OBSAH TECHNICKÁ ZPRÁVA SITUACE 1:250 VZOROVÝ PŘÍČNÝ ŘEZ 1:50 DOPRAVNÍ ZNAČENÍ 1:250 VÝKAZ VÝMĚR

Transkript

1 OBSAH TECHNICKÁ ZPRÁVA 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Stavba Stavebník Zhotovitel POPIS STAVBY DOPRAVNÍ ŘEŠENÍ TECHNICKÉ ŘEŠENÍ DOPRAVNÍ ZNAČENÍ DOPRAVA V KLIDU NÁVRH ŘEŠENÍ BEZBARIÉROVÉHO UŽÍVÁNÍ STAVBY OBECNÉ POŽADAVKY NA BEZPEČNOST A UŽITNÉ VLASTNOSTI OCHRANA ZDRAVÍ A BEZPEČNOST PRACOVNÍKŮ PŘI VÝSTAVBĚ A UŽÍVÁNÍ STAVBY SEZNAM NĚKTERÝCH SOUVISEJÍCÍCH ZÁKONŮ, VYHLÁŠEK, TECHNICKÝCH PODMÍNEK A NOREM... 7 SITUACE 1:250 VZOROVÝ PŘÍČNÝ ŘEZ 1:50 DOPRAVNÍ ZNAČENÍ 1:250 VÝKAZ VÝMĚR uložen , tisk strana 1

2 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE 1.1 STAVBA 1.2 STAVEBNÍK 1.3 ZHOTOVITEL Přístavba Kliniky svatého Klimenta Dokumentace pro provedení stavby (DPP) Praha 7 - Letná katastrální území Holešovice, pozemky p.č. 2118/1, 2118/8, 2118/9 Gennet Letná s.r.o Marie Cibulkové 450/13, Praha 4 Ing. Ludmila Kohoutová telefon Architekt + GP AHK architekti s.r.o., Pod Radnicí 2a, Praha 5 Ing. arch. Zdeněk Hölzel - ČKAIT Ing. Aleš Krpata - ČKAIT Tel Fax: architekti@ahk.cz Doprava, komunikace GREBNER Projektová a inženýrská kancelář s.r.o., Jeseniova 52, Praha 3 Ing. Igor Čermák ČKAIT Tel cermak@grebner.cz uložen , tisk strana 2

3 2. POPIS STAVBY Předmětem stavby je rozšíření stávající kliniky ležící na Letné v Praze 7 poblíž Zemědělského muzea. Pozemek má nepravidelný tvar a je rovinný. Vjezd na pozemek je z jeho východní strany. Na vlastním pozemku stojí stávající stavba Kliniky sv. Klimenta, která leží v severní části pozemku. Stávající dům je z roku 1980, kdy byl postaven jako jesle. V roce ho současný majitel adaptoval na kliniku, přistavěl patro a zastřešil atrium. Konstrukce je betonová prefabrikovaná. Dům má 3NP a plochou střechu. Urbanistické řešení vychází ze stávajících podmínek. Zadáním stavby bylo provozní napojení přístavby na stávající dům v úrovni vstupu a 3NP, kde jsou ve stávajícím domě zákrokové sály. Jediné místo, kde se dá přístavba zrealizovat je jižně od stávajícího domu. Hmota domu je podélná ve směru východ - západ. Vychází z šířky pozemku. Výška domu je nižší, než jsou okolní budovy (budova Ministerstva vnitra ČR, Národní zemědělské muzeum, Národní technické muzeum, gymnázium Nad Štolou). Navržený dům výšku žádné z těchto staveb nepřesahuje. Vjezd na pozemek z Kostelní ulice zůstane zachován. 3. DOPRAVNÍ ŘEŠENÍ Objekt stávající kliniky má vjezd na pozemek z Kostelní ulice ležící na východu. Na pozemku, v jeho jihovýchodní části, se nachází venkovní parkoviště pro 19 osobních aut. Vstup pro pěší je ze severu (od gymnázia) a od východu z ulice Kostelní. Vstupy na pozemek ze západu a severozápadu jsou nevyužívané a trvale uzamčené. Příjezd pro osobní automobily je ulicemi Milady Horákové, Nad Štolou, Muzejní, Kostelní. V souvislosti s realizací přístavby bude nutné upravit i řešení dopravy na pozemku stavebníka. Současné parkoviště (nacházející se v prostoru přístavby) bude přemístěno pod přístavbu v úrovni 1NP budou pod domem otevřená parkovací stání. Zbylá parkovací stání budou umístěna do západní části pozemku, kde v současné době jsou zpevněné plochy. Ty budou v rámci stavby upraveny. Stávající počet 19 stání bude zachován, navíc bude vybudováno dalších 16 parkovacích stání. 4. TECHNICKÉ ŘEŠENÍ Návrh technického řešení byl limitován mnoha okolnostmi, pramenícími z existence stávajícího stavu, který musí být zachován. Jedná se zejména o lokaci a velikost pozemku, okolní zástavbu, stávají zeleň atd. Jak bylo výše uvedeno, z pohledu technického řešení komunikací a zpevněných ploch nedojde k zásadním změnám, jedná se spíše o úpravu stávajícího situačního řešení, který provozu kliniky vyhovuje a není důvod do něj zásadně zasahovat. K rozšíření zpevněných ploch dojde minimálně, technické řešení preferuje zachování co největšího rozsahu zeleně, neboť pozemek se nachází v centru města a na kraji parku. Povrch stávajících zpevněných ploch v řešené části bude nahrazen a sjednocen s povrchem rozšířených částí. Provoz je navržen v jedné výškové úrovni a předpokládá zachování smíšeného provozu chodců i vozidel v jedné výškové úrovni (místní komunikace funkční skupiny D1). Volbou odlišné barvy materiálu krytu bude funkční využití dopravních ploch rozlišeno (pojíždění, parkování, koridor pro chodce). Provoz na areálových komunikacích je obousměrný, pouze na krátkém úseku komunikace (cca 12 m) je provoz obousměrný na jednopruhové komunikaci. Jde se o stávající komunikaci, která je využívána z převážné části zaměstnanci kliniky, jedná se o přehledný úsek, který ovšem z prostorových důvodů nelze rozšířit (stromy). Parkovací stání jsou navržena o minimálních rozměrech pro vozidla skupiny 1a, tedy 5,00 x 2,50 m (dle ČSN a ČSN ). uložen , tisk strana 3

4 Odvodnění zpevněných ploch a s ním související výškové řešení vychází ze stávající dispozice pozemku, který je rovinatý a požadavku na maximální vsakování srážkových vod ze zpevněných ploch do okolní zeleně. Sklony zpevněných ploch jsou tak navrženy v minimálních hodnotách a oscilují mezi 1% až 2%. Fyzické zakončení zpevněných ploch bude provedeno tak, aby umožňovalo gravitační odvod srážkových vod mimo zpevněné plochy. Budou tak užity například obruby s otvory nebo budou některé kusy obrub osazeny jako zapuštěné, případně lze obruby osadit s cca 5 cm mezerami mezi jednotlivými kusy nebo lze aplikovat jiné řešení dle nabídky dodavatel. Zpracování dešťových vod je řešeno vybudování vsakovacích drénů. Konstrukce zpevněných ploch je navržena s povrchem z betonové dlažby, pro návrhovou úroveň porušení vozovky D1 (obslužné a sběrné místní komunikace, odstavné a parkovací plochy), návrhovou třídu dopravné zatížení VI (TNV k = < 15 TNV/den), vodní režim pendulární (nepříznivý) a zeminy v podloží typu PIII (nebezpečně namrzavé) v katalogové skladbě D1-D-3-VI-PIII (TP 170 Navrhování vozovek pozemních komunikací, dodatek 2010): betonová dlažba DL 80 mm ČSN ložná vrstva L 4/8 40 mm ČSN mechanicky zpevněné kamenivo MZK 0/ mm ČSN štěrkodrť min. ŠD B 0/63 min. 150 mm ČSN celkem min. 420 mm Požadovaná únosnost na pláni je E def,2 = min. 45 Mpa, požadovaná únosnost na vrstvě štěrkodrti je E def,2 = min. 80 Mpa. Propustná ložní vrstva musí být na nepropustném podkladu řádně a dostatečně odvodněna, například vložením geokompozitu nebo geodrénu, vytvořením drenážního žebra apod., viz TP 170, dodatek Požadovaný modul přetvárnosti na pláni E def,2 = min. 30 Mpa, na vrstvě štěrkodrti E def,2 = min. 50 Mpa a na vrstvě MZK E def,2 = min. 100 Mpa. Spáry v dlažbě budou vyplněny křemičitým pískem frakce 0/2 mm. Konstrukce zpevněných ploch bude opřena do betonových obrubníků, které budou uloženy do betonového lože z betonu C16/20 n XF1. 5. DOPRAVNÍ ZNAČENÍ Navržené dopravní značení obsahuje doplnění stávajícího o nové značení související s provedenými stavebními úpravami. Jedná se o doplnění zákazové značky B16 omezující vjezd vozidel s výškou vyšší než je 2,10 m do prostoru pod zastřešenou část parkoviště. V části, kde je provoz navržen jako obousměrný na jednopruhové komunikaci, budou doplněny značky P7 a P8, které upravují přednosti vozidel v tomto úseku. Parkovací stání vyhrazená dle Vyhlášky 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb pro vozidla přepravující osoby těžce pohybově postižené budou vyznačena IP12 Vyhrazené parkoviště doplněné symbolem O1 v pravém dolním rohu. Tato stání budou také doplněna o vodorovné dopravní značení V10f. Ostatní parkovací stání budou vyznačena vodorovným dopravním značením V10b (stání kolmé). Vodorovné značení může být provedeno barvou nebo barevné kontrastní dlažbou. Dopravní značení musí být provedeno v souladu s platnou legislativou, zejména pak se zákonem č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů ve znění pozdějších předpisů, vyhláškou Ministerstva dopravy a spojů č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava řízení provozu na pozemních komunikacích, ČSN EN Stálé svislé dopravní značení - Část 1: Svislé dopravní značky, ČSN EN 1436 Vodorovné dopravní značení - požadavky na dopravní značení, TP 65 Zásady pro dopravní značení na pozemních komunikacích, TP 133 Zásady pro vodorovné dopravní značení na pozemních komunikacích, VL 6 Vzorové listy staveb pozemních komunikací - Vybavení pozemních komunikací, část VL 6.1 Svislé dopravní značky a část VL 6.2 Vodorovné dopravní značky vydané Ministerstvem dopravy a spojů. Ve smyslu zákona č. 361/2000 Sb., 77, místní a přechodnou úpravu provozu na pozemních komunikacích a užití zařízení pro provozní informace stanoví na silnici II. a III. třídy a na místní komunikaci obecní úřad obce s rozšířenou působností po předchozím písemném vyjádření příslušného orgánu policie. uložen , tisk strana 4

5 Místní a přechodnou úpravu provozu na pozemních komunikacích a zařízení pro provozní informace stanoví na veřejně přístupné účelové komunikaci vlastník se souhlasem příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností a po předchozím písemném stanovisku příslušného orgánu policie. Příslušný orgán policie nebo Ministerstvo vnitra vydá stanovisko do 30 dnů ode dne, kdy žádost o stanovisko obdržel. Pokud příslušný orgán policie nebo Ministerstvo vnitra nesdělí stanovisko k žádosti v této lhůtě, má se za to, že bylo vydáno kladné stanovisko. Až výše uvedenými orgány potvrzená příslušná část dokumentace se stane jedinou platnou a závaznou pro provedení definitivního dopravního značení a pro závěrečnou kontrolní prohlídku před kolaudačním rozhodnutím. Bez těchto výše uvedených náležitostí je nutno tuto část projektové dokumentace chápat pouze jako pracovní. 6. DOPRAVA V KLIDU Stávající klinika má dle kolaudačního rozhodnutí č.j /04/2402/Spec. ob.25/zi, které nabylo právní moci dne 24/08/2004, umístěných 19 parkovacích stání, z toho 2 pro osoby s omezenou schopností pohybu. Tento počet zachováváme, pouze jinak organizujeme jejich uspořádání. Počet parkovacích stání bude navýšen o kapacitu potřebnou s vybudováním přístavby. Návrh dopravy v klidu vychází z požadavků platné vyhlášky č.26/1999 Sb. Hl. m. Prahy o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze. Stavba se nachází v zóně 3, mimo spádovou oblasti metra, z těchto údajů vyplývá, že koeficient vlivu území K u = 0,6 a koeficient dopravní obsluhy území K d = 1,0. Základní požadovaný počet parkovacích míst pro přístavbu: 4.1 zdravotnictví, nemocnice, klinika... 1 stání pro 5 lůžek 4.2 zdravotnictví, poliklinika, zdravotnické ordinace... 1 stání pro 1 lékařskou ordinaci 6.1 administrativa s malou návštěvností... 1 stání na 35 m 2 kancelářské plochy V navrhované přístavbě se nachází: 5 lékařských ordinací 18 lůžek v odpočinkových pokojích 615 m 2 kancelářských prostor P p = P Z K u K d = ( / /35) 0,6 1,0 = (5,0 + 3,6 + 17,6) = 26,2 0,6 1,0 = 15,72 16 stání Ke stávajícím parkovacím stáním musí být vybudováno dalších minimálně 16 parkovacích stání, z nichž pak minimálně 1 parkovacích stání musí být vyhrazena dle vyhlášky č. 398/2009 Sb. ze dne 5. listopadu 2009 o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb pro vozidla přepravující osobu těžce postiženou nebo osobu těžce pohybově postiženou. Celkem se tak bude v areálu kliniky nacházet 35 parkovacích stání, z nichž 3 parkovacích stání budou navržena v souladu s vyhláškou č. 398/2009 Sb. ze dne 5. listopadu 2009 o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb pro vozidla přepravující osobu těžce postiženou nebo osobu těžce pohybově postiženou (dále jen imobilní osobu ). 7. NÁVRH ŘEŠENÍ BEZBARIÉROVÉHO UŽÍVÁNÍ STAVBY Stavební úpravy budou provedeny v souladu s ČSN Projektování místních komunikací a Vyhláškou č. 398/2009 Sb. o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb. Výškové rozdíly na komunikacích pro chodce, přechody pro chodce a místa pro přecházení musí mít obrubník s výškou nášlapu maximálně 20 mm. Navazující šikmé plochy pro chodce smí mít podélný sklon nejvýše v poměru 1:8 (12,5%) a příčný sklon nejvýše v poměru 1:50 (2,0%). Snížený obrubník s výškou menší než 80 mm nad uložen , tisk strana 5

6 pojížděným pásem nebo s příčným sklonem menším než 1:2,5 musí být opatřen varovným pásem. Technické vybavení komunikace musí být umístěno tak, aby byl na komunikacích pro chodce zachován průchozí prostor podél přirozené vodicí linie šířky minimálně 1500 mm, v odůvodněných případech 900 mm (pouze lokální zúžení). Vodicí linie je součást prostředí nebo stavby sloužící k orientaci nevidomých a slabozrakých osob při pohybu. Do průchozího prostoru podél vodicí linie se neumisťují žádné předměty. Přirozenou vodicí linii tvoří přirozená součást prostředí, zejména stěna domu, podezdívka plotu, obrubník trávníku vyšší než 60 mm, zábradlí se zarážkou pro bílou hůl nebo jiné kompaktní prvky šířky nejméně 400 mm a výšky nejméně 300 mm; přirozenou vodicí linií není obrubník chodníku směrem do vozovky. Přerušit přirozenou vodicí linii lze nejvýše na vzdálenost 8000 mm mezi jednotlivými částmi přirozeného hmatného vedení pro osoby se zrakovým postižením, zejména mezi obvodovými stěnami jednotlivých domů umístěných při chodníku. Délka jednotlivých částí přirozeného hmatného vedení musí být nejméně 1500 mm, u změn dokončených staveb lze v odůvodněných případech tuto hodnotu snížit až na 1000 mm. Přerušení přirozené vodící linie v délce větší než 8000 mm musí být doplněno vodící linií umělou. Umělá vodicí linie je speciálně vytvořená součást stavby sloužící k orientaci osob se zrakovým postižením. Umělou vodicí linii tvoří podélné drážky a její šířka je exteriéru nejméně 400 mm. Změny směru a odbočky se zřizují jen v nezbytné míře a přednostně v pravém úhlu. Odbočení musí být vyznačeno přerušením vodicí linie hladkou plochou v délce odpovídající šířce vodicí linie. V oboustranné vzdálenosti nejméně 800 mm od osy umělé vodicí linie nesmí být žádné překážky. Umělá vodicí linie musí navazovat na přirozenou vodicí linii. Signální pás je zvláštní forma umělé vodicí linie označující místo odbočení z vodicí linie k orientačně důležitému místu, zejména určuje přístup k přechodu pro chodce a současně určuje směr přecházení. Signální pás musí mít šířku 800 až 1000 mm a délka jeho směrového vedení musí být nejméně 1500 mm, u změn dokončených staveb lze v odůvodněných případech tuto hodnotu snížit až na 1000 mm. Povrch signálního pásu musí mít nezaměnitelnou strukturu a charakter povrchu odlišující se od okolí; musí být vnímatelný bílou holí a nášlapem. Povrch plochy do vzdálenosti nejméně 250 mm od tohoto pásu musí být rovinný při dodržení požadavku na protiskluzné vlastnosti a musí být vůči signálnímu pásu vizuálně kontrastní. Osoby se zrakovým postižením se pohybují v pruhu šíře 800 mm při okraji signálního pásu. Signální pás musí začínat u přirozené nebo umělé vodicí linie. Změny směru a odbočky se zřizují přednostně v pravém úhlu. V místě, kde se spojují dvě trasy signálních pásů, musí být signální pásy přerušeny v délce odpovídající jejich šířce. Varovný pás je zvláštní forma umělé vodicí linie ohraničující místo, které je pro osoby se zrakovým postižením trvale nepřístupné nebo nebezpečné, zejména hmatově definuje rozhraní mezi chodníkem a vozovkou v místě sníženého obrubníku, určuje například hranici vstupu na přechod, místo se zákazem vstupu nebo změnu dopravního režimu na okraji obytné a pěší zóny. Varovný pás musí mít šířku 400 mm a jeho povrch musí mít nezaměnitelnou strukturu a charakter povrchu odlišující se od okolí; musí být vnímatelný bílou holí a nášlapem. Povrch plochy do vzdálenosti nejméně 250 mm od tohoto pásu musí být rovinný při dodržení požadavku na protiskluzné vlastnosti a musí být vůči varovnému pásu vizuálně kontrastní. Varovný pás musí přesahovat signální pás na obou stranách nejméně o 800 mm. Na chodníku s šířkou méně než 2400 mm, na kterém nelze vytvořit přesah na obou stranách, musí být signální pás veden na straně u přirozené vodicí linie a přesah varovného pásu se pak zřizuje pouze na jedné straně. 8. OBECNÉ POŽADAVKY NA BEZPEČNOST A UŽITNÉ VLASTNOSTI Technické řešení stavby, jejího založení a konstrukce je navržena v souladu s platnými technickými předpisy. Seznam některých vybraných předpisů je uveden na konci této technické zprávy. Navržená stavba obsahuje všechny návrhové a bezpečností prvky, které umožní její bezpečné užívání během provozu. Byly aplikovány podmínky, doporučení a poznatky vyplývající z platných předpisů, zejména zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, vyhlášky MDS č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích, vyhlášky uložen , tisk strana 6

7 MMR č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavbu, vyhlášky MMR č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb, ČSN Projektování místních komunikací a dalších předpisů. 9. OCHRANA ZDRAVÍ A BEZPEČNOST PRACOVNÍKŮ PŘI VÝSTAVBĚ A UŽÍVÁNÍ STAVBY Při provádění prací na staveništích je třeba dodržovat pravidla BOZP, včetně zákonných požadavků, normových ustanovení, bezpečnostních a hygienických předpisů platných v době provádění stavby. Mezi některé základní legislativní předpisy patří například Směrnice Rady 92/57/EHS ze dne 24. června 1992, o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na dočasných nebo mobilních staveništích (osmá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odstavec 1 směrnice 89/391/EHS), Zákon 262/2006 Sb., zákoník práce s účinností od , Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) s účinností od , Nařízení vlády č.591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích s účinností od , Nařízení vlády č. 592/2006 Sb., o podmínkách akreditace a provádění zkoušek odborné způsobilosti s účinností od a nebo Nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky ze dne SEZNAM NĚKTERÝCH SOUVISEJÍCÍCH ZÁKONŮ, VYHLÁŠEK, TECHNICKÝCH PODMÍNEK A NOREM Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích (silniční zákon), ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, Vyhláška MDS č.104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, Vyhláška MDS č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích, Vyhláška MMR č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavbu, Vyhláška MMR č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb, Technické podmínky TP 65 Zásady pro dopravní značení na pozemních komunikacích, Technické podmínky TP 170 Navrhování vozovek pozemních komunikací, Technické podmínky TP 83 Odvodnění pozemních komunikací, Technické podmínky TP 133 Zásady pro vodorovné dopravní značení na pozemních komunikacích, Technické podmínky TP 100 Zásady pro orientační dopravní značení na pozemních komunikacích, Vzorový list VL 1 Vozovky a krajnice, Vzorový list VL 2 Silniční těleso, Vzorový list VL 2.2 Odvodnění, Vzorový list VL 6.1 Vybavení pozemních komunikací - Svislé dopravní značky, Vzorový list VL 6.2 Vybavení pozemních komunikací - Vodorovné dopravní značky, ČSN Dopravní značky na pozemních komunikacích, ČSN Prostorové uspořádání sítí technického vybavení, ČSN Technologie vegetačních úprav v krajině - Ochrana stromů, porostů a vegetačních ploch při stavebních pracích, uložen , tisk strana 7

8 ČSN Odstavné a parkovací plochy silničních vozidel, ČSN Jednotlivé, řadové a hromadné garáže, ČSN Názvosloví pozemních komunikací - Část 1: Základní názvosloví ČSN Názvosloví pozemních komunikací - Část 2: Projektování pozemních komunikací ČNS Názvosloví pozemních komunikací - Část 3: Vybavení pozemních komunikací ČSN Projektování silnic a dálnic, ČSN Projektování křižovatek na silničních komunikacích, ČSN Projektování místních komunikací, ČSN Vozovky pozemních komunikací - Základní ustanovení pro navrhování, ČSN Navrhování a provádění zemního tělesa pozemních komunikací, ČSN EN Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace, ČSN Kontrola zhutnění zemin a sypanin, ČSN EN 1436 Vodorovné dopravní značení - Požadavky na dopravní značení, ČSN EN Stálé svislé dopravní značení - Část 1: Stálé dopravní značky, ČSN Stavba vozovek. Nestmelené vrstvy. Část 1: Provádění a kontrola shody, ČSN Stavba vozovek - Kryty z dlažeb a dílců. V Praze dne 13. června 2014 Ing. Igor Čermák uložen , tisk strana 8