a následující foto responzivní zobrazení fotografií 3 FG FG FG FG FG FG automatické náhledy 2 FG volba velikosti automatických náhledů umí v detailu fotografie zobrazit název umí v detailu fotografie zobrazit popis umí v detailu fotografie zobrazit klíčová slova umí v detailu fotografie zobrazit exif data 2 FG FG FG FG FG KW v detailu jako odkazy 1 FG náhledy bez stránkování 3 FG nejčastěji prohlížené, naposledy přidané možnost vynechání fotografií při vložení galerie 4 FG FG

58 4. Analýza dostupných řešení fotoblogu vkládání komentářů k fotografiím volba, kdo může komentovat vložení hodnocení k fotografiím 3 FG FG FG vložení copyrightu 4 FG vložení vodoznaku 3 FG přiřadit stupně oprávnění galerií jednotlivé stupně oprávnění galerií 3 FG FG zákaz kopírování obrázků 4 FG odkaz na nepřístupnou galerii 3 FG uzamčení galerie 3 FG pouze náhledy bez možnosti zobrazit detail 4 FG vyhledávání pomocí popisu 2 FV vyhledávání pomocí klíčových slov vyhledávání pomocí data vložení a vytvoření 1 FV FV vyhledávání pomocí EXIF 3 FV Media Gallery I zde je opět jasně viditelný přechod z Joomly do Drupalu. Media Gallery ve své základní verzi postrádá poměrně velké množství funkcí, které jsou potřeba. Ale protože se jedná o Drupal, pro zkušeného vývojáře to není žádný problém. Pokud nějaká funkce chybí, je možné Drupal pomocí několika dalších modulů a jejich nastavení přizpůsobit a funkci tím doplnit. Provádět ale taková přizpůsobení pro všechny požadavky by pravděpodobně bylo velmi časově náročné a tudíž by to nemělo smysl, protože je možné za mnohem kratší dobu tyto požadavky splnit pomocí galerie jiného systému. Media Gallery toho sama příliš nenabízí. Je možné vytvořit typ obsahu pro galerii a tam přidávat obrázky. Ty mají k dispozici název, popis, klíčová slova a nastavení licence. To je ale vše. Tyto obrázky se pak jako náhledy zobrazí v galerii, kde je možné zobrazit a procházet jejich detaily. V detailu se dají zobrazit všechny vlastnosti fotografie, včetně klíčových slov ve formě odkazů. 42

59 4.4. Funkce systému a jeho rozšíření Aby ale vedly na něco smysluplného, bylo by potřeba pár úprav. Pro někoho je možná pěkné, že pořadí náhledů v galerii se dá měnit pomocí přesunutí konkrétního náhledu na požadované místo. Dalším dostupným nastavením je možnost zvolit si počet sloupců a řádek náhledů v galerii a umístění názvu galerie. Také je možné změnit velikosti náhledů. Do obsahu není možné galerie vkládat, je ale možné vložit obsah do galerie do pole popis. Tam je také možné s pomocí jiných modulů vložit samostatně obrázky z knihovny médií, kam se nahrané obrázky z galerií ukládají. Pokud nepočítáme s úpravami systému a dalšími moduly, tak nahrávání obrázků po skupinách možné není a stejně tak nelze nahrát více galerií do obsahu. Další funkce by bylo možné doplnit dalšími moduly a úpravami, ale vzhledem k tomu, jak malá tato galerie je, možná by se pro rozsáhlejší galerii fotoblogu vyplatilo postavit novou galerii zcela od začátku. Všechny vlastnosti Media Gallery vzhledem k požadavkům fotoblogu je možné nalézt v tabulce Závěr pro Media Gallery Media Gallery by bylo možné přizpůsobit tak, aby byla vyhovující, ale to by stálo velké množství času, které u jiných galerií není nutné investovat. Z toho důvodu tato galerie není vhodná. Brilliant Gallery Brilliant Gallery je opět zcela jiná než předchozí galerie. Ze začátku je třeba věnovat chvíli její konfiguraci, což je možné v nastavení galerie. Tam se dají nastavit i další věci, jako například barva pozadí galerie, počet sloupců, ve kterých se mají zobrazovat náhledy fotografií, typ lightboxu atd. Narozdíl od Media Gallery nemá Brilliant Gallery vlastní typ obsahu. Fotografie se nahrávají pomocí protokolu FTP přímo do složky Drupalu, kterou je nutné vytvořit a nastavit v konfiguraci galerie jako složku pro fotografie. Galerie je pak možné upravovat v nastavení galerií, kde se vybere galerie pro úpravu a tím se vypíše seznam fotografií v galerii. Tato galerie ale moc nastavení nemá, lze pouze označit u každé fotografie, zda se má zobrazit, pokud se tato galerie vloží do obsahu. Galerie se pak může přidat do jakéhokoli typu obsahu pomocí shortcode, kde se definuje cesta ke galerii, kterou chceme vložit. V tomto shortcode také lze přepsat některá výchozí nastavení, jako třeba způsob řazení obrázků, maximum vložených fotografií nebo zobrazení názvu fotografie (což je její jméno souboru). Je také možné vložit fotografie z galerií po jedné. Mimo jiných požadavků galerii chybí například responzivní zobrazení detailů fotografií. Ty je možné zobrazit pomocí některého z dostupných lightboxů. Ani jeden z nich ale responzivitu nepodporuje. Protože tato galerie pracuje s obrázky pouze podle toho, zda jsou nahrány ve složce a nedává o nich nijak vědět systému, není možné s fotografiemi 43

60 4. Analýza dostupných řešení fotoblogu pracovat pomocí dalších rozšíření. Narozdíl od Media Gallery tedy není možné ji ani pracnějšími úpravami přizpůsobit, jak je vidět z tabulky Závěr pro Brilliant Gallery Závěrečné zhodnocení Brilliant Gallery je tedy takové, že pokud bych měla zvolit nejméně vyhovující galerii, byla by to tato. Není možné s ní splnit většinu požadavků a to včetně těch s nejvyšší prioritou Závěrečné zhodnocení galerií Ze všech zkoumaných galerií lze vždy celkem s jistotou poznat, ke kterému systému galerie patří. Pro WordPress jsou galerie komplexní, ale i přizpůsobitelné, pro Joomlu velice propracované a s velkým množství nastavení a pro Drupal minimalistické s předpokladem, že si vývojář spíše vytvoří galerii vlastní a nebo si modul galerie po instalaci dále přizpůsobí. Galerii je ale třeba vybrat s ohledem na požadavky fotoblogu. Dle nich považuji za nejvhodnější NextGEN Gallery pro systém WordPress. Má nejlepší integraci fotografií a galerií do obsahu a je snadno modifikovatelná pomocí šablon. Pokud tedy nebude tento výběr v rozporu s některým z dalších kritérií, WordPress by byl vhodný systém pro implementaci fotoblogu. Pokud by z nějakého důvodu nebylo možné použít NextGEN Gallery, tak jako druhá nejvhodnější je Phoca Gallery pro systém Joomla a za ní následuje Eazyest Gallery pro systém WordPress. Tyto galerie jsou si v principu docela podobné, ale v Eazyest Gallery by bylo třeba větších úprav pro splnění požadavků. Nejhůře ze zkoumaného úhlu pohledu vyšly galerie pro Drupal. To rozhodně neznamená, že Drupal je horší systém pro vytváření fotografických galerií než ostatní systémy. Pro vytvoření kvalitní a rozsáhlé galerie by ale bylo třeba daleko více času a úsilí než kolik je třeba pro WordPress a Joomlu Ostatní požadavky Po zhodnocení dostupných galerií je třeba zhodnotit i ostatní požadavky pro fotoblog, jako jsou možnosti psaní článků a novinek, vytváření stránek, vložení kontaktního formuláře nebo návštěvní knihy. U těchto požadavků se předpokládá, že by neměly znamenat problém pro žádný ze systémů. Jde spíše o potvrzení tohoto předpokladu a zhodnocení přívětivosti systémů ohledně těchto funkcí WordPress Nejdůležitější částí fotoblogu hned po galerii je psaní článků. V tomto ohledu WordPress plně vyhovuje. Disponuje možností přiřadit článkům jak kategorii, tak klíčová slova. Na konci zobrazeného článku se pak tyto atributy vypíší a 44

61 4.4. Funkce systému a jeho rozšíření je možné si dle nich zobrazit pouze články v dané kategorii nebo s přiřazeným klíčovým slovem dle výběru. Ke každému článku je možné vkládat komentáře a v administraci tuto možnost povolit nebo zakázat. Kategorie (zde rubriky) do sebe mohou být jakkoli vnořovány a vytvářet tak i složitější strukturu. Jeden článek může patřit i do více kategorií. Řečeno ve zkratce, WordPress splňuje všechny požadavky pro články již v základní verzi. Co se týče splnění požadavků pro stránky, ani zde se žádný problém nevyskytuje. Kromě vytváření formulářů WordPress nabízí všechny funkce, které jsou fotoblogem požadovány. Formuláře se dají bez problémů dodat pomocí některého z pluginů. Pro novinky jsou možná dokonce dvě řešení. První je vytvoření kategorie Novinky, kam by se všechny novinky řadily a s těmi by se pak pracovalo, a druhou možností je instalace některého z mnoha pluginů specializovaných přímo na publikování novinek. Propojení se sociálními sítěmi lze také vyřešit pomocí některého z nepřeberného množství pluginů, které se na tuto možnost specializují. Stejně tak i ostatní požadavky, které nejsou splněny již základní instalací WordPressu, je možné vyřešit nainstalováním vybraných pluginů. Snad jediný požadavek, který tak vyřešit nelze, je FO.6 (možnost zobrazit webové kamery), který ale nemá takovou prioritu, kterou by bylo nutné vyřešit. Poté ještě máme požadavek, který nelze splnit zcela, ale jen částečně, a to je FV (vyhledávání podle časového intervalu). Sice není možné vyhledávat od vybraného dne po vybraný den, ale je možné si zobrazit archiv, kde lze zobrazit články dle předem daných časových úseků. 1 WordPress tedy přesně dle předpokladů splňuje všechny důležité požadavky. K jejich splnění často stačí jeho základní instalace a pokud ne, tak existuje možnost doinstalovat pluginy, které další potřebné funkce zařídí. Je zde velmi pěkně poznat, že WordPress byl původně navržen jako blogovací systém a tudíž i pro fotoblog vyhovuje Joomla U Joomly je opět hned poznat, že se jedná o systém navržený jako CMS a nikoli jako blog. Ve správě obsahu nabízí širokou škálu možností již ve své základní instalaci. Narozdíl od WordPressu nemá obsah rozdělený na příspěvky a stránky, ale má pouze jeden typ obsahu nazývající se články. Tyto články je pak možné řadit do menu, kde se dají články zobrazit jak samostatně, tak jako odkazy na skupinu článků, možností je však více. Články je možné řadit do kategorií a přiřazovat jim štítky, kde obojí může mít strukturu. Jeden článek lze přiřadit pouze jedné kategorii, ale pro přiřazení článku do více kategorií existují rozšíření. Další rozdíl v kategoriích Joomly a WordPressu je ta, že v Joomle lze přiřadit oprávnění i kategoriím. Můžeme galerií. 1 Požadavky pro vyhledávání v galerii byly zhodnoceny již v kapitole týkající se hodnocení 45

62 4. Analýza dostupných řešení fotoblogu tedy například povolit přístup do dané kategorie pouze konkrétním osobám dle uživatelských skupin. Také lze přiřadit kategorii pouze vybranému jazyku nebo si ke kategorii připsat poznámku. To vše je možné i u štítků, těch ale může mít článek přiřazených i více. V administraci článků je možné přidávat pouze štítky, které již byly přidány pomocí správce štítků. Před začátkem psaní článku, kde bude potřeba nový štítek, je tedy třeba jej nejprve vytvořit, jinak v článku přiřadit nepůjde. To je další rozdíl mezi Joomlou a WordPressem, v němž je možné přiřazovat i zatím neexistující štítky, které se po přiřazení automaticky vytvoří. Celkově má administrace článků v Joomle více funkcí. Příkladem je například možnost zveřejnit článek od nějakého data po jiné datum. To se může hodit například pokud na webu probíhá nějaká soutěž. Lze si tak článek připravit dopředu a pouze nastavit datum, kdy se má článek zveřejnit a datum, kdy se má stáhnout z veřejného rozhraní a dále není potřeba se o něco starat. Další pěknou funkcí je možnost rozdělit článek na více stránek nebo třeba volba, které atributy článku se u něj zobrazí (autor, kategorie, datum poslední úpravy atd.). Stejně jako ve WordPressu, i v Joomle je možné další požadavky (kromě FO.6 a FV ) splnit doinstalováním dodatečných rozšíření. Tedy i Joomla splňuje všechny potřebné požadavky a dokonce i něco navíc Drupal Drupal má v základní verzi dva typy obsahu, což jsou stejně jako ve Word- Pressu články (příspěvky) a stránky. Mnoho se od sebe ale neliší, snad jen tím, že u článků jsou ve výchozím nastavení povoleny komentáře a že je možné k nim přiřadit štítky a obrázek. V Drupalu je ale možné typy obsahu přizpůsobt pomocí správce polí a dalších modulů. V případě potřeby si lze také vytvořit zcela vlastní typ obsahu. Kategorie v článcích ani stránkách ve výchozím nastavení nejsou, ale je možné je přidat pomocí taxonomie a správy polí jednotlivých typů obsahu. Třídění obsahu má Drupal velmi pokročilé, protože předpokládá velké množství článků, stránek a dalšího obsahu. To zajišťuje právě pomocí taxonomie, která obsahuje tzv. slovníky a ty zase obsahují jednotlivé termíny. Například štítky jsou také slovníkem a každý jednotlivý štítek je termín ve slovníku. Slovníky se mohou vytvářet a poté přiřazovat k jednotlivým typům obsahu, což by byl postup pro vytvoření kategorie. Další funkce, které Drupal v základní verzi nenabízí, by se stejně jako ve WordPressu a Joomle daly doplnit buď doinstalováním dalších modulů, případně jejich doinstalováním, konfigurací a provázáním jak vzájemným, tak se systémem. Stejně jako u galerií by se ale tímto nastavením strávilo větší množství času, avšak tento rozdíl by nejspíš nebyl natolik znatelný jako v případě galerií. 46

63 4.5. Šablony Drupal je tedy stejně jako ostatní systémy v ostatních požadavcích vyhovující. Narozdíl od nich ale nenabízí většinu funkcí zcela jednoduše a k jejich získání je třeba více času Zhodnocení ostatních požadavků Výsledné zhodnocení dopadlo dle předpokladů tak, že každý systém ostatním požadavkům plně vyhovuje. Rozdíl je pouze v náročnosti uvedení systému do požadovaného stavu. Zatímco WordPress a Joomla většinu funkcí mají již v základní verzi, v Drupalu by bylo třeba úprav k dosažení cíle. 4.5 Šablony Posledním kritériem ke zhodnocení systémů je dostupnost volně použitelných šablon a obtížnost jejich přizpůsobení. Tyto šablony musí být navíc vzhledem k požadavkům responzivní. Po srovnání počtu dostupných šablon nezkonkurenčně vede WordPress. Existuje mnoho stránek nabízejících šablony jak volně ke stažení, tak placené profesionální výtvory. Šablony ve WordPressu jsou velice jednoduše editovatelné a každou získanou volně dostupnou šablonu lze rychle přizpůsobit. Počet dostupných šablon pro Joomlu je již o hodně menší než pro Word- Press, ale i tak je stále z čeho vybírat. Šablony jsou také jednoduše editovatelné, ale větší úpravy už mohou být těžší, protože šablona v Joomle musí být uzpůsobena tomu, že se dá dále měnit i z administrace systému. Drupal disponuje nejmenším počtem dostupných šablon. S volně dostupnými šablonami je na tom ještě hůře. Protože je u Drupalu běžné, že celý web je vytvářen na míru a vysoce přizpůsoben konkrétním požadavkům, tak se předpokládá, že ani šablona nebude výjimkou. Pro vytváření šablon v Drupalu je také nutné mít mnohem více znalostí, dovedností a zkušeností než pro Joomlu nebo WordPress. Pokud by výběr systému záležel pouze na možnostech výběru šablony, bylo by vhodné vybrat WordPress nebo Joomlu. Drupal nemá v šablonách dostatečně široký výběr a vytvoření nové šablony je poměrně náročné. Při výběru mezi WordPressem a Joomlou je nutné se ptát, zda je vhodná šablona, jejíž prvky se dají při použití šablony omezeně upravit i z administračního prostředí nebo zda tato funkčnost není vyžadována, a podle toho rozhodnout. Pro fotoblog tato funkčnost není třeba a protože šablon pro WordPress je k dispozici nejvíce a jejich přizpůsobení je nejméně náročné, WordPress se jeví jako nejlepší volba. 47

64 4. Analýza dostupných řešení fotoblogu 4.6 Závěr Vzhledem k výsledkům zhodnocení vybraných systémů je výběr jednoho z nich celkem přímočarý. Při porovnání systémů podle prvního kritéria (tj. celkový dojem systému) vyšla jako nejvhodnější volba WordPress nebo Joomla a až o něco dále Drupal. Při zkoumání systémů s ohledem na druhý parametr (tj. funkce systému a jeho rozšíření) si vedl nejlépe opět WordPress a v poměrně těsné blízkosti za ním se nachází Joomla. Drupal tentokrát propadl poměrně daleko za oběma systémy. A v hodnocení dle třetího parametru (tj. dostupnost a přizpůsobitelnost šablon) také uspěl nejvíce WordPress, za ním následovala Joomla a jako poslední skončil Drupal. Výsledky hodnocení je možné si prohlédnout v tabulce 4.11 a na obrázku 4.2. Pro implementaci fotoblogu se tedy dle celkové analýzy všech tří systémů nejlépe hodí systém WordPress % Vlastnosti systému Funkce systému Šablony systému Celkové hodnocení WordPress Joomla! Drupal meta-chart.com Obrázek 4.2: Srovnání systémů dle kritérií, vytvořeno pomocí [4] Tabulka 4.11: Srovnání systémů dle kritérií systém vlastnosti funkce šablony celkem WordPress 90 % 95 % 100 % 94 % Joomla! 85 % 85 % 90 % 86 % Drupal 75 % 60 % 70 % 66 % 48

65 Kapitola 5 Návrh a implementace V této kapitole popíši kroky návrhu a implementace výsledné webové aplikace. Z analýzy možných řešení popsané v kapitole 4 vyplynulo, že fotoblog je nejvhodnější implementovat pomocí redakčního systému WordPress. Na tomto zjištění bude postaven celý další postup. Pro realizaci aplikace bude nutné rozšířit základní funkce WordPressu a vytvořit nebo upravit vhodnou šablonu pro prezentaci obsahu. Vybraný RS je možné rozšířit pomocí pluginů, velká část této kapitoly se tedy bude zabývat jejich výběrem a případnou úpravou. Další část bude věnována realizaci šablony, kterou bude v lepším případě možné vytvořit úpravou nějaké vhodné volně dostupné šablony. Pokud se takovou šablonu nepodaří najít, bude nutné navrhnout a vytvořit vlastní. 5.1 Požadavky pro galerii Z analýzy možných řešení je již vybrán pro implementaci galerie plugin Next- GEN Gallery (dále jen NGG), který v počátku implementace fotoblogu existuje ve verzi Z analýzy rovněž vyplývá, které požadavky tato galerie splňuje již v základu a u kterých požadavků je nutné jejich splnění teprve zajistit, což je možné vyčíst z tabulky 4.8. Dále se tedy budu zabývat požadavky, které dle tabulky mají první nebo druhý parametr větší než 1. Pokud má požadavek parametry rovné nule, znamená to, že jej splnit nelze. Naopak pokud jsou oba parametry rovny jedné, galerie je již splňuje v základní verzi a není třeba se jimi zabývat. Požadavky k NGG je možné splnit v zásadě dvěma způsoby. Prvním je úprava šablon pro zobrazení obrázků a druhým je instalace pluginů, které na NGG navazují. Přestože tato galerie existuje již poměrně dlouhou dobu, na většinu doplňujících funkcí existuje málokdy více než jeden plugin, výběr je tedy většinou jednoduchý. Je ale třeba si dát pozor na to, že některé z těchto pluginů mohou být zastaralé a s aktuální verzí NGG již nespolupracují. 49

66 5. Návrh a implementace Vložení hodnocení k fotografiím Požadavek s označením FG.22 se týká možnosti hodnotit jednotlivé fotografie hvězdičkami od jedné do pěti. Existuje celá řada pluginů umožňujících přidání této funkce k článkům, stránkám nebo i médiím. Problém je, že obrázky uložené pomocí NGG nejsou běžné multimediální soubory. Je tedy nutné vybírat z pluginů, které spolupracují s NextGEN Gallery. Z těch tuto funkci umožňuje přidat pouze jediný, a to NextGEN Gallery Voting aktuálně ve verzi Tento plugin umožňuje hodnocení jak jednotlivých obrázků, tak celých galerií. Je třeba pouze přidat krátký PHP kód na místo, kde se má hodnocení zobrazit. Kromě hvězdičkového hodnocení umožňuje ještě další dva typy, a to přiřazení čísla od 0 do 10 a nebo tlačítka Líbí /Nelíbí. Hodnocení je možné povolit nebo zakázat pro fotky nebo pro galerie. Je možné povolit hodnocení jen registrovaným uživatelům, omezit počet hlasů na osobu (IP adresu) nebo povolit či zakázat zobrazit výsledky hodnocení. V administraci pak plugin nabízí zobrazení uskutečněných hodnocení. Tento plugin je tedy zcela vyhovující Vložení komentářů k fotografiím Požadavek FG.20 definuje možnost vkládání komentářů k jednotlivým fotografiím. Pro tuto funkci sice existuje přímo pro NGG plugin Comments for Nextgen Gallery, ale po vyzkoušení s NGG jsem zjistila, že již nefunguje. Protože má tento požadavek prioritu 4, rozhodla jsem se, že ho nechám pro možná budoucí vylepšení aplikace Zobrazení klíčových slov a EXIF dat v detailu Dalšími požadavky na galerii jsou FG.15.3, FG.15.4 a FG.16, které požadují možnost zobrazit v detailu obrázku jeho klíčová slova ve formě odkazů na všechny fotografie s daným klíčovým slovem a dále zobrazit jeho EXIF data. Jak jsem se již zmínila v analýze dostupných řešení, velkou výhodou Next- GEN Gallery je možnost úpravy nebo vytvoření šablony pro zobrazení fotografií. To se týká všech zobrazení, které je možné v NGG vytvořit, jako třeba zobrazení alba, zobrazení galerie nebo právě zobrazení detailu fotografie. Složka se šablonami se v adresářové struktuře pluginu nachází ve složce products/photocrati_nextgen/modules/ngglegacy/view. Tam se nachází jedna nebo více šablon pro každé zobrazení. Ke kterému z nich šablona patří poznáme vždy podle názvu. Například pro zobrazení galerie všechny šablony začínají slovem gallery. Jakou šablonu má NGG použít při zobrazení fotografií se dá nastavit v administračním rozhraní. Pod záložkou Gallery Gallery Settings je možné nastavit výchozí šablonu pro každý druh zobrazení. Toto výchozí nastavení je dále možné změnit vždy při vkládání fotografií do obsahu. Pro zobrazení detailu fotografie je možné v NGG použít zobrazení image browser. Soubor se jménem imagebrowser-exif.php je šablona obsahující na- 50

67 5.1. Požadavky pro galerii víc i EXIF data. Pokud by tedy byla nastavena jako výchozí šablona, byl by splněn požadavek FG Protože je ale třeba přidat do zobrazení detailu fotografie i klíčová slova, je třeba tuto šablonu ještě upravit. Přidat k detailu fotografie její klíčová slova je možné buď úpravou existující šablony nebo vytvořením nové. Já si raději vytvořím novou šablonu zkopírováním šablony imagebrowser-exif.php a pojmenuji ji například imagebrowsercustom.php. Název šablony za pomlčkou není důležitý, je ale nutné, aby název nové šablony začínal slovem imagebrowser. Tuto novou šablonu je možné si upravit jak je třeba. Klíčová slova obrázku je možné přidat do šablony na místo, kde se mají zobrazit, pomocí mírně modifikovaného kódu uvedeného v [30]. Konečný kód je vidět v ukázce kódu 5.1. Pomocí něho jsou vypsána jednotlivá klíčová slova ve formě odkazů na galerii fotografií s daným klíčovým slovem. Tímto je funkčnost požadavků FG.15.3, FG.15.4 a FG.16 splněna. <? php $tags = wp_get_object_terms ( $image ->pid, ngg_tag )?> <? php foreach ( $tags as $tag ) :? > <a href =" <? php bloginfo ( url );? >/ ngg_tag / <? php echo $tag -> slug ;?>" ><? php echo $tag -> name ;?></a> <? php endforeach ;? > Ukázka kódu 5.1: Vložení klíčových slov do detailu fotografie Zobrazení všech galerií a možnost jejich procházení Požadavek FG.9.3 říká, že má být možné vložit na web všechny fotografie, které bude možné procházet. NextGEN Gallery toto umožňuje a to tak, že stačí založit album a do něho vložit všechny galerie nebo alba s galeriemi. Toto album je pak možné vložit na stránku, kde zobrazí svůj obsah. Tím mohou být jak další alba, tak galerie. V těch je pak možné procházet jako ve složkách. Jediným problémem je, že zobrazení galerií nemá žádný odkaz, jak se z nich dostat zpět do alba. Pro album to platí také, ale tomu je možné se vyhnout tím, že se každému albu přiřadí vlastní stránka. Cesta ve stromové struktuře se pak může zobrazit například v drobečkové navigaci. U detailu fotografie vzniká podobný problém, kterým je nemožnost vrátit se z tohoto detailu na náhledy všech fotografií v galerii. Jak k detailu fotografie, tak k náhledům fotografií v galerii je tedy nutné přidat odkaz vedoucí o jednu úroveň nahoru ve struktuře fotografií (tedy z detailu fotografie na náhledy a z náhledů do alba). Obě tyto funkce je možné realizovat získáním aktuální URL adresy a její modifikací na novou URL vedoucí o úroveň výše. NGG si pro své potřeby za běžnou URL adresu WordPressu přidává vlastní část adresy, pomocí které ví, co má aktuálně zobrazit. Tato část vždy začíná řetězcem nggallery (pokud v nastavení galerie tento řetězec není nastaven jinak) 51

68 5. Návrh a implementace a za ním následuje informace, zda se zobrazuje obrázek nebo galerie/album. Pokud mám tedy například relativní adresu /2014/03/kapky/nggallery/ image/mala-vodni-kulicka/, tak část /2014/03/kapky/ je adresa článku ve WordPressu a část nggallery/image/mala-vodni-kulicka/ je informace NGG o tom, že se zobrazuje obrázek (image) s označením mala-vodni-kulicka. Pokud se zobrazuje galerie, album nebo obojí, část adresy za nggallery obsahuje již název alba nebo galerie. Například galerie s názvem snih nacházející se v albu zima by měla NGG adresu nggallery/zima/snih/. Pokud jsou ale alba vnořená, tak se vždy zobrazuje pouze poslední album, ze kterého se přistoupilo do galerie. Pokud by tedy galerie snih byla v albu zima a to by bylo v albu obdobi, pak by adresa byla stále nggallery/zima/snih/. Před implementací potřebných funkcí je třeba myslet na to, kdy se mají zpětné odkazy zobrazovat a kdy nikoli. U detailu fotografie bude zpětný odkaz vždy, ale u galerie to tak není. Například pokud je galerie vložena ve stránce, není se kam vracet, tudíž by žádný odkaz být zobrazen neměl. Stejně tak odkaz není třeba pokud je nejen albu, ale i galerii, přiřazena vlastní stránka. Na album, ze kterého se ke galerii přistoupilo, je v takovém případě možné se vrátit pomocí drobečkové navigace. Zpětný odkaz je tedy potřeba zobrazit pouze pokud se v URL nachází řetězec nggallery. Kód pro zobrazení zpětného odkazu z galerie do alba je možné si prohlédnout na ukázce kódu 5.2. Nejdříve si zjistím aktuální URL adresu. Dále v případě, že obsahuje řetězec nggallery, vytvořím novou adresu z té původní tak, že vynechám její poslední část, která obsahuje název galerie. Tím získám adresu alba, ze kterého se do této galerie přišlo. Nakonec na stránku umístím odkaz vedoucí na novou adresu. <? php $url = $_SERVER [" HTTP_HOST "]. $_SERVER [" REQUEST_URI " ]; $url_parts = explode ("/", $url ); if ( array_search ( nggallery, $url_parts )!= false ) { $url_new = " http :// "; for ( $i = 0; $i < count ( $url_parts ) - 2; $i ++ ) { $url_new.= $url_parts [$i]. / ; }?> <a href =" <? php echo $url_new ;?>">Zpet do alba </a> <? php }?> Ukázka kódu 5.2: Vložení zpětného odkazu z galerie do nadřazeného alba Kód pro zobrazení zpětného odkazu z fotografie do galerie je možné si prohlédnout na ukázce kódu 5.3. Začátek je velice podobný jako u předchozí 52

69 5.1. Požadavky pro galerii funkce. U první podmínky se ale zjišťuje, zda galerie není tvořena dle klíčových slov, pak má totiž jiný tvar URL adresy a nový odkaz bude stejný jako je aktuální adresa bez části adresy pro NGG. V případě obyčejné galerie se postupuje podobně jako u předchozí funkce. Požadavek FG.9.3 se tedy podařilo splnit. <? php $url = $_SERVER [" HTTP_HOST "]. $_SERVER [" REQUEST_URI " ]; $url_parts = explode ("/", $url ); if ( $url_parts [1]!= " ngg_tag ") { $url_new = " http :// "; for ( $i = 0; $i < count ( $url_parts ) - ( $url_parts [ count ( $url_parts ) - 4] == nggallery? 4 : 3); $i ++ ) { $url_new.= $url_parts [$i]. / ; } } else { $url_new = " http :// ". $url ; }?> <a href =" <? php echo $url_new ;? ># gallery - thumbnails "> Zpet </a> Ukázka kódu 5.3: Vložení zpětného odkazu z fotografie do galerie V ukázce kódu 5.3 je možné si všimnout přidání ID do URL adresy zpětného odkazu. Prvek s tímto ID je kontejner, ve kterém se nachází náhledy fotografií z galerie. Odkazuje se na něj z toho důvodu, že při opětovném zobrazení stránky s náhledy se stránka načte znovu a tudíž je zobrazena od začátku. Pokud je ale galerie vložena třeba na konci příspěvku, je vhodné uživateli zobrazit rovnou náhledy a nenutit ho rolovat k nim zpět dolů. To je zde tedy vyřešeno odkázáním na ID zobrazovaného prvku. Tento způsob je použit i v jiných částech práce a dále na něj již nebudu upozorňovat Zobrazení náhledů fotografií bez možnosti zobrazení detailu Pro splnění požadavku FG.30 existuje díky šablonám v NGG velmi jednoduché řešení. Stačí vytvořit šablonu zobrazení galerie, kde se u zobrazení jednotlivých náhledů umaže odkaz vedoucí na detaily fotografií. Při vložení galerie na stránku pak stačí tuto šablonu vybrat. Problém může nastat v případě vyhledávání, kdy se ve výsledku zobrazí fotografie z takového alba. Tam bohužel nelze vymazat odkaz na detail u jed- 53

70 5. Návrh a implementace notlivých fotografií. Je tedy nutné u fotografií pro takovéto zobrazení v administraci galerie vybrat možnost vyřazení fotografií z vyhledávání Zákaz kopírování obrázků Zákaz kopírování obrázků v aplikaci určuje požadavek FG.27. Na jeho splnění existují nástroje jako znemožnění kliknutí pravého tlačítka myši na obrázek (a tím zákaz možnosti obrázek uložit), ale tato možnost zkopírování obrázku spolehlivě nezabrání. Pokud návštěvník bude chtít, stačí když si vyfotí obrazovku a obrázek si z ní vyřízne. Spolehlivá ochrana proti kopírování obrázků zatím neexistuje a dostupné nástroje navíc znepříjemňují procházení webu pro uživatele s čistými úmysly. Po vysvětlení těchto skutečností zadavateli se rozhodl od tohoto požadavku ustoupit a nebude tedy implementován Vyhledávání v galeriích Požadavky FV a FV vyžadují možnost vyhledávat ve vložených fotografiích pomocí jejich popisu a klíčového slova, NextGEN Gallery ale neposkytuje sama o sobě vůbec žádné vyhledávání mezi obrázky. Naštěstí existuje plugin Search for images, který obrázky umí vyhledávat jak podle popisu, tak podle klíčových slov. Stačí plugin nainstalovat a do šablony k výsledkům běžného vyhledávání vložit krátkou PHP funkci dle [31], která vypíše výsledek vyhledávání obrázků. Plugin ale nebyl již delší dobu aktualizovaný, takže existuje několik problémů, které je nutné vyřešit. Prvním z nich je ten, že plugin po instalaci nefunguje. To jde lehce napravit dle [32] tím, že se zkopíruje funkce nggcreategallery($picturelist, $galleryid = false, $template =, $images = false) z NGG verze ze souboru nggfunctions.php a vloží se v pluginu pro vyhledávání do souboru nggsearch.php za ostatní funkce. Po těchto úpravách již výsledek vyhledávání zobrazí i případné nalezené obrázky z NGG. Je možné si ale všimnout, že v některých případech jsou obrázky zobrazeny vícekrát. Tato situace nastává, pokud je vyhledávané slovo obsaženo ve více polích daného obrázku, tzn. pokud je klíčové slovo obrázku třeba moře a jeho popisek je Nejpěknější fotka od moře., pak se taková fotka ve vyhledávání zobrazí dvakrát. Je tedy třeba před vypsáním výsledků vyhledávání provést odstranění duplicit ze seznamu výsledků. Na ukázce kódu 5.4 je možné si prohlédnout řešení dle [33]. $tmp = array (); foreach ( $picturelist as $k = > $v) $tmp [$k] = $v -> pid ; $tmp = array_unique ( $tmp ); foreach ( $picturelist as $k = > $v) { if (! array_key_exists ($k, $tmp )) 54

71 5.1. Požadavky pro galerii unset ( $picturelist [$k ]); } unset ( $tmp ); Ukázka kódu 5.4: Odstranění duplicitních obrázků z výsledku vyhledávání Dalším problémem je, že k vyhledaným obrázkům se nenačte soubor s kaskádovými styly pro správné zobrazení vyhledaných obrázků. Jedním z možných řešení je založení nové šablony pro NGG speciálně pro vyhledávání (pojmenuji například gallery-search.php) a vložení stylů přímo do ní, případně přiřadit HTML prvkům takové třídy a identifikátory, které pak nastylujeme při vytváření šablony pro WordPress. Pro použití nově vytvořené NGG šablony je třeba její název vložit jako parametr do funkce zajišťující zobrazení výsledků hledání obrázků v šabloně WordPressu. Tím jsou požadavky FV a FV splněny Stupně oprávnění galerií Požadavky FG.25 a FG.26 se týkají možnosti přiřadit jednotlivým galeriím stupně oprávnění. NGG tuto funkci v základní verzi nemá, ale existuje plugin User Access Manager - NextGEN Gallery Extension, který je rozšířením pluginu User Access Manager pro obrázky vložené přes NGG. Plugin ale nebyl aktualizovaný již dva roky a po instalaci jsem zjistila, že s aktuální verzí NGG už není funkční. Sice se mi několik problémů podařilo opravit, bohužel ale ne všechny a proto jsem se rozhodla pro jiný způsob řešení. Docílit toho, aby galerie byla viditelná jenom pro vybrané uživatele, je možné tak, že se galerie jednoduše umístí pouze na stránku, na kterou se umožní přístup pouze daným osobám. Problém tohoto řešení spočívá ve vyhledávání, které zobrazuje výsledky nezávisle na tom, zda se nacházejí na stránce přístupné pro všechny nebo nikoli. Pomocí pluginu NextGEN Custom Fields je možné k obrázkům a galeriím v NGG přidat vlastní pole, které je pak možné používat například v šablonách NGG nebo i jinde, jako třeba v pluginu pro vyhledávání. Plugin tedy nainstaluji a pro galerii i obrázky vytvořím vlastní pole, kde si uživatel bude moci vybrat, zda chce obrázek nebo celou galerii vyřadit z vyhledávání. Poté je třeba přidat krátký kód do pluginu pro vyhledávání, který z výsledků odstraní ty obrázky, které jsou nastaveny jako vyřazené. Kód je možné najít v ukázce kódu 5.5. foreach ( $picturelist as $key = > $pic ) { if ( nggcf_get_field ($pic ->pid, " Zamknout ") == " ano " nggcf_get_gallery_field ($pic -> galleryid, " Zamknout ") == " ano ") unset ( $picturelist [ $key ]); } Ukázka kódu 5.5: Odstranění obrázků vyřazených z vyhledávání 55

72 5. Návrh a implementace Při přidání obrázků pouze s určitým oprávněním je nutné si dávat pozor na zobrazení obrázků v jiných částech aplikace, jako je seznam klíčových slov a zobrazení nejnovějších fotografií na hlavní straně. V obou těchto widgetech je možné zamčenou galerii nebo zamčené klíčové slovo ručně vyřadit. Pro přiřazení oprávnění stránkám a příspěvkům jsem vybrala plugin User Access Manager, který umožňuje vytvářet skupiny uživatelů, pro které lze přiřazovat oprávnění stránkám a příspěvkům. 5.2 Šablona Šablona ve WordPressu má v základu hlavní dva typy obsahu a těmi jsou příspěvky a stránky. Zobrazení a funkce každého z nich definují soubory v kořenovém adresáři šablony, kterými jsou single.php a page.php. K těm je pak možné vytvořit šablony obsahu (stránky/příspěvku) definující jiné funkce nebo zobrazení. Při implementaci šablony bylo nejdříve třeba rozhodnout, zda bude stačit vybrat některou z volně dostupných šablon a tu pouze upravit nebo rozšířit do vyhovujícího stavu, nebo zda bude nutné vytvořit zcela novou šablonu. Společně se zadavatelem jsme tedy prošli velké množství volně dostupných responzivních šablon za účelem výběru jedné nejvhodnější šablony. Výsledek byl ale takový, že zadavatelem bylo vybráno několik šablon, u kterých byla vhodná vždy nějaká část, nikoli ale šablona jako celek. To vedlo k rozhodnutí vytvořit zcela novou šablonu. Pro design fotoblogu byl vybrán dle přání zadavatele tmavší odstín. Design byl vytvářen postupně na základě konzultací se zadavatelem Výběr technologií Vytvářet responzivní šablonu pro WordPress zcela z ničeho je v dnešní době již zbytečná ztráta času, protože existují technologie pro značné ulehčení práce. Bez nich by bylo nutné vytvořit nejdříve návrh webu pouze pomocí HTML a CSS a tento návrh pak převést do šablony pro WordPress. I tento responzivní nedynamický návrh je možné si značně usnadnit použitím některého z CSS frameworků podporujících responzivní web design. Nejoblíbenějšími CSS font-end frameworky jsou dnes Twitter Bootstrap 3 a Zurb Foundation 5 [34]. Každý z nich se hodí pro jiné webové projekty a hodně záleží i na vývojáři, který z nich preferuje. Já jsem se rozhodla pro použití Foundation 5, protože se lépe hodí pro stránku s individuálním designem [34]. Pro vytvoření šablony pro WordPress existuje spousta frameworků nebo prázdných šablon založených právě na Foundation. Ty pak stačí pouze změnit do vhodné podoby a není třeba vytvářet vše od začátku. Takové šablony/frameworky mohou být například Reverie, JointsWP, Cornerstone, Foundation- Press a mnoho dalších. Tyto čtyří jmenované jsem nainstalovala do Word- Pressu a zkusila jejich základní funkčnost. Nejvhodnější mi jednoznačně přišel 56

73 5.2. Šablona framework Reverie, na kterém jsem se rozhodla implementovat šablonu pro fotoblog Návrh částí šablony Před grafickým návrhem šablony je třeba vědět, jaké budou jednotlivé typy stránek a jaké budou mít rozložení prvků. Z požadavků a další konzultace se zadavatelem vyplynulo, že ve fotoblogu bude potřeba hlavní strana, blog, archiv, návštěvní kniha, příspěvek, stránka, stránka s postranním panelem. Návrhy by se daly rozdělit do dvou skupin, kde se v jedné skupině nachází pouze hlavní strana a v druhé ostatní návrhy. Druhá skupina návrhů bude totiž velice podobná. Jednotlivé typy stránek se budou lišit pouze v obsahové části (upravitelné přes šablony stránek/příspěvků) a v tom, zda budou nebo nebudou obsahovat postranní panel. Ukázku návrhu hlavní strany je možné najít na obrázku 5.1 a ukázku návrhu blogu je možné najít na obrázku 5.2. Z návrhu blogu mohou vycházet i ostatní návrhy Tvorba šablony Kód celé šablony je možné si prohlédnout na přiloženém CD ve složce src/ implementation/fotoblog-template. Níže popíši některé zajímavější části implementace šablony Hlavní strana Hlavní strana se skládá ze tří hlavních částí. Stejně jako ostatní stránky jsou v horní části hlavička a menu a v dolní části patičkový prostor pro widgety a patička. Tyto části budou mít vlastní PHP soubory, které se budou pouze vkládat do všech šablon obsahů. Prostředek se od ostatních stránek liší a je možné ho měnit v souboru index.php. Dominantní částí je zde obrázkový slider, pod ním se nacházejí tři nejnovější fotografie a nakonec jsou na stránce k vidění tři nejnovější příspěvky. 57

74 5. Návrh a implementace Obrázek 5.1: Návrh hlavní strany fotoblogu, vytvořeno pomocí [1] Obrázek 5.2: Návrh stránky s příspěvky, vytvořeno pomocí [1] Jelikož slider i nejnovější obrázky se dají řešit pomocí widgetů, rozhodla jsem se na hlavní straně vytvořit další oblast pro widgety. To nejen že splní požadavky z návrhu, ale i umožní modifikovat vzhled hlavní strany přidáváním, mazaním nebo úpravou dalších widgetů. Vložení nejnovějších fotografií lze řešit pomocí widgetu, který je součástí NGG. Je v něm možné nastavit, kolik fotografií se zobrazí a jaké budou mít rozměry. Bohužel ale nepracuje s pluginem pro omezení práv a je tedy nutné ve widgetu nastavit, ze kterých galerií nemá brát obrázky pro zobrazení. Implementovat obrázkový slider je o něco obtížnější. Pro WordPress sice existuje opravdu velké množství pluginů dodávajících tuto funkci (např. [35]), ale nepodařilo se mi najít žádný, který by byl neplacený a umožňoval pod právě zobrazeným obrázkem zobrazit carrousel slider s menšími náhledy obrázků zobrazujících se v hlavním slideru. Nakonec jsem tedy použila Cyclone Slider 2, který umožňuje alespoň zobrazení náhledů pod hlavním sliderem, ale který z těchto náhledů neudělá carrousel slider. Tuto funkčnost jsem přidala 58