Borov. Okres Jeseník. Jedna z nejpozoruhodnûj ích lokalit dokumentujících mezo- i mikrotvary zvûtrávání Ïuly v âeském. 1 NPP Borov, pohled od Îulové.

Transkript

1 Okres Jeseník Národní pfiírodní památka Borov Zalesnûn jiïní a jihozápadní svah Borového vrchu (kóta 487, m n. m.), asi km severov chodnû od mûsta Îulová a 0,5 km severnû od BoÏí hory (kóta 55 m n. m.). Îulová GEOLOGIE Vysoká exfoliaãní klenba (bornhardt), ostrovní hora, jejíï vznik se klade do teplého, popfi. tropického podnebí tfietihor. Na vrcholu a svazích se nachází soustava exfoliaãních m V mûra: 6,84 ha Vyhlá eno: 987 Jedna z nejpozoruhodnûj ích lokalit dokumentujících mezo- i mikrotvary zvûtrávání Ïuly v âeském masivu. slupek smnoïstvím vyvinut ch drobn ch tvarû zvûtrávání Ïuly jako tafoni, vo tiny, skalní v klenky, skalní mísy s odtokov mi Ïlábky, Ïlábkové krapy a sedadla. Nejvût í ze skalních mís má rozmûry,5 x 78,5 x 9,5 cm. Geologicky patfií území k Ïulovskému plutonu, k jeho baziãtûj í ãásti. Vystupuje zde biotitick granodiorit, svûtlá slezská Ïula. Vrchol bûhem pleistocenního zalednûní Îulovské pahorkatiny ãnûl pravdûpodobnû nad ledem jako nunatak. PÛda je mûlká, kyselá, místy podzolovaná a vysychavá, typologicky náleïí k oligotrofním rankerûm. KVùTENA patnû pfiístupné skály pokr vá rozvolnûn smí en porost s pfievahou borovice lesní (Pinus sylvestris) a buku lesního (Fagus sylvatica), s pfiímûsí modfiínu opadavého (Larix decidua) asvtrou en m dubem letním (Quercus robur), bfiízou bûlokorou (Betula pendula) a smrkem ztepil m (Picea abies). V podrostu pfievládá bika bûlavá (Luzula luzuloides), vfies obecn (Calluna vulgaris), hasivka orliãí (Pteridium aquilinum), bûlomech siv (Leucobryum glaucum) a li ejníky. Ve tûrbinách skal roste sleziník severní (Asplenium septentrionale). ZVÍ ENA BûÏní jsou zde zemní savci, mj. my ice lesní (Apodemus flavicollis), rejsek obecn (Sorex araneus), rejsek mal (Sorex minutus), ptáci lejsek bûlokrk (Ficedula albicollis), pûnkava obecná (Fringilla coelebs) a strakapoud velk (Dendrocopos major). Roháãek bukov (Sinodendron cylindricum) indikuje zachovalost smí- eného lesa. LESNICTVÍ Lokalita je lesnicky vyïívána v souladu s plánem péãe. DÛraz je kladen na probírky ve skupinách smrkû a podporu pûvodního borového porostu. POZNÁMKA Památka je silnû ohroïena rabováním minerálû a vandalstvím. BIBLIOGRAFIE 8, 4 MAPA ÚZEMÍ strana 7 NPP Borov, pohled od Îulové. Granodioritové v chozy s v raznou blokovou odluãností. Vfies obecn (Calluna vulgaris). JE 07

2 Olomoucko GEOLOGIE Krasová oblast tvofiená vrstvami krystalick ch vápencû (mramorû) stfiednû aï svrchnû devonského stáfií. Na malém území jsou zde vyvinuty v razné povrchové krasové jevy, zejména krapy, závrty, paleoponory, aktivní ponor a v vûr. Mnohem v znamnûj í jsou krasové jevy podzemní. V oblasti se vyskytuje nûkolik jeskyní bez zvlá tní územní ochrany, mj. Rasovna, Li ãí, Netop fií, Komínová aj. a lze pfiedpokládat dal í dosud neobjevené podzemní jeskynní systémy vázané na aktivní vodní tok. Jeskynû Na Pomezí, která je zpfiístupnûna pro vefiejnost, je nejvût í. Má rozsáhl a komplikovan systém puklinov ch chodeb. Dosud bylo objeveno asi 000 m chodeb, z nich tvofií zpfiístupnûná trasa asi 50 m. Jde o nejrozsáhlej í jeskynní systém vytvofien v krystalick ch vápencích v rámci âeské republiky. V jeskyni je vyvinuta bohatá krápníková v zdoba, zejména stalaktity, stalagmity a nátekové formy. Ledov dóm v jeskyních Na Pomezí. Samice mety temnostní (Meta menardi) s kokonem. PÛvodní objevitelsk vchod do jeskyní Na Pomezí. KVùTENA Vût inu území pokr vá nepûvodní smrkov les, jen ve v chodní skalnaté ãásti roste buãina s pfiímûsí javoru klenu (Acer pseudoplatanus), jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior) a smrku ztepilého (Picea abies). Botanicky nejzajímavûj- í je nevelk zbytek vápnomilné buãiny Cephalanthero-Fagetum s v stupy vápencov ch skal a navazující prameni tní louka v ochranném pásmu. Ze vzácn ch a ohroïen ch druhû rostlin lze uvést sleziník zelen (Asplenium viride), vratiãku mûsíãní (Botrychium lunaria), prstnatec májov (Dactylorhiza majalis), p. listenat (D. longebracteata), pûtiprstku ÏeÏulník pravou (Gymnadenia conopsea subsp. conopsea),vstavaã muïsk (Orchis mascula), bradáãek vejãit (Listera ovata), vemeník dvoulist (Platanthera bifolia), kru tík irolist (Epipactis helleborine), meãík stfiechovit (Gladiolus imbricatus) a hofiec brvit (Gentianopsis ciliata). ZVÍ ENA Jeskynû jsou v znamn m zimovi tûm letounû, zejména vrápence malého (Rhinolophus hipposideros) anetop ra velkého (Myotis myotis). Dosud bylo zaznamenáno zimujících druhû. V prostoru vlhké louky bylo zji tûno charakteristické spoleãenstvo denních mot lû perleèovce kopfiivového (Brenthis ino), ohniváãka modrolemého (Lycaena hippothoe), okáãe tfieslicového (Coenonympha glycerion) a jasonû dymnivkového (Parnassius mnemosyne). V znamné refugium pavouãí fauny, mj. mety temnostní (Meta menardi) a druhû Nesticus cellulanus, Gonatium rubellum, Trochosa robusta. LESNICTVÍ Obnova porostû je smûfiována k úpravû druhové skladby ve prospûch pûvodního buku, jedle, javorû, jasanu ztepilého a dal ích listnáãû. VYUÎITÍ âást krasu jihozápadnû od zpfiístupnûn ch jeskyní byla zniãena nebo po kozena tûïbou mramoru, která zde probíhala od 0. let 0. století do roku 96. V souãasné dobû se tûïí mramor v lomech pod Smrãníkem vzdálen ch více neï km. V jednom z b val ch lomû byl rekultivován lomov odval. Ve Národní pfiírodní památka Jeskynû Na Pomezí Zalesnûn svah po levé stranû silnice z Lipové-lázní do Vápenné v tûsné blízkosti dob vaného vápencového lomu,,5 km SV od vrchu Smrãník (798,8 m n. m.). Dolní Lipová, Vápenná zpfiístupnûné ãásti krasu je nutno soustavnû sledovat vliv otfiesû souvisejících s dob váním, zpracováním a dopravou mramoru na stav jeskyní m V mûra:,74 ha Vyhlá eno: 965 Komplexní ochrana krasového území s bohatû rozvinut mi podzemními i povrchov mi krasov mi fenomény a typickou vegetací. POZNÁMKA Objev prvních jeskyní v letech 94 6 souvisel se zahájením tûïby mramoru v lomu R. Hafranka. Napfi. vroce 94 byla objevena jeskynû Utajená, zasypaná v roce 96. V roce 96 byla objevena jeskynû Rasovna. Pfied. svûtovou válkou docházelo k po- kozování krápníkové v zdoby jeskyní v oblasti Na Pomezí, neboè tyto jeskynû nebyly nijak zaji tûny. ZpfiístupÀování jeskyní Na Pomezí probíhalo v letech BIBLIOGRAFIE 76, 49, 7 MAPA ÚZEMÍ strana 7 08 JE

3 Okres Jeseník Národní pfiírodní památka Na piãáku V razn zalesnûn skalní v choz Velk piãák (56 m n. m.) vlevo od silnice z Píseãné do Supíkovic. Supíkovice GEOLOGIE Území je budováno ed m krystalick m vápencem devonského stáfií. Geomorfologicky náleïí území ke Zlatohorské vrchovinû. Jedná se o ãást kuïelovitého tropického krasu (mogot) vzniklého v neogénu se systémem jeskyní sahajících aï do Polska. V pleistocénu bylo území ovlivnûno pevninsk m ledovcem, jehoï tavn mi vodami byly pfiemodelovány zvlá tní typické jeskynní tvary. Jeskynní systém je tvofien soustavou horizontálních chodeb ve dvou úrovních, spodní je trvale zatopená. Chodby se srdãit m aï vejãit m profilem se místy roz ifiují do dómû s velmi chudou nebo zniãenou krápníkovou v zdobou. Na vrcholu Velkého piãáku v raznû vystupuje 60 m dlouh a pomûrnû úzk m V mûra: 7,05 ha Vyhlá eno: 970 Krasové území s vyvinut mi povrchov mi a podzemními krasov mi jevy a s pfiirozen mi populacemi tisu ãerveného (Taxus baccata) a jalovce obecného (Juniperus communis). ãlenit skalnat hfieben s nûkolika vrcholy. Z drobn ch tvarû se na skalách vyskytují vrstevnaté a jamkové krapy a mrazov srub. PfievaÏujícím pûdním typem je edá rendzina. KVùTENA Krasov fenomén podmínil vznik malé enklávy steplomilnûj í vegetací na vápencové ãoãce, ve srovnání s okolím v raznû pestfiej í a bohat í. Velkou ãást území pokr vá vápnomilná buãina Cephalanthero-Fagenion s vtrou en m tisem ãerven m (Taxus baccata), borovicí lesní (Pinus sylvestris), modfiínem opadav m (Larix decidua), javorem klenem (Acer pseudoplatanus), j. mléãem (A. platanoides) ajalovcem obecn m (Juniperus communis). Vseverov chodní ãásti území je mlad í kulturní smrãina pocházející z doby pfied vyhlá ením chránûného území. V podrostu bukového lesa a na lesních okrajích a skalách bylo nalezeno více neï 0 taxonû vy ích rostlin, mj. lilie zlatohlávek (Lilium martagon), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), kru tík irolist (Epipactis helleborine), l kovec jedovat (Daphne mezereum). Populace tisu je ohroïována okusem zvûfií a je pfiedmûtem v zkumu. ZVÍ ENA V jeskyni zimuje nûkolik druhû letounû. Nejpoãetnûj í je vrápenec mal (Rhinolophus hipposideros), spolu s ním tu tráví zimu netop r velk (Myotis myotis) a n. ãern (Barbastella barbastellus). Mimo zimní období zde byl zji tûn také netop r velkouch (Myotis beschsteinii). Mezi zdej í chránûné obratlovce patfií plch velk (Glis glis), zmije obecná (Vipera berus), rosniãka zelená (Hyla arborea), mlok skvrnit (Salamandara salamandra) aãolek velk (Triturus cristatus). LESNICTVÍ Lesní porosty byly prohlá eny za lesy zvlá tního urãení. Pfiedpokládá se maximální vyuïití pfiirozené obnovy zejména buku lesního, ale také dal ích listnáãû. V porostu v severov chodní ãásti území, znehodnoceném v sadbou smrku ztepilého, probûhnou v chovné zásahy ve prospûch dfievin cílové druhové skladby. Zvlá tní pozornost bude vûnována Ïivotaschopné populaci tisu ãerveného; individuálnû budou chránûny semenáãky. VYUÎITÍ V jihov chodní ãásti Velkého piãáku a v blízkém okolí byl v minulosti tûïen mramor. Kvalitu podzemních krasov ch vod po kozuje intenzivní vyuïívání zemûdûlské pûdy a chemizace v bezprostfiedním okolí chránûného území. Velké ohroïení vegetace skal pfiedstavuje nepovolená horolezecká ãinnost. POZNÁMKA Nejstar í písemnû doloïená jeskynû ve Stfiední Evropû. První zmínka pochází od Antonia Walle z roku 40. Jeskynû slouïila ãasto jako úkryt zvífiatûm i lidem, o ãemï svûdãí kostní nálezy a ãetné epigrafické doklady na stûnách. Nejstar í z nich je z roku 564. Jeskynû byla primitivnû zpfiístupnûna vefiejnosti jiï v letech , souãasné zpfiístupnûní je z roku 955. Od roku 994 má tato jeskynû jako jediná ve Stfiední Evropû bezbariérov pfiístup. BIBLIOGRAFIE 76, 6, 7 MAPA ÚZEMÍ strana 7 Bukov porost v jarním aspektu v pozadí vápencové skály NPP Na piãáku. V jeskyních je zachována celá fiada historicky pozoruhodn ch kreseb a letopoãtû. JE 09

4 Olomoucko GEOLOGIE Vrcholová Ïulová skála s max. v kou 0 m, pravidelnû rozpukaná, na vodorovn ch plochách jsou pozoruhodnû vyvinuty drobné tvary zvûtrávání. Na vrcholové skalce jsou tfii stupàovitû nad sebou poloïené skalní mísy s odtokov mi Ïlábky, ãasto naplnûné vodou, dále jedna dvojitá mísa a skalní sedadla. Geologicky patfií území k baziãtûj í ãásti Ïulovského plutonu. Na Ïulovém podloïí se vyvinula mûlká vrstva vysychavého podzolu. KVùTENA V okolí skal roste vesmûs nepûvodní smí en les spfievahou buku lesního (Fagus sylvatica) aspfiímûsí borovice lesní (Pinus sylvestris), dubu letního (Quercus robur) a bfiízy bûlokoré (Betula pendula). Jednotlivé stromy rostou i na skalách. V podrostu je fiídk ostrûvkovit porost s pfievahou borûvky ãerné (Vaccinium myrtillus), biky bûlavé (Luzula luzuloides), vfiesu obecného (Calluna vul- Bfiezovník obecn (Piptoporus betulinus). Sleziník severní (Asplenium septentrionale). Jeden z nejvût ích Ïulov ch v chozû s charakteristickou blokovou odluãností. 4 Skalní mísa na jednom z v chozû. garis), metliãky kfiivolaké (Avenella flexuosa), kapradû samce (Dryopteris filix-mas) atfitiny kfiovi tní (Calamagrostis epigeios). Ve skalních tûrbinách roste osladiã obecn (Polypodium vulgare), sleziník severní (Asplenium septentrionale) aj. Mechová vegetace je pomûrnû chudá, pfievaïuje ploník jalovcov (Polytrichum juniperinum). ZVÍ ENA Zoologick prûzkum nebyl proveden, vyskytuje se zde bûïná fauna. V nûkolika tûních se rozmnoïují; ãolek velk (Triturus cristatus), ã. horsk (T. alpestris), ã. obecn (T. vulgaris) a skokan hnûd (Rana temporaria). Z bezobratl ch tu Ïijí napfi.: plovatka toulavá (Lymnaea peregra), okruïanka rybniãná (Sphaerium lacustre), k lnatec ãoãkovit (Hyppeutis complanatus), jepice dvoukfiídlá (Cloeon dipterum), ídlo modré (Aeshna cyanea) a potápník vrouben (Dytiscus marginalis). LESNICTVÍ Zpracovan plán péãe klade dûraz na probírky v hust ích skupinách smrkû a podporu fragmentû pfiirozen ch smí en ch dubov ch buãin s borovicí a bfiízou. BIBLIOGRAFIE 54, 94 MAPA ÚZEMÍ strana 8 Pfiírodní památka Pí Èala Skalní útvar v lese v okolí kóty 447 m n. m., jihozápadnû od âerné Vody, asi km západnû od zfiíceniny hradu Kalten tejn. âerná Voda m V mûra: 6,5 ha Vyhlá eno: 987 Skalní útvar dokumentující pfiirozené zvûtrávání a formování terénních tvarû v Ïulovském granodioritu, dosud málo po kozen lidskou ãinností, vhodn ke studiu nejlépe vyvinut ch tvarû tohoto druhu v Ïulovském plutonu i v rámci âr. Lokalita byla jiï pfied rokem 945 v evidenci Památkového úfiadu v Brnû a byla navrïena k vykoupení. 4 0 JE 4

5 Okres Jeseník Pfiírodní rezervace Raãí údolí Lesní komplex asi km jiïnû od mûsta Javorník. Rozkládá se na svazích údolí Raãího potoka v asi km dlouhém úseku. Podél potoka prochází turisticky znaãená cesta. Javorník Mûsto, Zálesí m V mûra: 60,9 ha Vyhlá eno: 998 Lesní porosty pralesovitého charakteru s ãetn mi skalními útvary. Území je velmi cenné z lesnického i pfiírodovûdného hlediska a nemá v síti chránûn ch území regionu obdobu. GEOLOGIE Území buduje geologická jednotka orlickokladské krystalinikum, která je tvofiena metamorfovan mi horninami starohorního stáfií. PfievaÏují svûtlé ortoruly a migmatity, v men í mífie se vyskytují amfibolity, amfibolické ruly agranitoidy (tonality). Geomorfologicky se jedná o skalnaté sevfiené údolí orientované ve smûru JZ SV, se strm mi 0 aï 40 m vysok mi svahy rûzn ch expozic a ãetn mi skalními v stupy. Z pûdních typû jsou zastoupeny hnûdé rankery, které ãasto tvofií mozaiku s nevyvinutou pûdou skalnat ch v chozû hornin, dále oligotrofní a mezotrofní kambizemû a místy i podzoly. KVùTENA V lesních porostech jsou zastoupeny pfiedev ím lipové javofiiny, kyselé buãiny, svûïí buãiny, svûïí dubové buãiny a zakrslé a chudé dubové buãiny s borovicí. PfievaÏuje bûïná mezofilní flóra suprakolinního vegetaãního stupnû. V bylinném podrostu buãin a javofiin rostou svízel vonn (Galium odoratum), kopytník evropsk (Asarum europaeum), ãesnek medvûdí (Allium ursinum), kyãelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), k. devítilistá (D. enneaphyllos), baïanka vytrvalá (Mercurialis perennis), mûsíãnice vytrvalá (Lunaria rediviva), vraní oko ãtyfilisté (Paris quadrifolia), l kovec jedovat (Daphne mezereum), k chavice bílá (Veratrum album), kozlík v bûïkat bezolist (Valeriana excelsa subsp. sambucifolia), rûïe pfievislá (Rosa pendulina), kokofiík pfieslenat (Polygonatum verticillatum), lopuch hajní (Arctium nemorosum). ZVÍ ENA Dosud zpracované údaje dokladují bûïnou stfiedoevropskou lesní faunu. Ze zvlá tû chránûn ch nebo vzácnûj- ích taxonû lze uvést druhy ãáp ãern (Ciconia nigra), jestfiáb lesní (Accipiter gentilis), ropucha obecná (Bufo bufo), tesafiík piluna (Prionus coriarius). LESNICTVÍ Lesní hospodafiení v minulosti zmûnilo druhovou skladbu dfievin v nûkter ch okrajov ch ãástech území ve prospûch smrku. MAPA ÚZEMÍ strana 8 Raãí údolí z âertovy kazatelny. Ná nejvût í nosatec klikoroh devûtsilov (Liparus glabrirostris). OhroÏen druh jestfiáb lesní (Accipiter gentilis) na hnízdû. JE 5

6 Olomoucko GEOLOGIE Pfiístupná skalka protaïená ve smûru SZ JV, s maximální délkou 8 m a max. v kou 4,5 m. ProtaÏení skály souhlasí se smûrem puklin a se smûrem postupu pevninského ledovce. Geologicky patfií lokalita k Ïulovskému plutonu, k jeho baziãtûj í ãásti. Skála je tvofiena biotitick m granodioritem, svûtlou slezskou Ïulou, na níï je patrná pravidelná lavicovitá odluãnost podle tfií systémû puklin a typické Ïokovité zvûtrávání lavic. Vzhledem k tomu, Ïe leïí na území v pleistocénu zalednûném, lze zde studovat i rozru o- vací úãinky pevninského ledovce. V pfiedmûtném území, kde jsou ãasté zcela obrou ené oblíky, je tento tvar netypick a jeho zachování je podmínûno ochrann m vlivem Kaní hory, která jihov chodním smûrem podstatnû zbrzdila rychlost ledovcového ãela, které ji obtékalo. Po ústupu ledovce zûstaly v blízkém okolí skály uloïeniny sálské spodní morény. KVùTENA Skalka se nachází uprostfied zemûdûlské pûdy v izolovaném remízku tvofieném lípou malolistou (Tilia cordata), javorem mléãem (Acer platanoides) a dubem letním (Quercus robur), s vtrou enou bfiízou bûlokorou (Betula pendula), habrem obecn m (Carpinus betulus), javorem klenem (Acer pseudoplatanus) atfie ní ptaãí (Cerasus avium). V podrostu pfievládá lipnice hajní (Poa nemoralis). ZVÍ ENA BûÏná fauna, antropicky v raznû pozmûnûná, z chránûn ch druhû je tûrka Ïivorodá (Zootoca vivipara). Pfiírodní památka Skalka pod Kaní horou Îulová skalka asi, km západnû od Tomíkovic, asi 00 m od jihov chodního úpatí Kaní hory (475,7 m n. m.). Tomíkovice 85 m V mûra: 0,4 ha Vyhlá eno: 987 Nejtypiãtûj í a nejpravidelnûji vyvinutá izolovaná skála na území Ïulovského plutonu, na níï je moïno studovat vliv puklinatosti Ïuly na zvûtrávání a morfologii. Celé chránûné území tvofií nevelk remíz. Granodioritov v choz s typickou bochníkovitou odluãností. VYUÎITÍ Skála není poru ená lidskou ãinností, je vyuïitelná jako studijní plocha. MAPA ÚZEMÍ strana 8 JE 6

7 Okres Jeseník Národní pfiírodní památka Venu iny misky Vrchol kopce Smoln (404,0 m n. m.) s ostrohem Ïulov ch skalisek v souvislém lesním celku BaÏantnice, asi km jihov chodnû od obce Kobylá nad Vidnávkou. Velká Kra GEOLOGIE Jedná se o vysokou exfoliaãní klenbu (bornhardt) neboli ostrovní horu, která vznikla v tropickém podnebí tfietihor. Skalní útvary pfii vrcholu Smolného jsou pleistocenního stáfií, vznikly v dobû pevninského zalednûní, kdy vrchol Smolného vyãníval jako nunatak nad povrch ledovce. Na skalách jsou vyvinuty ãetné tvary zvûtrávání a odnosu Ïuly, jejichï vznik je podmínûn erozním úãinkem sráïkové vody a vlastnostmi Ïuly. Jedná se o exfoliaãní tvary skalní mísy, skalní sedadla, kfiesla a v klenky, tafoni aj. Rozmûry tûchto útvarû dosahují velikosti aï nûkolik metrû. Nejvût í skalní mísa má rozmûry m V mûra:,90 ha Vyhlá eno: 970 Jedineãn geomorfologick v tvor v Ïulovském plutonu, skalní útvar s v raznû vyvinut mi tvary, zejména exfoliaãními tvary a skalními mísami. 50,5 47,8 cm, max. hloubku 06, cm, objem asi 65 litrû a je naplnûna vodou. Mûlká vrstva kyselé pûdy je podzolovaná a místy vysychavá, typologicky náleïejí tyto pûdy k oligotrofním rankerûm. KVùTENA Jádro tvofií smí- en les s pfievahou borovice lesní (Pinus sylvestris) a buku lesního (Fagus sylvatica) s pfiímûsí dubu zimního (Quercus petraea), s vtrou en m javorem klenem (Acer pseudoplatanus), j. mléãem (A. platanoides), habrem obecn m (Carpinus betulus), bfiízou bûlokorou (Betula pendula) amodfiínem opadav m (Larix decidua). Fragment reliktního acidofilního boru Dicrano-Pinion s kefiíãky vfiesu obecného (Calluna vulgaris), borûvky ãerné (Vaccinium myrtillus), brusinky obecné (Rhodococcum vitis-idaea), Èavelem kysel m (Oxalis acetosella), bikou bûlavou (Luzula luzuloides) a ostruïiníkem kfiovit m (Rubus fruticosus agg.) v podrostu. Na skaliscích jsou ãasté zakrslé formy dfievin. ZVÍ ENA Pro avifaunu území jsou typick mi druhy lejsek bûlokrk (Ficedula albicollis), pûnkava obecná (Fringilla coelebs), strakapoud velk (Dendrocopos major). Stfievlík Cychrus attenuatus indikuje pûvodní charakter lesa, z dal- ích stfievlíkû je moïno uvést druhy Carabus glabratus, C. hortensis, C. intricatus, C. violaceus, C. coriaceus. VYUÎITÍ Turisticky atraktivní území, pfiístupová cesta na skalní vyhlídky je upravena a opatfiena zábradlím od poãátku 0. století. POZNÁMKA Mísovité tvary byly na Îulovsku naz vány Venusnapla nebo Fenisnapla, tedy Venu iny misky. O jejich vzniku existují pohádky a povûsti. BIBLIOGRAFIE 4, 54, 94 MAPA ÚZEMÍ strana 8 4 Hlavní granodioritov blok na Smolném vrchu. K nejv raznûj ím skalním mísám patfií Kfieslo. Na skalní stûnû jsou v razné Ïlábkové krapy. Skalní misky, které jsou dûsledkem zvûtrávání a odnosu Ïuly, daly tomuto území jméno. 4 SviÏník lesní (Cicindela sylvatica). JE 7

8 Olomoucko Pfiírodní rezervace Vidnavské mokfiiny Mokfiad severov chodnû od mûsta Vidnava. Severní a v chodní hranice PR probíhá po státní hranici s Polskou republikou. Území napfiíã protíná nepouïívaná silnice zvidnavy do Làka (Polsko). Vidnava, Velká Kra 8 m V mûra:,99 ha Vyhlá eno: 996 Zãásti meliorované ra elinné louky v planárním stupni vzniklé zazemàováním baïin v bezodtokovém území. Poslední dochovan níïinn mokfiad severnû od JeseníkÛ nadregionálního v znamu, jeden z posledních dokladû tohoto typu vegetace na Moravû a ve Slezsku. GEOLOGIE iroká plochá niva holocénního postglaciálního náplavu s velkou prûlinovou propustností, podmínûná ãast mi inundacemi fiíãky Vidnávky. âetn mi pfiívaly a sedimentací se vytvofiila mocná nepropustná vrstva pleistocenních hlinit ch aï jílovit ch splachû a na nich vrstva ra eliny o mocnosti 40 aï 00 cm. LoÏisko ra eliny se nachází asi 5 0 cm pod povrchem. Ra elina je mazlavá, málo zuhelnatûlá a vyskytuje se v ní minerál vivianit. PfievaÏuje mokrá, silnû rozloïená, mecho-ostfiico-rákosová slatina obohacená zvlá tû ve vrchních vrstvách minerálními látkami, pfii okrajích pfiechází v minerální pûdu s mocn m glejov m horizontem. KVùTENA PÛvodní ra elinné louky postupnû zarostly náletem ol í (Alnus sp.) a vrb (Salix sp.) a rákosem obecn m (Phragmites australis). Nejcennûj í je dochovaná ãást s ostfiicí plstnatoplodou (Carex lasiocarpa), rosnatkou okrouhlolistou (Drosera rotundifolia), prstnatcem májov m (Dactylorhiza majalis), tolijí bahenní (Parnassia palustris), kru tíkem bahenním (Epipactis palustris) a hlad em prusk m (Laserpitium prutenicum). Velkou plochu území zaujímá spoleãenstvo s dominantní ostfiicí pfiíbuznou (Carex appropinquata). Ze vzácnûj ích mechorostû lze uvést hfiebenitku mûkkounkou (Ctenidium molluscum) a stromkovec ocáskovit (Thamnobryum alopecurum). V minulosti byly z této lokality doloïeny ãetné dal í vzácné druhy, mj. suchop r tíhl (Eriophorum gracile), suchop rek alpsk 4 JE 8

9 Okres Jeseník ãásteãnû zmûnûno tûïbou ra eliny ave 0. století zãásti devastováno melioracemi. Péãe o pfiírodní rezervaci smûfiuje k potlaãení roz ifiujícího se porostu rákosu, stromû a kefiû a vy ímu zvodnûní území. ZvaÏuje se odstranûní melioraãní sítû v ochranném pásmu a zadrïení vody v rybnících. (Trichophorum alpinum), ostfiice dvoudomá (Carex dioica) av ivec bahenní (Pedicularis palustris). ZVÍ ENA Dosud zpracované údaje potvrzují mimofiádnou druhovou pestrost. Bylo zde pozorováno více neï 50 hnízdících druhû ptákû, ze zvlá tû chránûn ch lze uvést mj. bramborníãka hnûdého (Saxicola rubetra), cvrãilku slavíkovovu (Locustella luscinioides), h la rudého (Carpodacus erythrinus), chfiástala kropenatého (Porzana porzana), chfiástala vodního (Rallus aquaticus), motáka pochopa (Circus aeruginosus), moudivláãka luïního (Remiz pendulinus), potápku malou (Tachybaptus ruficollis), rákosníka velkého (Acrocephalus arundinaceus), slavíka obecného (Luscinia megarhynchos) a Ïluvu hajní (Oriolus oriolus). Zastávka migrujících ptaãích druhû na tahové cestû. Bylo zde zji tûno více neï 60 druhû pavoukû, mj. Achaeranea simulans, kfiiïák pruhovan (Argiope bruennichi), Bathyphantes setiger, Diplocentria bidentata, Savignya frontata. Pestrá je také herpetofauna vázaná na vodní prostfiedí se zbyt- ky snad pûvodní populace Ïelvy bahenní (Emys orbicularis). Îijí zde skokan skfiehotav (Rana ridibunda), s. zelen (R. kl. esculenta), ropucha obecná (Bufo bufo), r. zelená (B. viridis), rosniãka zelená (Hyla arborea), ãolek obecn (Triturus vulgaris), uïovka obojková (Natrix natrix), slep kfiehk (Anguis fragilis), je tûrka Ïivorodá (Zootoca vivipara). Kromû jin ch mûkk Û zde nalezneme i kebli rybniãnou (Anodonta cygnea). VYUÎITÍ PÛvodnû bezlesé území, od 6. století pravidelnû kosené. V 9. století bylo území POZNÁMKA Uzemí je ve star í literatufie zmiàováno pod názvem Vidnavské louãky. Patfií historicky mûstu Vidnavû. BIBLIOGRAFIE 99 Porost ostfiice latnaté (Carex paniculata). Mokfiadní ãást rezervace. Silnû ohroïen skokan zelen (Rana kl. esculenta) JE 9 5

10 Olomoucko GEOLOGIE Soutûska svírající koryto Stfiíbrného potoka avytváfiející skalnaté prahy, které daly vznik soustavû kaskád a pefiejí s vyvinut mi evorzními aerozními jevy. Délka soutûsky je asi 0 m, ífika v nejuï ím místû se pohybuje kolem 5 m, nejvy í stupeà má v ku m. Úsek toku s kaskádami pfiekonává v kov rozdíl 4 m, spád proudnice v tomto úseku je 8. Geologické podloïí Stfiíbrného potoka je tvofieno metamorfovan mi horninami (svory, kvarcity, amfibolity). Kaskády se vyvinuly v místû, kde Stfiíbrn potok protíná mocnou Ïílu vyvfielé horniny, jejíï sloïení odpovídá mylonitizovanému amfibolickému gabru svelk mi zrny tmavozeleného amfibolu a pfiíkr m sklonem bfiidliãnatosti (75 aï 80 ). KVùTENA Smí en porost na strm ch svazích má skladbu blízkou pfiirozené, místy je v - kovû i vûkovû rozrûznûn. Porost tvofií pfieváïnû smrk ztepil (Picea abies), buk lesní (Fagus sylvatica), javor klen (Acer pseudoplatanus), jilm horsk (Ulmus glabra), jedle bûlokorá (Abies alba), líska obecná (Corylus avellana) a zimolez ãern (Lonicera nigra). Severní ãást tvofií smrkov porost s vtrou en m bukem. Vlhká skalní stanovi tû jsou zajímavá prolínáním druhû jak vápencov ch, tak silikátov ch podkladû. Za zmínku stojí mj. mechorosty Radula linderbergiana, hfiebenitka mûkkounká (Ctenidium molluscum), Diphyscium foliosum, Fissidens pusillus, Gymnostomum aeruginosum, Neckera complanata a N. crispa. ZVÍ ENA BûÏná stfiedoevropská lesní fauna, zajímav je nález plïe modranky karpatské (Bielzia coerulans). Pstruh obecn (Salmo trutta) byl ve Stfiíbrném potoce pozorován i nad vodopádem. Dominující sloïkou rheozoobentosu jsou jepice Baetis alpinus, B. rhodani, B. vernus, Epeorus assimilis, Rhithrogena semicolorata, po vatky Brachyptera risi, Dinocras cephalotes, Leuctra sp. a chrostíci Plectrocnemia sp. a Sericostoma sp., zajímav je v skyt ãíhalky pospolité (Atherix ibis). Soutûska s vodopády na Stfiíbrném potoce. LESNICTVÍ Lesy zvlá tního urãení. Obnovní postup smûfiuje k rekonstrukci pfiirozeného stavu lesa, tj. zv ení vûkové rozrûznûnosti porostu, eliminaci pfie tíhlení stromû a úpravu druhové skladby. VYUÎITÍ Lokalita byla turisticky zpfiístupnûna jiï v 90. letech 9. století zfiízením kamenn ch schodû ve skále a zábradlí. V souãasné dobû je schodi tû opraveno. Lokalita je devastována zv en m se lapem. Území je v literatufie uvádûno téï pod názvem N znerovské vodopády. BIBLIOGRAFIE 5, 66, 79 MAPA ÚZEMÍ strana 7 Pfiírodní památka Vodopády Stfiíbrného potoka Krátk úsek toku Stfiíbrného potoka v blízkosti soutoku sbuãínsk m potokem a navazující lesní porosty ve Stfiíbrném údolí, asi 5 km jihozápadnû od obce Îulová. Horní Skoro ice m V mûra:,4 ha Vyhlá eno: 965 Geomorfologicky v znamné území, kaskádovit úsek toku s nejvy ími vodopády v regionu. 6 JE 0

11 Okres Jeseník BOROV STR JESKYNù NA POMEZÍ STR NA PIâÁKU STR VODOPÁDY ST ÍBRNÉHO POTOKA STR JE 7

12 Olomoucko PÍ ËALA STR RAâÍ ÚDOLÍ STR SKALKA POD KANÍ HOROU STR VENU INY MISKY STR JE

13 Okres Jeseník Památné stromy. Tis ãerven, k. ú. Bílá Voda, p. ã. 00, v lesním porostu b valého zámeckého parku, srostl z nûkolika exempláfiû. O (u paty): 6 cm, Vs: m, S: 00 let.. Zerav obrovsk, k. ú. âervená Voda, p. ã. 059, stará zahrada na okraji lesa, asi km jiïnû od obce. O: 7 cm, Vs: 8 m, S: 0 50 let.. Dub letní, k. ú. Dolní âervená Voda, p. ã. 6/, okraj lesního porostu nad star m kaolinov m lomem jiïnû od Vidnavy. O: 55 cm, Vs: 7 m, S: 00 let. 4. Lípa velkolistá, k. ú. Horní Lipová, p. ã. 60/, vedle viaduktu pod Ïelezniãní stanicí. O: 465 cm, Vs: 8 m, S: 00 let. 5. Lípa velkolistá, k. ú. Horní Lipová, p. ã. 56, vlevo od Ïelezniãního viaduktu nad továrnou. O: 545 cm, Vs: m, S: 50 let. 6. Dub letní, k. ú. Javorník-Ves, p. ã. 45, na levém bfiehu Raãího potoka jihov chodnû od kóty 78 m n. m. O: 0 cm, Vs: m, S: 50 let. 7. Tis ãerven, zv. Valu kûv tis, k. ú. Javorník-Ves, p. ã. 604, na zahradû u domu ã. p., poblíï Ïelezniãní stanice Javorník. O: 9 cm, Vs: m, S: 400 let. 8. Lípa malolistá, k. ú. Jeseník, p. ã. 57, u kolonády Na kopû v Lázních Jeseníku. O: 690 cm, Vs: m, S: 50 let. 9. Lípa malolistá, zv. Hackenberkova lípa, k. ú. Jeseník, p. ã. 56/, na Kalvodovû ulici, v louce vpravo od silnice do Lázní Jeseníku. O: 77 cm, Vs: 7 m, S: 80 let. 0. Smrk ztepil, k. ú. Jeseník, p. ã. 647/, louka asi 50 m severnû od sanatoria Priessnitz v Lázních Jeseníku. O: 78 cm, Vs: m, S: 50 let.. Dub letní, k. ú. Kobylá, p. ã. 6/, u turisticky znaãené lesní cesty mezi âernou Vodou a Kobylou. O: 490 cm, Vs: m, S: 00 let.. Dub letní, k. ú. Ondfiejovice, p. ã. 079/, na okraji kamenolomu v Ondfiejovicích. O: 500 cm, Vs: 6 m, S: 00 let.. Lípa malolistá, k. ú. OstruÏná, p. ã. /, na severním okraji OstruÏné, vedle rekreaãního domku pod lesem. O: 40 cm, Vs: m, S: 00 let. Dub letní v k. ú. Javorník-Ves. Tis ãerven v k. ú. Supíkovice. Hackenberkova lípa, lípa malolistá v k. ú. Jeseník. JE 9

14 Olomoucko 4. Lípa velkolistá, k. ú. OstruÏná, p. ã. 5, v OstruÏné pod sjezdovkou u vleku ÎS. O: 405 cm, Vs: m, S: 50 let. 5. Tis ãerven, k. ú. Supíkovice, p. ã. 768, okraj staré lipové javofiiny vzniklé na plo e nevelké hromadnice pfii západním okraji Supíkovic. O: 00 cm, Vs: 0 m, S: 50 let. 6. Dub letní, k. ú. irok Brod, p. ã. 40/, úboãí staré úvozové cesty nad domkem ã. p., vlevo od silnice do Mikulovic. O: 50 cm, Vs: m, S: 00 let. 7. Jilm habrolist, k. ú. Velká Kra, p. ã. 4/, u polní cesty za domem ã. p., asi 00 m od Vidnávky. O: 60 cm, Vs: 0 m, S: 00 let. 8. Lípa malolistá, k. ú. Zlaté hory, p. ã. 5, u kapliãky Na Mizerichu, vlevo od silnice do Hefimanovic. O: 40 cm, Vs: m, S: 00 let. Dub letní v k. ú. Ondfiejovice. Dub letní v k. ú. Dolní âervená Voda. Smrk ztepil v k. ú. Jeseník. 0 JE 4