TVOŘIVÉ POJETÍ VÝTVARNÉ VÝCHOVY NA ZVLÁŠTNÍ ŠKOLE

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "TVOŘIVÉ POJETÍ VÝTVARNÉ VÝCHOVY NA ZVLÁŠTNÍ ŠKOLE"

Transkript

1 TVOŘIVÉ POJETÍ VÝTVARNÉ VÝCHOVY NA ZVLÁŠTNÍ ŠKOLE Milan Valenta Hodiny výtvarné výchovy jia zvláštní škole patří spíše k těm "oddechovým". Učitel zadá téma a děti malují a kreslí. Přestože výtvarná hodnola takovéto produkce je většinou nepatrná, pedagoga-rutinéra to do rozpaků nepřivede, neboť argumentace je vždy po ruce - jde přece o mentálně postižené jedince, lak jakápak výtvarná hodnota práce! Samozřejmě se jedná o výmluvu a nikoliv kritické zdůvodnění. Co může pedagog-rutinér vědět o vztahu kreativity a dosažené úrovně IQ, co je mu známo o svébytném proudu světového výtvarnictví, který se zabývá produkcí postižených (i mentálně) jedinců (artbrut)? Celné výzkumy kreativity prokázaly její relativní nezávislost 11a inteligenci; mezi oběma fenomény neexistuje vztah přímé úměry (ještě při zachování 50 IQ existuje smysl pro rytmus a barvu), tvořivost je tedy determinována převážně mimointelektovými faktory (Zicha, 1989). I kdyby měl však pedagog-rulinérpovědomí o psychologii tvořivosti, nic by se ve slylu jeho práce, asi nezměnilo, neboť ni- 11 nu lze překonat jedině lehdy, když sami chceme. Jsou ovšem učitelé, kteří mají dostatek vůle k překonání stereotypu, neznají však směr, kterým se vydal k nápravě. Část těchto pedagogů argumentuje nedostatkem výtvarného nadání, neschopností zvládnout např. dynamickou figuru, atp. Je nutno podotknout, že existují jisté rozdíly mezi výtvarnou výchovou mentálně retardované a zdravé populace, popř. mezi výtvarnou a hudební výchovou na zvláštní škole. Zatímco učitel hudební výchovy musí být vybaven - kromě základů instrumentální hry - hudebním sluchem a schopností intonace, učitel výtvarné výchovy by měl být především schopen motivovat žáky, umět vyhledat a fixovat "jejich specifický výtvarný výraz" a předat základní řemeslné dovednosti (výtvarné techniky). Pro srovnání se mimoděk nabízí otřepá ná pedagogická "legenda" o mistru plavčím, jenž - ač sám neplavec - vyučoval plavání. Prvořadým úkolem speciálního pedagoga ve výtvarné výchově je dlouhodobé motivování činnosti žáka. Nejvýraznějším prostředkem léto motivace je navození pocitu úspěchu a jeho interiorizace. Každý žák v sobě nosí jistý potenciál výtvarné produkce, kterou lze realizovat určitou technikou v oblasti určitého žánru. Zatímco jeden žák preferuje např. figurální malbu, jinému je blízká prostorová tvorba. 1

2 Alťou a omegou činnosti speciálního pedagoga je "zviditelnění" výše uvedených preferencí u jednotlivých žáků, schopnost říci jim přiměřeným způsobem, že: "tohle jsi konečně ly, je to pouze tvůj osobitý výraz, jenom tvůj výtvarný rukopis, který je originální a jedinečný. Na celém světě není nikdo, kdo by tvořil stejně jako ty". I žák zvláštní školy to většinou velice brzy pochopí a uvěří tomu (neboť uvěřit chce). Pokud se tak stane, získává vnitřní motivace žáka dlouhodobý charakter. Z uvedených důvodů se jako scestná jeví snaha přiblížit výtvarnou produkci těchto žáků výtvarné tvorbě zdravých jedinců, snaha ignorovat specifika motoriky ale především pcrcepce postižených, jež ve výtvarné výchově (v kontrastu k ostatním disciplínám na zvláštní škole) mohou být určitým pozitivem, nebof často přináší neočekávanou výtvarnou kvalitu v podobě originálního vidění a ztvárnění našeho světa a života v něm. Poněkud odlišnou otázkou zůstává metodika, kterou lze dospět k osobitému výtvarnému výrazu mentálně postižených žáků. V následujícím textu se pokusíme nastínit rámec tvořivého pojetí výtvarné výchovy na zvláštní škole. 1. Výtvarná výchova na prvním stupni zvláštní školy V elementárních ročnících zvláštní školy od sebe nelze přísně oddělovat přípravu na písemný projev dítěte a vlastní počáteční psaní od výtvarného projevu; oboje se prolíná a vzájemně prostupuje. Dítě se učí orientovat na řádku, zvládnout primární grafomotorické úkony, diferencovat jemnou motoriku, koordinovat vizuomotoriku a ovládat příslušná centra neuroefektorů. Nácvik grafických dovedností by měl vždy obsahovat prvky hry, která je na tomto stupni mentálního vývoje nejpřirozenějším motivačním činitelem. Při vyvozování grafomotorických dovedností vycházíme z proprioceptivní zkušenosti dětí, oživujeme pamětní stopy pohybů, které jsou z předchozího období již zautomatizovány: mícháme kaši a krouživý pohyb přenášíme pastelem na papír, svinujeme klubíčka vlny, jež kočička roztahala po místnosti... Pohyb je vhodné asociovat s akustickými podněty - s písničkami a říkánkami. 1.1 Kreslení Pro kresbu je podstatné základní [loučení dítěte v linii, čáře a tvaru. Z hlediska didaktických cílů prvního ročníku je nutné, aby žáci byli schopni transponovat prostorové (trojrozměrné) objekty do dvojrozměrného zobrazení. Tato schopnost je prvořadá z hlediska zvládnutí přípravného období v matematice, kdy se objekty stávají prvky množin. Děje se tak na podkladě napodobení i spontaneity. V počátečních fázích kreslení dítě velmi rádo interpretuje vlastní produkci, a to jak v procesu tvoření, tak i finální obra- 2

3 zck, což může mít svůj diagnostický význam - dítě v pásmu lehké duševní zaostalosti (debility) by mělo být schopno udržet téma kresby až do konce činnosti. Při výběru témat vycházíme nejdříve z konkrétního názoru - volíme objekty z bezprostředního okolí žáků. Kresba je v tomto vývojovém období schematická; schémata nejsou "objektivní" ale "výběrová", tj. výběr jejich znaků je veden důležitostí, kterou dítě (pod vlivem individuální zkušenosti) znaku přikládá (popř. z důvodu prosté zaujatosti znakem - jeho barevností, odlišností...). Tento "fyziologický" schematismus se později může vlivem uniformního a netvořivého způsobu pedagogického vedetu transformoval v "nivelizovaný" schematismus (automatismus), který je velmi těžké rozrušit a nahradit hodnotnější výtvarnou produkcí (tato šablonovitost je zvláště výrazná ve figurální kresbě - dítě se naučí kreslit lidskou postavu tak, jak se učí grafému; grafické klišé pak používá místo výtvarného sebevyjádření často až do konce školní docházky). Z hlediska prevence vzniku výtvarných klišé je vhodné, aby se dítě vždy mohlo opřít o konkrétní názor (jestliže kreslí strom, pak to musí být "la borovice s pokřiveným kmenem na kraji lesa" a nikoliv pouze "nějaký" strom). Od přímého názoru vede cesta k výtvarným představám-děti kreslí ilustrační doprovod k pohádkám, bájím, pověstem... Přestože jsou představy zcela konkrétní, obsahují již prvek obrazotvornosti a fantazie. Odtud je pak blízko k tématům abstraktnějším, např. k vyjádření hudebních motivů, ke kresbě pocitů. 1.2 Malování Technika malby staví mentálně postižené děli přinejmenším před dvojici specifických problémů: jakým způsobem se vyrovnat se zadanou plochou jak pracoval s barvou Zpracování plochy Z pohledu dětí symbolizuje plocha prostředí, v němž se pohybují. Projekce dítěte (figury) do plochy nám může leccos napověděl o úrovni jeho sebereflexe, aspirace, o sociální či citové karenci v kolektivu vrstevníků a především v rodině. V odborné literatuře jsou popsány případy emočně deprivovaných žáků, kteří se "ukrývají" v bizarních, deformovaných či výrazně zmenšených postavách mimo hlavní plán obrázku (většinou v dolním rohu plochy). Manipulaci s podobnými interpretacemi lze ovšem připustit jen tehdy, když je dítě schopno zvládnout zadanou plochu. Pro část žáků zvláštní školy je příznačná jistá bezradnost, jestliže jsou postaveni před úkol zaplnil plochu výkresu. Tato tendence se projevuje zvláště zřetelně u dětí epileptických a neurastenických (zcela jiného druhu je "strach" / plochy typický pro schizofreniky, kteří situaci řeší barevným překrytím celé plochy bezezbytku).

4 Speciální pedagog by měl být vybaven postupy, které pomáhají dítě "uvést" do plochy. Ncjjcdnodu.šším způsobem je technika prvotního impulsu. Učitel sám zahájí malbu skvrnou, bodem, náznakem linie. Protože je pro dítě autoritou, bude jeho linie tou nejlepší, v níž je žádoucí pokračoval. Dalším užívaným způsobem bývá "mozaika", což je v podstatě jednoduché kompoziční cvičení. Děti manipulují na ploše výkresu s tvary vystřiženými z barevných papírů, které jim učitel přidělil. Tyto předlohy děti na papír nalepují nebo jejich tvar obtahují barvou. Z výtvarné hry vychází technika barevné skvrny, kdy na čistou plochu ukápneme barevnou tuš, akvarelovou barvu (popř. více barev) a žáci skvrnu rozfoukávají do bizarních tvarů, z nichž se potom vyhledává a štětcem domalovává námět. Obdobně lze využít techniku benzínových skvrn: na vodní hladinu (např. v plastikovém umyvadle) nalejeme olejové barvy rozpuštěné v terpentýnu (benzínu). Vzniklé skvrny otiskujeme z vodní hladiny na papír a opět dotváříme štětcem to, co započala náhoda. Značně atraktivní je zadání netradiční plochy pro malbu, např. potah starého deštníku, papírové krabice, vyšlapaná teniska... V těchto případech se děti většinou s nadšením zmocňují celé plochy. Také malování dekorativních a ornamentálních motivů je schopno překlenout počáteční bezradnost dítěte. Dekorativní práce vychází ze zákonitostí rytmu a symetrie. Základem rytmu ve výtvarné produkci je pravidelné řazení plošných či liniových prvků, přičemž využíváme dětské sympatie k pravidelnosti a opakování. Můžeme začít napodobováním jednoduchých geometrických vzorů a směřovat k dětmi navrženým ornamentům pokrývajícím celou plochu papíru či předkresleného obrysu (džbán, talíř...). Princip symetrie (řazení prvků podle os) je žáky zvaláštní školy důsledně akceptován. Pro vysvětlení principu využíváme přetiskování mokrého vzoru překládáním papíni podél osy. Otisk později nahrazujeme zrcadlovou malbou. Ve vyšších ročnících se snažíme symetrii překonat výtvarně hodnotnějším principem asymetrie Práce s barvou Je zcela běžným jevem, že část žáků není schopna při nástupu do školy pojmenovat barvy. Proto je vhodné začínat výcvikem zrakového analyzátoru a diferenciací primárních barev (k červené, žluté a modré připojíme zelenou); žáci se učí barvy třídil a pojmenovat. Při procvičování schopnosti diferencovat barvy můžeme vycházet z bohaté škály námětů senzomotorických cvičení: děti v místnosti vyhledávají předměty určité barvy, do připravených okének na papíře se vmalovávají barvy podle "diktátu", využívá se barevné domino, procvičuje se subjektivní hodnocení

5 barev (jaké jsou barvy jara, zimy, jaká je barva smuteční...). Nejvhodnější formou procvičování barev je vycházka do přírody a to zvláště na jaře a na podzim, kdy se louky a sady ničili v galerie barev a tvarů. Protože zkušenost s barvou je u dětí odlišná (záleží především na podnčtnosti sociálního - rodinného - prostředí), je žádoucí "unifikovat" způsob dětské percepce. Od počátku procvičujeme s barvou i její odstíny lak, aby žáci uměli vytřídit z celku danou barvu a seřadit ji od nejsvětlejší po nejtmavší. Od konkrétního názoru (vjemu) později přecházíme na cvičení s představami - př. co nám připomíná modrá barva: rybník, oblohu, maminčin deštník... Až když se podaří upevnit reálné představy barev a odstínů, lze přikročit k "cítění" barev. Protože barvy neprocházejí našimi smysly bez odezvy, ovlivňují psychiku, odrážejí se v emocích, prožívání i jednání, je možné ke konkrétní barvě přiřadit konkrétní pocit. Pro děti je to samozřejmě zcela nové zjištění. V první fázi seznamujeme žáky s barvami "teplými" a "studenými". Teplo cítíme v barvě červené, oranžové, žluté, chlad přiřazujeme nejčastěji k bělobě a modři. Tato cvičení doplňujeme opět asociacemi představ: co všechno nám červená barva připomíná - rozpálená kamna, západ slunce, oheň... Žlutá barva - letní, sluncem rozpálené ulice, atp. V následujících hodinách necháme žáky "prožít" barvy "smutné a veselé", "těžké a lehké", naučíme je cítit barevný kontrast. U kontrastu využíváme již vystavěných pojmů tmavé a světlé barvy. Nejvýraznější kontrasty nacházíme v bílé a černé - vyhledáváme je ve třídě, na vycházce, vybavujeme si kontrastní představy (místo pojmu kontrastní používáme termín "opačný"). Můžeme začít "hrou" na opaky: první - poslední, nahoře - dole, den - noc, černý - bílý. Jakmile se podaří u dětí fixovat představy základních barev v celé variační šíři odstínů (i pocitů), necháme je "objevovat" sekundární - odvozené barvy. Princip "heuréka" je pro to nejvhodnějším prostředkem a to zvláště v případě, že je spojen s manipulační činností; z dětí se stanou kouzelníci, kteří z primárních barev "vyčarují" novou barvu. Základní žlutá a modrá vytvoří zelenou barvu (pampeliška na louce vyrostla až do oblak a splynula s modrým obláčkem), červená barva se modří překryje ve fialovou (asociace zrání ovoce - borůvky, švestky...). Děli necháme volně pracovat a objevoval nové barvy. Současně směřujeme (komparací) k objevování závislosti odstínu sekundární barvy na množství barev základních (více žluli dává světlejší odstín zelené...). Tyto souvislosti dětem nevysvětlujeme, ale necháme je spontánně vyvodit manipulací s barevnými skvrnami. K objeveným zákonitostem se dlouhodobě navracíme formou hrových cvičení. Uvedení žáci nejsou schopni sami odpozorovat (a při práci využít) průběh bar- 5

6 vy - při malování oblohy používají stejný odstín modré pro celou plochu. Požadujeme-li po žácích, aby využívali celou odstínovou Skálu, musíme je nejdříve naučit pozorovat průběh barev v reálu. Pracujeme přitom s ncjrůznějšími náměty a přírodními motivy - růst stromu (kmen je tmavší než nově vzrostlé větvičky), zbarvení rybníka u břehu je jiné než ve středu... Zastavme se na chvíli nad technickou stránkou dětské malby. Malbu je vhodné zahájit měkkým štětcem s širokou stopou (popř. roubíkem). Během činnosti se snažíme navodit příjemnou a veselou atmosféru ve třídě, pocit pohody a radosti z práce, nešetříme chválou a uznáním. Žáky necháme malovat v poloze, která jim nejlépe vyhovuje: v lavicích i na zemi; dbáme o to, aby každé dítě mělo pro práci dostatek prostoru. Činnost motivujeme čtením textů, recitací i malou dramatizací literární předlohy. Výtvarnou práci vždy posilujeme pozitivní zpětnou vazbou; děti neopravujeme, neovlivňujeme jejich invenci, pouze nedovolujeme předkrcslování témat (někteří učitelé v praxi zužují malbu na kolorovanou kresbu - jejich žáci nemalují, ale vybarvují kresbu. Tvořivost dítěte je lak svazována úzkostlivým dodržováním linie a obrysu.). Přestože na prvním stupni školy nedisponujeme rozsáhlým "arscnálcm" výtvarných technik (kresba, malba, modelování, koláž, popř. suchá jehla a kombinované techniky), snažíme se jednotlivé techniky co nejčastěji střídat. Tato změna přináší nejen motivační efekt, ale žáci si lak současně uvědomují, že konkrétní téma (obsah) je možno zpracoval i více způsoby. Učitel by měl vést žáky k pocitu, že v umění jde primárně o formu. Velmi zajímavým námětem se může pro vyšší ročníky prvního stupně stát pokus o barevné postižení hudby. U tohoto výtvarného experimentování lze vycházet z přímé asociativní malby při hudbě; vhodnější je však malbě předřadit přípravná cvičení: a) cvičení snažící se podchytil barvou i tvarem jednoduchý zvuk - děti se snaží diferencovat a výtvarně zachytit zvuky z bezprostředního okolí (tlukot vlastního srdce, kroky na chodbě, zadrhnutí zipu, dopad pingpongového míčku na desku stolu, šumění stromů, zvuk motoru...), b) cvičení na výtvarné vyjádření výšky tónů (vysoké tóny - světlá barva, nízké tóny - tmavá barva) a jejich trvání, popř. i rylmu a tempa (pomalé tempo oblými liniemi...). Po skončení každého cvičení je vhodné instalovat mini galerii tónů, zvuků, šramotů... Barevné zachycení hudby je již náročnější tematika, u které musíme respektovat mentální úroveň třídy. Setkáme-li se s celkovým nepochopením u dětí, je vhodné námět přesunout do vyššího ročníku. Již na prvním stupni zvláštní školy se můžeme pokusit realizovat jednoduchý výtvarný happening (len by měl kromě výtvarného prožitku přinášet i jistou psychokatarzi). Předstupněm happeningu může být výtvarný nonsens, který bývá mentálně postiženými dětmi zpravidla

7 velmi radostně akceptován (př. "bláznivý podzim" - děli pomalují listy stromku barvami, jež jsou pro podzim netypické, pruhovaně či tečkované zabarvené listy rozprostřou i v kořenech stromku. Pokud stojí artefakt ve stromořadí, působí neobyčejně efektně. Stejně podivuhodně na děli působí věci běžného života, které jsou pomalovány - staré rukavice, děravá košile...). Výtvarné happeningy mohou mít i svoji poznávací hodnotu. Poznávací funkce výtvarné výchovy na prvním stupni zvláštní školy by měla být primárně zaměřena na sebereflexi dětí. Teprve od ní můžeme postupovat k poznání a "zmocňování se" prostoru a prostorových vztahů. Pro uvědomění si a prožití si pocitu vlastní identity lze využít celou škálu poslupů od barevných otisků dlaní či chodidel na balícím papíře (které zůstanou jako svědci i takové bezvýznamné činnosti všedního dne, jakou je chůze) a autoportrétu při pozorování v zrcadle až po obtahování siluety vlastního těla na papíře. Popis následujícího happeningu se odvíjí právě od práce s vlastním obrysem těla. Žáci se položí na balící papír (s předem připravenou "pózou") a uhlem obtáhnou konturu těla; chybějící části dokreslí později. Vlastní liguru pak děti vybarví a vystřihnou, aby s ní mohly manipulovat v prostoru (ve třídě, na školním dvorku, na vycházce...). Figuru mohou využít i jako předlohy pro další obrys - negativ (např. černě vybarvený). Světlá figura reprezentuje "moje dobré já", tmavá zosobňuje "moje špatné já". Co s figurami provedeme'.' (Lze využít pro dramatizaci pohádkových motivů - personifikace dobra a zla.) Modelování Zatímco kresba a malba je u mentálně postižených žáků prvního stupně zvláštní školy vždy plošnou (dvojdimenzionální) záležitostí, modelování uvádí do prostoru. Nutí žáky přemýšlet a prožívat prostorové vztahy a zákonitosti. Modelování plní u postižených dětí i reedukační funkce - rozvíjí taklilní a proprioceptivní analyzátor. Při modelování se děti obohacují o další poznatky v oblasti tvaru a barvy, nově se zabývají hmotou a strukturou materiálu. Počáteční modelování je zaměřeno na cvičení dlaňového svalstva, hrubou i jemnou motoriku ruky - dítě vytrhává kusy hmoty a kroužením dlaní modeluje větší a menší kuličky (náhrdelník, vinný hrozen...), válečky (hříbek...), hrany (krabička, domeček...). Nejprve modelujeme podle názoru, později zkoušíme modelování z představ. Od neživých objektů přecházíme ke zvířecí figuře a lidské postavě. V prvním období je nejvhodnější modelovat lidskou figuru po částech, aby si dítě lépe uvědomilo proporce těla, zvláště poměr hlavy k tělu (u dětí je tento poměr 1:5, u dospělých 1:8). Teprve až dítě obsáhne základní představy o tělesné proporcionalitě, můžeme přistoupit k "vytahování" jednotlivých čáslí postavy ze základní hmoty. Zvýraznění diferenciace mezi plošným a prostorovým vyjádřením pomáhá vřaze-

8 ní kresby konkrétní postavy (paní učitelka...) a následné modelování z takovéto předlohy. Z materiálů užívaných na zvláštní škole k modelování je třeba jmenovat v první řadč modelínu, na níž se žáci nejsnadněji zacvičují v základních dovednostech. Modelínu lze brzy nahradit náročnějším moduritem či modelářskou hlínou - oliě hmoty lze kolorovat. Modelářská sádra poslouží spíše pro dekoratérské činnosti (odlévání reliéfů z kadlubu, atp.). Kromě klasických školních materiálů využíváme hojně netradiční materiály jako dřevo, oblázky, papírové krabice, vázanou slámu, škrobem fixovaný novinový papír, hadry a provázky, které podněcují dětskou fantazii a umožňují výtvarné realizace v podobě nejbizarnějších prostorových artefaktů. Pokusme se závěrem této subkapitoly vymezit rámec výtvarné výchovy na prvním stupni zvláštní školy, která by měla: podat základní poučení o barvě, tvaru, ploše, strukluře i materiálu a adekvátních výrazových prostředcích, naučit žáky překonávat bezradnost z plochy a barvy, vnitřně je motivoval pro hru s tvarem a barvou, navozovat pocit radostné atmosféry ve třídě, přinášet nové poznatky z oblasti sebereflexe a percepce prostoru, upravovat reálnou aspiraci, probouzel pocit zadostiučinění z originality vlastního projevu. 2. Výtvarná výchova na druhém stupni zvláštní školy Z prvního stupně školy by si měly děti přinášet především radostnou zkušenost z výtvarné práce a poučení o nejjednodušších výtvarných technikách. Na těchto základech lze úspěšně stavěl výchovně vzdělávací cíle výtvarné výchovy druhého stupně zvláštní školy: obohacovat výtvarný repertoár o nové techniky (asambláž, náročnější grafiky - dřevořez, mědiryt...), prohlubovat a diferencovat prožitky v oblasti výtvarna, prohlubovat prostorové cítění a budovat perspektivní vyjádření v žákovských pra cech, na základě výtvarné depistáže vybrat a motivoval vlastní projekt žáka, poučit o stěžejních výtvarných směrech a jejich osobnostech, o základních výtvarných oblastech a žánrech. 2.1 Diferenciování výtvarných prožitků Při prohlubování a diferenciování výtvarných prožitků můžeme navázat na činnosti, s nimiž se žáci seznámili v nižších ročnících. "Malované muzice" lze na tomto stupni předřadidl náročnější cvičení na "vcítění se" do atmosféry výtvarného díla. Žákům předkládáme velké barevné reprodukce mistrů a snažíme se při nich 8

9 vyvolal i sluchové, čichové, popř. taktilní a kinestetické představy (v krajine po dešti cítíme vůni stromů, chlad podzimní krajiny...). Navození konkrétních představ napomáháme audilivním záznamem (zpěv ptáků po dešti, skučení podzimního větru...). Děti se snaží "vejít do obrazu" - procházet se ulicí na obraze, míjet postavy, skrývat se ve stromořadí; současně si představují místo, kam je ulice dovede, představují si, co je na konci stromořadí... Společné či individuální představy vždy verbalizujeme. V další etapě žáci přiřazují obrazům hudbu - ze záznamu zní nahrávky (tichá, melodická, expresivní, ale. muzika) a děti k ní z obrazové galerie vybírají adekvátní reprodukce (možná varianta - k reprodukci zvolil hudbu). Následuje individuální malba představ na vybraný hudební motiv zakončená kolektivním dílem - obrazem, odrážejícím společný výtvarný pocit. Se staršími žáky se můžeme pokusit o výtvarné vyjádření pocitů jak biologických (hlad...), tak především psychologických (radost, zlost...). Vlastní výtvarné aktivitě musí předcházet motivační rozhovor, v němž se učitel společně s žáky snaží pocit specifikovat, diferencovat a konkretizovat (př. pocit strachu - děti vzpomínají na situace, v nichž pociťovaly strach. Co všechno vzbuzuje strach a jak se strach projevuje v naší percepci a motorice? Diferencujeme strach, který má většinou pozvolný nástup, od pocitu křivdy, která má rychlý nástup a "pálí jako rána bičem", atd.). Malba pocitů by neměla být samoúčelná - své opodstatnění můře mít například v ilustrování literárního příběhu (př. děli malují "strach", který prožívá beránek vezený na jatka v Clavelovč příběhu o černém beránkovi a bílém vlkovi). 2.2 Prostorové vyjádření Ve vyšších ročnících zvláštní školy prohlubujeme prostorové cítění dětí náročnějšími výtvarnými postupy, než je pouhé modelování klasických školních materiálů. Žáci pozitivně přijímají prostorové pní - ce s kovem, drátem a pletivem. Pro uvedené materiály je zvláště vhodná figurativní tematika - draly Ivoří skelet postavy (spící, klečící, dynamické...), na který nabalujeme kusy gázoviny, juloviny a novinového papíru fixovaného škrobem. Artefakty pak umisťujeme v prostoru školy, parku, náměstí... Tito žáci nejsou většinou schopni spontánně používat v kresbě a malbě perspektivu. Učitel jim musí perspektivu "objevil" pomocí prostorových demonstrací (př. ve třídě rozmístíme několik krabic stejné velikosti a žáci odměřováním z místa, pomocí lůžky v natažené paži, sami zjišťují, která krabice se jeví větší a která menší; na vycházce upozorňujeme na pomyslné sbíhání řady stromů vysazených podél cesty, alp.). Žáci radostně akceptují cvičení s charakterem hry, při kterém kreslí předměty v krajině s přehnanou perspektivou.

10 2.3 Žákovský projekt ve výtvarné výchově Veškerá výtvarná činnost na druhém stupni zvláštní školy by měla směřovat ke svému vyvrcholení ve formě žákovského projektu (vzhledem k rozumovým specifikům mentálně postižených žáků se využívání projektové metody v jiných předmětech zvláštní školy nedoporučuje). Samostatný projekt je schopen žáka plně zaujmout, motivovat a tvůrčím způsobem rozvíjet, posilovat sebevědomí a upravovat reálnou aspiraci; projekt učí samostatné práci a rozvíjí schopnost dovést práci do konce. Prvním předpokladem práce na výtvarném projektu je depistáž - vyhledá ní techniky a výtvarného výrazu, který je žákovi vlastní, v němž je úspěšný. Depistáž lze provádět vertikálně podle výtvarných směrů a žánrů a horizontálně podle výtvarných technik. Dalším předpokladem je maximální svoboda dítěte, do které učitel nezasahuje (učitel pouze radí ve věcech řemeslného zvládnutí úkolu). Dítě musí vycítit, že projekt je pouze jeho záležitostí, že za něj nese zodpovědnost. Protože je každý žák úspěšný v jiné výtvarné oblasti, je zřejmé, že práce ve třídě bude diferencovaná jak technicky, tak i tematicky, což hlavně zpočátku klade na učitele zvýšené nároky. Jiným nutným předpokladem práce na projektu je kvalitní úvodní motivace (nejvhodnější její podobou je perspektiva veřejné výstavy, účasti v soutěži, atp.). Z hlediska motivace je vhodné, když učitel paralelně s žáky zpracovává "svůj výtvarný projekt". Takováto skutečnost posiluje pocit sounáležitosti učitele a třídy, zvyšuje prestiž žákovské práce učitelovou autoritou a pocit jistoty dětí a samozřejmě průběžně motivuje. 2.4 Záklaání vědomosti z oblasti výtvarné kultury Poučení žáků o stěžejních výtvarných směrech, tvůrčích osobnostech, výtvarných oblastech a žánrech (malířství, sochařství, architektura, užité umění, portrét, krajina, zátiší...) by nemělo probíhat pasivně formou výkladu. Mnohem vhodnější je beseda s navozením "atmosféry" díla (např. "vstupem" dětí do obrazu, pomocí vybrané hudby, atp.) doplněná aktivní reflexí - tvorbou žiíků. I žáci zvláštní školy jsou schopni pochopit principy moderního výtvarného 1 Nejreprezenlativnější akcí v ohlasli prezentace výtvarných prací mentálné postižených žáku a žáku s výukovými problémy je mezinárodní prodejní výslava pořádaná každoroční v Iondvné královskou společností MENCAP. Vyhrané a vystavené práce jsou odmčnčny diplomem a mnohdy i značnou finanční částkou. Propozice akce je možno získal společné s formulářem přihlášky na adrese společnosti: MENCAP National Centre. 123 Golden Lane, London ECLY ORT, England. 10

11 umění a dokonce je akceptovat ve vlastní práci, která tak může být obohacena o prvky analytického kubismu, surrealismu i konstruktivismu; žáci zcela přirozeně směřují k naivismu, vychází z realismu, atc. Při práci spoléháme na dětskou spontaneitu a schopnost nápodoby, občas vycházíme i z náhodně vzniklých tvarů (např. u expozice kubismu necháme žáky, kteří nejsou schopni pracovat podle instrukcí učitele, volně čárat na výkres při poslechu skladby s výrazným rytmem. Po určité době je necháme od výkresu odstoupit a společně s ostatními žáky se snažíme v čárách vyhledat tvary konkrétních předmětů). Závěrem textu lze podotknout, že výše uvedené postřehy a náměty jsou koncipovány s požadavkem maximálního vytížení žáků a mají pouze inspirativní charakter. Při výtvarné práci na zvláštní škole je vždy nutno vycházel z mentální úrovně konkrétního žákovského kolektivu, který může být diametrálně odlišný nejen školu od školy, ale i ročník od ročníku. Literatura: Valenta, M Krejčířová, O.: Psychopedio-didaktika mentálně retardovaných. Vysokoškolské skriptum. Olomouc, Univerzita Palackého Zicha, Z.: Inspirace pro speciální pedagogy ve výtvarné výchově. Teorie a praxe speciální pedagogiky, 2, 1989/90, č. 6, s NADACE "POMOC PRO NEMOC A STÁŘÍ" Cílem nadace je podpořit a zlepšit zdravotní a sociální péči o nemocné a staré občany. Pomoc můžete poskytnout několika cestami: (a) Peněžním darem, který můžete buď odevzdat přímo, nebo poukázat na naše konto u České spořitelny, Praha 4, Nuselská 2, č /0800 IČO (b) Věcným darem, který buď pomůže pacientům přímo, anebo který můžeme prodat ve prospěch Nadace na našich bazarech nebo jiným způsobem (c) Vaší dobrovolnou prací. (d) Vaší publikační, propagační a další činností, napomáhající splnění cílů Nadace. Naše adresa je: Nadace Pomoc pro nemoc a stáří poliklinika Budějovická Antala Staška Praha 4 11

Příloha č. 9 VÝTVARNÁ VÝCHOVA

Příloha č. 9 VÝTVARNÁ VÝCHOVA Žák při vlastních tvůrčích činnostech pojmenovává prvky vizuálně obrazného vyjádření (světlostní poměry, barevné kontrasty, proporční ) Žák využívá a kombinuje prvky vizuálně obrazného vyjádření ve vztahu

Více

Výtvarná výchova Ročník TÉMA

Výtvarná výchova Ročník TÉMA Výtvarná výchova Ročník TÉMA 1. 2. Výtvarná výchova Vlastní tvorba Metodika emocionalní Vlastní tvorba Metodika popíše vhodné společenské chování v dané situaci; dokáže projevit kladné vztahy k umění,

Více

Konkretizovaný výstup Konkretizované učivo Očekávané výstupy RVP

Konkretizovaný výstup Konkretizované učivo Očekávané výstupy RVP Ročník: I. III. - rozeznává různé přírodní materiály - seznamuje se s rozličnými technikami přechází od hry k experimentu Experimenty s nástroji - kresba: rukou, tužkou, rudkou, uhlem, dřívkem, fixy, malba

Více

Výtvarná výchova charakteristika předmětu

Výtvarná výchova charakteristika předmětu charakteristika předmětu Časové, obsahové a organizační vymezení Ročník prima sekunda tercie kvarta kvinta sexta septima oktáva Hodinová dotace 2 2 1 1 2 2 - - V rámci předmětu Výtvarná výchova RVP ZV

Více

Výtvarná výchova - 1. ročník

Výtvarná výchova - 1. ročník Výtvarná výchova - 1. ročník rozpoznává a pojmenovává prvky vizuálně obrazného vyjádření /linie, tvary, objemy, barvy, objekty dokáže uspořádat, střídat nebo kombinovat jednoduché prvky interpretuje různá

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova ŠVP LMP

Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova ŠVP LMP Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova ŠVP LMP Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Výtvarná výchova Předmět Výtvarná výchova v podmínkách školy pro žáky se zdravotním

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Vyučovací předmět výtvarná výchova

Více

Výtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009

Výtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009 Výtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009 Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Výtvarná výchova je vyučován ve všech ročnících. Jeho obsahem je část vzdělávací oblasti Umění a kultura.

Více

V.7.2 Výtvarná výchova

V.7.2 Výtvarná výchova 1/7 V.7.2 Výtvarná výchova V.7.2.I 1. stupeň V.7.2.I. 1 Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Ve výtvarné výchově se žáci seznamují prostřednictvím činností s výrazovými prostředky

Více

ročník 1. 2. 3. 4. 5. celkem počet hodin 1 2 2 1 1 7

ročník 1. 2. 3. 4. 5. celkem počet hodin 1 2 2 1 1 7 VÝTVARNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu Předmět Výtvarná výchova realizuje obsah vzdělávací oblasti Umění a kultura. Těžiště a hlavní cíl Výtvarné výchovy je přímo v jejích hodinách, v přímém

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace Výtvarná výchova - 6. ročník prvky kresebného vyjádření světlo, stín, polostín textura, měkká modelace a šrafura jejich uspořádání v ploše a prostoru základní kresebné techniky např. kresebné studie, figurální

Více

5.7.2 Výtvarná výchova (VV)

5.7.2 Výtvarná výchova (VV) 5.7.2 Výtvarná výchova (VV) 5.7.2.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova A. Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, je očím

Více

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň VÝTVARNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň Vyučovací předmět výtvarná výchova je vyučován na 1. stupni jako samostatný předmět v tomto časovém vymezení: 1. ročník - 1 hodina týdně

Více

2. INTEGROVANÝ BLOK. Školní rok 2014/2015 SCHOPNOSTI A DOVEDNOSTI. Název integrovaného bloku: POZNÁVÁM SVÉ TĚLO, SVÉ

2. INTEGROVANÝ BLOK. Školní rok 2014/2015 SCHOPNOSTI A DOVEDNOSTI. Název integrovaného bloku: POZNÁVÁM SVÉ TĚLO, SVÉ Školní rok 2014/2015 2. INTEGROVANÝ BLOK Název integrovaného bloku: POZNÁVÁM SVÉ TĚLO, SVÉ SCHOPNOSTI A DOVEDNOSTI HLAVNÍ VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ ZÁMĚR - Rozvíjení a zdokonalování dovedností v oblasti hrubé

Více

A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět: VÝTVARNÉ ČINNOSTI A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Volitelný předmět Výtvarné činnosti má časovou dotaci 2 hodiny v u. Výuka

Více

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 2.stupeň

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 2.stupeň VÝTVARNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu 2.stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení Vyučovací předmět výtvarná výchova se vyučuje jako samostatný předmět v 6., 7., 8. a 9. roč. Časová

Více

CHARAKTERISTIKA. VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ UMĚNÍ A KULTURA VÝTVARNÁ VÝCHOVA Mgr. Monika Šebestová

CHARAKTERISTIKA. VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ UMĚNÍ A KULTURA VÝTVARNÁ VÝCHOVA Mgr. Monika Šebestová CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ UMĚNÍ A KULTURA VÝTVARNÁ VÝCHOVA Mgr. Monika Šebestová Výtvarná výchova umožňuje žákům poznávat okolní svět i svůj vnitřní svět prostřednictvím

Více

VÝTVARNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu

VÝTVARNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu VÝTVARNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Vyučovací předmět Výtvarná výchova se vyučuje jako samostatný předmět ve všech ročnících: v 1. 3. ročníku 1

Více

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo Přesahy a vazby. Uplatňuje ve své činnosti poznatky a dovednosti s výrazovými prostředky linie

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo Přesahy a vazby. Uplatňuje ve své činnosti poznatky a dovednosti s výrazovými prostředky linie Předmět: VÝTVARNÁ VÝCHOVA Ročník: 5. Časová dotace: 2 hodiny týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo Přesahy a vazby Konkretizované tématické okruhy realizovaného průřezového tématu Rozpoznává a pojmenovává

Více

Výtvarná výchova - 3. období

Výtvarná výchova - 3. období Výtvarná výchova - 3. období Učivo Výstupy Kompetence Průřezová témata Metody a formy Rozvíjení smyslové citlivosti Prvky vizuálně obrazného - linie, tvary, objemy, světlostní a barevné kvality, textury;

Více

METODIKA PRÁCE ASISTENTA PEDAGOGA

METODIKA PRÁCE ASISTENTA PEDAGOGA METODIKA PRÁCE ASISTENTA PEDAGOGA PODPORA VE VÝTVARNÉ VÝCHOVĚ U ŽÁKŮ S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Milan Valenta Jitka Jarmarová SYSTÉMOVÁ PODPORA INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V ČR METODIKA PRÁCE ASISTENTA PEDAGOGA

Více

Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy

Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy Projekt Příprava dětí na povinnou školní docházku v posledním roce před zahájením povinné školní docházky dle očekávaných

Více

Zvířata domácí, divoká

Zvířata domácí, divoká ZÁŘÍ TÉMA: My se školy nebojíme Začíná škola Zvířata domácí, divoká tělo Přivítání dětí i jejich rodičů ve škole, navození atmosféry důvěry a pohody. Pomoci dětem i rodičům orientovat se v novém prostředí.

Více

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika předmětu

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika předmětu VÝTVARNÁ VÝCHOVA A/ Charakteristika předmětu Obsahové vymezení Vyučovací předmět Výtvarná výchova rozvíjí tvořivé schopnosti, které žáci získali na prvním stupni ve vyučovacím předmětu Tvořivost a prostřednictvím

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu VÝTVARNÁ VÝCHOVA

Charakteristika vyučovacího předmětu VÝTVARNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu VÝTVARNÁ VÝCHOVA Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Název vyučovacího předmětu: Umění a kultura Výtvarná výchova Výtvarná výchova Časové vymezení předmětu: 1., 3.

Více

5.7.3 Výtvarná výchova 1. stupeň

5.7.3 Výtvarná výchova 1. stupeň 5.7.3 Výtvarná výchova 1. stupeň Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu: Vyučovací předmět patří do vzdělávací oblasti Umění a kultura. Charakteristickým znakem vyučování

Více

Mateřská škola Ostrava Plesná, příspěvková organizace, Dobroslavická 42/4 725 27 Ostrava Plesná

Mateřská škola Ostrava Plesná, příspěvková organizace, Dobroslavická 42/4 725 27 Ostrava Plesná Školní rok 2013/2014 1. INTEGROVANÝ BLOK Název integrovaného bloku: Učím se žít s druhými HLAVNÍ VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ ZÁMĚR adaptace a seznámení se s organizací dne a vnitřními podmínkami MŠ učení se základním

Více

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Výtvarná výchova 4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Výtvarný výchova spadá spolu

Více

RAMCOVÝ VZDĚLÁVACÍ PLÁN PRO ŠKOLNÍ ROK 2014/2015 - RVP PV

RAMCOVÝ VZDĚLÁVACÍ PLÁN PRO ŠKOLNÍ ROK 2014/2015 - RVP PV RAMCOVÝ VZDĚLÁVACÍ PLÁN PRO ŠKOLNÍ ROK 2014/2015 - RVP PV Péče o dítě v dětské skupině Obecná část zpracovaly Lenka Zuczková, DiS Šárka Žluvová, DiS Obsah Specifikace, metody a forma práce...3 Rámcový

Více

Ročník: Žák: Učitel: VVS jsou stejné jako v předchozích ročnících, s přihlédnutím k věku a schopnostem žáka.

Ročník: Žák: Učitel: VVS jsou stejné jako v předchozích ročnících, s přihlédnutím k věku a schopnostem žáka. PVV intuitivně ovládá výtvarný jazyk zvládá systém a organizaci práce ve vyučovací jednotce osvojí si správné pracovní návyky naučí se trpělivosti respektuje spolužáky umí spolupracovat ve skupině zapojí

Více

6.1. I.stupeň. Vzdělávací oblast: 6.1.7. Vyučovací předmět: VÝTVARNÁ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň

6.1. I.stupeň. Vzdělávací oblast: 6.1.7. Vyučovací předmět: VÝTVARNÁ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň 6.1. I.stupeň Vzdělávací oblast: 6.1.7. Vyučovací předmět: VÝTVARNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň Vzdělávání ve vyučovacím předmětu Výtvarná výchova : - směřuje k podchycení a

Více

vzdělávací kurzy pro veřejnost

vzdělávací kurzy pro veřejnost Vyšší odborná škola pedagogická a sociální a Střední pedagogická škola v Kroměříži, 1. máje 221, 767 59 Kroměříž nabízí ve školním roce 2010/2011 vzdělávací kurzy pro veřejnost Vzdělávací program Rozsah

Více

LETNÍ VÝLETY Charakteristika Cíle Vzdělávací nabídka

LETNÍ VÝLETY Charakteristika Cíle Vzdělávací nabídka 2. LĚTO LETNÍ VÝLETY Charakteristika Integrovaný blok je dlouhodobý. Vychází z vlastních prožitků dětí při uskutečňování výletů s různým zaměřením do přírody, do ZOO, za památkami apod. Posiluje v dětech

Více

VÝTVARNÁ VÝCHOVA 1. - 3. ROČNÍK Žák: pozná různé druhy tvarů, porovnává vlastnosti, které zakládají, jejich podobnost či odlišnost, jejich vztahy, pozná různorodé přírodní a umělé materiály, seznamuje

Více

Předmět: Výtvarná výchova

Předmět: Výtvarná výchova 5.7.2 Obor: Výtvarná výchova Předmět: Výtvarná výchova Charakteristika předmětu výtvarná výchova 1. stupeň Vyučovací předmět výtvarná výchova vychází ze vzdělávací oblasti Umění a kultura. Vzdělávání v

Více

6.16 Výtvarná výchova

6.16 Výtvarná výchova 6.16 Výtvarná výchova 6.16.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové vymezení předmětu: Vyučovací předmět výtvarná výchova realizuje vzdělávací obsah Výtvarného oboru ze vzdělávací oblasti Umění

Více

6.24 Literární seminář volitelný předmět

6.24 Literární seminář volitelný předmět VZDĚLÁVACÍ OBLAST : VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: Jazyk a jazyková komunikace Český jazyk a literatura 6.24 Literární seminář volitelný předmět CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Literární seminář je jako

Více

Školní vzdělávací program

Školní vzdělávací program Školní vzdělávací program Obor: 7941 K / 81, Gymnázium 8-leté Učební osnovy pro nižší stupeň vzdělávání Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Umění a kultura Výtvarná výchova 2. verze UČEBNÍ OSNOVY V Ý T

Více

Specializace z výtvarné výchovy ročník TÉMA

Specializace z výtvarné výchovy ročník TÉMA Specializace z výtvarné výchovy 2-4 Seznamování s uměním v praxi 2 Teorie výtvarného a samostatně vyhledává informace o dané tematice, autorovi; aktivně se podílí na programu exkurzí; vyjádří vlastní prožitky

Více

Výtvarná výchova v 5. ročníku

Výtvarná výchova v 5. ročníku Výtvarná výchova v 5. ročníku září Rozvíjení smyslové citlivosti Řeší úkoly dekorativního charakteru v ploše (symetrická a asymetrická řešení). Místo mých prázdnin Využívá přítlak, odlehčení, šrafování,

Více

Učební plán předmětu. Průřezová témata

Učební plán předmětu. Průřezová témata Výtvarná výchova (Umění a kultura) Učební plán předmětu Ročník 7 Dotace 2 Povinnost povinný (skupina) Dotace skupiny Vzdělávací předmět jako celek pokrývá následující PT: ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA: - Lidské

Více

VÝTVARNÁ ŘADA - ČAS. Charakteristika výtvarné řady. Téma: Čas. Cílové zaměření :

VÝTVARNÁ ŘADA - ČAS. Charakteristika výtvarné řady. Téma: Čas. Cílové zaměření : VÝTVARNÁ ŘADA - ČAS Charakteristika výtvarné řady Téma: Čas Cílové zaměření : -k učení se prostřednictvím vlastní tvorby opírající se o subjektivně jedinečné vnímání, cítění, prožívání a představy; k rozvíjení

Více

KOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření

KOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření 1.1.4. VÝTVARNÁ VÝCHOVA I.ST. ve znění dodatku č.11 - platný od 1.9.2009, č.25 - platný id 1.9.2010, č.22 Etická výchova - platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační

Více

I. Sekaniny1804 Výtvarná výchova

I. Sekaniny1804 Výtvarná výchova Výtvarná výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové vymezení vyučovacího předmětu: Vyučovací předmět Výtvarná výchova je součástí vzdělávací oblasti Umění a kultura. Vzdělávání ve vyučovacím

Více

II. BLOK Malíř podzim

II. BLOK Malíř podzim II. BLOK Malíř podzim Obsah: Rozvíjíme pocit sounáležitosti s živou a neživou přírodou Uvědomujeme si, že květiny okrašlují prostředí, ve kterém žijeme Dovedeme děti k poznatku, že je zelenina důležitou

Více

1.9. Světový den míru 7.9. Den otevřených dveří památek 22.9. Evropský den bez aut

1.9. Světový den míru 7.9. Den otevřených dveří památek 22.9. Evropský den bez aut 1.9. Světový den míru 7.9. Den otevřených dveří památek 22.9. Evropský den bez aut Vzájemné seznámení, seznámení s režimem a programy školní družiny Seznámení s provozem ŠJ, stolování Podvodní svět Ilustrace,pohádky,

Více

5.2 ANGLICKÝ JAZYK 5.2.1 CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

5.2 ANGLICKÝ JAZYK 5.2.1 CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu 5.2 ANGLICKÝ JAZYK 5.2.1 CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Obsah předmětu Anglický jazyk je dán obsahem vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace,

Více

UČEBNÍ OSNOVY. Umění a kultura Výtvarná výchova. 2. období 4. ročník. Cílové zaměření vzdělávací oblasti. Očekávané výstupy předmětu

UČEBNÍ OSNOVY. Umění a kultura Výtvarná výchova. 2. období 4. ročník. Cílové zaměření vzdělávací oblasti. Očekávané výstupy předmětu UČEBNÍ OSNOVY Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět : Období ročník : Počet hodin : 66 Umění a kultura Výtvarná výchova 2. období 4. ročník Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávání v oblasti směřuje

Více

Týdenní počet hodin 18 hod z toho 1.stupeň 10 hod 2. stupeň 8 hod

Týdenní počet hodin 18 hod z toho 1.stupeň 10 hod 2. stupeň 8 hod Vzdělávací oblast UMĚNÍ A KULTURA Týdenní počet hodin 18 hod z toho 1.stupeň 10 hod 2. stupeň 8 hod Vyučovací předměty Hudební výchova Výtvarná výchova Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávání v dané

Více

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova 4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Hudební výchova spadá spolu

Více

III. BLOK Vánoce přicházejí

III. BLOK Vánoce přicházejí III. BLOK Vánoce přicházejí Obsah: Seznamujeme se s lidovými tradicemi a zvyky běžnými v našem kulturním prostředí Poznáváme tradice a zvyky jiných národů Dílčí vzdělávací cíle Dítě a jeho tělo oblast

Více

Obsah vzdělávání a celoroční rozvržení práce ve školní družině. Osobnostní a sociální výchova, osobnostní rozvoj.

Obsah vzdělávání a celoroční rozvržení práce ve školní družině. Osobnostní a sociální výchova, osobnostní rozvoj. Obsah vzdělávání a celoroční rozvržení práce ve školní družině. Září : Kamaráde, pojď si s námi hrát Osobnostní a sociální výchova, osobnostní rozvoj. - osvojovat si a dodržovat základy společenského chování

Více

hygiena a bezpečnost pomůcky

hygiena a bezpečnost pomůcky Estetická výchova 1.- 3.ročník str. učivo - témata kompetence žák vytváří jednoduché výrobky z papíru a kartonu hygiena a bezpečnost pomůcky pracuje podle zadaného postupu a využívá pomoc učitele udržuje

Více

ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU

ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU Vzdělávání na I. stupni základního studia je sedmileté a je určeno žákům, kteří dosáhli věku 7 let. Tato věková hranice platí bez ohledu na skutečnost, zdali žák navštěvoval

Více

KURZ 11.A1, 11.B1, 11.A2, 11.B2 KONSTRUKČNÍ ČINNOSTI V MŠ garant Mgr. Vladimír Vochozka

KURZ 11.A1, 11.B1, 11.A2, 11.B2 KONSTRUKČNÍ ČINNOSTI V MŠ garant Mgr. Vladimír Vochozka KURZ 11.A1, 11.B1, 11.A2, 11.B2 KONSTRUKČNÍ ČINNOSTI V MŠ garant Mgr. Vladimír Vochozka I. Tvořivá dílna: Konstruktivistické pojetí předškolní technické gramotnosti- aktuální a konkrétní vymezení pro předškolní

Více

Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace

Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace Prima A 2 hodiny týdně Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace Jmenovka linie, bod, plocha, písmo Portrét kresba, šrafování, kánon lidské hlavy Keramika modelování základních tvarů, lepení, glazování; plastika

Více

Učební plán předmětu. Průřezová témata

Učební plán předmětu. Průřezová témata Výtvarná výchova (Umění a kultura) Učební plán předmětu Ročník 8 Dotace 1 Povinnost povinný (skupina) Dotace skupiny Vzdělávací předmět jako celek pokrývá následující PT: ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA: - Lidské

Více

Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vyučovací předmět: Výtvarná výchova, II. stupeň

Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vyučovací předmět: Výtvarná výchova, II. stupeň Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vyučovací předmět: Výtvarná výchova, II. stupeň 1/ Charakteristika vyučovacího předmětu a) obsahové vymezení Vyučovací předmět Výtvarná výchova vychází ze vzdělávací

Více

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D.

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. POJMY Diagnostika je poznávacím procesem, jehož cílem je co nejdokonalejší poznání daného předmětu či objektu našeho zájmu, a to všech jeho důležitých znaků a charakteristik

Více

Vzdělávací cíle. Objevujeme svět s pohádkovou postavou. 1. třída želvičky Krteček 2. třída slůňata Rákosníček. Tematické celky

Vzdělávací cíle. Objevujeme svět s pohádkovou postavou. 1. třída želvičky Krteček 2. třída slůňata Rákosníček. Tematické celky Objevujeme svět s pohádkovou postavou 1. třída želvičky Krteček 2. třída slůňata Rákosníček Tematické celky Naše školka: Krteček, Rákosníček vítá děti ve školce (já a kamarádi, školka x domov, zážitky

Více

Výuka kreslení a malování na waldorfské škole se zvláštním zřetelem na šestou třídu. Eva Drgoňová

Výuka kreslení a malování na waldorfské škole se zvláštním zřetelem na šestou třídu. Eva Drgoňová Výuka kreslení a malování na waldorfské škole se zvláštním zřetelem na šestou třídu Eva Drgoňová Zápisky z přednášky na waldorfském semináři v Praze na Opatově ze dne 25.září 2010 Obecné seznámení s vývojem

Více

Výtvarně projevové typy žáků

Výtvarně projevové typy žáků Výtvarně projevové typy žáků Výtvarně projevový typ: = charakteristické odlišnosti ve způsobu pozorování a přepisu viděného do výtvarné podoby souvisí s psychologickým typem (vzájemná podmíněnost není

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

PŘEDMĚT: VÝTVARNÁ VÝCHOVA ROČNÍK: PRIMA

PŘEDMĚT: VÝTVARNÁ VÝCHOVA ROČNÍK: PRIMA PŘEDMĚT: VÝTVARNÁ VÝCHOVA ROČNÍK: PRIMA Žák rozliší a pojmenuje prvky architektury, malířství a sochařství daných uměleckých epoch uplatní tyto prvky pro vyjádření vlastních zkušeností, vjemů a představ

Více

ZŠ a MŠ Krásný Dvůr PROJEKT

ZŠ a MŠ Krásný Dvůr PROJEKT ZŠ a MŠ Krásný Dvůr PROJEKT Šk.rok: 2013/2014 Zpracoval(a): Mgr.Věra Purnochová Základní údaje Rozsah projektu: celoškolní Termín (datum): září 2013, prezentace práce 5.10.2013 na Jablečném dni Časová

Více

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. Charakteristika předmětu

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. Charakteristika předmětu Vzdělávací obor : Výtvarná výchova VÝTVARNÁ VÝCHOVA Charakteristika předmětu Obsahové vymezení vyučovacího procesu Výtvarná výchova - přesahuje svým obsahem přes hranice svého předmětu do všech oblastí

Více

Výtvarná výchova ve 4. ročníku

Výtvarná výchova ve 4. ročníku Výtvarná výchova ve 4. ročníku září Rozvíjení smyslové citlivosti Připomene si zásady bezpečnosti a hygieny při práci. Užívá v plošném vyjádření linie a barevné plochy, kombinuje prvky ve vztahu Místo

Více

6.14 Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova

6.14 Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 6.14 Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 1.stupeň Předmět výtvarná výchova je na prvním stupni vyučován od prvního do pátého ročníku 2 hodiny týdně. Výtvarná výchova je realizována prostřednictvím

Více

VOLITELNÉ PŘEDMĚTY ( DISPONABILNÍ HODINY) DRAMATICKÁ VÝCHOVA. Blok předmětů: Název předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu

VOLITELNÉ PŘEDMĚTY ( DISPONABILNÍ HODINY) DRAMATICKÁ VÝCHOVA. Blok předmětů: Název předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu Blok předmětů: VOLITELNÉ PŘEDMĚTY ( DISPONABILNÍ HODINY) Název předmětu: DRAMATICKÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Dramatická výchova Hlavním cílem vyučovacího předmětu

Více

Příloha č. 24 VÝTVARNÁ VÝCHOVA

Příloha č. 24 VÝTVARNÁ VÝCHOVA Příloha č. VÝTVARNÁ VÝCHOVA Zná a dodržuje zásady bezpečného chování, hygieny v ách VV. Vybírá, vytváří, pojmenovává škálu vizuálně obrazných vyjádření a jejich vztahů, uplatňuje je pro vyjádření vlastních

Více

Originální pohádkové příběhy Evy Hurdové lze využít jako netradiční motivaci pro použití pracovních listů a metodických námětů.

Originální pohádkové příběhy Evy Hurdové lze využít jako netradiční motivaci pro použití pracovních listů a metodických námětů. Milé kolegyně, právě otevíráte složku nových tematických pracovních listů pro mateřské školy KAFOMETÍK. Soubor vytvořily učitelky mateřských škol v reakci na potřeby dětí. Jednotlivé listy přinášejí dostatek

Více

4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova

4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova 4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova 1. 2. 3. 4. Hodinová dotace Výtvarná výchova 2 2 2 2 Realizuje obsah vzdělávacího oboru Výtvarná výchova RVP ZV. Výuka probíhá ve dvouhodinových

Více

Učební osnovy pracovní

Učební osnovy pracovní ZV Základní vzdělávání 2 týdně, povinný Práce s barvou Žák: vnímá, rozliší a použije barvy míchá barvy, vytváří odstíny - míchání barev, rozlévání barev - hra s barvou - podzimní krajina, duha Angličtina

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Zkvalitnění a zefektivnění výuky (OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost)

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Zkvalitnění a zefektivnění výuky (OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost) Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Zkvalitnění a zefektivnění výuky (OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost) Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2327 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_vtv_2_01

Více

Volitelné dějiny umění

Volitelné dějiny umění školní vzdělávací program ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI PLACE HERE ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI Název školy Adresa Palackého 211, Mladá Boleslav

Více

Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Výtvarná výchova Vyučovací předmět: Výtvarná výchova

Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Výtvarná výchova Vyučovací předmět: Výtvarná výchova Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Výtvarná výchova Vyučovací předmět: Výtvarná výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Škola

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

UČEBNÍ OSNOVY. Umění a kultura Hudební výchova, 1. a 2. období

UČEBNÍ OSNOVY. Umění a kultura Hudební výchova, 1. a 2. období UČEBNÍ OSNOVY Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět : Umění a kultura Hudební výchova, 1. a 2. období Charakteristika předmětu Je realizován jako povinný předmět ve všech ročnících po jedné hodině týdně.

Více

Školní vzdělávací program Mateřské školy SOKOLNICE

Školní vzdělávací program Mateřské školy SOKOLNICE Školní vzdělávací program Mateřské školy SOKOLNICE Název programu : POZNÁVÁME SVĚT KOLEM NÁS Jedna, dva, tři, čtyři, pět, poznáváme ten náš svět, postavíme z kostek hrady, najdeme si kamarády, zpívání

Více

Třídní vzdělávací plán

Třídní vzdělávací plán Třídní vzdělávací plán Třída: BROUČCI Integrované bloky 1. Mám nové kamarády 2. Podzimní čarování 3. Vánoční zvonění 4. Co přináší zima 5. Příroda se probouzí 6. Jarní svátky 7. Letní pohoda 1. Mám nové

Více

Předmět: Výtvarná výchova Ročník: 1. 3. Vzdělávací oblast: Umění a kultura

Předmět: Výtvarná výchova Ročník: 1. 3. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Předmět: Výtvarná výchova Ročník: 1. 3. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Zpracovala: Mgr. Petra Stejskalová Vyučuje: Strana: 1./2 Vv - 1.-3. roč. Očekávané výstupy z RVP Školní výstupy Učivo Přesahy

Více

Předmět: VÝTVARNÁ VÝCHOVA

Předmět: VÝTVARNÁ VÝCHOVA Předmět: VÝTVARNÁ VÝCHOVA Vzdělávací oblast: UMĚNÍ A KULTURA Charakteristika předmětu Časové a organizační vymezení předmětu Průřezová témata Metody a formy práce Výtvarná výchova jako předmět je součástí

Více

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Determinace osobnosti Základní psychologie - obecná psychologie - psychologie osobnosti - sociální psychologie - vývojová psychologie Psychopatologie

Více

Roční motivační vzdělávací program

Roční motivační vzdělávací program Roční motivační vzdělávací program Programy a jejich hlavní cíle: seznámení s novým prostředím, s dětmi, s pečujícími osobami adaptace dítěte v novém prostředí, získání pocitu důvěry a bezpečí v novém

Více

Název projektu: Polytechnická výchova zařazování kreativních technických hraček a stavebnic

Název projektu: Polytechnická výchova zařazování kreativních technických hraček a stavebnic MŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030, Praha 6 Řepy tel.235314514 Školní rok: 2012/2013 Název projektu: Polytechnická výchova zařazování kreativních technických hraček a stavebnic Cíl projektu:

Více

VÝROBA 3D OBJEKTŮ. Minut. Let. Účastníků. Tematická oblast (odbornost) Autor. Táborové aktivity. Milena Matějková a kol.

VÝROBA 3D OBJEKTŮ. Minut. Let. Účastníků. Tematická oblast (odbornost) Autor. Táborové aktivity. Milena Matějková a kol. 90 Minut 6 12 Let 30 Účastníků VÝROBA 3D OBJEKTŮ Tematická oblast (odbornost) Autor Odbornostní setkání Táborové aktivity Milena Matějková a kol. Jihočeského a Plzeňského kraje Místo konání Tábor 2012

Více

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region)

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region) NÁŠ SVĚT Vyučovací předmět Náš svět se vyučuje jako samostatný předmět v prvním až třetím ročníku a jako vyučovací blok přírodovědných a vlastivědných poznatků v čtvrtém a pátém ročníku. Zastoupení v jednotlivých

Více

Komunikace Díl II. Charakteristika předmětu. Řečová 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2. Komunikace 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5

Komunikace Díl II. Charakteristika předmětu. Řečová 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2. Komunikace 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 Komunikace Díl II. Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět Komunikace je zařazen v 1. - 10. ročníku v hodinové dotaci 5 hodin týdně. Předmět Komunikace

Více

MŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030/3, 16300 Praha 6 Řepy, tel.235314514. Projekt: Předmatematická gramotnost

MŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030/3, 16300 Praha 6 Řepy, tel.235314514. Projekt: Předmatematická gramotnost MŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030/3, 16300 Praha 6 Řepy, tel.235314514 Projekt: Předmatematická gramotnost 1. Obecná východiska Rozvoj předmatematické gramotnosti je důležitý pro všestranný

Více

Projekt PLODY PODZIMU. III. třída Veverky

Projekt PLODY PODZIMU. III. třída Veverky Projekt PLODY PODZIMU III. třída Veverky III. třída Veverky školní rok 2012/ 2013 Projekt: Plody podzimu Školní vzdělávací program: Rok v přírodě Integrovaný blok: My a všechno živé kolem nás Část integrovaného

Více

ZRAKOVÁ PERCEPCE. (zrakové vnímání)

ZRAKOVÁ PERCEPCE. (zrakové vnímání) ZRAKOVÁ PERCEPCE (zrakové vnímání) 1. Vývoj zrakového vnímání a jeho vliv na nácvik čtení a psaní Zrakové vnímání se vyvíjí od narození dítěte. Nejdříve jsou vnímány světlo a tma, později obrysy předmětů.

Více

Základní škola a mateřská škola, Kněžmost, okres Mladá Boleslav

Základní škola a mateřská škola, Kněžmost, okres Mladá Boleslav Základní škola a mateřská škola, Kněžmost, okres Mladá Boleslav skola@zs.knezmost.cz 326 784 166, 739 028 084 Školní vzdělávací program školního klubu Platnost: od 2. 9. 2013 Kontakty: Mgr. Michaela Černá

Více

5.13 VÝTVARNÁ VÝCHOVA 5.13.1 CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

5.13 VÝTVARNÁ VÝCHOVA 5.13.1 CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu 5.13 VÝTVARNÁ VÝCHOVA 5.13.1 CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Obsah vyučovacího předmětu Výtvarná výchova je dán obsahem vzdělávací oblasti Umění a

Více

Ročník IX. Výtvarná výchova. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Průřezová témata. Kompetence Očekávané výstupy. Mezipřed.

Ročník IX. Výtvarná výchova. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Průřezová témata. Kompetence Očekávané výstupy. Mezipřed. IX. Portrét a jeho proměny Nejslavnější portréty beseda (pracovní sešit, reprodukce obrazů) Hlava spolužáka kresba tužkou, rudkou Seznámí se s podobiznou královny Nofretete, s bystou P. Parléře, připomenou

Více

5.7.4 Výtvarná výchova - 2. stupeň

5.7.4 Výtvarná výchova - 2. stupeň 5.7.4 Výtvarná výchova - 2. stupeň Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu: Předmět Výtvarná výchova pracuje s vizuálně obrazovými znakovými systémy a má velký význam

Více

5.7.1 Hudební výchova povinný předmět

5.7.1 Hudební výchova povinný předmět 5.7.1 Hudební výchova povinný předmět Učební plán předmětu 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Tento předmět vede y k porozumění

Více

UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ

UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ. stupeň Vzdělávací oblast Vzdělávací obor předmět.. 3. 4. 5. 6. předměty DČD* Jazyk a jazyková Čtení Čtení 3 3 3 3 6 0 komunikace Psaní Psaní 3

Více

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce 7 UMĚNÍ A KULTURA UČEBNÍ OSNOVY 7. 2 Výtvarná výchova Časová dotace 1. ročník 1 hodina 2. ročník 1 hodina 3. ročník 1 hodina 4. ročník 2 hodiny 5. ročník 2 hodiny Celková dotace na 1. stupni je 7 hodin.

Více

16. Hudební výchova 195

16. Hudební výchova 195 16. Hudební výchova 195 Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova Vyučovací předmět: Hudební výchova 1. NÁZEV VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: HUDEBNÍ VÝCHOVA 2. CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO

Více

Základní škola Josefa Václava Myslbeka a Mateřská škola Ostrov Školní vzdělávací program OBRÁZKOVÁ ABECEDA

Základní škola Josefa Václava Myslbeka a Mateřská škola Ostrov Školní vzdělávací program OBRÁZKOVÁ ABECEDA OBRÁZKOVÁ ABECEDA přípravných tříd ZŠ Tento školní vzdělávací program je součástí Školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání Každý žák je úspěšný ze dne 1. září 2005, č. j. 464/05 podpis ředitele

Více